Náš Domov 60/2019. Duben 2019

Transkript

1 Náš Domov 60/2019 Duben 2019

2 Duben narozeniny budou slavit 2.4. Hylenová Mária let 6.4. Hartmanová Věra let 8.4. Bednářová Marie let 8.4. Křížová Světluše let Hrdina Rudolf let Stanev Veliko let Bradáčová Olga let K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři!!!

3 Svátek v dubnu slaví Škarytková Irena Hrdina Rudolf Haase Jiří Kvíčera Jiří Macek Jiří Pleštil Jiří Státní svátky v dubnu Velký pátek Velikonoční pondělí Významné dny v dubnu Mezinárodní den ptactva Mezinárodní den dětské knihy Světový den zvýšení povědomí o autismu Mezinárodní den spodního prádla Mezinárodní den proti nášlapným minám Světový den zdraví Mezinárodní den Romů Světový den Parkinsonovy choroby Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů Mezinárodní den letectví a kosmonautiky

4 Světový den monitoringu diabetiků Mezinárodního den památek a sídel Mezinárodní den svobody tisku Evropský den akcí proti rasismu Den Země Světový den knihy a autorského práva Mezinárodní den skautů a skautek Světový den laboratorních zvířat Světový den malárie Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl Světový den duševního vlastnictví Světový den grafiky Světový den sdružených měst Mezinárodní den smutku Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Mezinárodní den tance Den pracoviště Co bylo už se nám po Connie a Bailym stýskalo..

5 i o sváču jsme se rozdělili

6

7 díky, že jste dobří učitelé a Blondie trénuje na blížící se zkoušky

8 Den krásy - proměny..profesionální líčení.

9 i účesy

10 i fotograf

11 všem to moc slušelo

12 Proběhly opět i Velikonoční dílny a vznikla spousta krásné dekorace

13 Co bude. PO :30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT :00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST :00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 13:30 KAVÁRNIČKA ČT :30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ :30 BEJVÁVALO XXXX PO :30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT :30 CHYTRÉ HLAVIČKY 14:00 ŠIPKY ST :00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT :30 PROMÍTÁNÍ FILMU PÁ :30 VÝLET - VELIKONOČNÍ VÝSTAVA DD HRONOV XXXX PO :30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT :00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST :00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 9:30 VÝROBA VELIKONOČNÍ NÁDIVKY ČT :30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ VELKÝ PÁTEK - SVÁTEK XXXX PO VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ ÚT :00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST :00 ŘÍMSKOKATOLICKÁ MŠE 13:30 KAVÁRNIČKA ČT :00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 14:00 PÁLENÍ ČARODĚJNICE PÁ :30 BEJVÁVALO XXXX PO :30 SKUPINOVÉ ČTENÍ ÚT :00 CHYTRÉ HLAVIČKY

14 Pro zasmání Řešení z minulého čísla: Malá nápověda Není to daleko, vede sem kabinová lanovka a je zde televizní vysílač Jánské Lázně Černá hora

15 TAK KDOPAK UHODL? A dnes: Nápověda.. V tomto městě se nachází nejznámější vřídlo jehož voda má léčivé účinky Jak vznikly žaluzie a rolety. Zajímavá historie žaluzií a rolet Stínící technika není výdobytkem moderní doby, v určité podobě funguje už několik tisíc let. Během času se postupně zdokonalovala, v dnešní době si tak můžete vybrat ze spousty variant, jak svůj byt nebo dům zastínit rolety, závěsy, žaluzie, markýzy, okenice a jejich různé podoby. V tomto článku se podíváme, jak se stínící technika vyvíjela od starověku dodnes.

16 Začalo to závěsy. Už ve starém Egyptě a možná i dříve se začaly proti slunci používat první závěsy. V podstatě plnily už tehdy dvě funkce stínící a dekorační. Jednalo se o tkané textilní závěsy, které byly ozdobeny ornamentálními vzory. Závěsy se používaly také následně ve starověkém Řecku i Římě. Postupně se začaly používat pelmety, třepení a jiné dekorativní prvky. Markýzy a okenice. Dalším typem stínící techniky, která se začala používat byly markýzy a dřevěné okenice. Ty měly chránit nejen proti slunci, ale měly ochránit také soukromí. I když je pravda, že okenice se zavíraly hlavně na noc, i jako bezpečnostní prvek. V Evropě se objevují žaluzie. Ve středověku se stále používaly různé typy závěsů, každá doba preferovala jiné zdobení a styl, ale až v 19.století vznikla nová stínící technika žaluzie. V roce 1812 si patentoval systém žaluzií francouzský truhlář Cochot. Zajímavostí je, že slovo žaluzie vzniklo od slova žárlit (jalousie). Žaluzie se rychle rozšířily po celém světě a používají se dodnes. Americké rolety. Ve stejném století v Americe vznikly a rychle se rozšířily rolety. Jednoduchý systém, kdy se látka navíjí na hřídel, se stal rychle velmi populární a brzy se rozšířil i do Evropy. Žaluzie byly oblíbené spíše u bohatých

17 společenských vrstev, zato rolety používali všichni. Byly jednoduché, velmi funkční a hlavně cenově dostupnější. Rohovor s p. Bednářovou Marií Narodila jsem se v malé obci na Hanné v Tištíně. Když mně byl jeden rok, stěhovali jsme se s bratrem a rodiči do nového domu, který si postavili. Otec byl krejčí, v domě byla šicí dílna. Šili jsme hlavně kabáty a kostýmy. Matka obstarávala domácnost. Starala se o domácí zvířata a zajišťovala dodávky materiálu. Jezdila vlakem pro látky a odvážela ušité věci. Náš dům jsem měla moc ráda. Nedávno jsme ho prodali. Tož to jsem z toho byla celá nemocná, jak se mě po něm stýskalo. Mívali jsme na dvorku slépky, kachnu, kozu na mléko pro prasata. Vzpomínám na našeho psa, rezavého jezevčíka Fridoša. Tož já měla krásné dětství. Můj bratr byl o čtyři roky starší a dal mě přezdívku Maňka. Hodně jsme skotačili venku. Já byla velká sportovkyňa. Jen plavat jsem se nikdy nenaučila. Vody jsem se vždycky bála. Jednou jsem šla ze školy domů po zamrzlém potoku. Led se pode mnou prolomil a já zahučela po prsa do vody. Potok byl hluboký, protože jeho voda poháněla mlýn. Měla jsem na sobě nové papuče. Mamka mně říkala : Hlavně si je nenamoč!. No a nebýt spolužaček, tak bych se utopila i s papučema. Máma ale nenadávala. Byla ráda, že jsem se neutopila, ale jak já byla zmrzlá. Pak jsem se ještě jednou topila v bazénu. Brácha křičel: Kde je Maňka?. Pak mě uviděl a

18 vytáhl za pačesy nad vodu. Proto jsem nikdá ani k moři jet nechtěla. Tolik vody mě děsilo. Za války nebylo moc jídla, oblečení a hraček. Nejraději jsem měla doma ušitou hadrovou panenku. Do školy jsem chodila v Tištíně a do měšťanky do Nezamyslic. Vyučila jsem se u tatínka jako dámská krejčová. Dřív jsme šili pro fabrikanta Graif a Melhuba. Později pro o.p. Prostějov. Když jsem v televizi viděla, jak po letech fabriku v Prostějově bourajó, tož to se mi málem srdce zastavilo. Takový to byl dobrý podnik a je pryč. Dnešní hadry moc nevydrží. Dala jsem tam kus svého života. Těch kabátů co já pro ně našila. Jak já říkám, byla jsem velká sportovkyňa. Byla jsem se Sokolem aj na Letné na Sletu. Dodnes se vidím v šesté řadě, byla jsem třetí od leva. Ubytování bylo na Vyšehradě ve škole. Já spala pod stupínkem a holka, co spala nade mnou, na mě v noci spadla. Užilo se tam hodně legrace. To pro mě byl dobrý rok Měla jsme dva sokolské kroje. Cvičební i ten slavností. S manželem jsme do sebe narazili v Pustiměři na pouti. Měl na saku rozparek a moc mu to slušelo. Vystřelil mně srdce a něm bylo napsáno Rád bych tě poznal. Tak mě poznal a po roce byla svatba. Říká se, že nevěsta si na sebe nemá nic šít. No jo, ale já jsem byla krejčová. Tak jsem si alespoň spíchla sukňu, sako jsem si koupila. Byla jsem světle šedá nevěsta. Na Moravě se dělají velké svatby a všici sousedé pomáhají. Alespoň dříve to tak bylo. Hostina byla doma a dobře jsem se měli. Ženské z vesnice navařily a napekly. Obřad byl jak na radnici, tak v kostele. Jsem sice věřící, ale žádná fanatička, jsem spíš taková vlažná. Do kostela jsem moc nelítala. Dřív bylo náboženství ve škole povinné, tak jsem tam chodila jen pro čárky za účast. Nezapomenu na svoji svatební noc. Byl listopad a bylo hrozně škaredé počasí. Ženichovi někde nafoukalo na hubu a jeho rozbolel zub. No a celou svatební noc se s tím trápil, takže nic

19 nebylo. Ále měli jsme spoustu let na to to napravit. Po svatbě muž odešel z práce obchodního příručího a šel dělat závozníka do Palu v Kroměříži. Bylo tam víc peněz. Mám jednu dceru. Ta se vdala do Dvora Králové. No a tak jsem zůstala sama a stárla. Pak jsem šla za ní. Když byla holka malá, pořídili jsme jí psa Broka. Jezdili jsme na dovolenou na Slovensko do podnikové chaty. Vlastní auto jsme nikdy neměli. Ač jsme byli pořád v práci, na auto jsme se nikdá nesmotali. Když bylo jasné, že sama ve svém domku být nemůžu, tak se prodal. Stýská se mi po mé Moravěnce, po mé dědince. V roce 2009 to byla Dědina roku Tištín. Ve vesnici se narodila i slavná cyklistka BMX Jana Horáková. Všici byli hrdí, že byla na olympiádě v Pekingu. Dobrá dědina to byla, mám v srdéčku žal, ale život jde dál. Hlavně aby mí blízcí byli zdraví a já si jich v životě ještě užila. Děkujeme za rozhovor a příště třeba s Vámi.. s radostí pro Vás připravily Andrea Kejzarová a Pavlína Fridrichová..