Náš Domov 48/2018. Duben 2018

Transkript

1 Náš Domov 48/2018 Duben 2018

2 Duben narozeniny budou slavit Hylenová Mária let Hartmanová Věra let Hrdina Rudolf let Hynek Miloslav let Stanev Veliko let Bradáčová Olga let K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři!!!

3 16.4. Škarytková Irena Hrdina Rudolf Haase Jiří Kvíčera Jiří Macek Jiří Pleštil Jiří Svátek v březnu slaví Státní svátky Velikonoční pondělí Významné dny Mezinárodní den ptactva Mezinárodní den dětské knihy Světový den zvýšení povědomí o autismu Mezinárodní den spodního prádla Mezinárodní den proti nášlapným minám Světový den zdraví Mezinárodní den Romů Světový den Parkinsonovy choroby Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů Mezinárodní den letectví a kosmonautiky Světový den monitoringu diabetiků Mezinárodního den památek a sídel Mezinárodní den svobody tisku Evropský den akcí proti rasismu Den Země Světový den knihy a autorského práva

4 Mezinárodní den skautů a skautek Světový den laboratorních zvířat Světový den malárie Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl Světový den duševního vlastnictví Světový den grafiky Světový den sdružených měst Mezinárodní den smutku Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Mezinárodní den tance Den pracovišť Co bylo 6. a se konali již tradiční Velikonoční dílničky. opět se nás sešlo opravdu hodně..

5 ..výrobky se nám povedly....a někteří tu byli poprvé nás překvapili naši muži blahopřáním k MDŽ

6 22.3. dostali jsme chuť na velikonoční nádivku

7 .tak kterépak si já vyberu návštěva Optiky s p.fatorovou Co bude. PO 2.4. VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ ÚT :00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST :00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU NÁKUP PRO UŽIVATELE ČT :30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ :30 BEJVÁVALO XXXX PO :30 ČTENÍ ÚT :00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST :00 ŘÍMSKOKATOLICKÁ MŠE ČT :30 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU PÁ :30 PROMÍTÁNÍ FILMU XXXX PO :30 ČTENÍ ÚT :00 CHYTRÉ HLAVIČKY

8 NÁKUP PRO UŽIVATELE ST :00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT :30 INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA PÁ :30 DOPOLEDNÍ KLUB XXXX PO :30 ČTENÍ ÚT :00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST :00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 9:30 / 13:30 PEČENÍ + OSLAVA NAROZENIN ČT :00 ČARODĚJNICE - OPÉKÁNÍ PÁ :30 INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA XXXX PO :30 ČTENÍ Pro zasmání

9 Řešení z minulého čísla: Malá nápověda.je v Praze, původně se jmenovala Nová a kočárům, které pod ní projížděly se pěkně prášilo od kol Prašná brána v Praze TAK KDOPAK UHODL? A dnes: Nápověda: dírou v podzemí se dalo projít do Kuksu pod zámek..

10 Jak vznikl.. dalekohled Zmínky o zvětšovacích sklech pocházejí nejméně z roku Když Italové objevili nové způsoby výroby skla na konci 16. století, je možné, že věděli i o efektech, které vytváří kombinace čoček. Ale teprve v roce 1608, když se holandský výrobce čoček Hans Lippershey podíval dvěma čočkami, které držel za sebou, na věž kostela a zjistil, že si ji tak přiblížil a zvětšil, nelenil a nechal si patentovat vynález, "kterým všechny věci ve velké vzdálenosti mohou být viděny jakoby byly docela nedaleko". Dalekohled podle tohoto vynálezu tvořila vypouklá a vydutá čočka v trubce, zvetšení bylo 3-4 x. Zprávy o novém vynálezu se rychle šířily Evropou a už následující rok se objevují ve Francii a v Itálii. Ale až italský astronom a matematik Galileo Galilei se zasloužil o to, že se dalekohled stal známý. Své konstrukce dalekohledů postupně zlepšoval až ke konci rolu 1609 pro vlastní astronomické bádání vyrobil dalekohled zvětšující 20 x! Díky

11 tomu byl první, kdo objevil, že Jupiter má vlastní oběžnice a že Slunce není jen žlutý kotouč, ale že jsou na něm tajuplné skvrny. Obraz však nebyl příliš kvalitní a další zvětšení už nemělo praktický význam. A tak Johannes Kepler pak navrhl dalekohled s dvěma konvexními čočkami a Christopher Scheiner ho v roce 1611 podle jeho nákresu zkonstruoval. Tato konstrukce dalekohledu poskytovala obraz sice převrácený ale ostřejší. Kepler jím chtěl pozorovat právě ty tajemné sluneční skvrny. Na rozdíl od Galilea, který oslepl, používal už tmavé sklo. Dalekohledy této konstrukce se postupně zlepšovaly a nabývaly neobvyklých rozměrů: tak zatímco dalekohled Galileovy konstrukce byl dlouhý 1,5-2 m, Johannes Hevelius postavil koncem 70. let 17. století dalekohled dlouhý 42 m! Další zlom nastal v roce 1672, kdy Angličan Isaac Newton experimentoval s prizmatem, tj. skleněným trojbokým hranolem a objevil, že dokáže rozložit světlo na jednotlivé barvy spektra, z nich se

12 skládá bílé světlo. Newton tak došel k poznání, že vady dalekohledů způsobuje sklo, které špatné rozkládá barvy. Proto nahradil jednu z čoček zrcadlem, a tak položil základy ke konstrukci všech pozdějších zrcadlových dalekohledů užívaných pro astronomické bádání. s radostí pro Vás připravily Andrea Kejzarová a Pavlína Fridrichová