Mechanismy oplodnění

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mechanismy oplodnění"

Transkript

1 Fertilizace Vývoj embrya a plodu Příprava gamet Mechanismy oplodnění 1

2 Příprava oocytu Oocyt musí projít řadou změn, než je schopen oplodnění = maturace oocytu (ovariální cyklus) 1. Folikulární fáze vyzrávání několika folikulárních buněk, pod vlivem FSH dochází k růstu vybraného (dominantního) folikulu s jeho oocytem Graafův folikul, roste žloutkový váček obklopený granulózními buňkami, dozrává i jádro oocytu (2n,4C) 2. Ovulační faze vrchol LH píku, Graafův folikul praská; oocyt je uvolněn, dokončuje se první meióza (1n,2C) a vytvoří se první pólové tělísko; začíná druhá meióza a zastavuje se v metafázi; maturace cytoplazmy; buňky granulózy se přeskupují z vnějšku k zona pellucida; vytváří se perivitelinní prostor mezi oocytem a zona pellucida; kortikální granula se přesunují těsně pod povrch oocytu; zvýšená koncentrace progesteronu ve folikulární tekutině 3. Luteální fáze přeměna folikulárních buněk ve žluté tělísko (corpus luteum), které produkuje progesteron, nedojde-li k oplození, žluté tělísko zaniká a vzniká bílé tělísko (corpus albicans) Příprava oocytu 2

3 Příprava spermií, fertilizace Kapacitace spermií Hyperaktivace spermií Interakce spermie se zona pellucida (ZP) Akrozomální reakce (AR) a průnik do vajíčka Kapacitace spermií Série změn trvající několik hodin, které učiní spermie schopnými oplození nastává po proniknutí spermií do reprodukčního traktu ženy modifikace adherentních proteinů seminální plazmy reorganizace proteinů a lipidů plazmatické membrány Plazmatická membrána spermií obsahuje: plasmalogeny tvoří membránové domény, na které se váží glykosaminy chrání spermie na cestě k vajíčku a zabraňují předčasné akrozomální reakci polynenasycené acylové skupiny destabilizují lipidovou dvojvrstvu cholesterol během kapacitace je vázán na albumin a lipoproteiny přítomné v děloze a folikulární tekutině rozvolnění membrány snazší splynutí s oolemou vajíčka 3

4 Hyperaktivace spermií v nadvarleti jsou spermie inaktivní nebo vykazují jen slabou motilitu výrazný pohyb získají až v seminální plazmě nebo fyziologickém médiu (bičík se výrazně vlní a ohýbá) pohyb je nezbytný k oplození (pohyb vejcovodem, penetrace mukózní substance, penetrace zona pellucida) Regulace hyperaktivace: extracelulární vápník místem působení je axonema, přitéká po uvolnění cholesterolu z mebrány camp bikarbonát další metabolické substráty Interakce spermie se zona pellucida Proniknutí přes folikulární buňky obklopující vajíčko akrozomální reakce (hyaluronidáza akrozomu rozpouští glykosaminy, které spojují folikulární buňky) spermie dosáhne zona pellucida průnik již bez akrozómu (jen s jeho zadní membránou ležící nad přední části jádra tato membrána obsahuje zonální lysiny - akrozin) interakce přes specifické povrchové vazebné receptory i. D- manosidáza vazba spermie na ZP3 protein, iniciace akrozomální reakce ii. tyrozin kináza (ZRK zona receptor kinase) regulace exocytózy akrozómu shlukování receptorů na hlavičce spermie stoupající koncentrace intracelulárního Ca 2+ fúze membrán 4

5 Akrozomální reakce a průnik do vajíčka fúze membrán je doprovázena lipolytickou aktivitou spermie z akrozomu jsou uvolňovány složky umožňující průnik ZP spermie projde ZP přímý kontakt s plazmalemou oocytu Oocyt odpovídá řadou změn, které zabraňují polyspermii: 1. elektrická vstup Na + iontů depolarizace oolemy = oplozovací reakce; první dočasný blok 2. kortikální reakce trvalý blok; vylití obsahu kortikálních granul do prostoru mezi plazmatickou a vitelinní membránou (proteiny kortikálních granul mění strukturu plazmatické membrány a ZP stává se tak nepropustnou pro další spermie; proteázy ruší peptidové spoje mezi plazmatickou a vitelinní membránou) po kortikální reakci se dokončí druhé meiotické dělení vajíčka a na molekulární úrovni změny nutné pro přijetí genetického materiálu spermie Akrozomální reakce a průnik do vajíčka 5

6 Akrozomální reakce a průnik do vajíčka spermie do vajíčka pronikne i s bičíkem a mitochondriemi postupně však dojde k jejich rozpuštění a veškeré mitochondrie budoucího jedince jsou zděděny pouze po mateřské linii jádro spermie postupně dekondenzuje (protaminy jsou opět nahrazeny histony) a formuje se v samčí pronukleus (prvojádro) současně se vytváří i samičí pronukleus prvojádra se postupně přibližují až dojde k jejich splynutí (syngamie) za pohyb prvojader zodpovídá otcovská centriola (děje se pomocí mikrotubulů tvoří paprsčitou strukturu = spermaster) jakmile se jádra dostanou k sobě, začíná syntéza DNA (trvá asi 12 hodin) Oplodnění k oplodnění nejčastěji dochází v ampulární části vejcovodu vajíčko je schopno oplození hod. po ovulaci spermie mohou v ženském reprodukčním traktu přežívat 2-5 dní rýhování začíná již ve vejcovodu (do dělohy přichází embryo ve stádiu blastocysty) 6

7 Oplodnění Oplodnění Co přináší embryu spermie: 1 sada autochromozómů 1 chromozóm X nebo Y centriola (schopnost dělení) molekuly RNA nutné pro časný vývoj zárodku aktivace (SOAF = sperm oocyte activating factor) (mitochondrie otcovského původu jsou aktivně ničeny) Co přináší embryu oocyt: 1 sada autochromozómů 1 chromozóm X mitochondrie ribozómy a další RNA cytoplazma s řadou buněčných struktur ochrana proti polyspermii 7

8 Vývoj embrya a plodu Blastogeneze Embryogeneze Organogeneze Začátek těhotenství Gestace začíná prvním dnem krvácení poslední menstruace před oplozením (gestační stáří) trvá ~ 280 dní (40 týdnů; 10 lunárních měsíců) k fertilizaci dochází kolem 14. dne cyklu 1. Pregestační stádium období mezi poslední menstruací a oplodněním vajíčka 2. Pre-embryonální stádium dělení a vznik blastocysty přemístění embrya do dělohy (k uhnízdění dochází asi sedmý den po oplození) 3. Embryonální stádium začíná implantací blastocysty; pokračuje blastogenezí a embryonální organogenezí 8

9 Rýhování série mitotických dělení mezi 4-8 bb. stadiem dochází k zapojení embryonálního genomu do té doby se uplatňují geny a jejich produkty mateřského původu (některé geny však mohou být exprimovány i dříve, několik genů určujících pohlaví je aktivních již od stadia prvojader) projevuje se rozdílná exprese genů v závislosti na tom, zda pocházejí od otce či od matky (imprinting) po 8 bb. stadiu se začínají vytvářet mezibuněčné kontakty (spoje) 9

10 Implantace Implantace = přichycení embrya k děložní sliznici 1. Přiblížení blastocysta najde implantační místo (specifické místo na zadní straně dělohy) embryonální pól je směrován k povrchovému děložnímu epitelu 2. Adheze po přímém kontaktu blastocysty a děložního epitelu vzniká trofoektoderm 3. Invaze embryonální trofoblast penetruje skrz epitel, rozrušuje bazální membránu a postupuje do stromatu (max. děložní receptivita dní po ovulaci) buňky stromatu děložní sliznice reagují na invazi trofoblastu změnou ve velké polygonální buňky naplněné glykogenem a tuky = deciduální reakce Molekulární mechanismy implantace během kompaktace embrya se objevují receptory pro CSF (colony stimulating factor) blastocysta sekretuje molekuly ovlivňující ovariální aktivitu a endometrium (hcg, EPF = early pregnancy factor) orientace blastocysty k endometriu interleukin-1 přiblížení blastocysty k endometriu IL-8, MCP-1 (monocyte chemotactic protein) ukotvení blastocysty k endometriu E-kadherin, konexin na blastocystě exprimovány receptory pro LIF (leukocyte inhibitory factor) diferenciace cyto- a syncytiotrofoblastu, vliv na sekreci hcg EGF (epidermal growth factor), PAF (platelet activating fa.) integriny interakce s děložní sliznicí 10

11 Molekulární mechanismy implantace Integriny = adhezní děložní molekuly membránové glykoproteiny (heterodimery) zprostředkující vazbu mezi buňkami a extracelulární matrix koexprese jednotlivých podjednotek během implantace na žlaznatém epitelu α 1 subjednotka přítomna pouze v luteální fázi α 4 subjednotka exprimace den cyklu β 3 subjednotka 20. den cyklu, je selektivně regulována blastocystou (zprostředkováno embryonálním interleukinem IL-1) trofoblast sekretuje proteolytické enzymy (matrixmetaloproteinázy, kolagenázy, gelatináza, serinové proteinázy) Diferenciace trofoblastu 1. Cytotrofoblast vnitřní vrstva jednojaderných buněk ohraničující blastocystovou dutinu (primitivní choriová dutina), buňky se dělí mitoticky; kolem 10. dne začnou vyrůstat z povrchu CT buněčné shluky ve tvaru pupenů = místa odstupu budoucích choriových klků 2. Syncytiotrofoblast vnější mnohojaderná zóna bez buněčných ohraničení, pokračuje v růstu do endometria a tvoří syncytium; tvorba trofoblastických lakun, které se postupně plní mateřskou krví z rozrušených slizničních cév základ budoucí uteroplacentární cirkulace 11

12 Diferenciace embryoblastu 1. hypoblast (entoderm) ventrální zárodečná vrstva hraničící s blastocystovou dutinou 2. epiblast (ektoderm) dorzální zárodečná vrstva hraničící s amniovou dutinou (fúze hypo- a epiblastu = prochordální destička = místo budoucích úst) Extraembryonální mezoderm = nová vrstva buněk odvozených z epiblastu, vyplňuje prostor mezi trofoblastem a amnionem somatický tvoří spojující stopku a pokrývá amnion viscerální pokrývá žloutkový váček Implantace 7. den 12

13 Implantace 13. den Extraembryonální struktury zárodku Amniový váček zakládá se ~ 7.den mezi ektodermem a cytotrofoblastem jako větší počet dutinek, které splynou do dutiny primitivního amnia; při jeho zvětšování a růstu se bilaminární zárodek přesunuje do středu primitivní choriové dutiny Žloutkový váček primitivní ŽV svrchu ohraničen entodermovou ploténkou, zbytek tvoří membrána z buněk extraembryonálního mezodermu (= Heuserova exocélomová membrána); definitivní ŽV v celém rozsahu vystlán entodermem 13

14 Extraembryonální struktury zárodku Zárodečný stvol vývoj ~ 10.den po zformování klenby AV jako kondenzace extraembryonálního mezodermu; přesun k cytotrofoblastu, kde vytvoří pruh, který připojuje AV se zárodečným terčíkem k choriu; dále se prodlužuje a vzniká břišní stvol, který je později inkorporován do pupečního provazce Allantois vývoj den, výchlipka entodermu budoucího zadního střeva do zárodečného stvolu; podél se zakládají pupečníkové cévy; zaniká po 2.měsíci 14

15 Gastrulace (notogeneze) embryonální disk se začíná kolem střední linie ztenčovat, migrují sem buňky epiblastu a jejich proliferací vzniká primitivní proužek hlavový konec proužku = primitivní (Hensenův) uzel (mírně rozšířená oblast obklopující primitivní jamku) kaudální konec proužku ukončuje kloaková membrána buňky Hensenova uzlu rychle proliferují a vzniká hlavový (chordomezodermový) výběžek, z jehož dorzálního oddílu vznikne chorda dorsalis (střední osa) na počátku 3.týdne migrují buňky ektodermu skrz primitivní proužek a tvoří embryonální mezoderm trilaminární embryonální disk Formace primitivního proužku 1. primitivní proužek 5. kardiální destička 2. primitivní jamka 6. amnionová membrána 3. primitivní uzel 7. mezoderm 4. orofaryngeální membrána 8. entoderm 9. kloakální membrána 15

16 Gastrulace Paraxiální mezoderm na konci 3. týdne vznik příčně postavených zářezů = somity (tvoří se kraniokaudálně), do konce 5. týdne se vytvoří párů; každý somit má tři části: sklerotom (vývoj osové kostry) myotom (vznik kosterního svalstva) dermatom (diferenciace kůže a podkožní tkáně) Střední mezoderm člení se na tzv. stopky somitů = nefrotomy, z nichž vzniká urogenitálního hřebínek (ledviny a gonády) Zadní mezoderm dvě tenké vrstvy obklopující intraembryonální célom (budoucí tělní dutiny peritoneální, pleurální, perikardiální) dorzální somatopleura pokrývá ektoderm, buňky se mění v mezenchym a vzniká škára a podkožní vazivo postranních a předních partií těla ventrální splanchnopleura pokrývá entoderm, zahrnuta do tvorby trávicího ústrojí Trilaminární embryonální disk 21. den 1. paraxiální mezoderm 2. střední mezoderm 3. zadní mezoderm 4. notochord 5. amnion 6. intraembryonální célom 7. entoderrm 8. ektoderm 9. somatopleura (mezoderm+ektoderm) 10. splanchnopleura (mezoderm+entoderm) 11.neurální žlábek 12.neurální destička 16

17 Blastocysta 120 µm Bilaminární embryonální disk (plochý, kruhovitý) 0,2 mm ( 14.den) Trilaminární embryonální disk (hruškovitý) 1,5 mm x 0,8 mm ( 20.den) na konci 4.týdne je embryo 3,5-4 mm dlouhé a mění tvar z cylindrického na typický C tvar (dorzálně konvexní) Organogeneze Počátkem organogeneze je tvorba somitů; během následujících dnů se objeví prvotní vývojová stádia nejdůležitějších orgánů: mozkové a sítnicové váčky; ušní plakody (základ vnitřního ucha); míšní kanál; neurální hřebínek + spinální ganglia; olfaktorické plakody (zahajují vznik mozkových hemisfér a nosu); faryngeální oblouky (spojeny s tvorbou vnějšího a středního ucha, jazyka a některých orgánů lokalizovaných v krku); základní komponenty pohybového systému; základ slinivky uvnitř perikardiální dutiny pulzuje srdeční klička a probíhá cirkulace krevních tělísek poskytovaných žloutkovým váčkem z buněk žloutkového váčku vzniká endodermální zažívací trubice a segmentuje v přední, střední a zadní střevo v pleuroperitoneální dutině vznikají dýchací orgány (průdušky) tvorba célomové dutiny umožňuje počáteční vývoj ledvin a gonád 17

18 Organogeneze 4.týden: 1,5-3,5 mm; na dorzální straně již 4-12 somitů; začíná neurulace, ~28. den se formuje břišní stěna; objevují se první dva faryngeální oblouky (1.=mandibulární; 2.=jazylkový); viditelné tlukoucí srdce 5.týden: 2,5 7 mm; na dorzální straně 30 a více somitů; rychlý vývoj nervového systému (hlavně mozku); vývoj obličejové části; uzavírání neuropórů; vznikají oční váčky, optický pohárek a základ čočky; základ nosu; ušní jamka 6.týden: v blízkosti prvních FO vývoj tří oddílů ucha; základ urogenitálního systému; střevní klička invaduje do extraembryonálního célomu do oblasti pupečníku; z neurálního hřebínku vznikají kraniální a spinální ganglia; rychlá diferenciace končetin; začíná chondrogeneze Organogeneze 7.týden: na končetinách lze rozeznat prsty; diferenciace srdeční svaloviny; hematopoéza v játrech; začíná osifikace horních končetin 8.týden: 3 cm; hlava zabírá polovinu velikosti embrya; obličej již vykazuje typický lidský vzhled; definitivně vyvinuty oči a uši; první pohyby embrya; ocasní část atrofuje 13.týden: pozdní embryonální stádium; končetiny plně diferencované včetně prstů, na kterých jsou zřetelné nehtové destičky a vytvořena papilární linie; víčka plně vytvořena a zavřena; změny při tvorbě kůže (vícevrstevná epidermis); viditelné vlasové folikuly 18

19 Vývoj nervového systému 3. týden se dělí ektodermové buňky mezi orofaryngeální membránou a Hensenovým uzlem a na zárodečném terčíku se vytvoří ztluštělé políčko = neurální (medulární) ploténka, která se prohlubuje v neurální brázdu ohraničenou neurálními valy ty rychle rostou, až srostou do neurální trubice (je na obou koncích otevřená = přední a zadní neuropór spojující lumen nervové trubice s dutinou amnionu) přední neuropór se uzavírá 27. den a stává se z něj lamina terminalis zadní neuropór se uzavírá 28/29. den a stává se z něj filum terminalis během fúze valů se odštěpí pruh neuroektodermálních buněk = neurální hřebínek, který se příčnými zářezy rozdělí v základy spinálních ganglií Vývoj nervového systému po uzavření nervové trubice se notochordální destička odděluje od nervové tkáně jako notorchod a stává se základní organizační strukturou páteře indukční efekt notochordu = buňky ektodermu ležící na povrchu se transformují do neuroektodermu lumen nervové trubice vytváří mozkové komory a centrální míšní kanál kolem 4. týdne neurální trubice formuje tři základní váčky: prosencefalon (přední mozek), mesencefalon (střední mozek), rhombencefalon (zadní mozek) kolem 6. týdne je již patrno pět sekundárních váčků: telencefalon, diencefalon, mesencefalon, metencefalon, myelencefalon v 8. týdnu vyplňuje mícha celou délku páteřního kanálu 19

20 Vývoj nervového systému 1. neurální destička 2. primitivní proužek 3. primitivní uzel 4. neurální žlábek 5. somity 6. řez amnionem 7. neurální rýha 19. den 25. den 1. neurální trubice 2. neurální rýha 3. neurální žlábek 4. somity 5. neurální hřebínek 6. výstupek perikardia 7. kraniální neuropór 8. kaudální neuropór 28. den 29. den 20

21 Vývoj nervového systému Vývoj nervového systému z neuroektodermu vznikají neuroblasty a vytvářejí všechny neurony CNS; glioblasty tvoří podpůrné buňky CNS diferenciací buněk neurálního hřebínku vznikají: i. neurony a satelitové buňky uzlin některých hlavových nervů, spinálních a vegetativních ganglií ii. Schwanovy buňky všech periferních nervů iii. melanocyty pokožky iv. chromafinní buňky dřeně nadledviny; parafolikulární buňky štítné žlázy; enterochromafinní buňky epitelu tenkého a tlustého střeva 21

22 Vývoj oběhového systému Vaskulogeneze = tvorba krevních váčků mezoderm diferencuje do angioblastů tvořící angiogenní shluky (z angioblastů kolem těchto shluků vzniká výstelka krevních cév) začátek tvorby cév je v extraembryonálním mezodermu kolem žloutkového váčku (~17.den) a později v mezodermu plodu Hematopoéza (tvorba krevních buněk) začíná kolem 3.týdne, prekurzory krvinek vznikají v žloutkovém váčku, odkud migrují do základů jater, kostní dřeně, brzlíku a lymfatických uzlin v 6. týdnu začíná krvetvorba v játrech 3. měsíc zahájí krvetvornou aktivitu slezina a kostní dřeň (ve slezině vrcholí kolem 4. měsíce a poté kromě lymfopoézy ustává; v kostní dřeni krvetvorba narůstá hlavně v druhé polovině fetálního vývoje) Vývoj oběhového systému Během hematopoézy je tvořeno několik typů hemoglobinu: 1. δ 2 ε 2 syntetizován během nejčasnější embryonální periody ještě ve žloutkovém váčku 2. α 2 γ 2 fetální forma tvořena v játrech; predominantní forma během těhotenství (vysoká afinita pro kyslík oproti dospělému hemoglobinu); přenos kyslíku z maternální do fetální krve 3. α 2 β 2 postupně nahrazuje předešlou formu, jakmile se hematopoéza přesune do kostní dřeně (~30.týden) = dospělá forma hemoglobinu 22

23 Vývoj oběhového systému - srdce Primitivní srdeční trubice mezodermální původ nejdříve vzniká pár endokardiálních trubic, které fúzují do primitivní srdeční trubice, která se dále vyvíjí v endokard mezoderm v okolí srdeční trubice se vyvíjí v myokard a epikard primitivní srdeční trubice tvoří pět rozšíření (truncus arteriosus, bulbus cordis, primitivní komora, primitivní předsíň, sinus venosus) vnitřek primitivní srdeční trubice se postupně rozděluje do čtyř konečných oddílů formací přepážek: 1. aorticopulmonární rozděluje truncus arteriosus na aortu a plicní tepnu 2. atrioventrikulární rozděluje AV kanál na pravý a levý 3. atriální rozděluje primitivní předsíň na levou a pravou 4. interventrikulární rozděluje primitivní komoru na levou a pravou Primitivní srdeční trubice 23

24 ductus venosus přímá komunikace mezi levou pupečníkovou žílou a pravým hepatokardiálním kanálem foramen ovale - otvor mezi pravou a levou předsíní ductus arteriosus (Botallova dučej) céva spojující plicnici s aortou; protéká jí krev, která obchází plíce Fetální cirkulace Vývoj trávicího sytému Primitivní trávicí trubice rozdělena na přední, střední a zadní střevo je vytvořena inkorporací části žloutkového váčku do embrya během kraniokaudální a laterální formace vnitřní epitel a žlázy odvozeny z entodermu sliznice, pobřišnice a svalstvo odvozeny z mezodermu trachoezofageální přepážka rozděluje přední střevo na jícen a průdušnici během 4.týdne se vytváří dilatace na předním střevu a vzniká žaludek další deriváty předního střeva: játra, žlučník a žlučové cesty, slinivka deriváty středního střeva: spodní část dvanácterníku, slepé střevo, lačník, kyčelník, vzestupný tračník, 2/3 příčného tračníku deriváty zadního střeva: poslední 1/3 příčného tračníku, sestupný tračník, esovitý tračník, konečník, řitní otvor 24

25 Vývoj vylučovacího sytému Pronefros (předledvina) - vývoj 3.týden z prvních šesti nefrotomů (=mezoderm spojovacích částí somitů) v podobě váčků, které se protahují do tubulů a jejich splynutím vznikne podélný kanálek, který proliferuje směrem ke kloace, s níž se spojí jako Wolfův vývod Mezonefros (prvoledvina) provizorní exkreční orgán mezi 5.-7.týdnem vývoje; zakládá se společně s gonádou uvnitř urogenitální lišty; vývoj mezonefrických kanálků zvětšuje celkový objem prvoledviny; z kanálků se uchovají jen vývodní úseky, které se později zapojí do vývoje vývodných pohlavních cest Metanefros (definitivní ledviny) první funkceschopné nefrony se diferencují počátkem 4. měsíce Vývoj vylučovacího sytému Močový měchýř vzniká z vrchní části urogenitálního sinu, který je pokračováním alantois Močová trubice vzniká ze spodní části urogenitálního sinu Nadledvinky: kůra mezodermální původ dřeň z buněk neuráního hřebínku 25

26 Vývoj dýchacího systému první známky vývoje na ventrální stěně předního střeva (formace dýchacího divertikula - DD) DD je zpočátku otevřen (komunikace s předním střevem) až do tvorby trachoezofageálního septa zadní konec DD se rozšiřuje a tvoří základ plic rozdělení na dvě bronchiální větve v 5.týdnu bronchiální pupeny tvoří primární průdušky, které se dále dělí na sekundární (3 vpravo a 2 vlevo) a ty se dále dělí na terciární (10 vpravo a 8-9 vlevo) jak se průdušky vyvíjejí, expandují do primitivní pohrudniční dutiny pohrudnice vzniká z mezodermu vývoj plic má 4 periody: glandulární (5.-17.týden), kanalikulární ( týden), terminální váček (24.týden-porod), alveolární (porod-8 let) Pohlavní determinace ve 4.týdnu se zakládají párové genitální lišty; v 6.týdnu jsou osídleny prvopohlavními buňkami (gonocyty) vzniklými ve stěně žloutkového váčku blízko allantois současně proliferuje célomový epitel a epitelové buňky pronikají do podkladového mezenchymu ve formě pruhů = primární (medulární) provazce, jejichž buňky obklopují gonocyty stádium indeferentní gonády Vývoj dvou párů trubic: 1. mezonefrická (Wolffova) primární uretra, vstupuje do kloaky; její růst je závislý na androgenech (vyžaduje přítomnost testosteronu a jeho receptorů); později se z ní vyvíjejí varlata, chámovod a definitivní močová trubice 2. paramezonefrická (Müllerova) její kaudální část fúzuje do uterovaginálního kanálu (primordium dělohy, vagíny a vejcovodů) u mužů je Sertoliho buňkami od 7.týdne syntetizován anti- Müllerian hormon (AMH) a v přítomnosti specifických receptorů v cílové tkáni Müllerova trubice zaniká 26

27 Pohlavní determinace Muži: geny SRY (sex determining region) kódují protein H-Y je-li vázán na membránu gonocytů, produkují induktor pro vývoj varlete (ve 4. měsíci již obsahují semenotvorné kanálky) gonocyty buňky spermiogenetické řady epitelové buňky buňky Sertoliho mezenchym mezi kanálky buňky Leydigovy Ženy: diferenciace gonocytů na oogonie, z epitelových buněk vznikají buňky folikulární Vývoj vnějších genitálií: jejich primordia jsou u obou pohlaví stejná pocházejí ze struktur lokalizovaných kolem kloakální membrány, která zaslepuje terminální část zadního střeva na konci 7.týdne je kloaka rozdělena urorektální přepážkou na rektum a urogenitální sinus a kloakální membrána se rozdělí na genitální a anální ( obě kolem 50.dne mizí) Vývoj kostí a kosterních svalů každý somit má dorzolaterální část (dermatom tvoří pojivovou tkáň kůže) a ventromediální část (sklerotom mezenchym obratlů) po separaci sklerotomické části somitů se zbývající část přeměňuje do dermatomyotomu dávajícímu vznik kosterním svalům (první základy svalstva končetin 7.týden) kostra se tvoří z mezenchymu (embryonální pojivová tkáň vyplňující prostor mezi epiteliálními strukturami) kondenzací mezenchymu vznikají základy chrupavek (blastemy) 5.týden; primitivní chrupavka = velmi buněčná tkáň, jejíž mezibuněčnou hmotu tvoří kolagenní vlákna a bazofilní amorfní hmota chrupavčité tělo vzniká akumulací sklerotomických buněk kolem notochordu 27

28 Vývoj kostí a kosterních svalů perichondrální a endochondrální osifikace charakterizována přemístěním listů kostní tkáně na povrch chrupavky perichondrium z hypertrofované chrupavky poskytuje osteoklasty (rozpouštějí chrupavku) a osteoblasty tvořící kostní materiál (syntéza osteoidů = extracelulární materiál důležitý pro ukládání hydroxyapatitových krystalů) osifikace plochých kostí lebky je desmogenní (nepředchází jí stádium chrupavky) šlachy jsou spojeny s okosticí svaly jsou inervovány míšními neurony Vývoj hlavy a krku prvotní strukturou budoucí hlavy je protochordální destička v trilaminárním embryu k formaci hlavy a oblasti krku přispívá faryngeální aparát sestávající z oblouků, váčků, žlábků a membrán faryngeální oblouky obsahují mezoderm (tvorba svalů a cév) a buňky neurálního hřebínku (tvorba kostí) každý oblouk je spojen se svým kraniálním nervem 1. váček: epitel zvukovodu a dutiny středního ucha 2. váček: epitel krční dutiny, patra, mandle 3. váček: příštitná tělíska, brzlík 4. váček: vrchní příštitná tělíska 1. žlábek: vnější ucho 1. membrána: bubínek 28

29 Vývoj hlavy a krku 1. FO (CN V - trojklanný) m: žvýkací svaly nh: spodní a horní čelist, část kosti spánkové, jařmová k., patrové k., radličná k., kladívko, kovadlinka 2. FO (CN VII - podjazykový) m: mimické svaly, svaly středního ucha nh: třmínek, výběžek spánkové k., horní část jazylky 3. FO (CN IX - jazykohltanový) m: hltan, krkavice nh: zbývající část jazylky 4. FO (CN X - bloudivý) vrchní hrtanová větev m: svaly měkkého patra, hltanu, pstencový sval štítné žlázy, hrtanové chrupavky, pravá podklíčkoví tepna, aortální oblouk 6. FO (CN X) m: vnitřní hrtanové svaly, horní svaly jícnu, plicní tepny, Botallova dučej (ductus arteriosus) Deriváty ektodermu epidermis a adnexa kožní (žlázy potní, mazové, mléčná, vlas, nehet) vnitřní ucho (výstelka blanitého labyrintu), příušní žláza olfaktorické plakody (čočka, epitel rohovky) výstelka dutiny ústní a slinné žlázy adenohypofýza výstelka močové trubice, řitního kanálu, zevního zvukovodu čichové buňky Neuroektoderm nervový systém a mícha (neurony ) sítnice, duhovka, řasnatá tělesa, optický nerv, svaly panenky neurohypofýza, šišinka 29

30 Deriváty buněk neurálního hřebínku Schwannovy buňky, ganglia kraniálních nervů, spinální ganglia, parasympatická ganglia GIT, gliové buňky, měkká plena mozková a pavoučnice melanocyty odontoblasty C buňky štítné žlázy dřeň nadledvinek kosti obličeje a lebky faryngeální oblouky Deriváty mezodermu svalová tkáň příčně pruhovaná kosterní i srdeční svaly jazyka, oka, pojivové tkáně slezina, ledviny, hrtan, hltan, škára tvrdá plena míšní endotel krevních a lymfatických cest kosti a chrupavky močové a pohlavní ústrojí kůra nadledvin výstelka tělních dutin (hrudní, břišní, perikardové) 30

31 Deriváty entodermu trávicí trubice (výstelka a žlázy) dýchací systém (výstelka a žlázy dých. cest, výstelka alveolů plicních) část vývodních cest močových výstelka žlučových cest výstelka středoušní dutiny a Eustachovy trubice štítná žláza a příštítná tělíska epitelové retikulum brzlíku hepatocyty slinivka břišní, krční mandle Geny podílející se na řízení pochodů embryonálního vývoje Homeotické geny (HOX geny, homeoboxy) odpovědné za základní životní funkce, kódují transkripční faktory, jsou nadřazeny ostatním genům jsou uspořádány do komplexů v přesně určeném pořadí, ve kterém se také realizují u člověka jsou 4 komplexy HOX genů (A, B, C, D) lokalizované na různých chromozomech (7, 17, 12, 2), jejich exprese je odlišná v čase i prostoru, jsou aktivní jen v určitých obdobích vývoje jejich produkty = transkripční faktory zahajují transkripci cílových genů to vede k regulaci základních procesů embryogeneze jako je segmentace, indukce, migrace buněk, diferenciace i programovaná smrt (apoptóza) podmiňují organogenezi neurální trubice, ledvin, plic, střeva jejich mutace vedou ke vzniku závažných vývojových vad PAX geny kódují další transkripční faktory 31

32 Přehled vývoje embrya a plodu 1. LM: embryo 8 mm dlouhé s převažujícím hlavovým koncem; 20.den jsou již vytvořeny základy mozku, míchy a nervových uzlin; den začíná fungovat srdce; 28.den jsou již založeny základy obratlů, lebečních kostí, svalů a začínají být zřetelné základy očí, uší, rukou a nohou 2. LM: embryo 3 cm dlouhé, má již tvar lidského těla s velkou hlavovou částí, hmotnost 5 g; zřetelně jsou vytvořeny končetiny a na nich vyznačené prsty; mozek kontroluje čtyřicet základů kosterních svalů; nervy prorůstají do základů vnitřních orgánů; formují se čelisti se základy zubů; koncem měsíce žaludek vytváří žaludeční šťávu a ledviny začínají fungovat 3. LM: plod 9 cm dlouhý o hmotnosti 20 g; na končetinách jsou dobře patrné prstíky s papilárními liniemi; vytvořen chrupavčitý základ kostry; ze společného základu pro rodidla se začínají diferencovaně vyvíjet mužské nebo ženské pohlavní orgány;koncem 12.týdne již fungují všechny orgány a orgánové systémy; je dokončen vývoj placenty 4. LM: plod 16 cm dlouhý o hmotnosti 120 g; tělo je pokryto jemnou, svraštělou a červenou kůží; na celém povrchu těla je chmýří lanugo 5. LM: plod 25 cm dlouhý o hmotnosti 250 g; na hlavičce začínají růst vlasy, na prstech nehty; podkožní tukový polštář je velmi tenký; srdeční akci lze zjistit poslechem; aktivní pohyby plodu jsou již těhotnou vnímány Přehled vývoje embrya a plodu 6. LM: plod 30 cm dlouhý o hmotnosti 600 g; oční víčka jsou rozdělena; fungují kožní mazové a potní žlázy 7. LM: plod 35 cm dlouhý o hmotnosti 1200 g; v plicní tkáni se vytváří látka, která umožní rozvinutí plic antiatelektatický fa. 8. LM: plod 40 cm dlouhý o hmotnosti 1800 g; do podkožního vaziva se začíná ukládat tuk jako izolace i jako zásoba energie; zvyšuje se tvorba protilátek; začíná osifikace dlouhých kostí 9. LM: délka plodu 45 cm o hmotnosti 2700 g; podkožní tukový polštář je již vytvořen, na kůži mizí vrásky, kůže je napjatá; začíná mizet lanugo z břicha a obličeje 10. LM: plod má všechny známky zralosti: délku 48 až 50 cm, hmotnost 3300 až 3500 g; kůže je napjatá, růžová, pokrytá bělavou mazlavou hmotou - mázkem, vytvořeným kožními mazovými žlázkami; lanugo je jen na zádech mezi lopatkami; švy mezi lebečními kostmi jsou úzké, fontanely malé; nehty na rukou přesahují špičky prstů, na nohou dosahují špiček prstů; varlata jsou u chlapců sestouplá v šourku, u děvčátek překrývají velké stydké pysky malé stydké pysky a štěrbinovitě uzavírají poševní vchod 32

33 33

Mechanismy oplodnění

Mechanismy oplodnění Fertilizace Vývoj embrya a plodu Příprava gamet Mechanismy oplodnění 1 Příprava oocytu Oocyt musí projít řadou změn, než je schopen oplodnění = maturace oocytu (ovariální cyklus) 1. Folikulární fáze vyzrávání

Více

Příprava gamet. Mechanismy oplodnění. Fertilizace. Vývoj embrya a plodu. Příprava spermií, fertilizace. Příprava oocytu.

Příprava gamet. Mechanismy oplodnění. Fertilizace. Vývoj embrya a plodu. Příprava spermií, fertilizace. Příprava oocytu. Fertilizace Vývoj embrya a plodu Příprava gamet Mechanismy oplodnění Příprava oocytu Oocyt musí projít řadou změn, než je schopen oplodnění = maturace oocytu (ovariální cyklus) 1. Folikulární fáze vyzrávání

Více

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků

Více

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 3. GENETICKÁ KONTROLA VÝVOJE A ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ PROCESY 17 3.1 Základní vývojové procesy 18 3.1.1 Proliferace

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita

Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita M. Sedláčková Ústav histologie a embryologie LF MU Brno, 6.6.2008 1 4.1 Od interakce gamet po první dělení 4.2 Embryonální vývoj- od prvního dělení po implantaci

Více

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy SOMATOLOGIE Vnitřní systémy VY-32-INOVACE-56 AUTOR: Mgr. Ludmila Kainarová POHLAVNÍ SYSTÉM ŽENY FUNKCE 1. tvorba pohlavních buněk vajíček 2. tvorba pohlavních hormonů (estrogen,progesteron) 3. umožnění

Více

PROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění

PROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění PROCES OPLOZENÍ - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění enzymů z akrozomu) - takto připravená spermie nasedá na povrch vajíčka váže se primární vazbou

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

EMBRYOLOGIE II. Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom

EMBRYOLOGIE II. Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom EMBRYOLOGIE II Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B0224 Datum: 16. a 17. 12. 2013

Více

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul Funkce pohlavního systému ženy - zrání vajíček - produkce pohlavních hormonů - realizace pohlavního spojení = koitus - vytvoření vhodného prostředí pro vývoj plodu a jeho porod Vaječníky ovaria - párové

Více

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze 7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Osemenění (inseminace) = uvedení spermií

Více

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny OPLOZENÍ Nejprve dojde k erekci penisu, v důsledku naplnění erektilních kavernózních těles spongiózní tkáně penisu velkým množstvím krve pod velkým tlakem. Také u ženy je toto podráždění provázeno mírným

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň.

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň. VÝVOJ PLODU Opakování 1. Z jakých částí se skládá krev? 2. Uveďte funkci jednotlivých složek krve. 3. Vysvětlete pojmy: antigen, imunita, imunizace. 4. Vysvětlete činnost srdce. 5. Popište složení srdce.

Více

Variace Pohlavní soustava ženy

Variace Pohlavní soustava ženy Variace 1 Pohlavní soustava ženy 21.7.2014 16:03:50 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENY Funkce pohlavního systému ženy 1. Zrání vajíček a jejich uvolňování z kůry

Více

Pohlavní soustava klisny

Pohlavní soustava klisny Pohlavní soustava klisny Pohlavní soustava klisny - zadní část dutiny břišní + dutina pánevní - vaječníky + vejcovody + děloha + pochva + vulva 1 Vaječník (ovarium) = samičí pohlavní žláza - produkce pohlavních

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Orgány pohlavní soustavy

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Zvýšený zájem Předmět Zdravověda Téma

Více

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ. Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ. Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM Porodnictví doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc. a kolektiv Autorský kolektiv: doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc., MUDr. Jiří Horák,

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ Prenatální vývoj Od oplození ( splynutí vajíčka) do porodu Přibližně 266 dní (cca 38 týdnů) koncepční ( gestační) stáří Někdy se uvádí

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Rozmnožovací orgány 1/54 "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54 Hlavní funkce rozmnožovacích orgánů = zajištění existence druhu 21. března 2012 Rozmnožovací

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Neurulace. Vývoj ektodermu.

Neurulace. Vývoj ektodermu. Neurulace. Vývoj ektodermu. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 19.12.2013

Více

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30 Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: B02241 Obecná histologie a obecná embryologie Akademický rok 2013 2014 POUZE PRO OSOBNÍ

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.18 Vnitřní stavba těla savců (př. pes domácí) - tělo pokryté kůží vrchní část pokožka, spodní část škára (cévy prokrvují, vyživují), podkožní vazivo (tuk) - srst delší - pesíky, kratší- podsada

Více

Těhotenství, vývoj plodu, porod

Těhotenství, vývoj plodu, porod Těhotenství, vývoj plodu, porod Autor: Mgr. Anna Kotvrdová Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Pohlavní ústrohí ženy, těhotenství,vývoj plodu, porod Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství,

Více

Fyziologie těhotenství

Fyziologie těhotenství Fyziologie těhotenství Oplodnění K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu - spermie jsou vstříknuty do zadní poševní klenby o odtud musí projít až k vnitřnímu ústí vejcovodu (pohyb spermií = 3-6 mm/min.)

Více

Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus.

Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Otázka: Pohlavní soustava člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Don Pohlavní soustava člověka. Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Pohlavní soustava

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Název materiálu: Savci stavba těla

Název materiálu: Savci stavba těla Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Vývoj pohlavního systému

Vývoj pohlavního systému Modul IA Vývoj pohlavního systému Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Čihák: Anatomie Gray: Anatomy of the Human Body (http://www.bartleby.com/107/) Moore, Persaud: Zrození člověka

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením Otázka: Rozmnožovací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Petra - zajišťuje vznik nového jedince - přenos genetické informace - tvořena pohlavními žlázami a pohlavními vývojovými cestami Mužská pohlavní

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ p ř e d m ě t : v y b r a n é k a p i t o l y c h i r u r g i e z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ http://drugline.org/img/ail/130_131_3.jpg ANATOMIE

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

Menstruační cyklus. den fáze změny

Menstruační cyklus. den fáze změny Menstruační cyklus Menstruační cyklus Zahrnuje v sobě poměrně složitý děj při kterém dochází ke změnám na vaječníku, děloze (zvláště sliznici děložní), vejcovodech, pochvě. V jeho průběhu dochází ke změnám

Více

Rozmnožování a (časný) vývoj živočichů

Rozmnožování a (časný) vývoj živočichů Biologie I Rozmnožování a (časný) vývoj živočichů Nepohlavní rozmnožování Spermatogeneze Oogeneze Oplození vajíčka Od rýhování po časnou organogenezi Rozmnožování v živočišné říši Nepohlavní (asexuální)

Více

TĚHOTENSTVÍ a POROD. Jen život pro druhého má smysl

TĚHOTENSTVÍ a POROD. Jen život pro druhého má smysl TĚHOTENSTVÍ a POROD Jen život pro druhého má smysl OBSAH PUBLIKACE: 1. STRUČNÁ ANATOMIE 2. PRŮBĚH TĚHOTENSTVÍ 3. ZMĚNY V TĚHOTENSTVÍ 4. VÝVOJ PLODU 5. PRENATÁLNÍ DIAGNOSTIKA 6. VYŠETŘENÍ 7. VROZENÉ VÝVOJOVÉ

Více

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,

Více

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava Rozmnožování = jeden ze základních znaků živých organismů - schopnost reprodukce je podmínkou udržení existence každého druhu. - člověk se rozmnožuje pouze pohlavně člověk pohlaví určeno geneticky (pohl.

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1 TRÁVICÍ SOUSTAVA obr. č. 1 funkce: přijímání potravy = živin zpracovávání potravy mechanicky = drcení, rozmělňování chemicky = funkce enzymů trávení vstřebávání odstranění zbytků potravy stavba: dutina

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Velikost živočišných buněk

Velikost živočišných buněk Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor: Ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 7. Leden 2014 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie III.

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

Prenatální vývoj. Úvodní zamyšlení nad ukotvením lidského života v Listině základních práv a svobod České republiky

Prenatální vývoj. Úvodní zamyšlení nad ukotvením lidského života v Listině základních práv a svobod České republiky Prenatální vývoj Studijní opora pro žáky oboru Veterinářství Střední zahradnické a zemědělské školy Antonína Emanuela Komerse, Děčín Libverda Uspořádal Ing. Jan Pospíšil Cíl vyučujícího: Pravdivě informovat

Více

Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555

Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555 Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555 Strana 1 ze 6 1. Popis Torzo trupu rozložitelné na 14 částí, z nerozbitného plastu, omyvatelné, bez možnosti ohýbání. Výška: 85 cm Hlavu lze odejmout. Také viditelnou

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Trávicí a vylučovací soustava člověka - test VZDĚLÁVACÍ OBLAT: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ

Více

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována

Více

Segmentální organizace těla

Segmentální organizace těla Embryologie 6 Neurulace Neuroektoderm neurální ploténka Neurální trubice, crista neuralis (neurální lišta) Uzávěr nervové trubice: Začíná v cervikální oblasti Neuroporus anterior 25. den Neuroporus posterior

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Biologie člověka, člověk a zdraví Tercie 3 hodiny týdně Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty Etologie Odvodí na základě pozorování

Více

KMEN STRUNATCI: Má tři zárodečné listy, druhoústí; tělní dutina je coelom; kosmopolitní organismy.

KMEN STRUNATCI: Má tři zárodečné listy, druhoústí; tělní dutina je coelom; kosmopolitní organismy. Otázka: Obratlovci Předmět: Biologie Přidal(a): Onyx Charakteristika. Nejpočetnější podkmen strunatců. KMEN STRUNATCI: Má tři zárodečné listy, druhoústí; tělní dutina je coelom; kosmopolitní organismy.

Více

Močová a pohlavní soustava hřebce

Močová a pohlavní soustava hřebce Močová a pohlavní soustava hřebce Močová soustava (organa urinaria) - ledviny + vývodné močové cesty -odstraňování odpadních produktů metabolizmu - udržování parametrů vnitřního prostředí - hospodaření

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Název materiálu: Ptáci - vnitřní stavba

Název materiálu: Ptáci - vnitřní stavba Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese

I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese a oogenese určeno výhradně pro přípravu p pravu studentů 1.léka kařské fakulty Rešerše: Hamilton-Boyd-Mossman, Langman, Larsen, Lüllmann-Rauch, Moore-Persaud, edu,

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A FYZIOLOGIE 1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_18_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_18_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_18_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA HORMONÁLNÍ SOUSTAVA druhá složka integrálního řízení organismu působení na cílové orgány > prostřednictvím

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

VÝZNAM: 1) tvorba spermií = SPERMATOGENEZE 2) sekrece pohlavních hormonů 3) realizace pohlavního ho spojení

VÝZNAM: 1) tvorba spermií = SPERMATOGENEZE 2) sekrece pohlavních hormonů 3) realizace pohlavního ho spojení REPRODUKCE REPRODUKČNÍ SYSTÉM M MUŽE VÝZNAM: 1) tvorba spermií = SPERMATOGENEZE 2) sekrece pohlavních hormonů 3) realizace pohlavního ho spojení POHLAVNÍ ŽLÁZY VARLATA (testes( testes) párové vejčit ité

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více