Chrupavka a kost. Osifikace BST-30
|
|
- Marie Janečková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Chrupavka a kost Osifikace BST-30
2 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň
3 Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty) Kolagen typu II. hyalinní a elastická ch. typu I vláknitá Chondronectin, kys. hyaluronová a chondroitin sulfát
4 Chondrocyty Kulatá buňka s výběžky, uložena v lakuně Isogenetické skupiny vznik mitosou intersticiální růst Proteosyntéza kolagen a matrix Anaerobní metabolismus, výživa difuzí z cév perichondria
5 Chrupavka Perichondrium - husté kolagenní vazivo s cévami Kolagen typu 1 a fibroblasty Výživa chrupavky Růstová zóna - růst chrupavky apozicí
6 Chrupavka Lakuny Teritoriální (kapsulární) matrix ( obklopuje chondrocyt) bazofilní, více glykosaminoglykanů Interteritoriální matrix více vláken Bezcévná tkáň Špatná regenerace
7 Chrupavky Hyalinní chrupavka kloubní, připojení žeber, nosní, trachea, bronchy a většina chrupavek laryngu Elastická chrupavka epiglottis, zevní ucho, Eustachova trubice Vláknitá chrupavka meziobratlové ploténky,kloubní chrupavka čelistního kloubu klouby claviculy
8 Hyalinní chrupavka Na řezu je modrobílá a sklovitá. Je nejrozšířenějším typem chrupavky. U embrya tvoří téměř celou kostru Růstové chrupavky Pokrývá kloubní plochy Součást stěny dýchacích cest (larynx, trachea, bronchy) Spojuje žebra a sternum
9
10
11
12 Kloubní chrupavky Kloubní plocha není pokryta perichondriem Na povrchu extracelulární matrix Většina kloubních ploch je tvořena hyalinní chrupavkou Výjimka čelistní kloub a připojení clavikuly (akromio-clavikulární a sternoclavikulární)
13
14 Elastická chrupavka Nalézá se v boltci, zevním zvukovodu, Eustachově trubici, epiglottis a malých chrupavkách hrtanu. V matrix jsou kromě kolagenu II. typu také elastická vlákna (podmiňují žlutou barvu). Isogenetické skupiny chondrocytů jsou menší.
15
16 Vazivová chrupavka Představuje přechod mezi kolagenním vazivem a hyalinní chrupavkou. Nalézá se v intervertebrálních discích, symfýzách, čelistním kloubu apod. Nemá perichondrium. Chondrocyty jsou často uspořádány v dlouhých sloupcích (podle působení mechanických sil). V matrix je hojně svazků kolagenu I. typu.
17 Kost Osteoblasty Osteocyty Osteoklasty Kolagen typu I. glykoproteiny (sialoprotein, osteokalcin) a proteoglykany (chondroitin sulfát a keratan sulfát) Hydroxyapatit
18 Osteocyty Lacunae a canalliculi ossium Výběžky spojeny nexy komunikace a výživa
19 Osteoblasty Na povrchu kostní tkáně uvnitř Haversových systémů produkce nové kostní matrix růst kosti apozicí Sekrece osteoidu nekalcifikovaná matrix Polarizované buňky vzhled epitelu
20 Osteoklasty Makrofágy mnohojaderné bb fúze Howshipovy lakuny Regulovány hormonálně: stimulace parathormon Resorpce kosti kartáčový lem a lyzosomy - kyselá fosfatáza- vylučována z buňky Regulace hladiny Ca
21 Kost Podle uspořádání kolagenních vláken Lamelární kost Kompaktní Trabekulární Vláknitá kost (Primární a sekundární kost během vývoje)
22 Kost Volkmanovy kanálky a. nutritia Haversovy kanálky v centru osteonu Plášťové lamely na povrchu Haversovy systémy - osteony Intersticiální lamely neúplné mezi důsledek přestavby
23 Kost Vláknitá kost během vývoje (primární) a na drsnatinách kostí (připojení šlach a ligament), v lebečních švech, zubních alveolech. Kolagenní vlákna postrádají pravidelné uspořádání.kostní matrix je méně kalcifikovaná a obsahuje více osteocytů. Kompaktní kost diafýzy dlouhých kostí Trabekulární (houbovitá) epifýzy dlouhých kostí a kosti ploché (diploe) Matrix mezi osteocyty tvoří pravidelné lamely.lamely tvoří osteony neboli tzv. Haversovy systémy.
24
25 Periost a endost Tvoří zevní a vnitřní obal kosti, zajišťují výživu kosti a představují zásobárnu kostních buněk. Periost - kolagenní vlákna + fibroblasty Sharpeyova vlákna - kontakt s kostí Osteoprogenitorové buňky diferenciací z nich vznikají osteoblasty. Endost - jedna vrstva osteoprogenitorových buněk tenká vrstva vaziva
26 Nejprve se vytváří primární (vláknitá) kost a následně je nahrazena definitivní kostí lamelózní. Desmogenní (intramembranózní, endesmální) Chondrogenní (enchondrální)
27 Osifikace Intramembranosní: Kondenzace mesenchymové tkáně Diferenciace mesenchymových buněk na osteoblasty Primární osifikační centrum Vznik kostní tkáně ve formě spikul (trámců) PŘEMĚNA OSTEOBLASTŮ NA OSTEOCYTY Lebeční kosti, clavicula, růst kosti do šířky
28
29
30 Osifikace enchondrální Na podkladě chrupavčitého modelu přestavba: Kostní límec porucha výživy chrupavky, Její destrukce a náhrada kostní tkání primární osifikační centrum Sekundární osifikační centrum - epifýza Růstová ploténka
31 Enchondrální osifikace Principem enchodrální osifikace = náhrada (ne přeměna!) hyalinní chrupavky ( modelu ) kostní tkání: Zánik chondrocytů v chrupavčitém modelu Do vzniklých prostor vrůstají osteogenní pupeny (kapiláry a osteoprogenitorové buňky). Vznik osteoblastů z osteoprogenitorových buněk s následnou tvorbou kostní tkáně.
32 Enchondrální osifikace V první fázi se desmogenní osifikací vytvoří kostní límec. Díky vytvoření kostního límce kolem budoucí diafýzy kosti nemá chrupavka uvnitř kostního límce dostatečný přívod živin a degeneruje. Buňky produkují signální molekuly, které indukují vrůstání cév (osteogenní pupeny).vzniká primární osifikační centrum. Osteoklasty zároveň resorbují střed kosti vzniká dřeňová dutina. Sekundární osifikační centra vznikají později ve středu epifýz. Chrupavka je následně zachována pouze na kloubních plochách a jako epifyzární (růstová) chrupavka mezi epifýzou a diafýzou.
33 Osifikace Klidová zóna Proliferační zóna Zóna hypertrofické chrupavky Zóna kalcifikované chrupavky Zóna eroze Osifikační zóna kostní spikuly
34
Chrupavka a kost. Osifikace 605
Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)
Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota
Chrupavka vs. kost Chrupavka a kost bezcévná tkáň pevná, drží tvar chondroblasty, -cyty kolagen II. typu ECM nemineralizovaná velmi prokrvená tkáň pevná, ohebná osteoblasty, -cyty osteoklasty kolagen I.
Pojivové tkáně - vazivo
Pojivové tkáně - vazivo Původ mezenchym Funkce mechanická /vlákna/ vitální /buňky vaziva/ Stavba: buňky mezibuněčná hmota fibrilární složka interfibrilární /amorfní/ Buňky vaziva Fibroblasty a fibrocyty
Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.
Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení
Stručný přehled tkání pohybového systému
Stručný přehled tkání pohybového systému Na stavbě kostry se podílí tři typy pojivových tkání vazivo, chrupavka, kost; skládají se z buněk, složky mezibuněčné = složka vláknitá (fibrilární) a amorfní.
Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK
Obecná anatomie kostí a kloubů Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK Endoskelet vs exoskelet Typy kostí Plochá Krátká Dlouhá David B. Fankhauser, Ph.D., Professor of Biology and Chemistry University
Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement
Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R., Maršala J., Ross a Pawlina, Stevens A. a Lowe J., mikrofotografie
2. Histologie: pojivové tkáně
2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:
CHRUPAVKA A KOST. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie & embryologie LF MU.
CHRUPAVKA A KOST Petr Vaňhara, PhD Ústav histologie & embryologie LF MU pvanhara@med.muni.cz CHRUPAVKA Chrupavka specializovaná pojivová tkáň se souvislou ECM průžná, mechanicky odolná avaskulární, bez
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.
Otázka: Pojivové tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): Robert Willimetz Histologie = nauka o tkáních a orgánech mnohobuněčných organismů Pojivové tkáně (lat. textus conjuctivus) vyplňují prostory mezi orgány
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce živočišných
Seminář pro maturanty
Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné
Mikrostruktura a složení kostní tkáně
Mikrostruktura a složení kostní tkáně Kostní tkáň Kostní tkáň - jedna z pojivových tkání (vazivo, chrupavka) kolagenní tkáň mineralizovaná anorganickou složkou s přítomností (kostních) buněk Při nálezu
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
POHYBOVÝ APARÁT (Soustava kosterní)
POHYBOVÝ APARÁT (Soustava kosterní) Mediánn nní řez trupem Frontáln lní řez dutinou břišníb Transversáln lní řez hrudníkem OSTEOLOGIE nauka o kostech kosti jsou pevné,, tvrdé a v jistém rozmezí i pružné
Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF
Fysiologie pojivové tkáně Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF http://tvl.lf2.cuni.cz Pojivová tkáň mesenchym; vazivo (fibro-), chrupavka (chondro-), kost (osteo-), Funkce strukturální funkce mechanická podpora,
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor
Vazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
Živá soustava, hierarchie ž.s.
Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení
- charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý.
POJIVA VÝPLŇOVÁ A OPORNÁ - charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý. Podle morfologie a způsobu vzniku je rozdělujeme na: pojiva primitivní (tzv. nepravá); pojiva pravá. POJIVA NEPRAVÁ primitivní
Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní
Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř
:25 1/5 1. přednáška
2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek
ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka
ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie
Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka
Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.
Obecná anatomie kostí a kloubů.
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Obecná anatomie kostí a kloubů. Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: všeobecné lékařství Kosti krátké Kosti dlouhé Kosti ploché Kosti pneumatisované
7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206
7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu
Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva
BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrn rná a pohybová soustava TKÁNĚ 1. Epitelová tkáň 2. Pojivová tkáň a) vazivo b) chrupavka c) kost d) zubní tkáň e) trofická pojiva 3. Svalová tkáň 4. Nervová tkáň Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA,
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však
Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ
PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:
Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost
Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba
Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky
Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R.,
Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:
Praktické cvičení č. 1 2. ročník Téma: Tkáně Teoretický úvod: Tkáně jsou soubory buněk charakteristického tvaru a funkce. Podle typu buněk a množství a charakteru mezibuněčné hmoty, kterou jsou buňky navzájem
Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ
Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají
2. Pohybová soustava člověka
Tvar kostí 2. Pohybová soustava člověka je rozmanitý a odpovídá vcelku funkci, které kost slouží. Podle převládajících rozměrů rozeznáváme kosti dlouhé, ploché a krátké. - Dlouhé kosti tvoří kostru nejpohyblivějších
Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:
Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti
Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti
S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,
GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242
GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 1 Mikroskopování preparátů: (B 1: ret - viz GIT 2a) B 2: zub (B 3: hrot jazyka
ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:
nauka o stavbě lidského těla ZS zápočet, aktivita při cvičení ANATOMIE 26. 9. 07/1 ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení
Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus
Tkáně : literatura : Dylevský, I.: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1998. Dylevský, I., Trojan,S.: Somatologie 1. Praha : Avicenum, 1990. Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. Praha
Modelování a aproximace v biomechanice
Modelování a aproximace v biomechanice Během většiny lidské aktivity působí v jednom okamžiku víc než jedna skupina svalů. Je-li úkolem analyzovat síly působící v kloubech a svalech během určité lidské
OSIFIKACE A RŮST KOSTÍ
OSIFIKACE A RŮST KOSTÍ Čihák, R. Anatomie Kosti vznikají přestavbou pojivových tkání (vaziva a chrupavky) procesem, který nazýváme kostnatění neboli osifikace. Osifikace v kloubních koncích kostí probíhá
DIAGNOSTIKA A LÉČBA OSTEOPORÓZY A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ SKELETU
UCEBNÍ ˇ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY DIAGNOSTIKA A LÉČBA OSTEOPORÓZY A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ SKELETU Valér Džupa Jiří Jenšovský (eds.) OBÁLKA KAROLINUM Diagnostika a léčba osteoporózy a dalších onemocnění skeletu
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
Praktikum z histologie. Modul B
Praktikum z histologie Modul B Pracovní protokol 2011 Buňka Odběr tkání a buněk: Ze živého organismu (BIOPSIE) Z mrtvoly (NEKROPSIE) Fyzikální metody: Teplo (mikrovlnná trouba) Zmražení (tekutý dusík 170
Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur
Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur Kirsti Witter Histologie a embryologie Department patobiologie Univerzita veterinární medicíny Vídeň, Rakousko Pojivo pojivo bohaté
Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému
Biochemie kosti Podpůrná funkce Udržování homeostasy minerálů Sídlo krvetvorného systému Anatomie kosti Haversovy kanálky okostice lamely oddělené lakunami Kostní buňky Osteoblasty Osteocyty Osteoklasty
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE
MUDr. Josef Jonáš Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE 1 V embryonálním vývoji jedince (do ca. 56 dne vývoje) dochází k vytvoření tří zárodečných listů: EKTODERM (vnější zárodečný list) MEZODERM
BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA
BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA FUNKCE ŠLACH A VAZŮ Šlachy: spojují sval a kost přenos svalové síly na kost nebo chrupavku uložení elastické energie Vazy: spojují kosti stabilizace kloubu vymezení
Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx
DÝCHACÍ SYSTÉM 2011 Anatomické členění Horní cesty dýchací Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx Dolní cesty dýchací Larynx Trachea Bronchiální strom Respirační oddíl Vývoj dýchacího systému Plicní
Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Tkáně Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Tkáně 1) 2) 3) 4) jsou tvořeny biliony buněk stejného původu a tvaru a specializují se na výkon jedné hlavní funkce Stavba orgánů podíl různých typů tkání,
Pojiva. Přednáška, 18.října 2011
Pojiva Přednáška, 18.října 2011 Pojiva složena z buněk a mezibuněčné hmoty, vytvářejíce vnitřní i zevní podporu pro všechny orgány rozdělení vazivo chrupavka kost tuková tkáň Pojiva charakteristické rysy
Variace Dýchací soustava
Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.
Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení
Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1
Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém Svalová tkáň a Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené
Histologický odhad dožitého věku jedince ze spálené a nespálené kompaktní kosti lidského žebra
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Antropologie a genetika člověka Mgr. Karolína Absolonová Histologický odhad dožitého věku jedince ze spálené a nespálené kompaktní kosti
Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.
Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace
Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny
Fyziologie kosti Milan Vítek
Fyziologie kosti Milan Vítek Kosti tvoří pevnou oporu těla, která se zove kostra tělní. 1. Dělení kostí podle tvaru 1 dlouhé kosti (ossa longa) kosti u kterých výrazně převládá délka nad ostaními rozměry,
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie
Zdraví kostí a osteoporosa doc. RNDr. Ing. P. Stratil, Ph.D.
Zdraví kostí a osteoporosa doc. RNDr. Ing. P. Stratil, Ph.D. stratilpbrno@volny.cz Strana Obsah... 1 Úvod... 3 1 Složení kostry a kostí... 3 1.1 Struktura kostí... 6 1.2 Chemické složení kostí... 7 1.3
Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky
15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Klarka93 15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA = dýchání = výměna plynů mezi organismem a okolním prostředím úzká souvislost s oběhovou soustavou (kyslík rozváděn
BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU
BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU MECHANICKÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ Viskoelasticita, nehomogenita, anizotropie, adaptabilita Základní parametry: hmotnost + elasticita (akumulace
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Histologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie
Histologie Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné,
-v místě zlomeniny vzniká nejprve fibrózní tkáň, která je nahrazena spongiózní kostní tkání a nakonec kostí lamelární
Bioceramics: Properties, characterizations and applications 5. 3. HARD TISSUE HEALING AND REMODELING Hojení a opravné procesy kosti jsou podobně jako hojení kůže regenerativní. Jedinou další tkání s regenerativní
MOŽNOSTI ANALÝZY ARCHEOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ POMOCÍ ICP-MS
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta přírodovědecká Katedra analytické chemie MOŽNOSTI ANALÝZY ARCHEOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ POMOCÍ ICP-MS DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Studijní obor: Bc.
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie. Výţivové faktory ovlivňující zdraví kostí a kloubů Bakalářská práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie Výţivové faktory ovlivňující zdraví kostí a kloubů Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Ing. Pavel Stratil, Ph.D. Vypracoval:
TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE
TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE TKÁNĚ 1 TKÁŇ = soubor buněk stejného stupně diferenciace, obdobného tvaru a funkce tkáně nejsou uniformní,
Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu
Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu Jelínek- Moore-Perceaud, Patten, Schumacher, Vacek mikrofotografie Kraus R. Histologický a embryologický ústav Doc. MUDr. Hana Brichová, CSc. vývoj obličeje
Histologie pro bakalářské studium. 1. Buňka. Jádro
Histologie pro bakalářské studium Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové,
Zdravotní nauka 1. díl
Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz
Zdravotní nauka 1. díl
Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz
Histologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie
Histologie Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné,
SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)
a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami
ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
Opěrná a pohybová soustava
Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009
Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,
Anatomie dýchacích cest. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Anatomie dýchacích cest Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Jitka Fuchsová Související pojmy: Ventilace = výměna vzduchu
Variace. Kostra. 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase
Variace 1 Kostra 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA Kostra osová Kostra končetin Kostra SOŠS a SOU Kadaň Biologie člověka - Kostra lidského těla 2 Kostra osová
Dýchací systém - úvod
Dýchací systém - úvod Pro metabolismus tkání je nutný přísun kyslíku. Při metabolismu vzniká ve tkáních oxid uhličitý a voda, tyto látky se z organismu vylučují dýchacím ústrojím. Správná funkce dýchacího
Masarykova univerzita Pedagogická fakulta. Didaktika přírodopisu s biologií člověka PŘÍPRAVY NA VYUČOVACÍ HODINY PŘÍRODOPISU
Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Didaktika přírodopisu s biologií člověka PŘÍPRAVY NA VYUČOVACÍ HODINY PŘÍRODOPISU Kateřina Slavíčková, UČO 105648 5. ročník, Bi/Rv podzim 2007 TÉMA: KOSTERNÍ SOUSTAVA
- pevná opora měkkým částem těla, umožňuje pohyb, vytváří ochranná pouzdra některých orgánů
Otázka: Kosterní soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Iveta Základní funkce - pevná opora měkkým částem těla, umožňuje pohyb, vytváří ochranná pouzdra některých orgánů Obecná stavba - tvoří ji kosti a
Variace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové katedra biofyziky a fyzikální chemie
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové katedra biofyziky a fyzikální chemie Viskoelastické vlastnosti biologických materiálů (diplomová práce) Hradec Králové, 2006 Zdeněk Cihlář
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy
ÚVOD DO ANATOMIE OBECNÁ OSTEOLOGIE
ÚVOD DO ANATOMIE OBECNÁ OSTEOLOGIE SKELET HRUDNÍKU A PÁTEŘE Vyučující: Mgr. Kateřina Kalová Email: 124011@mail.muni.cz Ochranné pomůcky bílé pláště přezůvky (návleky) sepnuté vlasy sonda PŮJČOVNA KOSTÍ
Anatomie I přednáška 10. Dýchací soustava.
Anatomie I přednáška 10 Dýchací soustava. Funkce dýchací soustavy Zprostředkovává výměnu plynů mezi organismem a zevním prostředím. Dýchání (výměna plynů) Dýchání zevní (plicní) výměna O 2 a CO 2 v plicích
Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller. Informace pro pacienty
Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller Informace pro pacienty Vážený paciente, trpíte bolestmi kolenního, hlezenního nebo ramenního kloubu máte diagnostikovaný defekt kloubní
Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)
Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička