OTÁZKY KE ZKOUŠCE Z VEŘEJNÝCH FINANCÍ

Transkript

1 OTÁZKY KE ZKOUŠCE Z VEŘEJNÝCH FINANCÍ A1 Veřejné finance jako ekonomické realita, pedagogická a vědní disciplína. Výzkumný okruh problémů veřejných financí. Veřejné finance jako teoretické zázemí veřejných politik. Funkce veřejných financí. ekonomická realita legislativa, struktura institucí, nástrojů a vztahů (systém VEFI daného státu) věda (teorie) vrstva politicko-ideologická (neoklasická, neokeynesiánské zázemí) spíše fiskální politika vrstva technologická spíše rozpočtová politika předmět výuky angloamerické pojetí metateorie disciplín veřejného sektoru kontinentální pojetí průřezová disciplína (metateorií je VE) Veřejné finance -obsluhují veřejný sektor, podsystém VS, průnik do celého národního hospodářství, podsystém finančního systému Problémy související s vymezením předmětu studia fiskální teorie -dichotomie veřejných financí a veřejné ekonomiky: překotný vývoj reality nedostatečně uchopený teorií, úzká vazba na sociálně politický a ideologický kontext -schizofrenie vznikající při pokusech o dělbu problematiky mezi veřejnými financemi a veřejnou ekonomikou, rychlé změny v reálném vývoji veřejných financí -pojmologický babylon -rychlé změny v reálném vývoji VF -souběh různých teoretických přístupů k VF -VF jako vědní disciplína netvoří ucelený teoretický systém (podle některých teoretiků se čeká na nové paradigma VF Veřejné finance -peněžní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou a použitím peněžních fondů -specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi autoritami veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé -souhrn financí státu a veřejných samosprávných svazků, přičemž se někdy do VF zahrnují i finance některých státních podniků Okruh problému VF -zkoumání cílů, rozsahu a nástrojů fiskálních funkcí a rozdělení fiskálních funkcí mezi jednotlivé úrovně veřejné správy -identifikace a ověřování nástrojů, metod a kritérií rozpočtové politiky -zkoumání reakcí na různá fiskální opatření -zkoumání podílu veřejných výdajů na HDP, daňové kvóty; zkoumání dopadů zvýšení nebo snížení veřejných výdajů a změn jejich struktury -zkoumání daňových nástrojů a optimalizace daňového systému -hledání schémat rozhodování o výběru veřejných projektů a programů; zkoumání fiskálních rizik a jejich řešení -mezinárodní komparace fiskálních systémů Klíčové problémy VF: -mezinárodní analýzy a komparace: generace standardů -doporučení VF -řízení výdajů -víceleté rozpočtování -programové rozpočtování -výkonově orientované rozpočtování -akruální princip ve VF

2 -řízení fiskálních rizik Funkce VF - alokační (veřejné zabezpečení veřejných statků, efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli) - distribuční (fiskální přerozdělovací nástroje příjmový, výdajový transfery, dotace, subvence) daňově transferový mechanismus kombinuje progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy nebo zdanění luxusního zboží s dotacemi pro obyvatelstvo s nízkými příjmy; Lorenzova křivka (nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti - stabilizační (nástroje: měnové povinné rezervy, diskontní sazba, operace na volném trhu; fiskální veřejné výdaje, veřejné příjmy, způsob financování deficitu) magický čtyřúhelník (inflace, ekonomický růst, nezaměstnanost, platební bilance); diskreční opatření (zvláštní zásahy státu, jednorázový charakter, časová zpoždění), vestavěné stabilizátory působí dlouhodobě a proticyklický Principy nenávratnost, neekvivalence, nedobrovolnost A2 Stručný historický vývoj teorie veřejných financí. Historie veřejných financí v ČR. Vznik základních funkcí veřejných financí a jejich interpretace hlavními ekonomickými směry. antika Aristoteles daně středověk Akvinský daně merkantilismus cla fyziokraté daňový monismus klasická politická ekonomie A. Smith (ucelený systém VF, daňový pluralismus, daňové kanóny, alokační fce veřejných financí) kameralistika hospodaření státní pokladny německá historická škola Wagner Wagnerův zákon, distribuční fce VF neoklasická škola veřejné statky, externality Keynes stabilizační funkce VF současné neoklasické, neoliberální a neokonzervativní směry institucionální ekonomie Československo počátky tradice teoretických a praktických zkušeností VF již za první republiky základní směry: Alois Rašín (neoliberální směr) ministr financí, měnová reforma, deflační politika, krácení státních výdajů Karel Engliš (zvláštní teologický přístup) ministr financí, guvernér NBČS, odpůrce A. Rašína (proti deflaci za měnovou stabilizaci), rozpočtová reforma, daňová reforma, devalvace koruny 1934 Keynesiánci (J. Macek, J. Nebesář) po 1918 vznik samostatné republiky postupné vytvoření jednotného systému VF, po velké hospodářské krizi v 30. letech a vzniku nebezpečí války značné vměšování státu do hospodářství 2. sv. válka a okupace rozdvojení systému VF, válečné hospodářství, omezení tržních vztahů po 1948 převzetí nového modelu státních financí po sovětském vzoru, modelu, založeném na centrálním plánovacím mechanismu, systém VF plnil spíše evidenční funkci po 1989 návrat k tržnímu hospodářství a plnohodnotnému systému VEFI

3 A3 Příčiny vzniku fondového financování ve struktuře veřejných financí. Výhody a nevýhody mimorozpočtových fondů a vládních agentur v ČR na makroúrovni. Mimorozpočtové financování -dílčí veřejný rozpočet nezávislý na státním rozpočtu (regionálním, municipálním) -vlastní příjmy a výdaje -účelová vazba mezi příjmy a výdaji -zaměřen na specifický segment veřejného sektoru nebo národního hospodářství nebo plní specifickou funkci -fondovost se projevuje zpravidla v kapitálovém pojetí -nositelem rozpočtu autonomní právnická osoba Fond představují odbřemenění rozpočtů, slouží k financování vybraných potřeb Klasifikace fondů v ČR Svěřenecké: pojistné nekomerční, pouze zdrav.pojišťovny (důchodové, nemocenské, sociální, úrazové fondy); sociál.poj. příjem SR v kapitole MPSV Státní: účelové, státní fondy životního prostředí, dopravní infrastruktury, rozvoje bydlení, zúrodnění půdy, kultury, na podporu kinematografie, zemědělský intervenční fond Privatizační: majetkové, Fond nár.majetku zrušen, Pozemkový fond, Fond dětí a mládeže zrušen Pro podporu podnikání: vládní agentury, PGRLF, ČMZRB, EGAP, ČEB, ČKA kritika: distorze relativních cen, narušování volné soutěže, zakrývání subvenční politiky, časová zpoždění, obtížné je zrušit Nepravé fondy kvazi fondy důchodový účet, jaderný účet, národní fond, povodňový fond účelové fondy Pozitiva fondů diverzifikace funkcí VF, účelovost, transparentnost, adresnost, programovost, efektivnost, nepodléhají politickým a hospodářským cyklům, mohou získávat doplňující prostředky na finančním trhu, někdy i mezinárodní zdroje, participace se soukromým sektorem; zajištění dlouhodobé stability vybraných výdajů Negativa fondů dtto s opačným znaménkem, tj. fragmentace VF, duální rozpočty, nečitelnost, neefektivnost, nerovnoprávnost výdajových programů, administrativní náročnost, narušení rozpočtové strategie vlády, fiskální rizika apod. Příjmy - samostatné, neměly by dostávat každoroční nárokové dotace - přesto, že jsou financovány ze státního rozpočtu, přebytky nepropadají zpět do rozpočtu A4 Transformační instituce v ČR (ČKA, FNM). Důvody vzniku, okruh vykonávaných činností, financování, problémy. Pozitiva a negativa z pohledu hospodářské politiky. ČKA - transformovala se z Konsolidační banky, ta nesplňovala kriteria pro fungování banky a byla kritizována EU - řazena do sektoru vlády, její dceřiné společnosti jsou v sektoru finančních institucí - hospodaření je propojeno s ostatními složkami centrální vlády, zejména státním rozpočtem a Fondem národního majetku (zrušen k )) transfery mezi nimi byly plně konsolidovány - transfery na úhradu ztrát jsou vždy zachyceny v roce, ve kterém ztráta vznikla, nikoli v roce, kdy byla peněžně uhrazena v metodice GFS ovlivňuje saldo, v metodice ESA 95 ne

4 - pokračuje ve správě a vymáhání pohledávek - v souladu s přijatou strategií přistupuje k řešení problematických aktiv s cílem dosažení maximální návratnosti v co nejkratší době - hlavní pilíře spočívají ve správě a realizaci aktiv, restrukturalizacích podniků a soudních řešeních - ztráty vznikají na základě zákonem předepsané tvorby opravných položek k nekvalitním pohledávkám a dále tvorbou rezerv - ztráty jsou hrazeny z FNM s určitým časovým zpožděním - začlenění do státního sektoru má vliv na vládní deficit, ale i na dluh vládního sektoru FNM, ČKA - hospodaření nevstupuje přímo do SR, představují však fiskální rizika ČKA: nepřímé explicitní závazky ztráty, záruky a závazky spojené s převzetím pohledávek státem v rámci rehabilitačních a stabilizačních programů FNM: nepřímé implicitní závazky ztráty a závazky FNM podložené vládními vyhláškami ze zákona zanikne , právním nástupcem se stane ministerstvo financí Důvod vzniku - přechod od plánované k tržní ekonomice financováno buď přímo ze státního rozpočtu, nebo mimo státní rozpočet formou speciálních transformačních institucí Příjmy a výdaje jednotlivých institucí - ČKA: Ze SR jsou hrazeny ztráty, majetková újma za převzaté úvěry na družstevní bytovou výstavbu a úroky z úvěrů poskytnutých nemocnicím. FNM hradí úroky za některé zvýhodněné úvěry, ztráty ČKA vzniklé na základě příslušných vládních usnesení (ztráty z nabytí majetkových účastí, ztráty z úvěrů, ztráty z restrukturalizace některých podniků) a ztráty z tvorby rezerv k portfoliu České spořitelny. - FNM: Příjmy plynou prodeje majetku a akcií, emitování dluhopisů, dividend a úroků. Přitom byly vedeny zvlášť 2 účty pro malou a velkou privatizaci. Největší příjem v roce 2005 pocházel z privatizace Českého Telecomu (82,6 mld.). Výdaje představují mimo jiné dotace dalším mimorozpočtovým fondům (ČKA), splácení obligací a odstraňování ekologických škod. Celkové příjmy FNM za dobu jeho existence činily 633 mld. a výdaje 573 mld., vychází tedy aktivní saldo 60 mld. Jediný mimorozpočtový fond, který transfery nepřijímal, ale poskytoval. Dopad transformačních institucí na české veřejné finance Díky přesměrování některých výdajů mimo rozpočtový systém dosahováno vyrovnaných nebo méně deficitních rozpočtů. Pozornost se soustředila jen na státní rozpočet a byla vyvolávána "fiskální iluze" o nízkých deficitech (či dokonce přebytcích) a nízké zadluženosti. Navíc využívání státních garancí (max 8% předpokládaných příjmů) vytvářelo další implicitní veřejný dluh. Vláda od roku 1998 ve spolupráci se Světovou bankou vypracovávala reformní strategii optimalizována správa pohledávek a ztráty z fondů promítány do příslušných rozpočtů. důvody zrušení transformačních institucí - zvýšení transparentnosti - snížení administrativních nákladů spojených s řízením těchto institucí - dokončování privatizace A5 Popište fáze rozpočtového procesu na úrovni státu se specifikací rozpočtových zásad. Rozpočtová skladba a její význam. Rozpočtový proces pracovní postup členěný do etap či fází; kontinuální a víceletý; jeho produktem je rozpočet, který se pohybuje v operačním prostoru rozpočtového procesu; je vymezen legislativou, procedurami rozpočtové politiky a rolí aktérů Fáze rozpočtového procesu:

5 - návrh zpracovává MF, pro sestaven se využívá info: výsledky analýz plnění rozpočtu v běžném roce, rozpočtové prognózování, záměry hospodářské, sociální, měnové a devizové politiky vláda, záměry výdajů jednotlivých správců kapitol státního rozpočtu, předpověď eko vývoje, záměry zahraniční politiky - schvalování návrh podrobně a opakovaně projednáván ve vládě a parlamentních výborech, posléze předložen parlamentu ke schválení - realizace za realizaci odpovídají ty orgány, které rozpočet sestavují MF, realizaci plateb a příjmů zajišťuje ČNB - kontrola průběžná (MF předkládá zprávy Parlamentu), následná, závěrečná Rozpočtové zásady teorií zobecněná pravidla úplnost a jednotnost (nedoporučují se časté inovace) reálnost a pravdivost (pesimismus v příjmech, nedůvěra k požadavkům na výdaje) vyrovnanost publicita transparentnost každoroční sestavování a schvalování, jiné Rozpočtová pravidla obecná transformace zásad do aplikovatelné podoby institucionální určení navrhovatele rozpočtu, způsob vypracování výdajové stránky rozpočtu, přednost výdajů před příjmy, schvalování rozpočtu, omezení přesunů v rozpočtu, alokace výdajů, vymezení rezerv, rozpočtové provizorium, časové užití a účelnost výdajů, úhrady rozpočtově nezajištěných potřeb, sestavení a schválení procedury státního závěrečného účtu Rozpočtová pravidla konkrétní přeložená do paragrafů zákona,k případně dokumentů obcí a dalších veřejnoprávních institucí V ČR velká a malá rozpočtová pravidla Rozpočtová skladba jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů, při pohybech na účtech státních finančních aktiv, při peněžních operacích spojených s řízením likvidity státního rozpočtu a při plánovaných a skutečných operacích rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených prostředků a fondu podnikatelské činnosti třídění odpovědnostní (podle kapitol SR) druhové (podle druhu daňové, nedaňové, kapitálové příjmy, běžné dotace; běžné výdaje, kapitálové výdaje) odvětvové (podle odvětví zemědělství, průmysl, služby atd.), konsolidační (uvnitř veřejných rozpočtů, vzájemné započtení) Rozpočtové provizorium - při neschválení státního rozpočtu - řídí se rozpočtem minulého roku A6 Střednědobý rozpočtový výhled a jeho provázanost na státní rozpočet, státní závěrečný účet. Střednědobý výhled sestavován na 2 roky, sestavuje MF (v součinnosti se SK, úsc a SF) a předkládá vládě se schválení spolu se SR, vláda předkládá na vědomí Poslanecké sněmovně Výhled obsahuje - vývoj základních ukazatelů NH HDP a spotřebitelské ceny

6 - záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda SR a SF - částky střednědobých výdajových rámců - celkové příjmy a výdaje SR a SF - příjmy a výdaje jednotlivých kapitol - výdaje na programy schválené vládou - výdaje na programy a projekty EU - přehled závazků FO a PO, za které se zaručily jménem státu OSS - v případě schodku předpokládaný způsob jeho financování Ze střednědobého výhledu vychází státní rozpočet Střednědobý výdajový rámec -celkové výdaje SR v návrhu SR se stanoví na základě střednědobého výdajového rámce -střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jen na návrh vlády PS v usnesení k vládnímu návrhu zákona o SR, a to vždy jednou částkou; od částky se odečítají (přičítají) některé výdaje Státní závěrečný účet -zpracovává MF -předkládá návrh na řešení salda; do předkládá vláda na schválení PS -obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku -součástí jsou závěrečné účty kapitol předkládané PS samostatně jejich správci -přílohu tvoří údaje o hospodaření (úsc, závěrečné účty SF, přehled o státních fin. aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách, přehled o stavech fondů organizačních složek státu) Víceleté rozpočtování ČR -rozpočtové výhledy na dva roky, na více let: programy, státní záruky, programy a projekty EU -zpočátku rozpočtové výhledy měly jen orientační charakter a chyběla provázanost mezi rozpočtovým výhledem a státním rozpočtem -později v rámci EU doporučovaného fiskálního cílení byly zavedeny výdajové rámce (rozpočtové stropy) v rámci dokumentů SR a schvalované PS A7 Význam a charakteristika rozpočtových pravidel republiky (zákon č. 218/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Rozpočtová pravidla upravují: - tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu SR, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu - příjmy a výdaje SR - státní finanční aktiva a pasiva - podmínky řízení státní pokladny a státního dluhu - finanční hospodaření organizačních složek státu a státních PO - podmínky zřizování SF - hospodaření s prostředky NF - finanční kontrolu Rozpočtová pravidla - konkretizují či vycházejí z teorií formulovaných rozpočtových zásad - mohou být koncipována v jednom zákoně nebo v několika samostatných zákonech - v ČR existují tzv. velká rozpočtová pravidla (státní rozpočet a fondy) a malá rozpočtová pravidla (územní samosprávné celky)

7 Střednědobý výhled - nový nástroj, sestavuje se na období 2 let následujících po roce, na který je předkládán rozpočet - obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje - pokud očekává schodek rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob financování Návrh zákona o státním rozpočtu - vypracovává Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, úsc a fondy A8 Popište státní rozpočet na rok 2007 a na rok Zaměřte se na příjmovou i výdajovou stránku, diskutujte problémy, meziroční podstatné změny. Státní rozpočet na rok 2007 VÝDAJE 5 největších: MPSV 426mld, Všeobecná pokladní správa 144 mld, MŠMT 121mld, MV 54mld, MO 53 mil 5 nejmenších: Rada pro televizní a rozhlasové vysílání 53 mil, Úřad pro ochranu osobních údajů 92 mil, Kancelář veřejného ochránce práv 94 mil, Energetický regulační úřad 115 mil, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 137 mil PŘÍJMY 524mld, z daňových daňové příjmy 871 mld (z toho povinné pojistné na důchody 294 mld), nedaňové 77mld, příjmy z EU 61mld. Nejvíce příjmů jde do kapitol MPSV 345 mld, Všeobecná pokladní správa MV 14 mld Do některých kapitol plynou různé příjmy Např. do MK neplyne nic příjmů, jen z nedaňových a z rozpočtu EU Příjmy SR (daňové 87%, kapitálové 0,25%, dotace 10%, DPH 19,85%, 12,45%, DPPO 12,9% Státní rozpočet na rok 2008 Ministerstvo financí počítá: příjmy v roce 2008 ve výši 1 036,5 mld, což znamená nárůst příjmů v loňským rokem

8 výdaje v roce 2008 ve výši 1 107,3 mld, taky dojde k nárůstu, ale procentuálně nižší nárůst než u příjmů. Deficit SR podle předpokladů dosáhne 70,8 mld. Počítá se taky tedy s dosažením deficitu veřejných rozpočtů na HDP ve výši 2,95% (splnili bysme tak jedno s maastrichtských kritérií). Státní dluh podle odhadů v roce 2008 stoune ze současných 905,2 mld na 990,1 mld. Podíl státního dluhu na HDP pak bude 26,1% ( rok ,7%). Návrh rozpočtu obsahuje zapojení očekávaných finančních prostředků z rozpočtu EU ve výši 76 mld. Proti původnímu návrhu se přidala téměř 1 miliarda na školství podepsal prezident. Pozn: ČSSD a KSČM podala ústavní stížnost na reformu veřejných financí, kvůli poplatkům ve zdravotnictví, jsou podle nich v rozporu s LZPS, kde je garantováno bezplatná lékařská péče. A9 Příjmová stránka veřejný rozpočtů s důrazem na daňové příjmy. Jejich vývoj, jednoduchá a složená daňová kvóta, predikce daňových příjmů a faktory, které ji ovlivňují, specifika daňových výnosů jednotlivých daní. Harmonizace daní s EU. Příjmy státního rozpočtu -výnosy daní -pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti -výnosy cel; příjmy od organizačních složek státu a odvody PO -odvod zisku ČNB; sankce za porušení rozpočtové kázně -správní a soudní poplatky; úhrady za státní záruky -příjmy z prodeje a pronájmu majetku ČR -splátky návratných finančních výpomocí -peněžní dary organizačním složkám státu -výnosy z majetkových účastí státu -výnosy z CP -penále za neoprávněné použití prostředků NF -prostředky získané z NF -pokuty atd. Příjmy - nenávratné daně, dávky, poplatky, příjmy z výnosů privatizace... - návratné bankovní úvěr, emise cp - běžné primárně určeny k financování běžných výdajů - kapitálové na krytí kapitálových, investičních výdajů - daňové - nedaňové příjmy z vlastní činnosti (příjmy z podnikání, poplatky, příjmy z pronájmu majetku) a odvody případných přebytků příspěvkových organizací, sankční platby, příjmy z úroků a splátek půjček Daňové příjmy - daně povinné, zákonem stanoven platby nenávratného a neekvivalentního charakteru - cla jednorázově placené dávky při přechodu zboží přes hranice - poplatky platby, které povinně uhrazují FO a PO za úkony státních a místních orgánů, existuje zde jistá míra protihodnoty - pojistné na sociálním zabezpečení Daňová kvóta podíl daňových příjmů (státních a místních rozpočtů) na HDP ČR asi 38% - užší v čitateli pouze výnosy z daní a poplatků - širší zahrnuje i pojistné na sociální a zdravotní pojištění

9 - čím je daňová kvóta nižší, tím menší část celkově vytvořeného produktu proteče ve formě povinných plateb rozpočty Daně - podoba daňové soustavy je dána zákonem, jinak nesmí být žádný občan k platbě nucen Přímé daně - dopadají na konkrétní fyzické nebo právnické osoby, tzv. poplatníky, kteří jsou současně i plátci - důchodové daně daň z příjmu FO a PO - majetkové daně daň z nemovitosti, dědická, darovací, z převodu nemovitostí, silniční daň Nepřímé daně - plátci nemusí být subjekty, na které bezprostředně břemeno dopadá, mohou daň přesunout - univerzální DPH - selektivní spotřební daň z: minerální oleje, vína, piva, tabákových výrobků, líh - cla ekonomická povaha spotřebních daní, 75% jde do rozpočtu EU DPH - 9% a 19% - dělí se o ni obce, kraje a stát sdílená daň DPFO - sdílená daň do obcí přes 20% dle velikosti obce - 15% pro rok 2008, 12,5% pro rok 2009, ze superhrubé mzdy (hrubá mzda+soc.a zdr.pojištění) - nominální sazba dána zákonem - efektivní sazba ta, kterou skutečně platíme po odečtech DPPO - sdílená daň - 21% 2008, 20% 2009, 19% 2010 Daň z nemovitosti - svěřená daň 100% do příjmu obce Spotřební daně - na jednotku - výjimka od EU domácí pálení Ekologické daně - letos nově zavedené - daň z elektřiny, z pevných paliv, ze zemního plynu a některých dalších plynů. Vývoj daní - původně převážně naturální plnění, dnes peněžní platba - původně jako často dobrovolná plnění, dne zákonem vynucená platba - vývoj od nepravidelného, nahodilého výběru k pravidelnému placení - daně zpočátku podpůrný, doplňkový zdroj, dnes rozhodující příjem - původně účelově zaměřené platby - u přímých daní převažovaly daně majetkové či daně z hlavy - v ČR do roku 1993 stará soustava Daňové určení - státní daně plynou do státního rozpočtu - svěřené plynou do místních rozpočtů, ale rozhoduje o nich centrum - místní příjem místních rozpočtů, rozhodují o nich místní orgány Problematika odhadu budoucích příjmů - vývoj základních ekonomických faktorů - jak se projeví zákonné úpravy

10 - hlavní faktory vlivu: HDP, inflace, úroveň mezd, struktura spotřeby domácností i podniků, výše dovozů, počet ekonomicky aktivních obyvatel Příjmy x výdaje - globální charakter rozpočtové příjmy jsou společným bezrozdílným zdrojem na úhradu výdajů - ekvivalentní přístup existuje účelová vazba mezi příjmy a výdaji Harmonizace daní s EU - v oblasti přímých daní splňuje ČR většinu požadavků EU - jisté rezervy zůstávají u dvojího zdaňování dividend - nepřímé daně hlavně skupina zboží v 5% sazbě - DUTY/TAX FREE obchody na silničních přechodech - změna zdanění cigaret ze specifické daně na kombinaci specifické a valorické - snižování sazby daní u PO a FO - zavedeno kolkování cigaret a alkoholu A10 Charakterizujte strukturu nedaňových veřejný příjmů včetně aplikace na podmínky ČR. Jejich klasifikace a pojetí v ČR. Třídění podle rozpočtové skladby. Proces konsolidace veřejných financí. nedaňové příjmy - příjmy z vlastní činnosti vládních institucí - odvody případných přebytků příspěvkových organizací - přijaté sankční platby - příjmy z úroků a splátek třídění odpovědnostní (podle kapitol SR) druhové (podle druhu daňové, nedaňové, kapitálové příjmy, běžné dotace; běžné výdaje, kapitálové výdaje) odvětvové (podle odvětví zemědělství, průmysl, služby atd.), konsolidační (uvnitř veřejných rozpočtů, vzájemné započtení) Konsolidace veřejných financí Fiskální konsolidace přijaté vládou má za cíl v ČR odstranění nadměrného schodku. Vláda ČR tuto strategii fiskální konsolidace i nadále dodržuje, tak aby od roku 2008 plnila udržitelným způsobem maastrichtská konvergenční kritéria. Fiskální konsolidace a změna struktury výdajů zejména v mandatorní oblasti povede i ke zvýšení kvality veřejných financí. Fiskální konsolidace se bude opírat v rozhodující míře o konsolidaci výdajové strany veřejných financí prostřednictvím zastavení nárůstu výdajů, zejména sociálních. Opatření na příjmové stránce Změna trendů mandatorních výdajů spolu se změnou kvality výdajové struktury umožní postupně snižovat daňové zatížení a posunovat dále jeho strukturu směrem k nepřímému zdanění. Opírat se bude o následující hlavní opatření. Daně z příjmů -jednotná sazba daně z příjmů u fyzických i právnických osob ve výši 17 až 19 % a současně zvýhodnění rodin s dětmi a nízkopříjmových skupin obyvatel -redukovat významně počet výjimek a odečitatelných položek -zjednodušit systém odpisování, zejména u malých organizací

11 Daň z přidané hodnoty -základní sazba DPH bude ve výši 17 až 19 % -současně se snížením základní sazby DPH bude změněna snížená sazba tak, aby byla únosná i pro sociálně slabé skupiny obyvatel Ostatní daňová opatření -rušení daně z dividend, kapitálových výnosů, dědické, darovací (s výjimkou osob, které nejsou v příbuzenském vztahu), z převodu nemovitostí a daně z nemovitostí ze zemědělské půdy -zrušení minimální daně pro živnostníky (OSVČ) Ekologické daně -požadavky EU pro zavedení, od ledna daň z elektřiny, daň z uhlí, daň ze zemního plynu. Nejdříve nízké sazby, později postupné zvyšování. Sociální pojištění -snížit sazbu pojistného sociálního v rozsahu výnosu ekologických daní -snížit vyměřovací základ pro pojistné soc. a zdrav. pojištění OSVČ na 35 % Daňová správa mzdy Ostatní příjmy -zavést maximální vyměřovací základ (strop) pro pojistné ( ) -umožnit firmám do 50 zaměstnanců si zvolit možnost částečné refundace výdajů na náhradu mzdy ze státního rozpočtu při nesníženém pojistném. -sníží se počet pro výběr daní, zamezení daň.únikům, posílit motivaci, zvýšit daň.výnosy, zrušení registračních pokladen, zavedení superhrubé -privatizace (ČSA, Letiště Praha, Česká pošta, ČD, ČEZ) -elektronické mýtné, mikrovlnné a satelitní technologie-zpoplatnění všech dálnic a vybraných silnic. -zjednodušení systému pro čerpání z fondů EU Opatření na výdajové straně Hlavním nástrojem konsolidace veřejných rozpočtů a dosažení stanovených rozpočtových cílů je zpomalení růstu mandatorních výdajů, zejména sociálních. Vláda se v programovém prohlášení zavazuje regulovat vývoj mandatorních sociálních výdajů, které ve státním rozpočtu na rok 2007 tvoří téměř 80% celkových mandatorních výdajů. Cílem je, aby schodky veřejných financí nepřesáhly stanovené cíle a celkové mandatorní výdaje v roce 2010 představovaly méně než 50 % státního rozpočtu. Následující úsporná opatření: -moratorium na přijímání zákonů zvyšujících mand. výdaje -odstranit aut. valorizační schémata, s výjimkou důchodů -snižovat počet zaměstnanců státní správy do roku 2010 nejméně o 3 % ročně -zvýšení transparentnosti a adresnosti soc. dávek -změnit systém nemocenského pojištění zavedením třídenní karenční lhůty -zavést flexibilní rodičovské a mateřské dovolené s degresivní platbou v průběhu let -vyhodnotit vazbu výplaty finančních částek ze sociálního systému na povinnost rekvalifikace, veřejně prospěšných prací a účasti v projektech dalšího vzdělávání -odstranit demotivaci kvůli soc.dávkám A11 Kapitoly SR. Úkoly správců kapitol. MF ČR a jeho kompetence v oblasti přípravy rozpočtů, státní pokladny, daní a cel. Kapitoly jsou ministerstva Rozpočet kapitol rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly; příjmy a výdaje OSS v jeho působnosti; příspěvky a dotace na reprodukci majetku PO a odvody PO v jeho působnosti; dotace a návratné finanční výpomoci ze SR pro FO a PO na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti SK; rozpisové rezervy

12 Zvláštní kapitoly všeobecná pokladní správa (příjmy a výdaje všeobecného charakteru, součástí je i vládní rozpočtová rezerva) státní dluh operace státních finanční aktiv kapitoly PS Senát Kancelář prezidenta republiky atd. Správci kapitol: a) poskytnout ministru financí a předsedovi Úřadu pro veřejné informační systémy potřebnou součinnost a potřebné podklady pro zabezpečení činnosti b) uskutečňovat od 1. září 2002 veškeré objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do 2 mil. Kč (veřejné zakázky malého rozsahu, o zadávání veřejných zakázek), pro použití ve veřejné správě s využitím elektronického tržiště na webové adrese ustavené za tímto účelem Úřadem pro veřejné informační systémy a o zadávání veřejných zakázek, prostřednictvím elektronického tržiště. Kompetence MF: příprava rozpočtů: navrhuje je stát. pokladna: viz níže daně: navrhuje změny v návrzích zákona a tyto návrhy překládá nejprve vládě a poté Sněmovně cla: závisí na komunitárním právu, jsme v celní unii Řízení státní poklady ČNB vede MF souhrnný účet běžného hospodaření st. pokladny: - příjmové a výdajové účty SR, účty státních finančních aktiv, zůstatky na účtech FÚ, účet řízení likvidity státní pokladny, účet mimorozpočtových prostředků organizačních složek státu, účet státních právnických osob, účet státních fondů, účet dalších fondů - pokladní nesoulad mezi P a V do výše 6% celkových výdajů SR řeší MF přijetím úvěru nebo prodejem státních dluhopisů nebo formou finanční výpomoci vrácení do konce roku - přebytky na účtech SP krátkodobé investice do státních dluhopisů nebo CP ČNB A12 Veřejné výdaje, definice a měření, funkce veřejných výdajů, třídění VV VV klíčový nástroj veřejných politik; vládní nákupy statků a služeb; transferové platby; výdaje související s realizací základních funkcí vlády na všech jejích úrovních velikost VV podíl na HDP pružnost VV ukazatel pružnosti výdajů ve vztahu k HDP (procentní změna VV/ procentní změna HDP) marginální sklon veřejného sektoru k HDP - přírůstek výdajů v procentech k procentnímu přírůstku HDP příčiny růstu VV změna preferencí, demografická struktur, urbanistický faktor, geografický faktor, technicko-technologické změny, inflace, demonstrační efekt, fiskální iluze základní funkce VV: alokační (rozhodování o umístění VV, o velikosti a struktuře; portfolio statků z veřejného sektoru a soukromého sektoru) redistribuční (normativní přístup: shoda na snižování nerovností; přerozdělování, které má vést ke zmírnění sociálních a důchodových nerovností ve společnosti)

13 stabilizační (nástroj makroekonomické politiky sloužící k dosažení plné zaměstnanosti a ekonomického růstu) dále pak regulační, kontrolní, stimulační třídění VF - učebnicové běžné a kapitálové, návratné a nenávratné, plánované a mimořádné, dle funkcí státu, dle úrovně veřejných rozpočtů - rozpočtová skladba viz otázka č. 5 - zákony (rozpočtová pravidla) - nemandatorní, mandatorní, kvazimandatorní - mezinárodní členění A13 ČR Mandatorní výdaje, vývoj mandatorních výdajů a kvazimandatorních výdajů SR Mandatorní výdaje - jsou dány zákony a mezinárodními smlouvami - sociální transfery rok mld. důchody (průměrná výše 8,5 tis.kč), nemocenské pojištění - Vodičkovy schody - Státní fond rozvoje bydlení asi 1,4% HDP - výdaje na dluhovou službu Ostatní mandatorní výdaje - z jiných právních norem - ze smluvních závazků Kvazimandatorní výdaje - aktivní politika nezaměstnanosti - kapitoly Ministerstva obrany - mzdy organizačních složek státu a příspěvkových organizací Pojem mandatorní výdaje v roce 1998 zavedl Miloš Zeman Vývoj mandatorních výdajů Mandatorní výdaje neustále rostou a nově účinná reforma VF by tuto tendenci měla zmírnit. A14 Veřejné politiky bez přímých fiskálních dopadů. Typologie v ČR, jejich vývoj, pozitiva a negativa Veřejná politika je pokus poznávat a jednat podle chování skupin lidí. Vláda a její obvyklé cíle mají zvětšit bohatství a sílu pravítek a bohatý, nadějně tím, že také zvětší zdraví a zdar společnosti. Velmi důležitá, centrální část veřejné politiky má pokusit se ujišťovat, že zájmy bohatých a silných lidí jsou nikdy podporované bolestí, bídou nebo utrpením v jiných skupinách.

14 A15 Důchodové zabezpečení, vývoj příjmů a výdajů a extrapolace do budoucnosti, krátkodobá řešení vyrovnanosti účtu DZ. Dlouhodobá řešení vyrovnanosti DS novela zákona prodlužuje důchodový věk na 63 let, ruší dočasně krácené předčasné důchody, redukuje hodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění, umožňuje souběh důchodu a výdělečné činnosti Problémy míra solidarity, stárnutí populace, příjmy a výdaje systému, zvýhodnění OSVČ oproti zaměstnancům, předčasné důchody, rozsah náhradních dob, nepodařilo se realizovat třípilířový systém, nepodařilo se vytvořit Sociální pojišťovnu, nevyřešeni důchodci z rozdělení federace Současnost reformy u nás: jen se diskutuje, vznik Bezděkovy komise, loni ukončili činnost a vydali zprávu Bezděkova komise: závěry: současný systém neudržitelný, nutnost pokračován v reformách shoda na zvyšování hranice odchodu do důchodu možnost zapojení fondového pilíře A16 Pozitiva a negativa PAYGO a fondového systému. Model NDC. Plánovaná reforma a názory politických stran na ni. DB PAYG > důchody + administrativa = počet EA * průměrný vyměřovací základ * příspěvková sazba - nejdříve se určí dávka, potom se hledají finance - jednotná výměra 1470 Kč, procentní výměra, odvozená z dosahovaných výdělků a délky doby pojištění - složení důchodu pevná složka + pohyblivá složka (podle posledních 10 let) - věk odchodu do důchodu muži 60 let, bezdětná žena 57 let, ale prodlužování výhody příjmová solidarita, rizika nese stát, nízké administrativní náklady, indexace automatická (odolný vůči inflaci) nevýhody citlivost na demografické změny, náchylnost k politickým zásahům, nízká motivace, obtížnost změny zralého systému DC FONDY > (příspěvek + zhodnocení)/naděje na dožití = důchod + administrativa výhody vyšší zásluhovost, preference jednotlivců, průhlednost, transparentnost, konkurence = vyšší kvalita služeb, vyšší odolnost vůči demografickým rizikům nevýhody rizika nesou účastníci, obtížná předvídatelnost dávek, solidarita je potlačena, vyšší náklady na administrativu, finančně náročný přechod, rizika inflace, rizika politických turbulencí NDC > (příspěvek + zhodnocení)/naděje na dožití = důchod + administrativa výhody vazba příspěvek dávka, vhodný v případě málo rozvinutého kapitálového trhu, snadný přechod oběma směry, trh práce nevýhody příliš složité?, odtržení příjmové a výdajové strany absorpce demografických změn, náročné na vstupní data a fungování IS, vměšování politiky

15 DB Fondový vyskytuje se zřídka, zaměstnanecké penzijní plány Reforma českého důchodového systému - parametrická zvýšit příjmy (sazba pojistného, odchod do důchodu, nezaměstnanost), snížit výdaje (snížení důchodu, odchod do důchodu) - systémová změna systému (příklon k FDC, přechod na NDC), migrační politika, propopulační politika Příklon k FDC možnost vyvázat část pojistného do nově vzniklých fondů nebo navýšit současně platby Přechod k NDC nulová redistribuce, ale garance minimálního důchodu (4920 Kč v 67 letech), stát omezeně platí za nepříspěvkové doby, každoroční indexování podle nárůstu objemu zaplaceného pojistného, minimální věková hranice 62 let, jinak 67 let pravidelné úpravy hranic Reforma v ČR dnes dlouhodobě neřešený problém diskutuje se od 1996, vznik Bezděkovy komise POLITICKÉ STRANY další parametrické reformy, systémová reforma začne být diskutována po volbách, Bězděkova komise vytvořila nejrozsáhlejší analytický materiál A17 Všeobecné zdravotní pojištění. Příjmy a výdaje systému vzp. Organizace působící v systému a struktura finančních plateb mezi nimi - výdaje na zdravotnictví 7,3% HDP z toho asi 6,5% HDP veřejné výdaje - více soukromých výdajů USA, Mexiko, Korea (hlavně zaměstnanecké pojištění, soukromý trh s pojišťovnami) - v ČR systém povinného zdravotního pojištění - zdravotní pojišťovny 8 a VZP Příjmy zdravotních pojišťoven - od zaměstnavatelů - občané - stát (platí na nezaměstnané, děti, studenty) Výdaje zdravotních pojišťoven - poskytovatelům služeb (155 mld.) Příjmy poskytovatelů služeb - od zdravotních pojišťoven - od státu - od občanů - od územně samosprávných celků Skupiny přispívající do systému - zaměstnanci a zaměstnavatelé - osoby samostatně výdělečně činné minimum, vychází se z poloviny průměrné mzdy 2 roky zpátky - osoby bez zdanitelných příjmů minimální mzda x 13,5% - stát administrativně stanovená částka x 13,5% Rok účastníků pojištění z toho u VZP Problémy - dvě skupiny pojištěnců do a nad 60 let - od roku 2005 změny 18 skupiny (po 5 letech), počítá se nákladový index, každá pojišťovna dostane průměrné náklady na pojištěnce

16 - ale nákladný pojištěnec přesáhne 30ti násobek průměrných nákladů pojišťovna má nárok na doplatek - v přechodných letech 2005 a 2006 přerozdělování podle nového i starého systému Pohledávky VZP - odkupuje je ČKA A18 Aktuální problémy současného systému vzp a možnosti jeho řešení. Reforma zdravotnictví SK Na rozdíl od nestátních pojišťoven si VZP nevybírá klienty sama, neurčuje si tak klienty, kteří jsou méně nemocní apod. VZP navíc ze zákona plní další povinnosti. Hospodaření VZP je pod trvalou kontrolou správní a dozorčí rady a pak také subjekty ze strany státu. V současné době se nejčastěji hovoří o tom, že VZP neplatí včas lékařům a nemocnicím. Řešení zůstává otázkou Politici se tímto ožehavým tématem nechtějí příliš zabývat a vyhýbají se mu. Současná vláda provedla nepopulární reformu. 30 Kč za recept 30 Kč za návštěvu lékaře 60Kč/den v nemocnici 90Kč návštěva pohotovosti zároveň je však stanoven max limit, který občané zaplatí 5000Kč, přeplatky jim budou vráceny. Základní problémy zdravotnictví na Slovensku: 1. nerovnováha mezi dostupnými finančními prostředky a poptávkou 2. efektivita nakládání s finančními prostředky 3. efektivita řízení resortu 4. přezaměstnanost zdravotnického personálu 5. logické chyby v systému zdravotnictví Základní cíle reformy zdravotnictví (začíná v roce 2002): 1. tvorba systému flexibilních nástrojů na uskutečňování zdravotní politiky 2. změna postavení státu z účastníka na regulátora 3. zvýšení odpovědnosti pacienta 4. vyrovnané a finančně udržitelné hospodaření 5. zvýšení kvality a tvorba konkurenčního prostředí Klíčová opatření reformy: 1. oddlužení zdravotnictví 2. zavedení poplatků za služby spojené s poskytováním zdravotní péče 3. přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti 4. zavedení tvrdých rozpočtových pravidel pro všechny subjekty v systému 5. možnost flexibilně definovat míru veřejných zdrojů v systému Reforma: Základem reformy bylo schválení 6 reformních zákonů, které nabyly platnosti Stabilizační opatření cílem je omezení nadbytečné spotřeby zdravotnických služeb a léků a zastavení růstu dluhu. -> zavedení paušálních poplatků za služby ve zdravotnictví. Byla přijata také nová klasifikace léčiv. Byl přijat zákon k oddlužení zdravotnictví, který omezil ručení státu za závazky zrušené zdravotní pojišťovny. V roce 2003 byla zřízena společnost Věřitel a. s., pomocí které oddlužují zdravotnická zařízení. 2. Systémová opatření

17 Veřejné pojištění je v něm obsažen základní balík zdravotní péče, který je poskytován bezplatně. Výše odvodu 14%. Individuální pojištění (dobrovolné) umožňuje získat nadstandardní péči, která je z části hrazena pacientem (5% 100%). Katalog zdravotních výkonů. 3. Síťová opatření - nemocnice I. a II. Typu přešly od do pravomoci měst a samosprávných krajů, - stát si zatím ponechal jen větší nemocnice tzv. III. typu, fakultní nemocnice a specializované ústavy - zakladatelem a. s. bude stát, který se stane vlastníkem 51% akcií Úprava reformy novou vládou: - zrušení poplatků za návštěvu lékaře a pobyt na nemocničním lůžku - snížení poplatku za recept na 5 Kč - zastavení transformace nemocnic na a. s. - snížení sazby DPH na 10% u léků a vybraného zdrav. materiálu - zrušení Katalogu zdravotních výkonů A19 Důvody přijetí Koncepce reformy veřejných rozpočtů ČR ( ) a její hlavní směry a oblasti. Hlavní opatření na příjmové a výdajové straně. Parametrické a strukturální změny. reforma veřejných rozpočtů, reforma důchodového systému, reforma zdravotního systému, reforma rozpočtové politiky Příčiny reformních snah rostoucí objem finančních prostředků v rozpočtech; fiskální nerovnováha (narůst deficitu a veřejného dluhu); nutnost objektivizace a identifikace výdajů v rozpočtech; nevyhovující struktura rozpočtu neumožňující efektivní rozhodování (horizont sestavování, struktura oblasti); probíhající změny v systému řízení veřejného sektoru Základní cíle rozpočtového (výdajového) výhledu - zlepšit makroekonomickou bilanci na základě vývoje konzistentního a reálného výdajového rámce - zlepšit alokaci zdrojů směrem ke strategickým prioritám - zvýšit snahy o předpověditelnosti politiky a financování - poskytovat výdajovým organizacím striktní rozpočtové limity společně se zvýšenou autonomií v rozhodování o těchto prostředcích Předpoklady pro efektivní fungování - spolehlivost prezentovaných odhadů hospodářského vývoje a dalších podkladů - dostatek informací - reálné stanovení limitů - vhodná struktura rozpočtu - disciplína v systému autonomie, erudice, kontrola Reforma veřejných rozpočtů v ČR dokument schválen vládou v roce důvody vnitroekonomické riziko domácího ekonomického vývoje; zmenšování prostoru pro realizaci vládních rozpočtových priorit, pokles prostoru pro investice; neexistence zabudovaných nástrojů pro zvrácení těchto nepříznivých tendencí - důvody vnější (integrace do EU/EMU) ztráta dobré výchozí pozice ČR; absolutní rozpor s principy platnými v EU; penalizace finančními trhy z důvodu nedůvěry ve zdravý fiskální vývoj - nové metody sestavování, realizace a hodnocení rozpočtu, zásadní změny v systému mandatorních výdajů a důsledné uplatňování principu subsidiarity

18 Příjmová a výdajová opatření ve státním rozpočtu dle reformy - aktivní opatření na straně příjmů 71,2 mld. - aktivní opatření na straně výdajů 199 mld. - aktivní opatření celkem 270,2 mld. Rizika dalšího pokračování reformy - nemocenské pojištění; sektor zdravotnický; důchod pojištění; střednědobý výdajový rámec; počty a platy státních úředníků; nastavení částek důchodového minima; státní sociální podpora; oblast sociální péče Reforma nesmí být vnímána jako jednostranná akce ministerstva financí, jdoucí proti zájmům výdajových resortů. Jedině kolektivní odpovědnost celé vlády za fiskální reformu umožní nalézt žádoucí úspory a současně vytvořit prostor pro realizaci vytyčených vládních výdajových priorit Konkrétní cíle reformy - podpora hospodářského růstu s cílem dosáhnout jeho zrychlení (podpora nabídkové strany) - posílení konkurenceschopnosti ČR - podpora vzdělanosti - podpora rodin s dětmi se zaměřením na pracující rodiny (daňový bonus) Snížení základní sazby DPH - snížila se základní sazba DPH z 22% na 19 % - sociálně citlivé položky zůstávají ve snížené 5% sazbě potraviny a nápoje, léky, dodávky tepla, knihy, noviny, autosedačky, pleny atd. Podpora rodin s dětmi - společné zdanění manželů s dětmi přispěje k podpoře rodin, které žijí ve společné domácnostmi s dětmi, jedná se o snahu zamezit negativnímu demografickému vývoji české populace - zavedení daňového bonusu Podpora podnikání - v roce 2006 firmy platí nízkou efektivní daň - zjednodušení administrativních úkonů spojených se zahájením a v průběhu podnikání, zřízení centrálního místa pro registraci a kontakt s úřady - zrychlení odpisů Podpora vědy a výzkumu - snížení daňového zatížení veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí - zavedení možnosti odpočítávat od základu daně dary veřejným vysokým školám a veřejným výzkumný institucím až do výše 10% základu daně Omezení daňových úniků - zamezení prodeje tabáku a lihovin na tržištích - zavedení registračních pokladen - povinné značení lihu - omezení plateb v hotovosti - finanční policie Komplexní reforma VEFI by měla zahrnovat - reformu veřejných rozpočtů - reformu sociálního systému, zejména důchodového systému - reformu zdravotního systému A20 Reforma veřejných financí Hlavní změny na příjmové a výdajové straně rozpočtů. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů v ČR.

19 Reforma Veřejných financí Reforma veřejných rozpočtů (SR, rozpočty mimorozpočtových fondů, územní rozpočty) Reforma důchodového systému Reforma zdravotního systému Reforma rozpočtové politiky Příčiny: rostoucí objem finančních prostředků v rozpočtech fiskální nedována nutnost objektivizace a identifikace výdajů v rozpočtech nevyhovující struktura rozpočtu neumožňující efektivní rozhodování probíhající změny v systému řízení veřejného sektoru Cíle rozpočtového výhledu: konzistentního a zlepšit makroekom.bilanci na základě vývoje reálného výdajového rámce zlepšit alokaci zdrojů směrem ke strategickým prioritám, zvýšit snahy o předpověditelnost politiky financování poskytovat výdajovým organizacím striktní rozpočtové limity společně se zvýšenou autonomii v rozhodování o těchto prostředcích Předpoklady: spolehlivost prezentovaných odhadů hosp.vývoje a dalších podkladů dostatek informací reálné stanovení limitů vhodná struktura rozpočtu disciplína v systému: autonomie, erudice, kontrola ZÁKLADNÍ PRINCIPY REFORMY VEFI 1. základní myšlenky reformy: -posílit adresnost soc.systému, zvýšit efektivnost ostatních VV a snížit míru zásahů do ekonomiky -uspořené prostředky využít na plošné snížení daňové sazby 2. těžiště na výdajové straně: veřejných rozpočtů, zejména v oblasti mandatorních výdajů 3. postupné snížení daňové zátěže a zjednodušení daňového systému 4. řešení dlouhodobých fiskálních tlaků prostřednictvím reformy důchodového systému a zdravotnictví. 5. dodržování fiskálních pravidel: režim fiskálního cílení a střednědobé výdajové rámce Cíle reformy: -snížit vládní deficit a zastavit nárůst vládního dluhu -zvrátit neudržitelné trendy vládních výdajů a posílit jejich efektivnost -plošně snížit daňové zatížení, omezit administrativní zátěže a daňové distorze zjednodušením daňového systému -reformovat důchodový systém a zdravotnictví -SR byl oporou pomoci vhodného nastavení daňových sazeb -podporovat rodiny s dětmi -přistupovat sociálně citlivým způsobem k ekonomicky neaktivním -dodržovat závazky vůči EU, využít prostředky z fondů EU Návrhy změn v sociální oblasti systém sociálních služeb zpřístupnění podmínek poskytování příspěvků stát bude poskytovat krajům dotace ze SR dotační procesy upraví nařízení vlády zaměstnanost fixní částky na podporu zaměstnávání osob se zdrav.pojištěním

20 zpřísnění vyplácení podpor v nezaměstnanosti nemocenské pojištění odložení účinnosti na důchodová reforma viz penzijní systém další etapy reformy soc.systému: propojení trhu práce se soc.systémem: podpora aktivního chování, přísnější tresty za práci načerno rodinná politika: vytvoření vhodných podmínek jak pro rodiče, kteří chtějí zůstat doma s dětmi na rodičovské, tak i pro ty rodiče, kteří chtějí skloubit pracovní dráhu a výchovu malých dětí negativní daň: zjednoduší soc. systém, sníží počet soc.dávek a bude více motivující, protože odstraňuje skokovou změnu při překročení určité výše příjmů (čistá mezní míra zdanění bude max.lineární) vytvoření systému, kdy práce i za nízkou cenu bude vždy výhodnější, než pobyt na soc.dávkách národní úřad pro zaměstnanost a soc.správu specializovaná státní správa na bázi stávajících ÚP -obec.úřady se oddělí od výkonu stát.správy v soc.oblasti -úřad bude komplexně zaměřený na klienta v oblastech zaměstnanosti, soc.dávek -centralizace informací a decentralizace činností -propojení informačních systémů a provázání postupů v jednotlivých oblastech umožní efektivnější práci s klientem -umožnění lepšího přehledu o občanovi, o motivaci, schopnosti Návrhy změn v daňové oblasti DPH zvýšení sazby z 5% na 9% -ze sociálních důvodů zachována snížená sazba -zvyšování podílu nepřímých daní a snižování podílu přímých daní Toto zvýšení sazby bude mít za následek zvýšení ceny potravin, léků, jízdného, vstupného na kulturní a sportovní akce, ubytování v hotelech či koupě bytu. Ekologická daň Snížená sazba uplatňovaná na ekologická paliva (9%) -ochrana životního prostředí -podpora lokálních výrobců ekologických paliv -snížení nákladů na vytápění -podpora udržitelného rozvoje Daň z příjmů právnických osob Snížení sazeb 21% pro rok % pro rok % pro rok 2010 Výše zmiňované snížení sazeb má za cíl zatraktivnění České republiky pro investice, příliv zahraničních investic. Daň z příjmů fyzických osob Změna sazeb ze současných 12%, 19%, 25% a 32% na jednu pro všechny stejnou sazbu -15% pro rok 2008 ze superhurbé mzdy 23,1% ze mzdy -12,5% pro rok 2009 ze super hrubé mzdy 19,5% ze mzdy Jde ale o procento z tzv. superhrubé mzdy, která představuje hrubou mzdu a sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Ve výsledku -omezení k daňovým únikům podpora ochoty podnikat sleva na dani: Kč, zvýhodnění na dítě Kč, na druhého z manželů Kč