Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 11. schůze

Transkript

1 10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 11. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 11. schůze

4

5 Pořad 11. schůze 1. Senátní tisk č. 114 Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) 2. Senátní tisk č. 115 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 3. Evropský senátní tisk č. K 014/10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Rámcová směrnice o vodě a směrnice o povodních: Opatření k dosažení "dobrého stavu" vod EU a snížení povodňových rizik 4. Senátní tisk č. 113 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů 5. Senátní tisk č. 84 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, podepsaná dne 28. dubna 2015 v Praze 6. Evropský senátní tisk č. K 018/10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropský program pro bezpečnost 7. Senátní tisk č. 110 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 8. Změna v orgánech Senátu 9. Senátní tisk č. 111 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 10. Senátní tisk č. 112 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 11. Senátní tisk č. 76 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke společnému dopisu zástupců parlamentů členských států EU Evropské komisi (tzv. zelená karta) k problematice potravinového odpadu 1

6 13. Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně" 2

7 10. funkční období Obsah 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 12. srpna Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) (senátní tisk č. 114)... 2 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec... 2 Senátorka Jitka Seitlová... 3 Senátor Patrik Kunčar... 5 Senátorka Jitka Seitlová... 5 Senátorka Eva Syková... 6 Senátor Tomáš Jirsa... 7 Senátorka Jitka Seitlová... 7 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec... 8 Senátorka Jitka Seitlová... 9 Senátorka Jitka Seitlová... 9 Senátorka Jitka Seitlová... 9 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 115) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátorka Jitka Seitlová Senátor Petr Šilar Senátor Jan Horník Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Zdeňka Hamousová Senátorka Eva Syková Senátor Miloš Vystrčil Senátor Petr Šilar Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Ivo Valenta I

8 Senátor Jan Horník Senátor Jiří Čunek Senátor Miloš Vystrčil Senátorka Jitka Seitlová Místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Jiří Čunek Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Miloš Vystrčil Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Rámcová směrnice o vodě a směrnice o povodních: Opatření k dosažení "dobrého stavu" vod EU a snížení povodňových rizik (evropský senátní tisk č. K 014/10) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Tomáš Jirsa Senátor Jiří Burian Místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Jaroslav Palas Senátor Jan Hajda Senátor Jan Veleba Senátor Miloš Malý Senátorka Zuzana Baudyšová Senátor Petr Bratský Senátor Jan Veleba Senátorka Dagmar Terelmešová Senátorka Jitka Seitlová Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Jaroslav Doubrava Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 113) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Miloš Malý Senátor Jiří Čunek Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jan Horník Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Jiří Čunek Senátor Miloš Malý Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi II

9 Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, podepsaná dne 28. dubna 2015 v Praze (senátní tisk č. 84) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Miroslav Antl Senátor František Bublan Senátorka Zuzana Baudyšová Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropský program pro bezpečnost (evropský senátní tisk č. K 018/10) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor Tomáš Grulich Senátor Tomáš Grulich Senátor Tomáš Grulich Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 110) Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor František Bublan Senátor Miroslav Antl Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Ivo Valenta Senátor Jan Veleba Senátor Jaroslav Kubera Senátor Václav Hampl Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Senátor František Bublan Senátor František Bublan Změna v orgánech Senátu Senátor Luděk Jeništa Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 111) Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš III

10 Senátor Jan Hajda Senátor Miroslav Nenutil Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 112) Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Pavel Štohl Senátor Miloš Vystrčil Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jan Horník Senátor Jiří Čunek Senátor Miloš Vystrčil Senátorka Zuzana Baudyšová místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Pavel Štohl Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna 2015 (senátní tisk č. 76) Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Jiří Hlavatý Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke společnému dopisu zástupců parlamentů členských států EU Evropské komisi (tzv. zelená karta) k problematice potravinového odpadu Senátor Václav Hampl Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně" Senátor Libor Michálek IV

11 Těsnopisecká zpráva z 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 12. srpna 2015 (Jednání zahájeno v 9.04 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 11. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Prosím, ukončete hovory a soustřeďte se na průběh jednání naší schůze. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 22. července Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Jan Látka, Jozef Regec, Jiří Oberfalzer, Daniela Filipiová a Jiří Šesták. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí našeho Jednacího sálu. A nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 11. schůze Senátu byli senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Není tomu tak, žádné připomínky nejsou, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 11. schůze Senátu byli senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování č. 1 registrováno 66 senátorek a senátorů, kvorum 34. Pro návrh se vyslovilo 63, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Organizační výbor na svém včerejším jednání doporučil plénu Senátu zařadit na pořad schůze tři evropské body. Jedná se o senátní tisk č. K 014/10 "Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Rámcová směrnice o vodě a směrnice o povodních: Opatření k dosažení "dobrého stavu" vod EU a snížení povodňových rizik", a to jako bod č. 3. Dále senátní tisk č. K 018/10 "Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropský program pro bezpečnost", a to jako bod č. 6. Dále "Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke společnému dopisu zástupců parlamentů členských států EU Evropské komisi (tzv. zelená karta) k problematice potravinového odpadu", a to jako předposlední bod. Dalším doplněným bodem je "Změna v orgánech Senátu", kterou navrhuji zařadit jako poslední bod před polední přestávkou. 1

12 Na závěr navrhuji v souladu s usnesením Organizačního výboru doplnit na pořad naší schůze jako poslední bod Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně". Organizační výbor rovněž doporučil pevné zařazení jednotlivých bodů dle dispozic jejich navrhovatelů. Takto upravený návrh pořadu vám byl rozdán na vaše lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak, děkuji vám. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu 11. schůze Senátu. Přizveme senátorky a senátory k hlasování. Je nás přítomno 67, kvorum pro přijetí je 34. Navrhuji, abychom hlasovali en bloc o návrzích, které byly přijaty a doporučeny včerejší schůzí Organizačního výboru, to znamená tři evropské tisky, dále bod Změna v orgánech Senátu a Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně". Pokud nejsou námitky a v rozpravě nebyly žádné námitky vzneseny, navrhuji, abychom o těchto bodech hlasovali najednou jako doplnění pořadu této naší dnešní 11. schůze. Jsou nějaké námitky? Není tomu tak. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, prosím, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. (Paní kolegyně Baudyšová si asi spletla tlačítko...) Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. (Jste přihlášená, paní kolegyně Baudyšová ) Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 67, kvorum 34. Pro návrh 64, proti nikdo. Děkuji vám. A nyní budeme hlasovat o pořadu 11. schůze jako o celku, včetně pevného zařazení bodů tak, jak bylo požadováno a jak navrhl Organizační výbor. Jsou nějaké námitky? Není tomu tak. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 66, kvorum 34. Pro návrh 64, proti nikdo. Návrh pořadu schůze byl schválen a budeme se jím řídit. Nyní projednáme bod, kterým je 1. Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) (senátní tisk č. 114) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás s návrhem seznámil a samozřejmě ho mezi námi vítám. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré ráno i ode mne - v tento prázdninový a brzy zase horký den. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Děkuji, že mohu zahájit vaše dnešní jednání a dovolte mi, abych přednesl úvodní slovo k navrženému bodu. Vládní návrh zákona o prevenci závažných havárií byl vypracován za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18 o kontrole 2

13 nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Je známo spíše pod názvem Směrnice SEVESO III, která byla 24. července 2012 publikována v úředním "Věstníku EU" a jejíž transpozici do národních právních řádů se členské státy zavázaly provést účinkem ke dni 1. června letošního roku. Předkládaný návrh zákona navazuje a dále rozvíjí systém prevence závažných havárií, který je v ČR nastaven už od roku 1999 a který je v současné době upravován zákonem o prevenci závažných havárií č. 59/2006 Sb., který bude předloženým návrhem nahrazen. Navrhovaná právní úprava se zaměřuje na objekty, v nichž jsou v souvislosti s jejich provozem v nadlimitních množstvích umístěny takové nebezpečné chemické látky nebo směsi, které představují zvýšení riziko vzniku mimořádných událostí, které mohou ohrozit životy a zdraví lidí. Nevratně poškodit životní prostředí, nebo způsobit rozsáhlé materiální škody. Cílem předložené regulace je potom stanovit soubor opatření, která mají vzniku takových událostí zabránit, případně omezit jejich následky. Za tímto účelem jsou objekty podle množství v nich umístěných nebezpečných látek či směsí zařazovány do dvou skupin. Skupiny A a B a v závislosti na této kategorizaci jsou jejich provozovatelům ukládány povinnosti z oblasti zpracování bezpečnostní dokumentace a havarijních plánů, sjednávání pojištění odpovědnosti za škody, informování veřejnosti o rizicích spojených s provozem těchto objektů. Oproti stávající právní úpravě dochází v novém zákoně o prevenci závažných havárií k těmto hlavním změnám. Působnost zákona se nově rozšiřuje na objekty podzemních zásobníků plynů, přesunují se povinnosti provozovatelů týkající se kategorizace objektů, harmonizující se s požadavky kladenými na obsah jednotlivých bezpečnostních dokumentací. A v procesu schvalování bezpečnostní dokumentace krajskými úřady dochází k zavedení odborného podkladu tzv. posudku bezpečnostní dokumentace. Rovněž se precizují ustanovení regulující přístup veřejnosti k informacím o rizicích spojených s provozem objektů, spadajících do působnosti zákona. Předložený návrh zákona byl vládou ČR schválen 28. ledna tohoto roku. Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu byl potom projednán třemi výbory. Výborem pro životní prostředí, pro bezpečnost a pro veřejnou správu a regionální rozvoj a na základě doporučení všech uvedených sněmovních výborů byl návrh zákona ve znění několika legislativně-technických pozměňovacích návrhů 8. července tohoto roku schválen ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Toť k úvodnímu slovu. Děkuji za pozornost a těším se na další diskusi. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane ministře, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 114/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Patrik Kunčar. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 114/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jitka Seitlová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jitka Seitlová: Dobrý den. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k senátnímu tisku č. 114, který byl 3

14 projednán na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dne 11. srpna Návrh zákona je velmi potřebný zákon. Je to zákon, který transponuje směrnici EU. Směrnice EU je také novelou, když to řekneme česky, bývalé původní směrnice, která reagovala na velké chemické havárie, které vznikají kolem velkých chemických podniků, resp. tam, kde jsou vybrané chemické nebezpečné látky alokovány, ať už jako sklad nebo nějaký produkt, který probíhá technologickým procesem. Víme, že směrnice č. 2012/18 EU měla být transponována do 31. května Ministerstvo předložilo návrh transpozice 10. února 2015 do Poslanecké sněmovny. Dovolím si říci, že ministerstvo je velmi optimistickým ministerstvem, pokud se domnívá, že od února do května je možné přijmout takovouto novelu. Jsme v tuto chvíli skutečně v situaci, že už termín vypršel. Nicméně pokutu určitě nedostaneme, a věřím, že se podaří uspokojit požadavky EU. Co tedy novela, resp. zákon, který máte, protože to je celý nový zákon, říká? Říká, že každý, kdo má nadlimitní množství nebo tam se hraje trochu s pojmy, nějaké množství, které je stanovené zákonem, kdo má více než toto množství, musí navrhnout ministerstvu, aby rozhodlo o tom, že je zařazeno do skupiny firem, které jsou sledovány; pokud jsou sledovány, tak pak musí zpracovat také bezpečnostní dokumentaci. Je tam skupina, která má nižší množství, to je přesně stanovené přílohou tohoto zákona, a má menší povinnosti. Je tam skupina, která má více látek, tzv. nadlimitní, je u nás značena v zákoně jako skupina B, ve směrnici jako skupina nadlimitní, a ta má povinností daleko víc. Pokud schvaluje nebo připravuje plány a dokumenty nějaké prevence, bezpečnostní prevence, tyto dokumenty jsou schvalovány. A jsou schvalovány zejména na krajském úřadě. Jistě si dokážeme představit, že schvalování takových dokumentů potřebuje velmi významnou odbornost. Není to snadná věc, a proto schvalování provádějí odborné organizace státu. A tady dochází také k zásadní změně, která byla zejména diskutovaná v Poslanecké sněmovně. Dříve fakticky všechno hradil stát. Čili provedení, posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace hradil stát. Teď se říká, že tedy ne, že formou správního poplatku, který je nově stanoven do určité výše, a proto také novelizujeme současně zákon o správních poplatcích, bude hrazena částka vždycky za podání resp. posouzení dokumentace. Částky se pohybují řádově v desetitisících korun, a proto byly předmětem velké debaty v Poslanecké sněmovně. Osobně se shoduji s tím, jak Poslanecká sněmovna rozhodla. Není důvodu, abychom tyto posudky skutečně hradili my všichni z veřejných zdrojů. Souhlasím s návrhem, jak je předložen. Výbor se zabýval ještě dalšími otázkami, které souvisejí s touto novelou. Zejména z hlediska naplnění, co říká nová evropská směrnice, jak už jsem řekla, 2012/18 EU. Musím říct, že jsem tam měla v některých oblastech určitou míru nejistoty, nicméně ministerstvo garantuje, že tak, jak prohlásilo na výboru, že je to v souladu s evropskou směrnicí. Proto se také výbor na svém jednání a ve svém usnesení ztotožnil s návrhem Poslanecké sněmovny a přijal návrh - schválit návrh zákona o prevenci závažných havárií v postoupeném znění. Toto je, jak už jsem řekla, usnesení č. 114/1 z 11. srpna Čili je podaný návrh ještě jednou zopakuji pro steno je podaný návrh výboru schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. 4

15 Potom se ještě v obecné rozpravě vyjádřím k některým nejistotám. Děkuji zatím za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, paní senátorko, a prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a splnila úkoly garančního zpravodaje. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Pan senátor Kunčar si přeje vystoupit. Prosím, máte slovo. Senátor Patrik Kunčar: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal na své 13. schůzi dne 11. srpna 2015 návrh zákona o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, jako senátní tisk č Po odůvodnění zástupkyně předkladatele Bereniky Peštové, náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí, a mojí zpravodajské zprávě následovala rozprava, kdy se výbor zabýval dvěma připomínkami. První se týkala povinnosti uživatele objektu zpracovat protokol o nezařazení objektu z hlediska výskytu nebezpečných látek do příslušné kategorie a tento protokol uchovat pro účely kontroly. Zákon však nestanovil lhůtu, po kterou má být tento protokol uchován. Přitom však porušení této povinnosti citelně sankcionuje. Druhá připomínka se týkala použití výrazu "skoro nehoda", který se v našem právním řádu nevyskytuje a vhodnější by se naskýtalo použití jiného slovního spojení. Obě připomínky však byly zástupci předkladatele věrohodně objasněny, a proto výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal následující usnesení: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Patrika Kunčara a pověřuje předsedu výboru, senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle 107 našeho jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Tak jako první vystoupí paní senátorka Jitka Seitlová, prosím. Senátorka Jitka Seitlová: Takže ještě jednou, vážení kolegové, kolegyně, jak jsem avizovala, tak nyní položím několik doplňujících otázek panu ministrovi. Týkají se zejména specifické situace v České republice. Myslím si, že možná nejen v České republice, která ale podle mého nenaplňuje cíl úpravy směrnice. Jedná se o to, že v návrhu, který máte před sebou, byly použité jiné definice termínů, než jsou ve směrnici, a některé definice zcela chybí. A ono nám to opravdu trošku zamotalo výklad. Mně jde o to, sama ze své praxe znám místa možná je znáte také u mě je velká chemická továrna Precheza Přerov, která je skutečně zařazena do tohoto seznamu. A teď co se stane v případě a to se stalo v sousední velké fabrice Strojírny Přerov, pokud tato firma pronajímá objekty, nebo dokonce prodala objekty různým uživatelům, provozovatelům, ale 5

16 oni to fakticky nejsou uživatelé, provozovatelé. A dokonce v jednom objektu se nachází chemické látky, které jsou zařazené do takového seznamu. Tady se říká, že jen ten provozovatel, který je nadlimitní, posílá hlášení kraji, který pak sleduje a vyžaduje bezpečnostní materiály. Ale jak je to v případě, kdy mám v jednom objektu takovéto provozovatele tři? A jsou to provozovatelé? To je právě otázka té definice. A vedle sebe dokonce teď tady mám další kauzu, kde leží vedle sebe odpady, nebo řekněme chemikálie, hnojiva, která vůbec nejsou chráněná, ale jsou podlimitní. Jenomže v domino efektu, o kterém se ve směrnici hovoří, tak se má vyhodnotit, že může vzniknout řetězová reakce. Stejně tak by se mělo hodnotit, jak na tom jsou sousední objekty. Proto se ptám, jak se v takovýchto případech bude postupovat. Podle mě formulace, které obsahuje zákon, nejsou pro naši právní úpravu, náš zákonný systém, dostatečné, aby byly jednoznačné, abychom tyto situace měli pod kontrolou. Situace, kde je v jednom závodě více uživatelů. Situace, kdy je dokonce v jedné firmě několik objektů vedle sebe, které užívá vždy někdo jiný. Víte, problém je skutečně v definici. A já jsem se ptala na výboru, kdo za to odpovídá? A mně bylo řečeno, že provozovatel celého objektu. Jenomže provozovatel celého objektu někomu něco pronajal, a my mu nestanovujeme právo, aby si vyžádal informace o tom, jaké chemické látky tam budou ukládané. Já si myslím, že to je otázka dalšího výkladu, ale opravdu já tam vidím velké riziko. A riziko vidím také proto, že zrovna další případ, který musím jmenovat, nemohu jinak, jedná se o případ Lhenic, kde máme uložené, podle mého názoru, nadlimitní množství odpadu PCB. Jsou stanoveny přílohou zákona v kilech. Jsou stanoveny směrnicí. My tam máme tisíce tun různých zemin, které mají až gramové hodnoty těchto chemikálií. Ptám se pana ministra, kdo zpracuje pro Lhenice bezpečnostní zprávu? Kdo zpracuje bezpečnostní opatření? Kdo bude bezpečnostní opatření vyžadovat? My tam nemáme v tuhle chvíli zřejmého provozovatele, resp. provozovatel říká, že mu to nepatří. Je to velmi vážná situace. K tomu se vrátím ještě v zákonu o odpadech. To je zrovna jeden z těch případů, o kterých vím, že bohužel takto funguje. Myslím si, že transpozice se snažila o to, aby odpovídala, nicméně neřeší specifické podmínky, které v České republice nastávají, a o kterých bohužel samozřejmě ministerstvo ví, a samo neví, jak je řešit, protože nemá zákonnou úpravu. Takže to je moje otázka, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní senátorko. A nyní vystoupí paní senátorka Eva Syková, prosím. Senátorka Eva Syková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jedná se o transpozici Evropské směrnice, jak jsme slyšeli, a nový zákon se nicméně nijak radikálně neodchyluje od platné právní úpravy, tj. zákona 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Zachovávají se základní principy. Nadále bude existovat rozlišení dvou skupin objektů A, B, jejichž provozovatelům budou uloženy povinnosti týkající se zajištění bezpečnosti v souvislosti s uložením nebezpečných látek, odstupňované podle objemu uložených látek. Určitých změn nicméně dozná proces schvalování bezpečnostní dokumentace. Pro provozovatele objektu bude podstatné, že nově budou za přijetí a posouzení žádosti o schválení bezpečnostní dokumentace hradit správní poplatky. 6

17 Zajímalo mě, pro jaké podniky nebo organizace to může znamenat zvýšené náklady. Zjistila jsem, že v praxi se tato změna dotkne především větších podniků. Např. v Praze jsou ve skupině A evidovány 4 objekty, ve skupině B 2 objekty. Zajímalo mě, jestli se to také týká např. vědeckých institucí, které pracují s toxickým materiálem apod., a zjistila jsem, že těchto institucí se to vůbec netýká. Jedná se o objekty využívané pro podnikání převážně v oblasti plynárenství a dopravy. V dalších dvou případech jde o chemický provoz a sklad. A tady musím souhlasit s paní senátorkou Seitlovou, že pokud se jedná o sklad, provozovatel celého objektu by měl ručit za obsah, co je tam skladováno. Je to tak, pane ministře? Ptám se, zda za to provozovatel bude ručit. Jinak ale v případě jednoho podnikatelského subjektu nepřináší návrh zákona podstatné vícenáklady. Ve srovnání s náklady, které podnikl, musí vynaložit na pojištění objektů, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky. Doporučuji proto - po vyjádření pana ministra - schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko, a opět senátorka paní Jitka Seitlová bude mít slovo. Prosím... Tak dobře, pan senátor Tomáš Jirsa má slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Já zcela mimořádně musím souhlasit s kolegyní paní Seitlovou. Případ Lhenic, které zmínila, to je neskutečný problém, který jsem se pokoušel řadu let řešit. A je to, jak ona řekla, neřešitelné, protože provozovatel neexistuje, všichni dělají mrtvého brouka, co tam navezli tu hromadu jedů, ale ani kraj, ani stát se do toho nemůže zapojit, protože jim to zákon neumožňuje. Mohl bych tady poprosit pana ministra, jestli by se na to nepodíval? Jestli by vedla nějaká cesta, tak by to bylo ku prospěchu věci. Prostě leží tam hromada jedů, ke které se nikdo nehlásí a nikdo Lhenicím nemůže ze zákona pomoct. Děkuji, že se na to podíváte. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a nyní má slovo paní senátorka Jitka Seitlová. Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, pane ministře, vážené dámy a pánové. Vystupuji znovu, protože problém je opravdu ožehavý a ministerstvo o problému ví. Ví o něm už několik let. Šetřila jsem ho jako zástupkyně veřejného ochránce práv, navrhli jsme opatření, to už je několik let; v roce 2010 jsme vydali zprávu, máme rok 2015, a nic se neděje. Byla jsem na místě teď před několika dny, a zjistila jsem, že se nejenže nic neděje, ale zřejmě dochází k manipulaci s odpady. Nové se tam objevují a některé se ztrácejí. Přitom ten, kdo objekt jakoby obhospodařuje, tak říká, pozor, já to tady nehlídám Tady může dojít k velké havárii. Tady mohou vypustit kontejnery s oleji, PCB, to my neuhlídáme. Považuji problém za velmi závažný, a domnívám se, že v celém systému, ať už prevence závažných havárií, nebo následně, co budeme projednávat zákon o odpadech, chybí. A to nejen pro Lhenice. My takových lokalit máme daleko víc. Ustanovení, které říká do doby, než se rozhodneme, kdo je za to zodpovědný, musí někdo zajistit bezpečnost uložení tak, aby rizika neodnášel nakonec občan, který bydlí v sousedství. 7

18 To je to, co by v právní úpravě mělo být, a netýká se to jenom Lhenic. A teď mi dovolte ještě jednu věc, o které bych se ráda zmínila. Máme Lhenice a teď mám ještě další věc, která mě zaujala. V důvodové zprávě v zákonu je uvedeno, že ve vnějších zónách havarijního plánování to znamená, že kolem každé firmy, která má takovéto chemické látky a je zařazena do vyšší skupiny, musí být zóna havarijního plánování, kde by občané a všichni, kdo tam jsou, měli mít informace, co mají dělat ve chvíli, kdy by hrozila havárie. Směrnice říká, že tyto informace mají být poskytnuty každému a že mají být poskytnuty bez žádosti. Co říká návrh zákona? Návrh zákona říká, že krajský úřad po schválení této bezpečnostní zóny uveřejní informaci na webových stránkách, která je každému přístupná. Tak já si myslím, že to nenaplňuje obsah směrnice. A dokonce mě překvapilo, že v návrhu, který šel z vlády, tak v důvodové zprávě z vlády je uvedeno, že občané, kteří žijí ve vnější zóně, budou dostávat letáky nebo brožurky s těmito informacemi. Já jsem to v zákoně nenašla. Nevím, proč je to v důvodové zprávě. Zaujalo mě to, říkám, ano, to by bylo jedno z možných řešení. Pak jsem si přečetla dokonce stanovisko našeho legislativního odboru, který se možná díval do té důvodové zprávy, a píše to také. Jistě to najdete ve svých materiálech, které jsou dostupné všem. Takže i náš legislativní odbor říká, že v zákoně se říká, že budou rozdávány letáky a brožurky. Ne, opravdu to v zákoně není. Ale teď bych prosila pana ministra, aby tady potvrdil, že v prováděcím předpisu bude zhojeno to, co není v zákoně. A že směrnice v tomto ohledu a potřeba, která vyvstává, bude naplněna. Tak to je ještě druhá poznámka, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tomu tak, takže rozpravu uzavírám. A ptám se, zda si přeje vystoupit pan navrhovatel a vyjádřit se k obecné rozpravě? Ano, byly dotazy, takže prosím. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za dotazy. Ony padaly na výboru, kde je kolegové, zdá se, s větší či menší úspěšností byli schopni zodpovědět, především paní senátorce Seitlové. Já bych chtěl k tomu dotazu, který se týkal spojených povinností v případě, že je tam více provozovatelů, říct následující. Povinnosti, které jsou stanoveny předloženým návrhem zákona, jsou tedy plně v souladu s evropskou legislativou a jsou vždy ukládány jednotlivému provozovateli, příp. uživateli, a to ve vztahu k jím užívanému objektu. V případě, kdy by objekty užívalo více provozovatelů, příp. uživatelů, a byly umístěny v jednom areálu, tak se tato skutečnost promítne do zpracovávané bezpečnostní dokumentace, příp. havarijních plánů, a to s ohledem na hrozící nebezpečí tzv. domino efektu, o kterém už hovořila paní senátorka. Nově se tedy umožňuje, aby tito provozovatelé, pokud jde o objekty zařazené do skupiny b), zpracovali společně havarijní plán. A v tomto případě pak bude rovněž krajským úřadem stanovena jedna zóna havarijního plánování a hasičským záchranným sborem kraje pak bude zpracován jeden vnější havarijní plán. Jinak obecně platí, že provozovatel je ten, kdo skutečně využívá daný objekt, to je ten, kdo tam chemikálie vyrábí, skladuje atd. Nemusí to být nutně vlastník. Pokud objekt pronajal, tyto povinnosti dopadají na nájemce. Tak to k tomu společnému. 8

19 Jinak skutečně Lhenice jsou problém. Já bych chtěl ujistit paní senátorku i pana senátora Jirsu i ostatní, že tímto problémem se ministerstvo zabývá. Zabývá se jím poměrně dlouho. Nemáme z toho žádnou radost. Ten areál je totiž na hranici z hlediska legislativy mezi skladem a starou ekologickou zátěží. My dneska tyto věci řešíme například prostřednictvím toho mnou vyhlášeného národního programu životního prostředí, kde odstraňujeme staré ekologické zátěže. A skutečně tato záležitost prostě vznikla historicky velmi nešťastně. Dneska se s ní všichni potýkáme, protože tam je opravdu problém v tom, že ve chvíli, kdy by za stávajících okolností, kdy jsou plněny všechny podmínky, do toho někdo vstoupil, tak může být úspěšně zažalován nebo napaden, že vstupuje na soukromý objekt a rozhoduje o soukromém vlastnictví, byť se jedná o nebezpečné odpady a byť můžeme mít, a obávám se, že odůvodněnou obavu, že to nemusí třeba být v budoucnu jednoznačně odstraněno tak, jak by si přála obec, nebo kraj. Ten problém tady je a věřte, že se jím zabýváme. Zabývat se jím dále budeme. A to neříkám jenom jako klišé, ale jako realitu. Pokud se týká toho zveřejnění, tak způsob zveřejnění bude skutečně stanoven vyhláškou, tedy pardon, informování. Paní senátorka má pravdu, ono je tam jasně řečeno, že má právo obrátit se každý na krajský úřad s žádostí o poskytnutí informace. Dále tak, stejně každému jsou způsobem umožňujícím dálkový přístup dostupné informace zpracované krajskými úřady pro každý objekt zařazený do skupiny a) nebo b). Dotčené veřejnosti reprezentované veřejností v zóně havarijního plánování je pak poskytována informace rovněž prostřednictvím brožur práci letáků, což je 35 odst. 1 a 2 zákona. Takže určitě chci ujistit, že i v té prováděcí legislativě se k tomu postavíme čelem. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Patrik Kunčar? Nepřeje si vystoupit. Nyní tedy žádám garanční zpravodajku, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě a vystoupila se závěrečným slovem. Senátorka Jitka Seitlová: Nejdřív zkouška Nesprávně Ještě jednou Předseda Senátu Milan Štěch: Nemusíte si dávat kartu, já myslím. Senátorka Jitka Seitlová: Tak dobrá. Já jsem chtěla hlasovat - pro. Předseda Senátu Milan Štěch: Mně to bude jedno. Senátorka Jitka Seitlová: Dámy a pánové, teď jako zpravodajka zhodnotím, jak proběhla debata. Pane předsedající, pane ministře, v debatě vystoupili 3 senátoři, včetně mě jako zpravodajky. Vystoupila jsem dvakrát. Nezazněl jiný návrh, než zákon tak, jak je předložen, schválit v návrhu postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dostali jsme i odpovědi na některé nejasnosti, takže já s tím také vyslovuji souhlas a doporučuji návrh zákona schválit. Předseda Senátu Milan Štěch: Výborně. Děkuji. Přizveme k hlasování. V sále je přítomno 73 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 37. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. 9

20 Hlasování č. 4, registrováno 73, kvorum 37, pro návrh 68, proti nikdo. Návrh byl schválen. Já děkuji jak panu navrhovateli, tak i zpravodajům. Před dalším bodem, který asi bude trvat delší bodu, odpady, se vystřídáme s panem místopředsedou. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dalším bodem je 2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 115) Máme to jako tisk č Já poprosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s tímto návrhem zákona. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Ještě jednou dobrý den, vážené senátorky, vážení senátoři. Předem vám chci poděkovat za vaši podporu k minulému bodu. Doufám, povzbuzen tímto úspěchem, že ji získám i v tomto. Primárním důvodem předložení této novely je zajištění nápravy v reakci na řízení o porušení smlouvy, tzv. infringementové řízení, které je vedeno s Českou republikou ze strany Evropské komise, ohledně nesprávné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech. V tomto ohledu jsou navrženy úpravy v oblasti působnosti zákona o odpadech, definic hierarchie nakládání s odpady, obsahu plánu odpadového hospodářství a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v příslušných přílohách zákona. Předkládaným návrhem zákona reaguje vláda taktéž na nutnost transponovat do právních předpisů České republiky nové evropské směrnice, příp. adaptovat českou legislativu na přijetí přímo použitelných předpisů Evropské unie. Musí být provedena implementace dvou předpisů Evropské unie v oblasti odpadních baterií a akumulátorů. Jedná se o transpozici směrnice 2013/56, která spočívá zejména v časovém omezení platnosti výjimek ze zákazu uvádět na trh některé baterie nebo akumulátory obsahující vyšší než povolené množství rtuti nebo kadmia. Návrh zákona rovněž zajišťuje adaptaci na nařízení Komise č. 493/2012, které stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. 10

21 Navrhovaná úprava též adaptuje zákon o odpadech na nařízení Evropského parlamentu a Rady o recyklaci lodí, co se týká stanovení podmínek provozu zařízení na recyklaci lodí a souvisejících kompetenčních a sankčních ustanovení. Novela zákona rovněž zajišťuje adaptaci na nařízení Komise č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha č. 3 směrnice o odpadech. Dojde tedy ke zrušení přílohy č. 2 zákona o odpadech, která vymezuje nebezpečné vlastnosti odpadů a uplatní se pouze přímo použitelný předpis Evropské unie. Navrhovaná právní úprava kromě toho vymezuje i možné způsoby bezhotovostní platby za vykoupený kovový odpad, a to v návaznosti na novelu vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, kterou byl zákaz poskytování úplaty v hotovosti za vykoupený odpad rozšířen na všechny kovové odpady. Nově bude možné úhradu za vymezené odpady provádět pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu. Dovolím si tady jenom říct a poděkovat Senátu za jeho podporu této normě a vlastně i iniciaci té debaty, protože opravdu mohu říci s uspokojením, že po 4 měsících fungování této vyhlášky plní svůj účel a výrazně snížila trestnou činnost v oblasti obchodování, resp. výkupu kovových odpadů až o 60 procent v celé České republice, a to dokonce plošně. Jsme pevně přesvědčeni, že její jasnou definicí v zákoně o odpadech ta účinnost bude ještě vyšší. Návrh zákona reaguje i na podněty z tzv. ekoauditu, které se vztahovaly k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností. Na základě ekoauditu je též navrhováno vyřazení minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, a odpadní minerální oleje tak bude možné sbírat pouze v režimu odpadů. Návrh též zajišťuje převoz statistického zjišťování týkající se údajů o poplatcích za nakládání odpadu na skládky, které je v gesci ministerstva životního prostředí, z působnosti zákona o státní statistické službě do působnosti zákona o odpadech. A je to na základě usnesení vlády č. 634 z roku V rámci projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně byla do návrhu doplněna nová právní úprava kolektivních systémů v oblasti zpětného odběru pneumatik. Předložený pozměňovací návrh má umožnit povinným osobám v oblasti pneumatik plnit své povinnosti v kolektivním systému, zejména splnit povinnost dosáhnout nejméně 35 procent úrovně zpětného odběru pneumatik. Dále byla formou poslaneckého pozměňovacího návrhu zejména doplněna právní úprava, kterou vám nyní předkládá vládní návrh zákona v části, týkající se používání kalů na zemědělské půdě. Pozměňovací návrh zachovává možnost provádění úpravy kalů subjekty, které jsou odlišné od provozovatele čistíren odpadních vod. Současně navrhovaná právní úprava zajišťuje sledovatelnost kalů, od čistírny odpadních vod až po zemědělskou půdu, na které budou využity. Další pozměňovací návrh se týkal nebezpečných vlastností odpadů. Byly doplněny některé aspekty v rámci adaptace na nařízení č. 1357/2014 Evropská unie, včetně omezení administrativní zátěže osob. Chtěl bych závěrem zdůraznit, že předkládaný návrh neznamená žádné větší administrativní nebo vyšší administrativní omezení, nebo zatížení obcí. Ke všem pozměňovacím návrhům po velké diskusi, která byla samozřejmě i ve výborech, nakonec udělilo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko. Určitě k tomu bude i debata v rámci diskuse. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona, ve znění pozměňovacím návrhů 8. července Děkuji vám za pozornost. 11

22 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji vám, pane ministře. Jenom pro steno z dnešního jednání se omlouvá senátorka Božena Sekaninová. Garančním výborem je VUZP. Usnesení má číslo 115/1. Zpravodajkou je paní senátorka Jitka Seitlová, která má slovo. Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, pane ministře. Před námi leží malá novela zákona o odpadech. Ona je trochu zvláštní. Je zvláštní už tím, že novelizuje novelu, která ještě nenabyla účinnosti. Jenom pro představu, jak je zákon frekventován, jak je důležitý, ať už z hlediska uživatelů zákona, nebo Evropské unie. Od roku 2001, to znamená za 14 let, byl zákon již 40x novelizován. 40x! Poslední novela, o které jsem teď mluvila, přijatá v roce 2013, ještě nenabyla účinnosti. V roce 2014 byla ještě znovu, myslím, že 3x, že se nemýlím, novelizována. Tak to je právní norma, kterou tady nyní máme novelizovat. Co je obsahem novely a cílem, co bylo smyslem novely, a tomu já rozumím. Jak už řekl pan ministr, s Českou republikou je vedeno infringementové řízení. To říká, že jsme nenaplnili směrnici, která se týká odpadů, rámcovou směrnici, že ji tedy musíme napravit. Ale mezitím, než Česká republika přistoupila k nápravě, ještě nabyly účinnosti další směrnice, které buď jsou nové, nebo novelizované, celkem dalších 5 směrnic, které musely být do naší právní úpravy zařazeny. Novela si opravdu stanovila za cíl a já řeknu, že oprávněně možná to mohlo být i trošku dřív pro infringement, ale stanovila si, že musíme do českého právního systému zavést, co je ve směrnicích. Musím říct, že k zavedení toho, co je ve směrnicích, ani já, ani výbor, ani nikdo nemá žádné negativní poznatky, připomínky. Naopak shodujeme se s touto částí novely tak, jak byla předložena vládou do Poslanecké sněmovny. Myslím si, že je potřebná a zlepšuje situaci. Trošku větší problém činí to, co bylo přidáno v Poslanecké sněmovně. Jsem tady teď v roli zpravodaje. Jenom tedy řeknu, že na výboru to bylo předmětem rozsáhlé debaty. Na výboru byl předložen pozměňovací návrh, který měl vypustit část kolektivního systému, který je nově navrhován. Výsledek hlasování byl při účasti 8 senátorů 4 pro vypuštění a 4 se zdrželi. Takže proto výbor nepřijal žádné usnesení. K tomu, co je obsahem pozměňovacího návrhu, se vyjádřím až v obecné rozpravě podrobněji. Myslím si, že si to velmi zaslouží. Jako zpravodaj teď uvedu, že jsem dostala ještě náměty. Dokonce teď na projednání výboru a komise pro venkov se objevily tyto námitky. V Poslanecké sněmovně byla přijata jedna věta pozměňovacího návrhu k hospodaření s kaly z čistíren odpadních vod, kde je namítáno, že kaly z čistíren odpadních vod, tak, jak je stanoveno, že nemohou být míseny, že nebudou využitelné, a bude to obrovská patová situace. Já se k tomu ještě pak znovu vyjádřím v obecné rozpravě. Dále bylo namítáno, že bankovní účty nezahrnují možnost bankovního šeku a že tam by mělo dojít k nápravě. Byl tady požadavek, aby i bankovní šeky byly umožněny pro vykupování odpadů. Dále jsem dostala pozměňovací návrh od Svazu průmyslu a dovozců automobilového průmyslu, které právě namítají ke kolektivnímu systému povinnost de facto na každé pneumatice uvádět výši recyklačního poplatku. Kolem těchto otázek se zejména vedla debata na projednání ve výborech a v dalších orgánech Senátu. 12

23 Jako zpravodaj znovu upozorním, že bylo z VUZP usnesením č. 4 ze dne 11. srpna 2015 přijato pouze ne usnesení ale záznam o tom, že nebylo přijato žádné usnesení, tedy není podán žádný návrh pro další postup pléna Senátu. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova projednala tento návrh zákona. Usnesení má č. 115/2. Slovo má pan senátor Petr Šilar. Senátor Petr Šilar: Dobré dopoledne, pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, pane ministře. Kolegyně Seitlová mi ulehčila, protože už začala projednávání na komisi pro rozvoj venkova, která se tímto zákonem, touto novelou také zabývala. A chtěl jsem právě zdůraznit, že tam byla i přes časovou tíseň velmi bohatá diskuse k tomuto zákonu a hlavně k pozměňovacímu návrhu z Poslanecké sněmovny, který se k té novele přidal až v průběhu jejího projednání. Komise projednala, myslím, i na základě zpravodajské zprávy, kterou jsem předložil komisi, a přijala návrh usnesení, které doporučuje Senátu Parlamentu ČR tento návrh zákona přijmout v podání Poslanecké sněmovně. Ostatní vysvětlení si nechám potom na veřejnou rozpravu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže já děkuji, ale poprosil bych paní senátorku Seitlovou jako garanční zpravodajku, aby šla vedle pana ministra a nenechávala ho tam jako sirotu... Ptám se, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Nikdo. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se pan kolega Horník hlásí. Málem jste to nestihli. Senátor Jan Horník: Dobré dopoledne, pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jsem chtěl zachránit rozpravu, takže to bylo následně rychlé zmáčknutí, ale když už tady jsem, tak jen chci říci, že náš výbor, který právě nepřijal usnesení, a bylo hlasování 4 ku 4, ve skutečnosti nás bylo přítomných 10 a my dva jsme asi na půl minuty s kolegou Linhartem opustili jednání, na chviličku, které předtím trvalo hodinu a najednou z ničeho nic bylo hlasování - a my dva jsme chtěli hlasovat pro pozměňovací návrh. Takže by bylo bývalo hlasování 6 ku 4, čili dnes budeme podporovat pozměňovací návrh, který předkládá kolegyně Seitlová, a bude se týkat oněch kolektivních systémů. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Senátorka Jitka Seitlová. Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, problémem předloženého návrhu zákona je zejména pozměňovací návrh, já bych řekla komplexní pozměňovací návrh, který do návrhu zákona byl předložen v Poslanecké sněmovně a který tak, jak jsme se na výboru dozvěděli, si napsali ti, kterých se týká, tzn. asi čtyři, možná tři, to nebylo přesně řečeno, výrobci, tedy povinné osoby a distributoři pneumatik v České republice. Víte, když už se dozvím takovouto informaci, tak velice zbystřím. A my jsme se ptali ministerstva a to ministerstvo řeklo: "No, my jsme to jen tak trochu upravili. A vlastně jak řekl pan ministr, souhlasili jsme." Dobrá, takže s čím tedy bylo 13