. c,;,,\,;,,.č::~'" ..'<...«tý. Viz též KRAJINNÝ RÁZ, OCHRANA PŘíRODY, zvlášť CHRÁNĚNÁ ČÁST PŘíRODY, EVROP.SKY VÝZNAMNÉ LeJKALlTY;

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ". c,;,,\,;,,.č::~'" ..'<...«tý. Viz též KRAJINNÝ RÁZ, OCHRANA PŘíRODY, zvlášť CHRÁNĚNÁ ČÁST PŘíRODY, EVROP.SKY VÝZNAMNÉ LeJKALlTY;"

Transkript

1 Viz též KRAJINNÝ RÁZ, OCHRANA PŘíRODY, zvlášť CHRÁNĚNÁ ČÁST PŘíRODY, EVROP.SKY VÝZNAMNÉ LeJKALlTY; IMISE viz EXHALACE. INSITU / EXSITU. "ill situ" znamená, že organismus žije ve svém přirozeném prostředí; "ex situ" naopak "mimo své přirozené prostředí" (tj. např. v botanické zahradě, arboretu, v zoologické zahradě apod.). IN VIVO / IN VITRO jedná se o studium biologických pochodů: "in vivo" se uskutečňuje přímo v živém organismu, za jeho života - nebo "in vitro", tj. "ve zkumavce" nebo v jiném umělém :prostředí, zkoumání tkání uchovávaných mimo živý organismus. INTERNALIZACE EXTERNALIT Externalita je nezamýšleny dopad chování jednoho ekonomického subjektu na blahobyt jiného ekonomického subjektu; jedná' se o důsledek, který po obchodní interakci mezi subjekty A a 8 vzniká pro subjekt C - může být pozitivní či negativní. A přitom C za ni nezaplatí (pozitivn0 ani nedostane zaplaceno (negativn0. Internalizace je stav, kdy C zaplatí nebo'dostane zaplaceno - pakjeexternallta internalizována. Protože neinternalizované externality ohrožují fungování trhu, je internalizace externalit žádouci z hlediska teorie; trhu i z hlediska např. ochránců přírody. Podle zásad environmentální ekonomie je exter-. nality zapotřebí Internalizovat, což znamená, že "znečišťovatel" by' měl "platit". Jedině tehdy, když cena výrobku zahrnuje všechny náklady, včetně nákladů na likvidáci škod na' přírodním prostředí apod., může tato cena fungovat jako správný tržriísignál: např. výróbek nebo služba jsou kvůli internalizovaným externalitám příliš drahé, proto. si je méně lidí kupuje. Vzácné přírodní zdroje se tak šetří díky správným tržním sign.álům. V praxi má všaktato hypotetická internalizace externalit problémy: Externality se nesnadno kvantifikují,mohou nastat vjinémll1ístěa čase než ekonomický proces, kterýje vyvolá I, a Obtížně se zjišťuje jejich původce (např. u globálního oteplovaní, onemocnění astmatem apod,). (JOHANISOVÁ, 2006, osobní sdělen0 '. INUNDACE zaplavení údolní nivyzapovodní; víceméně pravidelné záplavy kolem řek a potoků zejména' v nižších nadmořských výškách, v tzv. Inundačnfch územích. Inundační zóny jsou.,úředflěstanovenéoblasti, o kterých se ví, že zde může dojít kzáplaijám.. INTRODUKCE cílevědom~zavádění určitých druhů rostlin či živočichů zahranice jejich přirozeného roi-. šíření (viz též AREÁL, ALOCHTONNf ORGANISMY). Každá zamýšlená introdukce musí být předem zvážena z hlediska možného narušení ekologlckéstabiuty a DIVERZITY EKO-; SYSTÉMŮ; I. Í1enímožné provádět bez předchozíhosouhlasu a bezodbornéhb dohledu orgánů státní ochrany přírody. Cizorodými organismy (exoty) v naší přírodě Jsou např. trnovník akát, dub červený, ondatra pižmová, koza bezoárova. Introdukce rostlin a živočichů do místjejich původníhovýskytu se nazývá reintrodukce (např. reintrodukce rosnatky okrouhlolisté, raroha velkého, rysa ostrovida apod.)..někteří autoři používají též termín repatriace. 28 INVAZNí DRUHY jsou nepůvodnídruhy rostlina živočichů,jejichž samovolné šíření ohrožuje BIODIVERZITU původních společenstev. Často se jedná o druhy EXPANZIVNí. INVERZE TEPLOTNí meteorologická situace, kdy doch.ází k tzv~ t~plotní~ "\...,.' ' " '..' mu zvratu: teplota vzduchu stoupa od zeme CI vodnl ~'n :::~:~;~~o::~~;~~;e~~:k~~:~;;; ~::;:;Je. c,;,,\,;,,.č::~'"..'<.....«tý teplota vzduchu mnohem nižší než ve vyšších vrstvách a současně je velmi omezen pohyb vzduchu (vodorovný i svislý). Pokud nepohybující se inverzní vrstva vzduchu dlouhodobě zabraňuje rozptylu EXHALAcí, může jejich koncentrace dosáhnout nebezpečnéhostupně.. Viz též SMOG. IONIZUJící ZÁŘENí elektromagnetické záření (rentgenové paprsky, gama zářen0 a korpuskulární (částicové) zá.ření (alfa částice, beta částice, tok protonů nebo neutronů), které mohou.vyvolat ionizaci prostředí (při ionizaci dbchálík vytváření iontů odtržením elektronů z atomů nebo. molekul I. z. proniká živými tkáněmi a může v nich působittrvalé změnyi poškození nebo jejich zánik. IPCC viz MEZIVLÁDNí PANEL ZMĚNY KLIMATU ISO mezinárodní systém norem (International Standards Organization); pro uplatňování systémů environmentálního řízení se u nás v současnosti využívají normy ISO řl'!dy 14000, např: ČSN EN ISO "Systémy env.ironmentálníhomanagemenťu" IUCN Světový svaz ochrany přírody, IUCN- nezávislá mezinárodní nevládní organjzacesdružující nezávisléstáty, vládní orgány,odborné instituce a nevládní orgariizace;založena v roce 1948, tehdy jako Me:l:lnárodní unie pro ochranu přírody se sídlem v Glandu (Švýcarsko). Zabývá se ochranou přírody na vědeckých základech a trvale udržitelným využíváním přírodních zdrojů. (podle Encyklopedie Di(ierot 2001) KARCINOGENY jinak též kancerogel'ly; látky, zářenía energie vyvolávající nebo urychlující zhoubné bujení - překotné množení buněk, které nepodléhá přirozeným regulačním mechanismům organismu; např. mikroskopická vlákna azbestu, obdobně jako cigaretový kouř, způsobují rakovinu plic, záření radonu má rovněž rakovinotvorné účinky. KJÓTSKÝ. PROTOKOL mezinárodní dohoda podepsaná'v prosinci 1997 v japonském ~ótu. Pb dlouholetých vyjednáváních vstoupila tato dohoda konečněv platn'ost v únoru Teprve v řijnu ji.totiž ratifikovala dostatečná většina průmyslových států, které se V nt zavazují snížit emiseskleníkových plynů způsobujících klimatické změny. Podle původních pfedpo- 29

2 kladů mělo naplnění Kjótského protokolu vést k celosvětovému snížení exhalací ve srov-, nání s rokem 1990 o 5,2 %, avšak vinou bojkotu dvou důležitýen zemí (USA a Austrálie) a nedostatků v prováděcích předpisech se při jeho splněnísníží emise pouze o 1 až 2 %. (podle tiskové zprávy Strany zelenych z února 2005) KLIMAX závěrečný vývojový stupeň sukcesní řady, tj. klimaxový EKOSYSTÉM, ve kterém jsou tok energie a koloběh látekv rovnováze s okolním prostředím, ekosystémje tedy stabilizován: velikost produkce (množství BIOMASY vytvořené na určité ploše v určitém čase) je úměrná rychlosti rozkladu biomasy; příjem minerálních látek z půdy nepřevyšuje návrat živin do půdy (viz DEKOMPOZITOŘI), energie vázaná FOTOSYNTÉZOU je v rovnováze s odběrem energie při dýchání. Klimatický klimax je konečné stádium ekosystému, který se dále mění pouze v závislosti na celkových změnách klimatu; edaflcký klimax je v rozhodující míře určován vlastnostmi půdy. Viz též SUKCESE. KOGENERACE kombinovaná, resp. souběžná výroba tepla a elektřiny - při výrobě elektřiny generátorem poháněným spalovacím motorem je vznikající (odpadnq teplo využíváno pro ohřev vody, nap? pro vytápění budov, skleníků apod. Palivo (zemní plyn, bioplyn, dfevoplyn) je tak využíváno až na 90 %: asi ze 30% pro výrobu elektřiny a z 60% tepla). Upraveno podle MEDKA a kol.,2003. KOHORTA viz POPULACE KOMENZAlISMUS Vii.SYMBIÓZA KONTAMINACE znečištěhí různých složek životního prostfedf(půdy, vody, vzduchu), organismů, potravin nebo předmětů toxickými nebo infekčními látkami, choroboplodnými zárodkynebo jinými škodlivinami. KONZUMENTI organismy živící se BIOMASOU PRIMARNíCHPRODUCENTŮpřímo(býložravcl ~ herbivoři) nebo zprostředkovaně (masožravcl-karnivqři, všežravci - omnivoři). Podle postavení v potravnímřetězci rozlišujeme konzumenty prvního, druh~ho a vysších řádů. Konzumenti, živící se výhradně lovem jiných živočichů Se nazývají PREDÁTOŘI. Ke konzumentům rovněž patří parazitické rostliný. Konzumenti jsou významným článkem POTRAVNícH ŘETĚZCŮ, neboť sepodílejfna fungovánítzv. negativní ZPĚTNÉVAZBYsouvisejícím s udržo~áním EKOLOGICKÉ STABILITY. KOORDINÁTOŘI ENVIRONMENTÁLNí VÝCHOvY NA ŠKOLÁCH Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR doporučuje svým "Metodickým pokynem k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních ze čj / " skolám a školským zařízením mimo jiné: "zpracovat program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty jako součást koncepce školy a' školského zařízení, - pověřit jednoho z pedagogických pracovníků koordinací environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, vytvářet podmínky pro jeho práci, zvyšovat odbornou úroveň koordinátora environmentálního vzdělávání a výchovy, umožňovat mu účast ve vzdělávacích akcích". KOŘIST živočich, který je loven a zapíjen jiným živočichem pro potravu. Viz též PREDÁTOR. KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY v současné době existující soustava stabilnějších částí (ségmentů) KRAJINY (mokřady,. nehnojené květnaté louky, různověké smíšené lesní kultury, liniová vegetace na mezích apod.); předpoklad pro vytváření a fungování ÚZÉMNíHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABI LITY KRAJINY. KRAJINA.. je svérázná část zemského povrchu, kde se stýkají a vzájemně na sebe působí géologické. podloží srehéfem, ovzduší, voda, půda, rostliny a živočichové, a člověkse svými výtvory a aktivitami. Každá krajina máurčitou polohu na povrchu země, svérázný vzhled, svéráz-. no~energetickou bilanci a yyznačujese svérázným vývojem. V přírodní člověkem neovliv" něné krajině byla mozai.ka společenstev rostlina živočichů určována pouze přírodními silami- charakterem podnebí, vlastnostmi půd, tvary reliéfu a oběhem vody v krajině. (podle BUČKA a LACINY, 1994) "Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených.ekosystémů a civilizačními prvky," (Zákon č. 114/92 o ochraně přírody. a krajiny,. 3odst. 1 písm. k) králík domácí vlk eurasijský myš domácí 30.31

3 KRAJINNÁ EKOLOGIE nauka ozákonitostech ekologických pochodu v krajině (HADAČ, 1982). KRAJINNÝ RAz Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jel10 estetickou a přírodní hodnotu. Ochranu krajinného rázu lze mj. zajistit vyhlášením přírodního parku, který však ner.1í kategorií ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMí. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, naharmonické měřítko a vztahy v krajině. KYSELÉ DEŠTĚ srážková voda s nižší hodnotou ph (vyšší kyselosto, než odpovídá přírodnímu stavu (průměrné ph normální srážkové vody činí 5,6). Příčinou kyselých dešťů je znečištěníovzduší především oxidy síry a dusíku a jejich následná přeměna na kyseliny. Příklady: S02 + H 2 0 ~ H 2 S0 3 2S ~ 2S0 3 + Hp ~H2S04 3N0 2 + Hp ~2HN03 + NO Nepříznivý účinek kyselých dešťů muže být přímý (na mnohé. organismy působí jakojed) nebo nepřímý(okyselováním vodního prostředí, půdy apod. se podstatně mění podmínky pro život organismů':' některé druhy jsou při zvýšení kyselosti poškozovány a postupně odumírají - známé jsou např. důsledkykysélých dešťů na lesnípórosty v Krušnych horách, Krkonoších apod.) Účinky kyselých dešťů se nepříznivě projevují také poškozováním stavebních konstrukcí,sochaj.' '... LESNí CERTIFIKACE FSC Prostřednictvím certifikace.fsc (Forest Stewargship Council) se podle příslušných národních st~ndardů posuzuje, dó jaké míry je les obhospodařován k přírodě šetrným způsobem. certifikace tímto systémem vychází z deseti principů FSC a patří k náročnějším způsobům hodnocení, poněvadžjde nad úroveň stanovenou lesním zákonem. Podle loga (viz obrázek) mohou dát zákazníci přednosfvýrobkům zekologicc ky příznivě obhospodařovaných lesů.l. c.je obdobou známějšícertifikace uplatňovanév EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚi..STVí. (upraveno podlé L1TORÁI,.I;j FSC příbřežní pásmo rybníků, jezer či oceánů, kde vodl1íprostředí postupně přechází v suchozemské, resp. je vlivem kolísání stavů vody střídavě suché a zaplavované. Za Iitorální druhy se označují druhy rostlin aživočichůžijícív Iitorálu. LOKALITA... naleziště, výskytistě; přesně určitelné místo (např. souřadnicemiá nadmořskou výškou), kde se vyskytuje určitý organismus nebo společenstvo, resp. určitý nerost nebo zkam& nělina.není proto správné zaměňovat pojem lokalita s pojmy BIOTOp, EKOTOP, neboť lokalita je pouhou "adresou" a nevypovídá o vlastnostech příslušného prostředí. 32 MALOODPADOVÉ TECHNOLOGIE... jinak též hízkooilpadové t,chnologie: označení hospodářské činnosti (včetně průmys" lu. a zemědělské velkovýroby), v jejímž průběhu prakticky nevznikají pro přírodu škodiivé odpady. M. t. jsou praktickou aplikací principu koloběhu látek v přírodě do výrobních postupů. Často používaný pojem "bezodpadové technologie" není vhodný, neboť žádné dosud známé technologie nejsou stoprocentně.bezodpadové. MELIORACE biotechnická opatření k obnovení, udržení nebo zvýšení úrodnosti zemědělské PŮDY. P~d-. le způsobu hospodaření s vodou je můžeme rozlišit na meliorace závlahové a meliorace odvodňovací. Odvodňovacími melioracemi se upravují vodní poměry v půdě snížením hladiny podzemní vody na vhodnou úroveň. Jiným typem meliorací jsou půdoochranné meliorace, jejichž účelem je zabránit nebo omezit vodní či větrnou EROZI PŮDY. V letech technokraticky, šablonovitě prováděné meliorace podstatně narušily ekologickou STABILITU krajiny na mnoha místech naší republiky. Citlivý a ekologicky zdůvod-. něný přístup k melioracím je zapotřebí především při posuzování vhodnosti odvodňování v pramenných oblastech..viz též REVITALIZACE. MEZiVLÁDNí PANEL ZMĚNY KLIMATU (IPCC). IntergovernmentaI Panel on Climate Change; nezávislý vědecký a technický orgán založený při OSN v roce 1989 a složený z asi tisíce ren()movaných klimatologů Z celého svět~se zaměřuje na podporu poznávání podstaty klimatických změn a na hodhocení. jejich environmentálníéh, ekonomických asociálních důsledků. MIKROKLIMA. klimatické prostředí v malém prostoru,.na malém území; klima v bezprostřední blízkosti organismu; mikroklima se může značně odlišovat od klimatu větší oblasti, v nížsevyskytuje. Příklady mikroklimatu: stinná straná balvanu, území bezprostředně obklopující pramen potoka,severní strana b~dovy,prostředí uvnitřterária, fóliovníkuapod. MIXOTROFNí QRGANISMY skupina organismů, které pódle podmínek získávají energii pomocí fotosyntézy (tj. jako. AUTOTROFNí ORGANISMy) nebo požírají již vytvořenou organickou hmotu (tj. jako HETE ROTROFNíORGANISMy), Km..o: patří např: krásnoočko zelené. MOKŘAD. biotopy jako rašeliniště, mokré louky,inundačníčásti řek, které jsou periodicky nebo trvale zamokřené,tj,alespoňpo část roku ovlivňovány nadbytkem vody. MONITO~ING pravidelná pr~běžná měření stavu různých složek ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí a jejich vyhodnocování, např.: obsah oxidů síry a dusíku vovzduší, obsah humusu vpůdě, obsah dusičnanů ve vodě, těžkých kovů a polychlorovaných bifenylů (PCB) v živých organismech apod.; sledování konkrétních objektů nebo jevů v souvislosti se;l stavem prostředf; sledování pří-' znaků tvořících se kritických situací, škodlivých nebo. nebezpečných z hlediska zdraví lidí, jiných živých organismů nebojejicn společenstev. Monitoring biologický využívá k~ sl& dováníbiologické objekty, tzv. BIOINDIKÁTORY; vyhodnocuje přítomnost určitých druhů. v prostředí a podle jejich výskytu i stavu usuzuje na kvalitu prostředí. Viz též CIZORODÉLÁTKY, POLUTANTY.. 33

4 MONTREALSKÝ PROTOKOL. je meziná.rodní smlouva podepsaná v roce 1987, která ukládásigriatářům omezení produkce halogenovaných chlorofluorovodíků (CFC), tj. látek poškozujících ozonovou vrstvu. Tzv. Londýnským dodatkem přijatým v r byla rozšířena skupina regulovaných CFC z5 na 15 látek a stanoven termín jejich úplného vyloučení z používání v roce Přes značné úspěchyv naplňování M. p. se předpokládá, že návrat k přirozenému stavu ozonu bude trvat desítky až stovky let. V České republice vstoupil Montrealský protokol v platnost od , jeho Londýnský dodatek pak Viz též OZON, OZONOSFÉRA. MORTALITA úmrtnost; počet jedinců uhynulých v POPULACI za časový úsek; závisí na vrozených vlastnostech druhu a daných podmínkách prostředí (podle PELIKÁNA, 1992). Viz též NATALlTA. MULČOVÁNí nastýlání; pokrývání půdy kolem pěstovaných plodin vrstvou zahradních organických odpadů, např. posekanou trávou, krátkou slámou, listím apod. Vrstva rostlinnéhomateriálu zabraňuje vysušování půdy a znesnadňuje růst plevelů. Pokud je tato vrstva dostatečně silná, dochází na hranici s půdou k jejímu zahnívání, což způsobuje zahnívání rostoucích lístků. plevelů,které jsou tímtozpůsobém přirozeně potlačovány. MUTACE náhodné změny GENOTYPU, které se projevují pozměněním určitého morfologického nebo fyzio~ logického znaku čiéhovánlm. vznikají samovolně (spontánní mutace) nebo vlivem fyzikálních, nebo chemických faktorů, tzv; mutagenů (indukovaná m.). Genové mutace souvisejí se změnou struktury makromolekul deoxyribonukleové kyseliny (DNA), chromozomové mutace niajívliv na změi1ystrukturychromozotilů,genomové mutacemění počet chromozomů ap. Nejkatastrofálnější účinky má radioéiktivní záření.po atomových výbuších.... Činitele prostředí, které mohou přispívat k vývoji vrozených vad se. nazývají teratoge~y. MUTUALlSMUS viz SYMBiÓZA. NÁRODNí PARK viz CHRÁNĚNÁ ÚZEMí. NATALlTA množivost; počet nově vznfklých nebo narozených jedinců v POPULACI za jednotku času vlivem fyziologických faktoru a podmínek prostředí (podle PELIKÁNA, 1992); opak MOR TALITY. NATURA2000 je soustava chráněných území evropského významu na území států Evropské unie. Jejím prostřednictvím jsou chránénynejvzácnějšía nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích 34 rostlin, volně žijících živočichů a ptáků podle SMĚRNICE O PTÁcíCH - tzv. PTAČí OBLAST/, a také typické BIOTOPY podle SMĚRNICE O STANOViŠTíCH - tzv. EVROPSKY význam NÉ LOKALITY. Členské státy jsou povinny vybrat ta nejhodnotnější území a zajistit jejich. zákonnou ochranu. Cílem soustavy NATURA 2000 je zachovat biologickou rozmanitost v rámci celé Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin,živočichů a biotopů, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na územích států EU zachovalo. Viz též BIODIVERZITA, SMĚRNICE O PTÁcíCH, SMĚRNICE O STANOViŠTíCH. NEKROMASA odumřelá organická hmota; nejčastěji bývá sledována na úrovni SPOLEČENSTVA, je významným faktorem pro udržení BIODIVERZITY a zdrojem energie pro dekompoziční POTRAVNí ŘETEZCE. Viz též BIOMASA. NIKA osobité funkční začlenění POPULACE nebo jedince určitého druhu organismu v EKOSYS TÉMU, které je určováno zejména jeho vztahy s jinými organismy a nároky na neživéčini TELE prostředí. Nika charakterizuje zapojení určité populace do koloběhu látek a toků energie v ekosystému, vypovídá o jejích úlohách v ekosystému. Nika každé populace (druhu) má různé stránky, které lze označit např. jako: potravnínlku (soubor nároků na výživu nebo potravu), prostorovou,niku (souhrn nároku na prostor)a nadprostorovou njku soubor abiotickýchpodmínek (nároky na světlo,teplo, vlhkost, ph atd.). Podle ODUMA (1977) vyjadřuje nika "zaměstnání" druhu v přírodě. Dva druhy nemohou trvale obsadittutéž niku - např. na východním Slovensku psík mývalovitý obsazuje na některých místech potravní i prostorovou niku vydry říční. Pří~ladem vytlačování 1: prostorové a potravní niky může být situace po znovuzavedení (REINTRODUKCI) rysa ostrovida na Šumavě, ktefý postupně obsazuje (zmenšuje) niku lišek. Obdobně např. kachny divoké soupeří se silnějšími labutěmi o prostorovou niku, v potravní nice si však konkurují jen částečně. ' NIVA rovinaté, často zaplavované územípodél vodních toků, které je charakteristické zpětnou vazbou mezi krajinou a vodním tokerp s jeho záplavovou (inundačnq vodou a postupným naplavováním sedimentů za povodní. Viz též INUNDACE. NíZKOENERGETICKÝ DŮM posuzujeme-ii domy podle spotřeby energie pro vytápění, pak tzv.~ěžné domy (postavené po r. 1980) potřebují kw.hjm 2 za rok, pro energeticky uspornédomy je to 50c" 70 kwhjm 2 ročně, nízkoenergétlcke domy kwhjm 2, pasivní do!í1y pak pouze 5-15 kwhjm 2 za jeden rok. Nízkoenergetické domy.sevyznačujf jednoduchým tvarem, umístěním na mírném jižním svahu, většina oken je orientována na jižní stranu, poměr mezi ochlazovanou plochou obalu budovy objemem obálky budovy (stěny, podlahy astřechyl a objemem domu má být co nejmenší. Celá budova musí být důkladně.zateplená a utěsněná (např. u pasivních domů dosahují tloušťky tepelné izolace až 40 cm). Důležité je rovněž použití kvalitních dveří a oken" které zamezízbytečným únikům tepla z ~udovy v zimním období. (upraveno podle JUCHELKOVÉa ~ol., 2003) 35

5 OBNOVITELNÉ ZDROJENERGIE. Viz ALTERNATIVNíZDROJE ENERGIE. ODPADY jso:~ ~z hl~diska lidských činnosti) nejrůznější látky a energie (zejména e. tepelná) vystu P~JICI z vyrobních i spotřebních procesů do prostředíbez dalšího.využití. O. jsou většinou d~sledkem nehospodárného využívání PŘíRODNíCH ZDROJU surovin, materiálů. Přírodnimi proce~yjso~ mnohé o.obtížně rozložitelné nebo nerozložitelné. Velké problémy způsobuje zneskodnování a ukládání pevných odpadů (spalovny, řízené i tzv. divoké skládky. atp.). J.ednou z c.est řešení problému odpadů je skromnější přístup ke spotřebě výrobků, potravin I energii. ~o~le zákona o od~adech (185/2001 Sb. 4 písm. ~) se jako nebezpečnýódpad oznac~je o,dpad ~ve~eny ~.,,~eznamu nebez~ečných odpadů" v prováděcím právním předpise (VIZ dale), a Jakykohv Jlny odpad vykazujlcí jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze k tomuto zákonu. Prováděcím právním předpisem, který Seznam nebezpečných odpadů obsahuje, je vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb. Viz též RECYKLACE..' OCHRANA PŘíRODY A KRAJINY cílevědomá lidská činnost směřující k uchování PŘíRODNíCHZDROJU, péče státu, ale i fyzických ~ právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty" horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekosystémy a krajinné celky, péče o vzhled a přístupnost krajiny. Základní cíle ochrany přírody Jsou: - udržení základních ekologických procesů (fungujících ekosystémů) zejména ochranou. a vytvářením ÚZEMNíHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY. - zachování genetické rozmanitosti (ochrana B10DIVERZITY, GENOFONDU). Státní ochrana přírody je po zrušení okresních úřadů od v České r~publice ~abezpečovánaobecními úř.ady. pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířeno~ působností, krajskými úřady, správami národních parků a chráněnýchkrajinnýchoblas-. tí, Ceskou inspekcí životního prostředí a ministerstvem životního prostředí ČR Ke kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny ustavujíkrajské úřady a spr~vy národních parků a chráněných krajinných oblastí stráž pfírody, zejména'z řad dobrovolných pracovníků. Podle zákonač. 1~.4/1992 Sb. se ochranou přírody a krajiny rozumí "péče státu afyzických a právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva,o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzbleda přístupnostkrajiny". (Zákon Č. 114/1992 Sb.o ochraně přírodyákrajiny, 2)' Ochranou přírodyyse zabývají také dobrovolné nestátní organizace, např. Česky ~vaz ochránců přírody(csop). '.. Viz též CHRÁNĚNÁÚZEMí... OCHRANA ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí "zahrnuje činnosti.. jimiž se předcházf znečišťování nebo poškozování životního pro~tředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, drunů organismu nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájem~ ných valeb, ale i ochranu životního prostředíjako celku." (Zákon Č. 17/1992 Sb. o životním.prostředí, 9)..." OCHRANÁŘSKY MANAGEMENT zajišťování. průběžné správy či péče o konkrétní CHRÁNĚNÁ ÚZEMí, jejichž smyslémje dlouhodobé zachování životaschopnosti společenstev a zajištění udržitelností místních EKOSYSTÉMU.. OKRAJOvY ÚČiNEK viz EKOTON. OSCILACE průběžné kolísání počtu jedinců určité POPULAC~ v průběhu jedné generace, nejvýše však za dobu jednoho roku: např. početnost popuiace hrabošů se zvyšuje od jara do podzimu, kdy začíná klesat až k nejmenším stavům v předjaří. Viz též FLUKTUACE. OZON toxický a silně reaktivní plyn, třía~omová molekula kyslíku - 0, 3 Při zemském povrchu se přirozeně vyskytuje pouze v malémmnožství jako tzv. přízemní ozon, ve velkoměstech s nadměrným provozem motorových vozidel mohou jeho koncentrace vzrůstat nad bezpečnou mez. Zvýšené koncentrace přízemního o. pocházejí mj. Z výfukových plynu spalovacích motorů. Přízemní ozon je hlavnťtoxickou součástí tzv. fotochemického SMO GU. Nízké dávky ozonu působí dráždivě, vyšší dávkyl\lohou způsobit např. edémplic. Stratosférický ozon se vyskytuje ve výškách 10-50km nad zemským povrchem, ochraňuježivot na Zemi před účinky nebezpečného ultrafialového zářenueodbouráván celóu řadou emisí, zejméria látkami obecně označovanýmijakocfc (chloroftuorovodíky, freony) 'aopětovněse doplňuje vlivem dopadajícího UV záření na dvouatomové molekuly kyslíku - O,, 2. Viz též OZONOSFÉRA. OZONOSFÉRA tenká vrstva se zvýšenou koncentrací ozonu vevýšk,ách 10 až 50 km nad zemí; ozono-. vávrstita částečně pohlcuje životu nebezpečné kosmické zářenía sluneční ultrafialové záření: Vmístechjejího narušení (zejm. vlivemchlorofluorouhlovodíků - CFC - tzv. freonů a jiných chemických látek vypouštěnýchdo oyzdušo vznikají tzv. ozonové díry, jimiž proni. kají ultrafialové paprsky abnormá!ní intenzitou až k zemskému povrchu. Škodl.ivé. účinky l!ltrafialového zářenímohou být dalekosáhlé - např. 'zvyšující se výskyt rpkovinykůže, poškozqvání mořských řas, ryb apod. Viz též MONTREALSKÝ PROTOKOL. PARAZIT viz CIZOPASNíK.. tasemnice klíště klíště napité...~. tf<.,..... ". zákožka svrabová blecha psí 36,

6 PARAZITISMUS' cizopasnictví; vztah dočasného nebo trvalého so~žitídvou druhů organismů, kdy PARAZiT žije na Úkor hostitele, který strádá nebo posléze hyne. (podle JAKRLOVÉ a PELlKÁNA,1999) PÉČE O ŽIVOTNí PROSTŘEDí ucelený (komplexnq soubor opatření k racionálnímu využívání BIOSFÉRY zahrnující OCHRANU a TVORBU ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí, zákonodárství, výzkum i výchovu ke správnému přístupu lidí k životnímu prostředí. Neoddělitelnou součástí péče o životní prostředí je také zlepšování mezilidských vztahů mezi jednotlivci, skupinami lidí i mezi národy. PERMAKULTURA z angl. "permanent (agri)culture"; způsoby uspořádání zemědělských usedlostí a pozemků navržené a obhospodařované podle vzoru přírodních ekosystémů; p. se vyznačuje vysokou DIVERZITOU, STABILITOU i REZISTENCí. P. respektuje roli (resp. NIKU) každého zastoupeného druhu rostlin a živočichů. Smyslem p. je vytváření dlouhodoběudržitelných agroekosystémů s vyšší produktivitou než u ekosystémů přírodních. Permakultura je jednou z nemnoha možností dosažení sociálního a ekologického smíru,. je nadějí pro rozvíjení o -e> '... _'"... I. zpusobu TRVALE UDRZITELNEHO ZIVOTA.. PESTICIDY chemické přípravky k hubení nebo potlačování nejrůzn~jších organismů považovaných z hlediska člověka za nežádoucíči škodlivé; pesticidy jsou cizorodé látky, které narušují přirozenéfungování EKOSYSTÉMŮ;vlivp.na zdraví lidí je.většinou nepříznivý.je žádoucí; aby se používání pesticidů neustále snižovalo, např. ve prospěch širšího využívání metod BIOLOGICKÉ REGU~CE vůči tzv. škůdcům. Podle použití p. na určité skupiny organismů se rozlišují např. na: akarlcldy (hubí roztoče), alglcldy (řasy), arborlcidy (stromy a keře), fungicidy (houby), herbicidy (byliny, resp. plevele), Insekticidy (hmyz), rodenticidy (hlodavce) atp. PLANKTON Společenstvo drobných organismů pasivně se vznášejících ve volné vodě, které mají jen omezenou, příp. nulovou schopnóst aktivního pohybu. P.lze rozlišovat na. rostlinný (fytoplankton) a živočišný (zooplankton).. POLDR (SUCHÝ POLDR). zemědělsky nebo lesnicky využívané prostory podél vodních toků přirozeně či uměle ohraničené,které v případě po"odně zadrží část povodňové vlny a snižují tím povodňový průtok v toku; po průchodu povodně se p. zéelavyprázdní a je možné je dále hospoqářsky využívat. POLUTANT chemikálie přítomná vprostředí v nepřirozeně vysoké koncentraci jako důsledek lidské činnosti; látka znečišťující životní prostředí. P. mohou mít nejrůznějšínežádoucí vlivy na prostředí. POPULACE soubor jedinců téhož druhu vyskytujících se v určitém prostoru a určitém čase ve všech vývojových stadiích včetně vajíček, spor atd. Stejnověká p., která vznikla na určitém místě ve stejný čas a stejným způsobem, se nazývá kohorta.. posuzování VLIVŮ NA ŽiVOTNí PROSTŘÉDí Proces EIA (EcologicallmpactAssesment).je upravený Zákonem 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostfedí, ve kterém jsou vybrané stavby, činnosti a technologie posuzovány z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí, a to v období předlíydá~ ním územního rozhodnutí. Smyslem této procedury je prevence dalších škod na příro-. dě a životním prostředí. Na základě výsledků veřejného projednání a všech dokumentů vydává příslušnýorgán stanovisko, které v kladném případě zpravidla obsahuje konkrétní podmínky pro přípravú; realizaci a vlastní provoz stavby. EIA umožňuje občanům podílet se na rozhodování a spoluodpovědnosti za věci veřejné. Řádným účastníkem správního říze;lní se může stát také občanskésdružení vzniklé podle zákona č. 83/1990 Sb. POTRAVNí ŘETĚZCE.. zjednodušené vyjádření potravních vztahů v EKOSYSTÉMU seřazením jednotlivých,druhů tak, že předcházející druh 'je vždy zdrojem potravy (energie) pro druh následující. Rozlišujeme tři základní typy p. ř.: pastevně kořistnický (od PRIMÁRNíCH PRODUCENTŮ k vrcho 10výmKONZUMENTůM, např. kopretina - bělásek- vážka ~ skokan -užovka -čáp bílý), parazitický (hostitel - PARAZIT - hyperparazit) a dekompoziční (odumřelá organická hmota- DEKOMPOZITQŘI).O mnohostranném propojení potravních vazeb v ekosysté-. larva korýše perloočka 38 39

7 mu lépe vypovídají tzv;potravriísítě (složitě propojované potravní řetězce.různých typů). P~n~~adž účinnostvyužitíenergie mezi jednotlivými články p. ř. se pohybuje kolem 10 %,. byvaji potravní řetězce většinou krátké. Viz též EKOLOGICKÁ PYRAMIDA. PREDACE - česky kořistnictví - je dravý způsob života, při kterém si živočichové opatřují potravu lovem. Viz též PREDATOR. PREDÁTOR kořistník, živočich živící se lovem jiných živočichů.(káně lesníje predátorem hraboše polního, pavouk je predátorem mouchy, střevlík jepredátorem svinky apod.). Viz též KOŘIST, PREDACE.. PRIMÁRNí PRODUCENTI výrobci; AUTOTROFNí ORGANISMY (především zelené rostliny), které jsou schopny vytvářet biomasu svých těl pomocí FOTOSYNTÉZY. PRÚMYSLOVÁ HNOJIVA. technicky Vyráběn'élátkys vysokým obsahem živin (dusík, fosfor, draslík, vápník atd) využí~ vané ke zlepšení výživy zemědělských plodin, a tím i ke zvyšováníj~jich výnosů. Při předáv,kování průmyslových hnojiv nebo při jejich nevhodném používání dochází k nežádoucímu povrchovému smývání živin. do vodních toků, kproplachováníživin.do spodních vrstev" půdy a do podzen1níqh vod. Ve snaze o vysokou biologickou hodnotu potravin se alternativnízemědělstvíoako, např. ekologické zemědělství, permakultura) dokáže bez průmys" lovýchhnojivobejít.,. Viz též EUTROFIZACE, PERMAKULTURA, EKOLOGICKÉ ZEÚĚDĚLSTVí. PŘEKMIT znamená "jít za trvale udržitelnou únosnost životního prostředí. Překmit je způsoben zpožděním nebo selháním zpětnovazební informace, což neumožní systému udržet se ve svých mezích"... Příkladem mohou být "úlovky ryb nad spodníhrahicípásma Qdhadu trvale udržitelného výtěžku", které vedou k vyčerpání rybolovnýchoblastí. (podle MEA- DOWSOVÝCH, 1995). " Viz těž ZPĚTNÁ VAZBA. PŘíRODNí ZDROJE. "jsou ty části živé nebo neživé přírody; kter~ člověk využívá nebo může využívat k uspokojovánisvých potřeb. Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotře-: bovávání částečně"nebo úplně obnovovat, ato samy nebo za přispění člověka. Neobnovl telné přírodnízdroje spotřebováváním zanikají." (Zákon č. 17/1992 o životním prostředí, 7). Mezi přírodní zdroje patří např. sluneční energie, herostné bohatství, PŮDA, vbda, ovzduší, rostlinstvo, živočišstvo, lesy, KRAJINA atp. PTAčí OBLASTI území vymezená jako nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu; stavu a početnosti 40 populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právnír'ni předpisy Evropské unie, které stanoví vláda nařízením. Cílem je zajistit přežití vybra- ných druhů ptáků a rozmnožování v jejich areálu rozšíření; stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody, alei zohlednit hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcía 'krajů podle územně plánovacídokumentace; na území, vojenských újezdů se zohlední požadavky na zajištění obrany státu. ". PÚDA. přírodní útvar, který se vyvíjí z povrchových zvětralin zemské kůry á zbytků organismů; svrchní vrstva zemské kůry složená z rozmělněných hornin, zbytků těl rostlin a živočichů ' žijících v půdě, půdních organismů včetně mikroorganismů. Viz též EDAFON, HUMUS. RECYKLACE ornice podorničí 1. spodina 2. spodina opětovné zhodnocování odpadů, kterým je omezována spotřeba surovin a snižováno zatížení životního prostře,dí, např. navracení sběrového železa jako suroviny zpět do výroby; reusace znamená daiší využití výrobku pro stejné či"jinéi:íčely (dopisní obálky podruhé použité k odeslání pošty, sazenice rajčat v kelímcích' od jogurtu apod.) REDUCENTI viz DEKOMPOZITOŘI. REFU61UM, útočiště, obvykle nevelké území, ve kterém určitédruhy organismů přežívajív době, kdy pro trvale či dočasněnepřfznivépodmínky nemohou žít v územích svého předchozího rozšíření. Rozlišujemeoapř. refugii.jm ptactva a drobných savců vsoučasné zemědělské krajině (rozptýlená zeleň, remízky), ale i historickárefugia, kde ur'čitýdruh přežil celé nepří-. znivé geologické obd6bí (dobu ledovou).. Viz též RELIKT., REINTRODUI(CE viz INTRODUKCE. REKULTIVACE.. soubor opatření,úprava biotechnických zásahů, kterými se.obnovuje úrodnost půdy a rostlinný kryt na územích znehodnocovaných povětšině lidskou činností (povrchová a hlubinná těžba, skládky tuhých odpadů apod.). 41

8 REKUPERACE zpětné získávání tepla; děj; při němzse přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem - teplý vzduch nenítedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperační jednotce odevzdá většinu svého tepla přiváděnémuvzduchu. (podle RELIKT. TAXON, kter9 se zachoval z dávnějších dob vývoje přírody. Stáří teliktů může být rozličné - z mezozoika (druhohory) se zachoval jinan dvoulaločný, z třetihor rojovník bahenní a břečťan popínavý, glaclální relikty (tj. pozůstatky z dob ledových) jsou např. žábronožka severská (V. Tatry), lomikámen sněžný, ostružiník moruška, střev líček Gyllenhalův,plž vrkoč severní (Krkonoše) apod. REZIDUA zbytky obtížně rozložitelných více či méně jedovatých (přírodě cizích) látek v pudě, tělech organismů, v potravinách a krmivech v důsledku použití PESTICIDU nebo prumyslových hnojiv. Opatřením ke snížení reziduí v produktech rostlinné výroby jsou tzv. ochranné lhůty, které stanoví nejmenší přípustný počet dnů od použití pesticidu do možné sklizně. REZISTENCE viz STABILITA. RUDERÁLNí DRUHY druhy hub, rostlin a živočichu žijící na rumištích. rojovník bahenní laskavec ohnutý merlík bílý kopřiva dvoudommá kuklík městský REPATRIAC.E. viz INTRODUKCE. RESILIENCE viz EKOLOGICKÁ STABILITA. RESPIRACE viz FOTOSYNTÉZA. RETENCE. přirozená schopnost 'především lesních porostů zadržovat a postupně uvolňovat vodu, obdobou je schopnost vodních nádrží a POLDRU. udržovat rovnováhu mezi přítokem a odtokemvody (vodní režim).. REVITALIZACE metody a opatření využívané k oživení, obnovení nebo ke zvýšení EKOLOGICKÉ STABI LITY člověkem poškozených, EKOSYSTÉMU či částí KRAJINY (např. projekt Ministerstva životního prostředí.revitalizace říčních systému"). Tento pojem je v poslední době užíván především v souvislosti s mokřady a vodními biotopy. ' SAMOČIŠTENí VODY. přirozený proces ~bavování tekoucí vody ne.čistot přírodního i ANTROPOGENNíHO původu pusobením fyzikálních, chemických a biologických pochodu. Nečistotyjsou rozřeďovány, lehké se odplavují, těžší se usazují na. dně, kde se. chemickcrbiologickými pochody rozkládají v jednodušší látky. Na mnohé antropogenní nečistoty (zejména chemikálie) však samočisticí schopnost vod nestačí.. Viz též DETERGENTY. SEVESO, je systém preventivních opatření státu Evropské unie, jehož smyslem jepředcházetvelkým průmyslovýmhaváriím spojeným s únikem nebezpečných látek do prostředí a minimalizovat škody, které v případě takovýcn havárií hrozí obyvatelum dané oblasti i životnímu prostředí. Název této směrnice pochází od italského města Seveso, kde došlo k obrovské havárii s rozsáhlou kontaminací terénu a následnou evakuací obyvatelstva. (upraveno.podle SKLENíKOVÝ EFEKT přirozený, děj v atmosféře Umožňující život na Zemi; oxid uhličitý á další tzv. skleníkovéplyny (metan, chlorofluorouhlovodíky, Np a jiné oxidy dusíku, vodní páry) obsažené 42 43

9 . " v atmosféře JSou prostupné.pro sluneční záření., avšak (obdobně jako skleněné.plochy skleníků). pohlcují infračervené záření zpětně vyzařované zezemského povrchu, tj. zabraňují jeho unikání z atmosféry do vesmíru. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů v ovzduší vlivem EXHALACi. pravděpodobně mohou vést (např. dle IPCC) k celkovému zvyšování teploty atmosféry a dalším Jevům označovaným jako globálnfklimatické změny. SLUNEČNí ENERGIE zářivá elektromagnetická a korpuskulární (částicová) energie přicházející od Slurice a dopadající na povrch Země; Před vstupem do zemské atmosféry činí intenzita záření 1370 Wm (Js lm' 2 ). Tato veličina se nazývá solární konstanta (dříve vyjadřovaná jako 2. cal/m2jsec); Na i:emském povrchu je v našich zeměpisných šířkách intenzita ozařování max Wm- 2. ' SMĚRNICE O PTÁCíCH ' Směrnice Rady EHS 79j409jEHS o ochraně volně žijících ptáků na evropském území ' členských států Evropské unie. SMĚRNICE O STANOViŠTíCH,., Směrnice Rady ESč. 92j43jEHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; cílem směrniceje přispětk zajištění BIODIVERZITY prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť. (BIOTOPŮ) na evropském území členských států EU. Viz též NATURA SMOG původní označení pro směs mllly a kouřových EXHALAcí v.0vzduší velkých měst a průmyslovýchoblastí; silně dráždivá azclraví nebezpečná směs různých d,ruhůlátek znečišť.u~ 'jících ovzduší a. látek vzniklých jejich vzájemnými reakcemi.. Pódlemechanismu vzniku a chemické povahy rozeznáváme: ' ' redukční sl11oglondýnského typu. -směs mlhy ákouřových zp!()din (zejména SO,. CO) v ovzduší. 'Vzniká za nepříznivých m~teorologických podmínek zejména v zirnních měsícíctlpři tzv. INVERZI;.'. ď fotochel1llckýoxldační smog los-angeleského typu - vzniká v atmosféře vlivem fotochemických reakcí při nahromé:ldění příslušného množství znečišťujících látek (03' NO, x CO, uhlovodíky) a při současném působení intenzivního slunečního záření (15.6 MJjm 2 den).., V českých pramenech je uvaděn tzv. smog IItvíriovského typu: směs především S02 ', a prachových částic (popílku), které se vlivem INVERZE koncentrují v nfzkých vrstvách atmosféry. SOLÁRNí KONSTANTA Viz SLUNEČNí ENERGIE. " '44 SOZOLOGIE starší pojem pro nauku o ochraně přírody a krajiny. SPECIACE' přirozený proces vzniku, nových biologických druhů trvající až stovky tisíců generací. Nej" obvyklejšímzpůsoberri vývoje nových druhů je s. geograflcká,způsobená rozdělením POPULACE nepřelkonatelnou překážkou, např. mořským zálivem (podle BRANiŠE; 1997). PodlePEUKÁNA (1992) seledná o proces štěpení popuiací starších druhů ve dva i více poddruhů a později nových samostatných' druhů lépe přizpůsobených k měnícím se podmínkám prostředí. Viz též EXTlNKCE. SPOLEČENSTVO' viz BIOCENÓZA. STABILITA viz EKOLOGICKÁ STABILITA..SUKCESE uspořádaný sled vývoje ekosystémů zahrnující změny jejich prostorového a funkčního uspořáo~nív průběhu času - odjednoduchých po nejsložitější SPOLEČENSTVA; postupný proces vzniku stabilního EKOSYSTÉMU na určitém místě; V našich klimatických podmínkáchs. většinou směřuje od ekosystémů jednoletých bylin přes ekosystémy vytrvalých travin kekosystémůmlistriatýchlesů (v nižších a středních polohách) nebo k ekosystémům horských smrčin. Sled vyh ra něných ekosystémů, které se,rdaném území vzájemně.nahrazují, Se nazývá sukcesní.řada (slikcesní sér~e);jednotlivé přechodné typy ekosystémůse označují jako sukcesní stadia. Počáteksukcese, uchycení prvotního společenstva se označuje jako ecese. Závěrečný vývojový stupeň sukcesní řady se nazývá KL/MAX. Příkladem sekundární sukcese (vyvolan$ ob\lykle iásahemčlověka) je např. postupné zarůstání opuštěného \omu,zárůstánf nepokosenýctí luk riáletovýmidřevinamiapod: SYMBiÓZA,. různé způsoby. prospěšného soužití dvou nebo více druhů živých organismů, např.:, - ko",enzallsmus - způsob soužití dvou organismů. z bichžjeden má ze soužitíužiték, aniž by druhému škodil: např. červenka obecná vyhledává divokáprasata, která rozrý 'vají půdu.ve které červenka nac:házípotravu; nory krtka obecného Využívají obojživel-.níci. rejsci apod.;..,'..' mutuallsmus (symbióza v užšírn slova smyslu) - trvalé Cl nezbytné soužitírůzných ' organismů,k~erése vzájemně podporují: např. soužití mšic a mravenců, prvókůa bak- 45

10 terií v bachorech přežvýkavců, těsné soužití hubs kořenovýmisystémy vyšších rostlin podporující vstřebáváníživin (tzv. mykorrhiza) apod.; protokooperace -volné soužití organismů prospěšné pro všechny zúčastněné, nikoliv však nezbytné (např. společné hnízdění více druhů ptáků). soužití bobovitých rostlin s bakteriemi rodu Rhizobium jitrocel větší lišejník - soužití buněk hub é'l řas krysa.potkan šváb obecnýklouzek modřínový žije v symbióze s kořeny modřinu SYNANTROPNí ORGANISMY TAXONY rostlin a živočichů, které se šíří především v důsledku činnosti člověka; druhy, kterýmvyhovují podmínky v lidských.příbytcích, na polích a zahradách, v hospodářských budovách a v jejich těsné blízkosti - např. jitrocel větší, kopřiva dvoudomá, mák vlčí, pýr plazivý, moucha domácí, mol šatní, rusec domácí, vlaštovka obecná, ~paček obecný, myš domácí, krysa, potkan apod.. TAXON obecné označeníruznych systematických skupin rostlin nebl;) živočichů používané v případech,kdynenípodstati'lé rozlišit přesnýsystematický stupeň (poddruh, druh, rod. atd.). TEPELNÉ ČERPADLO funguje na principu vydávánítepla při stlačeníplynu a obráceně. - naspot~ebětepla při expam;i plynu. Pracuje tedy podobnějako chladnička,jenže.obráceně" - smyslem chlaqničkyje odebírat teplo z uzavřeného prostoru, kdežto smyslem t. č.jeteplo do uzavřeného prostoru dodávat. Podle toho, odkud t. č'. telplo získávají a kam jej dodávají lze rozlišit několik základních typů, např.,,vzduch/vzduph",.vzduch/voda", "země/voda"apod. TERITORIUM území, které jedinci, páru nebo skupině živočichů poskytuje potřebné životní podmínky (potravu, úkryt, prostor pro rozmnožování i odpočinek atd.). T.si zvířata aktivně vyznačujía brání protjjedincům stejného druhu buď celoročně (např. bobr) nebo omezenou dobu (hnízdění ptáků, páření rysů a vyder ap.). Akusticky (zvukověl vyznačují svá teritoria např. ptáci (zpěvem)a savci Uelen troubením, vlk vytím). Časté je rovněž vyznačování teritorií pachem (močí, trusem, výměšky žláz atd.). T. není správné zaměňovat s AREÁLEM. TOLERANCE snášenlivost, schopnost organismů snášet určité rozpětí ekologického ČiNITELE (teplotní podmínky, vlhkost půdy, ovzduší, slanost vody, obsah živin v půdě, druh potravy atd.). Rozpětí činitelů a podmínek prostředí mezi minimem a maximem, ve kterém může určitý druh rostliny nebo živočicha přežívat, se nazývá ekologická valence (ekologická amplituda). Např. druhys úzkou ekologickou valencí se označují předponou steno- (např. stenotermní, tj. snášející pouze. úzké teplotní rozpětí - tropické orchideje), druhy s širokou ekologickou valencí se označují přejjponou eury (např. euryfágní, tj.všežravý ž!vočich - kachna divoká). TOXINY jedy organického původu, jedovaté látky produkované bakteriemi. (TRVALE) UDRŽiTELNÝ ROZVOJ (TUR)". Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovatjejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů."(zákon č. 17/1992 o životním prostředí, 6). Pojem TUR byl poprvé použit ve. zprávě Naše společná budoucnost,. kterou v roce 1987 předložilavalnému shromážděníosn komise vedená norskou niinister~kou předsedkynígro Harlem Brundtlandoilou. V posledních letech je ekology i politiky dávána přednost stručnějšímua výstižnějšímu pojmu udržitelný rozvoj.. TRVALE UDRŽiTELNÝ ŽiVOT.Trvale udržitelný způsob života. je zaměřen na hledání harmonie mezičlověkern a přírodou,.mezi, společností a jejím prostředímtak, abychom se CO nejví6e přiblížili ideálům humanismu a úcty k životu a přírodě ve' všech jejích formách, a to ve všech časových horizontech. Je to způsob života; který hledá rovnováhu rnezisvobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědnostívůčijiným.iidem i. přírodě jako celku, a to včetněodpoilědnostl vůči budoucím generacím. Měli bychom přijmout zá.sadu, že svoboda každého jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého; ale také tam, kde dochází k ničení' přírody. Žijme tak, abychom. při. uspokojování svých,. potřeb. neomezovali práva. těch, co přijdou po nás... Při hledilní hodnot-pro trvale udržitelný životbychomse měli zaměřit především sami na sebe,na hódnoty dominující v evrop$ko-americké (nebo chcet~li 'severozápadní') civilizaci, jejíž jsme souč.ástí. Nejenproto, žejentak můžeme změnit svoje vlastní chování a tím řešit problémy našeho regionu, aletaké proto, že práilě tato civilizace dnes rozhodujícím způsobem ovlivňuje dění ve světě. Konstatujeme-Ii tedy neudržitelnost existujících globálních vývojových trendů, musíme zároveň přiznat zásadní podíl evrop"' 46 47

11 , sko-amerických hodnotových systémů na tomto neuspokojivém vývoji. Začneme-Ii u sebe, můžeme pomoci celému lidstvu." (VAVROUŠEK,1994) TVORBA ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí. dříve běžně používané označení pro součást PÉČE O ŽiVOTNí PROSTŘEDí. Zákon Č. 17/1992 Sb. o životníin prostředí tento termín neuvádí. Viz též OCHRANA ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí. ÚNOSNE iatížení ÚZEMí. "Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činnóstí, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability." (Zákon Č. 17N-992 Sb. o životním prostředí, 5). ÚZEMNí SYSTÉM EKOLOGICKÉ.STABILlTYKRAJINY (ÚSES) vzájemně propojený soubor ekologicky stabilnějších částí krajiny, segmentů krajiny, které vytvářejí základní podmínky pro dosažení trvalé ekologické rovnováhy okolní kulturní krajiny, v níž plošně převažují méně stabilní a nestabilní SPOLEČEN~TVA. ÚSES je tvořen prostorovým a funkčním propojením $ítě BIOCENTER, BIOKORIDORU a interakčních prv" ků (přechodných článků mezi ÚSES a zemědělsky obhospodařovanými plochami, které zprostředkovávají příznivé působení blocenter.a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu). ÚSES vychází z KOSTRY EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY a doplňuje ji o nově navrhované části. Z hlediska významu i plošného rozsahu lze rozlišovat místní, regionální a nadregionální systémy ekologické stability krajiny..... "Územnf systém ekologické stability kri'ljiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu." (Zákon Č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, 3, odst. 1 písm. 'a). VARIABILITA, proměnlivost, existence odchylek určitých (zpravidla tělesných) znaků mezijedincištejného druhu nebo POPULACE. Např. mezi borovicemi vypěstovanými ze semen zjedné šišky nebudou ani dva stromky přesně stejné. Variabilita úzce souvisís homogenitou (stejnoro-. dost0, kteráje j~dním z~)rincipů dědičnosti..., VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK. '.'.... "Význarnnýkrajinný prvekjak6 ekolqgicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváříjejí typický vzhled nebo přispívá k udrženíjejí stability." (Zákon Č. 114/ o ochraně přírody a krajiny, 3.odst. 1 písm.b). Významnými krajinnými prvky Jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní NIW apod. ZÁKONY O ŽiVOTNíM PROSTŘEDí základní ustanovení týkající se péče ožillotní prostředíjsou zakotvena v Listině základních práva svobod, která je součástí Ústavy ČR (Ústavní zákon č.l/1993 Sb.). Článek 35 Listiny prohlašuje za jedno ze základních sociálních a kulturních práv občana právo na příznivé životní prostředí a právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Ústava České republiky stanoví, že stát dbá o šetrné využívání. přírodních zdrojů a o ochranu přírodnlho bohatství. Ze souboru právních norem řešících problematiku životního prostředí uvádíme výběr nejdůležitějších zákonů a vyhlášek (sta\( k září 2006):. Zákon Č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon Č, 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí Zákon Č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na.životní prostředí Zákon Č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) Nařízení vlády 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištěnípovrchových Vod Zákon Č. 185/2001 Sb., o odpadech Zákon Č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č. 20/1966 Sb.; o péči' o zdrav{lidu Zákonč. 114/1992Sb., oochraně přírody a krajiny Vyhláška MŽP 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení Zákona 114/1992. Zákon č. 334/1992 Sb., oochranězemědělskéhopůdního fondu Zákon Č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Zákon Č. 50/1976 Sb.,eúzemním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - platný do Od 1.1~2007 vstoupí v platnost Zákon č Sb., o územním plánovánía stavebním řádu (stavební zákon) Zákon Č. 289/199,5 Sb.; o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Zákon Č. 242/2000 Sb., o ekologickém Zemědělství Z hlediska ENVIRONMENTÁLNíHO VZDĚLÁVÁNí, VÝCHOVY ~ OSVĚTY je důležity Zákon Č. 123/1998Sb., o právu na informace oživotriím prostředí, ve znění zákona Č. 413/2005.Sb., který mj. obsahuje následující ustanovení:'.. 13 odst.l).a 2):.Krajv samostatné působnosti vespoluprácismšmta dalšími ústředními orgány jé povinen podporovat osvětu, výchovu avzdělávání široké veřejnostiv oblastiochrany životního prostředí se zvl~štním zaměřením na výchovu dětí a mladeže. MŽP ve spolupráci s MŠMT usiluje zejména 010, aby byly vytvářeny po<;jmínky pro rozvoj Qsvěty, výchovy a vzdějávání'voblasti.životního prostředí v mezích působnosti úřadů veřejnéspr~vy." ' 13 odst. 5) Zákona č.123/98 Sb., o právu na inforr~ace o Životním prbstředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona Č, 6/2005 Sb.:. (5).Kraje.v samostatné působnosti. a) zpracovávají,koordinujla aktualizují krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy. a osvěty... vy.cházející zé Státního'programu a. b) podporují rozvoj environme'ntálního poradenství. 49

12 (6) Kraje umožňují obcím v samostatné působnosti podílet sena ~ealizacikrajských koncepcí a vytvářet v této oblasti vlastní prog~amy. (7) Orgány veřejné správy s výjimkou organizačních složek státu mohou k podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zřizovat zvláštní fondy. " ZDOMÁCNĚLÝ ŽiVOČiCH druh živočicha, který prošel historickým procesem DOMESTIKACE. ZNEČiŠŤOVÁNí A POŠKOZOVÁNí ŽiVOTNíHO PROSTŘEDí "Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních,chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenoú zvláštními předpisy." (Zákon Č. 17/92 o životním prostředí, 8).. ZPĚTNÁ VAZBA je vzájemné nenáhodné působení mezi prvky téhož systému; při němž dochází k následnému posilujícímu (Pozitivnímu) nebo stabilizujícímu (negativnímu). účiljku na veličinu A působením veličiny B, která bylp před tím změněna veličinou A (upraveno. podle MíCHA LA, 1994). Pro pozitivní zpětnou vazbu (PZV) platí "čím více A, tím víces" a"čím více S; tím více A" např. číni početnější je POPULACE v plodném věku, tímvíce potomstva může být, zplozeno, (podle PELIKÁNA, 1994). Pro udržování EKOLOGICKÉ STABILITY je však významná především negativní zpětná vazba, pro kterou je charakteristické tvrzení "čím více A,tím méně B" a naopak: "čím méně A,tím více B". Např. v soustavě PREDÁTOR - KOŘIST vede zvýšení početnosti kořisti {hrabošů) ke zvýšení početních stavů jejího pr~ _dátora (káně), zvýšený početpredátorů náslec;inězpůsobuje snížení početnosti populace kořisti. ' zvlášť CHRÁNĚNÁČÁST PŘíRODY "Zvlášť chráněná část přírodyjevelmi významná nebo jedinečná část živé či neživépřirody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem' podle 3. neb04.části zákona, 114/92." (Zákon č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny, 3) ŽiVOTNí PROSTŘEDí soubor veškerých činitelů, se kterými přichází do styku živý subjekt (organismus, POPU LACE, člověk, lidská společnost) a podmínek, kterými je obklopen, tj. vše, co na subjekt přímo i' nepřímo působí. Obsah pojmu Ž. p. se velmi často zužuje na životní prostředí člověka, lidské společnosti, "životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie." (Zákon č. 17/92 o životním prostř~dí, 2) S"uběžné působení negativní a Pllzltlvní zpětné vazby v čase lze zjednodušeně přiblížit na proměnách souvztážnosti mezi počtem jelenů a množstvím trávyvohraničeném území: ' čím víc trávy - tím víc Jelenů ~ "čím víc tím víc" (PZV) ~ čím vícjelenu - tím míň trávy ~ "čím víc tím míň"(nzv). ~ čím míň trávy - tím míň jelenů ~ "čím míň tím míň" (PZV) ~ čím míň jelenů - tím víc trávy ~ "čím míň tím víc" (NZV) ~ čím víc trávy - tím víc Jelenů... "čím víc tím víc" (PZV) Uváděné příklady však nezahrnují řadu. dalších ČiNITELŮ, které mohou FLUKTUACI významně ovlivňovat (např. měnící se zdroje potravy), musíme je tudíž považovat za velmi zjednodušující; Viz též HOMEOSTÁZE

13 Příloha č.l ŽiVÉ SLOŽKY EKOSYSTÉMU Příloha č: 2.. ŽiVÉ SLOŽKY ZEMĚDĚLSKÉANTROPOCENÓZV 52.

14 54 ~< ẕ I W I- >w >U) I - ~- Z I U) o z:e ẉ... I W N ~< LL - Příloha č. 3 ZJEDNODUŠENÉ SCHÉMA FOTOSYNTÉZV,~r... ~....J Cf) Přehled použité a doporučené literatury Alber, G.: Ochrana klimatu v českých obcích. Praha, Nadace H. Bolla, Begon, M.-Harper, J.L.-Townsend, C.R.: Ekologie. Olomouc, Vydavatelství UP, Braniš, M.: Základy ekologie a ochrany životního prostředí. Praha, Informatorium, Brožová, J. (ed.): Biologická rozmanitost v České repllblice. Praha, MŽP, Buček, A. - Lacina,J.: Územní systémy ekologické stability (zvl. vydání časopisu Veronica). Brno, Regionální sdružení ČSOP, Capra, F.:Bod obratu. Praha, DharmaGaia, Capra, F.: Tkáň života. Praha, Academia, Cilek, V.: Krajiny vnitřní a vnější. Praha, Dokořán, Černý, P.- Doucha, P.: Jak chránit životní prostředí při územním plánování a povolování staveb..ekologický právní servis, 1999, Daly, H. a J. Farley,: Ecologica/ Economics: Principles and Applications. Island Press, Washington, Dieseldorf, M. a C. Hamilton (eds.): Human Ecology, Human Economy: Ideas for an ecologically sustainable future. Allenand Unwin, St. Leonards, Australia,1997. Daňhelová, L.: Život s povodněmi. Ostrava, Arnika, Dobroruková, J.: Člověk a příroda (ekologie v kostce). Praha, Albatros, Dorst, J.: Ohrožená příroda. Praha, Panorama, Douthwaite, R:: Ekológia peňazí. Dohlý Kllbín, diverzita, DLlvigneaud, P.: Ekologická syntéza, Praha, Academia, Farb, P.: Ekologie. Praha, Mladá fronta, ' Forman, R. T. T. - Godron, M.:Krajinná ekologie. Praha, Academia, Gore, A.: Země na misce vah. Praha, Argo, Gralla, P.: Jak pracuje životní prostředí. Praha, UniI>, Hadač, E.: Krajina a lidě. Praha, Academia Hawken, P,Lovjns, A.,tovinsová, H.: Přírodní kapitalismus. Praha, Mladáfronta, Huba; M.(ed.): Josef Vavroušek. Na cestě k trvalé udržitelnosti (sborník). Brno, Nadace Partnerství, Chytrý, M -Kučera, T.- Kočí, M: Katalog biotopů České republiky. Praha, AOPřK, Jakrlová, J. - Pelikán, J.: Ekologický slovníktermirlologický a výkladový: Praha, Fortuna,1999. Jech, Č.: V zájmu života ochraňujme ozonovou vrstvu. Praha, Děti Země,1993. jelínek, J. - Zicháček, V.: Biologie. Olomouc, FIN, Jeník, J. akol.: Biosférické rezervace ČR. Praha, Empora, Johanisová, N.: Environmentální ekonomie. Učebnítext pro studenty FSS.MU. BrnO, JuChelková, D. a kol.: Obnovitelné zdroje energie. Ostrava, VITA, Kantor, M.: Výkladový slovník vybraných ekologický9h pojmů. Plzeň, PdF ZčU, Keller, J.: Abe.ceda prosperity.brno, Doplněk, Keller, J.: Přemýšlení s Josefem Vavrouškem. Praha, G plus G, Kočí, K: (ed.): Komunikace a NATURA Rožnov poci Radhoštěm,ACTAEA, Kohák, E: Zelená svatozář. Praha, SLON, 2000;...Kolektiv: Ekologie (TIME,UFE). Praha, Velryba, Kostkan, V.: Poznámky k Malému ekologickému slovníčku.olomouc; rukopis, Kraus; J. a kol.: Nový akademický slovník cizích slov. Praha, Academia, Kvasničková, D.: Základy ekologie. Praha, SPN Leggett, J.(editor):Nebezpečí oteplování Země: Praha, Academia, Liberko,M. a kpl.: Novela pro.výpačet metodikyhluku silniční dopravy. Planeta 2/2005. Librová,Hana: Láska ke krajině?, Brno, Blok,1988. Librová, H.: Pestří a zelení. Brno, Verónica a Hnutí Duha, Librová, H.: Vlažní a váhaví. Brno~ DOplněk, Lorenz, K.: Osm smrtelných hříchů. Praha, Panorama Lovelock,).: Gaia - živoucí planeta.praha, Mladá fronta,1994. Máchal, A.: Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno, Rezekvítek, Máchal, A.-Vlašín, M.-Smolíková, D.: Desatero domácí ekol()gie. Brno, Rezekvítek, Margulisová, L.: Symbiotická planeta. Nový pohledna evoluci. Praha, Academia, Maser, Ch.: Přeměněný les. Tulčík, Abies, asi

15 Medek, M. a kol:' Ceníme si energie. Brno, Rezekvítek, Míchal, 1.: Ekologická stabilita. Brno, Veronica,HI94. Meadowsovi, D. a D.: Překročení mezí. Argo a Nadace EVA, Praha,1995. Metoďický pokyn pro zpracování e,nergetických auditů budova objektů JihomoravskéhO kraje. Brno, Odbor regionálního rozvoje KrU JmK, ' Meiřický, V. a kol;: Základy ekologické politiky. UK Praha a MZP CR, Moldan, B.: Životní prostředí - globální perspektiva. Praha, Karolinum, Moldan, B. a kol.: Životní' prostředí očima přírodovědce. Praha, Academia, Nátr, L: Rozvoj trvale neudržitelný. Praha, Karolinum, Nátr, L.: Země jako skleník - proč se bát CO, 2 Praha, Academia,?006. Novotná, D.(ed.): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Praha, MZP a Enigma, Nováček, P.: Křižovatky budoucnosti. Praha, G plus G, Nováček, P., Mederly,P. a kol.: Strategie udržitelného života. Olomouc, PřF UP astuz, Odum, E. P.: Základy ekologie. Praha, Academia, Pelikán, J.: Přehled obecné ekologie. Brno, Medicus Veterinarus, Pivnička, K. -Braniš, M.: Úvod do studia životního prostředí. Praha, Karolinum, Pokorný, J. - Roth, P.: NATURA otázky a odpovědi. Praha, AOPřKČR, 2001 Polanecký, K. - Bursa, J.: Jak využívat obnovitelné zdroje energie. Brno, H!)utí DUHA; Primack, R. B. a kol.: Biologické principy ochrany přírody. Praha, Portál, ".. Reid, W. V. a kol.: Ekosystémy a lidskýblahobyt. Praha, UK, Centrum pro otázky životního prostředí, Ritzer, G.: Mcdonaldizace společnosti. Praha, Academia, Rosypal, S.: Přehled biologie. Praha, SPN, 1992; "....'" Rynda, 1.: Globální a regionální problematika vztahu člověka kjeho životnímu prostředí. Učební text pro. vzdělávání učitelů. PřílohéiSisyfa4j97. Sádlo, J. (ed.): Krajina a revoluce. Praha, Malá Skála, Sádlo, J.-Storch, D.: Biologie krajiny. Biotopy České republiky. Praha, Vesmír, Sawyer, J. - Jech, Č.: Kyselé deště. Praha, SZN, Schumacher, E. F.: Maléje milé. Brno, Doplněk, Schweitzer, A.: Nauka úcty k životu. Praha, DharmáGaia, Srdečný, K.: Energeticky soběstačný dům - realita či fikce? Brno, ERA, Srdečný, K. ~ Macholda, F.: Energeticky soběstačná obec. Praha; EkoWATI, Storch, D.-Mihulka, S.: Úvod do současné ekologie. Praha,Portál, ',,' '.. Šteffek, J: (ed,): TerminologIcký slovník ekológie a envi~onméntalistiky. Kabinet evolučnej a apl1kovanej krajinnej ekológie SAV. Banská'Štiavnica, 1993., '... '". "....Štěpánek,Z. - Jílková,J.: Maly výkladový slovník z oblasti ekonomiky životního prostředí. Prah;a, MZP, '. Tilling, S.: Ozón a skleníkový efekt. Praha,TER~ZA, ,,.,...', ".' Vavroušek, J.:Hledání lidských hodnot slučitelných s ~Mile udržitelným způsobem života. Teologi~ké listy. 1/94.,. ",.' " '...,', Vlašín, M.: Slovník důležitých pojmů a definic (podklady pro studium ochrany biodiverzity). UČE!bní tej.ů. pro studenty humanitní envlronmeritalistiky FSS MU v Brně, samizdat) Weizsacker, E., U. a kol:. Faktor čtyři. Praha, MŽP, Whitefield, P.: Permakultura v kostce, Praha, Synergie, Wilson, E. O.: Rozmanitost života. Praha, Lidové noviny, Zlatník, A;: Základy ekologie. Prah.a, SZN, Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, Lipová 20 adresa: Lipová 20, Brno tel. & fax: , Lipka je specializované školské zařízenís právní subjektivitou zřízenéjihomoravským krajem. Od svého vzniku v září 1991 se Lipka aktivně podílí na školní i mimoškolní ekologické výchově a vzdělávání zejména v brněnském regionu. Od roku 1998 má Lipka také status fakultního školského zařízení Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Posláním Lipky je přispívat k osvojování ohleduplnějších, méně konzumních a odpovědnějších postojů lidí k přírodě a inspirovat je k trvalému zájmu o aktivní péči o životní prostředí. Ve svém úsilí se Lipka zaměřuje zejména na děti, mládež, studenty učitelských oborů a učitele z praxe. Lipková nabídka: EKOLOGICKÉ VÝUKOVÉ PROGRAMY - určené pro jihomoravské základní, střední a mateřské školy, realizované v učebnách všech pracovišť Lipky i v terénu; POBYTOVÉ TERÉNNí PROGRAMY pro střední a základní školy na odloučeném pracovišti Rychta v Krásensku; přírodovědné,ochranářské, řemeslné, výtvarné a dalšízájmové KROUŽKY A KLUBY - členové se scházejí na pravidelných schůzkách,víkendových a prázdninových akcích, brigádách a soutěžích; jihomoravským školám sdruženým v síti M.R.K.E.V. (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy) poskytuje Lipka pravidelný informačníservis a kvalitní metodické materiály; EKOPEDAGOGICKÝ KLUB TILlA nabízí učitelům jihomoravských škol a dalším zájemcům akreditované vzdělávací akce, zejména terénní exkurze, přednášky a tematické kurzy; semestrové kurzy PRAKTIKUM EKOLOGICKÉ VÝCHOVY jako povinné i volitelné předměty pro studenty Masarykovy univerzity, Mendelovy zemědělskéa lesnické univerzity, a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, konzultace k diplomovým a seminárním pracím, náslechy apod.; TRADiČNí I NETRADiČNí AKCE podporující tvořivé a nekonzumní přístupy ke svátkům, tradicím a k životu vůbec VánočníLipka, Vánoce s Rozmarýnkem, Zelený čtvrtek, akce ke Dnu Země, setkání příznivců permakultury a přírodních zahrad aj.; TVOŘIVÉ KLUBY nabízejí učitelům i dalším zájemcůmvíkendové i prázdninové KURZY práce s přírodními materiály: pletení z proutí a slámy, předení, drátování, předtkalcovské techniky i práce na tkalcovském stavu, kurzy keramiky a aranžování rostlin, kurzy malování na sklo a hedvábí, patchworku apod. 56 Lipová 20 Rozmarýnek Rychta Krásensko LŠ Jezírko

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí 17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Změna: 123/1998 Sb. Změna: 100/2001 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 30.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Potravní vztahy organismů. Pracovní

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Úvod do studia environmentální ekonomiky Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.13

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Zdroje znečištění ovzduší Zdroje související s činností člověka Tepelné elektrárny a továrny Silniční doprava Freony Metan ze skládek Spalování materiálu

Více

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda 1/7 3.2.02.19 Společenstvo organismů cíl - znát pojem společenství - uvést příklad rostlinného a živočišného společenství - ve vodě i na souši žijí společně druhy organismů, vytváří rostlinná a živočišná

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

METODIKA ME 13/06 PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČEZ DISTRIBUCE SKUPINA ČEZ DRUH DOKUMENTU METODIKA ČÍSLO DOKUMENTU ME 13/06 NÁZEV PEČOVÁNÍ O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVNÍ ZPRACOVATEL odbor Strategický rozvoj vedoucí odboru 12120000 / Ing. Milan Špatenka

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Ing. Rudolf Zelinka Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor provozuschopnosti oddělení životního prostředí e-mail:

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Systém zajištění bezpečnosti potravin Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin Ing. Krnáčová Lada Vstup ČR do Evropské unie 1. května 2004. Vstupem ČR do Evropského společenství jsme byli povinni přijmout

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy,

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání 1. Obsah EVVO EVVO se rozumí všestranné rozvíjení klíčových kompetencí definovaných v RVP pro základní vzdělávání a zároveň i neformální vzdělávání v rámci

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více