ZUŠ HOLICE V PASIVNÍM STANDARDU ING. ARCH. DALIBOR BORÁK ING. MILAN BAKEŠ BC. FRANTIŠEK PÝCHA. zdroj:

Transkript

1 zdroj: ZUŠ HOLICE V PASIVNÍM STANDARDU ING. ARCH. DALIBOR BORÁK ING. MILAN BAKEŠ BC. FRANTIŠEK PÝCHA

2 zdroj: ZUŠ HOLICEV PASIVNÍM STANDARDU Autor publikace: Ing. arch. Dalibor Borák Ing. Milan Bakeš Bc. František Pýcha Editor: Ing. Stanislav Zahálka Autor projektu: Dobrý dům s.r.o. Dodavatel stavby: BW stavební holding s.r.o. Rok vydání: 2014 (opravená verze 1) Pozn.: Tato publikace neslouží ke komerčním účelům. 1

3 ÚVODNÍ SLOVO O úsporách energie v domech už bylo napsáno mnoho odborných a snad ještě více populárně naučných publikací. Může se zdát, že už k tomu není co dodat. Nicméně v posledních letech došlo k určitým změnám a stojí zato se na danou problematiku podívat, byť třeba z jiného pohledu. Jedním z důvodů, proč přemýšlet nad pasivním domem, je ona dobře známá ekonomická krize spojená s poklesem životní úrovně, růstem nezaměstnanosti a všeobecnou nejistotou dalšího vývoje. Lidé příliš neutrácí a spíše se snaží šetřit. Dalším důvodem, proč přemýšlet o pasivním domě, jsou neustále rostoucí ceny energií. Díky nerozumně nastavené podpoře fotovoltaických elektráren vzrostla cena elektřiny. Odstavení jaderných elektráren v Německu situaci možná ještě dále prohloubí. Názory na vývoj cen plynu se různí. Vliv na cenu plynu má nepochybně současná situace na Ukrajině a obecně vztah Západu s Ruskem, neboť do Evropy putuje přes Ukrajinu zhruba 80 procent ruského plynu, který pokrývá přibližně čtvrtinu evropské spotřeby. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách z Ruska se ČR vymanila teprve v roce 1997 (díky smlouvě o dodávkách plynu s Norskem). Neobnovitelné zdroje se dříve nebo později vyčerpají, respektive jejich cena stoupne natolik, že se nevyplatí je používat. Proto jedním ze základních stimulů k úsporám by měl být fakt, že nejlepší a nejlevnější energie je ta, kterou nemusíme vyrobit Za zmínku určitě stojí i skutečnost, že již podruhé byl otevřen dotační program Zelená úsporám. Vzhledem k tomu, že platby za energie tvoří významnou část nákladů na provoz domu, nabízí se logicky závěr, že investice do jejich snížení může být v současné situaci velmi výhodná (pozn.: něktěré výše uvedené myšlenky jsou převzaty od ING. ARCH. KARLA MUNTINGERA). Cílem publikace, kterou právě držíte v rukou, je seznámit čtenáře se stavbou základní umělecké školy (dále jen ZUŠ) a ukázat, že pasivní stavba, která si vystačí s minimem energie, může být dobrou investicí s obrovským potenciálem úspor. Kromě toho by publikace měla přispět k vyššímu stupni znalosti technologie pasivního domu a k tomu, aby se tímto tématem zabývalo co nejvíce projektantů, architektů a investorů. Pak může být co nejlépe splněn záměr českých legislativců, kteří se usnesli na tom, že od roku 2020 by veškeré domy měly mít spotřebu energie blížící se nule... Publikace nechce zatěžovat čtenáře nezáživnou teorií, či pronikat do hlubších odborných podrobností, nýbrž poukázat na hlavní rozdíly při stavbě klasického a pasivního domu. V publikaci jsou zdůrazněny zajímavé teoretické pasáže k tématu a dané stavbě, doplněné o praktické zkušenosti autorů, techniků a odborníků jednotlivým profesí, kteří se na stavbě ZUŠ podíleli. Nutným základem pro dobrá rozhodnutí jsou kvalitní informace. Věříme, že jich co nejvíce najdete v této publikaci 2

4 Proč jít pasivní cestou? OBSAH 1. Proč jít pasivní cestou? 4 2. Co znamená 6 3. Parametry a kritéria pasívních budov 7 4. Investor, projektant a zhotovitel začínají naplňovat záměry projektu Architektonické řešení Stavebně konstrukční řešení Pozemek stavby Zakládání stavby Svislé nosné konstrukce Vodorovné nosné konstrukce včetně podlah Zastřešení Obvodové výplňové konstrukce / okna / Vnější clonění budovy /venkovní žaluzie/ Vnější izolace a povrchové úpravy vnějších obvodových konstrukcí Technika prostředí stavby Vzduchotěsnost stavby Doplňkové vytápění budovy a ohřev vody Vzduchotechnika a větrání / rekuperace / Chytrost budovy Elektroinstalace a osvětlení Prostorová a stavební akustika Akumulace budovy Dokončování stavby Co město získalo pasivní stavbou Použité podklady a doporučená literatura Závěr a pohled do budoucnosti 63 Napsali o nás: 64 Kontakty 67 3

5 Proč jít pasivní cestou? 1. PROČ JÍT PASIVNÍ CESTOU? Soběstačný dům, který nepotřebuje přípojky a nevyžaduje placení měsíčních poplatků za elektřinu, vodu a plyn, již v historii existoval. Byl to klasický venkovský statek. Byl nezávislý a fungoval na principech permakultury trvale udržitelného vývoje. Vyprodukoval dostatek potravin, topilo se dřevem, pouze elektrická energie byla nahrazována silou zvířat a svícemi. Model je samozřejmě historicky překonaný. Proto se budeme zabývat typem téměř soběstačného domu, avšak při zachování současného standardu bydlení. ING. ARCH. MOJMÍR HUDEC Na začátek je třeba si upřesnit pojmy nízkoenergetický dům, pasivní dům a dům s nulovou spotřebou energie. Nízkoenergetické domy jdou mírně nad rámec normou předepsaných hodnot součinitelů prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce a jsou charakte- rizovány určitou hodnotou měrné roční spotřeby energie na vytápění (viz obrázek níže). Technologickou špičku představují domy pasivní a domy s nulovou (či dokonce zápornou spotřebou energie, nazývané také jako domy aktivní), které téměř žádný vnější zdroj energie nepotřebují, ba dokonce přebytečnou energii prodávají. Vývoj nulových domů ještě není zdaleka v takovém stádiu, aby bylo technicky možné a ekonomicky výhodné je běžně realizovat. Jak to bylo dříve? V zásadě platí to, že to, co bylo před 20 lety považováno za nízkoenergetický dům, je dnes běžným standardem a lze očekávat, že požadavky na spotřebu energie se budou ještě nějaký čas zpřísňovat. Přísnější kritéria se samozřejmě pozitivně promítají do spotřeby tepla na vytápění. Měrná roční spotřeba energie na vytápění. Klasická novostavba splňující současnou normu pro tepelnětechnické vlastnosti budov potřebuje přibližně 150 kwh/m 2.rok. Energeticky úsporný dům se pohybuje někde mezi kwh/m 2.rok, nízkoenergetický dům přibližně mezi kwh/m 2.rok a pasivní dům jen 5-15 kwh/m 2.rok. Jednotka metr čtverečný charakterizuje jeden metr čtvereční užitné plochy. zdroj: 4

6 Jak již název napovídá, pasivní dům po většinu času nevyžaduje pro své vytápění téměř žádná aktivní opatření (= žádnou dotaci energie) a vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků. To znamená, že dům je fakticky vytápěn ze zisků slunečního záření, teplem vydávaným jeho obyvateli, spotřebiči Možná si mnozí pokládáte otázku, proč tedy nestavíme pouze tímto způsobem? Z prostého důvodu. Zatím to umí i v nejvyspělejších zemích jen menšina projektantů, řemeslníků nebo stavebních firem. Proč jít pasivní cestou? Lidé si často myslí, že pasivní dům je příliš složitý, založený na nákladných a technicky náročných opatřeních. Jeho koncepce je však jednoduchá. Není potřeba nic nového vymýšlet nebo zkoumat, stačí uskutečnit jen to, co je už běžné jinde. Inspiraci a vzor můžeme čerpat například v Německu nebo Rakousku, neboť tyto země lze považovat za současné lídry ve výstavbě pasivních domů. Je také třeba si uvědomit, že pro dosažení parametrů pasivního standardu je třeba splnit mnoho podmínek, jejichž naplnění je u různých staveb různě náročné. V pasivním domě všechny prvky vytvářejí dokonalý a efektivní systém. Pasivní energetické zisky jsou uvnitř budovy udržovány díky izolaci a kvalitním oknům jako v termosce. Neustálý přísun čerstvého vzduchu obstarává řízené komfortní větrání s rekuperací. zdroj: 5

7 Co znamená 2. CO ZNAMENÁ zdroj: 6

8 Parametry a kritéria pasívních budov 3. PARAMETRY A KRITÉRIA PASÍVNÍCH BUDOV Konstrukce pasivního domu se vyznačuje následujícími zásady, nazývejme je PASIVNÍ DESATERO : 1. Tvarové řešení - kompaktní tvar budovy (málo členitý). Dle zákonů fyziky by ideálním tvarem byla budova ve tvaru koule (nejmenší poměr plocha/objem). Energeticky příznivě se nabízí tedy krychle nebo kvádr. Z hlediska kompaktnosti stavby je výhodnější vícepatrová (nebo řadová) varianta. Střecha je optimální plochá nebo pultová; 2. Nadstandardní tepelná izolace - hodnoty součinitele prostupu tepla jsou uvedeny níže; 3. Návrh nuceného větrání s vysoce účinnou rekuperací tepla z větracího vzduchu (ideálně přes 80%); 4. Výborná těsnost budovy (= minimální infiltrace). Dokonale těsná obálka je nutná, aby fungovala rekuperace. Průnik vzduchu netěsnostmi musí být nižší než 0,6 objemu budovy za hodinu, přezkoušeno pomocí tlakového testu n50, N (udává objem vzduchu, který unikl z domu při tlaku 50 Pa). 7. Opatření proti přehřívání budovy - teplota v interiéru nesmí nikdy překročit 27 C. Toho se často dosahuje přídavnými prvky (rolety, žaluzie, okenice apod.) a dále 8. Volba pozemku a orientace optimálně navržených prosklených částí na jižní stranu (případně jihovýchod, jihozápad) pozemku umožňující solární zisky. Nejméně pak na severní stranu; 9. Dispoziční zónování - obytné místnosti jsou orientovány na osluněné strany, vstupní partie, komunikace, šatny a úložné prostory na stranu odvrácenou. Doplňkové prostory, garáž, zimní zahrada, suterén jsou od domu tepelně odděleny. Nutností je zádveří; 10. Energeticky úsporné domácí spotřebiče. V pasivním domě je žádoucí používat pouze vysoce úsporné elektrospotřebiče, tím lze snížit spotřebu elektrické energie až o 50%.U takto kvalitně zateplených domů začínají hrát mimořádně významnou a pozitivní roli vnitřní tepelné zisky (například svíčka 30W, žárovka 100W, člověk 100W, stolní PC 150 W...). 5. Všechny vnější konstrukce navržené a zhotovené tak, aby nevznikaly tepelné mosty. Správně zvolený konstrukční materiál s ohledem na akumulaci tepla; 6. Energeticky efektivní okna /výborně izolující/ - hodnota součinitele prostupu tepla je uvedena níže; 7

9 Parametry a kritéria pasívních budov Doporučené a požadované hodnoty součinitele prostupu tepla pro klasický a pasivní dům. Konstrukce Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U N jednotlivých konstrukcí klasický dům [W/m 2.K] Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U N jednotlivých konstrukcí klasický dům [W/m 2.K] Obvodové stěny 0,30 0,20 0,10 0,15 Střecha plochá 0,24 0,16 0,08 0,12 Podlaha na terénu 0,45 0,30 0,12 0,15 Okna 1,50 1,20 0,60 0,80 Hodnota součinitele prostupu tepla U N jednotlivých konstrukcí pro pasivní dům [W/m 2.K] Využití tepla ze slunce OZNAČENÍ PASIVNÍ DŮM Název pasivní dům je mezinárodně uznávaný standard budov, jejichž stěžejní vlastností je velmi nízká spotřeba energie při maximálním komfortu bydlení. Výborná tepelná pohoda a dostatek čerstvého vzduchu bez průvanu je tedy zárukou... V ČR dopadne každý rok v průměru kwh energie na metr čtvereční. Tyto solární tepelné zisky se dají zužitkovat různými způsoby. Ve stavbách přicházejí v úvahu systémy pasivní, aktivní a hybridní. 8

10 Investor, projektant a zhotovitel začínají naplňovat záměry projektu 4. INVESTOR, PROJEKTANT A ZHOTOVITEL ZAČÍNAJÍ NAPLŇOVAT ZÁMĚRY PROJEKTU Novostavba Základní umělecké školy má tři nadzemní podlaží s dvěma úrovněmi vestavby v podkroví. ZUŠ bude sloužit pro vzdělávání dětí v oborech hudebních, tanečních, výtvarných a dále pro setkávání veřejnosti při kulturních akcích, pro pořádání přednášek a konferencí ( víceúčelový sál pro 250 osob). Kvalita vnitřního prostředí i náklady, které ji budou po mnoho dalších let provázet, začíná vždy u profesionálně zvládnutého projektu. O pasivních domech to platí přinejmenším desetinásobně. Rozhodně se vyplatí svěřit tento úkol projektantovi nebo architektovi, který má v dané oblasti potřebné zkušenosti. Nenechte se zlákat nabídkami stavebních firem, které ve svých propagačních materiálech často používají označení nízkoenergetický nebo i pasivní dům, aniž by výsledná realizace tyto standardy splňovala Ve fázi projektové přípravy lze také za nejmenší náklady nejvíce ovlivnit výslednou energetickou úspornost domu. Zaměřit se musíme na tvar a velikost budovy, její orientaci vzhledem ke světovým stranám, vnitřní dispozici, konstrukční řešení, velikosti a umístění oken a návrh větrání a vytápění. Nedodržení základních zásad, jako je kompaktní tvar domu nebo orientace prosklení, může snahu o dosažení pasivního standardu lehce zmařit. ÚSKALÍ, KTERÁ JSME MUSELI PŘEKONAT: PASIVNÍ DOMY jsou příliš drahé! LZE v pasivním domě VĚTRAT OKNY? V pasivním domě BUDE PRŮVAN! Pasivní dům nesmí mít OKNA na sever!? V pasivním domě BUDE V LÉTĚ HORKO! Není VĚTRÁNÍ OKNY ZDRAVĚJŠÍ? ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ je problematické stejně jako klimatizace! Pasivní dům vznikne, když lépe ZATEPLÍME běžný dům!? Ilustrační foto 9

11 Investor, projektant a zhotovitel začínají naplňovat záměry projektu Základní informace o stavbě Popis novostavba ZUŠ /energeticky pasivní dům/ Místo Holice, ul. Holubova Výměra pozemku 6559 m 2 Investor město Holice Autor projektu Ing. arch. Dalibor Borák Ing. arch. Helena Boráková Datum otevření 2014 Energetická náročnost A (mimořádně úsporná) Měrná vypočtená roční spotřeba energie na vytápění 8 kwh/m 2 /rok Měrná vypočtená roční spotřeba energie na větrání a 9 kwh/m 2 /rok klimatizování Měrná vypočtená roční spotřeba energie na TUV 2 kwh/m 2 /rok Měrná vypočtená roční spotřeba energie na osvětlení 21 kwh/m 2 /rok Konstrukce obvodová stěna Keramické tvárnice + minerální vata tl. 200 mm střecha Tenkostěnné příhradové vazníky + minerální vata tl. 400 mm podlaha na zemině Skladba podlahy + EPS tl. 300 mm Okna Plastová - trojsklo Větrání Nucené větrání s rekuperací Vytápění a ohřev vody Tepelná čerpadla Pro návrh ZUŠ v Holicích byla považována za základní tato východiska: Význam budovy pro město z hlediska společenského výraz kulturní politiky města; Urbanistický význam budovy v souvislosti s revitalizací veřejných prostorů města; Soudobost návrhu zohlednění aspektů udržitelnosti při návrhu budovy; Udržitelnost provozu v budoucnosti a ekonomie provozu budova je navržena v pasivním standardu. Nová budova ZUŠ v datech podány první informace zastupitelům města o možnosti stavět budovu v pasivním standardu zastupitelstvo města schvaluje výstavbu budovy ZUŠ v pasivním standardu podpis smlouvy s dodavatelem stavby zahájení stavby slavnostní otevření nové budovy ZUŠ Holice 10

12 Architektonické řešení 4.1 ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ ZUŠ PROJEKTOVAL: DOBRÝ DŮM s.r.o. Kontakt: Tvar budovy Čím kompaktnější je tvar budovy, tím menší jsou tepelné ztráty. Proto se obvykle snažíme zapomenout na zbytečné výstupy a výčnělky. Slovo autora projektu: Základní umělecká škola je kulturním ohniskem, ve kterém se nejen vzdělávají děti, ale také místem, kde se v kulturním prostředí setkává široká veřejnost. Výstavní síně jsou pojmenovány po významných výtvarnících a rodácích. V nich mohou probíhat výstavy prací žáků školy, pedagogů i jiných výtvarníků. Víceúčelový sál má předpoklady nejen pro pořádání tradičních společenských akcí města, ale také pro konání konferencí a přednášek, vzdělávacích programů. Je důležité, aby se budova začlenila do užitečného veřejného prostoru, navazovala na existující zástavbu a byla realizovatelná z místních zdrojů a technologiemi, které jsou dostupné místním firmám. Budova školy se nachází v bezprostřední blízkosti středu města a je v prostoru s kvalitními architektonickými díly dvacátého století. ING. ARCH. DALIBOR BORÁK Architektonický výraz budovy vědomě navazuje na okolní architekturu. Použití převýšených francouzských oken, které se vyskytují rovněž na budově kulturního domu, světlé barvy fasády a zelená barva doplňků je interpretováno soudobými výrazovými prostředky. Pro co největší udržitelnost budovy z hlediska vestavěných energií a produkce skleníkových plynů jsou navrženy materiály s nejnižším možným podílem primární energie na výrobu a transport. Rozhodující roli hraje kompaktnost tvaru a orientace ke světovým stranám. zdroj: 11

13 Architektonické řešení ZUŠ - Půdorys 1.N.P. zdroj: ZUŠ - Půdorys 2.N.P. zdroj: 12

14 Architektonické řešení ZUŠ - Pohled jižní zdroj: ZUŠ - Pohled východní. zdroj: ZUŠ - Pohled severní zdroj: ZUŠ - Pohled západní zdroj: ZUŠ - Podélný řez zdroj: 13

15 Stavebně konstrukční řešení 5. STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Velikost domu přiměřená účelu a potřebám je velmi důležitým rysem komplexního přístupu k udržitelnému stavění. Zbytečně veliký dům s pasivním standardem je v podstatě stejně nehospodárný jako běžný "nehospodárný" dům přiměřené velikosti. ÚČEL ZÁDVEŘÍ DOC. ING. VLADIMÍR ŽĎÁRA, CSC. Velmi důležitý je správný návrh vstupu do objektu, který by měl být chráněn před působením převládajících větrů zádveřím. Při otevření hlavních vstupních dveří v netěsném domě vznikne díky tzv. komínovému efektu znatelný průvan, a to i za bezvětří. Může tak docházet k tomu, že komínovým efektem se teplý vzduch z místností netěsnými dveřmi vytahuje. V dobře utěsněném domě tento efekt nenastane. Preciznost provedení stavby je velmi důležitým předpokladem k úspěšnému docílení pasivního domu. 14

16 Stavebně konstrukční řešení 5.1 POZEMEK STAVBY Nejdůležitější zásadou je správné umístění stavby na pozemku. Ideální situování je obecně u severní a východní hranice parcely tak, aby jižní a případně i západní průčelí bylo plně přístupno a vystaveno solárním ziskům. Odstup zajišťuje, že ani další následnou činností souseda, například výsadbou zeleně, realizací nástavby, nebude snížena v projektu uvažovaná intenzita slunečního záření. Hledání vhodného staveniště může být pro budoucího stavebníka velkou překážkou. Nejjednodušší to mají investoři, kteří získali stavební parcelu odpovídající požadavkům pro pasivní využití solární energie v oblasti určené pro bytovou výstavbu. K těmto požadavkům náleží mimo jiné i následují faktory: Hlavní fasáda budovy by měla být orientována k jihu; Pozemek by pokud možno neměl být zastíněn. Sousední domy se nesmí navzájem zastiňovat; Přístup do budovy by měl být pokud možno ze severu; Případné garáže by měly být k budově přistaveny na severní straně, aby mohly sloužit jako nevytápěné (tepelně oddělené) - nárazníkové prostory. S KOMPASEM V RUCE ZUŠ - Situace zdroj: Pro pasivní dům jsou vhodné pozemky s dlouhou dobou slunečního svitu (během poměrně velkého počtu dní v roce). To znamená, že nevhodné jsou pozemky v údolí a v takové poloze, kde se vyskytuje mlha po velký počet dní v roce. Je třeba vzít v úvahu I další okolnosti. Pokud se jedná například o stavbu školy (mateřské školy, lekaři, kulturní zařízení..), je vhodné posoudit, zda je stavba dobře dosažitelná pěšky, na kole nebo MHD. U odlehlých, zdánlivě cenově výhodných pozemků, energii ušetřenou pasivním domem zase rychle spotřebujeme ve formě pohonných hmot na časté jízdy autem... 15

17 Stavebně konstrukční řešení 5.2 ZAKLÁDÁNÍ STAVBY Základy pasivního domu se nijak neliší od domu běžného. Nejčastěji se jedná o základové pasy, které se částečně vybetonují do výkopu a pak se nadezdívají ztraceným bedněním. Tím se lze elegantně vyhnout složitému bednění. Na izolaci soklu se nejčastěji používá extrudovaný polystyren v tloušťce 200 mm, který narozdíl od pěnového EPS, odolává vlhkosti. Izolační desky jsou aplikovány až do výšky 300 mm nad upravený terén, aby byla zaručena odolnost proti odstřikující vodě. 16

18 Stavebně konstrukční řešení Zakládáme na pěnovém skle Pro minimalizaci tepelných ztrát se začaly s oblibou uplatňovat izolační bloky z pěnového skla. Bloky se ukládají do celoplošného lože z jemnozrnné malty a následně se na ně opět do celoplošného lože vyzdívá první vrstva zdícího materiálu. Bloky se ukládají na sraz a styčné spáry mezi nimi se nemaltují. Použitím bloků dochází nejen k úsporám energie na vytápění, ale také se zvyšuje teplota spodních koutů místnosti. Tím se výrazně snižuje riziko vzniku povrchové kondenzace vodní páry a následného vzniku plísní. Unese pěnové sklo celou stavbu? Maximální výpočtové zatížení bloků v tlaku nesmí obvykle překročit 0,23 MPa. Pro představu, toto zatížení odpovídá přibližně 23 tunám/m². Objemová hmotnost keramické tvárnice je cca 900 kg/ m 3, to znamená, že pěnové sklo teoreticky unese cca 25 metrů vysokou stěnu z těchto tvárnic (za předpokladu, že zeď nenese žádné stropy). Bloky jsou standardně dodávány v délce 450 mm, tloušťce 50 mm a v šířkách které odpovídají nejčastěji používaným zdícím materiálům. Pěnové sklo prakticky nepropouští páru a nepřijímá vlhkost. 17

19 Stavebně konstrukční řešení Detail soklu. 1 - hydroizolace; 2 - keramický obklad; 3 - nopová fólie; 4 - extrudovaný polystyren tloušťky 200 mm; 5 - deska pěnoskla tloušťky 50 mm. 18

20 Stavebně konstrukční řešení 5.3 SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE Body pro zděné stavby... U obvodových stěn hledíme nejen na tepelně izolační vlastnosti, ale i na akumulační schopnost konstrukce. Tradičním zdícím materiálem jsou keramické tvárnice a bloky s profilovanými dutinami, které vhodně zajišťují obě výše uvedené vlastnosti. Na obvodové zdivo ZUŠ byly použity tzv. broušené tvárnice Porotherm 36,5 T, které se maltovaly stavebním lepidlem. Výhodou je tenká vodorovná spára (pouze 1 mm), čímž dojde k zamezení tepelným mostům. Svislá spára se nemaltuje, ani nelepí, neboť tvárnice jsou po stranách tvarovány tak, že do sebe zapadají (P+D = Pero+Drážka ). Na styku stropu (věnce) se svislou stěnou dochází ke změně materiálu, neboť každé patro budovy je ztuženo vodorovným železobetonovým věncem. Vzhledem k tomu, že beton se vyznačuje vyšším součinitelem prostupu tepla, bylo nutno se na tento detail zaměřit. Na ZUŠ bylo zvoleno odsazení železobetonového věnce o 100 mm dovnitř tak, aby zde mohla být aplikována izolace ve větší tloušťce a byl eliminován tepelný most. Na jižní straně objektu byl nosný systém doplněn o svislé ocelové sloupky z důvodu velkých ploch zasklení. Vnitřní nosné zdivo bylo navrženo z betonových tvarovek TRESK tl. 200 mm. Pod uložením více zatížených překladů a průvlaků byly umístěny tvarovky, které se dají vyarmovat a vyplnit betonem. Tvarovky byly provázány do stran, aby se reakce z průvlaků přenášely dále do stěny. 19

21 Stavebně konstrukční řešení Schodiště Schodiště ve foyer je tvořeno železobetonovou (monoliticky prováděnou) zalomenou deskou tl. 220 mm, která je kloubově uložena na ocelové výměny v jednotlivých podlažích. Kotvení schodišťových desek je zajištěno přivařením nosné výztuže na ocelový profil. Schodiště v západní části objektu je též železobetonové a schodiště do technické místnosti do 2. vestavby krovu je řešeno ocelovou konstrukcí. 20

22 Stavebně konstrukční řešení 5.4 VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE VČETNĚ PODLAH Vodorovné konstrukce jsou převážně tvořeny železobetonovými nepředpjatými panely s nadbetonávkou 40 mm. Panely jsou uloženy na nosné stěny a průvlaky. Objekt je ztužen po celém obvodu objektu i na vnitřních nosných stěnách železobetonovým věncem v úrovni každého patra a pod střešní konstrukcí. V podlahových konstrukcích přilehlých k terénu je použita tepelná izolace z podlahového polystyrenu o tloušťce 300 mm. 21

23 Stavebně konstrukční řešení 5.5 ZASTŘEŠENÍ Pultová střecha (na ZUŠ s e sklonem 6 ) je pro pasivní dům častým řešením, neboť zvyšuje kompaktnost domu a je tak minimalizována ochlazovaná vnější plocha. Střecha je navržena ve sklonu k jihozápadu - možnost budoucí instalace fotovoltaických panelů. Izolaci proti dešťové vodě na střeše zajišťuje střešní fólie s ochranou proti UV záření, světlé barvy. Kolem technických zařízení a na propojení mezi nimi je střešní vrstva zesílena materiálem vhodným pro chůzi osob zajišťujících údržbu zařízení (fólie je v jiném barevném odstínu než pro zbytek střechy - viz obrázek níže). Samotná konstrukce střechy nad víceúčelovým sálem je řešena pěti příhradovými vazníky o výšce 1,2 m vyrobenými zámečnickou provozovnou BW zámečnictví na strojích společnosti Borabela s.r.o. (partner BW Stavitelství). Vazníky jsou tvořeny tenkostěnými, pozinkovanými, za studena tvářenými ocelovými profily. Ostatní prostory jsou zastřešeny trapézovým plechem uloženým na válcovaných ocelových profilech. Ve střešní konstrukci funkci tepelné izolace plní minerální vata o tloušťce 400 mm. 22

24 Stavebně konstrukční řešení 5.6 OBVODOVÉ VÝPLŇOVÉ KONSTRUKCE / OKNA / POČET KOMOR V OKENNÍM RÁMU DODAVATEL NA ZUŠ: MATRIX a.s. Kontakt: windows@matrix-as.cz Kvalitní okno není pro pasivní dům přepychem, ale stává se nutností. Okna jsou Výrobci oken často argumentují počtem komor rámu, který vydávají za hlavní měřítko kvality. Často jde ovšem jen o reklamní trik. Izolační vlastnosti rámu totiž závisejí především na konstrukci rámu, a nikoliv pouze na počtu komor. Proto je vhodné se orientovat podle hodnoty U w. z energetického hlediska klíčovým prvkem v obálce domu. Až 40 % tepelných ztrát je realizováno výplněmi otvorů. Jednoduchými kroky tak lze ovlivnit energetickou bilanci budovy o desítky procent. Platí jednoduchá zásada - velikost prosklení je rozumná do 40 % jižní fasády. Větší plochy oken způsobují výrazné letní přehřívání a vyvolávají tím navíc potřebu drahých stínících prvků. Dále je třeba si uvědomit, že okna jsou poměrně drahá a jejich tepelně-izolační kvalita v poměru k běžnému obvodovému plášti je zhruba pětkrát horší. Běžně stačí k přirozenému osvětlení prostoru plocha otvorů o velikosti 1/6 až 1/4 podlahové Výpočet součinitele prostupu tepla celého okna U w [W/m 2.K] : A g plocha zasklení [m 2 ] U g součinitel prostupu tepla zasklení [W/(m 2.K)] A f plocha rámu [m 2 ] U f l g Ψ g l osazení součinitel prostupu tepla rámu [W/(m 2.K)] délka uložení zasklení do rámu celého okna [m] lineární součinitel prostupu tepla v uložení za sklení rámu [W/(m 2.K)] délka osazení rámu do stěny [m] Ψ osazení lineární činitel prostupu tepla v osazení rámu do stěny [W/(m 2.K)] plochy místnosti. Fyzikálně existují tři pararelní cesty přenosu tepla: Vedením (okrajové části oken rámečky); Prouděním (proudění plynu mezi skly); Sáláním (tepelné záření mezi povrchy v místnosti a oknem a mezi okenními tabulemi). í í 23

25 Stavebně konstrukční řešení Aby byla zaručena výsledná kvalita okna v pasivním domě, musí se splnit následující podmínky: zvolit správnou velikost oken; zvolit kvalitní zasklení a výplň inertním plynem; zohlednit dostatečnou propustnost slunečního záření skel; vlastnosti distančního rámečku na okraji zasklívací jednotky (zvolit teplý distanční rámeček izolačních skel); vybrat dobře izolovaný rám okna; skutečné provedení - provést správné osazení okna při montáži; provést kvalitní vyplnění a utěsnění okenních spár vazba mezi oknem a obvodovou stěnou; chránit okno stínící systémy proti nadměrnému přehřívání v létě. Velkoplošná okna jsou osazena pomocí ocelových (případně kompozitních) konzol blíž k vnějšímu líci obvodového pláště. Správné osazení okna by mělo být do vrstvy tepelné izolace, která eliminuje vliv tepelného mostu. U oken pasivních domů by mělo být pravidlem použití teplých rámečků. Jsou to plastové rámečky, které mají kvůli přilnavosti tmelů kovové hrany. Jejich použití může zlepšit U hodnotu celého okna až o více než 10 % oproti standardním hliníkovým rámečkům. Vliv osazení okna na součinitel prostupu tepla a měrnou potřebu tepla na vytápění u modelového příkladu. Tepelný most při nevhodném osazení může posunout potřebu tepla na vytápění až o 50 %. zdroj: Kromě součinitele U w je dalším důležitým parametrem při výběru okna hloubka zapuštění skla do rámu a materiál distančního rámečku mezi skly. Z hlediska rizika výskytu kondenzace vodní páry na styku skla a rámu je výhodné zvolit okno s více zapuštěným sklem do rámu okna. Pouhé vyplnění spáry PUR pěnou u pasivního domu nestačí. Osazovací spára, to znamená spára mezi okenním rámem a ostěním okenního otvoru, musí být řešena tak, aby byla trvale vzduchotěsná a vodotěsná - těsnící páska nebo parotěsná fólie z vnitřní strany. 24

26 Stavebně konstrukční řešení Fyzikální parametry charakterizující vlastnosti zasklení U g G Součinitel prostupu tepla zasklením udává, jaké množství tepla ve W/s projde plochou m 2 zasklení při rozdílu teplot 1K. prostupnost slunečního záření, v rozmezí 0 až 1, udává, kolik procent slunečního záření projde do interiéru (infračervená oblast slunečního záření) a tvoří sluneční zisky. Je součtem krátkovlnné složky slunečního záření, které přímo pronikne do interiéru (T e ) a tepla, které izolační zasklení absorbuje a znovu vyzáří do interiéru (q i ) g = T e + q i g/u λ k R w slouží k orientačnímu energetickému posouzení okna. Čím je tento poměr větší, tím má okno lepší vlastnost. ekvivalentní tepelná vodivost distančního rámečku index vzduchové neprůzvučnosti OKNA MÍSTO RADIÁTORU Okna, která jsou v dokonale izolované obálce budovy tou nejslabší částí, dostávají v pasivním domě zcela nový význam. Díky tepelným ziskům ze slunce nám pomohou pokrýt velkou část potřeby tepla na vytápění. Používají se okna s vynikajícími tepelně-technickými vlastnostmi rámu i zasklení, která zároveň propustí dostatek slunečního záření do interiéru. Výsledkem potom je, že okna víc tepla do domu přivedou, než kolik přes ně unikne. zdroj: Dejme slunci šanci. Přírodní stínění - strom v létě stíní a v zimě propouští sluneční světlo. S ohledem na výhodné využití solárních zisků v zimě je výhodnější vysázet opadavé listnaté stromy. Umělé clonění větší okna pasivního domu jsou zpravidla doplněna venkovním stíněním. Nejjednodušší je zvětšený přesah střechy. 25

27 Stavebně konstrukční řešení Další důležitou funkci plní tzv. selektivní vrstva, tedy pokovení nízkoemisní vrstvou, které funguje jako polopropustné zrcadlo (jde o tabule skla opatřené napařenou vrstvou kovu). Sluneční záření propustí do interiéru, kde se přemění na teplo. Tepelné záření již sklem neprojde a odráží se zpět do místnosti. Tepelné záření mezi povrchy v místnosti a oknem a mezi okenními tabulemi - nízká emisivita / vysoká odrazivost = odráží dlouhovlnné záření= tepelné zrcadlo/. V angličtině se tato nízkoemisní vrstva nazývá heat mirror. zdroj: To, co ve skutečnosti v zimě izoluje, je mezera mezi skly. Platí, že čím je tato mezera širší, tím lépe izoluje Avšak toto platí jen do určité hranice, neboť poté dochází již k proudění mezi skly. Za optimální lze považovat šířku 16 mm pro mezeru plněnou vzduchem nebo argonem, pro krypton je to 12 mm. Tyto inertní těžké plyny mají podstatně menší tepelnou vodivost. Další zvětšování mezery zlepší izolační schopnost jen velmi málo. Je tedy velmi výhodně používat trojskla s mezerou mm (zejména když jejich cena je stejná jako trojskla s mezerou 10 mm, které ovšem izolují o čtvrtinu hůře). Izolační schopnost trojskla s užší mezerou mezi skly se pak zlepšuje použitím kryptonu místo argonu, ten ale zvýší cenu zasklení až na dvojnásobek při stejné izolační schopnosti. POZOR NA UKOTVENÍ OKEN. I PROTO SE MOHOU OKNA RO- SIT. V interiéru je kondenzace způsobena jednoznačně vysokou vlhkostí v místnosti, nejčastěji v koupelnách a kuchyních. Nejčastějším důsledkem špatného osazení je i tepelný most kolem rámu. K tomu může dojít, když není izolovaná osazovací spára. Na chladnějším rámu se potom voda sráží. K tomuto jevu přispívá také velmi nízká venkovní teplota a znemožnění cirkulace vzduchu, například závěsy, květináči či nedostatečným větráním. Zásadní vliv na tvorbu kondenzátu má i vnitřní povrchová teplota skla, která dosahuje minimálních (kritických) hodnot v blízkosti zasklívací drážky zapuštění skla do okenního profilu, která by proto měla být co nejhlubší (min 20 mm). Majitele oken s izolačními trojskly často překvapí vznik kondenzátu na exteriérové straně. Kondenzát může vznikat, pokud je venkovní relativní vlhkost vzduchu vysoká a venkovní vzduch má vyšší teplotu, než je teplota zasklení. Není to chybou, naopak to svědčí o velmi dobře izolujícím zasklení - neohřívá se poslední vnější tabule skla. Ilustrační foto 26

28 Stavebně konstrukční řešení OTEVÍRATELNÁ VS. NEOTEVÍRATELNÁ OKNA O pasivních domech se traduje mýtus, že v nich nejsou otevíratelná okna nebo že okna nesmíte otevírat. Pokud ještě dnes někdo tvrdí něco podobného, vypovídá to o jeho neznalostech v oblasti pasivních domů. V každé místnosti se navrhuje alespoň jedno otvíravé okno (z psychologických důvodů nebo pro případ výpadku vzduchotechniky). Pokud vytipujete jen ta okna, která opravdu budete otevírat a ostatní necháte neotevíratelná, ušetříte výrazně na ceně oken a snáze vyhovíte potřebám těsnosti stavby. Zpravidla se v domácnosti neotevírá více než 20 30% oken. Použitím neotvíravých oken lze zvětšit plochu prosklení a zároveň i snížit náklady na jedno okno o 30 až 40 %. Zatěsnění bylo provedeno ve třech úrovních: - vnější těsnění - brání proniknutí dešťové vody do spáry při zachování paropropustnosti; - středové těsnění - zajišťuje tepelnou a zvukovou izolaci; - vnitřní těsnění - zajišťuje vzduchotěsnost a parotěsnost. Pro zatěsnění byly použity vhodné těsnící pásky, parotěsné zábrany a polyuretanová pěna, která slouží jako tepelná i protihluková izolace. Důkladně bylo také provedeno oplechování okna. ZIMNÍ ZAHRADA? Otevíratelná a neotevíratelná část okenních výplní. Zimní zahrada je často (nesprávně) chápána jako určitý atribut pasivního domu, protože je často spojována s možností využití solárních tepelných zisků. Tento názor je bohužel rozšířen i mezi odbornou veřejností. Využití solárních zisků ze zimní zahrady je však stejně problematické jako využití zimní zahrady jako takové. Využíváme-li zimní zahradu k bydlení, nebo jenom k pěstování květin v zimním období, jde o vytápěný prostor s velmi nekvalitní tepelně-izolační obálkou, který navíc zvyšuje členitost domu. Využití tepelných zisků zimní zahrady, nebo lodžie vyžaduje jejich akumulaci, což je spojeno s nutností dalších poměrně náročných stavebních řešení. 27

29 Stavebně konstrukční řešení Součinitel prostupu tepla Energetické kritérium zasklení U g < 0,8 W/m 2.K U g 1,6.g < 0 Kritéria zasklení pasivního domu Vývoj požadavků na maximální součinitel prostupu celého okna U w Požadované hodnoty U w [W/(m 2.K)] Požadavek pro pasivní domy 2,9 1,8 1,5 0,8 První výše uvedený vztah (kritérium) zajišťuje tepelnou pohodu bez chladného sálání (viz obr. níže). Druhý vztah je označován jako tzv. energetické kritérium. Z tohoto vztahu vyplývá, že při zlepšení parametru U g, může klesat hodnota g. Minimální hodnota propustnosti slunečního záření pro zasklení U g = 0,8 W/(m².K) je pak 50 %. Skla těchto parametrů umístěná na jižní fasádě umožní i v zimním období pozitivní energetickou bilanci, tedy více zisků než ztrát. Ztráta tepla a pasivní zisky na 1 m 2 prosklení v průměrné lokalitě ČR Světelná propustnost τ [-] Energetická propustnost g [-] Součinitel prostupu tepla U [kwh/m 2 ] Ztráta tepla [kwh/m 2 ] Období říjen duben Solární zisky [kwh/m 2 ] J JZ JV/Z V/SV SZ/S Jednoduché 0,89 0,86 5, zasklení Dvojsklo 0,80 0,76 2, Dvojsklo s pokovením 0,77 0,67 1, Dvojsko 0,77 0,62 1, s pokovením a Argonem Dvojsklo 0,77 0,62 0, s pokovením a Kryptonem Dvojsklo + Heat 0,61 0,45 až 0,34 0, Mirror Argon Dvojsklo + Heat 0,61 0,45 až 0,35 0, Mirror Krypton Trojsklo 0,73 0, Trojsklo s pokovením 0,66 0,48 0,

30 Stavebně konstrukční řešení Při použití prosklených ploch s nekvalitním zasklením je povrchová teplota okna nízká a v blízkosti okna je cítit nepříjemný chlad. Naopak při použití oken s parametry zasklení na úrovni pasivního domu je zajištěna tepelná pohoda. zdroj: Případ 1 Případ 2 Plocha stěny (bez oken) A [m 2 ] Součinitel prostupu tepla stěny U [W/m 2.K] 0,15 0,15 Plocha okenních otvorů A w [m 2 ] 3 3 Součinitel prostupu tepla okna U w [W/m 2.K] 0,71 0,87 Plocha rámu A f [m 2 ] 0,67 0,84 Součinitel prostupu tepla rámu U f [W/m 2.K] 0,8 0,8 Plocha zasklení A g [m 2 ] 1,33 1,16 Součinitel prostupu tepla zasklením U g [W/m 2.K] 0,6 0,6 Celkový obvod okna I [m] 8 12 Lineární činitel prostupu tepla Ψ [W/m 2.K] 0,05 0,05 Tepelná propustnost fasády L [W/K] 4,78 5,46 100% 114% Porovnání dvou možností uspořádání otvorů ve fasádě - uspořádání a tvar oken mohou změnit tepelné vlastnosti fasády jako celku. Plocha fasády, plocha okenních otvorů, kvalita zasklení a rámu a způsob osazení okna do stěny jsou v obou případech shodné. Rozdíl ztráty tepla činí 14%. zdroj: prof. Ing. Jan Tywoniak CSc 29

31 Stavebně konstrukční řešení 30

32 Stavebně konstrukční řešení 5.7 VNĚJŠÍ CLONĚNÍ BUDOVY /VENKOVNÍ ŽALUZIE/ DODAVATEL NA ZUŠ: MATRIX a.s. Kontakt: V zimním období musí otvorová výplň zajistit co největší možný přísun solární energie do budovy. Z tohoto důvodu je ideální používat v zasklívacích jednotkách skla bez speciálních úprav, snižujících tepelný tok do interiéru tyto úpravy by se příznivě projevovaly pouze v průběhu letního období, v zimním období by však byly kontraproduktivní. Pro zaclonění oken v průběhu letního období se jako ideální jeví vnější pohyblivé clony ve formě lamel, které jsou při této exteriérové poloze nejúčinnější a umožňují v případě potřeby manipulaci s clonícími prvky. Důležité je věnovat pozornost možnosti vzniku tepelného mostu v truhlíku pro navinutí lamel, situovaném v nadpraží na vnějším líci okna. Ochranu před letním přehříváním řeší v našem případě automatické vnější žaluzie. Pro odolnost vůči letním vedrům je třeba dbát na zastínění oken na západní a východní straně. Velké prosklené plochy na jižní straně potřebují přinejmenším konstrukční ochranu před slunečním zářením. 31

33 Stavebně konstrukční řešení 5.8 VNĚJŠÍ IZOLACE A POVRCHOVÉ ÚPRAVY VNĚJŠÍCH OBVODOVÝCH KONSTRUKCÍ DŮM V KOŽICHU Abychom mohli do pasivního domu dodávat tak málo energie, je třeba teplo úzkostlivě chránit. Základem je proto silná vrstva tepelné izolace. Obvodové stěny ZUŠ jsou izolovány minerální vlnou o tloušťce 200 mm. zdroj: Obvodové stěny jsou izolovány tepelnou izolací z minerální vaty tloušťky 200 mm, v místě věnců a betonových překladů tloušťky 300 mm. Zateplení bylo provedeno dle zásad pro vnější tepelně izolační kompozitní systém ETICS. Vnější omítka je tenkovrstvá, bílé barvy, vyztužená pletivem, která je součástí fasádního zateplovacího sytému. PASIVNÍ DŮM SE NEROVNÁ POUZE LÉPE ZATEPLENÝ DŮM! Pasivní dům je výsledkem systémového přístupu. 32 Vložená zátka z minerální vlny eliminující tepelné mosty od hmoždinky

34 Stavebně konstrukční řešení Fyzikální parametry nejčastěji používaných tepelných izolací v pasivních domech v ČR Typ izolace Součinitel tepelné vodivosti λ [W/(m.K)] Faktor difůzního odporu μ [-] Doporučená tloušťka izolace[mm] Cihla děrovaná 0, ,49 Expandovaný polystyren 0,031 0, ,5 EPS Extrudovaný polystyren 0,029 0, XPS Pěnový polyuretan 0,024 0, ,8 PUR Minerální vlna 0,030 0, ,3 Pěnové sklo 0,040 0, ,7 Pěnové sklo - štěrk 0,075 0, ,7 Vakuová izolace 0,008 > ,1 celulóza 0,037 0, ,0 Dřevité desky 0,038 0, ,7 Desky na bázi konopí 0, ,1 Sláma Cca 0,050 0, ,2 Poznámky: Svázaná primární energie (PEI) [MJ/kg = cca 0,27kWh] Hodnoty svázané primární energie (tzv. šedá energie) udává množství spotřebované primární energie vynaložené na získání suroviny, výrobně a dopravě materiálu. Z hlediska ekologického hodnocení materiálu jde o jeden z faktorů, který v celkové energetické bilanci nabývá důležitosti. Hodnota součinitele tepelné vodivosti se mění s různou objemovou hmotností, tloušťkou a vlhkostí. Tloušťka stěny z cihly pálené plné bez tepelné izolace splňující požadavek součinitele prostupu tepla pro pasivní domy by musela mít tloušťku cca 4,27 m 33

35 Technika prostředí stavby 6. TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVBY Jednou z klíčových podmínek pro to, abychom se v daném domě, místnosti cítili příjemně, je možnost dýchat čerstvý vzduch. Toho můžeme dosáhnout dvěma základními způsoby. První představuje možnost několikrát denně intenzivně větrat pomocí otevřených oken. To jistě není pro člověka příliš komfortní systém. Spolu s čerstvým vzduchem si do domu můžeme pouštět i pyl, prach, aerosol, nežádoucí pach apod. V neposlední řadě tímto způsobem větrání přijdeme o spoustu tepla, které budeme muset do domu zase dodat nějakým otopným systémem. Všem těmto nepříznivým vlivům se lze vyhnout pomocí druhého způsobu, kterým je řízený systém větrání s rekuperací tepla. Ten zajišťuje stálou ideální výměnu vzduchu. Přiváděný vzduch zvenčí filtruje a předává mu teplo z použitého vzduchu. Zkušenosti dlouholetých uživatelů pasivních domů vedou ke zjištění, že v letním období dům užívají stejně jako bydlení v klasické výstavbě. Výhodu nuceného větrání se zavřenými okny obyvatelé ocení převážně v chladnějším období. Velkým přínosem k zabezpečení vnitřního komfortu může být řízené větrání v lokalitách s vyšší úrovní vnějšího hluku. JAK SPRÁVNĚ VĚTRAT, POKUD STAVBA NE- MÁ REKUPERACI? V kterékoliv stavbě platí obecné zásady, které bychom měli dodržovat. Větráním odvádíme jak škodlivé látky z interiérového vzduchu, tak i zvýšenou vlhkost, která může podněcovat vznik plísní. Pokud je díky dobré těsnosti spar přirozená výměna vzduchu malá, je třeba častěji větrat. V pasivním domě by větrání mělo probíhat primárně skrze rekuperační jednotku (zejména v chladnějším období). Princip přirozeného větrání spočívá ve využití základních přírodních sil. Aby došlo k proudění vzduchu přes vymezené otvory, musí mezi interiérem a exteriérem vzniknout rozdíl tlaků vzduchu. U standardního domu je ideální větrat krátce 2-5 min. a intenzivně. Četnost větrání záleží na počtu osob a objemu místností. Obvyklý interval může být cca 1,5-2h, což ale většina uživatelů příliš nerespektuje. Tento způsob nám zajistí výměnu vzduchu poměrně rychle, bez výrazných energetických ztrát a bez prochladnutí vnitřních konstrukcí a zařízení.. Proto je vhodné, aby stavba obsahovala těžké materiály schopné akumulace, které dohřejí přivedený venkovní vzduch. Z hlediska pohody vnitřního prostředí je u standardního domu bez rekuperace vhodné větrat dle koncentrace C0 2 a snažit se nepřesahovat hodnotu 1000 ppm (viz tabulka v kapitole 6.3). Takovéto čidlo lze běžně koupit již do 1 tis. Kč. Mnohdy běžné bolení hlavy, únava nebo zhoršený spánek mají původ právě ve zvýšené koncentraci CO 2, způsobené nedostatečným větráním. ČISTÝ VZDUCH = ZDRAVÍ Měřič koncentrace CO 2 34

36 Technika prostředí stavby 6.1 VZDUCHOTĚSNOST STAVBY Obálka budovy musí být nejen velmi dobře izolována a bez tepelných mostů, ale i dostatečně vzduchotěsná, aby teplo z domu neodcházelo prouděním. Vzduchotěsnost stavby je velmi důležitá pro minimalizaci tepelných ztrát infiltrací. Pokud je infiltrace příliš velká, pozbývá vlastně použití rekuperace smysl. Zajištění vzduchotěsnosti je náročné na kvalitní provedení ve všech fázích výstavby. Dosažená vzduchotěsnost se ověřuje závěrečnou kontrolou blower - door testem. Pro zajištění dokonalé vzduchotěsnosti na styku svislých a vodorovných konstrukcí byl věnec vždy pečlivě obalen ztužující mřížkou a lepidlem. Neméně důležité je pečlivé utěsnění všech prostupů. SOUVISLOST NEPRŮVZDUŠNOSTI SE ZTRÁTAMI TEPLA? Neprůvzdušnost. Vzduchotěsná vrstva musí proběhnout okolo celého vnitřního objemu budovy. Plášť stavby musí být projektován takovým způsobem, aby obálka budovy mohla být obkreslena jedním tahem. Pro místa, kde je nutné zastavit tužku, se vždy musí vypracovat detailní řešení. zdroj: Požadavek vzduchotěsnosti splňuje u zděných konstrukcí oboustranně omítané zdivo, u ostatních konstrukcí správně navržená a provedená parotěsná rovina (betonové stavební konstrukce jsou neprůvzdušné i bez omítky). V objektu ZUŠ byly upřednostněny sádrové omítky před klasickými vápenocementovými omítkami, právě z důvodů lepší neprůvzdušnosti. Cena obou omítek je přitom velmi podobná. Čím je vyšší průvzdušnost, tím jsou vyšší tepelné ztráty. Podle přibližných výpočtů jsou tepelné ztráty způsobené hraniční průvzdušností v pasivních domech (n 50,N =0,6h -1 ) přibližně 3,5 kwh/m 2.a, což je při celkové měrné potřebě tepla na vytápění 15 kwh/m 2.a podstatná část. Zajímavé je srovnání s běžnou budovou. Ta má při přirozeném větrání hodnotu n 50,N =4,5 h -1, což znamená roční ztrátu infiltrací přibližně 26 kwh/m 2 :rok. To je více než 1,5 násobek měrné potřeby tepla na vytápění u pasivních domů! Netěsnost obálky domu dále způsobuje zvýšené riziko kondenzace vzdušné vlhkosti a s tím související vznik plísní. zdroj: ING. ARCH. MOJMÍR HUDEC 35

37 Technika prostředí stavby Doporučené hodnoty celkové intenzity výměny vzduchu n 50,N podle ČSN :2011 Větrání v budově Doporučená hodnota celkové intenzity výměny vzduchu n 50,N [1/h] Úroveň I Úroveň II Přirozené nebo kombinované 4,5 3,0 Nucené 1,5 1,2 Nucené se zpětným získáváním tepla 1,0 0,8 Nucené se zpětným získáváním tepla 0,6 0,4 v budovách se zvláště nízkou potřebou tepla na vytápění - pasivní budovy Poznámka: Jako projektový předpoklad se pro výpočet energetické náročnosti budovy použijí doporučené hodnoty na úrovni I. Tyto hodnoty se doporučuje splnit vždy. Hodnoty v úrovni II se doporučuje splnit přednostně. Detail provedení ostění. 36

38 Technika prostředí stavby 6.2 DOPLŇKOVÉ VYTÁPĚNÍ BUDOVY A OHŘEV VODY U pasivních domů je běžná absence klasického topného systému. Co ale když zajde slunce? Zdrojem tepla pro doplňkové vytápění a zejména ohřev teplé vody zajišťuje na ZUŠ dvojice tepelných čerpadel systém vzduch-voda, ve venkovním provedení. Tepelná čerpadla využívají tepelný potenciál přírody tím, že odjímají teplo z okolního prostředí - vzduchu a převádějí ho na vyšší teplotní hladinu. Tento zdroj má obvykle nižší teplotu, než jakou potřebujeme, abychom ji mohli přímo technicky využít, avšak tepelná čerpadla z nich dokáží pomocí cyklů komprese a expanze chladiva získat teplo a ohřát teplonosné médium až na 55 C (60 C), což je již dobře technicky využitelné. Tepelná čerpadla mají uzavřený oběh speciální chladící kapaliny, která se za nízkých teplot vypaří a absorbuje do sebe energii. Pára je stlačena kompresorem, a tím se ohřeje. Za vyšší teploty pára předá teplo do topné vody, změní se na kapalinu a celý cyklus se opakuje. DODAVATEL NA ZUŠ: BW VODA,TOPENÍ,PLYN. s.r.o Kontakt: friml@bwvotop.cz ŽÁDNÉ TEPLOTNÍ ROZDÍLY Při běžném způsobu vytápění radiátory bez řízeného větrání teplý vzduch stoupá ke stropu a studený vzduch se drží u podlahy. Rozdíl mezi teplotou ve výšce hlavy a u nohou pak může být až několik stupňů. V pasivním domě je i tento problém dokonale vyřešen. Vzduch je neustále nasáván a na jiném místě v domě vyfukován, a tak pomalu prochází celým prostorem. Tím dojde k vyrovnání teplot nejen v jedné místnosti, ale i v celém domě. Systém funguje jako živý organismus reaguje okamžitě na změny v jakékoliv místnosti. Zapomeňte na studené nohy zdroj: Tepelné čerpadlo spotřebovává elektrickou energii jen pro pohon kompresoru, oběhového čerpadla a ventilátoru, přičemž se zpravidla jedná poměrově o 1/4 jeho výkonu (viz níže). 37

39 Technika prostředí stavby Princip fungování tepelného čerpadla. TČ jsou srovnávána především prostřednictvím tzv. topného faktoru (COP = coefficient of performance). Ten udává poměr vyprodukovaného tepla k množství spotřebované energie a pohybuje se zpravidla od 2,7 až do 7. COP 4,3, které mají tepelná čerpadla na ZUŠ, lze zjednodušeně popsat jako stav, kdy z každé dodané kilowatthodiny elektrické energie tepelné čerpadlo vyrobí 4,3kWh tepelné energie. Je nutné podotknout, že COP se u tepelného čerpadla mění v závislosti na teplotě pracovní látky, se kterou tepelné čerpadlo pracuje. Výkon TČ s ohledem na vysoké investice při jeho nákupu volíme tak, aby odpovídal cca 50-75% vypočtené tepelné potřeby objektu. Tepelná čerpadla umožňují v letním období fungovat v režimu chlazení interiéru, při obráceném provozu TČ, tedy odebírání tepla v interiéru a jeho odevzdávání v primární části. zdroj: PRE Tepelné čerpadlo systému vzduch - voda Tento, v ČR nejvyužívanější systém tepelných čerpadel, je nejméně náročný na stavební úpravy, instalaci a zastavěný prostor. Výrobci uvádějí provozuschopnost tohoto čerpadla až do -25 C. Jistou nevýhodou tohoto systému je fakt, že v období, kdy je nejnižší venkovní teplota, má také nejnižší topný faktor. Dříve byla u těchto systémů velkým problémem také hlučnost, jelikož venkovní jednotka obsahuje výkonný ventilátor. Tento problém byl vyřešen umístěním čerpadel na střechu. Také je potřeba, aby venkovní jednotka měla pevný, vodorovný nosný základ s možností odtoku kondenzátu, který vzniká při venkovních teplotách pod 7 C. Vzdálenost mezi tepelným čerpadlem a místností s akumulačním zásobníkem by měla být s ohledem na tepelné ztráty v potrubí co nejmenší. 38 Tepelná čerpadla umístěná na střeše ZUŠ.

40 Technika prostředí stavby 6.3 VZDUCHOTECHNIKA A VĚTRÁNÍ / REKUPERACE / DODAVATEL NA ZUŠ: INTERKLIMA spol. s.r.o Kontakt: interklima@interklima.cz Větrání venkovním vzduchem je základní způsob jak udržet koncentraci škodlivin (oxid uhličitý, oxid uhelnatý, těžké organické látky, oxidy dusíku, radon...) v místnosti v požadovaných mezích, daných hygienickými předpisy. Současná těsná okna nezabezpečují dostatečnou infiltraci (samovolné vnikání vzduchu netěsnostmi oken či dveří), takže je nutné dodatečné větrání. Toto větrání je však v zimním období energeticky náročné, neboť dochází k nežádoucímu úniku ohřátého vzduchu. Úniku energie otevřenými okny při větrání lze zabránit použitím větrací jednotky (nucené větrání) s rekuperací. Rekuperace nebo-li zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem, aniž dojde k jejich vzájemnému smíchání. Teplý vzduch není tedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním protiproudém výměníku (odtud pojem rekuperace) odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu. Tyto větrací jednotky lze dovybavit např. filtrací, a zvýšit tak jejich užitnou hodnotu. REKUPERACE NENÍ KLIMATIZACE! Často je rekuperace chybně zaměňována za klimatizaci, jedná se však o zásadní omyl. Klimatizační jednotky pracují na jiném principu. Větrání s rekuperací upravuje teplotu vzduchu a jeho vlhkost pouze v rámci přirozené kondenzace a výměny tepla na rekuperačním výměníku. U jednotek s možností dohřevu lze teplotu ještě dodatečně zvýšit, nelze však řízeně upravovat vlhkost ani aktivně chladit. Klimatizační jednotky obsahují prvky aktivního chlazení, ve velké míře je využívána také cirkulace vnitřního vzduchu, který je chlazen či dohříván a znovu přiváděn do místnosti. Lze jej také dovlhčit či odvlhčit. Množství vzduchu, se kterým klimatizace pracuje, je mnohem vyšší. zdroj:pre 39

41 Technika prostředí stavby Větrání oknem Řízené větrání (vzduchotechnická jednotka) Studený vzduch (nepříjemný chlad) Nárazové velké množství vzduchu (průvan) Vzduch znečištěný prachem a pyly Pronikání hluku otevřenými okny Při nevětrání riziko vzniku plísní nadměrná vlhkost Dohřátý vzduch (větší tepelná pohoda) Kontrolovaný trvalý přívod čerstvého vzduchu. Filtrovaný vzduch Při použití tlumičů hluku - Bezhlučné zařízení Stálý odvod vzduchu a tím i vlhkosti Úkolem vzduchotechniky bylo zajistit komplexní větrání a vytápění pasivního domu. Pro větrání a vytápění v této budově je navrženo několik sestavných větracích jednotek s rekuperací tepla, umístěných ve dvou strojovnách, které zajišťují přívod čerstvého a odvod odpadního vzduchu. Požadavek větrání jednotlivých sálů je upravován dle koncentrace CO 2 v daném prostoru, aby bylo dodrženo optimálního mikroklimatu pro pobyt osob. Větrání ostatních prostor a učeben se děje na základě hygienických požadavků pro danou kapacitu učeben. V případě potřeby intenzivního větrání může uživatel zvolit i jiný režim - pomocí systému komplexní regulace objektu. Úpravu tepelné pohody v jednotlivých sálech zajišťuje kaskáda tepelných čerpadel vzduch- vzduch. Tato tepelná čerpadla umožní také chlazení všech požadovaných prostor. Tepelná čerpadla vzduchvzduch slouží jako primární zdroj pro vzduchotechnické jednotky, v případě větších mrazů jsou vzduchotechnické jednotky vybaveny elektrickým dohřevem vzduchu, jenž bude sloužit jako bivalentní zdroj tepla. VZNIKÁ V BYTĚ PROVOZEM VZDU- CHOTECHNIKY PRŮVAN? Ne, čerstvý, teplý vzduch je přiváděn pouze v omezeném množství, které postačuje k větrání objektu. Rychlosti vzduchu ve správně navržené soustavě jsou tak malé, že proudění vzduchu uživatel nevnímá. 40

42 Technika prostředí stavby KUDY SE VZDUCH DOSTANE DO DOMU? Vzduch je nasáván průduchem na fasádě. Zemní výměník se již nepoužívá, je už prokázáno, že je ekonomicky neefektivní. Prochází přes vzduchotechnickou jednotku, kde se filtruje a dohřeje. Čerstvý vzduch je přiváděn kanálky (vzduchovody) buď v podhledu u stropu, nebo v podlaze. Dál probíhá přes vnitřní dveře (např. dveře bez prahů) do prostor, kde vzniká znečištění vzduchu. Tam je nasáván a po předání tepla v rekuperátoru je vypouštěn ven. Rekuperační jednotka Aby bylo zamezeno přeslechům mezi jednotlivými učebnami a sály hudební školy, jsou v potrubí osazeny tlumiče hluku a použita hlukově tlumící flexibilní potrubí. Rozsáhlá potrubí vedená do jednotlivých úseků budovy jsou opatřena 60 mm tepelné izolace, z důvodu zamezení tepelných ztrát na vedení. Tlakové vyvážení soustavy za účelem dodržení potřebných průtoků a stability systému zajišťuje rozsáhlé užití regulačních klapek a regulátorů variabil- ních/konstantních průtoků vzduchu. Vzhledem k tomu, že budova je rozdělena na množství požárních úseků, je nutné, aby bylo zamezeno šíření požáru mezi jednotlivými úseky požárními uzávěry na potrubí. Celý komplex vzduchotechniky a klimatizace je řízen autonomními regulačními systémy, které komunikují s jednotným systémem měření a regulace s možností vzdálené zprávy. Schéma VZT jednotky se zpětným získáváním (rekuperací) tepla. zdroj: 41

43 Technika prostředí stavby Vlil účinků od působení koncentrace CO2 na lidský organismus (převzato od ING. JOSEF CHYBÍK) Koncentrace CO2 [ppm] Účinky na lidský organismus Vnější prostředí Dobrá úroveň, příjemný pocit Pocit ospalosti a horšího vzduchu Možné bolesti hlavy, snížená pozornost, nižší schopnost koncentrace >5 000 Pocit těžkého vzduchu a nevolnosti, zvýšený tep > Potíže s dýcháním > Bolesti hlavy, závratě a nevolnost > Letargie a ztráta vědomí DÝCHAT MUSÍ LIDÉ, NE STĚNY! Tzv. dýchající stěny nepřispívají k větrání budovy. Jedná se o často uváděný argument, který je však naprosto mylný. Dýchací stěny neexistují, do vnějšího prostředí může prostupovat pouze vodní pára prostřednictvím difúze. Jedná se však o velmi malé (zanedbatelné) množství. Naprosto převažující část vodní páry musí být odvedena větráním. Ve čtyřčlenné domácnosti se během používání bytu odpaří denně asi 6 až 10 kg vody. Problémy způsobené nedostatečným větráním mohou mít neblahé účinky nejen na konstrukce domu, ale i na jeho uživatele. Roztoči, plísně a další mikrobi způsobují alergie a zvýšenou nemocnost obyvatel. zdroj: Atrea V pasivních domech nebývá nic tak bez výjimky a dlouhodobě pozitivně hodnoceno jako kvalita vzduchu, jedná se skutečně o nový rozměr komfortu bydlení. ING. REINHARD WEISS JE MOŽNÉ V PASIVNÍM DOMĚ OTE- VŘÍT OKNA? Ano, úplně stejně jako v běžném domě, větrací jednotka se nijak neporouchá, ventilátory se nespálí. Otázka zní jinak: Musíme v pasivním domě otvírat okna? Nemusíme! Oproti běžnému domu, ve kterém musíme kvůli větrání otvírat okna po celý rok a za každého počasí, je v pasivním domě velmi příjemné, že za prudkých mrazů můžeme i do hlučných ulic nechat okna zavřená, protože namísto oken větrá vzduchotechnická jednotka, která navíc přiváděný vzduch filtruje. 42

44 Technika prostředí stavby 6.4 CHYTROST BUDOVY TECHNICKY NA ZUŠ VYŘEŠIL: ELTEP s.r.o. Kontakt: Součástí budovy ZUŚ jsou technologie určené pro vytápění, klimatizaci a odvod znehodnoceného vzduchu z daných prostorů umělecké školy. Navržený řídicí systém zajišťuje řízení jednotlivých technologických zařízení a jejich regulaci na požadované hodnoty s ekonomickou optimalizací provozu a monitorování chodu souvisejících zařízení. V oblasti nazývané Měření a regulace (MaR) jde většinou o řízení procesů, související se zajištěním tepelné pohody v budovách. Srdcem systému měření a regulace je řídící systém. Tento systém zajišťuje řízení následujících technologických celků a dílčích provozních zařízení: Řízení a regulaci zařízení pro vytápění a ohřev TUV (tepelná čerpadla); Řízení a regulaci zařízení pro chlazení (klimatizační jednotky); Řízení a regulaci vzduchotechniky (vzduchotechnické jednotky). Nastavení ručního ovládání odvětrávání sálů, spouštění dveřní vzduchotechnické clony; Monitorování poruchových a provozních stavů daných technologií; Zátopová čidla v technických místnostech (strojovny); Monitoring a ovládání otevření vybraných oken daných místností; Ovládání a monitoring okenních žaluzií v závislosti na intenzitě slunečního svitu, na teplotě daných prostorů a na potřebě vytápění (chlazení) daného objektu; Monitoring požárních klapek, informací o požáru z EPS, odpojení VZT při hrozícím požáru; Monitoring poruch EPS, rozhlasu, výtahu; Měření spotřeby vybraných technologických spotřebičů; Měření teplot. Rozvadeč MaR. Ovládací panel MaR. 43

45 Technika prostředí stavby Celý řídicí systém je napojen na centrální dispečerské pracoviště. Programové vybavení pracoviště je založeno na standardu Microsoft Windows, čímž je umožněno současně spouštět jiné softwarové produkty kompatibilní s operačním systémem Microsoft Windows, jako jsou textové a grafické editory, tabulkové procesory apod. Řídicí centrála systému mimo dálkového ovládání a monitorování daných technologií slouží i pro archivaci dat, pro tisk uložených dat např. ve formě grafů nebo tabulek, pro dálkový přenos uložených dat a pro dálkové řízení např. pomocí internetového prohlížeče. Přístup k jednotlivým funkcím centrálního pracoviště je v několika úrovních (např. administrativní, servisní). Úkolem centrálního pracoviště je předávat obsluze s co nejmenším časovým zpožděním zpracované informace o řízeném objektu a v případě potřeby umožnit zásah do řízené technologie. Mezi základní funkce centrální stanice patří: zobrazení jednotlivých oblastí objektu formou dynamizované barevné grafiky pro jednotlivá patra objektu; zobrazování textových informací o stavu řízené technologie; možnost centrálního ovládání všech spotřebičů energie a existujících zdrojů energie v místě, vč. provozu, zastavení a změn hodnot parametrů každé jednotky v systému; několika-úrovňový systém hesla umožňující rozlišit přístupová práva; možnost použití úsporných energetických programů se záznamem potřeb energie, ovládání potřeby energie vč. vytváření grafů pro profily spotřeb; možnost kontroly místních systémů založené na stanoveném časovém řádu (roční, týdenní a denní programy); načítání provozních hodin systémových jednotek pro účely preventivní údržby. Základní popis regulace vytápění Zdrojem tepla pro daný objekt jsou tepelná čerpadla. Tepelná čerpadla (sloužící zároveň i jako zdroj chladu) jsou vybavená vlastní automatikou zajišťující jejich automatický provoz. Navržený řídicí systém zajistí spínání tepelných čerpadel v závislosti na teplotě vody v akumulátoru a na požadavku daných technologií na odběru teplé (resp. chladné) vody. Dále zajistí volbu režimu chodu čerpadla (topení, chlazení) a monitorování jejich provozních a poruchových stavů. Čerpadla jsou řízena kaskádním způsobem, tzn., že při nízké (resp. vysoké-chlazení) teplotě vody v akumulační nádobě se nejprve sepne 1. čerpadlo. Je-li neustále teplota nízká resp. vysoká, připojí se 2. čerpadlo a třetí a čtvrté čerpadlo. Při dosažení nastavené teploty vody dojde k postupnému vypínání čerpadel opačným způsobem, než probíhalo zapínání, tzn. že se nejprve odpojí čtvrté čerpadlo, pak třetí čerpadlo, pak druhé a nakonec první čerpadlo. Z důvodu stejnoměrného opotřebování čerpadel bude v pravidelných intervalech přepínáno vedoucí čerpadlo. Čerpadla dodávají topnou vodu přes akumulátor tepla (chladu) a rozdělovač do systému vytápění. Topné větve určené pro vytápění objektu jsou řízené ekvitermně v závislosti na venkovní teplotě a na zadané teplotě daného okruhu v regulátoru. Vlastní regulace je zajištěna pomocí směšovacího trojcestného ventilu a spínáním oběhového čerpadla. 44

46 Technika prostředí stavby Vytápění některých učeben a kanceláří je doplněno o lokální individuální regulaci. Tyto prostory budou vybavené radiátory s ventily s termoelektrickým pohonem. Jednotlivá topidla v daných místnostech budou řízená pomocí řídících modulů a nástěnných prostorových modulů. Prostorové moduly mají teplotní snímač, ovládač pro korekci žádané hodnoty. Ve spojení řídícího modulu s nástěnným modulem je možné provádět úpravu nastavené hodnoty prostorové teploty v rozmezí ± 5 C. Řídicí systém je doplněn o impulsy z okenních kontaktů. Pomocí okenních kontaktů, instalovaných na otvíravých oknech, zajistí řídicí systém při otevření okna v dané místnosti vypnutí topení radiátorů. V rámci energetických úspor je pro systém vytápění (chlazení) objektu využíváno i řízení venkovních žaluzií. Navržený řídicí systém vyhodnotí v závislosti na venkovních a vnitřních teplotách nejoptimálnější a nejúspornější systém úpravy požadovaných parametrů vnitřního vzduchu a ten bude v danou chvíli využíván. Např. bude-li venkovní teplota vyšší než vnitřní požadovaná, dojde k automatickému odstavení zdrojů tepla a k vytažení žaluzií, čímž bude objekt vytápěn pasivními slunečními zisky okny přes vytažené žaluzie. Základní popis regulace vzduchotechniky Vzduchotechnická zařízení slouží k odvětrání, klimatizaci a teplovzdušnému vytápění vnitřních prostorů objektu a zabezpečují přívod čerstvého vzduchu, jeho filtraci, ohřev, dochlazování a odtah znehodnoceného vzduchu. Vzduchotechnické jednotky jsou řízené regulátory s displejem a ovládací klávesnici. Regulátory zajistí ovládání ventilátorů, ohřev nebo chlazení výstupního vzduchu, poruchovou signalizaci, možnost místního i vzdáleného ovládání. Jednotky pracují se 100% přívodem čerstvého vzduchu. Regulační okruhy měření a regulace pro VZT zařízení zajistí kromě ručního ovládání (jen servisní provoz) automaticky provoz jednotek pomocí okruhů zajištující tyto funkce: ovládání klapek na přívodu a odvodu vzduchu ve vazbě na provoz jednotky; řízení teploty v přívodním potrubí vzduchovodu pomocí elektrického ohřívače; signalizace chodu jednotky; signalizace zanesení filtrů na přívodu a odvodu; signalizace poruch. stavu; nastavení denního, týdenního a měsíčního režimu provozu. Pro ohřev přiváděného vzduchu je prvotně využíváno tepla odpadního vzduchu prostřednictvím rekuperačních výměníků instalovaných do VZT jednotek. Pro dohřev vzduchu na požadovanou teplotu jsou jednotky vybaveny elektrickými ohřívači. Chod elektroohřevu je podmíněn chodem přívodního ventilátoru. Při vypnutí elektroohřevu dojde k vypnutí přívodního ventilátoru s určitým zpožděním tak, aby došlo k dostatečnému vychlazení prostoru ohřívací komory. Při poruše přívodního ventilátoru dojde okamžitě k vypnutí elektroohřevu. Vzduchotechnické jednotky mají na vstupní klapce servo-pohon s havarijní funkcí, který zajistí při poruše nebo při výpadku napájení uzavření přívodu vzduchu do VZT, a tím zabrání průniku chladného vzduchu do vnitřních prostorů objektu. Řídicí systém zabezpečí provoz vzduchotechniky proti výskytu havarijních a poruchových stavů (porucha ventilátorů, zanesení filtrů, poruchy protipožárních klapek a apod.). 45

47 Technika prostředí stavby Tyto stavy budou signalizovány světlem a budou přenášeny na monitor centrálního dispečerského pracoviště. Do řídicího systému budou přivedeny také informace o požáru ze systému EPS. Při aktivaci této informace dojde k okamžitému vypnutí patřičných vzduchotechnických jednotek. Řídicí systém bude rovněž vyhodnocovat stav protipožárních klapek vzduchotechniky. Regulátory zajistí ovládání ventilátorů, ohřev nebo chlazení výstupního vzduchu, poruchovou signalizaci, možnost místního i vzdáleného ovládání. Systémem měření a regulace je zajištěna možnost ručního spouštění přívodu vzduchu z ručních tlačítek v sálech, automatické odvětrávání prostor foyer - v závislosti na vyhodnocení teploty, ovládání klapek na přívodu a odvodu vzduchu ve vazbě na provoz jednotky, nastavení uživatelských parametrů vzduchotechnických jednotek. Vzduchotechnické jednotky V objektu ZUŠ je instalováno 5 vnitřních klimatizačních jednotek. Systémem měření a regulace je zajištěno vzdálené spouštění a vypínání jednotek, včetně monitorování chodu a poruchových stavů. Klimatizační jednotky Dveřní clona je instalována nad hlavními vstupními dveřmi v objektu. Systémem měření a regulace je zajištěno vzdálené spouštění a vypínání clony, včetně monitorování chodu a poruchových stavů. Dveřní VZD clona 46

48 Technika prostředí stavby Řízení žaluzií Automatický systém na ovládání protisluneční ochrany řeší řízení venkovních žaluzií. Protože se žaluzie nacházejí na 3 fasádách orientovaných na severozápad, jihozápad a jihovýchod, je budova softwarově rozdělena do 3 zón. Řídící stanice ovládání žaluzií je propojena s meteostanicí, která je propojena s kompaktním multifunkčním čidlem osazeným na střeše. Toto kompaktní čidlo v sobě zahrnuje 3 sluneční čidla snímající osvit z východní, jižní a západní strany. Dále toto čidlo snímá rychlost větru, vnější teplotu, déšť a přijímá přesný čas. Smyslem osazení žaluzií je dosažení provozních úspor na chlazení a vytápění při zachování optimálních světelných podmínek na pracovištích. Pokud uživatel přenastaví svým lokálním ovladačem žaluzii, dává tím řídicímu systému vědět, že si nepřeje, aby byla jeho žaluzie nadále ovládána centrálními povely od sluneční automatiky. Všechny ostatní žaluzie nepřenastavené uživatelem jsou stále řízeny centrálním systémem. Dotčené žaluzie budou vždy v určitý čas dle rozvrhu hodin uvedeny zpět do automatického režimu, aby byla zaručena energetická úspornost. Všechny žaluzie v kteroukoliv dobu jsou chráněny proti silnému větru. Některé žaluzie lze ovládat lokálně tlačítkem a všechny najednou z recepce podle orientace vůči světovým stranám. Centrální ovládání se bude realizovat na základě informací z čidel slunce a větru. Aby bylo zabráněno vzniku termálního šoku a praskání skel oken, lze lokálními tlačítky žaluzie pouze naklápět a nastavit do polohy "zcela nahoře" a "zcela dole". Nelze tedy žaluzii zastavit např. v jedné polovině její dráhy. Příklad chování žaluzie během noci žaluzie je nastavena podle venkovní teploty (v létě vytažena pro možnost nočního provětrání, v zimě stažena pro dodatečnou tepelnou izolaci okna); ráno rozednívá se, pokud byla v zimě žaluzie stažená, pak se vytahuje nahoru.pokud sluneční aktivita na JV straně přesáhne limit žaluzie se stahují do předem zvolené polohy; lokálním tlačítkem někdo přenastaví polohu své žaluzie - sluneční aktivita pod limitem - po nastavené době dojde k vytažení žaluzií kromě té, která byla přenastavena tlačítkem; učební hodina končí z měření a regulace podle časového programu byl odeslán telegram s informací, že žaluzie se přenastavuje do energeticky výhodné polohy, během horkého dne se žaluzie stahuje dolů a zatemní místnost, v zimě se vytahuje nahoru, aby se solárně vytápělo. 47

49 Technika prostředí stavby Měření spotřeby elektrické energie Měření spotřeb elektrické energie zajišťuje systém měření a regulace pomocí podružných elektroměrů instalovaných v rozvaděčích elektro. Z těchto elektroměrů pomocí impulzních výstupů dochází k přenosu naměřené hodnoty elektrické energie do řídícího systému měření a regulace. Měřenými zařízeními jsou vzduchotechnické jednotky, tepelné čerpadlo pro vytápění objektu a TUV, klimatizační jednotky a promítací polygon. Díky tomu může být měřena celková fakturační provozní spotřeba a celková fakturační technologická spotřeba se zobrazením jednotlivých spotřeb za dané časové období. Měření spotřeby elektro. Měření teplot Měřené teploty jsou snímány za účelem automatického chodu budovy a pro zajištění vyššího komfortu pro uživatele. Všechny naměřené hodnoty se ukládají do historie. Jednotlivé teploty se měří na stanovených místech (venkovní teplota čidla meteostanice na střeše objektu, venkovní teplota sever, venkovní teplota jih, teplota v sálech, recepci, sborovně, ředitelně, učebnách, strojovnách nebo pod stropem foyer). Teplotní čidlo. Meteorologické čidlo. 48

50 Technika prostředí stavby 6.5 ELEKTROINSTALACE A OSVĚTLENÍ DODAVATEL NA ZUŠ: BW TERMO 2000 s.r.o. Kontakt: moravek@bwtermo2000.cz ELEKTROINSTALACE SILNOPROUDÁ Kompletní elektroinstalace je řešena s důrazem kladeným na úsporu spotřeby elektrické energie a bezpečnost osob. Napájení celého objektu je navrženo se dvěma fakturačními měřeními (1 - jednotky VZT, tepelná čerpadla, topení a klimatizace; 2 - ostatní odběr budovy, což je osvětlení, zásuvkové rozvody, napájení MaR, SLP). Osvětlení objektu je řešeno dodávkou svítidel s úspornými nebo LED zdroji s co nejnižší spotřebou el. energie, ale při dodržení výpočtu světelného toku v daných místnostech (učebny, sály). V běžných místnostech, na chodbách a v učebnách je ovládání osvětlení prováděno ručně spínači. Na sociálních zařízeních jsou instalovány pohybové spínače. WC pro vozíčkáře jsou navíc vybavena systémem spínačů pro přivolání pomoci. Scénické osvětlení velkého multifunkčního sálu je řešeno ovládacími skříněmi z několika míst. Nouzové únikové osvětlení a osvětlení únikových cest, které zajišťuje bezpečnost lidí opouštějících prostory budovy ZUŠ, je řešeno svítidly napájenými z nezávislého centrálního bateriového zdroje. Každé patro a podružný rozvaděč jsou monitorovány pro případný výpadek elektřiny a k okamžitému spuštění nouzového osvětlení. Zásuvkové rozvody jsou řešeny standardně.v sálech a v několika učebnách jsou umístěny zásuvkové podlahové krabice. V objektu jsou použity přepěťové ochrany pro silnoproudá el. zařízení. Motorické a ostatní spotřebiče. V rámci motorických výkonů a ostatních jsou připojena následující zařízení: - Tepelná čerpadla - Osobní výtah - Vnější žaluzie - Audiovizuální technika v sálech - Zařízení barů - Napojení rozvaděčů SLP a MaR - 4x LED TV ve foyerech Bleskosvod a uzemnění je řešeno standardně strojeným jímacím vedením na ploché střeše s oddálenými jímači pro ochranu VZT jednotek. Uzemnění je provedeno strojeným základovým zemničem. Jedenáct svodů je skrytých pod fasádním pláštěm a neruší tak celkový vzhled budovy. 49

51 Technika prostředí stavby Příklad konkrétní spotřeby energie při stejném množství světla (převzato od ING. LADISLAV TINTĚRA) Obyčejná žárovka 100 W Úsporná zářivka (střední životnost) 23 W Úsporná zářivka (dlouhá životnost) 23W Příkon [W] Spotřeba za h [KWh/Kč] Platba za elektřinu [3,46Kč/kWh/Kč] Životnost světelného zdroje [h] Pořizovací náklady na 150 (15 ks á 10 Kč) 500 (2,5 ks á 200 Kč) 400 (1 ks á 400 Kč) světelný zdroj za h [Kč] Celkové náklady za h [Kč] Úspora oproti obyčejné žárovce [Kč] Poznámka: doba h se při průměrném svícení 3 h za den rovná třinácti letům životnosti kompaktní zářivky. 50 ZAŘÍZENÍ SLABOPROUDÉ ELEKTROTECHNIKY Pro kvalitní a pohodlné využití a kontrolu všech prostor jsou na ZUŠ instalována sdělovací a zabezpečovací zařízení pro ochranu osob a majetku, audiovizuální technika, kamerový systém, rozvody PC, televizní rozvod atd.. Elektrická požární signalizace (EPS) slouží k protipožárnímu zabezpečení objektu. Ústředna bude umístěna v samostatném požárním úseku. Ústředna je bezobslužná s vlastním napájecím zdrojem. Signalizace poplachu je prostřednictvím sirén a evakuačním rozhlasem v budově a zároveň bezdrátovým přenosem všech stavů systému EPS na pult centrální ochrany Hasičského záchranného sboru. Elektrická zabezpečovací signalizace (EZS) slouží k zabezpečení objektu. Bude propojena na pult centrální ochrany hlídací agentury, případně městské policie (určí investor). Signál poplach bude přenášen pomocí telefonního vodiče, GSM nebo internetovým spojením dle dohody uživatele a bezpečnostních složek. Místa, potenciálně ohrožena vnějšími narušiteli, jsou vybavena duálními pohybovými čidly. Systém je ovládán z klávesnic u vchodů. Celá EZS pracuje jako jediný podsystém. Všechna čidla jsou "zastřežována" a " odstřežována" současně, oprávněnou osobou. Strukturovaná kabeláž slouží pro telefonní a datovou komunikaci mezi stanicemi PC v celém objektu. Rozvod vychází z datového rozvaděče RACK, do kterého ústí též přívod telefonních linek, a je propojen se střechou objektu pro případné bezdrátové připojení INT. Kamerový systém. V objektu jsou navrženy kamery s IP výstupem. Vnější v provedení antivandal s vyhřívaným kytem, vnitřní s půlkulatým krytem. Záznam bude zaznamenáván na HDD rekordér. Vyhodnocení záznamu bude prováděno libovolným kancelářským PC s povolením vstupu. Televizní rozvod. Pro naprojektovaná místa bude k dispozici TV zásuvka s možností příjmu lokálních digitálních pozemních multiplexů. Audiovizuální technika. Zajišťuje promítací techniku a ozvučení víceúčelového, tanečního a koncertního sálu.

52 Technika prostředí stavby 6.6 PROSTOROVÁ A STAVEBNÍ AKUSTIKA DODAVATEL NA ZUŠ: SONING Praha a.s. Kontakt: tomas.hradek@soning.cz Prostorová akustika Kvalitní řešení prostorové akustiky v objektu ZUŠ je velmi důležité pro zajištění akustické pohody celého objektu. Návrh byl prováděn s ohledem na skutečnost, že nejen množství, ale také rozmístění akusticky pohltivých materiálů je velmi důležité pro dosažení kvalitního výsledku. Týká se to jednak akusticky náročných prostor (učebny, víceúčelový a koncertní sál), tak i prostorů s nižším nárokem na akustiku (chodby, foyery). Pro akusticky náročné prostory je předepsána optimální doba dozvuku s tolerančními mezeni v rozsahu 125 Hz až 4 khz. Akustika v učebně individuální výuky je koncipována tak, aby doba dozvuku nebyla příliš krátká ani příliš dlouhá. V případě krátké doby dozvuku bude zvuk hudebního nástroje neznělý a nepříjemně suchý, v opačném případě by byl zvuk rozmazaný a nekonkrétní. Z tohoto obecně platného důvodu mají frekvenční průběhy doby dozvuku stanovenu jak dolní, tak horní mez. Učebna bicích nástrojů je s ohledem na zkušenosti zatlumena více než ostatní výukové prostory. V koncertním sále se stěžejním využitím pro komorní hudbu je mimo doby dozvuku kladen důraz na rozptyl zvuku zajištěný pomocí difuzních struktur profilovaného SDK. Toto je důležité zejména pro zajištění homogenity zvukového pole a vyrovnaných poslechových podmínek v celém prostoru sálu a to jak pro posluchače, tak pro samotné interprety. Akustické úpravy v tanečním sále jsou koncipovány tak, aby splnily nejen požadavky pro pohybové využití, ale také alternativní přednáškový provoz. Foyery, které procházejí přes všechna podlaží objektu, jsou řešeny s ohledem na odpovídající snížení hladiny hluku a zajištění uspokojivé srozumitelnosti mluveného slova. Víceúčelovému sálu, který je největším prostorem celého objektu ZUŠ, byla věnována značná pozornost. Volně zavěšené odrazivé segmenty akustického baldachýnu mají zajistit optimální distribuci zvuku z prostoru jeviště do zadních částí sálu. Zadní stěna je z větší části tvořena absorpčním materiálem v podobě perforovaného SDK. Na bočních stěnách jsou nepravidelně umístěny vertikální sloupce akustického obkladu Sonit. Jejich rozmístění, rozměry a množství je laděno s ohledem na lokální pohlcování resp. odraz zvuku od bočních stěn, což je také nezanedbatelnou funkční složkou akustiky celého sálu. 51

53 Technika prostředí stavby Stavební akustika Nejen vhodně řešená prostorová akustika zajišťuje kvalitní akustickou pohodu celého prostoru ZUŠ, důležitou roli zde hraje i stavební akustika. Vzhledem k charakteru využití objektu je především nutné zajistění dostatečné vzduchové a kročejové neprůzvučnosti mezi jednotlivými akusticky náročnými prostory, mezi které se především řadí učebny, koncertní, víceúčelový a taneční sál. Prvotním parametrem návrhu je stanovení využití daného prostoru (typy hudebních nástrojů, počet hudebníků, apod.) Na základě tohoto parametru byly stanoveny předpokládané ekvivalentní hladiny akustického tlaku v prostoru a byl stanoven požadavek na vzduchovou resp. kročejovou neprůzvučnost. Stanovení neprůzvučnosti vychází z technických norem, zkušeností v dané problematice a požadavků investora. Při řešení stavební akustiky je důležité i posouzení a návrh úprav dělících konstrukcí technologického zázemí objektu. Za povšimnutí také stojí tvarování poprsníku balkónu, které eliminuje tvrdý zpožděný odraz zvuku zpět na podium. 52

54 Technika prostředí stavby 6.7 AKUMULACE BUDOVY S pasivními domy často spojujeme potřebu velkých oken pro zachycení co největšího množství solární energie. Využití solární energie vyžaduje její akumulaci pro pozdější využití. Akumulace tepla umožňuje přenést energii v čase z období relativního přebytku do období relativního nedostatku (den-noc). Jinými slovy, ohřátá stěna může předat akumulované teplo chladnému vnitřnímu vzduchu, např. po intenzivním (vy)větrání nebo po přerušení dodávky tepla v případě, je-li vnitřní vzduch rychle ochlazován tepelnými úniky skrze okna. Akumulace zajistí, že při poklesu venkovní teploty nedojde k citelnému ochlazení vnitřního povrchu stěny, aniž by stačila reagovat zvýšeným výkonem otopná soustava. JAK AKUMULACE FUNGUJE? U stěn složených z těžké vrstvy (cihla, beton) a vrstvy z lehké izolace se teplotní spád soustřeďuje do izolace. Těžká vrstva s velkou tepelnou kapacitou, pokud je na vnitřní straně, je v celé tloušťce ohřátá na ustálenou vnitřní teplotu a maximálním způsobem přispívá ke stabilizaci vnitřní teploty. Zejména tím, že teplo špatně uniká přes tepelnou izolaci ven. V zásadě se využívají dva způsoby akumulace tepla: Akumulace tepla do stavebních konstrukcí (Výhodné je, lze-li k akumulaci tepla využít materiál nosných i výplňových konstrukcí stavby (včetně podlah a stropů), z čehož profitují stavby s masivní obvodovou konstrukcí a s tepelnou izolací na vnějším povrchu - ETICS) Akumulace tepla do akumulačních prvků (Ideální akumulátor má malý objem, nízkou cenu a malé ztráty energie - nejčastěji voda, nebo jiné kapalné nebo pevné látky). Při průchodu záření sklem a dopadu na předměty v interiéru dochází ke změně vlnové délky vyzařovaného záření z krátkovlnného na dlouhovlnné záření a toto záření pak již nemá schopnost prostupovat sklem a unikat do exteriéru. Tak dochází v interiéru k požadovanému zvyšování teploty. Pro srovnání: je-li izolace umístěna na vnitřní straně, vnější těžká akumulační vrstva je v zimě studená, v létě až rozpálená a k požadované stabilizaci vnitřní teploty nepřispívá vůbec. 53

55 Technika prostředí stavby 6.8 DOKONČOVÁNÍ STAVBY Navrhnout a postavit pasivní dům není nic jednoduchého. Na českém trhu je bohužel málo renomovaných dodavatelů s dostatečnými zkušenostmi. Proto je důležité kontrolovat kvalitu domu již od návrhu. Hned první problém tkví v tom, že v ČR neexistuje obecně závazný postup výpočtu. Leckterý dům tak sice splňuje kritérium nízké spotřeby, ale jen na papíře, díky kreativnímu výpočetnímu postupu. K ověření těsnosti oken i stavby je určen test vzduchotěsnosti blower - door test. Těsnost budovy se kontroluje tak, že se všechny otvory uzavřou a dům se napumpuje pomocí ventilátoru osazeného obvykle ve vstupních dveřích. Podle toho, kolik vzduchu musí ventilátor dodat za určitého tlakového rozdílu, se zjistí těsnost. Požadavkem pro pasivní domy je těsnost n 50,N= 0,6 h -1 (výsledek testu na ZUŠ Holice byl 0,20!). Test je vhodné provádět dvakrát. Poprvé když je dokončena hrubá stavba a provedeny všechny parotěsné vrstvy. V této fázi je ještě relativně snadné najít a opravit netěsnosti. Druhý test se obvykle provádí po dokončení stavby, před předáním investorovi. Zde už by bylo na opravy pozdě. Těsnost domu nepřímo ukazuje i na kvalitu provedení celé stavby. K detailnímu zjištění úniku tepla se dále stále častěji používá termovizní měření. Jedná se o bezkontaktní způsob kontroly kvality stavebních prací a odhalení vad stavebních konstrukcí a prvků. Termovizní měření je vhodné provádět v brzkých ranních hodinách, kdy měření není zkreslováno vlivem slunečního záření akumulovaného do konstrukcí na jižní straně budovy. NEDOSAŽENÍ OČEKÁVANÉHO PA- SIVNÍHO STANDARDU? Pokud nebude dosaženo pasivního standardu, může se dům stát nekomfortní, nebo dokonce i nevytopitelný. Vzhledem k tomu, že nabídka pasivních domů je v dnešní době na našem trhu velmi "živelná", snadno může dojít k určitému zklamání a následně i k odporu proti pasivním domům. Největším problémem při stavbě zpravidla nebývá provedení detailů stavby, ale zvládnutí technologie utěsňování, která bývá velmi podceňována. Obecným zájmem stavebních firem je vzduchotěsnost neprovádět a hlavně neměřit (zajištění vzduchotěsnosti je pracné a není vidět ). Pasivní dům není v podstatě nic jiného než dobře navržený a postavený klasický dům. 54

56 Co město získalo pasivní stavbou 7. CO MĚSTO ZÍSKALO PASIVNÍ STAVBOU PASIVNÍ DŮM MÁ MNOHO VÝHOD: Vyšší kvalitu vnitřního prostředí budovy; Extrémně nízké náklady na vytápění, a tím snížení závislosti na stoupajících cenách energie; Stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu; Žádné teplotní rozdíly v místnosti; Příjemné teploty v zimě i v létě; Vysoká kvalita stavby a díky tomu vyšší cena na trhu nemovitostí. 55

57 Co město získalo pasivní stavbou 7.1 EFEKTIVNĚJŠÍ VYUŽITÍ POZEMKŮ V CENTRU MĚSTA Klasická stavba - zastavěná plocha m 2. VS. Pasivní stavba - zastavěná plocha 591 m 2. 56

58 Co město získalo pasivní stavbou 7.2 PŘIBLIŽNĚ STEJNÝ CELKOVÝ OBJEM STAVBY Klasická stavba - objem stavby m 3. VS. Pasivní stavba - objem stavby m 3. 57

59 Co město získalo pasivní stavbou 7.3 PŘIBLIŽNĚ STEJNOU CELKOVOU PODLAHOVOU PLOCHU Klasická stavba - podlahová plocha 1 994m 2. VS. Pasivní stavba - podlahová plocha 2 041m 2. 58

60 Co město získalo pasivní stavbou 7.4 PROVOZNÍ PARAMETRY Provozní parametry Typ stavby Klasická stavba Pasivní stavba Energetická kategorie budovy C A Celková vypočtená roční dodávka energie (GJ) Podíl dodávané energie v % vytápění 77,8 21 chlazení 2,1 7 větrání 4,5 15 teplá voda 12,9 4 osvětlení 2,6 53 Třída energetické náročnosti budovy: A - mimořádně úsporná; B - úsporná; C - vyhovující; D - nevyhovující; E - nehospodárná; F - velmi nehospodárná; G - mimořádně nehospodárná. VS. Klasická stavba. Pasivní stavba. 59

61 Co město získalo pasivní stavbou 7.5 STEJNÉ CELKOVÉ INVESTIČNÍ NÁKLADY STAVBY JE PASIVNÍ DŮM DRAHÝ? Jak ukazují zkušenosti, pasivní dům nemusí být rozhodně dražší než klasický dům. Musíte sice pořídit více tepelné izolace, kvalitnější okna, větrací jednotku, ale na druhou stranu ušetříte za rozvody topení a radiátory. Vícenáklady by neměly přesáhnout %. Tyto zvýšené investiční náklady jsou však velmi rychle kompenzovány velmi výraznou úsporou průběžných nákladů na provoz objektu. Klasická stavba Kč včetně DPH. VS. zdroj: DOTACE NA PASIVNÍ DOMY? Stát někdy dotuje progresivní technologie s cílem podpořit jejich rozšíření. Dotace se týkají spíše diskutabilních zdrojů tepla než pasivních řešení omezujících spotřebu energie. Obecně by však neměl být žádný důvod dotovat vaše pasivní řešení, stejně jako vám stát nepřispívá na koupi automobilu s nižší spotřebou energie. Pasivní stavba Kč včetně DPH. DOC. ING. VLADIMÍR ŽĎÁRA, CSC. 60

62 Co město získalo pasivní stavbou 7.6 POROVNÁNÍ NÁKLADŮ NA ENERGIE Porovnání nákladů na energie Typ stavby Klasická stavba Pasivní stavba Energetická kategorie budovy C A Celková vypočtená roční dodávka energie (GJ) Cena za dodávku (1 GJ v Kč) Náklady za 1 rok , ,- Náklady za 30 let , ,- (30% navýšení ceny energií) Náklady za 50 let (30% navýšení ceny energií) Náklady za 100 let (30% navýšení ceny energií) 19.7 mil , mil , mil. 8,1 mil ,- 13,4 mil , mil. ENERGIE POD KONTROLOU 61

63 Závěr a pohled do budoucnosti 8. POUŽITÉ PODKLADY A DOPORUČENÁ LITERATURA Fotodokumentace: ING. JAROMÍR FRIML (hlavní stavbyvedoucí) BC. FRANTIŠEK PÝCHA Doporučená literatura a použité podklady: Internetové zdroje: [1] [2] [3] [4] Knižní publikace: [1] MURTINGER, Karel. Úsporný rodinný dům. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 112 s. Profi. ISBN [2] MURTINGER, Karel. Co bychom měli vědět, než začneme stavět dům. 1. vyd. Ostrava: HEL, 2004, 54 s. ISBN [3] HUDEC, Mojmír. Pasivní rodinný dům: proč a jak stavět. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 108 s. ISBN [4] Pasivní domy: principy, projekty, realizace, mýty. [Častolovice: Saint-Gobain Isover CZ, 2010, 170 s. ISBN [5] TINTĚRA, Ladislav. Úsporná domácnost: praktický rádce jak využívat energii efektivně. 1. vyd. Brno: ERA, 2002, 66 s. ISBN [5] CHYBÍK, Josef. Energeticky úsporná výstavba: praktický rádce jak využívat energii efektivně. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2012, 149 s. ISBN [6] PREGIZER, Dieter. Zásady pro stavbu pasivního domu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 126 s. Stavitel. ISBN [7] KULHÁNEK, František a kol.. Nízkoenergetické a pasivní domy: Návrh a realizace. 5.aktualizace. Praha: Verlag Dashöfer, 2010.ISSN [8] TYWONIAK, Jan. Nízkoenergetické domy: principy a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 193 s. Stavitel. ISBN X. 62

64 Závěr a pohled do budoucnosti 9. ZÁVĚR A POHLED DO BUDOUCNOSTI Jak už to bývá, česká povaha nenechá žádnou věc bez kritického názoru, a tak se ve společnosti můžete setkat s tzv. antimarketingem cíleným proti pasivním domům. Často vypovídá o neznalosti dané problematiky (nejčastější mylné představy jsou uvedeny v kapitole 4). Nejlepší odpovědí na všechny otázky je samotná zkušenost majitelů, doposud realizovaných pasivních domů. Uživatel v praxi náklady na provoz domu obvykle zanedbává a klade důraz hlavně na náklady pro pořízení stavby. Určitě pocítíte, když vaše auto bude jezdit v průměru na 100 km za 2l (hybridní automobil pasivní domy), 5l ( nízkoenergetické domy) nebo za 10l ( běžné domy). Stejně tak jako automobilka, i zkušený projektant (pasivních domů) by měl rámcově garantovat spotřebu domu, a tím v budoucnu šetřit vaše finance OD ROKU 2020 JEN V PASIVNÍM STANDARDU! Evropská unie ukládá povinnost od roku 2020 realizovat výstavbu pouze v pasivním standardu, tedy téměř s nulovou spotřebou energie.budova ZUŠ v Holicích je tak budovou, která předbíhá svou dobu. Je navržena a postavena podle principů, které budou závazné právě po roce Dalším cílem by pak mohlo být vyvinout z pasivních domů tzv. nulové domy nebo dokonce aktivní domy, které vyrobí více energie, než stačí během roku spotřebovat. Nicméně vzhledem k investiční ekonomické náročnosti těchto budov je jejich přenesení do běžné praxe spíše hudba vzdálené budoucnosti Komfort, cena stavby a energie na vytápění u různých typů domů. zdroj: 63

65 NAPSALI O NÁS: zdroj: pdf/dobry-dum-holicke-listy-clanek-ostavbe-zus.pdf zdroj: 64

66 zdroj: 65

67 zdroj:

68 KONTAKTY 67

69 KVALITA JE NAŠÍM PODPISEM: Spokojení klienti jsou naší nejlepší referencí; Vynikající hodnota za rozumné peníze; Pouze značkové materiály; Řemeslníci se zaměřují na kvalitu; Díky našim zkušenostem se můžete spolehnout na vysoce kvalitní a spolehlivé stavební procesy. 68