Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky
|
|
- Matěj Bárta
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR recetox.muni.cz; muni.cz
2 Půda je přírodní útvar, který se vyvíjí z povrchových zvětralin kůry zemské a ze zbytků ústrojenců a jehož stavba a složení jsou výsledkem podnebí a jiných faktorů půdotvorných. V. Novák Současnost ve značné míře výtvor antropogenní Půda: Pedosféra nezničitelná její kvalita se může lidskou činností měnit je možné ji opakovaně využívat 2
3 Půda: Pedosféra rozhraní atmosféry, hydrosféry a litosféry třífázový polydisperzní systém substrát s genetickými horizonty zóna intenzivní interakce mezi biosférou a geosférou určuje řadu biologických i nebiologických koloběhů a toků látek a energie reguluje biotické procesy ovlivňuje chemickou, vlhkostní a teplotní bilanci atmosféry reguluje hydrologické toky v krajině a chemické složení vod nenahraditelný přírodní zdroj základ potravního řetězce člověka zajišťuje ochranu litosféry před destrukčními procesy 3
4 Geochemie půdyp je vzácný přírodní zdroj, která je pro život stejně důležitá jako vzduch a voda a stejně tak je citlivá na znečistění posloupnost vrstev (půdní profil); složení je závislé na klimatu (T, srážky atd.), vegetaci, času, podložní hornině zdrojem obilí, zeleniny a ovoce jsou rostliny, které rostou na půdě; jejich chemické složení: C, H, O. P, N, K, Na, Ca rostliny extrahují tyto složky z půdy; každá má vlastní požadavky zdravá půda: kořeny snadno pronikají do půdy, vysoká výměnná kapacita, vhodné chemické podmínky (ph, Eh) = zásobník živin organické látky (huminové a fulvo kyseliny = výměnná mista), důležitá součást půdy (regulace ph karboxykyseliny, rychlá výměna ionů) 4
5 Geochemie půdyp Makrosložky, mikrosložky: přítomny ve stopových koncentracích, důležité pro zvláštní procesy (transport kyslíku, transport elektronů) nezbytné (esenciální) nutné pro růst rostliny doplňkové jejich úloha je nejasná Prvek Symbol Chemická forma v půdě Vápník Ca Ca 2+ Uhlík C HCO 3-, CO 3 2- Vodík H H + Hořčík Mg Mg 2+ Dusík N NO 3-, NH 4 + Kyslík O HO - Fosfor P H 2 PO 4-, HPO 4 2- Draslík K K + Sodík Na Na + 5
6 Mikrosložky ky Nezbytné - esenciální Prvek Symbol Chemická forma v půdě Bor B H 3 BO 3 Chlor Cl Cl - Měď Cu Cu 2+ Železo Fe Fe 2+, Fe 3+ Mangan Mn Mn 2+ Molybden Mo MoO 4 2- Síra S SO 4 2- Zinek Zn Zn 2+ Doplňkové Prvek Symbol Chemická forma v půdě Hliník Al Al 3+, Al(OH) 2 + Kadmium Cd Cd 2+ Kobalt Co Co 2+ Olovo Pb Pb 2+ Rtuť Hg Hg 2+ Nikl Ni Ni 2+ Selen Se SeO 4 2- Křemík Si SiO 2 6
7 Půda - rozhraní atmosféry, hydrosféry ry a litosféry 7
8 Základní funkce půdp tlumí nepříznivé vlivy využití i obhospodařování půd a vlivu průmyslu, dopravy a sídelních aglomerací: filtrační funkce znečišťující látky jsou půdou mechanicky zadržovány hlavně částice pod 2 mm ty mohou být důležité při zasakování vody, pufrovací funkce rozpustné látky jsou imobilizovány adsorpcí na půdu nebo tvorbou nerozpustných sraženin; vysokou pufrovací schopnost mají půdy s vysokým obsahem organické hmoty, jílových částic a oxidů Fe, Al, transformační funkce určena především aktivitou mikrobiální složky mineralizace; oxidace, redukce, biomethylace, fotodestrukce na povrchu, receptor škodlivin sorpční, retenční a transportní procesy imobilizace, snížení biodostupnosti, degradace. 8
9 Základní funkce půdp 9
10 Pedosféra negativní vlivy, tvorba Negativní vlivy se projevují: degradací až destrukcí půdního pokryvu ovlivněním vodního režimu krajiny kontaminací až intoxikací půd Produkt dlouhodobého biofyzikálního přetváření hornin. Přeměna matečné horniny na půdu 1 cm 100 až 400 let. Přeměna = f (klimatických podmínek, druhu a množství půdních mikroorganismů, vegetačního krytu, reliéfu, a podloží, činnosti člověka) 10
11 Složky půdnp dního systému Abiotické: tuhá fáze zbytky matečné horniny z větší části chemicky a fyzikálně přeměněné procesem zvětrávání; nejdůležitější anorganickou složkou jsou jílové minerály výměna iontů, adsorpce; % objemu půdy; kapalná fáze (půdní roztok) transport živin vegetaci, transport polutantů; % objemu půdy; plynná fáze (půdní plyn) v podstatě stejné složení jako vzduch obohacený o CO 2, HCs a další produkty rostlinného a živočišného metabolismu, % objemu půdy; humus půdní organická hmota - neživá biomasa v různém stupni rozkladu; 5 15 % 11
12 Složky půdnp dního systému 12
13 Složky půdnp dního systému Biotické: edafon společenstvo všech mikroorganismů, rostlin a živočichů žijících v půdě - fytoedafon bakterie, plísně, houby, sinice, řasy, - zoodafon všechny formy živočichů od prvoků až po obratlovce kořenový systém rostlin Suma živých organismů -< 0,1 % Bio-organo-minerální komplex 13
14 Úrodnost půdp Úrodnost půd (bonita) vyjadřuje stupeň intenzity a schopnosti poskytovat vegetaci příznivé prostředí, tj. vodu, živiny, půdní mikroorganismy.. Úrodnost je podmíněna: vnějšími činiteli světlo, teplo, vnitřními činiteli: množství vody a rostlinných živin v půdě, formou živin a vody z hlediska využitelnosti rostlinami, celkovým prostředím, ve kterém probíhá proces přeměny organických a minerálních látek, vyspělostí soustavy zpracování půdy je ovlivněna: vlastnostmi půdy, činností člověka. ČR: velmi dobré a dobré produkční schopnosti 64,9 % zemědělského půdního fondu 14
15 Samočist istící schopnost půdyp Huminifikace Mineralizace Filtrace Sorpce Oxidace Redukce Mikrobiální aerobní a anaerobní procesy 15
16 Vztahy mezi organismy, organickou hmotou a horninami 16
17 Mechanické vlastnosti půd, p půdnp dní voda 17
18 Půdní voda 18
19 Vztahy mezi typy hornin 19
20 Typy hornin 20
21 Mechanická struktura půdyp 21
22 Fyzikáln lní stavy půdyp 22
23 Půdní horizonty 23
24 Složen ení orných půdp 24
25 Objemy vody, vzduchu a látek jako faktor určující půdní typ 25
26 Ztráty ty půdyp eroze dezertifikace 26
27 Eroze půdyp Dopad dešťových kapek Povrchový splach Eolická eroze (Aeolus řecký bůh větru) Abraze Deflace 27
28 Eroze půdyp Eroze, Shawnee, Oklahoma Písečné duny, Danakii, Egypt 28
29 Půda jako zdroj Od 50. let dramaticky roste zemědělská produkce ( trojnásobek) produkce 29 milionů tun ročně Zelená revoluce : zvětšení rozlohy obdělávané půdy zavlažování vysoce produktivní a rezistentní typy chemická hnojiva, herbicidy, pesticidy Současnost Půda: Kritický zdroj Je třeba živit 90 milionů lidí navíc každý rok 29
30 Půda jako zdroj Provázeno: Kontaminace Degradace Člověkem vyvolaná eroze: 4,3 miliardy tun ročně Indie, 1 miliarda tun ročně USA není to obnovitelný zdroj v lidské časové škále 10 cm půdy 100 až let Tuaregové, okraj Sahary, Niger 30
Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra
Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Obsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -
Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní
OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I HPV dynamická statická neustálená - ustálená OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity SSOS_ZE_2.10 Degradace
2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
Přílohy. Příloha 1. Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r (Čadek et al. 1968) [Zadejte text.]
Přílohy Příloha 1 Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r. 1895 (Čadek et al. 1968) Příloha 2 Komplexní rozbor vody z pramene Pravřídlo 2002 (Lázně Teplice) Chemické složení Kationty mg/l mmol/l
Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zkoušení hnojiv 2. vydání Brno 2015
Číslo Název postupu postupu ÚKZÚZ 20001.1 Stanovení obsahu vlhkosti gravimetricky a dopočet sušiny Zdroj 20010.1 Stanovení obsahu popela a spalitelných látek gravimetricky 20020.1 Stanovení obsahu chloridů
SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá?
Často kladené otázky Co je to půda? Půda je tenká vrstva matérie na povrchu Země. Je to přírodní zdroj, který se skládá ze zvětralých hornin, organických materiálů, vzduchu a vody. Vzhledem k tomu, že
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz
Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne
Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19
Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie
Agroekologie Bilance živin Biogeochemie Půdní úrodnost Biogeochemie Studium toků prvků mezi atmosférou, litosférou a hydrosférou rou při p respektování významu syntézy a rozkladu hmoty živých organismů
Technologie pro úpravu bazénové vody
Technologie pro úpravu GHC Invest, s.r.o. Korunovační 6 170 00 Praha 7 info@ghcinvest.cz Příměsi významné pro úpravu Anorganické látky přírodního původu - kationty kovů (Cu +/2+, Fe 2+/3+, Mn 2+, Ca 2+,
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.3.2016 COM(2016) 157 final ANNEXES 1 to 5 Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro dodávání
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h
Seminář z anorganické chemie
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní
Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce
Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce
Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
DUM číslo a název. CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_2.11
Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
CZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
Složky půdy. Nejdůležitější funkce půdy. minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch
Složky půdy minerální podíl organická hmota půdní voda půdní vzduch Nejdůležitější funkce půdy produkce potravin a biomasy růst rostlin zadržování, filtrace, transformace látek prostředí pro organismy
Environmentální geomorfologie
Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví
Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ
Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek
35. Pedosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 35. Pedosféra Pedosféra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními
Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
IV. Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn Příloha č. 1 k vyhlášce č. 474/2000 Sb. Limitní hodnoty rizikových
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
Bioremediace půd a podzemních vod
Bioremediace půd a podzemních vod Jde o postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Jsou používány tam, kde nepostačuje přirozená atenuace: - polutanty jsou biologicky či jinak špatně
Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
Měníme poušť na EKO oázy.
www.agribiotech.cz Měníme poušť na EKO oázy. AGRIBIOTECH VEL s.r.o. Karla IV. 93/3 37001 České Budějovice IČ: 28102665 info@agribiotech.cz Horák Libor +420 777 556 644 Měníme poušť na EKO oázy. ZPRACOVÁNÍ
Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Voda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013
OBSAH. 1) Směsi. 2) Voda, vzduch. 3) Chemické prvky (názvy, značky) atomy prvků, molekuly. 4) Chemické prvky (vlastnosti, použití)
OBSAH 1) Směsi 2) Voda, vzduch 3) Chemické prvky (názvy, značky) atomy prvků, molekuly 4) Chemické prvky (vlastnosti, použití) 5) Názvosloví halogenidy 6) Názvosloví oxidy, sulfidy 7) Názvosloví kyseliny,
Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN
Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN Obsah přednášky: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. Procesy Účinky Kritéria pro hodnocení účinků Opatření a legislativa Imisní
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo
Chemie životního prostředí III Hydrosféra (12) Ropné znečištění vod
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (12) Ropné znečištění vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY Zpráva za rok Zpracoval: Ing. Lenka
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Oceněné rostlinné hnojivo!
Oceněné rostlinné hnojivo! Powder Feeding Organická a minerální hnojiva byla v zemědělství používána po tisíce let, ovšem co se týká zemědělské techniky a zdrojů, tak ty se příliš nezměnily. Co ho dělá
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh
Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Stabilita prostředí je určována: ph kyselost prostředí regulace: karbonátový systém, výměnné reakce jílových minerálů rezervoáry: kyselost CO 2 v atmosféře,
K R A J I N Y ( )
V Ý Z N A M P Ů D Y P Ř I P L N Ě N Í E K O S Y S T É M O V Ý C H S L U Ž E B K R A J I N Y ( 2 0 1 8 ) J A N V O P R A V I L O D D Ě L E N Í P E D O L O G I E A O C H R A N Y P Ů D Y V Ý Z K U M N Ý Ú
Zemědělská část exkurze
Zemědělská část exkurze Lokalita: nad Orlicí, pokusná stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Garanti: Kunzová, E., Menšík, L. Umístění: Na pokusné stanici nad Orlicí se nacházejí
OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA
1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu
Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení
Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866
Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866 1. VODA 2. LEGISLATIVA 3. TECHNOLOGIE 4. CHEMIE H 2 0 nejběţnější sloučenina na světě tvoří přibliţně 71% veškerého povrchu Země je tvořena 2 atomy vodíku
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními přírodními podmínkami života. Člověk a příroda člověk je součástí přírody
Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.
Kontaminované zeminy Ing. Jan Horsák, Ph.D. Co je zemina? Pohled zemědělců zemina není, existuje půda, ta se dělí na jednotlivé horizonty Pohled geologů zemina je jen nejsvrchnější část zemské kůry obsahující
Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů
Půda a organická hmota Praktické zkušenosti s používáním kompostů 26.1.2016 KOMPOST KOMPOST je organické hnojivo obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým
Úprava podzemních vod
Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,
1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H
OXIDAČNÍ ČÍSLO 1H 1s 8O 1s 2s 2p 1H 1s - - - - + - - + - - + - - H O H +I -II +I H O H - - - - Elektronegativita: Oxidační číslo vodíku: H +I Oxidační číslo kyslíku: O -II Platí téměř ve všech sloučeninách.
Základní stavební částice
Základní stavební částice ATOMY Au O H Elektroneutrální 2 H 2 atomy vodíku 8 Fe Ř atom železa IONTY Na + Cl - H 3 O + P idávat nebo odebírat se mohou jenom elektrony Kationty Kladn nabité Odevzdání elektron
Vliv kompostu na kvalitu půdy
Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního
DUM č. 5 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Půda: vznik, složení, druhy, horizonty,
3.2. PLO 21 Jizerské hory
3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním
N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa,