TEORETICKÁ VÝCHODISKA, SOUVISLOSTI, INSTITUCE. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TEORETICKÁ VÝCHODISKA, SOUVISLOSTI, INSTITUCE. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek"

Transkript

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA, SOUVISLOSTI, INSTITUCE K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

2

3 K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Svazek 2 Teoretická východiska, souvislosti, instituce Univerzita Karlova v Praze Centrum pro otázky životního prostředí květen 2002

4 Vydáno v rámci projektu K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek. Projekt byl koordinován Centrem Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí v letech a podporován Programem OSN pro rozvoj (UNDP) a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky. Editoři: Bedřich Moldan, Tomáš Hák, Hana Kolářová Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí, Praha 2002 ISBN X (soubor) Sazba: Jiří Dlouhý Tisk: Tiskárna Kleinwachter, Frýdek-Místek

5 Sborník z projektu K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Obsah všech svazků Svazek I: Zdroje a prostředí Úvod (Bedřich Moldan) Projekt K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek (Tomáš Hák) Využití vědeckých poznatků k vypracování národního programu udržitelného rozvoje (Jana Vrbová, Jaroslav Macháček aj.) Ochrana a podpora lidského zdraví shrnutí (Radim Šrám) Vývoj znečištění ovzduší v ČR (Helena Kazmarová) Vývoj úmrtnosti, její současný stav a perspektiva (František Kotěšovec, Jiří Skorkovský, Jitka Jelínková, Martin Braniš) Monitorování zátěže populace chemickými látkami z prostředí, rizikové skupiny (Milena Černá, Pavel Rössner) Ovlivnění reprodukčních funkcí životním prostředím (Jan Dejmek, Jiří Rubeš) Využití metod molekulární epidemiologie (Blanka Binková, Radim Šrám) Trvale udržitelný rozvoj z perspektivy výsledků programu Teplice II. sociologické studie (Ivan Gabal) Rizikové faktory znečištěného životního prostředí (Richard Jelínek) Integrovaný přístup ke krajině se zaměřením na rurální prostor (Jaroslav Boháč) Udržitelný rozvoj lidských sídel (Jaroslav Macháček) Biodiverzita, udržitelný rozvoj horských oblastí (Jan Jeník aj.) Trvale udržitelné hospodaření s vodou analýza a perspektivy (Milan Straškraba aj.) Nakládání s nebezpečnými odpady (Miroslav Punčochář) Komplexní funkce lesa strategie pro trvale udržitelný rozvoj lesních ekosystémů (Vladimír Krečmer aj.) Svazek II: Teoretická východiska, souvislosti, instituce Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství (Jan Kára) Základná filozofia trvalej udržateľnosti (Mikuláš Huba) Alternatívne ekonomické teórie podporujúce smerovanie k trvalo udržateľnému rozvoju (Ivan Klinec) Definícia trvalo udržateľného stavu, resp. vývoja (Jan Topercer, Peter Mederly) Globální konference OSN (Petr Lebeda) Mezinárodní smlouvy (Robert Stojanov, Pavel Nováček) Mezinárodní organizace a udržitelný rozvoj (Lenka Dvořáková) Mezinárodní nevládní organizace a udržitelný rozvoj (Pavel Šremer, Jiří Dlouhý) Místní orgány (Pavel Šremer) Mezinárodní finanční instituce (Petr Lebeda)

6 Měnící se přístup OECD k problematice udržitelného rozvoje (Petr Halaxa, Zuzana Dudová) Evropská unie: Udržitelný rozvoj a rozvojová pomoc (Petr Halaxa, Zuzana Dudová) Hlavné globálne procesy a trendy súčasnosti a ich dosah na región Strednej Európy (Peter Mederly) Hľadanie stredoeurópskej dimenzie trvalo udržateľného rozvoja (Mikuláš Huba) Zapojení České republiky do činnosti mezinárodních organizací (Robert Stojanov, Pavel Nováček) Zahraniční rozvojová a humanitární pomoc České republiky (Robert Stojanov, Pavel Nováček) Analýza dosavadního zapojení ČR do mezinárodního úsilí o prosazování udržitelného rozvoje (Pavel Nováček) Institucionální rámec k zajištění trvale udržitelného rozvoje v ČR jako kontext pro novou verzi státní politiky životního prostředí (Eva Kružíková, Václav Mezřický, Eva Tošovská) Svazek III: Hospodářské sektory a environmentální integrace Energetická strategie České republiky (Jana Szomolányiová, Jaroslav Maroušek, Jiří Zeman) Výzva integrace požadavků ochrany prostředí do klíčových odvětví lidské činnosti doprava (Jiří Dufek, Vladimír Adamec, Jan Palán) Udržitelný rozvoj a průmysl (Petr Horáček) Udržitelný rozvoj českého chemického průmyslu (Petr Horáček) Udržitelný rozvoj papírenského průmyslu v České republice (Josef Zbořil) Předpoklady udržitelného rozvoje zemědělství v ČR (Tomáš Gremlica, Karel Jech, Petra Kušková, Jaroslav Pražan, Tomáš Ratinger, Viktor Třebický) Cestovní ruch a životní prostředí (Daniel Mourek) Prognóza rozvoje cestovního ruchu v České republice (Daniel Mourek) Dokumentace rozvoje cestovního ruchu na příkladu NP Šumava (Martin Čihař, Viktor Třebický, Zdenka Tancošová) Ochrana přírody a přírodních zdrojů při turistice a cestovním ruchu (Eliška Nováková a další) Ekologické zásady výstavby a provozu hotelů a dalších ubytovacích a stravovacích zařízení (Vladimír Štětina, Magda Lambojová) Architektonické řešení sportovních a rekreačních zařízení pro cestovní ruch a turistiku vzhledem k prostředí (Arnošt Navrátil, Eduard Schleger) Cestovní ruch z hlediska nevládních organizací (Jaroslav Liberský) Metodika tvorby rozvojových produktů v oblasti šetrné turistiky (Rostislav Hošek) Sociální aspekty cestovního ruchu (Tomáš Doležal, Anna Hogenová, Jan Neuman, Daniel Mourek) Zásady trvale udržitelného rozvoje v cestovním ruchu (Tomáš Doležal, Rostislav Hošek, Eliška Nováková) Financování udržitelného rozvoje průmyslu úloha bank a pojišťoven (Petr Horáček) Analýza možností působení bankovního sektoru v rámci koncepce trvale udržitelného rozvoje České republiky (Jiří Francek)

7 Udržitelný rozvoj a zaměstnanost (Petr Horáček) Svazek IV: Vzdělávání, informace, indikátory Ekologické vzdělávání v oblasti středních škol a přípravy dalšího vzdělávání učitelů (Danuše Kvasničková aj.) Fórum vysokoškolských učitelů (Jana Dlouhá) Knihovna a informační středisko o udržitelném rozvoji (Tomáš Hák, Jiří Dlouhý) Zapojování veřejnosti do rozhodování (Zuzana Drhová) Média v ČR (Ivan Gabal) Změny ve spotřebních vzorcích českých domácností (Martin Lux) Alternativy k ukazateli HDP zhodnocení předpokladů a využití indikátorů trvale udržitelného ekonomického blahobytu (ISEW) pro Českou republiku (Milan Ščasný, Ondřej Kopecký, Eva Cudlínová) Marginální oblasti prostorový indikátor udržitelného rozvoje České republiky (Eva Cudlínová, Michael Bartoš, Drahomíra Kušová, Jan Těšitel) Vývoj a testování indikátorů hlavních změn krajinné pokrývky případové studie z ČR, Litvy, Maďarska, Rumunska a Slovenska (Ján Feranec, Jan Kolář, Tomáš Hák) Soubor indikátorů udržitelného rozvoje České republiky příloha k Národní strategii udržitelného rozvoje ČR (Jan Kovanda, Tomáš Hák, Milan Ščasný) Svazek V: Národní strategie udržitelného rozvoje a regionální rozvoj Návrh národní strategie udržitelného rozvoje České republiky (Bedřich Moldan aj.) Regionální rozvoj (Tomáš Hák) Místní Agenda 21 (Petr Švec) Třebíč Zdravé město podle metodiky Česká Brána 21 (Petr Švec aj.) Kladno strategie udržitelnosti v průmyslovém městě (Viktor Třebický aj.) Český Krumlov konec začátku Místní Agendy 21 (Hana Kolářová aj.) Město Vsetín a mikroregion Vsetínsko začalo to od dětí (Iva Hlinská aj.) Děčínský region proces bez časového omezení (Miloslava Tomiková aj.) Orlickoústecko diskuse o udržitelném rozvoji (Renáta Frimlová) Zapojení občanských iniciativ do Strategie pro Brno (Martin Nawrath)

8

9 Obsah UDRŽITELNÝ ROZVOJ JAKO KLÍČOVÝ PRINCIP V ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH MEZINÁRODNÍHO SPOLEČENSTVÍ...14 RNDr. Jan Kára 1. ÚVOD NÁMLUVY POČETÍ A ZRÁNÍ PLODU ZROZENÍ A DĚTSTVÍ ŠKOLNÍ LÉTA A ZKOUŠKA DOSPĚLOSTI DOSPĚLOST A ZRÁNÍ STÁRNUTÍ? VÝBĚR POUŽITÉ LITERATURY A DOKUMENTACE...36 ZÁKLADNÁ FILOZOFIA TRVALEJ UDRŽATEĽNOSTI...38 RNDr. Mikuláš Huba, CSc. 1. ÚVOD HLAVNÝ ZMYSEL KONCEPCIE TRVALEJ UDRŽATEĽNOSTI STRUČNÉ DEJINY TEORETICKÉHO SMEROVANIA K TRVALEJ UDRŽATEĽNOSTI NIEKTORÉ ÚSKALIA CHÁPANIA KONCEPTU TRVALO UDRŽATEĽNÉHO ROZVOJA (ŽIVOTA) VZŤAH MEDZI PRODUKTIVITOU, STABILITOU A SUSTAINABILITOU PRINCÍPY, KRITÉRIÁ A INDIKÁTORY TRVALEJ UDRŽATEĽNOSTI PRINCÍPY PODĽA JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTOV KRITÉRIÁ VYPLÝVAJÚCE Z JEDNOTLIVÝCH PRINCÍPOV...48 POUŽITÁ LITERATÚRA...49 ALTERNATÍVNE EKONOMICKÉ TEÓRIE PODPORUJÚCE SMEROVANIE K TRVALO UDRŽATEĽNÉMU ROZVOJU...52 Ing. Ivan Klinec ÚVOD KRÍZA INDUSTRIALIZMU A POTREBA TRVALO UDRŽATEĽNÉHO ROZVOJA PARADIGMÁLNE RÁMCE TRVALO UDRŽATEĽNÉHO ROZVOJA EKONOMIKA, PRÍRODA A GLOBÁLNA KRÍZA SÚČASNEJ CIVILIZÁCIE EKONÓMIA, DUALIZMUS A PRÍRODNÉ ZÁKONY EKONÓMIA A ENTROPIA POTREBA OBNOVENIA PÔVODNÉHO VÝZNAMU A FUNKCIE EKONÓMIE EKONÓMIA, EKOLÓGIA, TECHNOLÓGIA A ZDROJE EKONÓMIA, EKOLÓGIA A POTREBA HODNOTOVEJ REORIENTÁCIE SPOLOČNOSTI ALTERNATÍVNE EKONOMICKÉ TEÓRIE PREHĽAD ALTERNATÍVNE EKONOMICKE TEÓRIE PODPORUJÚCE SMEROVANIE K TRVALO UDRAŽETEĽNÉMU ROZVOJU ZÁKLADNÉ CHARAKTERISTIKY ALTERNATÍVNE EKONOMICKÉ NÁSTROJE PODPORUJÚCE TRVALO UDRŽATEĽNÝ ROZVOJ ENERGETICKÝ VÝKLAD SOCIÁLNYCH JAVOV A ENERGETICKÝ IMPERATÍV WILHELMA OSTWALDA

10 13. BIOEKONÓMIA NICHOLASA GEORGESCU-ROEGENA MALÉ JE KRÁSNE ERNSTA SCHUMACHERA BOD OBRATU A EKOLOGICKÁ GRAMOTNOSŤ FRITJOFA CAPRU CESTA EDWARDA GOLDSMITHA EKONÓMIA USTÁLENÉHO STAVU HERMANA DALYHO EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA ERNSTA ULRICHA VON WEIZSÄCKERA NEGAWATTOVÁ REVOLÚCIA AMORY B. LOVINSA NOVÁ EKONÓMIA PATA CONATYHO A NADÁCIE PRE NOVÚ EKONÓMIU ZELENÁ EKONÓMIA SARY PARKINOVEJ ILÚZIA RASTU RICHARDA DOUTHWAITA KONIEC PRÁCE A POSTTRHOVÁ ÉRA JEREMY RIFKINA EKONOMICKÁ PASCA JAMESA GOLDSMITHA GEONÓMIA PATRICKA CARSONA A JULIE MOULDENOVEJ EKONOMIKA DARU GIFFORDA PINCHOTA SLNEČNÁ STRATÉGIA HERMANNA SCHEERA SVET, V KTOROM KAŽDÝ VYHRÁVA, HAZEL HENDERSONOVEJ NAŠA SPOLOČNÁ BUDÚCNOSŤ GRO HARLEM BRUTLANDOVEJ A SVETOVEJ KOMISIE PRE ŽIVOTNÉ PROSTREDIE A ROZVOJ ZMENA KURZU STEPHANA SCHMIDHEINYHO A PODNIKATEĽSKEJ RADY PRE TRVALO UDRŽATEĽNÝ ROZVOJ GLOBÁLNY MARSHALLOV PLÁN A NOVÁ GLOBÁLNA EKONOMIKA ALBERTA GORA ZÁVER LITERATÚRA DEFINÍCIA TRVALO UDRŽATEĽNÉHO STAVU, RESP. VÝVOJA Ing. Jan Topercer, CSc. RNDr. Peter Mederly 1. TEORETICKÉ VÝCHODISKÁ TRVALO UDRŽATEĽNÝ ROZVOJ: NÁČRT TEORETICKÉHO RÁMCA SPOLOČNÉ OBSAHOVÉ ELEMENTY DEFINÍCIÍ NAVRHOVANÉ MODIFIKÁCIE DEFINÍCIÍ LITERATÚRA GLOBÁLNÍ KONFERENCE OSN Ing. Petr Lebeda 1. OBECNÝ ÚVOD JEDNOTLIVÉ KONFERENCE HODNOCENÍ VE VZTAHU KE KONCEPCI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Mgr. Robert Stojanov RNDr. Pavel Nováček, CSc. 1. MEZINÁRODNÍ MNOHOSTRANNÉ ÚMLUVY MEZINÁRODNÍ BILATERÁLNÍ ÚMLUVY TROJSTRANNÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Mgr. Lenka Dvořáková 10

11 1. KOMISE OSN PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ PROGRAM OSN PRO ROZVOJ PROGRAM OSN PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ORGANIZACE OSN PRO VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDU A KULTURU ORGANIZACE PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ SVĚTOVÁ METEOROLOGICKÁ ORGANIZACE ORGANIZACE OSN PRO PRŮMYSLOVÝ ROZVOJ MEZINÁRODNÍ AGENTURA PRO ATOMOVOU ENERGII MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ORGANIZACE MEZINÁRODNÍ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Prom. biol. Pavel Šremer Ing. Jiří Dlouhý 1. MEZINÁRODNÍ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE NEVLÁDNÍ ORGANIZACE PŘED, BĚHEM A PO SUMMITU ZEMĚ PŘÍPADOVÁ STUDIE NEVLÁDNÍ ORGANIZACE: GREENPEACE MÍSTNÍ ORGÁNY Prom. biol. Pavel Šremer MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ INSTITUCE Ing. Petr Lebeda 1. MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND MULTILATERÁLNÍ ROZVOJOVÉ BANKY SVĚTOVÁ BANKA MĚNÍCÍ SE PŘÍSTUP OECD K PROBLEMATICE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Mgr. Petr Halaxa Bc. Zuzana Dudová 1. ÚVOD ZPRÁVA PORADNÍ SKUPINY PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘI OECD PROHLÁŠENÍ OECD U PŘÍLEŽITOSTI 6. ZASEDÁNÍ UNCSD VZTAHY OECD S NEČLENSKÝMI ZEMĚMI ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ZEMÍ OECD A UDRŽITELNÝ ROZVOJ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PŘÍKLAD AKTIVITY OECD PŘI DOSAHOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OECD A HROZBA GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ EVROPSKÁ UNIE: UDRŽITELNÝ ROZVOJ A ROZVOJOVÁ POMOC Mgr. Petr Halaxa Bc. Zuzana Dudová 1. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, UDRŽITELNÝ ROZVOJ A EVROPSKÁ INTEGRACE PROSAZOVÁNÍ KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PROSAZOVÁNÍ STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V POLITICE ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE EU HLAVNÉ GLOBÁLNE PROCESY A TRENDY SÚČASNOSTI A ICH DOSAH NA REGIÓN STREDNEJ EURÓPY

12 RNDr. Peter Mederly 1. ÚVOD ZMENA ROZVOJOVEJ PARADIGMY ĽUDSTVA GLOBALIZÁCIA A LOKALIZÁCIA DÔSLEDKY DOTERAJŠIEHO ROZVOJA HLAVNÉ GLOBÁLNE PROBLÉMY REAKCIA NA GLOBÁLNU PROBLEMATIKU POTREBA REFORMY RIADENIA NA PRINCÍPE ĽUDSKÉHO ROZVOJA A SPRAVODLIVOSTI PRÍLOHA: REGIONÁLNE POROVNANIE VYBRANÝCH UKAZATEĽOV GLOBÁLNEJ PROBLEMATIKY HĽADANIE STREDOEURÓPSKEJ DIMENZIE TRVALO UDRŽATEĽNÉHO ROZVOJA RNDr. Mikuláš Huba, CSc. 1. ANALÝZA HĽADANIE VÝCHODÍSK NÁSTROJE NA ZLEPŠENIE LITERATÚRA ZAPOJENÍ ČESKÉ REPUBLIKY DO ČINNOSTI MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ Mgr. Robert Stojanov RNDr. Pavel Nováček, CSc. 1. EVROPSKÁ UNIE (EU) ORGANIZACE SEVEROATLANTICKÉ SMLOUVY (NATO) ORGANIZACE PRO HOSPODÁŘSKOU SPOLUPRÁCI A ROZVOJ (OECD) EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE OSN (EHK OSN) PROGRAM OSN PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (UNEP) SVĚTOVÝ SVAZ OCHRANY PŘÍRODY (IUCN) KOMISE OSN PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ (CSD) ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ PRO VÝCHOVU, VĚDU A KULTURU (UNESCO) RADA EVROPY (CE) SVĚTOVÁ BANKA (WB) MEZINÁRODNÍ AGENTURA PRO ATOMOVOU ENERGII (IAEA) PROGRAM SPOJENÝCH NÁRODŮ PRO ROZVOJ (UNDP) ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ PRO PRŮMYSLOVÝ ROZVOJ (UNIDO) ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ (FAO) MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND (IMF) MULTILATERÁLNÍ ROZVOJOVÉ BANKY SVĚTOVÁ METEOROLOGICKÁ ORGANIZACE (WMO) MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ORGANIZACE (IMO) PRAMENY: ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ A HUMANITÁRNÍ POMOC ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Robert Stojanov RNDr. Pavel Nováček, CSc. 1. VÝCHODISKA DOSAVADNÍ ZAHRANIČNÍ POMOC ČR

13 3. NEDOSTATKY V ZAJIŠTĚNÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI ČR PRAMENY ANALÝZA DOSAVADNÍHO ZAPOJENÍ ČR DO MEZINÁRODNÍHO ÚSILÍ O PROSAZOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE RNDr. Pavel Nováček, CSc. 1. SHRNUTÍ NÁVRH PILOTNÍHO PROJEKTU: VÝMĚNA DLUHŮ ZA PŘÍRODU INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC K ZAJIŠTĚNÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ČR JAKO KONTEXT PRO NOVOU VERZI STÁTNÍ POLITIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Doc. JUDr. Eva Kružíková, CSc. Doc. JUDr. Václav Mezřický JUDr. Eva Tošovská, CSc. 1. ÚVOD PRÁVNÍ RÁMEC PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ ORGANIZAČNÍ RÁMEC TRVALÉ UDRŽITELNOSTI EKONOMICKÉ NÁSTROJE PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ K UDRŽITELNÉMU ROZVOJI ČESKÉ REPUBLIKY: VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK SBORNÍK VYCHÁZÍ V PĚTI SVAZCÍCH SVAZEK II: TEORETICKÁ VÝCHODISKA, SOUVISLOSTI, INSTITUCE

14 Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství RNDr. Jan Kára New York

15 1. Úvod V této stati půjde především o zachycení aplikací konceptu udržitelného rozvoje v mezinárodním měřítku, o zmapování jeho nástupu a prorůstání do mezinárodní politiky a spolupráce. Toto úsilí nutně vede ke značnému zjednodušení a k nepřesnostem, jejichž zdrojem je v neposlední řadě i povaha samotného konceptu rozvoje, jeho komplexita, trvající nevyjasněnost i jeho často účelově odlišné interpretace. Poměrně značná pozornost je v této stati věnována období, které předcházelo formulování konceptu udržitelného rozvoje, v němž však lze zárodky tohoto konceptu již spatřovat. Vyplňuje se tak alespoň trochu mezera v česky psané literatuře na dané téma. Paradoxně nejvíce zkratkovitě je pak zachyceno období posledních let, v němž je koncept udržitelného rozvoje pevně zabudován do mezinárodních strategií a do jisté míry je i naplňován. Hlavní příčinou je dnes již nezvládnutelná šíře zakotvení konceptu udržitelného rozvoje a jeho prostoupení do nespočetných řídicích a rozhodovacích mechanismů, resp. do konkrétních aktivit. Tento dluh snad alespoň částečně odstraní přehledy relevantních aktivit některých agencií OSN, dalších mezinárodních organizací a nevládních struktur, které jsou k této stati připojeny. 2. Námluvy Patrně nikdo již přesně neurčí, zda kořeny konceptu udržitelného rozvoje vyrůstaly více z akademické půdy, kypřené teoreticko-filozofickými úvahami environmentalistů a s nimi duchovně spřízněných vizionářů, anebo zda byly více živeny praktickou reflexí globalizujícího se světa, jehož rozvoj stále více narážel na omezenost přírodních ( environmentálních ) zdrojů, resp. na měnící se postoje k jejich využívání. Je však jisté, že příslušný paradigmatický i mezinárodně politický kvas, který našel později výraz v konceptu udržitelného rozvoje, nabyl podstatně na intenzitě na přelomu 60. a 70. let dvacátého století. Tento kvalitativní posun při vnímání otázek životního prostředí a jejich souvislostí s dalšími lidskými aktivitami samozřejmě nepřišel zčista jasna. Mohl již navázat na celou řadu mezinárodních programů, často generovaných a realizovaných v rámci systému OSN a v rostoucí míře také nevládními organizacemi. Samotná Charta OSN, tak jak byla podepsána 26. června 1945 v San Francisku, pojem životní prostředí sice nezná (a na tom nic nezměnily ani její následné úpravy), každopádně ale umožňuje reflexi nových, vynořujících se problémů, včetně problémů ekologických. Určité vodítko v tomto směru poskytují například ustanovení článku 1 Charty OSN, vymezující principy činnosti OSN (jedním z těchto principů je i dosažení mezinárodní spolupráce při řešení mezinárodních problémů ekonomické, sociální, kulturní či humanitární povahy ), a jen o málo konkrétnější ustanovení článku 62, v němž je definována funkce Hospodářské a sociální rady. Ta může zpracovávat či iniciovat studie a zprávy zaměřené na mezinárodní ekonomické, sociální, kulturní, vzdělávací, zdravotní a další související otázky.... Tento obecný a nejasný ekologický mandát stačil světové organizaci a s ní spjatým agenciím k tomu, aby postupně zabudovaly problematiku životního prostředí mezi důležité okruhy svých činností. Svým způsobem průkopníkem v tomto směru byla UNESCO, která se v roce 1948 stala jedním ze spoluzakladatelů IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody). Již v následujícím roce pak UNESCO spolu s dalšími odbornými organizacemi systému OSN FAO, ILO a WHO organizovala v Paříži 15

16 celosvětovou Vědeckou konferenci OSN o ochraně a využívání zdrojů, které se zúčastnili vědci a politici ze 49 zemí. V počátečním období činnosti OSN byly otázky životního prostředí snad nejvýrazněji spojovány se dvěma oblastmi, v nich lidstvo intenzivně hledalo společný zájem: (1) s využíváním přírodních zdrojů mimo působnost jednotlivých států včetně využívání oceánů; a (2) s omezením jaderné hrozby včetně hrozby radiace z jaderných pokusů a jejích dopadů na prostředí a zdraví lidí. V této orientaci lze již také spatřovat zárodky konceptu environmentální bezpečnosti, rozvíjeného ovšem až o několik desítek let později, zejména v USA. Vymezení zmíněných okruhů předurčovalo mimo jiné významnou roli Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a vedlo k uzavření důležitých mezinárodních úmluv Úmluvy o prevenci znečištění moří ropou (1954), Úmluvy o rybaření a ochraně živých zdrojů otevřených moří (1958), Úmluvy o Antarktidě (1959) či Úmluvy o zákazu jaderných pokusů v atmosféře, v kosmu a pod vodou (1963). Významnou integrační roli pro dílčí environmentálně orientované aktivity v rámci systému OSN sehrál Mezinárodní geofyzikální rok ( ). V dalším období nicméně environmentálně orientované aktivity v rámci OSN zaznamenaly relativní útlum, jakkoli se jimi zabýval rostoucí počet odborných orgánů a agencií OSN. Za významnější momenty lze považovat zahájení Mezinárodního biologického programu (1964) a Mezinárodní hydrologické dekády (1965) a nepochybně i ustavení Rozvojového programu OSN (UNDP) v roce 1966, jehož mandát v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje nemohl v té době již souvislosti s problematikou životního prostředí ignorovat. Mimo OSN bylo významnou událostí založení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1961, zprvu bez ekologického mandátu, ale zato s poukazem na udržitelný ekonomický růst, jehož prosazování je zakotveno v samotné zakládací úmluvě organizace. V budoucnu dostanou cíle OECD, podobně jako v případě Evropské unie, silnou environmentální a udržitelnou dimenzi. V mimovládní rovině je pak důležitým mezníkem vznik Světového fondu ochrany přírody (WWF), rovněž v roce Oživení mezinárodně politického zájmu o otázky životního prostředí ve druhé polovině 60. let nepochybně inspirovaly nové poznatky vědy, nové metodologické přístupy (ekologie, systémová teorie), praxe dobývání kosmu (včetně satelitních snímků planety) atd., ale rovněž mezinárodně politický vývoj (rozklad koloniální soustavy) a vnitropolitický vývoj v řadě zemí světa, resp. střídání politických generací a obecně rostoucí ekologické vědomí. V čele nových snah stála opět UNESCO, která v roce 1968 uspořádala v Paříži Konferenci o vědeckých základech a racionálním využití a ochraně zdrojů biosféry. Jedním z konkrétních výsledků této konference bylo založení programu Člověk a biosféra (Man and Biosphere, MAB) v roce Početí a zrání plodu Koncem 60. let již ale také byla v OSN přijata švédská iniciativa směřující k celosvětové konferenci o Životním prostředí člověka a při vědomí určitého zjednodušení lze ideové zárodky konceptu udržitelného rozvoje, resp. jeho mezinárodně politické reflexe, spojit právě se zahájením přípravy této konference, svolané do Stockholmu na červen 1972 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN č (XXIV) z podzimu Tato rezoluce mimo jiné vyjadřuje očekávání, že konference poskytne vodítko pro vlády a mezinárodní organizace při aktivitách směřujících k ochraně 16

17 a zlepšení životního prostředí..., přičemž zvláštní pozornost má být věnována podpoře rozvojových zemí v jejich úsilí vyhnout se těmto problémům. Již přípravy na stockholmskou konferenci široce a komplexně exponovaly souvislosti mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními hledisky v globálním měřítku, resp. souvislosti otázek životního prostředí s problematikou rozvoje. Vlastně poprvé na sebe frontálně narazily dva odlišné pohledy na svět, resp. na jeho rozvoj: pohled relativně vyspělých zemí, posouvajících se do postindustriální fáze vývoje s rostoucími (a politicky formulovanými) požadavky na kvalitu života a životního prostředí a s rostoucím vědomím globálních souvislostí saturování těchto požadavků, a pohled emancipujících se zemí třetího světa, jejichž prakticky jediným očekáváním od mezinárodní spolupráce bylo získání pomoci pro vlastní rozvoj. Tehdejší vyjednávači z vyspělých zemí, zčásti jistě bojující za správnou věc s nefalšovaným nadšením, byli do značné míry zaskočeni nedůvěrou rozvojových zemí, které do jednání vstupovaly s obavou před prosazováním environmentálních hledisek na úkor industrializace a rozvoje obecně (a tedy i případného odčerpávání či přesměrování finančních prostředků z rozvojových fondů) a před zaváděním obchodních bariér na bázi přísných environmentálních a hygienických požadavků. Founex Až konference ve švýcarském Founex v roce 1971 našla kompromisní východisko a uvolnila cestu do Stockholmu. Základem konsensu se stalo konstatování, že environmentální problémy rozvinutých zemí a rovněž globální problémy jsou vázány především na průmyslový rozvoj (tedy zejména na dosavadní rozvoj vyspělých zemí), zatímco u rozvojových zemí jsou naopak projevem nedostatečného rozvoje a chudoby. Pro rozvojové země tak zůstala pokračující industrializace, nejlépe s podporou vyspělých zemí a včetně lokalizace znečišťujících výrob, základní podmínkou spolupráce při řešení problémů životního prostředí. Chudé země prostě vnímaly (a nadále do jisté míry a celkem pochopitelně vnímají) průmyslové znečištění jako menší zlo než bídu či rizika globálních environmentálních problémů. Dohoda z Founex, stvrzená rezolucí Valného shromáždění OSN č (XXVI) z 20. prosince 1971, tak jasně spojuje principy rozvoje a principy ochrany životního prostředí a zároveň odráží v zárodečné podobě princip sdílené ale diferencované odpovědnosti. Stockholm Konference OSN o životním prostředí (United Nations Conference on Human Environment) se uskutečnila ve Stockholmu v červnu roku 1972 za účasti dvou premiérů, četných ministrů a dalších vysokých představitelů ze 113 zemí. Pouze země východní Evropy do Stockholmu nepřijely na protest proti tomu, že účast byla odepřena NDR (nebyla v té době členem OSN). Stockholmská konference na jedné straně znamenala průlom v prosazování mezinárodní spolupráce a koordinace při řešení problémů životního prostředí, na druhé straně odhalila rostoucí divergenci zájmů bohatých a chudých zemí, Severu a Jihu. Stanovisko rozvojových zemí tehdy lapidárně vyjádřila například Indíra Gándhíová slovy ze všech druhů znečištění, kterým musíme čelit, je nejhorší chudoba ; brazilský delegát pak v této souvislosti vzýval průmysl ať jen přijde a znečišťuje. Jen okrajově se na pořad jednání ve Stockholmu dostala kontroverzní populační otázka a celkově se jednání zdaleka nepodařilo odpolitizovat (Čína například deklarovala, že nejzávažnějším ekologickým problémem na Zemi je imperialistická agrese proti lidu Vietnamu). Závěrečný dokument Konference, jehož první částí je 17

18 Deklarace s 26 principy a druhou částí Akční plán se 109 úkoly ekologické politiky v rámci OSN (s hlavním důrazem na informace, management a pomoc vládám), je však možno označit za nesporný úspěch. Úspěchem byla i široká aktivizace nevládního sektoru, který se do průběhu konference zapojil prostřednictvím Ekologického fóra nevládních organizací. Stockholmská deklarace Stockholmská deklarace je dokumentem, který pregnantně vyjadřuje stav poznání i atmosféru daného období (ve stejném roce vyšla slavná kniha Limity růstu ) a v mnohém předurčuje směr následných aktivit jednotlivých zemí i mezinárodního společenství. Preambulární část je uvedena konstatováním, že člověk je jak výtvorem, tak stvořitelem svého prostředí a že jeho schopnost přetvářet toto prostředí dosáhla bezprecedentních rozměrů. Ochrana a zlepšování životního prostředí je proto věcí primární důležitosti a ovlivňuje jak kvalitu života, tak možnosti ekonomického rozvoje na celém světě. Jedním dechem je však tato teze relativizována poukazem na to, že v rozvojových zemích je většina environmentálních problémů způsobena nízkou úrovní rozvoje. Z jednotlivých principů pak z hlediska této statě stojí za vyzdvižení zejména následující pasáže, které se místy značně přibližují pozdější definici, resp. náplni konceptu udržitelného rozvoje: Princip 1: Člověk má základní právo na svobodu, rovnost a odpovídající životní podmínky v prostředí takové kvality, která umožňuje důstojné živobytí, a nese základní odpovědnost za ochranu a zlepšování tohoto prostředí pro současné a budoucí generace... Princip 2: Přírodní zdroje Země včetně vzduchu, vody, půdy, flóry a fauny, a zejména reprezentativní vzorky přírodních ekosystémů, musí být náležitě ochráněny odpovědným plánováním a hospodařením pro současné a budoucí generace. Princip 3: Kapacita Země vytvářet klíčové obnovitelné zdroje musí být zachována, popřípadě obnovena a rozšířena. Princip 5: Neobnovitelné zdroje Země musí být využívány takovým způsobem, aby byly ochráněny před budoucím vyčerpáním a aby prospěch z jejich užívání mohlo sdílet veškeré lidstvo. Princip 8: Ekonomický a sociální rozvoj je základní podmínkou příznivého životního a pracovního prostředí člověka... Princip 9: Environmentální nedostatky způsobené nízkou úrovní rozvoje a přírodními katastrofami představují závažné problémy, které mohou být nejlépe překonány urychleným rozvojem skrze transfery podstatného objemu finanční a technologické pomoci, doplňující vlastní úsilí rozvojových zemí... Princip 11: Environmentální politiky všech zemí by měly rozšiřovat, a nikoli podlamovat stávající či budoucí rozvojový potenciál rozvojových zemí... Je však třeba zdůraznit, že celkově stockholmská konference jako konference o udržitelném rozvoji nevyzněla a že byla (a nadále je) chápána téměř výlučně jako environmentální záležitost. To lze vysvětlit mimo jiné velmi omezenou praktickou možností aplikovat často dvojznačné obecné principy v kontrastu s poměrně jasnou environmentální orientací Akčního plánu, a v neposlední řadě i nepřipraveností meziná- 18

19 rodního společenství a mezinárodních organizací na kvalitativně nový typ spolupráce, který by syntéza požadavků rozvoje a ochrany životního prostředí v globálním měřítku vyžadovala. V každém případě však konference vyburcovala mezinárodní společenství k rozhodným akcím na ochranu životního prostředí a zárodky směřování k udržitelnému rozvoji rozhodně nezadusila. Zárukou rozvíjení těchto myšlenek bylo rozhodnutí stockholmské konference zřídit Program OSN pro životní prostředí. Vznik Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Program OSN pro životní prostředí (UNEP), k jehož vzniku dal Stockholm rozhodující podnět a o němž vzápětí rozhodlo Valné shromáždění OSN rezolucí 2997 (XXVII) z 15. prosince 1972, představoval určitý kompromis. Na jedné straně bylo jasné, že nově objevená problematika životního prostředí potřebuje vlastní globální institucionální platformu, na druhé straně chyběla vůle najít a vymezit pro takovou platformu dostatečný prostor. Svoji roli zde jistě sehrála i obava existujících mezinárodních organizací z případné konkurence v perspektivní oblasti mezinárodní spolupráce. Přitom některé návrhy byly skutečně dalekosáhlé: Švédsko například doporučovalo přeměnit Poručenskou radu OSN v Environmentální radu OSN a také U Thant, tehdejší generální tajemník OSN, podporoval vznik samostatné agencie pro životní prostředí. UNEP byl proto nakonec zřízen pouze jako poněkud nesvéprávný program, jehož hlavní úlohou je koordinace naplňování stockholmského Akčního plánu, jehož mandát je definován v úzkých environmentálních mezích a který nemá realizovat vlastní projekty. Přes daná omezení UNEP hned ve svém počátečním období začal poměrně úspěšně sehrávat roli katalyzátoru pro ekologicky orientované aktivity v rámci OSN v jednotlivých členských zemích (v řadě zemí byla po Stockholmu zakládána národní ministerstva pro životní prostředí a těmto otázkám se začalo věnovat mnohem více pozornosti), organizoval databáze a informační sítě a zasloužil se významnou měrou o to, že v průběhu 70. let problematika životního prostředí dále infiltrovala do značné části rozvětvené struktury OSN. Existence UNEP se výrazně projevila mimo jiné zvýšenou aktivitou na poli mezinárodního práva životního prostředí. Ale nebyla to zdaleka jen OSN v čele s UNEP, kdo na počátku 70. let prosazoval otázky životního prostředí do mezinárodně politické agendy. Aktivity mimo OSN Počátek 70. let by bylo možno označit za zlatý věk životního prostředí; Stockholm a příslušné aktivity OSN jsou jen jedním z průsečíků mnohostranných snah v tomto směru, přirozeně generovaných především vyspělými zeměmi. Především v těchto zemích, ale nejen v nich, vznikala samostatná ministerstva pro životní prostředí, rychle přibývalo nevládních ekologických organizací včetně těch, které působily v mezinárodním měřítku. V roce 1970 byl ustaven Environmentální výbor OECD ve snaze sladit opatření na podporu ekonomického rozvoje s požadavky ochrany životního prostředí, v roce 1972 byl zřízen Environmentální direktorát OECD a Rada OECD přijala Směrnice týkající se mezinárodních ekonomických aspektů environmentální politiky. V té době také Evropské společenství intenzivně pracovalo na své první Environmentální politice, jejíž výchozí teze zdůrazňuje, že trvalý ekonomický růst je možno docílit pouze při ochraně prostředí, neboť přírodní zdroje životního prostředí představují jak bázi, tak limity ekonomického růstu. (Jak snadno lze v této tezi vystopovat meadowsovské varování!) 19

20 Období po Stockholmu Entuziasmus Stockholmu ovšem netrval dlouho. Hned následující léta s ropnými šoky a dalšími problémy jednak vůbec odváděla pozornost jinam, jednak relativizovala naléhavost varovných signálů o limitech růstu. Vynucený příklon k šetrnosti a efektivnějšímu využívání zdrojů se projevil jako důležitý element globální politiky až s určitým zpožděním. Druhou polovinu 70. let lze proto z hlediska zájmu o problematiku životního prostředí charakterizovat jako spíše útlumové období, stejně jako přelom let 70. a 80. Následná konference po Stockholmu, která byla plánována na rok 1982, se například vůbec neuskutečnila. V žádném případě však nešlo o návrat do minulosti, semínka zasetá ve Stockholmu víceméně úspěšně klíčila a vzcházela, ale prostě neprorůstala až na výjimky do vyšších sfér globální politiky. UNEP musel o své místo v systému OSN nadále bojovat a také překonávat určitou nedůvěru rozvinutých zemí s ohledem na umístění svého sekretariátu do Nairobi (kde byl jakoby příliš exponován vůči vlivu rozvojových zemí), což se mimo jiné odrazilo na omezené výši dobrovolných příspěvků. Přesto lze říci, že UNEP své poslání v nelehkých podmínkách plnil. V roce 1975 například zakládá pařížskou Kancelář pro otázky průmyslu a životního prostředí, zpracovává první generaci programu mezinárodního environmentálního práva a v témže roce se v jeho slovníku objevuje pojem udržitelný rozvoj jako výraz úsilí o sladění cílů rozvoje a ochrany životního prostředí. V roce 1977 v Nairobi organizuje Konferenci OSN o dezertifikaci, jejímž výsledkem je Akční plán s 28 doporučeními, a na systematický základ staví spolupráci s dalšími agenciemi a s regionálními komisemi OSN. Environmentální aktivity těchto komisí přitom v mnohém UNEP doplňují i předstihují: v roce 1979 je například na půdě Evropské hospodářské komise OSN přijata průlomová, dnes již o řadu konkrétně zaměřených protokolů doplněná Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. V témže roce ovšem UNEP dosahuje přijetí Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva). V roce 1980 ustavuje UNEP Environmentální výbor mezinárodních rozvojových institucí (CIDIE) se zastoupením rozvojových bank a s cílem integrovat principy ochrany životního prostředí do rozvojových aktivit. Zároveň UNEP prosazuje spojení životního prostředí a rozvoje v rámci Mezinárodní rozvojové strategie pro Třetí rozvojovou dekádu OSN. V roce 1980 také UNEP ve spolupráci s ILO a WHO zahajuje Mezinárodní program chemické bezpečnosti a ve spolupráci s IUCN a WWF předkládá Světovou ochranářskou strategii. Počátek 80. let je vůbec ve znamení strategických přístupů: WHO v roce 1981 přijímá Globální strategii pro Zdraví pro všechny v roce 2000, FAO přichází se strategií Zemědělství: směrem k roku 2000, UNEP přijímá Akční program pro rozvoj a využívání nových a obnovitelných energetických zdrojů a v následujícím roce 1982 ucelený program rozvoje mezinárodního environmentálního práva, známý jako Program z Montevidea. V roce 1982 byla také přijata důležitá Úmluva o mořském právu. a v tomto výčtu by se dalo pokračovat. 4. Zrození a dětství Strategické dokumenty počátku 80. let jednoznačně dokládají obecně rostoucí snahu o komplexní, kontextuální přístup k dílčím aktivitám, včetně aktivit na ochranu životního prostředí. Jestliže se nepodařilo prosadit samostatnou konferenci k 10. výročí Stockholmu, podařilo se (opět z iniciativy UNEP) oživit agendu životního prostředí a rozvoje jiným způsobem. V prosinci 1983 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 20

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 NÁVRH ZPRÁVY o úloze EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice (2015/2104(INI)) Výbor pro zahraniční

Více

VZDĚLÁVÁNÍ, INFORMACE, INDIKÁTORY. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

VZDĚLÁVÁNÍ, INFORMACE, INDIKÁTORY. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek VZDĚLÁVÁNÍ, INFORMACE, INDIKÁTORY K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Svazek 4 Vzdělávání, informace, indikátory Univerzita

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ZDROJE A PROSTŘEDÍ. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

ZDROJE A PROSTŘEDÍ. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek ZDROJE A PROSTŘEDÍ K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Svazek 1 Zdroje a prostředí Univerzita Karlova v Praze Centrum

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy

Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy Konference s mezinárodní účastí Pořadatelé: Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (v rámci projektu ESF Inovace studijního oboru

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj Proč je současný trend neudržitelný? Co je to TUR základní mezníky pohledu (ANKETA) Společenský rozhodovací proces Indikátory TUR (hodnocení situace) Agenda 21

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Dosavadní výsledky českého předsednictví v oblasti životního prostředí za leden - březen 2009

Dosavadní výsledky českého předsednictví v oblasti životního prostředí za leden - březen 2009 Dosavadní výsledky českého předsednictví v oblasti životního prostředí za leden - březen 2009 Ochrana klimatu Neformální seminář: Ve dnech 18.-20. ledna v Praze proběhl Neformální seminář EU ke změně klimatu;

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Průřezové téma Environmentální výchova

Průřezové téma Environmentální výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Počet hodin : 33 Průřezové téma Environmentální výchova Učební texty : Ekologická a environmentální výchova, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o.

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

5. Vnitřní a vnější aspekty politiky ochrany životního prostředí vyžadují koherenci, aby bylo možno efektivně reagovat na výzvy předložené na

5. Vnitřní a vnější aspekty politiky ochrany životního prostředí vyžadují koherenci, aby bylo možno efektivně reagovat na výzvy předložené na Nařízení (ES) 2493/2000 Evropského parlamentu a Rady ze 7. listopadu 2000 k opatřením na podporu dimenze ochrany životního prostředí v rozvojovém procesu rozvojových zemí (Regulation (ES) No 2492/2000

Více

LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE

LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE MEZINÁRODNÍ KONFERENCE GALAVEČER S ČESKOU KVALITOU KONFERENCE VÍTĚZŮ CEN ZA KVALITU NÁRODNÍ CENY KVALITY ČR A CSR zřizovatel Rady kvality ČR Záštitu

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 388 ze dne 19.3.2013 k návrhu na zřízení komise Rady hl.m. Prahy - Rada světové památky Rada hlavního města Prahy I.

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Ramsarská konvence ÚMLUVA O MOKŘADECH MAJÍCÍCH MEZINÁRODNÍ VÝZNAM PŘEDEVŠÍM JAKO BIOTOPY VODNÍHO PTACTVA Co jsou mokřady? Mokřady jsou definovány jako území bažin,

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

NÁRODNÍ STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A REGIONÁLNÍ ROZVOJ. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

NÁRODNÍ STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A REGIONÁLNÍ ROZVOJ. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek NÁRODNÍ STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A REGIONÁLNÍ ROZVOJ K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Svazek 5 Národní strategie

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ PRŮVODCE PROJEKTEM STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PROJEKT STRATEGICKÝ ROZVOJ MČ PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_349 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Příloha 4 k Usnesení vlády České republiky číslo 458 ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Vědomí potřeby jakosti nejen v produktivní sféře, ale ve všech oblastech života společnosti vzrůstalo počátkem devadesátých let

Více

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,

Více

Kosmické aktivity v ČR

Kosmické aktivity v ČR Kosmické aktivity v ČR Ing. Ondřej Šváb vedoucí oddělení Evropské komické agentury a kosmických programů Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstvo dopravy Význam kosmických aktivit

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Plán EVVO ZŠ Heřmanice u Oder na školní rok 2009/2010 Heřmanice u Oder 27.8.2009 Mgr. Moravec Kamil, ředitel ZŠ Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

NÁRODNÍ POLITIKA BOZP

NÁRODNÍ POLITIKA BOZP NÁRODNÍ POLITIKA BOZP Vláda České republiky schválila svým usnesením č. 475 ze dne 19. května 2003 Národní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Národní politika BOZP vyjadřuje vůli nejvyšších

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

STRATEGIE A PROJEKTY ODBORU INFORMATIKY MHMP

STRATEGIE A PROJEKTY ODBORU INFORMATIKY MHMP STRATEGIE A PROJEKTY ODBORU INFORMATIKY MHMP Ing. Ivan Seyček Vedoucí oddělení realizace řešení a provozu Odbor informatiky MHMP 1 / 30. dubna 2009 AGENDA PREZENTACE 1. Strategie Odboru informatiky MHMP

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Zajistili regulaci financí včetně daňových rájů tím, že budete prosazovat automatickou výměnu informací mezi všemi daňovými úřady.

Zajistili regulaci financí včetně daňových rájů tím, že budete prosazovat automatickou výměnu informací mezi všemi daňovými úřady. Vážený pan Mirek Topolánek Předseda vlády Úřad vlády ČR Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 17. března 2009, Praha Věc: Jarní summit EU a dubnové zasedání skupiny G20 Vážený pane premiére, jak patrně

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Cesta ke konceptu TUR

Cesta ke konceptu TUR Cesta ke konceptu TUR Východiska pro ochranu přírody Existence živých organismů podmíněna vztahem k ŽP Ekosystémy existují dlouhodobě v dynamické rovnováze Civilizační fáze: lovci a sběrači zemědělci průmyslová

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008)

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008) Rámcová dohoda Sociální a environmentální ohlašovací standard evropského kožedělného průmyslu Výbor pro odvětvový sociální dialog kožedělný/koželužský průmysl (schváleno ve výboru 17. června 2008) 1. Úvod

Více

Statut Rady vlády pro informační společnost

Statut Rady vlády pro informační společnost V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y P ř í l o h a č. xx k usnesení vlády ze dne xx Statut Rady vlády pro informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení Rada vlády pro informační společnost (dále jen

Více

NOVÉ INICIATIVY PRO PODPORU ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ V ČR Martin Zeman

NOVÉ INICIATIVY PRO PODPORU ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ V ČR Martin Zeman NOVÉ INICIATIVY PRO PODPORU ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ V ČR NOVÉ INICIATIVY PRO PODPORU ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ V ČR Martin Zeman Anotace Odborná veřejnost v oblasti elektronického zdravotnictví

Více

Problematika změny klimatu v ČR

Problematika změny klimatu v ČR Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext

Více

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE)

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) MEZINÁRODNÍ FEDERACE PREZENTACE 8.0. Cíl prezentace Přiblížit strukturu a poslání Mezinárodní

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Jilemnice, 17. června 2015 www.zdravamesta.cz/ls2015 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

14. 15. 16. 17. 18. 19.

14. 15. 16. 17. 18. 19. ČÁST I. - PREAMBULE 1. Uznáváme, že zlepšit lidská sídla, jejichž kvalita značně ovlivňuje každodenní život i celkovou pohodu a spokojenost našich národů, je naprosto nutné. Cítíme, že existuje velká příležitost

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl

PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl FOTO Zprávu dává Ing Zdeněk Bílek MBA Vedoucí PS 12 v CBCSD PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl Vývoj procesu ZDROJE ZDROJE KVALITA NÁKLADY KVALITA NÁKLADY ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ FINANCE ČAS ČAS LIDÉ A

Více

Svazek 1. Návrh souhrnného dokumentu

Svazek 1. Návrh souhrnného dokumentu Svazek 1 Návrh souhrnného dokumentu Praha, květen 2000 SEZNAM AUTORŮ Alois Kutscherauer, Doc. Ing. CSc., vedoucí projektu Luděk Beneš, Ing. Vladimír Bízek, Ing. CSc. Petr Czekaj, Ing. Radim Gill, Ing.

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Světová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém

Světová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Světová ekonomika Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Regionálního programování

Regionálního programování VŠB Technická univerzita v Ostravě Fakulta ekonomická Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vybrané kapitoly Regionálního programování (Prozatímní studijní texty) Doc. Ing. Alois Kutscherauer,

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI.

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. Navrhovaná struktura diplomové práce Úvod 1. Krize a krizová připravenost 1.1 Pojmový aparát krizového managementu

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz 7. rámcový program BEZPEČNOST Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz 1 BEZPEČNOST přístup k programu technologicky orientovaný výzkum (vítáno užití existujících technologií pro účely bezpečnosti) socio

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ

PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ JUDITA ŠTOURACOVÁ A KOL. PROMĚNY EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR A VE SVĚTĚ PROFESSIONAL PUBLISHING OBSAH: Úvodní poznámky 9 I. část: OBECNĚ - TEORETICKÉ OTÁZKY 13 1. kapitola.._ - Ekonomická dimenze mezinárodních

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRACOVNÍ PŘEKLAD POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ pro Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus Schváleno 7. dubna 2006 1. Úvod 1.1. Věcné prohlášení Rovnost příležitostí je v popředí

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více