TEORETICKÁ VÝCHODISKA, SOUVISLOSTI, INSTITUCE. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TEORETICKÁ VÝCHODISKA, SOUVISLOSTI, INSTITUCE. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek"

Transkript

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA, SOUVISLOSTI, INSTITUCE K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

2

3 K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Svazek 2 Teoretická východiska, souvislosti, instituce Univerzita Karlova v Praze Centrum pro otázky životního prostředí květen 2002

4 Vydáno v rámci projektu K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek. Projekt byl koordinován Centrem Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí v letech a podporován Programem OSN pro rozvoj (UNDP) a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky. Editoři: Bedřich Moldan, Tomáš Hák, Hana Kolářová Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí, Praha 2002 ISBN X (soubor) Sazba: Jiří Dlouhý Tisk: Tiskárna Kleinwachter, Frýdek-Místek

5 Sborník z projektu K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Obsah všech svazků Svazek I: Zdroje a prostředí Úvod (Bedřich Moldan) Projekt K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek (Tomáš Hák) Využití vědeckých poznatků k vypracování národního programu udržitelného rozvoje (Jana Vrbová, Jaroslav Macháček aj.) Ochrana a podpora lidského zdraví shrnutí (Radim Šrám) Vývoj znečištění ovzduší v ČR (Helena Kazmarová) Vývoj úmrtnosti, její současný stav a perspektiva (František Kotěšovec, Jiří Skorkovský, Jitka Jelínková, Martin Braniš) Monitorování zátěže populace chemickými látkami z prostředí, rizikové skupiny (Milena Černá, Pavel Rössner) Ovlivnění reprodukčních funkcí životním prostředím (Jan Dejmek, Jiří Rubeš) Využití metod molekulární epidemiologie (Blanka Binková, Radim Šrám) Trvale udržitelný rozvoj z perspektivy výsledků programu Teplice II. sociologické studie (Ivan Gabal) Rizikové faktory znečištěného životního prostředí (Richard Jelínek) Integrovaný přístup ke krajině se zaměřením na rurální prostor (Jaroslav Boháč) Udržitelný rozvoj lidských sídel (Jaroslav Macháček) Biodiverzita, udržitelný rozvoj horských oblastí (Jan Jeník aj.) Trvale udržitelné hospodaření s vodou analýza a perspektivy (Milan Straškraba aj.) Nakládání s nebezpečnými odpady (Miroslav Punčochář) Komplexní funkce lesa strategie pro trvale udržitelný rozvoj lesních ekosystémů (Vladimír Krečmer aj.) Svazek II: Teoretická východiska, souvislosti, instituce Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství (Jan Kára) Základná filozofia trvalej udržateľnosti (Mikuláš Huba) Alternatívne ekonomické teórie podporujúce smerovanie k trvalo udržateľnému rozvoju (Ivan Klinec) Definícia trvalo udržateľného stavu, resp. vývoja (Jan Topercer, Peter Mederly) Globální konference OSN (Petr Lebeda) Mezinárodní smlouvy (Robert Stojanov, Pavel Nováček) Mezinárodní organizace a udržitelný rozvoj (Lenka Dvořáková) Mezinárodní nevládní organizace a udržitelný rozvoj (Pavel Šremer, Jiří Dlouhý) Místní orgány (Pavel Šremer) Mezinárodní finanční instituce (Petr Lebeda)

6 Měnící se přístup OECD k problematice udržitelného rozvoje (Petr Halaxa, Zuzana Dudová) Evropská unie: Udržitelný rozvoj a rozvojová pomoc (Petr Halaxa, Zuzana Dudová) Hlavné globálne procesy a trendy súčasnosti a ich dosah na región Strednej Európy (Peter Mederly) Hľadanie stredoeurópskej dimenzie trvalo udržateľného rozvoja (Mikuláš Huba) Zapojení České republiky do činnosti mezinárodních organizací (Robert Stojanov, Pavel Nováček) Zahraniční rozvojová a humanitární pomoc České republiky (Robert Stojanov, Pavel Nováček) Analýza dosavadního zapojení ČR do mezinárodního úsilí o prosazování udržitelného rozvoje (Pavel Nováček) Institucionální rámec k zajištění trvale udržitelného rozvoje v ČR jako kontext pro novou verzi státní politiky životního prostředí (Eva Kružíková, Václav Mezřický, Eva Tošovská) Svazek III: Hospodářské sektory a environmentální integrace Energetická strategie České republiky (Jana Szomolányiová, Jaroslav Maroušek, Jiří Zeman) Výzva integrace požadavků ochrany prostředí do klíčových odvětví lidské činnosti doprava (Jiří Dufek, Vladimír Adamec, Jan Palán) Udržitelný rozvoj a průmysl (Petr Horáček) Udržitelný rozvoj českého chemického průmyslu (Petr Horáček) Udržitelný rozvoj papírenského průmyslu v České republice (Josef Zbořil) Předpoklady udržitelného rozvoje zemědělství v ČR (Tomáš Gremlica, Karel Jech, Petra Kušková, Jaroslav Pražan, Tomáš Ratinger, Viktor Třebický) Cestovní ruch a životní prostředí (Daniel Mourek) Prognóza rozvoje cestovního ruchu v České republice (Daniel Mourek) Dokumentace rozvoje cestovního ruchu na příkladu NP Šumava (Martin Čihař, Viktor Třebický, Zdenka Tancošová) Ochrana přírody a přírodních zdrojů při turistice a cestovním ruchu (Eliška Nováková a další) Ekologické zásady výstavby a provozu hotelů a dalších ubytovacích a stravovacích zařízení (Vladimír Štětina, Magda Lambojová) Architektonické řešení sportovních a rekreačních zařízení pro cestovní ruch a turistiku vzhledem k prostředí (Arnošt Navrátil, Eduard Schleger) Cestovní ruch z hlediska nevládních organizací (Jaroslav Liberský) Metodika tvorby rozvojových produktů v oblasti šetrné turistiky (Rostislav Hošek) Sociální aspekty cestovního ruchu (Tomáš Doležal, Anna Hogenová, Jan Neuman, Daniel Mourek) Zásady trvale udržitelného rozvoje v cestovním ruchu (Tomáš Doležal, Rostislav Hošek, Eliška Nováková) Financování udržitelného rozvoje průmyslu úloha bank a pojišťoven (Petr Horáček) Analýza možností působení bankovního sektoru v rámci koncepce trvale udržitelného rozvoje České republiky (Jiří Francek)

7 Udržitelný rozvoj a zaměstnanost (Petr Horáček) Svazek IV: Vzdělávání, informace, indikátory Ekologické vzdělávání v oblasti středních škol a přípravy dalšího vzdělávání učitelů (Danuše Kvasničková aj.) Fórum vysokoškolských učitelů (Jana Dlouhá) Knihovna a informační středisko o udržitelném rozvoji (Tomáš Hák, Jiří Dlouhý) Zapojování veřejnosti do rozhodování (Zuzana Drhová) Média v ČR (Ivan Gabal) Změny ve spotřebních vzorcích českých domácností (Martin Lux) Alternativy k ukazateli HDP zhodnocení předpokladů a využití indikátorů trvale udržitelného ekonomického blahobytu (ISEW) pro Českou republiku (Milan Ščasný, Ondřej Kopecký, Eva Cudlínová) Marginální oblasti prostorový indikátor udržitelného rozvoje České republiky (Eva Cudlínová, Michael Bartoš, Drahomíra Kušová, Jan Těšitel) Vývoj a testování indikátorů hlavních změn krajinné pokrývky případové studie z ČR, Litvy, Maďarska, Rumunska a Slovenska (Ján Feranec, Jan Kolář, Tomáš Hák) Soubor indikátorů udržitelného rozvoje České republiky příloha k Národní strategii udržitelného rozvoje ČR (Jan Kovanda, Tomáš Hák, Milan Ščasný) Svazek V: Národní strategie udržitelného rozvoje a regionální rozvoj Návrh národní strategie udržitelného rozvoje České republiky (Bedřich Moldan aj.) Regionální rozvoj (Tomáš Hák) Místní Agenda 21 (Petr Švec) Třebíč Zdravé město podle metodiky Česká Brána 21 (Petr Švec aj.) Kladno strategie udržitelnosti v průmyslovém městě (Viktor Třebický aj.) Český Krumlov konec začátku Místní Agendy 21 (Hana Kolářová aj.) Město Vsetín a mikroregion Vsetínsko začalo to od dětí (Iva Hlinská aj.) Děčínský region proces bez časového omezení (Miloslava Tomiková aj.) Orlickoústecko diskuse o udržitelném rozvoji (Renáta Frimlová) Zapojení občanských iniciativ do Strategie pro Brno (Martin Nawrath)

8

9 Obsah UDRŽITELNÝ ROZVOJ JAKO KLÍČOVÝ PRINCIP V ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH MEZINÁRODNÍHO SPOLEČENSTVÍ...14 RNDr. Jan Kára 1. ÚVOD NÁMLUVY POČETÍ A ZRÁNÍ PLODU ZROZENÍ A DĚTSTVÍ ŠKOLNÍ LÉTA A ZKOUŠKA DOSPĚLOSTI DOSPĚLOST A ZRÁNÍ STÁRNUTÍ? VÝBĚR POUŽITÉ LITERATURY A DOKUMENTACE...36 ZÁKLADNÁ FILOZOFIA TRVALEJ UDRŽATEĽNOSTI...38 RNDr. Mikuláš Huba, CSc. 1. ÚVOD HLAVNÝ ZMYSEL KONCEPCIE TRVALEJ UDRŽATEĽNOSTI STRUČNÉ DEJINY TEORETICKÉHO SMEROVANIA K TRVALEJ UDRŽATEĽNOSTI NIEKTORÉ ÚSKALIA CHÁPANIA KONCEPTU TRVALO UDRŽATEĽNÉHO ROZVOJA (ŽIVOTA) VZŤAH MEDZI PRODUKTIVITOU, STABILITOU A SUSTAINABILITOU PRINCÍPY, KRITÉRIÁ A INDIKÁTORY TRVALEJ UDRŽATEĽNOSTI PRINCÍPY PODĽA JEDNOTLIVÝCH DOKUMENTOV KRITÉRIÁ VYPLÝVAJÚCE Z JEDNOTLIVÝCH PRINCÍPOV...48 POUŽITÁ LITERATÚRA...49 ALTERNATÍVNE EKONOMICKÉ TEÓRIE PODPORUJÚCE SMEROVANIE K TRVALO UDRŽATEĽNÉMU ROZVOJU...52 Ing. Ivan Klinec ÚVOD KRÍZA INDUSTRIALIZMU A POTREBA TRVALO UDRŽATEĽNÉHO ROZVOJA PARADIGMÁLNE RÁMCE TRVALO UDRŽATEĽNÉHO ROZVOJA EKONOMIKA, PRÍRODA A GLOBÁLNA KRÍZA SÚČASNEJ CIVILIZÁCIE EKONÓMIA, DUALIZMUS A PRÍRODNÉ ZÁKONY EKONÓMIA A ENTROPIA POTREBA OBNOVENIA PÔVODNÉHO VÝZNAMU A FUNKCIE EKONÓMIE EKONÓMIA, EKOLÓGIA, TECHNOLÓGIA A ZDROJE EKONÓMIA, EKOLÓGIA A POTREBA HODNOTOVEJ REORIENTÁCIE SPOLOČNOSTI ALTERNATÍVNE EKONOMICKÉ TEÓRIE PREHĽAD ALTERNATÍVNE EKONOMICKE TEÓRIE PODPORUJÚCE SMEROVANIE K TRVALO UDRAŽETEĽNÉMU ROZVOJU ZÁKLADNÉ CHARAKTERISTIKY ALTERNATÍVNE EKONOMICKÉ NÁSTROJE PODPORUJÚCE TRVALO UDRŽATEĽNÝ ROZVOJ ENERGETICKÝ VÝKLAD SOCIÁLNYCH JAVOV A ENERGETICKÝ IMPERATÍV WILHELMA OSTWALDA

10 13. BIOEKONÓMIA NICHOLASA GEORGESCU-ROEGENA MALÉ JE KRÁSNE ERNSTA SCHUMACHERA BOD OBRATU A EKOLOGICKÁ GRAMOTNOSŤ FRITJOFA CAPRU CESTA EDWARDA GOLDSMITHA EKONÓMIA USTÁLENÉHO STAVU HERMANA DALYHO EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA ERNSTA ULRICHA VON WEIZSÄCKERA NEGAWATTOVÁ REVOLÚCIA AMORY B. LOVINSA NOVÁ EKONÓMIA PATA CONATYHO A NADÁCIE PRE NOVÚ EKONÓMIU ZELENÁ EKONÓMIA SARY PARKINOVEJ ILÚZIA RASTU RICHARDA DOUTHWAITA KONIEC PRÁCE A POSTTRHOVÁ ÉRA JEREMY RIFKINA EKONOMICKÁ PASCA JAMESA GOLDSMITHA GEONÓMIA PATRICKA CARSONA A JULIE MOULDENOVEJ EKONOMIKA DARU GIFFORDA PINCHOTA SLNEČNÁ STRATÉGIA HERMANNA SCHEERA SVET, V KTOROM KAŽDÝ VYHRÁVA, HAZEL HENDERSONOVEJ NAŠA SPOLOČNÁ BUDÚCNOSŤ GRO HARLEM BRUTLANDOVEJ A SVETOVEJ KOMISIE PRE ŽIVOTNÉ PROSTREDIE A ROZVOJ ZMENA KURZU STEPHANA SCHMIDHEINYHO A PODNIKATEĽSKEJ RADY PRE TRVALO UDRŽATEĽNÝ ROZVOJ GLOBÁLNY MARSHALLOV PLÁN A NOVÁ GLOBÁLNA EKONOMIKA ALBERTA GORA ZÁVER LITERATÚRA DEFINÍCIA TRVALO UDRŽATEĽNÉHO STAVU, RESP. VÝVOJA Ing. Jan Topercer, CSc. RNDr. Peter Mederly 1. TEORETICKÉ VÝCHODISKÁ TRVALO UDRŽATEĽNÝ ROZVOJ: NÁČRT TEORETICKÉHO RÁMCA SPOLOČNÉ OBSAHOVÉ ELEMENTY DEFINÍCIÍ NAVRHOVANÉ MODIFIKÁCIE DEFINÍCIÍ LITERATÚRA GLOBÁLNÍ KONFERENCE OSN Ing. Petr Lebeda 1. OBECNÝ ÚVOD JEDNOTLIVÉ KONFERENCE HODNOCENÍ VE VZTAHU KE KONCEPCI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Mgr. Robert Stojanov RNDr. Pavel Nováček, CSc. 1. MEZINÁRODNÍ MNOHOSTRANNÉ ÚMLUVY MEZINÁRODNÍ BILATERÁLNÍ ÚMLUVY TROJSTRANNÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Mgr. Lenka Dvořáková 10

11 1. KOMISE OSN PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ PROGRAM OSN PRO ROZVOJ PROGRAM OSN PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ORGANIZACE OSN PRO VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDU A KULTURU ORGANIZACE PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ SVĚTOVÁ METEOROLOGICKÁ ORGANIZACE ORGANIZACE OSN PRO PRŮMYSLOVÝ ROZVOJ MEZINÁRODNÍ AGENTURA PRO ATOMOVOU ENERGII MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ORGANIZACE MEZINÁRODNÍ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Prom. biol. Pavel Šremer Ing. Jiří Dlouhý 1. MEZINÁRODNÍ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE NEVLÁDNÍ ORGANIZACE PŘED, BĚHEM A PO SUMMITU ZEMĚ PŘÍPADOVÁ STUDIE NEVLÁDNÍ ORGANIZACE: GREENPEACE MÍSTNÍ ORGÁNY Prom. biol. Pavel Šremer MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ INSTITUCE Ing. Petr Lebeda 1. MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND MULTILATERÁLNÍ ROZVOJOVÉ BANKY SVĚTOVÁ BANKA MĚNÍCÍ SE PŘÍSTUP OECD K PROBLEMATICE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Mgr. Petr Halaxa Bc. Zuzana Dudová 1. ÚVOD ZPRÁVA PORADNÍ SKUPINY PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘI OECD PROHLÁŠENÍ OECD U PŘÍLEŽITOSTI 6. ZASEDÁNÍ UNCSD VZTAHY OECD S NEČLENSKÝMI ZEMĚMI ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ZEMÍ OECD A UDRŽITELNÝ ROZVOJ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PŘÍKLAD AKTIVITY OECD PŘI DOSAHOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OECD A HROZBA GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ EVROPSKÁ UNIE: UDRŽITELNÝ ROZVOJ A ROZVOJOVÁ POMOC Mgr. Petr Halaxa Bc. Zuzana Dudová 1. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, UDRŽITELNÝ ROZVOJ A EVROPSKÁ INTEGRACE PROSAZOVÁNÍ KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PROSAZOVÁNÍ STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V POLITICE ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE EU HLAVNÉ GLOBÁLNE PROCESY A TRENDY SÚČASNOSTI A ICH DOSAH NA REGIÓN STREDNEJ EURÓPY

12 RNDr. Peter Mederly 1. ÚVOD ZMENA ROZVOJOVEJ PARADIGMY ĽUDSTVA GLOBALIZÁCIA A LOKALIZÁCIA DÔSLEDKY DOTERAJŠIEHO ROZVOJA HLAVNÉ GLOBÁLNE PROBLÉMY REAKCIA NA GLOBÁLNU PROBLEMATIKU POTREBA REFORMY RIADENIA NA PRINCÍPE ĽUDSKÉHO ROZVOJA A SPRAVODLIVOSTI PRÍLOHA: REGIONÁLNE POROVNANIE VYBRANÝCH UKAZATEĽOV GLOBÁLNEJ PROBLEMATIKY HĽADANIE STREDOEURÓPSKEJ DIMENZIE TRVALO UDRŽATEĽNÉHO ROZVOJA RNDr. Mikuláš Huba, CSc. 1. ANALÝZA HĽADANIE VÝCHODÍSK NÁSTROJE NA ZLEPŠENIE LITERATÚRA ZAPOJENÍ ČESKÉ REPUBLIKY DO ČINNOSTI MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ Mgr. Robert Stojanov RNDr. Pavel Nováček, CSc. 1. EVROPSKÁ UNIE (EU) ORGANIZACE SEVEROATLANTICKÉ SMLOUVY (NATO) ORGANIZACE PRO HOSPODÁŘSKOU SPOLUPRÁCI A ROZVOJ (OECD) EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE OSN (EHK OSN) PROGRAM OSN PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (UNEP) SVĚTOVÝ SVAZ OCHRANY PŘÍRODY (IUCN) KOMISE OSN PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ (CSD) ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ PRO VÝCHOVU, VĚDU A KULTURU (UNESCO) RADA EVROPY (CE) SVĚTOVÁ BANKA (WB) MEZINÁRODNÍ AGENTURA PRO ATOMOVOU ENERGII (IAEA) PROGRAM SPOJENÝCH NÁRODŮ PRO ROZVOJ (UNDP) ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ PRO PRŮMYSLOVÝ ROZVOJ (UNIDO) ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ (FAO) MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND (IMF) MULTILATERÁLNÍ ROZVOJOVÉ BANKY SVĚTOVÁ METEOROLOGICKÁ ORGANIZACE (WMO) MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ORGANIZACE (IMO) PRAMENY: ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ A HUMANITÁRNÍ POMOC ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Robert Stojanov RNDr. Pavel Nováček, CSc. 1. VÝCHODISKA DOSAVADNÍ ZAHRANIČNÍ POMOC ČR

13 3. NEDOSTATKY V ZAJIŠTĚNÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI ČR PRAMENY ANALÝZA DOSAVADNÍHO ZAPOJENÍ ČR DO MEZINÁRODNÍHO ÚSILÍ O PROSAZOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE RNDr. Pavel Nováček, CSc. 1. SHRNUTÍ NÁVRH PILOTNÍHO PROJEKTU: VÝMĚNA DLUHŮ ZA PŘÍRODU INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC K ZAJIŠTĚNÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ČR JAKO KONTEXT PRO NOVOU VERZI STÁTNÍ POLITIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Doc. JUDr. Eva Kružíková, CSc. Doc. JUDr. Václav Mezřický JUDr. Eva Tošovská, CSc. 1. ÚVOD PRÁVNÍ RÁMEC PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ ORGANIZAČNÍ RÁMEC TRVALÉ UDRŽITELNOSTI EKONOMICKÉ NÁSTROJE PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ K UDRŽITELNÉMU ROZVOJI ČESKÉ REPUBLIKY: VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK SBORNÍK VYCHÁZÍ V PĚTI SVAZCÍCH SVAZEK II: TEORETICKÁ VÝCHODISKA, SOUVISLOSTI, INSTITUCE

14 Udržitelný rozvoj jako klíčový princip v rozvojových strategiích mezinárodního společenství RNDr. Jan Kára New York

15 1. Úvod V této stati půjde především o zachycení aplikací konceptu udržitelného rozvoje v mezinárodním měřítku, o zmapování jeho nástupu a prorůstání do mezinárodní politiky a spolupráce. Toto úsilí nutně vede ke značnému zjednodušení a k nepřesnostem, jejichž zdrojem je v neposlední řadě i povaha samotného konceptu rozvoje, jeho komplexita, trvající nevyjasněnost i jeho často účelově odlišné interpretace. Poměrně značná pozornost je v této stati věnována období, které předcházelo formulování konceptu udržitelného rozvoje, v němž však lze zárodky tohoto konceptu již spatřovat. Vyplňuje se tak alespoň trochu mezera v česky psané literatuře na dané téma. Paradoxně nejvíce zkratkovitě je pak zachyceno období posledních let, v němž je koncept udržitelného rozvoje pevně zabudován do mezinárodních strategií a do jisté míry je i naplňován. Hlavní příčinou je dnes již nezvládnutelná šíře zakotvení konceptu udržitelného rozvoje a jeho prostoupení do nespočetných řídicích a rozhodovacích mechanismů, resp. do konkrétních aktivit. Tento dluh snad alespoň částečně odstraní přehledy relevantních aktivit některých agencií OSN, dalších mezinárodních organizací a nevládních struktur, které jsou k této stati připojeny. 2. Námluvy Patrně nikdo již přesně neurčí, zda kořeny konceptu udržitelného rozvoje vyrůstaly více z akademické půdy, kypřené teoreticko-filozofickými úvahami environmentalistů a s nimi duchovně spřízněných vizionářů, anebo zda byly více živeny praktickou reflexí globalizujícího se světa, jehož rozvoj stále více narážel na omezenost přírodních ( environmentálních ) zdrojů, resp. na měnící se postoje k jejich využívání. Je však jisté, že příslušný paradigmatický i mezinárodně politický kvas, který našel později výraz v konceptu udržitelného rozvoje, nabyl podstatně na intenzitě na přelomu 60. a 70. let dvacátého století. Tento kvalitativní posun při vnímání otázek životního prostředí a jejich souvislostí s dalšími lidskými aktivitami samozřejmě nepřišel zčista jasna. Mohl již navázat na celou řadu mezinárodních programů, často generovaných a realizovaných v rámci systému OSN a v rostoucí míře také nevládními organizacemi. Samotná Charta OSN, tak jak byla podepsána 26. června 1945 v San Francisku, pojem životní prostředí sice nezná (a na tom nic nezměnily ani její následné úpravy), každopádně ale umožňuje reflexi nových, vynořujících se problémů, včetně problémů ekologických. Určité vodítko v tomto směru poskytují například ustanovení článku 1 Charty OSN, vymezující principy činnosti OSN (jedním z těchto principů je i dosažení mezinárodní spolupráce při řešení mezinárodních problémů ekonomické, sociální, kulturní či humanitární povahy ), a jen o málo konkrétnější ustanovení článku 62, v němž je definována funkce Hospodářské a sociální rady. Ta může zpracovávat či iniciovat studie a zprávy zaměřené na mezinárodní ekonomické, sociální, kulturní, vzdělávací, zdravotní a další související otázky.... Tento obecný a nejasný ekologický mandát stačil světové organizaci a s ní spjatým agenciím k tomu, aby postupně zabudovaly problematiku životního prostředí mezi důležité okruhy svých činností. Svým způsobem průkopníkem v tomto směru byla UNESCO, která se v roce 1948 stala jedním ze spoluzakladatelů IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody). Již v následujícím roce pak UNESCO spolu s dalšími odbornými organizacemi systému OSN FAO, ILO a WHO organizovala v Paříži 15

16 celosvětovou Vědeckou konferenci OSN o ochraně a využívání zdrojů, které se zúčastnili vědci a politici ze 49 zemí. V počátečním období činnosti OSN byly otázky životního prostředí snad nejvýrazněji spojovány se dvěma oblastmi, v nich lidstvo intenzivně hledalo společný zájem: (1) s využíváním přírodních zdrojů mimo působnost jednotlivých států včetně využívání oceánů; a (2) s omezením jaderné hrozby včetně hrozby radiace z jaderných pokusů a jejích dopadů na prostředí a zdraví lidí. V této orientaci lze již také spatřovat zárodky konceptu environmentální bezpečnosti, rozvíjeného ovšem až o několik desítek let později, zejména v USA. Vymezení zmíněných okruhů předurčovalo mimo jiné významnou roli Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a vedlo k uzavření důležitých mezinárodních úmluv Úmluvy o prevenci znečištění moří ropou (1954), Úmluvy o rybaření a ochraně živých zdrojů otevřených moří (1958), Úmluvy o Antarktidě (1959) či Úmluvy o zákazu jaderných pokusů v atmosféře, v kosmu a pod vodou (1963). Významnou integrační roli pro dílčí environmentálně orientované aktivity v rámci systému OSN sehrál Mezinárodní geofyzikální rok ( ). V dalším období nicméně environmentálně orientované aktivity v rámci OSN zaznamenaly relativní útlum, jakkoli se jimi zabýval rostoucí počet odborných orgánů a agencií OSN. Za významnější momenty lze považovat zahájení Mezinárodního biologického programu (1964) a Mezinárodní hydrologické dekády (1965) a nepochybně i ustavení Rozvojového programu OSN (UNDP) v roce 1966, jehož mandát v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje nemohl v té době již souvislosti s problematikou životního prostředí ignorovat. Mimo OSN bylo významnou událostí založení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1961, zprvu bez ekologického mandátu, ale zato s poukazem na udržitelný ekonomický růst, jehož prosazování je zakotveno v samotné zakládací úmluvě organizace. V budoucnu dostanou cíle OECD, podobně jako v případě Evropské unie, silnou environmentální a udržitelnou dimenzi. V mimovládní rovině je pak důležitým mezníkem vznik Světového fondu ochrany přírody (WWF), rovněž v roce Oživení mezinárodně politického zájmu o otázky životního prostředí ve druhé polovině 60. let nepochybně inspirovaly nové poznatky vědy, nové metodologické přístupy (ekologie, systémová teorie), praxe dobývání kosmu (včetně satelitních snímků planety) atd., ale rovněž mezinárodně politický vývoj (rozklad koloniální soustavy) a vnitropolitický vývoj v řadě zemí světa, resp. střídání politických generací a obecně rostoucí ekologické vědomí. V čele nových snah stála opět UNESCO, která v roce 1968 uspořádala v Paříži Konferenci o vědeckých základech a racionálním využití a ochraně zdrojů biosféry. Jedním z konkrétních výsledků této konference bylo založení programu Člověk a biosféra (Man and Biosphere, MAB) v roce Početí a zrání plodu Koncem 60. let již ale také byla v OSN přijata švédská iniciativa směřující k celosvětové konferenci o Životním prostředí člověka a při vědomí určitého zjednodušení lze ideové zárodky konceptu udržitelného rozvoje, resp. jeho mezinárodně politické reflexe, spojit právě se zahájením přípravy této konference, svolané do Stockholmu na červen 1972 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN č (XXIV) z podzimu Tato rezoluce mimo jiné vyjadřuje očekávání, že konference poskytne vodítko pro vlády a mezinárodní organizace při aktivitách směřujících k ochraně 16

17 a zlepšení životního prostředí..., přičemž zvláštní pozornost má být věnována podpoře rozvojových zemí v jejich úsilí vyhnout se těmto problémům. Již přípravy na stockholmskou konferenci široce a komplexně exponovaly souvislosti mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními hledisky v globálním měřítku, resp. souvislosti otázek životního prostředí s problematikou rozvoje. Vlastně poprvé na sebe frontálně narazily dva odlišné pohledy na svět, resp. na jeho rozvoj: pohled relativně vyspělých zemí, posouvajících se do postindustriální fáze vývoje s rostoucími (a politicky formulovanými) požadavky na kvalitu života a životního prostředí a s rostoucím vědomím globálních souvislostí saturování těchto požadavků, a pohled emancipujících se zemí třetího světa, jejichž prakticky jediným očekáváním od mezinárodní spolupráce bylo získání pomoci pro vlastní rozvoj. Tehdejší vyjednávači z vyspělých zemí, zčásti jistě bojující za správnou věc s nefalšovaným nadšením, byli do značné míry zaskočeni nedůvěrou rozvojových zemí, které do jednání vstupovaly s obavou před prosazováním environmentálních hledisek na úkor industrializace a rozvoje obecně (a tedy i případného odčerpávání či přesměrování finančních prostředků z rozvojových fondů) a před zaváděním obchodních bariér na bázi přísných environmentálních a hygienických požadavků. Founex Až konference ve švýcarském Founex v roce 1971 našla kompromisní východisko a uvolnila cestu do Stockholmu. Základem konsensu se stalo konstatování, že environmentální problémy rozvinutých zemí a rovněž globální problémy jsou vázány především na průmyslový rozvoj (tedy zejména na dosavadní rozvoj vyspělých zemí), zatímco u rozvojových zemí jsou naopak projevem nedostatečného rozvoje a chudoby. Pro rozvojové země tak zůstala pokračující industrializace, nejlépe s podporou vyspělých zemí a včetně lokalizace znečišťujících výrob, základní podmínkou spolupráce při řešení problémů životního prostředí. Chudé země prostě vnímaly (a nadále do jisté míry a celkem pochopitelně vnímají) průmyslové znečištění jako menší zlo než bídu či rizika globálních environmentálních problémů. Dohoda z Founex, stvrzená rezolucí Valného shromáždění OSN č (XXVI) z 20. prosince 1971, tak jasně spojuje principy rozvoje a principy ochrany životního prostředí a zároveň odráží v zárodečné podobě princip sdílené ale diferencované odpovědnosti. Stockholm Konference OSN o životním prostředí (United Nations Conference on Human Environment) se uskutečnila ve Stockholmu v červnu roku 1972 za účasti dvou premiérů, četných ministrů a dalších vysokých představitelů ze 113 zemí. Pouze země východní Evropy do Stockholmu nepřijely na protest proti tomu, že účast byla odepřena NDR (nebyla v té době členem OSN). Stockholmská konference na jedné straně znamenala průlom v prosazování mezinárodní spolupráce a koordinace při řešení problémů životního prostředí, na druhé straně odhalila rostoucí divergenci zájmů bohatých a chudých zemí, Severu a Jihu. Stanovisko rozvojových zemí tehdy lapidárně vyjádřila například Indíra Gándhíová slovy ze všech druhů znečištění, kterým musíme čelit, je nejhorší chudoba ; brazilský delegát pak v této souvislosti vzýval průmysl ať jen přijde a znečišťuje. Jen okrajově se na pořad jednání ve Stockholmu dostala kontroverzní populační otázka a celkově se jednání zdaleka nepodařilo odpolitizovat (Čína například deklarovala, že nejzávažnějším ekologickým problémem na Zemi je imperialistická agrese proti lidu Vietnamu). Závěrečný dokument Konference, jehož první částí je 17

18 Deklarace s 26 principy a druhou částí Akční plán se 109 úkoly ekologické politiky v rámci OSN (s hlavním důrazem na informace, management a pomoc vládám), je však možno označit za nesporný úspěch. Úspěchem byla i široká aktivizace nevládního sektoru, který se do průběhu konference zapojil prostřednictvím Ekologického fóra nevládních organizací. Stockholmská deklarace Stockholmská deklarace je dokumentem, který pregnantně vyjadřuje stav poznání i atmosféru daného období (ve stejném roce vyšla slavná kniha Limity růstu ) a v mnohém předurčuje směr následných aktivit jednotlivých zemí i mezinárodního společenství. Preambulární část je uvedena konstatováním, že člověk je jak výtvorem, tak stvořitelem svého prostředí a že jeho schopnost přetvářet toto prostředí dosáhla bezprecedentních rozměrů. Ochrana a zlepšování životního prostředí je proto věcí primární důležitosti a ovlivňuje jak kvalitu života, tak možnosti ekonomického rozvoje na celém světě. Jedním dechem je však tato teze relativizována poukazem na to, že v rozvojových zemích je většina environmentálních problémů způsobena nízkou úrovní rozvoje. Z jednotlivých principů pak z hlediska této statě stojí za vyzdvižení zejména následující pasáže, které se místy značně přibližují pozdější definici, resp. náplni konceptu udržitelného rozvoje: Princip 1: Člověk má základní právo na svobodu, rovnost a odpovídající životní podmínky v prostředí takové kvality, která umožňuje důstojné živobytí, a nese základní odpovědnost za ochranu a zlepšování tohoto prostředí pro současné a budoucí generace... Princip 2: Přírodní zdroje Země včetně vzduchu, vody, půdy, flóry a fauny, a zejména reprezentativní vzorky přírodních ekosystémů, musí být náležitě ochráněny odpovědným plánováním a hospodařením pro současné a budoucí generace. Princip 3: Kapacita Země vytvářet klíčové obnovitelné zdroje musí být zachována, popřípadě obnovena a rozšířena. Princip 5: Neobnovitelné zdroje Země musí být využívány takovým způsobem, aby byly ochráněny před budoucím vyčerpáním a aby prospěch z jejich užívání mohlo sdílet veškeré lidstvo. Princip 8: Ekonomický a sociální rozvoj je základní podmínkou příznivého životního a pracovního prostředí člověka... Princip 9: Environmentální nedostatky způsobené nízkou úrovní rozvoje a přírodními katastrofami představují závažné problémy, které mohou být nejlépe překonány urychleným rozvojem skrze transfery podstatného objemu finanční a technologické pomoci, doplňující vlastní úsilí rozvojových zemí... Princip 11: Environmentální politiky všech zemí by měly rozšiřovat, a nikoli podlamovat stávající či budoucí rozvojový potenciál rozvojových zemí... Je však třeba zdůraznit, že celkově stockholmská konference jako konference o udržitelném rozvoji nevyzněla a že byla (a nadále je) chápána téměř výlučně jako environmentální záležitost. To lze vysvětlit mimo jiné velmi omezenou praktickou možností aplikovat často dvojznačné obecné principy v kontrastu s poměrně jasnou environmentální orientací Akčního plánu, a v neposlední řadě i nepřipraveností meziná- 18

19 rodního společenství a mezinárodních organizací na kvalitativně nový typ spolupráce, který by syntéza požadavků rozvoje a ochrany životního prostředí v globálním měřítku vyžadovala. V každém případě však konference vyburcovala mezinárodní společenství k rozhodným akcím na ochranu životního prostředí a zárodky směřování k udržitelnému rozvoji rozhodně nezadusila. Zárukou rozvíjení těchto myšlenek bylo rozhodnutí stockholmské konference zřídit Program OSN pro životní prostředí. Vznik Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Program OSN pro životní prostředí (UNEP), k jehož vzniku dal Stockholm rozhodující podnět a o němž vzápětí rozhodlo Valné shromáždění OSN rezolucí 2997 (XXVII) z 15. prosince 1972, představoval určitý kompromis. Na jedné straně bylo jasné, že nově objevená problematika životního prostředí potřebuje vlastní globální institucionální platformu, na druhé straně chyběla vůle najít a vymezit pro takovou platformu dostatečný prostor. Svoji roli zde jistě sehrála i obava existujících mezinárodních organizací z případné konkurence v perspektivní oblasti mezinárodní spolupráce. Přitom některé návrhy byly skutečně dalekosáhlé: Švédsko například doporučovalo přeměnit Poručenskou radu OSN v Environmentální radu OSN a také U Thant, tehdejší generální tajemník OSN, podporoval vznik samostatné agencie pro životní prostředí. UNEP byl proto nakonec zřízen pouze jako poněkud nesvéprávný program, jehož hlavní úlohou je koordinace naplňování stockholmského Akčního plánu, jehož mandát je definován v úzkých environmentálních mezích a který nemá realizovat vlastní projekty. Přes daná omezení UNEP hned ve svém počátečním období začal poměrně úspěšně sehrávat roli katalyzátoru pro ekologicky orientované aktivity v rámci OSN v jednotlivých členských zemích (v řadě zemí byla po Stockholmu zakládána národní ministerstva pro životní prostředí a těmto otázkám se začalo věnovat mnohem více pozornosti), organizoval databáze a informační sítě a zasloužil se významnou měrou o to, že v průběhu 70. let problematika životního prostředí dále infiltrovala do značné části rozvětvené struktury OSN. Existence UNEP se výrazně projevila mimo jiné zvýšenou aktivitou na poli mezinárodního práva životního prostředí. Ale nebyla to zdaleka jen OSN v čele s UNEP, kdo na počátku 70. let prosazoval otázky životního prostředí do mezinárodně politické agendy. Aktivity mimo OSN Počátek 70. let by bylo možno označit za zlatý věk životního prostředí; Stockholm a příslušné aktivity OSN jsou jen jedním z průsečíků mnohostranných snah v tomto směru, přirozeně generovaných především vyspělými zeměmi. Především v těchto zemích, ale nejen v nich, vznikala samostatná ministerstva pro životní prostředí, rychle přibývalo nevládních ekologických organizací včetně těch, které působily v mezinárodním měřítku. V roce 1970 byl ustaven Environmentální výbor OECD ve snaze sladit opatření na podporu ekonomického rozvoje s požadavky ochrany životního prostředí, v roce 1972 byl zřízen Environmentální direktorát OECD a Rada OECD přijala Směrnice týkající se mezinárodních ekonomických aspektů environmentální politiky. V té době také Evropské společenství intenzivně pracovalo na své první Environmentální politice, jejíž výchozí teze zdůrazňuje, že trvalý ekonomický růst je možno docílit pouze při ochraně prostředí, neboť přírodní zdroje životního prostředí představují jak bázi, tak limity ekonomického růstu. (Jak snadno lze v této tezi vystopovat meadowsovské varování!) 19

20 Období po Stockholmu Entuziasmus Stockholmu ovšem netrval dlouho. Hned následující léta s ropnými šoky a dalšími problémy jednak vůbec odváděla pozornost jinam, jednak relativizovala naléhavost varovných signálů o limitech růstu. Vynucený příklon k šetrnosti a efektivnějšímu využívání zdrojů se projevil jako důležitý element globální politiky až s určitým zpožděním. Druhou polovinu 70. let lze proto z hlediska zájmu o problematiku životního prostředí charakterizovat jako spíše útlumové období, stejně jako přelom let 70. a 80. Následná konference po Stockholmu, která byla plánována na rok 1982, se například vůbec neuskutečnila. V žádném případě však nešlo o návrat do minulosti, semínka zasetá ve Stockholmu víceméně úspěšně klíčila a vzcházela, ale prostě neprorůstala až na výjimky do vyšších sfér globální politiky. UNEP musel o své místo v systému OSN nadále bojovat a také překonávat určitou nedůvěru rozvinutých zemí s ohledem na umístění svého sekretariátu do Nairobi (kde byl jakoby příliš exponován vůči vlivu rozvojových zemí), což se mimo jiné odrazilo na omezené výši dobrovolných příspěvků. Přesto lze říci, že UNEP své poslání v nelehkých podmínkách plnil. V roce 1975 například zakládá pařížskou Kancelář pro otázky průmyslu a životního prostředí, zpracovává první generaci programu mezinárodního environmentálního práva a v témže roce se v jeho slovníku objevuje pojem udržitelný rozvoj jako výraz úsilí o sladění cílů rozvoje a ochrany životního prostředí. V roce 1977 v Nairobi organizuje Konferenci OSN o dezertifikaci, jejímž výsledkem je Akční plán s 28 doporučeními, a na systematický základ staví spolupráci s dalšími agenciemi a s regionálními komisemi OSN. Environmentální aktivity těchto komisí přitom v mnohém UNEP doplňují i předstihují: v roce 1979 je například na půdě Evropské hospodářské komise OSN přijata průlomová, dnes již o řadu konkrétně zaměřených protokolů doplněná Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. V témže roce ovšem UNEP dosahuje přijetí Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva). V roce 1980 ustavuje UNEP Environmentální výbor mezinárodních rozvojových institucí (CIDIE) se zastoupením rozvojových bank a s cílem integrovat principy ochrany životního prostředí do rozvojových aktivit. Zároveň UNEP prosazuje spojení životního prostředí a rozvoje v rámci Mezinárodní rozvojové strategie pro Třetí rozvojovou dekádu OSN. V roce 1980 také UNEP ve spolupráci s ILO a WHO zahajuje Mezinárodní program chemické bezpečnosti a ve spolupráci s IUCN a WWF předkládá Světovou ochranářskou strategii. Počátek 80. let je vůbec ve znamení strategických přístupů: WHO v roce 1981 přijímá Globální strategii pro Zdraví pro všechny v roce 2000, FAO přichází se strategií Zemědělství: směrem k roku 2000, UNEP přijímá Akční program pro rozvoj a využívání nových a obnovitelných energetických zdrojů a v následujícím roce 1982 ucelený program rozvoje mezinárodního environmentálního práva, známý jako Program z Montevidea. V roce 1982 byla také přijata důležitá Úmluva o mořském právu. a v tomto výčtu by se dalo pokračovat. 4. Zrození a dětství Strategické dokumenty počátku 80. let jednoznačně dokládají obecně rostoucí snahu o komplexní, kontextuální přístup k dílčím aktivitám, včetně aktivit na ochranu životního prostředí. Jestliže se nepodařilo prosadit samostatnou konferenci k 10. výročí Stockholmu, podařilo se (opět z iniciativy UNEP) oživit agendu životního prostředí a rozvoje jiným způsobem. V prosinci 1983 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 20

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

Životní prostředí - úvod do problematiky

Životní prostředí - úvod do problematiky Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 NÁVRH ZPRÁVY o úloze EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice (2015/2104(INI)) Výbor pro zahraniční

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy

Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy Konference s mezinárodní účastí Pořadatelé: Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (v rámci projektu ESF Inovace studijního oboru

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

VZDĚLÁVÁNÍ, INFORMACE, INDIKÁTORY. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

VZDĚLÁVÁNÍ, INFORMACE, INDIKÁTORY. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek VZDĚLÁVÁNÍ, INFORMACE, INDIKÁTORY K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Svazek 4 Vzdělávání, informace, indikátory Univerzita

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

ZDROJE A PROSTŘEDÍ. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

ZDROJE A PROSTŘEDÍ. K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek ZDROJE A PROSTŘEDÍ K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek Svazek 1 Zdroje a prostředí Univerzita Karlova v Praze Centrum

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ 1062 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 26 Vertragstext tschechisch (Normativer Teil) 1 von 61 RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Environmentální management a

Environmentální management a Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního

Více

WP 3.5.1 a 3.5.2 Meziodvětvová strategická doporučení a strategická doporučení týkající se historických budov PŘÍRUČKA

WP 3.5.1 a 3.5.2 Meziodvětvová strategická doporučení a strategická doporučení týkající se historických budov PŘÍRUČKA WP 3.5.1 a 3.5.2 Meziodvětvová strategická doporučení a strategická doporučení týkající se historických budov PŘÍRUČKA Autoři: Francesca Visintin, Alessia Vecchiet, Elisa Tomasinsig CETA Konečná verze:

Více

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Ramsarská konvence ÚMLUVA O MOKŘADECH MAJÍCÍCH MEZINÁRODNÍ VÝZNAM PŘEDEVŠÍM JAKO BIOTOPY VODNÍHO PTACTVA Co jsou mokřady? Mokřady jsou definovány jako území bažin,

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014 CESKLAPES GEOTURISMUS Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory RNDr.Daniel Smutek únor 2014 GEOTURISMUS, GEOPARK obecné pojmy geoturismus a geopark nové výdobytky hospodářského odvětví

Více

PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl

PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl FOTO Zprávu dává Ing Zdeněk Bílek MBA Vedoucí PS 12 v CBCSD PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl Vývoj procesu ZDROJE ZDROJE KVALITA NÁKLADY KVALITA NÁKLADY ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ FINANCE ČAS ČAS LIDÉ A

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Tábor, 18. března 2015 www.zdravamesta.cz/js2015 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Ernst & Young diskusní setkání

Ernst & Young diskusní setkání Ernst & Young diskusní setkání 30. května 2013 Strategie ve veřejné správě v České republice 30. května 2013 Vážené dámy, vážení pánové, dne 30. května 2013 jsme uspořádali diskusní setkání k tématu Strategie

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Místní Agenda 21 v ČR

Místní Agenda 21 v ČR Místní Agenda 21 v ČR Institucionální podpora, kritéria Záštita, cíl - seminář MA21 - Cesta ke kvalitní obci se koná pod záštitou předsedy PS MA21 RVUR a ministra ŽP RNDr. Martina Bursíka, návaznost na

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

VÝSLEDNÉ STANOVISKO OPONENTNÍHO TÝMU

VÝSLEDNÉ STANOVISKO OPONENTNÍHO TÝMU VÝSLEDNÉ STANOVISKO OPONENTNÍHO TÝMU (Vyplňuje vedoucí oponentního týmu) Municipalita: Město Litoměřice Rok oponentury: 2015 A) Průběh oponentury Auditu UR Audit udržitelného rozvoje zpracovalo Město Litoměřice

Více

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Kosmické aktivity v ČR

Kosmické aktivity v ČR Kosmické aktivity v ČR Ing. Ondřej Šváb vedoucí oddělení Evropské komické agentury a kosmických programů Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstvo dopravy Význam kosmických aktivit

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obory fitness industry. na období 2011 až 2015 České republice. Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby.

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obory fitness industry. na období 2011 až 2015 České republice. Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby. SEKTOROVÁ DOHODA pro obory industry na období 2011 až 2015 České republice Předkládá: Sektorová rada pro osobní služby Preambule Sektorová dohoda zaměřená na sektor má zásadní význam pro rozvoj kvalitních

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 Další vývoj v oblasti MOS Svaz měst a obcí

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Posílení spolupráce a koordinace v rámci smluv zaměřených na chemické látky a odpady

Posílení spolupráce a koordinace v rámci smluv zaměřených na chemické látky a odpady Posílení spolupráce a koordinace v rámci smluv zaměřených na chemické látky a odpady Klára Quasnitzová MŢP odbor mnohostranných vztahů Tel: 267 12 22 15 Proč se hovoří o synergiích? Snaha lépe - koordinovaně

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

PODNIKÁNÍ V ZAHRANIČÍ

PODNIKÁNÍ V ZAHRANIČÍ Metodické listy pro předmět Vstup České republiky do EU nutně vyžaduje větší rozsah znalostí mezinárodního obchodu a různých forem podnikání v zahraničí. Cílem předmětu je poskytnout studentům potřebné

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Výchozí podmínky NEHAP, UV 810/1998, programovým dokumentem v oblasti zdraví a životního prostředí přes 150 úkolů významná role

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA 21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

GLOBÁLNÍVÝROBKOVÁ STRATEGIE GPS Global Product Strategy konference SCHP ČR 22. září 2011 Praha. ing. Vladimír Novotný konzultant

GLOBÁLNÍVÝROBKOVÁ STRATEGIE GPS Global Product Strategy konference SCHP ČR 22. září 2011 Praha. ing. Vladimír Novotný konzultant GLOBÁLNÍVÝROBKOVÁ STRATEGIE GPS Global Product Strategy konference SCHP ČR 22. září 2011 Praha ing. Vladimír Novotný konzultant OBSAH: CO JE GLOBÁLNÍ VÝROBKOVÁ STRATEGIE - GPS GLOBÁLNÍ VÝROBKOVÁ STRATEGIE

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více