Hospodaření s odpadem ve společnosti Gama G+V, s.r.o. Waste Management in the Company Gama G+V, s.r.o.

Transkript

1 MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Podniková ekonomika a management Václav Gába Hospodaření s odpadem ve společnosti Gama G+V, s.r.o. Waste Management in the Company Gama G+V, s.r.o. Bakalářská práce Ing. Anežka Machátová Olomouc 2013

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedené informační zdroje. Olomouc... Václav Gába

3 Děkuji Ing. Anežce Machátové za odborné vedení bakalářské práce. Děkuji vedení firmy Gama G+V, s.r.o. za vytvoření zázemí pro vypracování bakalářské práce a poskytnutí potřebných informací.

4 Obsah Úvod:... 6 TEORETICKÁ ČÁST Odpadové hospodářství Odpady Katalog odpadů Stavební a demoliční odpady Legislativa stavebního a demoličního odpadu Stavební a demoliční odpady v systému odpadového hospodářství EU Stavební a demoliční odpady v systému odpadového hospodářství ČR Katalog stavebních odpadů Definice základních pojmů Plán odpadového hospodářství ČR Nakládání se stavebními a demoličními odpady Recyklace stavebních a demoličních odpadů Zřízení recyklačního zařízení Technologie recyklačního zařízení Využití recyklátu Dopady ze stavebních a demoličních odpadů Environmentální prostředí stavebních a demoličních odpadů Dopad na životní prostředí Environmentální management Ekonomický dopad Dopad na obyvatelstvo Instituce zabývající se stavebním a demoličním odpadem PRAKTICKÁ ČÁST Představení společnosti Gama G+V, s.r.o Systém řízení Charakteristika činností SWOT analýza Analýza současného stavu nakládání se stavebními a demoličními odpady

5 4.4.1 Svoz stavebního a demoličního odpadu Recyklace asfaltového odpadu Stavební a demoliční odpady společnosti v porovnání s celkovou produkcí kraje Návrh na inovaci drtič, třídič stavebního a demoličního odpadu Kroky realizace inovace PEEST analýza Inovační proces Investiční projekt Modelování různých řešení investičního záměru Vysoká investice Střední investice Nejnižší investice Zhodnocení investičního záměru Propočet nákladů Propočet výnosů Výsledek hospodaření s SDO Rizika investičního záměru Volba efektivního řešení pro nakládání s odpady a návrh opatření Závěr ANOTACE Seznam použitých zdrojů Literatura: Internet: Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků: Seznam tabulek: Seznam zkratek Seznam příloh Přílohy

6 Úvod: Tématem bakalářské práce je systém nakládání se stavebním a demoličním odpadem, konkrétně ve stavební firmě Gama G+V, s.r.o. Hospodaření s odpadem je oblast, která každé ekonomicky zdatné společnosti přináší mnoho výhod. Úspěšné zavedení strategie pro nakládání s odpady ve stavební firmě sníží náklady, zvýší příjmy, vytvoří nové pracovní pozice a zajistí konkurenční výhodu. Nehledě na ožehavost oblasti životního prostředí, je toto téma významné z hlediska intenzivního rozvoje firmy. V konkurenčním prostředí malých a středních podniků je aktuálně málo takových, které dbají na hospodaření s odpadem, a proto jeho zavedení představuje významnou konkurenční výhodu. Právě z cíleného vytváření konkurenční výhody je tato bakalářská práce součástí strategického plánování firmy, kam se chce dostat v příštích třech letech. Téma Hospodaření s odpadem jsem si vybral z důvodu, neboť mi není lhostejné, jak se v ČR s odpadem nakládá. Některé podnikatelské subjekty (FO nebo PO) úmyslně znečišťují životní prostředí a těží z toho, že český národ není tak ekologicky smýšlející, jako třeba naši jižní sousedé z Rakouska. Ačkoliv se jedná o sousední stát, systém řízení odpadů má vyvinutý na daleko vyšší úrovni než v ČR. Vzhledem k mým častým příležitostem vycestovat do prostředí rakouských Alp, jsem si vědom, jak citlivý přístup k otázkám životního prostředí tato země má, ale zároveň jak jednoduše to funguje, když opravdu všichni lidé nejen v podnikatelské sféře sdílí na toto téma stejný názor a chovají se ekologicky v každém ohledu. Z tohoto je třeba si vzít příklad a aplikovat podobný systém řízení odpadů i do prostředí ČR. Aplikaci tématu do firemního prostředí Gama G+V, s.r.o. jsem zvolil právě proto, že jsem se stal členem vedení této společnosti, které je plně zodpovědné za dosažené úspěchy či neúspěchy. Jako součást řízení jsem zodpovědný za kvalitní strategické plánování, alokování nákladů, za efektivní hospodaření celé společnosti a sledování výnosů. Aby mohla společnost dosáhnout maximálního zisku, musí umět dokonale řídit všechny své procesy. Tato bakalářská práce se zabývá jedním z těchto procesů, který je ovšem úzce provázán se všemi ostatními hlavními procesy, proto je důležitá dobrá znalost vnitřního i vnějšího prostředí firmy, která byla při vypracování této práce velkým přínosem. 6

7 Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je přiblížit problematiku odpadů, hlavně tedy stavebních a demoličních odpadů (dále jen SDO) obecně. Vyčlenit možné druhy SDO, platné dle legislativy ČR. Představit možné způsoby nakládání a využití SDO. Ukázat možné dopady na životní prostředí, ekonomické a sociální dopady. V praktické části je cílem vymodelování ideálního projektu, který bude řešit komplexní systém nakládání s odpadem ve společnosti Gama G+V, s.r.o. První část seznamuje se společností a jejím dosavadním působením na zdejším trhu, druhá část se věnuje odpadovému inovačnímu procesu. Od návrhu a analýz možného řešení, přes výpočet nákladů na provoz a pořízení recyklační linky až po stanovení sběrné a prodejní ceny a výpočet zisku. Tento návrh opatření by měl společnosti pomoci posílit stávající pozici na trhu. Komplexním cílem této bakalářské práce je tedy inovace procesu nakládání s odpady ve společnosti s potenciální možností zažádat o dotaci v rámci OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v rámci Evropských programů pro regionální rozvoj. Trvalou aktuálnost tohoto tématu potvrzují dlouhodobé trendy, kdy SDO představují hmotnostně velmi značnou část produkce všech odpadů (cca 30%) a to jak v ČR, tak i v ostatních zemích EU a tím pádem neúnosnost jejich skladovaní. Požadavek na cílené snižovaní nákladů téměř na všech stavbách, je dalším aspektem aktuálnosti tohoto tématu. Recyklace SDO představuje snížení nákladů hned v několika procesech. V práci je analyzován současný stav společnosti a problém, který je řešený. Také jsou v ní využity metody syntézy a deskripce. V praktické části je stěžejní úlohou vymodelovat různá konkrétní řešení pro nakládání s odpady ve stavební společnosti a následná komparace všech možností a volba toho nejefektivnějšího. Jako hlavní informační zdroje posloužily odborné webové servery zabývající se tématikou stavebních odpadů, data z českého statistického úřadu, zákon o odpadech a interní dokumenty a informace z firemního prostředí. Doplňující literaturu tvořily sborníky Recycling dostupné na webových stránkách Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v České republice. Ostatní literatura je uvedena v závěru samotné práce v souhrnu všech zdrojů. 7

8 TEORETICKÁ ČÁST 1. Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je relativně mladou, dynamicky se rozvíjející oblastí našeho národního hospodářství. Průmyslově a ekonomicky vyspělé země se začaly odpadovým hospodářstvím intenzivně zabývat teprve v posledních letech, v České republice vznikl první zákon o odpadech až po roce 1989, konkrétně v roce Před přijetím tohoto zákona nebylo nakládání s odpady v ČR na legislativní úrovni nijak kontrolováno ani řízeno. Výjimku tvořily tzv. druhotné suroviny, pro které byly vydány složkové předpisy. 1 Přijetím zákonné úpravy došlo jednak k tomu, že byly určeny kategorie odpadů, jejich ekologická nebezpečnost a následně způsoby nakládání s jednotlivými druhy, také byly určeny povinnosti, které vznikají při nakládání s odpady. Ovšem zákon jako takový hlavně klade důraz na předcházení vzniku odpadů. 1.1 Odpady Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a směrnice o odpadech 98/2008 ES, je za odpad považována věc, které se určitá osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Základní rozdělení odpadů lze udělat podle vlastností odpadů, podle původu odpadů, podle toho, jak jsou odpady nebezpečné k životnímu prostředí a také podle možností využití odpadů jako druhotné suroviny. Základní rozdělení: 2 podle základních fyzikálních vlastností na tuhé, kapalné, plynné, směsné, podle původu na průmyslové, komunální, odpady z těžby, zemědělské, ostatní, podle možnosti využití jako druhotné suroviny na využitelné, nevyužitelné, podle nebezpečnosti k životnímu prostředí na ostatní, nebezpečné. 1 Odpadové hospodářství.[online]mzp.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 2 FILIP, J.: Odpadové hospodářství, s

9 Základní rozdělení není dostačující, odpady nemají pouze jedinou vlastnost, ale celý soubor vlastností. Pro práci s odpady je důležité jejich zařazení v Katalogu odpadů, kde jsou seřazeny všechny materiály, právě podle těchto společných vlastností. 1.2 Katalog odpadů Státy EU vypracovaly katalog odpadů, který charakterizuje jednotlivé druhy odpadů a rozčleňuje je podle vlastností, sfér vzniku, eventuálně dalších znaků. Tento katalog přebírá zákon do právního řádu ČR a je vydáván ministerstvem životního prostředí ČR. 3 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 381/2001 Sb., kterou se rozumí seznam všech odpadů a nebezpečných odpadů. Každému z nich je přiřazeno šestimístné katalogové číslo druhu odpadů, které je uvedeno v tomto Katalogu odpadů. Prvé dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu. Šestičíslí zakončené hvězdičkou značí nebezpečný odpad. Při zařazování pod tato čísla se původce odpadu řídí touto vyhláškou a změnami 503/2004 Sb., 168/2007 Sb. a 374/2008 Sb. ze Zákona o odpadech. Tab. 1 - Skupiny odpadů Katalog odpadů Skupiny katalogu odpadů 01 Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene 02 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin 03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky 04 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 05 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí 06 Odpady z anorganických chemických procesů 07 Odpady z organických chemických procesů 08 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnících materiálů a tiskařských barev 09 Odpady z fotografického průmyslu 10 Odpady z tepelných procesů 3 JUCHELKOVÁ D.: Likvidace a využití odpadů. s. 11 9

10 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) 14 Odpady z organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a/nebo výzkumu s nimi souvisejícími (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadu ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a pro průmyslové účely 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek odděleného sběru 10

11 2. Stavební a demoliční odpady Odpady, vznikající při uskutečňování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb nazýváme jako stavební a demoliční odpady (dále jen SDO). Při vhodném řízení jejich vzniku a stanoveném nakládání s nimi mohou být významným zdrojem úspor primárních surovin. 4 SDO nejsou většinou nebezpečné z ekologického hlediska, ale díky svým objemům se stávají neúnosné pro skládky. Před rokem 1980 byly tyto odpady téměř vždy skládkovány. Teprve v 80. letech vlivem nedostatku místa na skládkách a ekologickým opatřením (opětovné využití odpadních materiálů) se tento odpad začal ve větší míře zpracovávat a využívat znovu ve stavebnictví. Recyklace stavebních odpadů se tak i v ČR stala běžnou součástí při nakládání se stavebními odpady v rámci demoliční činnosti a při využití v následné stavební činnosti. 2.1 Legislativa stavebního a demoličního odpadu Tato podkapitola objasňuje problematiku SDO a nakládáním s nimi platné s legislativou EU a ČR. Z důvodu jednoduchosti a jednoznačnosti jsou jasně vymezené pojmy a procesy v zákonech, vyhláškách, nařízeních a směrnicích EU. Právní předpisy, dle kterých se nakládání s odpady řídí, jsou součástí přílohy 1, jedná se zejména o zákon o odpadech číslo 185/2001 Sb. ve znění následujících předpisů, celonárodní plán odpadového hospodářství a plány odpadového hospodářství jednotlivých krajů, vyhlášku číslo 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Jednou ze základních podmínek úspěšnosti recyklace SDO je však konkurenceschopnost vyrobených recyklátů, což spočívá zejména v důsledném dodržování jejich jakosti v souladu s příslušnými ČSN EN. Posuzování vlastností recyklátů podle harmonizovaných ČSN EN umožňující jednoznačné využití recyklovaných SDO se začalo uplatňovat teprve v posledních letech Stavební a demoliční odpady v systému odpadového hospodářství EU Konec 20. století a začátek 21. století je ve znamení prudkého technologického rozvoje nových environmentálních postupů a technologií zvyšujících efektivitu nakládání s odpady. Výzkum a vývoj těchto postupů a technologií dosáhl rozsahů 4 Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. [online]mzp.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 5 Recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. [online]asb-portal.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 11

12 srovnatelných s ostatními průmyslovými obory. V čele tohoto procesu kráčí moderní legislativa, která je v zemích Evropské unie založena na jednoduchém schématu, podporujícím prevenční postupy a systémy zpětného materiálového a energetického využití a pro zbytkový odpad pak technologie bezpečného odstranění. Současně tato legislativa podporuje princip blízkosti (nakládání s odpady přednostně v místě jejich vzniku). V roce 2008 přijal Evropský parlament Směrnici č. 98/2008 o odpadech, která stále trvá a vymezuje pětistupňovou hierarchii: a) předcházení vzniku, b) úprava za účelem opětovného použití, c) recyklace, d) jiné využití, například energetické využití, e) odstranění. Tato směrnice stanoví recyklovat 50% běžného komunálního odpadu včetně plastů, skla, papíru a kovů a 70% odpadu ze stavebnictví do roku Dále upravuje odpovědnost výrobce a klade důraz na zásadu soběstačnosti a blízkosti při nakládání s odpadem. 6 Hřebíček uvádí: SDO tvoří obrovské množství odpadů ve všech členských zemích EU, měřeno v tunách, to často bývá mezi 25 až 40% z celkové produkce odpadů v dané zemi. 7 Z dostupných dat Eurostatu je vidět podrobné rozčlenění a podíl stavebních a demoličních odpadů k celkové produkci odpadů v jednotlivých členských státech EU. Tato tabulka je dostupná jako příloha 2 v přílohách této práce Stavební a demoliční odpady v systému odpadového hospodářství ČR SDO nemají sice z pohledu Evropského společenství stanoven jednotný právní předpis jako je tomu u jiných odpadových komodit, a možná právě proto je procento jejich využívání z pohledu Plánu odpadového hospodářství ČR na vynikající úrovni, Legislativní rámce jsou nicméně řadu let v právním řádu ČR stanoveny již známým zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a nařízením vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR, v platných zněních. 8 Celková produkce odpadů v roce 2011 v ČR dosáhla 23,4 mil tun, patří sem jak odpady podnikové (včetně SDO), tak od obyvatel. Z toho bylo vyprodukováno 3,4 mil tun komunálního odpadu, po jeho odečtení nám tedy zbývá cca 20 mil tun podnikových 6 Srov. HŘEBÍČEK, J.: Stavební a demoliční odpady v rámci integrovaného systému nakládání s odpady, s HŘEBÍČEK, J.: Dopady politiky EU v efektivitě využívání zdrojů na oblast stavebních a demoličních odpadů, s Srov. MANHART, J.: Stavební a demoliční odpady v systému odpadového hospodářství ČR, s

13 odpadů, ve kterém je zahrnutý i SDO. 9 Z obrázku 1 a tabulky 2 lze tedy snadno dopočítat produkce SDO na území ČR a v jednotlivých krajích. Produkce SDO na území ČR za rok 2011 (viz obr. 1 a tab. 2): x 0,59 = ,3 tun Produkce SDO na území Olomouckého kraje za rok 2011 (viz obr. 1 a tab. 2): x 0,59 = ,2 tun Graf 3 Složení produkce podnikových odpadů dle Katalogu odpadů v roce 2011 Structure of waste generated by enterprises by Waste Catalogue; % Stavební a demoliční odpady (skupina 17) Construction and demolition waste (Group 17) Odpady z tepelných procesů (skupina 10) Waste from thermal processes (Group 10) 11% 10% 59% Odpady ze zařízení na zpracování odpadu (skupina 19) Waste from waste treatment facilities (Group 19) Ostatní odpady (skupiny 01-09,11-16,18,20) Other waste (Groups 01-09, 11-16,18,20) Obr. 1 - Produkce podnikových odpadů 10 9 Srov. Nakládáni s odpady a produkce druhotných surovin. [online]czso.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 10 Produkce, využití a odstranění odpadů [online]czso.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 13

14 Tab. 2 - Produkce podnikových odpadů v regionech 11 Produkce podnikových odpadů podle krajů v roce 2011 *) Waste generated by enterprises: by region; 2011 *) v t Tonnes nebezpečné Hazardous ostatní Non-hazardous Česká republika Czech Republic v tom: Celkem Total Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj v tom: *) podle sídla podniku *) By head office of enterprise Katalog stavebních odpadů V tomto katalogu stavebních odpadů jsou tučně zvýrazněny ty odpady, které jsou vhodné k úpravě (recyklaci) v zařízeních pro nakládání s SDO. Tab. 3 - Druhy SDO 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) 1701 Beton, cihly, tašky a keramika Beton Cihly Tašky a keramické výrobky * Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků 11 Produkce, využití a odstranění odpadů [online]czso.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 14

15 obsahující nebezpečné látky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem Dřevo, sklo a plasty Dřevo Sklo Plasty * Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné 1703 Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu * Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi neuvedené pod číslem * Uhelný dehet a výrobky z dehtu 1704 Kovy (včetně jejich slitin) Měď, bronz, mosaz Hliník Olovo Zinek Železo a ocel Cín Směsné kovy * Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami * Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky Kabely neuvedené pod Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina * Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod číslem * Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem * Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu 15

16 170601* Izolační materiál s obsahem azbestu * Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Izolační materiály neuvedené pod čísly a * Stavební materiály obsahující azbest 1708 Stavební materiál na bázi sádry * Stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem Jiné stavební a demoliční odpady * Stavební a demoliční odpady obsahující rtuť * Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB) * Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly , a Definice základních pojmů 12 Těmito pojmy se pro účely této práce, pro účely zákona o odpadech a pro lepší orientaci v odpadovém hospodářství SDO rozumí: a) stavební a demoliční odpad (SDO) odpad vznikající při zřizování staveb, jejich údržbě, při změnách dokončených staveb a odstraňování staveb zařazovaný do skupiny 17 Katalogu odpadů, b) nakládání s odpady jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování, c) zařízení technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby, d) shromažďování SDO krátkodobé soustřeďování SDO do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s nimi, e) skladování SDO přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm, 12 Srov. ŘÍMANOVÁ, D.: Zákon o odpadech, s

17 f) sběr SDO soustřeďování odpadu právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění, g) úprava SDO činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností SDO za účelem usnadnění jejich využití. U SDO se jedná zejména o úpravu složení (třídění) a úpravu velikosti jeho složek (drcení). Touto úpravou (recyklací) vzniká z SDO výrobek, h) třídění SDO rozdělení SDO na frakce dle požadavků, i) drcení SDO vznik materiálu jedné frakce, j) využívání SDO náhrada prvotních surovin stavebními a demoličními odpady nebo využití látkových vlastností těchto odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům. Zejména se jedná o způsob uvedený v příloze č. 3 k zákonu o odpadech, pod kódem R 5 Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů, k) recyklát materiál, který vychází z recyklačních linek určených k úpravě stavebního a demoličního odpadu. Recyklát je používán jako náhrada prvotní suroviny s obdobnými požadovanými vlastnostmi a frakcí. Recyklát je na trh uváděn jako výrobek, l) původce odpadu právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. 2.2 Plán odpadového hospodářství ČR Přesto, že v některých zemích EU je hospodaření s SDO vyvinuto na velmi kvalitní úroveň, k této problematice se stále přistupuje v různých členských zemích EU různými způsoby. Za účelem přiblížení se k evropské recyklační společnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů by měly být nalezené vhodné společné postupy, které by zohledňovaly různé způsoby sběru v různých členských státech. Při dosahování cílů předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi mohou hrát klíčovou úlohu hospodářské nástroje. Stavební odpad má často hodnotu jako zdroj a další uplatňování hospodářských nástrojů může maximalizovat jeho přínos Srov. HŘEBÍČEK, J.: Stavební a demoliční odpady v rámci integrovaného systému nakládání s odpady, s

18 V ČR sice není plán odpadového hospodářství SDO na takové úrovni jako v sousedním Německu či Rakousku, avšak cíl dále využívat 75% vznikajících SDO byl již s předstihem splněn. 14 Ministerstvo životního prostředí financuje řadu výzkumných projektů v této oblasti, které, v kombinaci s vhodně zvolenou obchodní politikou podpořenou hospodářskými nástroji, můžou vytvořit ideální prostředí pro nakládání s odpady. Vzhledem k masivnímu množství SDO je této problematice věnována stále větší pozornost za účelem využití tohoto skrytého a významného potenciálu. Za stejným účelem byl v roce 2008 vydán Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi, který vydalo Ministerstvo životního prostředí. 2.3 Nakládání se stavebními a demoličními odpady Nakládání s odpady se řídí dle Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška stanoví náležitosti k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, včetně náležitostí žádosti o souhlas k provozování takového zařízení. Ministerstvo životního prostředí, vědomo si požadavku na vytvoření postupů směřujících k předcházení vzniku odpadů, k materiálovému využívání odpadů a k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady a ke snížení rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí v Metodickém návodu odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadu a pro nakládání s nimi zejména orgánům státní správy v oblasti odpadového hospodářství v rámci jejich působnosti doporučuje: 15 vytvářet podmínky umožňující a podporující využívání prokazatelně vhodně upravených SDO v souladu s příslušnými právními předpisy, usměrňovat původce odpadů a oprávněné osoby s cílem prosazovat do praxe hierarchii nakládání s SDO v souladu s požadavky zákona o odpadech, spolupracovat se stavebními úřady ve smyslu sjednocení přístupů k problematice nakládání s SDO a aktivně se zúčastňovat postupů a řízení vedených stavebními úřady podle stavebního zákona, 14 Srov. MANHART, J.: Stavební a demoliční odpady v systému odpadového hospodářství ČR, s Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. [online]mzp.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 18

19 v rámci kontrolní činnosti zamezit využívání neupravených SDO k úpravě terénu nebo rekultivacím a nakládání s nimi mimo zařízení k nakládání s odpady. Zaručeně i díky těmto doporučením je recyklace SDO v České republice již běžnou technologií pro materiálové využívání SDO. V předchozích letech došlo v oblasti nakládání se stavebními a demoličními odpady k jednoznačnému přesunu ze skladování či spekulativních rekultivací a vyrovnávání terénu směrem k recyklačním provozům. Obr. 2 - Produkce druhotných surovin 16 Problematice nakládání s SDO se v budoucnu bude věnovat stále více subjektů za účelem využití SDO jako druhotné suroviny. Toto je výrazně podporováno i v rámci aktuálně připravované politiky ČR v oblasti druhotných surovin. Ve sborníku RECYCLING 2012 Kulhánková uvádí: Podrobné rozpracování opatření uvedených v Politice druhotných surovin bude řešit Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, který bude zpracován cca do poloviny roku Obsahem budou konkrétní opatření, podrobně rozpracovaná formou úkolů k jednotlivým komoditám druhotných surovin, včetně termínů plnění a určení gesce. Postupným 16 Produkce, využití a odstranění odpadů [online]czso.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 19

20 plněním takto stanovených úkolů se bude Politika druhotných surovin ČR uvádět do praxe a nastartuje se tak nový efektivní přístup k druhotným surovinám Recyklace stavebních a demoličních odpadů Je zřejmé, že v oblasti nakládání s SDO došlo k jednoznačnému přesunu ze skladování či spekulativních rekultivací a vyrovnávání terénu směrem k recyklačním provozům. Jak uvádí Škopán: Recyklace SDO se v podmínkách ČR v posledních deseti letech stala zcela nedílnou součástí stavební výroby. 18 Vlastní proces recyklace se skládá z předtřídění, separace, drcení, separace železa a třídění. Tyto činnosti by byly k ničemu bez provedení nezbytných zkoušek ověření jakosti vznikajícího recyklátu. Recyklaci musíme v základní části rozdělit na dva způsoby: 19 Recyklace prováděná přímo na stavbě ( in site recyklace), tedy v místě vzniku SDO. Použití této technologie je podmíněno zajištěním dostatečného prostoru na dané stavbě a souhlasem orgánů státní správy k provedení této činnosti přímo v prostoru stavby. Výhodou tohoto způsobu jsou minimalizované náklady a nevýhodou je nutnost zajištění povolení recyklace a zajištění průběhu recyklace. Recyklace prováděná ve stálé provozovně ( off site recyklace), která se zabývá kompletně likvidací SDO, tj. příjmem jednotlivých druhů materiálů, jejich zpracováním a následným prodejem recyklátů. Výhodou pro původce odpadu je možnost průběžné likvidace SDO, minimalizovaná ekologická zátěž prostoru stavby a minimální prostorové nároky. Nevýhodou je finanční náročnost skladovné a doprava SDO, která se v případě potřeby kompenzuje možností zpětného vytížení dopravních prostředků navážejících recyklát. Na základě šetření Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR v letech lze konstatovat, že množství recyklovaných materiálů produkovaných přímo 17 KULHÁNKOVÁ, P.: Politika druhotných surovin ČR pro roky s ŠKOPÁN, M.: Šance a hrozby v recyklaci stavebních a demoličních odpadů. s Srov. WACHSMANN, M.: Zkušenosti provozovatele recyklační linky stavebního a demoličního odpadu. s

21 v prostoru recyklačních provozoven je přibližně shodné, nebo mírně nižší, než množství recyklátu vyprodukovaných přímo v lokalitách demolic. 20 V příloze 3 této bakalářské práce je uvedena charakteristika zpracovaných SDO v recyklačních linkách z let Dle dalšího šetření provedeného ze strany Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů bylo počátkem roku 2011 v ČR přibližně 88 podnikatelských subjektů, které vlastní jedno nebo více strojních zařízení pro recyklaci SDO a mají veškerá nutná povolení a souhlasy k nakládání s SDO Zřízení recyklačního zařízení S ohledem na potřebu šetření primárních surovin a na stále se zvyšující rozsah SDO na jedné straně a s ohledem na zvyšující se zájem stavebních organizací o recyklovaný materiál (na straně druhé) vzniká potřeba na zabezpečení výroby recyklovaného SDO odpovídajících technických norem. Zřízení a provoz recyklačního zařízení je navzdory této potřebě legislativně stále velmi náročné a dodržení všech zákonných podmínek bývá často problémem. Při zřizování recyklačního zařízení je nutné postupovat v souladu se zákonem o živnostenském podnikání, o odpadech a ostatních příslušných zákonů, vyhlášek a nařízení, které jsou obsahem přílohy 1 této bakalářské práce. Zajistit tyto všechny v plném rozsahu spolu s místními předpisy z mnoha oblastí je pro malé společnosti neřešitelný problém. Jinými slovy odpadové hospodářství je zatíženo mnohdy nadbytečnými administrativními požadavky. V tomto ohledu vláda projednala materiál, který by měl snížit administrativní zátěž podnikatelů ve věcech ochrany životního prostředí. Výstupem je dokument s názvem Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu ochrany životního prostředí. Aniž by bylo dotčeno samotné nastavení ochrany přírody, střední a malé podniky už by díky návrhu neměly být zatěžovány nadbytečnými administrativními požadavky. MŽP tak chce napomoci rozvoji podnikání v České republice Srov. ŠKOPÁN, M.: Šance a hrozby v recyklaci stavebních a demoličních odpadů. s tamtéž 22 Ministerstvo životního prostředí chce uvolnit ruce podnikatelům. [online]mzp.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 21

22 Veverková uvádí: Zákon o ekologické újmě významně zvyšuje rizikovost podnikání v oblasti nakládání se stavebními odpady. Případné postihy, vyplývající z obcházení nebo neplnění požadavků na kvalitu recyklátu, tento zákon rozšiřuje i mimo režim zákona o odpadech. Zákon stanovuje povinnost finančního zajištění preventivních opatření nebo nápravných opatření. Z povinnosti je vyloučen provozovatel provozní činnosti, který může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20 milionů korun. 23 Taktéž Evropský parlament a Rada EU považuje hospodaření s SDO za složitý a nejednotný systém, a proto vydává patřičné směrnice a nařízení. Tyto mají za cíl zjednodušit a sjednotit metody nakládání s SDO v EU a hlavně podpořit uvádění z nich vznikajících stavebních výrobků na trh. Při naplňování záměru na zřízení recyklační linky je potřeba zabezpečit mnoho kroků (činností). Počínaje vypracováním a schválením záměru, vyřízením povolení, přes úpravu plochy (zpevnění, vytvoření boxů), zajištění administrativní budovy, zajištění potřebné mechanizace včetně váhy, nákup základních laboratorních přístrojů a konče žádostí o certifikace, vypracováním shody na různé výrobky a vytvořením cenové politiky (katalog výrobků). Těmito kroky se detailněji zabývá praktická část této práce, kde je cílem vytvořit komplexní systém pro nakládání s SDO ve společnosti Gama G+V, s.r.o Technologie recyklačního zařízení Vlastní technologii zpracování SDO tvoří čelisťový nebo odrazový drtič, za kterým je v sérii napojen vibrační třídič. Velikost a druh drtiče a třídiče se určuje podle předpokládaného druhu a množství zpracovávaného SDO. Základní parametry pro výběr recyklační linky je požadovaný výkon od 10 do 300 t/h a vstupní otvor do drtiče šíře od 300 do 1500 mm. Podle druhu a množství SDO se také určí umístění stroje na ploše recyklačního zařízení. Stroje mohou pracovat i samostatně podle aktuální potřeby. Drcení probíhá v drtiči po naložení materiálu nejčastěji pomocí kolového nakladače nebo bagru, který zajišťuje obslužnost celému recyklačnímu zařízení. Při návozu materiálu probíhá vlhčení, aby bylo zabráněno prašnosti na pracovišti a v okolí. Materiál po rozdrcení prochází pod magnetem za účelem separace kovu. Ten je shromažďován v připraveném kontejneru pro následné využití. Dále je materiál 23 VEVERKOVÁ, M.: Ekologická a právní rizika v nakládání se stavebními odpady. s

23 přepravován na pásovém dopravníku do násypky třídičky. Následuje doprava na vibrační sítovou komoru, kde je materiál tříděn na frakce dle osazených sít. Nejčastěji se využívá třídič se dvěma síty, která jsou vyměnitelná dle požadavků. Základní sada obsahuje 8 a 32mm, ale technologie umožňuje nastavit velikost drceného materiálu až po 150mm. Materiál je tříděn na určené frakce dle zrnitosti materiálů v závislosti na potřebách odběratele. Pohon recyklační linky i ostatního obslužného zařízení je většinou spalovacím dieselovým motorem. Z každého druhu materiálu musí být odebrány vzorky pro provedení zkoušek zrnitosti jednotlivých frakcí a laboratorních zkoušek pro doložení nezávadnosti materiálu. Tyto zkoušky jsou prováděny v rozsahu dle provozního řádu daného zařízení. Výdej recyklovaného materiálu je zajišťován opět pomocí kolového nakladače, který nakládá určený materiál na dopravní prostředky. Vozidla jsou před i po naložení vážena v prostoru k tomu upravených, většinou ve vstupním prostoru do zařízení, za účelem evidence materiálového toku a finančního vypořádání. Obdobně je tomu i u sběru SDO, kdy jsou vozidla vážena před samotným vyložením materiálu u recyklační linky. Obslužnost recyklačního zařízení zajišťuje kvalifikovaný personál. Jeho množství je závislé na velikosti zařízení. Kvalifikovanost je prokazována školením na provoz recyklační linky, strojním průkazem a certifikáty zabývající se odpadovým hospodářstvím. Nezbytnou součástí zařízení je prostor pro administraci, vybavený počítačem propojeným s váhou. V tomto prostoru, většinou se jedná o administrativní budovu, zajišťuje administrativní pracovník veškerou evidenci materiálových a finančních toků v zařízení Využití recyklátu Na začátek tohoto oddílu je nasnadě podotknout, že při dodržení technologické kázně není využívání recyklovaných materiálů na úkor kvality stavebního díla. Tuto myšlenku jednoznačně podporují patřičné normy ČSN EN a směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 o odpadech. Při recyklaci SDO nedochází jednak ke zbytečnému nárůstu objemu odpadů, ale zejména procesem recyklace vzniká cenná druhotná surovina 24 - recyklované 24 Za druhotnou surovinu je považována látka či předmět, které přestaly být odpadem a dosud nevstoupily do procesu výroby či využití, pokud se s takovou látkou či předmětem běžně obchoduje a existují technické charakteristiky jako např. technické či oborové normy, obchodní zvyklosti apod., 23

24 kamenivo 25 (betonové, cihelné, asfaltové atd.), které je levnější a šetrnější k životnímu prostředí než kamenivo přírodní. 26 Pro zisk kvalitního stavebního recyklátu je nevyhnutelné dodržet dnes již známý technologický postup a to již od fáze výběru vhodné technologie samotné demolice a následného předtřídění sutí. Tyto materiály získané technologicky správnou recyklací nejsou z technického hlediska něco zvláštního, stejně tak jako způsob jejich využití, a proto nachází uplatnění znovu ve stavebnictví, a to v nejrůznějších aplikacích. Opětovné využití recyklovaných stavebních materiálů je podmíněno zajištěním jejich kvality tak, aby mohly nahradit pro daný účel použití přírodní nerostné suroviny. Proces dodržování jakosti (kvality) recyklátů spočívá v měření jejich vlastností v souladu s příslušnými ČSN EN platnými pro kamenivo. Například se jedná o měření pevnosti, pružnosti, nasákavosti, mrazuvzdornosti, zrnitosti, zhutnitelnosti, atd. Součástí prokázání kvality recyklovaného materiálu je i deklarace toho, že v recyklátu nepřesahují škodliviny povolené limity. Obsah těchto škodlivin je prokazován podle vyhlášky číslo 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Recyklátem se tedy rozumí materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě SDO, spočívající ve změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce. Prakticky se jedná o recykláty z betonu, recykláty z vozovek, recykláty ze zdiva, směsné recykláty, asfaltové recykláty, jiné částice (zeminy, nečistoty, kovy, plasty, neplovoucí dřevo, apod.), ostatní částice (částice nestavebního charakteru např. papír, textil, apod.) a plovoucí částice (plovoucí dřevo, polystyren, apod.). Legislativě spojené s recyklací a následným využitím SDO je věnována stále rostoucí pozornost. Ta je zaměřena jak do oblasti stavebně technických vlastností recyklovaného kameniva dle příslušných ČSN EN pro kamenivo, tak také do oblasti ochrany životního prostředí. které umožňují látku či předmět jednoznačné popsat pro potřeby obchodu či technologie výroby. Pojem není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. 25 Platný název dle harmonizovaných norem ČSN EN, které umožňují jednoznačné využití recyklovaných interních minerálních stavebních materiálů jako recyklovaného kameniva. Např. ČSN EN 12620, ČSN EN atd. V těchto normách je vždy definováno kamenivo jako zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované. Recyklované kamenivo je definováno jako kamenivo získané zpracováním anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. 26 Srov. ŠKOPÁN, M.: Šance a hrozby v recyklaci stavebních a demoličních odpadů. s

25 Z hlediska producenta recyklátu existují dvě (resp. tři) základní cesty k uplatnění recyklátu na trhu: 27 jako upraveného odpadu, jako nestanoveného výrobku (ve smyslu zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků s ohledem na zákon č. 22/1997 a nařízení vlády č. 312/2005 Sb.), v případě, že je recyklát využíván přímo původcem odpadu, není dle současné platné legislativy nutno činit žádná opatření ve smyslu zákona o odpadech, neboť tento materiál nenaplňuje definici odpadu ve smyslu zmíněného zákona. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 o odpadech však lze vysledovat výrazně jednodušší možnost nakládání s některými SDO než tomu bylo doposud. Je to dáno zejména zavedením a definicí nového pojmu vedlejší produkt. Směrnice jej definuje jako látku nebo předmět, vzniklý při výrobním procesu, jehož prvotním cílem není výroba tohoto předmětu a to, jsou-li splněny tyto podmínky: 28 další využití látky nebo předmětu je jisté, látku nebo předmět lze využít přímo bez dalšího zpracování jiným než běžným průmyslovým způsobem, výroba látky nebo předmětu je nedílnou součástí výrobního procesu, další využití je zákonné, tj. látka nebo předmět splňují všechny příslušné požadavky, pokud jde o výrobek, životní prostředí a ochranu zdraví u konkrétního použití a nepovedou k celkovým nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. 27 Pozice recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů na trhu stavebních materiálů. [online]stavebnitechnika.cz[cit ]. Dostupné z WWW: tavebnich_materialu 28 tamtéž 25

26 Z výše uvedené směrnice je tedy známo, že se na jakost při využití recyklovaného kameniva vztahují shodné normy, jako na kamenivo přírodní. Zejména se jedná o: 29 ČSN EN Kamenivo do betonu, ČSN EN Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch, ČSN EN Pórovité kamenivo Část 1: Pórovité kamenivo do betonu, malty a injektážní malty, ČSN EN Pórovité kamenivo Část 2: Pórovité kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové úpravy a pro stmelené a nestmelené aplikace, ČSN EN Kamenivo pro malty, ČSN EN Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN Kamenivo pro kolejové lože. Při dodržení těchto norem nachází recyklované kamenivo mnohá uplatnění ve stavebnictví napříč nejrůznějšími stavbami. Recyklát je možné použít jako příměsi do betonu při téměř všech betonových stavbách. Také je možno recyklát využít jako příměs při výrobě hutněných asfaltových komunikací, parkovišť či jiných zpevněných ploch. Dále recyklát nachází využití jako zásypový materiál nebo podkladní vrstva vozovek pozemních komunikací. Zemní práce nabízí celou řadu využití všech recyklátů, které jsou výstupem recyklačního zařízení SDO. 29 Recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. [online]asb-portal.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 26

27 3. Dopady ze stavebních a demoličních odpadů Ekonomika samotná má pro odpady pojem negativní externalita. Tato externalita přináší mnoha subjektům vynaložené nechtěné náklady, ale zároveň může být příležitostí pro jiné společnosti, které se na odpady zaměří. Právě tak je tomu i u odpadů ze staveb a demolic, které s ohledem na produkované množství zaujímají významnou pozici v odpadovém hospodářství (Hřebíček uvádí 25 až 40% z celkové produkce všech vznikajících odpadů v dané zemi 30 ). Toto množství odpadů ze SDO s sebou nese mnoho žádoucích i nežádoucích dopadů na dění okolo nás. Odpady a jejich vznik patří mezi doprovodné a neoddělitelné jevy ekonomicky rozvinutých společností. Je na každé společnosti, jak odpovědně se bude chovat, ale společensky odpovědné chování s sebou přináší mnoho pozitiv. Ty společnosti, které v podnikové strategii mají zahrnutou tuto společenskou odpovědnost, hledají cesty pro nalezení rovnováhy mezi jejich hospodářským růstem a úspěchem na trhu a současně šetrností k životnímu prostředí. Toto je jedním z pilířů tzv. trvalé udržitelnosti, a to jak udržitelnosti firemní, tak udržitelnosti společnosti jako takové. 3.1 Environmentální prostředí stavebních a demoličních odpadů Stavební průmysl má velké negativní dopady na životní prostředí. Počínaje zajištěním vstupů do stavebního procesu vytěžených přírodních materiálů pro stavební výrobky, dále pak v procesu realizace staveb, užívání staveb a následně jejich likvidaci po ukončení životnosti stavby. Takových dožívajících staveb je na území ČR mnoho, a to zejména díky stavebnímu průmyslu minulého režimu. Zároveň se ale realizují stavby nové, které jsou náročné na spotřebu surovin, avšak tyto suroviny mohou být nahrazeny druhotnými surovinami. Zpracování těchto druhotných surovin je předmětem zájmů celé společnosti a tak se postupně vyvíjí tendence odpadní materiály dále využívat. Množství odpadů produkovaných ve spojitosti se stavebnictvím stále narůstá. Snaha o jejich využití patří mezi prioritní cíle mnoha vyspělých zemí se zájmem k šetrnosti vůči přírodním materiálům a ochraně životního prostředí. Opětovným využitím upraveného SDO se proto zabývá celá řada výzkumných pracovišť u nás i ve světě, 30 Srov. HŘEBÍČEK, J.: Dopady politiky EU v efektivitě využívání zdrojů na oblast stavebních a demoličních odpadů, s

28 jejichž společnou snahou je zvýšit podíl spotřeby recyklovaných SDO a rozšířit jejich uplatnění např. jako náhrada vybraných vstupních surovin v nových materiálech Dopad na životní prostředí Vzrůstající objem odpadů je jedním z problémů ochrany životního prostředí. Jeden z největších podílů na objemu odpadů má právě stavební odpad. Stavebním odpadem se na jednu stranu plní řízené skládky kolem nás, přesto že je možné ho dále zpracovat, na druhou stranu se těží další a další díry pro drobné kamenivo, písek, jíl, nebo se láme kámen a mizí hory a tak se mění krajinný ráz kolem nás. Postupně se vyvíjející ekologické, ekonomické a další podmínky mají však za úkol tento jev potlačit tak, aby vznikající SDO nekončily na skládkách. Společnost si stále více uvědomuje nenahraditelnost přírodních zdrojů a zavádí různá opatření. Jedním z nich je začlenění již použitých produktů znovu do koloběhu. Tento důležitý nástroj pro zachování udržitelného rozvoje a překlenutí rozporu mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí nazýváme recyklace. Příznivé dopady na životní prostředí při využívání recyklace jsou zřejmé: 32 snižuje se objem odpadů, šetří se přírodní neobnovitelné zdroje (kamenivo, ropa), šetří se energie (mnoho činností spotřebovávajících energii se nemusí realizovat), předchází se znečišťování (mnoho činností způsobujících znečištění se nemusí realizovat). Snižují se další nežádoucí vlivy (hluk, zatížení komunikací, doba výstavby). Za jeden z nejviditelnějších a nejzásadnějších dopadů na životní prostředí lze považovat šetření nerostných surovinových zdrojů (přírodního stavebního kameniva, ropy). Produkce přírodního stavebního kameniva je závislá na produkci recyklovaného kameniva z SDO. Jinými slovy, čím vice recyklovaného kameniva se na trhu stavebních materiálů podaří uplatnit, o to méně se bude muset vytěžit kameniva přírodního. Produkce jak stavebního kameniva přírodního tak recyklovaného musí být posuzována i ve vztahu k celkové produkci stavební výroby. Přes relativní stagnaci produkce 31 Srov. ŠEPS, K., VYTLAČILOVÁ, V.: Využití demoličních sutí pro výrobu betonu. s STEHLÍK, D.: Technické podmínky pro užití recyklovaných stavebních materiálů do pozemních komunikací. s

29 recyklátů ze SDO v posledních letech docházelo k mohutnému nárůstu těžby stavebního kamene. 33 V celkovém množství kameniva na trhu nám tedy podíl recyklátu k přírodnímu kamenivu klesá. V tomto ohledu se tedy zatím nedaří omezit těžbu přírodního kameniva a z hlediska životního prostředí tak zachovat stávající krajinu, příznivě působit na místní faunu i floru, zachovat geodetické podloží, atd. Tento podíl recyklovaného kameniva má přes veškerou snahu zatím relativně nízkou hodnotu. Jak uvádí Škopán: Produkce recyklovaného kameniva ze stavebních a demoličních odpadů se pohybuje v jednotlivých zemích EU kolem 5 až 15% produkce přírodního stavebního kameniva. 34 Pro maximální zvýšení tohoto podílu je třeba dále využívat 100% SDO z celkové produkce a zároveň zpracovávat i již skladovaný SDO a tímto využívání SDO dostat až nad úroveň 100% ve vztahu k produkci. Na druhou stranu dopad na životní prostředí v bezprostřední blízkosti samotného provozu recyklační linky je více než zřejmé. Těmito negativními dopady jsou jak provoz zařízení (nárůst prašnosti, hluk) tak zvýšení provozu nákladních vozidel na okolních komunikacích. Je tedy přirozené, že v blízkosti bytové zástavby recyklační linku provozovat nelze. Zde vyvstává otázka, kde ideálně recyklační linku provozovat, protože v případě přepravy SDO a recyklátů na velké vzdálenosti bude zatíženo životní prostředí zase o to více. I přes výše zmíněné negativní dopady působí v celkovém ohledu provoz recyklačního zařízení na životní prostředí výrazně pozitivně a to zejména dodržuje-li se perfektní technologická kázeň, která minimalizuje riziko vzniku zatížení životního prostředí případnými nebezpečnými látkami obsaženými v SDO Environmentální management Začlenění Environmentálního managementu do celkového managementu společnosti podstatnou mírou potlačuje negativní působení chování na životní prostředí. Jeho nástroje mimo jiné podporují udržitelný rozvoj ve stavebnictví, snižují rizika podnikání, vytváří záruky a konkurenční výhody. Environmentální management spočívá 33 Pozice recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů na trhu stavebních materiálů. [online]stavebnitechnika.cz[cit ]. Dostupné z WWW: tavebnich_materialu 34 ŠKOPÁN, M.: Výrobky z recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů jako druhotné suroviny. s

30 v prozkoumání environmetálního chování dané organizace, implementace jeho nástrojů a začleněním do celkového managementu. Jednou z možností, jak vyhovět neustále se zvyšujících nárokům na ochranu životního prostředí, je implementace souboru norem ČSN EN ISO 14001:2005 Environmentální management. Přijetí tohoto certifikovaného systému je podmíněno splněním certifikačního auditu a následným vydáním certifikátu. Jedná se o zcela dobrovolný, avšak velice důvěryhodný nástroj. Dalším nástrojem, který podporuje trvale udržitelný rozvoj ve stavebnictví je Environmentální prohlášení o produktu označované zkratkou EPD (Environmental Product Declaration). Toto prohlášení je soubor informací posuzující vliv daného produktu na životní prostředí. EPD posuzuje výrobek v celém jeho životním cyklu a poskytuje kvantifikované údaje o všech podstatných parametrech. Certifikace je prováděna nezávislými akreditovanými ověřovateli. ISO 14001:2005 i EPD jsou efektivními nástroji řízení stavební společnosti, které v konečném důsledku snižují náklady organizace. 3.2 Ekonomický dopad Pro odpady, jak bylo zmíněno již výše, má ekonomika pojem negativní externalita. Pokud se ale odpadům chceme začít věnovat, přináší nám spoustu příležitostí a slovo negativní bychom si tedy mohli odmyslet. Materiálový tok SDO je v poměru ostatních odpadů velmi masivní a stejně tak je tomu i u objemu finančních prostředků na tomto trhu. Nejedná se pouze o finanční toky plynoucí z prodeje recyklovaného stavebního kameniva, ale také o finanční tok plynoucí z uložení SDO v recyklačním zařízení. Je všeobecně známo, že v různých částech ČR je stav recyklace rozdílný. O recyklaci je zájem hlavně v oblastech s vysokými poplatky za ukládání SDO na skládkách. Obvykle jsou poplatky za recyklaci SDO nižší než poplatky za jeho ukládání na legálních skládkách (viz tab. 4, s. 31). Tato cenová politika Ministerstva průmyslu a obchodu je jedním z nástrojů, jak zajistit maximalizaci recyklace SDO. Dalším nástrojem může být tlak státu na stavební společnosti na využití co největšího množství recyklovaného kameniva při provádění staveb. Takové společnosti potom mohou být zvýhodněny například při výběrovém řízení u veřejných zakázek nebo soukromých zadavatelů zakázek, kteří si uvědomují důležitost udržitelného rozvoje. 30

31 Tab. 4 - Příjem SDO 35 Druh materiálu Cena za příjem do Cena za příjem na recyklačního zařízení skládku Beton ,- Kč/t ,- Kč/t Cihly ,- Kč/t ,- Kč/t Tašky a keram. výrobky ,- Kč/t ,- Kč/t Asfaltové směsi ,- Kč/t ,- Kč/t Zemina a kamení ,- Kč/t ,- Kč/t Směsi nebo oddělené ,- Kč/t ,- Kč/t frakce betonu, cihel a keramických výrobků Ceny v této tabulce jsou uvedeny bez DPH. K ceně za příjem SDO na legální skládku je třeba ještě přičíst poplatek obci, který činí podstatnou částku. Například na skládce v obci Mrsklesy u Olomouce je poplatek obci ve výši 500,-Kč/t, pokud se nejedná o rekultivační materiál. Z porovnání těchto cen vyplývá, že pro původce SDO je jednoznačně výhodnější odvézt jej na zpracování do recyklačního zařízení. Následující tabulka poskytuje informace pro předpověď finančních toků plynoucích z prodeje recyklovaného kameniva. Ceny jsou opět uvedeny bez DPH. Tab. 5 - Prodej recyklátu 36 Druh recyklovaného materiálu Recyklovaná zemina Cihelný recyklát Asfaltový recyklát Betonový recyklát Prodejní cena ,- Kč/t 30 50,- Kč/t ,- Kč/t ,- Kč/t Z celkové produkce druhotných surovin ze stavebních hmot ( tun druhotných surovin v roce 2011, viz obr. 2, s. 19) a těchto průměrných cen za příjem 35 Vlastní tvorba na základě cen dostupných na internetu. Cenové rozpětí je dáno jak lokalitou, tak úrovní separace jednotlivých materiálů a velikostí kusů těchto materiálů. 36 Vlastní tvorba na základě cen dostupných na internetu. Cenové rozpětí je dáno jak lokalitou, tak frakcí požadovaného recyklátu. 31

32 SDO do recyklačního zařízení (226,- Kč/t, viz tab. 4, s. 31) a průměrných cen za prodej recyklátů (86,- Kč/t, viz tab. 5, s. 31) lze odhadnout sumu celkového finančního toku plynoucího z materiálového toku SDO skrz recyklační zařízení na území ČR během jednoho roku. Pro následující výpočet byly použity průměrné ceny platné pro rok Odhad finančního toku recyklačních zařízení SDO na území ČR: x ( ) = ,- Kč Neposledním zvýhodňujícím faktorem je i šetření nákladních automobilů a pohonných hmot. Na rozdíl od nevytížené cesty automobilu ze skládky, z recyklačního zařízení může v případě potřeby jet auto naložené recyklovaným stavebním kamenivem a šetřit tak najeté kilometry a tím snížit náklady společnosti a také omezit poškozování komunikací, které tím pádem budou méně náročné na opravy (neplatí pro blízké okolí recyklačního zařízení). Bezesporu dalším pozitivním dopadem recyklace SDO na celkovou ekonomiku státu je vytvoření nových pracovních pozic, díky nimž se může snížit míra nezaměstnanosti. Více o těchto dopadech na obyvatelstvo v následující kapitole. 3.3 Dopad na obyvatelstvo Jak se zdá, efektivní hospodaření se SDO má v celkovém důsledku samé pozitivní dopady na dění okolo nás. Toto potvrzuje i fakt, že recyklace SDO vytváří nové pracovní možnosti ať v samotných provozech recyklačních zařízeních, tak při kontrole těchto zařízení, při vytváření nových podmínek pro nakládání se SDO nebo na úrovni vývoje a výzkumu této problematiky. Prosazování a rozvoj recyklace SDO je téma, kterým se zabývá stále více subjektů, a proto narůstá množství pracovních příležitostí v tomto oboru. Při dodržení doporučené vzdálenosti umístění (300m) recyklačního zařízení od bytové zástavby nemá toto zařízení žádný přímý negativní dopad na obyvatelstvo. Provoz recyklační linky je spojen s nárůstem prašnosti, hluku a zatížením nákladní dopravou, který zvláště u použití mobilního recyklačního zařízení in site působí negativně na okolí. Provozovatel recyklační linky je povinen, tak jako každý zaměstnavatel, dodržovat bezpečnost práce. Jedním z nástrojů BOZP je analýza rizik. Identifikace a hodnocení 32

33 rizik je základním dokumentem BOZP. Celá dokumentace bezpečnosti práce v podniku, včetně předpisů, řádů, plánů, apod. vede k prevenci negativních dopadů na samotné zaměstnance. Tito zaměstnanci musejí být s dokumentací BOZP seznámeni a pravidelně proškolováni jak k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak k technologii při výkonu jejich povolání Instituce zabývající se stavebním a demoličním odpadem Recyklací SDO a hlavně uplatněním recyklovaných a recyklovatelných materiálů se zabývá několik institucí a to na národní i nadnárodní úrovni. Níže jsou ty nejdůležitější z nich, které prosazují co nejširší a nejjednodušší uplatnění recyklátů ze SDO: European Quality Association for Recycling e. V. (EQAR) se sídlem v Berlíně sdružení národních asociací pro prosazování rozvoje recyklace SDO na evropské úrovni, jehož členem je i ARSM. Aktivně se zapojuje do jednání Evropské komise a podílí se tak na tvorbě legislativy EU Fédération Internationale du Recyclage (FIR) se sídlem v Bruselu an important aim of F.I.R. is furthermore to support the exchange of knowledge and expertise between members and to other parties interested in C&DW recycling. The goals of F.I.R. are achieved by effective lobbying in Europe and by organizing events. 37 Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů (ARSM) sdružení fyzických i právnických osob zabývající se problematikou recyklace SDO. Aktivně se zapojuje do přípravy legislativy ČR (Politika druhotných surovin ČR, Akční plán, apod.). Výzkumná pracoviště stavebních fakult v Praze, Brně a Ostravě. Sdružení pro udělování certifikátu Odborný podnik pro nakládání s odpady (SUCO) uděluje obdobný certifikát jako ISO s důrazem na zákonné plnění všech požadavků. Přináší společné prosazování kvality v oblasti odpadového hospodářství. Je uznávaný zejména v Německu, Rakousku, Švýcarsku a České republice. Betonserver.cz oborový portál sdružující firmy zabývající se recyklací SDO. Enviweb.cz server se specializací na životní prostředí a jeho jednotlivé složky. 37 FIR representing the European recycling industry of C&DW. [online]fir-recycling.com[cit ]. Dostupné z WWW: 33

34 PRAKTICKÁ ČÁST 4. Představení společnosti Gama G+V, s.r.o. Základní údaje o firmě (logo, kontakt, sídlo) jsou uvedeny v přílohách této bakalářské práce. Stavební firma Gama G+V s.r.o. vznikla v roce 1993 jako sdružení dvou fyzických osob. Od prvopočátku se zabývá prováděním stavebních a zemních prací. Téměř od začátku svého působení se firma specializuje na zemní práce při výstavbě inženýrských sítí. V minulosti to byly zejména plynofikace obcí v Severomoravském kraji a nyní se specializuje na provádění řízených protlaků nejmodernější bezvýkopovou technologií. Firma je vybavena veškerou technikou, potřebnou k provádění těchto prací. V průběhu dvacetiletého působení ve stavební oblasti se jí podařilo vytvořit a stabilizovat kolektiv, který čítá na 35 stálých ověřených zaměstnanců odborníků. Snahou pracovníků je najít řešení, které odpovídá představám zákazníka, při dodržení platných předpisů a v nejvyšší možné kvalitě. Společnost využívá jak moderní technologické postupy, tak tradiční technologie. Portfolio nabízených služeb začíná u konzultační a poradenské činnosti v oblasti stavebnictví, pokračuje přes pronájem a prodej stavebních strojů a končí u realizací samotných staveb. Toto portfolio nabízených služeb se vyvíjí paralelně s požadavky zákazníků. Flexibilita a schopnost přizpůsobit se jakýmkoliv požadavkům je samozřejmostí, a to zejména díky ideálnímu poměru velikosti společnosti a poptávce po stavebním průmyslu. Firma má sídlo v Olomouci a je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě pod právní formou společnost s ručením omezeným. Základní kapitál činí ,- Kč vložený dvěma společníky s 50 % podílem. Statutárním orgánem jsou jednatelé společnosti reprezentováni těmito dvěma společníky. Hlavním předmětem podnikání je provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Z kapacitního hlediska činí roční objem provedených prací cca ,- Kč. Stavební zakázky jsou prováděny zejména v regionu Olomouckého kraje. Snahou společnosti je rozšiřování své činnosti i do regionů okolních a poskytovat služby pro další okruh soukromých investorů. Firma se pravidelně zúčastňuje i soutěží o veřejné zakázky na stavební práce. Gama G+V, s.r.o., tak jako většina stavebních firem se zaměřením na zemní práce, rekonstrukce a demolice, produkuje množství SDO, se kterými je spjata přeprava 34

35 a skladování či zpracování. Společnost vynakládá velké finanční prostředky k uložení těchto odpadů na skládky nebo do recyklačních zařízení, přestože tyto odpady je možno dále zpracovat a efektivně využívat jako náhradu primárních surovin při provádění dalších staveb. Tento faktor vedl k vytvoření této bakalářské práce se záměrem ušetřit společnosti náklady, vytvořit nové pracovní pozice a zařadit se mezi společensky odpovědné, ekologicky smýšlející firmy, které mají výhodnější pozici pro podnikání. Ta spočívá zejména v konkurenční výhodě, protože díky hospodárnému nakládání s odpady společnost může nabídnout environmentální přístup, který je přínosem jak životnímu prostředí, tak ekonomické prosperitě podniku i jeho zákazníků. 4.1 Systém řízení Za dvacetileté období od vzniku společnosti vzniklo několik úzce spolupracujících útvarů. Řízení a činnosti těchto podnikových útvarů jsou upraveny zejména organizačním řádem. Útvar přípravy a předávání staveb zajišťuje kompletní přípravy materiálů a patřičných povolení souvisejících s realizací staveb. Odpovědností tohoto oddělení je zároveň kontrola dodržování kvality a patřičných závazných předpisů. Útvar realizace staveb je řízen kvalifikovanými stavbyvedoucími, kteří kladou důraz na kvalitu prováděných prací, bezpečnost práce, morální stav zaměstnanců a především dodržení náročných časových harmonogramů staveb. Toto oddělení je dále členěno na jednotlivé pracovní skupiny s odlišnými specializacemi. Ekonomický útvar provádí veškeré záležitosti týkající se hospodaření společnosti. Mimo jiné se stará o platební bilance obchodních dodavatelů či odběratelů nebo o vyplacení mezd. Tmelícím prvkem pro tato oddělení jsou samotní společníci. Ti jsou hierarchicky nadřazení nad všemi ostatními subjekty, pravidelně s nimi komunikují a zajišťují odpovídající péči o zaměstnance. Také pravidelně svolávají porady, kterých se účastní zástupci z každého oddělení. Ve společnosti je vyvinutý osobitý podnikový systém zabezpečující plynulý chod firmy a spokojenost zákazníků. 35

36 4.2 Charakteristika činností Firma je od počátku své činnosti zaměřena na výstavbu pozemních, dopravních a inženýrských staveb. Jak již bylo zmíněno, v minulosti se specializovala zejména na výstavbu plynovodů, vodovodů, kanalizací a jejich přípojek. Nynější specializací je provádění řízených protlaků nejmodernější a ekologicky nejvýhodnější bezvýkopovou technologií. Kapacitní, technologické, technické a znalostní možnosti společnosti umožňují provádění většiny stavebních děl ve vlastní režii. Pro úplnost informací o zaměření společnosti jsou níže uvedeny specifikace jednotlivých hlavních činností: Novostavby a rekonstrukce mezi nejčastější případy prací pro soukromé investory patří rekonstrukce bytových domů i samostatných bytů, vil či půdní vestavby. Tyto práce je společnost schopna provádět i za provozu, s minimálním prostorem pro zařízení staveniště v termínech a rozsahu dle přání a možností investora. Častokrát vznikají vysoce atypické interiéry, které plně reprezentují svého majitele. Řízené protlaky, podvrty jedná se o nejmodernější a ekologicky nejvýhodnější bezvýkopovou technologii horizontálního řízeného vrtání. Tyto vrty lze provádět například pod silnicemi, železnicemi, vodními toky či pod zpevněnými plochami nebo budovami. Společnost využívá technologii Vermeer, která patří k absolutní špičce v oboru. Demoliční práce firma zajišťuje veškeré demolice betonových, železobetonových, zděných či dřevěných staveb. Tyto práce provádí především za použití speciálních nástrojů pro pásové a kolové bagry hydraulické nůžky, hydraulická bourací kladiva apod. Výstavba inženýrských sítí společnost nabízí realizaci vodovodů, kanalizací, plynovodů a jejich přípojek a přípojek elektrického vedení. Práce jsou realizovány vlastními silami s pomocí vlastní techniky, pouze samotné připojení příslušného média provádí přímo jeho správce či specializovaný odborník. Poradenská a konzultační činnost zajištění služeb pro investora, které předcházejí samotné realizaci stavebních prací. Jedná se o konzultace a poradenství, díky němuž získává investor možnost dospět k ideálnímu rozhodnutí a tím efektivně nasměrovat své další kroky. 36

37 Výstavba komunikací, parkovišť a mostů technologické zázemí firmy umožňuje výstavbu většiny dopravních staveb. Klempířské práce, zámečnické práce, lešenářské práce společnost disponuje vlastní zámečnickou dílnou a skladem materiálu. Kvalifikovaný personál zajistí veškeré práce dle potřeb investora. Pokládky a recyklace asfaltových ploch asfalty a živice jsou materiály, se kterými asfaltéři společnosti dosahují výborných výsledků při stavbách komunikací. Společnost má k dispozici frézu na asfalt pro frézování vozovek a stejně tak může s její technikou provádět i hutnění jakýchkoliv povrchů. Taktéž disponuje recyklačním zařízením pro tyto materiály a plně jej využívá. Rizikové kácení, výškové práce firma zajistí veškeré rizikové práce s maximálním důrazem na BOZP. Dodavatelská činnost, autodoprava společnost vlastní manipulační a přepravní mechanizaci potřebnou k dodavatelské činnosti stavebních materiálů. Přepravu zajistí i se samotným nákupem od obchodních partnerů společnosti. Prodej, pronájem stavební mechanizace veškerou techniku společnost pronajímá i s vysoce kvalifikovanou obsluhou. Stroje jsou průběžně nabízeny k prodeji a zároveň se nakupují nové, modernější technologie. 4.3 SWOT analýza SWOT analýza je základní nástroj k orientaci ve firemním prostředí. Toto prostředí se skládá ze dvou složek, a to prostředí vnitřního a vnějšího. SWOT analýza slouží mimo jiné k předpovědi budoucnosti firmy a vytvoření strategických cílů, které přispějí k posílení pozice firmy na trhu. Název vychází z počátečních písmen anglických slov strenghts (silné stránky), weaknesses (slabé stránky), opportunities (příležitosti) a threats (hrozby). Silné a slabé stránky jsou tedy analýzou vnitřního prostředí, kdežto příležitosti a hrozby analýzou vnějšího prostředí. Celá analýza dohromady nám potom identifikuje vztahy mezi interními záležitostmi podniku a vnějšími příležitostmi a hrozbami. Jakožto velice užitečný nástroj k řízení podniku a plánování dalších kroků nesmí SWOT analýza chybět ani v tomto případě. Úspěšné zavedení nového procesu do firmy 37

38 je totiž podmíněn zvládnutím všech již stávajících procesů, proto je třeba si ujasnit silné a slabé stránky společnosti, vyhodnotit fungování, nalézt problematické oblasti, hrozby a příležitosti a navrhnout patřičná opatření. Tab. 6 - SWOT analýza společnosti Gama G+V, s.r.o. Strenghts Vybudovaná základna partnerů Dlouhodobé vztahy s dodavateli i se zákazníky Technická vybavenost Kvalifikovanost pracovníků v oblasti stavební činnosti Certifikace v oboru bezvýkopových technologií Vize do budoucna Rozšiřování služeb Dobré jméno na trhu Schopnost přizpůsobit se požadavkům investora Opportunities Nové trendy environmentálního přístupu Nové technologie Investice do stavebnictví, přísun peněz na projekty z fondů EU Veřejné zakázky, možný růst v případě ekonomických změn Nakládání s odpady Množství dožívajících staveb Weaknesses Marketing a obchodní činnosti Nedostatečná odbornost zaměstnanců v environmentální oblasti Závislost na subdodavatelích Omezená kapacita Chybí střední management Omezená vnitropodniková komunikace Absence certifikátu ČSN EN ISO 9001:2005 A ČSN EN ISO 14001:2005 Nevytíženost kapacity společnosti ve slabším období Threats Sezónnost Konkurence, otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům Ekonomická stagnace, méně investic do stavebnictví Zvyšování cen/dph Složitá legislativa 38

39 4.4 Analýza současného stavu nakládání se stavebními a demoličními odpady Vzhledem k charakteristice tématu a dodržení patřičné kapacitní normy bakalářské práce není její součástí finanční analýza společnosti, detailní rozbor ekonomiky společnosti a mnohé další nástroje užitečné pro řízení firmy. Místo toho je do práce zařazena tato podkapitola za účelem podrobného popisu dosavadního nakládání se vznikajícím SDO. Fotodokumentace týkající se právě nakládání se SDO je součástí příloh bakalářské práce. Ze zaměření společnosti na provádění dopravních, pozemních a inženýrských staveb je zřejmé, že z těchto činností bude vznikat i velké množství SDO. Charakteristickou činností společnosti, ze které vzniká právě největší množství těchto odpadů, jsou demolice různých objektů. Mezi další činnosti spjaté s odpady lze považovat výstavbu komunikací, zpevňování ploch a také zemní výkopové práce. Část SDO vzniká i při rekonstrukcích a výstavbě nových objektů Svoz stavebního a demoličního odpadu Veškeré odpady, vzniklé při provádění prací společností Gama G+V, s.r.o., musí být ze zákona povinně uloženy na legální skládky nebo do recyklačních zařízení. S náklady spojenými s nakládáním s těmito odpady musí firma již dopředu počítat, a proto se odráží již v cenových nabídkách zákazníkům. Tyto náklady se skládají zejména ze dvou složek, a to z poplatku za uložení SDO na legální skládce nebo v okolních recyklačních zařízeních a z částky vynaloženou na přepravu SDO. Z interních firemních údajů lze dosledovat částku vynaloženou na zbavení se tohoto doposud nežádoucího materiálu. V tabulce 7 (s. 40) je přehledně znázorněno množství SDO vyprodukovaných v roce 2011 společností Gama G+V, s.r.o. a náklady společnosti, které jsou vynaloženy na svoz a uložení SDO. 39

40 Tab. 7 - Produkce SDO ve společnosti Gama G+V, s.r.o. 38 Druh materiálu Množství Průměrná cena za uložení Průměrná cena za přepravu Celkové náklady Beton 560 t 200,- Kč/t 56,- Kč/t ,- Kč Cihly 520 t 220,- Kč/t 74,- Kč/t ,- Kč Tašky a keram. 50 t 180,- Kč/t 74,- Kč/t ,- Kč výrobky Zemina a 980 t 180,- Kč/t 44,- Kč/t ,- Kč kamení Směsi 450 t 330,- Kč/t 56,- Kč/t ,- Kč SDO celkem 2560 t ,- Kč Recyklace asfaltového odpadu V předchozí tabulce chybí údaje o odpadu z asfaltu, který vzniká při rekonstrukcích komunikací. Je to dáno tím, že společnost tento odpad již recykluje. Tato recyklace probíhá buď přímo na místě stavby (in site), nebo v areálu společnosti na ploše k tomu určené (off site). Odpad je zpočátku tříděn a drcen pomocí hydraulického kladiva uchyceném na jednom ze strojů společnosti, nejčastěji na pásovém rypadle Caterpillar 302,5C a samotná recyklace probíhá následným násypem tohoto materiálu pomocí nakladače Caterpillar 248 do recyklátoru Bagela 8000, který je ve vlastnictví společnosti. Tento stroj má výkon 8 t/h a jeho technologie spočívá v přetavení materiálu, který je poté připraven k opětovnému použití. Množství asfaltového odpadu, který společnost produkuje a následně využívá, je cca 650 tun a přináší společnosti nezanedbatelný zisk. V případě zakázky na pokládku živičných materiálů (asfaltu) a využitím tohoto recyklovaného materiálu, se totiž snižují náklady na minimum a cena za dílo zůstává téměř stejná. Zpracování a pokládka živičných materiálů se pro zákazníka cenově pohybuje okolo 2500,- Kč/t. Tato cena může být v praxi mnohdy i vyšší, například při oprávkách výtluků cest apod. Je tedy zřejmé, že tato recyklační technologie již přináší společnosti užitek. 38 Vlastní tvorba na základě interních informací. Průměrná cena za uložení vychází z odvozu na různá recyklačních zařízení a legálních skládky. Průměrná cena za přepravu je počítána s průměrnou vzdáleností 20km od stavby. 40

41 4.4.3 Stavební a demoliční odpady společnosti v porovnání s celkovou produkcí kraje V roce 2011 celkové množství SDO na území Olomouckého kraje činilo ,2 tun (viz obr. 1, s. 13 a tab. 2, s. 14). Množství SDO vyprodukovaných ve stejném období společností Gama G+V, s.r.o. je cca 3210 tun (viz tab. 7, s. 40). 39 Poměr produkce SDO společnosti Gama G+V, s.r.o. k produkci SDO na území Olomouckého kraje za rok 2011: / ,2 = 0,0088 0,00593 x 100 = 0,88 % Z tohoto výpočtu je tedy patrné, že odpady produkované společností Gama G+V, s.r.o. tvoří cca 0,9 % SDO na území Olomouckého kraje. Ačkoliv by se mohlo zdát toto číslo zanedbatelné, vzhledem k masivnímu objemu SDO tomu tak zaručeně není. 39 Včetně odpadů z asfaltu. 41

42 5. Návrh na inovaci drtič, třídič stavebního a demoličního odpadu Na základě znalostí o SDO a poznatků z předchozí analýzy se společnost rozhoduje, jak využít odpad co nejefektivněji ve svůj prospěch a jak proniknout na trh s recyklovanými materiály. Toho může dosáhnout jen recyklací SDO a následným využitím recyklovaného materiálu při provádění staveb. Proto se firma rozhodla pro vypracování tohoto podnikatelského záměru, který je konstruován za účelem změny ve výrobním procesu, tedy za účelem inovace. K recyklaci SDO potřebuje společnost funkční recyklační zařízení, které spočívá zejména v nákupu či pronájmu drtiče a třídiče SDO. Existuje více možností, jak tyto stroje zajistit, proto se tomuto kroku věnuje samostatně kapitola 6. Ostatní kroky realizace jsou popsány níže. 5.1 Kroky realizace inovace Aby se stala realizace recyklačního zařízení ve společnosti Gama G+V, s.r.o. zcela vyhovující, je třeba zabezpečit následující kroky (činnosti): 1. Schválení záměru 2. Rozšíření předmětu podnikání 3. Úprava plochy 4. Vypracování seznamu potřebné mechanizace 5. Vytvoření zázemí 6. Vypracování cenové politiky 7. Požádání o certifikaci systému kontroly 8. Vypracování vyhlášení o shodě na různé výrobky 9. Zajištění personálu 10. Vybudování recyklační linky 1. Schválení záměru Krajským úřadem Olomouckého kraje. Na základě projektové dokumentace obsahující umístění zařízení, rozmístění skládek a administrativní budovy, popisu rozsahu používaných mechanizmů a předpokládaného objemu recyklovaného materiálu a objemu prodaných výrobků na 10 let dopředu. Součásti projektu je i popis kontrolní činnosti (převzetí materiálu od původce, laboratorní testy materiálů a výrobků). Rozhodnutím příslušného úřadu je souhlas k provozování zařízení 42

43 k využívání odpadů recyklačního závodu stavebního a demoličního odpadu. Zároveň i souhlas k provozování mobilních zařízení ke sběru a výkupu odpadu. 2. Rozšíření předmětu podnikání žádostí na Magistrátu města Olomouce, živnostenském úřadu, který provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá nový výpis. Tato žádost se bude vztahovat na nakládání s odpady (vyjma nebezpečných). 3. Úprava plochy v areálu společnosti Gama G+V, s.r.o. v Olomouci Holici. Situační plán areálu je součástí příloh bakalářské práce. Tento areál se nachází v průmyslové zóně na ulici Barákova v bývalém areálu Sigmy, a.s., který je v osobním vlastnictví společnosti. Areál splňuje požadavek na minimální vzdálenost od bytové výstavby a zároveň se nachází na velice strategickém místě v blízkosti aglomerace, tedy vzniku SDO. Má již zpevněné plochy pod jednotlivé skládky a recyklační zařízení, má dostatek parkovacích ploch pro mechanizmy a dopravní prostředky a je dobře přístupný po dopravní komunikaci průmyslového areálu. Jedinou nutnou úpravou je vytvoření boxů na různé frakce výrobků. Na úpravu plochy je vyhrazeno ,- Kč. 4. Vypracování seznamu potřebné mechanizace na třídění a drcení SDO, na manipulaci a dopravu na delší vzdálenosti a na přesun mezi mechanizmy a boxy. Velká část potřebné mechanizace je již ve vlastnictví společnosti a kapacita umožňuje tuto mechanizaci využít i na nakládání se SDO a recyklátem. Současný vozový park a technická a technologická vybavenost firmy je plně vyhovující pro zamýšlený podnikatelský záměr, s tím že při zvýšení počtu zakázek by firma zakoupila další mechanizmy. Jedinou potřebnou investicí do mechanizmu je tedy samotné recyklační zařízení. Seznam potřebné mechanizace: Drtič SDO investiční záměr, viz kapitola 6, třídič SDO investiční záměr, viz kapitola 6, pásové rypadlo Caterpillar 302,5C + hydraulické bourací kladivo a nůžky na hrubé předtřídění a předdrcení ve vlastnictví, rypadlonakladač New Holland 110 na manipulaci s materiály + hydraulické bourací kladivo používané na hrubé předdrcení velkých bloků ve vlastnictví, smykový nakladač Caterpillar 248 na manipulaci a přesun ve vlastnictví, 43

44 nákladní automobily Tatra 815 na přepravu materiálů + valník na přepravu mobilního třídícího a drtícího zařízení ve vlastnictví, kontejnerová vozidla Avia na přepravu materiálů ve vlastnictví. 5. Vytvoření zázemí a to jak administrativního, tak ostatního nezbytného zázemí a laboratoře recyklačního zařízení. Administrativní budova se již nachází v areálu společnosti, jen je třeba přizpůsobit její zařízení, a to zejména propojit PC s váhou přijíždějících a odjíždějících nákladních automobilů a vytvořit prostor pro archivaci. Laboratoř recyklačního zařízení bude sloužit zároveň jako vrátnice a budou tvořeny mobilními kontejnery, k tomuto účelu přizpůsobenými. Tyto kontejnery jsou již ve vlastnictví společnosti, je třeba je jen vybavit základními laboratorními přístroji. Zdroj pitné vody a sociální zařízení je součástí administrativní budovy. Na vybavení laboratoře a nákup váhy na nákladní automobily je vyhrazeno ,- Kč. 6. Vypracování cenové politiky pro získávání SDO od jeho původců a vytvoření katalogu vlastních výrobků. S ohledem na začínající provoz a umístění recyklačního zařízení jsou zvoleny spíše nižší konkurenceschopné ceny. Tab. 8 - Příjem SDO do recyklačního zařízení firmy Gama G+V, s.r.o. Druh materiálu Cena za uložení do recyklačního zařízení společnosti Gama G+V, s.r.o. Beton 150,- Kč/t Cihly 150,- Kč/t Tašky a keram. Výrobky 150,- Kč/t Asfaltové směsi 150,- Kč/t Zemina a kamení 100,- Kč/t Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel 200,- Kč/t a keramických výrobků Tab. 9 - Prodej recyklovaného materiálu firmou Gama G+V, s.r.o. Druh kameniva Recyklovaná zemina Cihelný recyklát Asfaltový recyklát Betonový recyklát Prodejní cena 80,- Kč/t 30,- Kč/t 100,- Kč/t 80,- Kč/t 44

45 7. Požádání o certifikaci systému kontroly u příslušných certifikačních auditorů. Mimo jiné se jedná o požádání o certifikaci ČSN EN ISO 9001:2005 A ČSN EN ISO 14001:2005, dále certifikaci Odborný podnik pro nakládání s odpady, začlenění do Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů a další. Na tuto část realizace je vyhrazeno ,- Kč. 8. Vypracování vyhlášení o shodě na různé výrobky po získání certifikace systému zařízení. Po uvedení recyklačního zařízení do provozu toto vyhlášení o shodě na různé výrobky bude firma důsledně dodržovat. 9. Zajištění personálu kvalifikovaného k nakládání s odpady. Na začátku provozu bude stačit zajistit pouze jednoho strojníka a jednoho stavebního dělníka. Součást aplikace inovačního procesu je proškolení jak nových, tak stávajících zaměstnanců v environmentální oblasti a v oblasti nakládání s odpady. Na školení je vyhrazena částka ,- Kč. Strojník recyklačního zařízení ,- Kč/měsíc, 12 měsíců/rok. Stavební dělník recyklačního zařízení ,- Kč/měsíc, 12 měsíců/rok. 10. Vybudování recyklační linky na přizpůsobené ploše v areálu společnosti. Umístění drtičky a třídičky, zajištění rozvodu vody, elektřiny a kanalizace po areálu. Zapojení váhy a vrátnice do provozu. Zajištění dostatečného přísunu pohonných hmot (přečerpávací nádrž o velikosti 1000 litrů) a vybavení dílny nezbytným materiálem a náhradními díly. 5.2 PEEST analýza Tato analýza makroprostředí popisující okolí inovačního záměru firmy Gama G+V, s.r.o. slouží k identifikaci trendů v oblasti recyklace SDO. Je to analýza politických, ekonomických, ekologických, sociálně kulturních a technologických faktorů, které budou ovlivňovat působení a životnost tohoto procesu. Aby bylo působení těchto faktorů umocněno nebo naopak potlačeno, je nutné je nejprve identifikovat. Politické trendy: o Podpora recyklace ze strany státu. o Snaha zákonodárců o zjednodušení legislativy. o Vysoké cíle v rámci Plánu odpadového hospodářství EU do roku

46 Ekonomické trendy: o Vysoká vstupní investice a delší doba návratnosti. o Vysoké náklady spojené s uložením stavebních a demoličních odpadů na skládkách. o Nižší cena za uložení odpadu v recyklačním zařízení. o Nižší cena recyklátu oproti primární surovině. Ekologické trendy: o Šetření primárních zdrojů stavebních materiálů. o Pozitivní vliv na životní prostředí ve smyslu snižování skladování stavebního a demoličního odpadu. o Negativní vliv na životní prostředí v blízkosti recyklačního zařízení. o Riziko nedostatečné kontroly jakosti recyklátu. Sociální trendy: o Pozitivní názor společnosti na recyklaci stavebních a demoličních odpadů. o Negativní postoj společnosti ke kvalitě recyklátu. o Množství dožívajících staveb na území ČR. Technologické trendy: o Dynamický rozvoj stavebnictví a stavebních technologií. o Výzkum v oblasti využití recyklovaných materiálů. o Technologický rozvoj recyklačních linek a důraz na kvalitu recyklátu. o Ověřené kvality vlastností recyklátu. 5.3 Inovační proces Podnikatelský záměr a následný projekt bude konstruován za účelem změny ve výrobním programu, a tím i zvýšení množství zakázek, zvýšení ročního obratu a zisku společnosti. Firma ušetří jak na nákladech na přepravu a skladování SDO, tak na nákladech na pořízení primární suroviny nahraditelné recyklátem (viz tab. 10). Recyklací SDO se vytvoří nové pracovní pozice. Zavedení procesu recyklace SDO do výrobní činnosti firmy navíc získá i nové zákazníky z oblasti původců SDO. Další zákazníky získá firma z oblasti poptávky po recyklátech. 46

47 Nabídka této nové služby bude lukrativní, protože se bude jednat o jedinou společnost nabízející recyklaci SDO v bezprostřední blízkosti aglomerace Olomouce a tak odpadnou nároky na nákladnou přepravu. Nejbližším konkurentem na trhu je recyklační areál firmy Smětal, s.r.o. v Bystrovanech, který je vzdálen cca 10km od Olomouce. Další recyklační areály jsou vzdáleny řádově desítky kilometrů. Získání konkurenční výhody v podobě environmentálního přístupu. V první fázi, okamžitě po uvedení recyklačního zařízení do provozu, se bude zpracovávat hlavně SDO vznikající při činnostech společnosti Gama G+V, s.r.o. V druhé fázi, která započne po zkušebním provozu, se budou postupně oslovovat již stávající firemní partneři, za účelem nabídky této nové služby. V další fázi se budou oslovovat zcela noví zákazníci, zejména za účelem prodeje recyklovaného materiálu. Recyklační linka je mobilní a pro využití její plné kapacity je možné ji na určitou dobu pronajímat přímo na recyklaci SDO in site. Samotná recyklace je samozřejmě také spojena s finanční náročností. Kromě investice do pořízení recyklačních strojů je finančně zatíženo i samotné zpracování SDO. Jak uvádí Škopán: Je prokázáno, že zpracování jedné tuny vytříděného stavebního odpadu (např. cihelného zdiva či betonů) se v nákladech pohybuje okolo 70 až 90,- Kč (tím je míněno drcení a třídění na různé frakce, nezbytná manipulace a provádění pravidelných zkoušek). 40 Tab Nákup materiálu nahraditelného recyklátem. 41 Druh kameniva Množství Cena za tunu Cena Celkem Kamenivo do betonu 300 t 195,- Kč/t ,- Kč Kamenivo do komunikací 450 t 205,- Kč/t ,- Kč Drenážní materiál 150 t 195,- Kč/t ,- Kč Obsypový materiál 600 t 180,- Kč/t ,- Kč Celkem 1400 t ,- Kč Z celkového množství stavebního materiálu, který ročně společnost Gama G+V, s.r.o. spotřebuje, je 1400 tun plně nahraditelných recyklovaným materiálem. Úspora tvořena interními výnosy z použití recyklovaného materiálu činí ,- Kč. 40 ŠKOPÁN,M.: Šance a hrozby v recyklaci stavebních a demoličních odpadů. s Vlastní tvorba na základě firemní dokumentace, 47

48 6. Investiční projekt Jak bylo zmíněno již v předchozí kapitole, investiční záměr společnosti spočívá v nákupu drtiče a třídiče SDO. Jelikož firma produkuje množství SDO (2560 tun, viz podkapitola 4.4, tab. 7, s. 40) a při současných zakázkách si firma tyto specifické stroje občas i půjčuje, s rozšířenou výrobou najdou tyto stroje určitě plné využití. Jejich kapacita sice bude mnohonásobně převyšovat skutečné využití, avšak s ohledem na životnost stroje není nutné tuto kapacitu plně využít. Navíc, vezmeme-li v potaz možnost pronájmu těchto strojů přímo na místo stavby, bude kapacita recyklačního zařízení naplněna dostatečně. Celková investovaná částka se skládá z investice do samotného recyklačního zařízení a z dalších nezbytných investic (vstupních nákladů), které jsou podrobně popsány v podkapitole 5.1 Kroky realizace inovace. Pro přehlednost jsou tyto investované částky znovu rozepsány i na následující straně. Nákup laboratorního vybavení, vybavení administrativní budovy, počítače a váhy ,- Kč. Úprava plochy, vybudování skladovacích boxů ,- Kč. Zajištění certifikace ,- Kč Školení v oblasti nakládání s odpady a v oblasti environmentálního managementu ,- Kč. Zdroj investovaného kapitálu (dohromady ,- Kč) je DBÚ s úrokem 10% u GE Money. Dalším nákladem recyklačního zařízení jsou mzdové náklady. Mzdy zaměstnanců recyklačního zařízení ,- Kč/rok 6.1 Modelování různých řešení investičního záměru Společnost se rozhodla pro nákup recyklačního zařízení od společnosti Resta, s.r.o., které je plně využitelné v novém zamýšleném oboru. Stroje od této firmy v praxi nabízí jednoduchost (snadnou obsluhu), vysokou mobilitu a zároveň robustní odolnou konstrukci, efektivitu, nízké provozní náklady, vysoký výkon a výbornou haldovací kapacitu. Tím hlavním důvodem proč byla vybrána tato společnost, je rychlý a dostupný servis. Resta, s.r.o. má sídlo v Přerově a zde se také nachází výrobní hala, ve které se 48

49 provádí závažnější opravy. Opravy malého a středního rozsahu řeší technici společnosti přímo u zákazníka v rámci záručních i pozáručních oprav. Konkrétně se jedná o tato investiční aktiva: Mobilní třídící jednotka RESTA TH1 1200x3000/2 na pásovém podvozku s výkonem t/h Mobilní drtící jednotka RESTA DCJ 710x500 na pásovém podvozku s výkonem t/h Oba stroje jsou svoji velikostí přizpůsobeny právě vysoké mobilitě a jednoduché obslužnosti a dohromady tvoří dokonalou recyklační linku menšího charakteru, která vyhovuje požadovaným parametrům Vysoká investice Jedna z možností investice je pořízeni nového recyklačního zařízení. V tomto případě je vysoká vstupní investice, ale v průběhu provozu jsou náklady omezeny na minimum. Výhodou je minimální poruchovost zařízení a tím pádem možnost nabídky dlouhodobého bezrizikového pronájmu zařízení. Investiční aktiva mají počáteční hodnotu ,- Kč. Rovnoměrné odepisování po dobu 5 let. Zdroj investovaného kapitálu je DBÚ s úrokem 10% u GE Money. V tomto případě je garantována vysoká výkonnost a životnost zařízení. Záruční opravy, preventivní prohlídky v ceně. Tvorba rezervy na opravy ,- Kč. V ceně pořízení je i zácvik obsluhy a doprava. Zákaznický servis. Zůstatková cena je ,- Kč Střední investice Druhou možností je pořízení staršího zařízení. V tomto případě jsou nižší pořizovací náklady, avšak žádné záruky a zákaznický servis. Nevýhodou by mohla být delší odstávka zařízení v důsledku závažnější opravy. Investiční aktiva mají počáteční hodnotu ,- Kč. Rovnoměrné odepisování po dobu 5 let. 49

50 Zdroj investovaného kapitálu je DBÚ s úrokem 10% u GE Money. Výkonnost a životnost zařízení je úměrná opotřebení. Riziko odstávky recyklačního zařízení v době potenciální poptávky po zařízení. Tvorba rezervy na opravy a preventivní prohlídky ,- Kč/rok. Náklady na dopravu a zácvik obsluhy ,- Kč/první rok. Zůstatková cena je ,- Kč Nejnižší investice Třetí možností je pronájem recyklační linky dle potřeby. Pro účely výpočtu řekněme 2x do měsíce v době sezóny, tj. 7 měsíců. Výhodou jsou minimální náklady a žádná rizika, nevýhodou nižší výnosy, protože odpadá možnost pronájmu recyklačního zařízení zákazníkům společnosti. Pronájem recyklační linky 2x měsíčně po dobu 7 měsíců činí ,- Kč i s obsluhou a dopravou (50 000,- Kč/den). Kapacita recyklačního zařízení za tuto dobu činí 5600 tun (výkon 40 t/h, 14 dní, 10 hod/den). Pronájem vždy v případě potřeby nastřádání dostatečného množství SDO (5600 / 14 = 400 tun). Zdroje na úhradu nájemného jsou příjmy společnosti (z příjmu SDO do recyklačního zařízení a prodeje recyklátu). Životnost stroje nijak nefiguruje, žádné náklady na opravy, garance pronájmu plně funkčního zařízení. Žádné náklady na opravy. Žádné výnosy z pronájmu. Minimální mzdové náklady. 6.2 Zhodnocení investičního záměru Pro nejefektivnější volbu nakládání s odpady ve společnosti Gama G+V, s.r.o. je potřeba porovnat náklady jednotlivých investičních záměrů s výnosy plynoucích z hospodaření se SDO. Do celkového hodnocení investice se potom musí zahrnout i náklady ušetřené tímto efektivním hospodařením (náklady na svoz SDO do recyklačních zařízení nebo na legální skládky a náklady na nákup materiálu nahraditelného recyklátem). Konečným porovnáním investičních nákladů s výnosy získáme výsledek hospodaření se SDO. 50

51 Abychom zjistili návratnost celé investice, je nutné spočítat výnosy i pro následující roky, při čemž budeme počítat s rostoucím množstvím zpracovávaného materiálu od externích původců SDO. Množství SDO produkovaných společností Gama G+V, s.r.o. zůstává pro tyto výpočty stejné, obdobně jako množství materiálu nahraditelného recyklátem Propočet nákladů V této tabulce jsou podrobně znázorněny náklady společnosti, které musí vynaložit navíc oproti své běžné činnosti na zřízení a provoz recyklačního zařízení. Tab 11 - Náklady na provoz recyklačního zařízení Náklady Vysoká investice Střední investice Nejnižší investice Vstupní náklady ,- Kč ,- Kč ,- Kč na zázemí recyklačního zařízení Pořízení recyklačního zařízení ,- Kč ,- Kč 14 x = ,- Kč/rok Odpisy (5 let) ,- Kč ,- Kč ,- Kč Úrok 10% ,- Kč ,- Kč ,- Kč Roční úrok ,- Kč ,- Kč ,- Kč Mzdy/rok ,- Kč ,- Kč ,- Kč Rezerva na opravy ,- Kč/rok ,- Kč/rok není nutná Doprava a zácvik v ceně pořízení ,- Kč/ 1. rok v ceně pronájmu PHM/rok ,- Kč ,- Kč ,- Kč Energie/rok ,- Kč ,- Kč ,- Kč Voda/rok ,- Kč ,- Kč ,- Kč Náklady na 1. rok ,- Kč ,- Kč ,- Kč Náklady na další ,- Kč ,- Kč ,- Kč roky Náklady na 5 let ,- Kč ,- Kč ,- Kč 51

52 Celkové náklady jsou odstupňovány podle druhu investice tak, jak se předpokládalo. Náklady na nejnižší investici jsou nižší zejména kvůli nižším mzdovým nákladům. Pracovní poměr je v tomto případě sjednán pouze na dobu určitou (stavební dělník, 7 měsíců, mzda ,-Kč/měsíc) a v době, kdy je v pronájmu recyklační zařízení, jsou zaměstnáni 2 strojníci na dohodu o provedení práce (1 500,- Kč/den) Propočet výnosů První část výnosů je tvořena tzv. interními výnosy, které plynou z recyklace SDO. Jsou to náklady, které jsou ušetřené provozem recyklačního zařízení. Tyto interní výnosy zajišťují větší efektivitu hlavní podnikatelské činnosti. Tab. 12 Interní výnosy Interní výnosy Za 1. rok Za 5 let Náklady na svoz SDO do ,- Kč ,- Kč recyklačního zařízení nebo na legální skládku 42 Náklady na nákup ,- Kč ,- Kč materiálu nahraditelného recyklátem 43 Celkem ,- Kč ,- Kč Druhou část výnosů tvoří příjmy z provozu recyklačního zařízení pro externí zákazníky. Jsou to výnosy z příjmu SDO do recyklačního zařízení a výnosy z prodeje recyklátu. Třetí část výnosů recyklačního zařízení tvoří příjmy za pronájem recyklační linky externím zákazníkům přímo na místo jejich stavebního díla (in site). Vzhledem k vysoké kapacitě recyklační linky a nižšímu množství recyklovaného materiálu v samotném recyklačním zařízení společnosti Gama G+V, s.r.o. (off site) má pronájem recyklační linky velký potenciál a v budoucnu by mohl tvořit hlavní zdroj příjmů této investice. 42 Viz tab. 7, s Viz tab. 10, s

53 Tab Výnosy z provozu recyklačního zařízení Výnosy z provozu Množství přijatého SDO Výnosy z příjmu SDO 44 Množství prodaného recyklátu 45 Výnosy z prodeje recyklátu rok 900 t ,- Kč 2020 t ,- Kč 2. rok 1400 t ,- Kč 2520 t ,- Kč 3. rok 1900 t ,- Kč 3020 t ,- Kč 4. rok 2500 t ,- Kč 3620 t ,- Kč 5. rok 2900 t ,- Kč 4020 t ,- Kč Celkem 9600 t ,- Kč t ,- Kč Tab Výnosy z pronájmu Výnosy z pronájmu Počet pronajatých Cena za den Výnosy z pronájmu dnů 1. rok ,- Kč ,- Kč 2. rok ,- Kč ,- Kč 3. rok ,- Kč ,- Kč 4. rok ,- Kč ,- Kč 5. rok ,- Kč ,- Kč Celkem ,- Kč Výnosy z pronájmu plynou pouze z investičního záměru zakoupení vlastního recyklačního zařízení, nikoliv z nejnižšího investičního záměru (pronájmu recyklačního zařízení v případě potřeby). 44 Průměrná cena za příjem SDO do recyklačního zařízení, činí 150,- Kč/t. Viz tab. 8, s Recyklát nabízený k prodeji je navýšen o množství recyklátu, který společnost Gama G+V, s.r.o. nespotřebuje, avšak pochází z její produkce SDO (tento rozdíl činí 1120 tun). 46 Průměrná cena prodaného recyklátu činí 72,50,- Kč/t. Viz tab. 9, s

54 6.2.3 Výsledek hospodaření s SDO Porovnáním výnosů a nákladů společnosti, které plynou z nakládání se SDO, získáme odhadovaný výsledek hospodaření podniku v tomto inovovaném procesu. Tab. 15 Výsledek hospodaření s SDO za 5 let Výsledek Vysoká investice Střední investice Nejnižší investice hospodaření Interní výnosy ,- Kč ,- Kč ,- Kč Výnosy z provozu ,- Kč ,- Kč ,- Kč Výnosy z pronájmu ,- Kč ,- Kč Celkové výnosy ,- Kč ,- Kč ,- Kč Náklady ,- Kč ,- Kč ,- Kč Rozdíl ,- Kč ,- Kč ,- Kč Tab Výsledek hospodaření s SDO v jednotlivých letech Výnosy 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Interní , , , , ,- výnosy Kč Kč Kč Kč Kč Výnosy , , , , ,- z provozu Kč Kč Kč Kč Kč Výnosy z , , , , ,- pronájmu Kč Kč Kč Kč Kč Výnosy , , , , ,- celkem Kč Kč Kč Kč Kč Náklady 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok investice Vysoká , , , , ,- investice Kč Kč Kč Kč Kč Střední , , , , ,- investice Kč Kč Kč Kč Kč Nejnižší , , , , ,- investice Kč Kč Kč Kč Kč Rozdíl ,- Kč , , , ,- Kč Kč Kč Kč 54

55 Aby nedošlo ke zkreslení hospodářského výsledku ve prospěch firmy, pro všechny výpočty byly použity spíše pesimističtější odhady. Zejména v příjmech z pronájmu recyklačního zařízení jsou zvoleny takové odhady, které výrazně neovlivní výsledek hospodaření s SDO. Stejně tak cenová politika podniku (ceny za Příjem SDO do recyklačního zařízení a ceny recyklátu) byla nastavena v těch nejnižších hodnotách tak, aby byla zaručena konkurenční výhoda a tím zajištěn materiálový tok skrz recyklační zařízení. Při podpoře této vedlejší činnosti společnosti marketingovými nástroji zajisté najde ještě většího uplatnění. Marketing recyklačního zařízení je ovšem další samostatnou kapitolou celého procesu, na kterou už v této bakalářské práci nezbyl prostor. Společnost se jím bude zaručeně zabývat, ale pro účely této bakalářské práci se s marketingovými náklady nepočítá. Výsledky hospodaření z jednotlivých let provozu recyklačního zařízení poukazují na vysokou rentabilitu tohoto investičního záměru, a to zejména po splacení DBÚ. 6.3 Rizika investičního záměru Firma nebude dosahovat takového objemu tržeb v nově zamýšleném podnikatelském záměru, jaký je předpokládán. Toto kritérium je zohledněno v počítané úrokové míře, která tak byla stanovena na 10% díky podnikatelskému riziku Počet zakázek ve stávajícím oboru (provádění staveb) bude klesat a s tím budou klesat i objemy produkovaných odpadů a spotřebovaného materiálu. S tímto rizikem se počítá a proto je snaha úbytek těchto zakázek kompenzovat právě efektivním hospodařením s odpady a nabídkou nové služby zákazníkům společnosti. Provozní náklady na pořízenou recyklační linku se budou zvyšovat. I toto hledisko je ale zohledněno tím, že se předpokládá určitá životnost stroje, po kterou je stav stroje stále vyhovující a proto není potřeba speciální údržby. Jediným způsobem jakým by se zvýšily náklady na provoz je zvýšení cen pohonných hmot, vody, energií a růst mezd zaměstnanců. Tato kritéria by se ale odrazila v růstu tržeb za vykonanou práci. 55

56 7. Volba efektivního řešení pro nakládání s odpady a návrh opatření Nejefektivnější volbou investičního záměru je zakoupení použitého recyklačního zařízení. Recyklace SDO je pouze vedlejší činností společnosti a kapacitu stroje se pravděpodobně nikdy nepodaří plně využít. Integrace procesu recyklace SDO přináší užitek zejména v podpoře hlavního oboru podnikání. Společnost realizuje různé investiční projekty přímo v hlavním oboru podnikání, a proto by nebylo dobré vázat velké množství kapitálu i mimo tento hlavní obor. Přestože tento proces bude společnosti dlouhodobě přinášet užitek a je součástí strategie společnosti, zakoupení použitého zařízení bude vyhovující. Firma nechce zaujmout výsadní postavení na trhu v oblasti recyklace SDO, nýbrž chce pouze rozšířit výrobu a tím získat větší počet zakázek a dosahovat tak větších ročních tržeb. Z tohoto důvodu si firma může dovolit podstoupit riziko a zakoupit starší recyklační zařízení, z kterého bude mít společnost největší profit. Výnosy plynoucí z recyklačního zařízení jsou natolik vysoké, že pokryjí finanční rezervu na případné opravy stroje. Současná technologická a technická vybavenost firmy je natolik vyhovující pro zamýšlený investiční záměr, že společnost při zavádění procesu recyklace SDO ušetří značné náklady a výsledné náklady investice do recyklačního zařízení tím budou výrazně ovlivněny. Náklady investičního záměru začínající firmy bez zázemí by byly vyšší, tím pádem by investice nebyla tolik rentabilní, jako v tomto případě. Jako způsob financování investice je již dopředu zamýšlen DBÚ u GE Money, kde má společnost Gama G+V, s.r.o. zřízen firemní účet. Vzhledem k bonitě společnosti je tento způsob profinancování investice téměř zaručen. Další možností financování investičního záměru je čerpání dotací z fondů Evropské unie v následujícím programovém období ( ). Konkrétně se jedná o Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Dalším krokem je ohlášení záměru na Krajském úřadě Olomouckého kraje, předložení patřičné dokumentace a vyčkání na rozhodnutí. 56

57 Závěr V práci je dokonale popsána celá problematika SDO včetně jejich vlivu na okolí. Teoretická část slouží jako návod jak se při nakládání se SDO chovat a jak se řídit podle platné legislativy a zároveň co nejefektivněji. Praktická část aplikuje tento proces do konkrétního firemního prostředí. Výsledný odhad ukázal, že za dobu splácení úvěru (5 let, voleno podle doby odepisování dlouhodobého hmotného majetku) je možno vložený kapitál do investiční aktivity splatit (včetně nákladů na jeho získání) a navýšení hodnoty majetku podniku by přitom mělo činit ,- Kč, a to zejména ve formě interních výnosů plynoucích z recyklace SDO. Navrhovaný investiční záměr lze s přihlédnutím k míře výnosnosti i předpokládané době uhrazení cizího kapitálu ohodnotit jako rentabilní a bude společnosti doporučen. Dané recyklační zařízení je možné využívat při výkonu stávajícího podnikatelského oboru a snížit tak náklady na poskytované služby, avšak největší potenciál investice se skrývá v pronájmu recyklačního zařízení na in site recyklaci. Z analýzy trhu SDO vyplývá skutečnost, že obor hospodaření se stavebním a demoličním odpadem zaznamenává v EU jistý boom. Ten je způsoben jednak rostoucím množstvím možností využití recyklovaného materiálu ze SDO, ale také podporou ze strany státu i EU. I z tohoto důvodu lze firmě tento investiční záměr doporučit. Z těchto hledisek se podařilo naplnit cíl této bakalářské práce identifikací efektivního nakládání se SDO. Podařilo se identifikovat efektivní hospodaření se SDO ve stavební společnosti Gama G+V, s.r.o. a vymodelovat investiční záměr, který tuto problematiku komplexně řeší. Firma by danou příležitost měla využít k upevnění si své pozice na trhu. Integrace procesu efektivního nakládání s SDO odhalí nové perspektivy, které společnosti umožní intenzivnější rozvoj. Tyto perspektivy by mohly být objektem dalšího šetření. 57

58 ANOTACE Příjmení a jméno autora: Instituce: Název práce v českém jazyce: Václav Gába Moravská vysoká škola Olomouc Hospodaření s odpadem ve společnosti Gama G+V, s.r.o. Název práce v anglickém jazyce: Waste Management in the Company Gama G+V, s.r.o. Vedoucí práce: Ing. Anežka Machátová Počet stran: 65 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova v českém jazyce: Hospodaření s odpadem, stavební a demoliční odpad, recyklace, investiční záměr. Klíčová slova v anglickém jazyce: Waste management, construction and demolition waste, recycling, investment intention. Práce se zabývá výhradně problematikou stavebních a demoličních odpadů. V První části je vysvětlen pojem stavební a demoliční odpad a s ním spojená legislativa s důrazem na recyklaci. Druhá část pojednává o možných dopadech plynoucích z nakládání se stavebními a demoličními odpady. V další části je představena stavební společnost a její hospodaření se stavebním a demoličním odpadem. Poslední část se zabývá investičním záměrem této stavební společnosti právě v oblasti efektivního nakládání se stavebními a demoličními odpady. 58

59 Thesis deals exclusively with issues of construction and demolition waste. The first part explains the concept of construction and demolition waste and associated legislation with an emphasis on recycling. The second section discusses the potential impacts arising from the disposal of construction and demolition waste. The next section presents a construction company and its management of construction and demolition waste. The last part deals with the investment intention of the construction company in the field of effective management of construction and demolition waste. 59

60 Seznam použitých zdrojů Literatura: 1. FILIP, J.: Odpadové hospodářství. 1. vydání. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN HŘEBÍČEK, J.: Stavební a demoliční odpady v rámci integrovaného systému nakládání s odpady. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s HŘEBÍČEK, J.: Dopady politiky EU v efektivitě využívání zdrojů na oblast stavebních a demoličních odpadů. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s JUCHELKOVÁ, D.: Likvidace a využití odpadů, Ostrava, VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2000, 73 s. ISBN KULHÁNKOVÁ, P.: Politika druhotných surovin ČR pro roky In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s MANHART, J.: Stavební a demoliční odpady v systému odpadového hospodářství ČR. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s ŘÍMANOVÁ, D.: Zákon o odpadech. 4. aktualizované a doplněné vydání. Praha Bova Polygon, s. ISBN s STEHLÍK, D.: Technické podmínky pro užití recyklovaných stavebních materiálů do pozemních komunikací. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s

61 9. ŠEPS, K., VYTLAČILOVÁ V.: Využití demoličních sutí pro výrobu betonu. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s ŠKOPÁN, M.: Šance a hrozby v recyklaci stavebních a demoličních odpadů. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s ŠKOPÁN, M.: Výrobky z recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů jako druhotné suroviny. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s ŠKOPÁN, M.: Analýza produkce recyklátů a možnosti jejich uplatnění na trhu. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s VEVERKOVÁ, M.: Ekologická a právní rizika v nakládání se stavebními odpady. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s WACHSMANN, M.: Zkušenosti provozovatele recyklační linky stavebního a demoličního odpadu. In ŠKOPÁN, M. (ed.). RECYCLING Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, s. ISBN s

62 Internet: 1. FIR representing the European recycling industry of C&DW. [online]fir-recycling.com[cit ]. Dostupné z WWW: 2. Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. [online]mzp.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 3. Nakládáni s odpady a produkce druhotných surovin. [online]czso.cz[cit ]. Dostupné z WWW: surovin Odpadové hospodářství. [online]mzp.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 5. Pozice recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů na trhu stavebních materiálů. [online]stavebni-technika.cz[cit ]. Dostupné z WWW: ch_odpadu_na_trhu_stavebnich_materialu/ 6. Produkce, využití a odstranění odpadů [online]czso.cz[cit ]. Dostupné z WWW: 7. Recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. [online]asb-portal.cz[cit ]. Dostupné z WWW: bnich_a_demolicnich_odpadu_jako_alternativa_k_prirodnimu_kamenivu_1867. html 8. Waste generation. [online] epp.eurostat.ec [cit ]. Dostupné z WWW: 62

63 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků: Obr. 1 Produkce podnikových odpadů...13 Obr. 2 Produkce druhotných surovin...19 Seznam tabulek: Tab. 1 Skupiny odpadů...9 Tab. 2 Produkce podnikových odpadů v regionech...14 Tab. 3 Druhy SDO...14 Tab. 4 Příjem SDO...31 Tab. 5 Prodej recyklátu...31 Tab. 6 SWOT analýza společnosti Gama G+V, s.r.o...38 Tab. 7 Produkce SDO ve společnosti Gama G+V, s.r.o...40 Tab. 8 Příjem SDO do recyklačního zařízení firmy Gama G+V, s.r.o...44 Tab. 9 Prodej recyklovaného materiálu firmou Gama G+V, s.r.o...44 Tab. 10 Nákup materiálu nahraditelného recyklátem...47 Tab. 11 Náklady na provoz recyklačního zařízení...51 Tab. 12 Interní výnosy...52 Tab. 13 Výnosy z provozu recyklačního zařízení...53 Tab. 14 Výnosy z pronájmu...53 Tab. 15 Výsledek hospodaření s SDO za 5 let...54 Tab. 16 Výsledek hospodaření s SDO v jednotlivých letech

64 Seznam zkratek ARSM Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci ČR Česká republika ČSN Česká soustava norem DBÚ dlouhodobý bankovní úvěr DPH daň z přidané hodnoty EN Evropské normy EPD Environmental Product Declaration EQAR European Quality Association for Recycyling e. V. EU Evropská unie FIR Fédération Internationale du Recyclage FO fyzická osoba OP operační program PEEST politické, ekonomické, ekologické, sociální, technologické PO právnická osoba SDO stavební a demoliční odpad SUCO Sdružení pro udělování certifikátu Odborný podnik pro nakládání s odpady SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats 64

65 Seznam příloh Příloha 1 Právní předpisy...67 Příloha 2 Produkce odpadů v členských státech EU...69 Příloha 3 Charakteristika zpracovaných SDO v letech Příloha 4 Logo, kontakt a sídlo společnosti...71 Příloha 5 Fotodokumentace nakládání se SDO...72 Příloha 6 Situační plán areálu společnosti Gama G+V, s.r.o

66 Přílohy 66

67 Příloha 1 Právní předpisy Právní předpisy Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a právní předpisy vydané k jeho provedení. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání /živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR Nařízení vlády č. 312/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. 67

68 Příloha 1 - Pokračování Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a rušící některé směrnice. ČSN EN Charakterizace odpadů Vzorkování odpadů Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití. 68

69 Příloha 2 Produkce odpadů v členských státech EU Produkce odpadů v členských státech EU Waste generation. [online] epp.eurostat.ec [cit ]. Dostupné z WWW: D_informace_z_Eurostatu 69

70 Příloha 3 Charakteristika zpracovaných SDO v letech Charakteristika zpracovaných SDO v letech ŠKOPÁN,M.: Analýza produkce recyklátů a možnosti jejich uplatnění na trhu. s

71 Příloha 4 Logo, kontakt a sídlo společnosti Gama G+V, s.r.o. IČ: DIČ:CZ Bořivojova 26 Barákova Olomouc Ing. Václav Gába, jednatel Mobil: Vladimír Vítek, jednatel Mobil: Fax: gamagv@volny.cz Web: 71

72 Příloha 5 Fotodokumentace nakládání se SDO 72

73 Příloha 5 Pokračování 73