UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta zdravotnických věd Ústav teorie a praxe ošetřovatelství Anna Vojtková Sebepéče u jedinců s dnavou artritidou Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Renata Halmo Olomouc 2010

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem uvedené informační zdroje. Současně souhlasím s tím, aby práce byla vyuţita ke studijním účelům. Olomouc

3 Chtěla bych poděkovat PhDr. Renatě Halmo, za její odborné vede ní bakalářské práce a za její uţitečné a tvůrčí rady. Dále chci poděkovat MUDr. Vladimíru Růţičkovi za jeho odborné rady a Ing. Tomáši Vojtkovi za odborný překlad anotace bakalářské práce. Děkuji MUDr. Jaroslavovi Šindelářovi za umoţnění výzkumného šetření.

4 ANOTACE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Název práce: Sebepéče u jedinců s dnavou artritidou Název práce v AJ: Selfcare of individuals with arthritis urica Datum zadání: Datum odevzdání: Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav ošetřovatelství Autor práce: Anna Vojtková Vedoucí práce: PhDr. Renata Halmo

5 Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce je vypracována se zaměřením na potřebu s ebepéče, kterou vykazují klienti s dnavou artritidou. Tato potřeba byla vypracována za pomocí konceptů teorie deficitu sebepéče Dorothey Elisabeth Oremové. Práce odpovídá na výzkumnou otázku:,,jakými problémy trpí klienti, nemocní dnavou artritidou a jak se s těmito problémy vyrovnávají, tzn. jaké vykazují kompetence sebepéče? Pro účely šetření byl sestaven dotazník, který tyto problémy a kompetence sebepéče mapuje. Součástí práce je také edukační materiál s názvem Základní informace o dnavé artritidě (dna) a Víte jaká strava je vhodná pro Vaše tělo?, který slouţí k rozšíření jejich znalostí o tomto onemocnění a také zlepšení péče těchto nemocných o sebe sama. Abstrakt v AJ: The bachelor s thesis is made with focus on self care necessity which is embodied by clients with gouty arthritis. This thesis was made with help of self care deficit theory concept according to Dorothy Elisabeth Orem. The thesis is answering on question: By which problems suffer clients with gouty arthritis and how they deal with the problems, which competences of self care they are showing? For investigation purposes was a questionnaire compiled, which is mapping the problems and competences of self care. Part of the thesis are also a education materials with names Basic Information s About Gouty Arthritis (dna) and Do You Know Which Diet Is Suitable For Your Body?. Both of the materials are attending to enlarge the knowledge about the disease and also to improve the self care of patients.

6 Klíčová slova v ČJ: Dnavá artritida, sebepéče, revmatologie, výţiva, D. Oremová, prevence Klíčová slova v AJ: Gouty arthritis, selfcare, rheumatologie, nutrition, D. Orem, prevention Místo zpracování: Olomouc Rozsah: 80 stran, 15 stran příloh

7 OBSAH ÚVOD.9 1. TEORETICKÁ ČÁST Definice Historie Epidemiologie Etiologie a patogeneze Patofyziologie hyperurikémie Klinický obraz Diagnóza dnavé artritidy Diferenciální diagnostika Léčba dnavé artritidy Farmakologická léčba Nefarmakologická léčba Prevence TEORIE DEFICITU SEBEPÉČE Dorothea Elizabeth Oremová Sebepéče Poţadavky sebepéče Kompetence sebepéče Teorie deficitu sebepéče Potřeba péče/sebepéče u jedinců s dnou Poţadavky sebepéče PRAKTICKÁ ČÁST Cíle práce Metodika práce Zdroje odborných poznatků

8 3.2.2 Metodika sestavení vlivu dny na poţadavky sebepéče Metodika sestavení situační potřeby sebepéče Metodika a organizace dotazníkového šetření Charakteristika zkoumaného souboru Pilotní šetření Zpracování dat Metodika tvorby edukačního materiálu Interpretace dat Část A: Obecné otázky Část B: Znalost onemocnění Část C: Léčba Část D: Prevence Diskuze.63 LITERATURA A PRAMENY.73 SEZNAM ZKRATEK.75 SEZNAM TABULEK.76 SEZNAM GRAFŮ.78 SEZNAM PŘÍLOH 80 PŘÍLOHY

9 ÚVOD Dnavá artritida je metabolické onemocnění, které nejčastěji postihuje muţe od 45. roku ţivota. Onemocnění je charakterizováno ukládáním krystalků kyseliny močové, které následně u jedinců vyvolávají problémy, jako jsou bolest, porucha hybnosti, otok, zarudnutí postiţeného kloubu. Ve většině případů je postiţen kořenový klo ub palce nohy. Dnavá artritida se projeví silnou bolestí postiţeného kloubu, nemocní udávají tak silnou bolest postiţeného kloubu, ţe nevydrţí ani přikrytí lehkou dekou. Takový stav je nazýván akutním dnavým záchvatem. Při diagnostikované dnavé artritidě jsou pro jedince důleţité dvě zásady, striktně dodrţovat dietní opatření a uţívat léky na podporu vylučování kyseliny močové. Pokud nemocný tyto opatření přísně dodrţuje, sníţí se šance pro další akutní dnavý záchvat na minimum. Akutní dnavé záchvaty se střídají s obdobím absence záchvatu, kdy nemocný svou nemoc nepociťuje a cítí se zdráv, v tomto období dochází k nejčastějším a největším chybám ze strany pac ienta. Kdy pacient podlehne dojmu, ţe je zdravý a přestane dodrţovat svou léčbu a dietní opatření, čímţ si s největší pravděpodobností zajistí další akutní dnavý záchvat. Takové chování jedinců poukazuje také na to, ţe svou onemocnění podceňují a nevěnují mu dostatek pozornosti. Bakalářská práce je zaměřena na potřebu sebepéče u klientů s dnavou artritidou. Práce prezentuje kompetence sebepé če pacientů s dnavou artritidou v oblasti znalosti onemocnění, farmakologické a nefarmakologické léčby a v oblasti prevence. Součástí bakalářské práce je také edukační program sestavený dle konceptů sebepéče s názvem: Základní informace o dnavé artritidě (dna) a Vhodná výţiva u klientů nemocných dnou, který je určen jedincům s dnavou artritidou a jejich rodinám. Vytvořený edukační materiál umoţňuje pacientům nastudování základních informací - 9 -

10 a slouţí jako kapesní rádce při rozhodování, které potraviny jsou vhodné, a které nevhodné

11 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Definice Dnavá artritida (dna) je klinický syndrom, který představuje zánětlivou reakci organismu na přítomnost krystalů natriumurátu. Můţe vzn ikat díky faktorům vnitřních (genetických) nebo zevních. Dnu dělíme na primární a sekundární. Patří mezi revmatická onemocnění a můţe postihovat jakýkoliv kloub. (Pavelka, 2003). 1.2 Historie Dnavá artritida byla popsána jiţ v Babylonské říši, avšak kvalitnější popis onemocnění pochází od Hippokrata. Ze století jsou uchovány poznatky o identifikaci krystalů a o nálezu urátů v tofech. Avšak ve 20. století přineslo pochopení mechanismu vzniku hyperurikémie zásadní pokrok, který umoţnil vývoj někter ých léků (Pavelka, 2003). K léčbě dny slouţí kolchicin, který pouţil jiţ byzantský lékař Alexander. Dnou trpěly také významné historické osobnosti, jako například Isaac Newton, Charles Darwin, Ludvík XIV., Albrecht z Valdštejna (Bureš, 2003). Dříve se o dně hovořilo jako o sedlácké nemoci. Viz. příloha číslo Epidemiologie Z 90 % trpí dnavou artritidou především muţi a jen z 10 % ţeny, u nichţ se dnavá artritida projevuje aţ po menopauze (Bureš, 2003). Dnavá artritida postihuje nejčastěji jedince ve střední věkové skupině (Olejárová, 2008). Nárůst onemocnění v posledních desetiletích je dáván do souvislosti s výţivou obyvatelstva. Výskyt v populaci se pohybuje kolem 0,3 %. Ze 100 % nemocných dnavou artritidou je 20 % familiárně vázáno (Bureš, 2003). Viz. příloha číslo

12 1.4 Etiologie a patogeneze Přítomnost vyšší hladiny kyseliny močové nemusím jednoznačně znamenat, ţe je jedinec dnou postiţen, avšak vysoká hladina kyseliny močové (hyperurikémie) je povaţována za nutnou podmínku choroby, i kdyţ není stálá. Bureš uvádí: Urikémie závisí na: - tvorbě kyseliny močové z katabolismu endogenních purinů a exogenním přívodem purinů v potravě; - exkreci urátu ledvinami. (Bureš, 2003) Většinou se však uplatňují oba mechanismy. Rozlišujeme dnu primární a sekundární, kdy dnavá artritida primární je vrozená porucha a ve většině případů je způsobena sníţeným vylučováním kyseliny močové ledvinami, naopak sekundární dna vzniká při základní chorobě nebo vlivem léků (např.: léčba thiazidovými diuretiky a řadou dalšíc h léčiv). Krystalky natriumurátu se mohou usazovat v synoviálním prostředí, v chrupavce, v okolí šlach a tíhových váčků apod. Dalším místem ohroţeným vznikem jsou ledviny. Při větším nahromadění krystalů, dochází ke vzniku loţiskových depozit nebo li tofů, které jsou tvořeny změtí urátových krystalů a ohraničených zánětlivým monocytovým infiltrátem a obrovskojadernými buňkami. Tofy se vyskytují ve šlachách, v ušních boltcích a v okolí kloubů (Bureš, 2003). Viz. příloha číslo Patofyziologie hyperurikémie V organismu se puriny tvoří za pomocí dvou faktorů, za prvé exogenně (z diety) a za druhé endogenně (z rozpadu vlastních nukleotidů). Třetím způsobem jak mohou puriny v organismu vzniknout je de novo, kdy je jejich tvorba regulována řadou zpětno vazebných mechanismů. Odvádění kyseliny močové se děje pomocí moče a stolice, kdy močí se vyloučí asi 2/3 (asi 600 mg denně). Zbylá 1/3 se vyloučí pomocí gastrointestinálního traktu, kde je degradována střevními bakteriemi na amoniak a oxid uhličitý (Pavelka, 2003). U nemocných s primární dnou se propojuje více faktorů najednou. Procentuálně je to asi 50 % nemocných se zvýšeným příjmem potravou

13 (včetně alkoholu), asi 30 % jsou přirození nadproduktoři a 70 % sníţeně vylučuje. A. Zvýšený příjem potravou. Dietní faktory hrají bezpochyby důleţitou úlohu při vzniku hyperurikémie, ale i přesto není dodnes plně objasněn vztah mezi dietou, obezitou, konzumací alkoholu, hypertriglyceridémií a hyperurikémií. (Pavelka, 2003) Pavelka uvádí: Griebsch a spol. pozorovali pokles průměrné urikémie ve skupině zdravých dobrovolníků z 4,9 mg na 3, 1 mg po 10 dnech bezpurinové diety. Většinou se však popisuje při této dietě pokles pouze o %. Naopak při podávání velkých množství RNK (odpovídající 1, 2 kg masa denně) dochází ke zdvojnásobení hladiny kyseliny močové v séru. Vztah mezi sérovou hladinou kyseliny močové a množstvím exogenně přijímaných purinů (nejdůležitější podíl je obsažen v mase) sledovali v populační studii Thiele a spol. v Německu (1968). Křivka charakterizující zvyšujících spotřebu masných výrobků v Německu v posledních 20 letech se zvedá naprosto paralelně s křivkou průměrné hladiny kyseliny močové v populaci. (Pavelka,2003, s. 448) Druhým významným exogenním faktorem je konzumace alkoholu. Alkohol spol u s vysokým příjmem kalorií vede k obezitě. U obézních lidí je výsky hyperurikémie častější neţ u lidí s normální hmotností, to je však průkazné pouze statisticky. Existují však i štíhlí lidé s hyperurikémií, ale také obézní lidé bez hyperurikémie. To pouk azuje na to, ţe kromě exogenních faktorů se na výskytu hyperurikémie podílejí také faktory endogenní. Mezi exogenní faktory také patří tělesná aktivita. Niţší hladiny kyseliny močové v séru byly nalezeny u muţů s těţší fyzickou prácí, naopak muţi s lehčí prácí mají vyšší hladiny kyseliny močové v séru. Poklesu docílíme však jen u pravidelně trénovaných jedinců, naopak jednorázová velká zátěţ vede ke zvýšení hladiny kyseliny močové v séru (Pavelka, 2003). B. Endogenní nadprodukce purinů, můţe být rozdělena na dvě větší skupiny. Do první skupiny spadají nemocní se zjištěným metabolickým deficitem (deficitem D 6 PD, HGPRT, APRT a se zvýšenou aktivitou PRPP). Do druhé skupiny spadá idiopatická nadprodukce, která se vyskytuje jen u malého mnoţství nadprodukto rů (Pavelka, 2003)

14 C. Zvýšený buněčný obrat. Endogenní tvorba kyseliny močové vzniká u onemocnění se zvýšeným buněčným obratem. Mezi tyto onemocnění patří např. myeloproliferativní onemocnění, onemocnění spojená s hemolýzou a Gaucherovou nemoc, karcinomy, především ve fázi cytostatické léčby (Pavelka, 2003). D. Sníţené ledvinné vylučování. Dieppeho a Calverta dělí nemocné s nedostatečným ledvinovým vylučováním následovně:sníţené vylučování z neznámé příčiny (idiopatické) nebo vzniklé sekundárně (při chronické renální insuficienci, při laktátové acidóze, při hyperparatyreóze, při otravě olovem, při Downově syndromu a při medikaci diuretiky a jinými léky) (Pavelka, 2003). C. Sníţené vylučování kyseliny močové gastrointestinálním traktem. Aktivita xantinoxidázy, která je obsaţena v mukóze tenkého střeva, urychluje tvorbu kyseliny močové. Opačný význam má bakteriální flóra střeva, která sniţuje tvorbu kyseliny močové. Například při uţívání antibiotik, můţe dojít k poruše bakteriální flóry a tím dojde k zvýšené tvorbě kyseliny močové a můţe vzniknout dnavý záchvat (Pavelka, 2003). 1.5 Klinický obraz Jsou rozlišovány čtyři základní stádia průběhu onemocnění: 1. Období asymptomatické hyperurikémie 2. Akutní dnavý záchvat 3. Interkritické období 4. Chronická tofózní dna (Trnavský, 1988) Období asymptomaptické hyperurikémie- toto období můţe trvat celý ţivot a nemusí dojít k propuknutí nemoci. Hladina kyseliny močové v séru je zvýšena, ale nedochází k artritickým projevům, ani tvorbě tofů a ani se netvoří ledvinové kameny. Většinou po skončení puberty začíná toto období u muţů, u ţen pak po menopauze. U nemocných s enzymatickým defektem je to uţ od mládí. Riziko, ţe dnavá artritida vznikne je vyšší při zvyšování hladiny urikémie,

15 u vzniku litiázy je kromě urikémie (Trnavský, 1988). důleţitá i výška urikosurie Akutní dnavý záchvat- projeví se nejčastěji v noci a vzniká rychle. Z % bývá nejčastěji postiţen metatarzofalangeální kloub palce nohy. Výjimečně můţe dojít k záchvatu i v jiných kloubech. Záchvat se projevuje otokem, kůţe nad kloubem je horká a červená, zarudnutí přesahuje oblast kloubu proximálně. Záchvat je provázen krutými bolestmi kloubu, tyto bolesti jsou tak silné, ţe jedinec nesnese na palci ani dotek nebo přikrývku. Dnavý záchvat můţe trvat několik hodin, ale klidně i 6 týdnů, nejčastější doba trvání je 7 14 dní (Olejárová, 2008). Akutní dnavý záchvat můţe být vyvolán např.: fyzickou zátěţí, psychickým stresem, prochladnutím, konzumací alkoholu a opulentních potravin (vnitřnosti, tučná jídla). Frekvence záchvatů je u kaţdého jedince individuální (Bureš, 2003). Interkritické období- takto je nazýváno období mezi dnavými záchvaty, u kaţdého jedince můţe být jinak dlouhé. Účinná léčba můţe interkritické období prodlouţit. Chronická tofózní dna- zde se uţ objevují tofy obsahující depozita natrium urátu. Tofy mohou být rozděleny na tofy kostní a tofy měkkých tkání. Klasickou lokalizací tofů měkkých tkání je ušní boltec (helix, méně často antihelix), dále kolem kořenového kloubu palce nohy, na loktech, přičemţ mohou způsobovat vakovité roztaţení burzy olecranonu, nad extenzorovými částmi drobných ručních kloubů, podél ulnárního okraje předloktí, na Achillově šlaše. V ojedinělých případech se tofy mohou vyskytovat na víčkách, jazyku, plicích, za raritu se dá povaţovat jejich výskyt v perikardu a na srdečních chlopních. Kostní tofy se nejčastěji vyskytují v subchondriální kosti a jsou průkazné na rentgenovém snímku, kde vytvářejí typickou morfu - cystická, jakoby průbojníkem vyraţená prosvícení. Mohou se také vytvářet v kloubní chrupavce a synoviálním pouzdru. Průběh vzniku tofů je pomalý a nezpůsobují

16 dlouhou dobu ţádné potíţe. Někdy se mohou provalit ven, kdy dochází k vyprázdnění křídovitých hmot. Dále pak sekundárně vzniká infekce, vřed a velmi pomalé hojení. U jedinců s chronickou tofózní dnou můţe dojít k rozvoji sekundární osteoartrózy. Od prvního akutního záchvatu po tvorbu tofů, uběhne průměrně 12 let. U primární dny se v prvém záchvatu nedá hovořit o tofech, naopak u sekundární dny se v 0, 5 % tofy vyskytují. Páteřní klouby nebývají tak často postiţeny, dá se říci, ţe dnavá spodylitida je velmi neobvyklá (Pavelka, 2003). 1.6 Diagnóza dnavé artritidy Pokud se u jedince objeví typický dnavý záchvat, tak je diagnóza poměrně snadná (Bureš, 2003). 100 % diagnóza je při průkazu krystalů natriumurátu, nejčastěji v kloubním výpotku. Dále je nutný průkaz 6 klinických kritérií ze 12 (Pavelka, 2003). viz. příloha číslo 4. Při laboratorním vyšetření je zjištěna zvýšená s edimentace a CRP, leukocytóza, důleţitý je průkaz hyperurikémie (nad 420 µmol/l). Synoviogram je u dny zánětlivý. Leukocyty jsou zmnoţeny (1 70 tis. mm 3 ). Viskozita výpotku je sníţená. Podobně jako u zánětlivých výpotků jiné etiologie, je koncentrace a lbuminu a globulinu zvýšená. Dále je důleţitý průkaz krystalů natriumurátu, které se nacházejí buď v synoviálním výpotku, nebo v tofech. Z tofů v měkkých tkáních se materiál získává jednoduchou přímou biopsií, pokud se však tofus nachází v chrupavce nebo v synovii, odběr se dělá artroskopicky. Stačí jen minimální mnoţství materiálu (např. obsah jehly), který se nanese na sklíčko. Metody detekce krystalů natrium urátu jsou uvedeny v příloze číslo 5. Pomocí rentgenu, který patří mezi metody nepřímé, mohou b ýt objeveny tofy, především na menších kloubech rukou a nohou. Převáţně je postiţen I. MPT kloub. Důleţité před začátkem léčby je stanovení typu artritidy, zda je primární nebo sekundární (Pavelka, 2003)

17 1.7 Diferenciální diagnostika Dnavá artritida musí být rozlišena od septické artritidy, které se podobá výrazným zánětlivým nálezem se zarudnutím kůţe nad kloubem. Především při postiţení kolenních a jiných kloubů. Pro rozlišení poslouţí vyšetření synoviální tekutiny v polarizovaném světle a její kultivace. Dále jsou rozlišovány tofy od revmatoidních uzlíků, které se vyskytují při revmatoidní artritidě (Bureš, 2003) viz. příloha číslo Léčba dnavé artritidy Farmakologická léčba Léčbu dělíme dle stádia onemocnění: Terapie asymptomatické hyperurikémie Terapie akutního dnavého záchvatu Terapie v období interkritickém Terapie chronické tofózní dny Terapie asymptomatické hyperurikémie- stále se spekuluje o tom zda asymptomatickou hyperurikémii léčit nebo ne. Z asi % dospělých jedinců, kteří trpí asymptomatickou hyperurikémií, onemocní dnavou artritidou asi jen 0, 2 0, 5 % jedinců. (Pavelka, 2005) Terapie akutního dnavého záchvatu - díky tomu, ţe zánět je relativně časově omezen, musí být farmakoterapeutický zásah razantní. Při léčbě se mohou podávat následující léky: kolchicin- je to alkaloid pocházející z rostliny Colchicum autumnale, jeho účinky byly známi jiţ ve starém Řecku. Pavelka uvádí: Kolchicin působí silně protizánětlivě. Kolchicin je dostupný v tabletách po 0, 5 mg. Podává se jako iniciální bolus 1 mg a pak ve dvouhodinových intervalech 0, 5 mg do celkové maximální dávky 5 6 mg první den. Efekt kolchicinu se projeví nejčastěji již první den. Lék vysazujeme nebo dávky redukujeme, když: a) došlo k podstatné úlevě od bolesti,

18 b) nastoupily nežádoucí účinky, tzn. průjem nebo zvracení. (Pavelka, 2005, s. 347) U jedinců s dnavou artritidou je kolchicin účinný aţ u 80%. Nesteroidní antirevmatika- jsou lékem první volby u akutního dnavého záchvatu. Dlouhodobě nejuţívanějším nestero idním antirevmatikem u akutního dnavého záchvatu je indometacin. Avšak všechna nesteroidní antirevmatika se ukázala jako účinná. Na úvod léčby je dobré pouţít antirevmatikum s rychlým nástupem účinku nebo v injekční formě. První 1 3 dny jsou dávky léku poměrně vysoké postupně se dávka sniţuje, aţ se úplně vysadí (Pavelka, 2005). Dávkování nesteroidních antiflogistik je v příloze číslo 7. Glukokortikoidy- při intraartikulární aplikaci dochází k odeznění záchvatu do hodin. Takto se glukokortikoidy aplikují především u monoartikulárních forem akutní dny. Avšak je lékem druhé aţ třetí volby. Před intraartikulární aplikaci je nutné vyloučit septickou artritidu. (Pavelka, 2005) Terapie v období interkritickém a chronické dny- hypourikemické léčba se zavádí při častých akutních záchvatech, kdyţ má jedinec komplikace hyperurikémie a dny, při postiţení ledvin, při tvorbě tofů a pokud vzniká hypertenze. Uţívá se Alopurinol, který funguje jako inhibitor xantinoxidázy. Viz. příloha číslo 8. Jedinci, kteří trpí častými záchvaty, mohou mít profylakticky naordinovány kolchicin či nesteroidní antirevmatika. Kolchicim se podává 0, 5 mg jednou denně, někdy i dvakrát denně. Pokud jedinec trpí nesnášenlivostí na kolchicin, doporučují se malé dávky nesteroidních antirevmatik 3 6 měsíců po posledním záchvatu (Pavelka, 2005) Nefarmakologická léčba Od diagnostikování dnavé artritidy je důleţité dodrţovat bezpurinovou dietu. Během akutního záchvatu má jedinec dodrţovat klidový reţim a doporučují se aplikovat studené obklady na postiţený kloub

19 Při záchvatu neměníme koncentraci kyseliny močové v séru. To znamená, ţe u jedinců, kteří neuţívali urikosurika či urikostatika, je nezávádíme a u jedinců, kteří je uţívali, se nemění dávkování (Pavelka, 2005). Jedinci s opakujícími se záchvaty, s dnou refrakterní k terapii a s chronickou dnavou artritidou by měli podstoupit podrobné vyšetření u revmatologa a internisty pro vyloučení sekundárního původu dnavé artritidy (renální insuficience, skrytá malignita atd.), zvláš tě pak v případech, kdyţ nemocný dodrţuje předepsanou léčbu včetně dietních opatření (Olejárová, 2008). 1.9 Prevence Pokud je to moţné, je snaha k odstranění onemocnění vedoucích k sekundární dně. Důleţité je korigovat příjem purinů exogenně. Sníţení hmotnosti, omezení příjmu potravin s vysokým obsahem purinů, omezení nebo nejlépe úplná abstinence alkoholu (Pavelka, 2005). Není vhodné přijímat příliš mnoho masa, dobrým krokem je laktoovovegetarinský způsob ţivota, kdy maso je z jídelníčku úplně vypuštěno a ţivočišné bílkoviny jsou doplňovány z mléčných výrobků a vajec. Přijímat dostatečné mnoţství tekutin, mi nimálně 2 litry denně, doporučuje se kvalitní voda, zelený čaj, roibos, alkalické minerální vody (Kreuzbergová, 2005). Pokud to jde, tak vysadit léky, které mohou zvyšovat hladinu kyseliny močové, coţ jsou například malé dávky salicylátů a diuretika (Pavelka, 2005). 2 Teorie deficitu sebepéče 2.1 Dorothea Elizabeth Oremová Narodila se 1914 (Baltimore, Maryland, USA) V roce 1930 ukončila ošetřovatelské vzdělání (Hospital School of Nursing, Washington) 1939 bakalářské vzdělání v oboru edukace v ošetřovatelství (Providence Hospital School of Nursing, Washington)

20 V roce 1945 získala magisterský titul v oboru edukace v ošetřovatelství (Catholic University o f Amerika) Uplatňovala se jako nemocniční sestra, privátní sestra, sestra konzultantka, ředitelka ošetřovatelské školy 1971 publikovala Nursing: Concept of Practise (Ošetřovatelství: koncepce praxe) Získala čestné doktoráty (Georgetown University, Washing ton, Catholic University of Amerika) (Jarošová, 2003) 2.2 Sebepéče (SP) Sebepéče je vědomé chování, je to lidská, regulatorní funkce, kterou pro sebe osoba vykonává - jedinec se o sebe vědomě stará sám nebo tak nechává činit druhé (dependentní péče). Neztotoţňuje se s reflexy a instinkty. Sebepéči se jedinec učí po celý ţivot. Sebepéče slouţí k zachování ţivota a udrţení zdraví. Pokud se změní poţadavky jedince, např. v důsledku chronického onemocnění, jsou vyvíjeny nové formy sebepéče. To jak kaţdý člověk vykonává sebepéči je individuální. Dependentní péči (DP) poskytují rodinní příslušníci nebo jiné blízké osoby a jedná se o podporu při sebepéči (Bekel, Halmo, 2004). 2.3 Poţadavky sebepéče (PSP) Poţadavky sebepéče musí být splněny, aby člověk adekvátně zvládl kaţdodenní aktivity, a zachoval si zdraví a určitou KVŢ. Poţadavky na sebepéči jsou individuální, např. méně výrazné budou PSP u jedinců s nachlazením, naopak u jedinců s chronickým onemocněním budou podstatně vyšší. PSP jsou dle D. Oremové rozděle ny do tří skupin: obecné poţadavky sebepéče (OPSP), vývojově podmíněné poţadavky sebepéče (VPSP) a zdravotně podm íněné poţadavky sebepéče (ZPSP) (Bekel, Halmo, 2004)

21 2.4 Kompetence sebepéče (KSP) Pro vykonání potřebné sebepéče musí mít jedinec specifické schopnosti, které jsou uváděny jako kompetence sebepéče. Dle D. Oremové je tento koncept rozdělen do tří dílčích konceptů: činnosti sebepéče (ČSP), potenciální komponenty (PK) a základn í dispozice a schopnosti (ZDaS) (Bekel, Halmo, 2004). 2.5 Teorie deficitu sebepéče (TDSP) Halmo uvádí: Teorie deficitu sebepéče, je centrální a nejdůležitější součástí celé teorie. Tato teorie odhaluje a formuluje důvody, proč lidé potřebují péči, proč se v určitých situacích nemohou sami o sebe starat (Orem, 2001, Halmo, 2006, s. 3). Dle Oremové se jedinci, kteří vyţadují péči, dělí do dvou kategorií: jedinci s částečnou nebo úplnou neschopností porozumět nebo splnit situační potřebu sebepéče (SiPoSP) a na základě toho vzniká deficit sebepéče. Podobná situace můţe nastat v oblasti dependentní sebepéče. Deficitem sebepéče (DSP) je označován vztah mezi kompetencí sebepéče jedinec na jedné straně a situační potřebou sebepéče daného jedince na druhé straně. Tento deficit můţe být zřejmý v daném okamţiku, proto hovořím o jiţ přítomném/aktuálním deficitu nebo je moţné předpokládat, ţe v důsledku určité situace v budoucnu vznikne, v tom případě hovoříme o budoucím/potenciálním deficitu sebepéče nebo dependentní péče (Orem, 2001, Halmo, 2006). 2.6 Potřeba péče/sebepéče u jedinců s dnavou artritidou Jedinci s DNOU pravidelně uţívají léky na podporu vylučování kyseliny močové. Musí přísně dodrţovat předepsanou dietu, i v období absence příznaků. Nejvhodnějším prostředkem pro zajištění dodrţování těchto poţadavků, je důsledná edu kace sestrou i lékařem a pravidelné návštěvy lékaře. Při akutním dnavém záchvatu trpí jedinec silnou bolestí postiţeného kloubu, v takovém případě je vhodné

22 podávat obklady, které můţe nemocný vyţadovat, u kaţdého jedince je tato potřeba rozdílná (teplé, studené). Pro dobrou léčbu a prevenci akutních záchvatů musí jedinec znát reţimová opatření a léčbu a řídit se pokyny lékaře. 2.7 Poţadavky sebepéče Ve spolupráci s R. Halmo byly určeny problémy jedinců s DNOU pomocí odvození vlivu tohoto onemocnění na poţadavky sebepéče, údaje jsou součástí tabulky č Zdravotně podmíněné poţadavky sebepéče 1. Nárokování a zajištění vhodné zdravotnické péče 2. Uvědomit si a rozpoznat důsledky patologických stavů 3. Efektivní dodrţování a prováděná naordinovaných zdravotnických opatření 4. Uvědomit si, znát a regulovat vedlejší efekty zdravotnických intervencí 5. Akceptování změny konceptu sebe sama v souvislosti s určitým zdravotním stavem, který vyţaduje specifickou formu zdravotní péče Vliv DNY na PSP R/P by měli znát průběh a způsob léčby. Časté je opomíjení nemoci při absenci příznaků. Znalost příznaků a stádií onemocnění. Znalost komplikací. Pravidelné uţívání léků, dodrţování diety, přísný zákaz alkoholu. Dodrţování pravidelných kontrol u lékaře. Znát účinky a vedlejší účinky léků, znát důsledky nedodrţování léčebných opatření. (bolesti, otoky) Akceptování průběhu nemoci (bolest, dieta)

23 6. Integrace účinku a podmínek nemoci a postupu léčby do ţivota, který dovolí neustálý osobní rozvoj Integrace léčebných opatření do běţného denního ţivota. Tab. 3.1 Zdravotně podmíněné poţadavky sebepéče Z výše uvedeného vlivu vyplývají následující problémy - SIP (situační problematiky), které lze u jedinců s dnavou artritidou očekávat: Problematika: 1. Nedostatku znalostí o nemoci dna 2. Nefarmakologické léčby 3. Farmakologické léčby 4. Pohybové aktivity Následně byly situační problematiky rozpracovány do kompetencí, které by si měl pacient s dnavou artritidou nebo jeho rodina osvojit, aby novou situaci adekvátně zvládl a naučil se změny z ní plynoucí aplikovat do běţného denního ţivota, viz následující text. SIP č. 1. Nedostatek znalosti o nemoci dna: PROJEVY: nedostatek znalostí o onemocnění. Dnavá artritida je metabolické, zánětlivé onemocnění. Je způsobené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Můţe postihovat malé klouby( palec u nohy, klouby ruky), výjimečně větší klouby ( loket, koleno), dále můţe postihovat šlachy, Achillovu šlachu. Onemocnění je ze začátku asymptomatické. Při akutní atace se projevuje vysokou bolestivostí p ostiţeného kloubu, otokem, zarudnutím. Jsou zde také celkové příznaky jako je teplota, zvýšení sedimentace. Akutní ataka trvá několik hodin aţ dnů. Po akutním stavu následuje interkritické období, které je mezi jednotlivými atakami( můţe trvat 6-24 měsíců). Při přechodu do chronické tofózní dny se tvoří tofy, které se ukládají do ušních lalůčku, Achillovy šlachy, do kloubů. Druh poţadavku: 1.1 Pacient chápe příčiny onemocnění KSP/KDP

24 a) ví, jaký je to druh onemocnění b) zná příčiny pro vznik onemocnění c) ví, které pohlaví a která věková skupina je častěji postiţena 1.2 Pacient zná projevy onemocnění KSP/KDP a) ví, jaké jsou specifické projevy onemocnění b) ví, jaké jsou celkové projevy onemocnění c) ví, ţe u kaţdého jedince můţe být postiţený jiný kloub d) zná příčinu vzniku bolesti e) je schopen rozpoznat charakteristickou bolest pro dané onemocnění f) zná pojem ankylóza, její výskyt a projevy, je schopen je rozpoznat 1.3. Pacient zná léčbu onemocnění KSP/KDP a)ví, ţe dna je metabolické onemocnění b)zná specifika léčby akutní a chronic ké fáze c)ví, který lékař se zabývá touto nemocí a kde ho má hledat d)ví proč je důleţité dodrţovat léčbu SIP č. 2 Nefarmakologická léčba PROJEVY:Neznalost a nedodrţování opatření: redukce váhy a dodrţování dietních opatření (vyloučení nevhodné stravy ). 2.1.Pacient zná svoji optimální tělesnou hmotnost a dodrţuje ji. KSP/KDP a) ví, kdy a proč se má pravidelně váţit a provádí to b) zná metodu BMI a umí podle ní vyhodnotit svou léčbu c) pravidelně sleduje svou hmotnost

25 2.2.Pacient zná vhodnou dietu a dodrţuje ji KSP/KDP a) zná vhodné potraviny a zařazuje je do jídelníčku b) zná nevhodné potraviny a vyhýbá se jejich konzumaci c) ví, jak si má připravovat jídlo a provádí to d) ví, ţe dodrţování diety je důleţité a činí tak 2.3.Pacient zná moţnosti lázeňské léčby a) zná výhody lázeňské léčby b) ví, která lázeňská zařízení jsou vhodná pro pacienty s tímto onemocněním c) ví, jak postupovat v případě ţádosti o lázeňskou léčbu a vyuţívá to SIP č. 3 Farmakologická léčba PROJEVY:Neznalost nefarmakologické léčby: V období akutního záchvatu se uţívají nesteroidní antiflogistika, kortikoidy. Pro dlouhodobou léčbu se pouţívají léky na podporu vylučování kyseliny močové. Druh poţadavku: 3.1.Pacient zná specifika léčby nesteroidních antiflogistik KSP/KDP a) ví, v jaké fázi onemocnění se uţívají b) umí je vyjmenovat a zná dávkování c) zná účinky d) zná jejich neţádoucí účinky a umí je rozpoznat e) zná pojem interakce a ví, které léky nesmí uţívat zároveň s nesteroidními antiflogistiky 3.2 Pacient zná účinky kortikoidů KSP/KDP a) ví, v jaké fázi onemocnění se uţívají b) umí je vyjmenovat a zná dávkování c) zná účinky d) zná jejich neţádoucí účinky a umí je rozpoznat

26 e) zná pojem interakce a ví, které léky nesmí uţívat zároveň s kortikoidy 3.3. Pacient zná účinky léků na podporu vylučování kys. močové KSP/KDP a) ví, v jaké fázi onemocnění se uţívají b) umí je vyjmenovat a zná dávkování c) zná účinky d) zná jejich neţádoucí účinky a umí je rozpoznat e) zná pojem interakce a ví, které léky nesmí uţívat zároveň s léky na podporu vylučování kys. močové f) SIP č. 4 POHYB PROJEVY: Během akutní fáze má pacient nesnesitelné bolesti postiţeného kloubu, tím je znemoţněn pohyb. Druh poţadavku: 4.1.Pacient umí zvládat pohybová omezení KSP/KDP a) ví, ţe mu mohou pomoci studené obklady postiţeného kloubu b) ví, ţe bolest kloubu odezní aţ po odeznění akutní fáze c) ví, ţe pro odeznění akutní fáze, musí striktně dodrţovat zásady léčby

27 3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Cíle bakalářské práce Cíl 1: Odvodit situační problematiky u jedinců s dnavou artritidou. Cíl 2: Sestavit situační potřebu sebepéče u jedinců s dnavou artritidou. Cíl 3: Zmapovat znalost jedinců s DNOU o onemocnění a léčbě dnavé artridity. Cíl 4: Zmapovat problémy jedinců s onemocněním dnavá artritida. Cíl 5: Zmapovat kompetence sebepéče u jedinců s dnavou artritidou v oblasti výţivy, léčby a prevence. Cíl 6: Vytvořit edukační materiál k onemocnění dnavá artritida. 3.2 Metodika práce Zdroje odborných poznatků Ke splnění cílů bylo nutné nastudování problematiky teorie deficitu sebepéče a dnavé artritidy z literárních a internetových zdrojů Metodika sestavení vlivu dnavé artritidy na poţadavky sebepéče Pomocí metod analýzy, srovnání a dedukce byl odvozen vliv dnavé artritidy na poţadavky sebepéče (zdravotně podmíněné). Z těchto poţadavků byly odvozeny jednotlivé situační problematiky klienta s dnavou artritidou

28 3.2.3 Metodika sestavení situační potřeby sebepéče Dalším krokem bylo vytvoření situační potřeby sebepéče (tzn. všech činností sebepéče, které by měly být provedeny, aby došlo k zvládnutí zvýšených nároků na nové situace). Celý proc es probíhal ve spolupráci s R. Halmo. Sestavená potřeba sebepéče u pacientů s dnavou artritidou byla podkladem pro tvorbu dotazníku Metodika a organizace dotazníkového šetření Za účelem získání potřebných dat byl ve spolupráci s R. Halmo vytvořen dotazník, pro který bylo nutno odvodit situační problematiky (problémy) jedinců s dnavou artritidou. Dotazník byl předloţen na odborné schválení MUDr. Růţičkovi. Dotazník je uveden v příloze č. Výzkumné šetření probíhalo od prosince do konce února 2 010, kdy bylo rozdáno 60 dotazníků a vrátilo se jich 50, které byly pouţity pro statické zpracování. Dotazník byl anonymní, kdy respondent vyplněný dotazník uloţil do předem určené, označené, zalepené krabice, která měla pouze otvor na vhození dotazníku. Dotazník obsahoval otevřené a uzavřené otázky. Byl rozdělen do 4 části: první část (část A), která obsahovala 4 poloţky týkající se demografických údajů o zkoumaném souboru respondentů a 2 poloţky zaměřené na dobu trvání onemocnění u respondentů. Druhá část (část B) obsahovala 6 poloţek zabývajících se vědomostmi respondentů o onemocnění a v 1 poloţce bylo zjišťováno, jaké problémy jedinec má s ohledem na dnavou artritidu. Třetí část (část C) obsahovala 11 poloţek týkajících se dodrţování léčby farmakologické a nefarmakologické. Čtvrtá část (část D) obsahovala 3 poloţky zabývající se vědomostmi respondentů o prevenci u dnavé artritidy

29 3.2.5 Charakteristika zkoumaného souboru Pro výzkumné šetření byl vybrán soubor respondentů, kteří se vykazovali touto charakteristikou: Muţi Od 35 let Trpící onemocněním dnavá artritida Docházející k obvodnímu lékaři MUDr. Jaroslavu Šindelářovi v Troubkách Pilotní šetření Vlastnímu výzkumnému šetření předcházelo pilotní šetření. Dotazník byl předloţen 5 osobám, které splňovali charakteristiky cílové skupiny respondentů. Respondenti se shodli, ţe otázkám rozumí a jsou schopni na ně bez problémů odpovědět. Následně byl dotazník předloţen k šetření k praktickému lékaři MUDr. Jaroslavovi Šindelářovi v Troubkách Zpracování dat Získaná data byla zpracována ručně do tabulek a vyhodnoceny pomocí programu Microsoft Excel a Microsoft Word v operačním systému Windows. Data byla zaznamenána do tabulek v absolutní (počet odpovídajících respondentů) a relativní (procentuá lním zastoupení) četnosti. Při konstrukci grafů bylo vyuţito výsečových grafů. Seznam tabulek a grafů je uveden v přílohách bakalářské práce. K výpočtu relativní četnosti bylo poţito matematického vzorce: fi = ni / N fi - relativní četnost ni absolutní četnost N celková četnost

30 Σ suma, celkový součet ( www. wikipedie. cz, pouţito ) Metodika tvorby edukačního materiálu Cíl 6 byl zaměřen na tvorbu edukačního materiálu. Edukace je nezbytnou součástí práce sestry, protoţe kaţdý pacient má být edukován o ošetřovatelských problémech a výkonech. Edukačním procesem rozumíme činnost lidí, při níţ se nějaký subjekt učí obvykle působením jiného subjektu, který vyučuje. Fáze edukačního procesu: 1. Fáze posouzení (zjištění údajů o jedinci a výběr edukačního tématu) 2. Fáze stanovení edukačních diagnóz 3. Fáze příprava edukačního plánu (učební cíle, edukační strategie, obsah učiva) 4. Fáze realizace edukačního plánu 5. Fáze kontrola a vyhodnocení edukačního procesu (Kadlecová, 2009 ) Byly vytvořeny dva edukační materiály týkající se základních informací o onemocnění (definice, příznaky, diagnostika, léčba) a o vhodné a nevhodné výţivě. Edukační materiály navazují na rozpracovanou situační potřebu sebepéče

31 3.3 Interpretace dat ČÁST A : Obecné otázky Poloţka č. 1 Výška Z celkového počtu 50 (100 %) respondentů, uvedlo 12 (24 %) svou výšku v rozmezí cm. Do kategorie cm patří 21 (42 %) jedinců. Svou výšku v rozmezí cm uvedlo 13 (26 %) muţů a 4 (8 %) respondenti uvedli, ţe jsou vysocí v rozmezí cm. Tabulka č. 1 Výška ni fi (%) cm % cm % cm % cm 4 8 % Σ % Graf č. 1 Výška

32 Tělesné hmotnost Z celkového počtu 50 (100 %) dotazovaných, uvedlo 7 (14 %) respondentů svou váhu v rozmezí kg. 8 (16 %) jedinců váţí, v rozmezí kg. Jako svou váhu, v rozmezí kg, uvedlo 17 (34 %) respondentů. 11 (22 %) muţů váţilo kg a 7 (14 %) muţů váţilo kg. Tabulka č. 2 Tělesná hmotnost ni fi (%) % % % % Σ % Graf č. 2 Tělesná hmotnost

33 Poloţka č. 2 Kolik je Vám let? Na otázku kolik je Vám let, z celkového počtu 50 (100 %) dotazovaných, uvedlo svůj věk v rozmezí let, 11 (22 %) jedinců. 23 (46 %) respondentů, uvedlo svůj věk v kategorii let 15 (30 %) dotazovaných. V rozmezí let bylo 15 (30 %) respondentů a 1 (2 %) muţ měl 79 let. Tabulka č. 3 Kolik je Vám let? ni fi (%) let % let % 60 a více % Σ % Graf č. 3 Kolik je Vám let?

34 Poloţka č. 3 Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Z 50 (100 %) uvedlo 18 (36 %) respondentů jako své vzdělání středoškolské, 17 (34 %) respondentů uvedlo učňovské. Se základním vzděláním se dotazníkového šetření zúčastnilo 7 (14 %) respondentů. Vyšší odborné vzdělání uvedli 4 (8 %) respondenti stejně jako vysokoškolské vzdělání 4 (8 %). Tabulka č. 4 Vzdělání ni fi (%) Základní 7 14 % Učňovské % Středoškolské % Vyšší odborné 4 8 % Vysokoškolské 4 8 % Σ % Graf č. 4 Vzdělání

35 Poloţka č. 4 Jak dlouho se léčíte s dnavou artritidou? Na tuto otázku odpovídalo 50 (100 %) respondentů. Respondenti nejčastěji uváděli 6 měsíců 4,5 let, tento údaj uvedlo 21 (42 %) jedinců. 17 (34 %) respondentů uvedlo 5 9 let. Delší interval let označilo 12 (24 %) jedinců. Tabulka č. 5 Jak dlouho se léčíte s dnou? ni fi (%) 6měsíců-4,5let 21 42% 5-9 let 17 34% 10-20let 12 24% Σ % Graf č. 5 Jak dlouho se léčíte s dnou?

36 Poloţka č. 5 Jste zaměstnaný? Z 50 (100 %) bylo 16 (32 %) respondentů zaměstnaných, kdy nejčastější povolání bylo uváděno řidič, kuchař, zemědělec. Z dotazovaných jedinců bylo 25 (50 %) nezaměstnaných a 9 (1 8 %) bylo invalidními důchodci. Tabulka č. 6 Zaměstnání ni fi (%) Pokud ano jaké % zaměstnání vykonáváte? Ne % Invalidní důchodce 9 18 % Σ % Graf č. 6 Zaměstnání

37 Poloţka č. 6 Jak často se u Vás vyskytují problémy spojené s dn ou? Na otázku číslo 6 odpovědělo z 50 (100 %) 12 (24 %) respondentů, ţe se u nich projevy dny vyskytují 1x za měsíc. U 18 (36 %) muţů se dna projevuje 1x za půl roku, 1x ročně se projevuje u 13 (26 %) jedinců a 7 (14 %) uvedlo, ţe se u nich dna projevuje n epravidelně. Tabulka č. 7 Jak často se u Vás vyskytují problémy spojené s dnou? ni fi (%) 1x za měsíc % 1x za půl roku % 1x za rok % Jiné 7 14 % Σ % Graf č. 7 Jak často se u Vás vyskytují problémy spojené s dnou?

38 3.3.2 ČÁST B: Znalost onemocnění Poloţka č. 7 Znalost onemocnění. Na otázku jaké je dna onemocnění z 50 (100 %) respondentů odpovědělo 36 (72 %), ţe je to metabolické onemocnění z poruchy vylučování kyseliny močové, za nádorové onemocnění ji povaţoval 1 (2 %) muţ. 13 (18 %) respondentů uvedlo moţnost, ţe je pouze dědičné a 7 (8 %) neznalo odpověď. Tabulka č. 8 Znalost onemocnění ni fi (%) Nádorové 1 2 % Metabolické-z % poruchy vylučování kyseliny močové Jen dědičné % Nevím 7 8 % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 8 Znalost onemocnění

39 Poloţka č. 8 Které pohlaví postihuje dna častěji? Z 50 (100 %) respondentů odpovědělo správně 42 (84 %) jedinců, ţe nejčastěji postihuje dnavá artritida muţe, jako moţnost ţeny neu vedl nikdo (0 %) a odpověď neznalo 8 (16 %) respondentů. Tabulka č. 9 Které pohlaví postihuje dna častěji? ni fi (%) Muţe % Ţeny 0 0 % Nevím 8 16 % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 9 Které pohlaví postihuje dna č astěji?

40 Poloţka č. 9 Která z níţe uvedených hodnot charakterizuje zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi? Z 50 (100 %) tázaných ne tuto otázku neznalo odpověď 32 (64 %) jedinců. 1 (2 %) dotazovaný uvedl odpověď nad 315 µmol/l, správně odpovědělo 13 (26 %) respondentů, ţe dnu charakterizuje zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi nad 416 µmol/l. 4 (8 %) muţů uvedlo moţnost nad 200 µmol/l. Tabulka č. 10 Která z níţe uvedených hodnot charakterizuje zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi? ni fi (%) Nad 315 µmol/l 1 2 % Nad 416 µmol/l % Nad 200 µmol/l 4 8 % Nevím % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 10 Která z níţe uvedených hodnot charakterizuje zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi?

41 Poloţka č. 10 Jaké jsou typické projevy dny? Z 50 (100 %) respondentů uvedlo 41 (82 %) muţů, ţe mezi typické projevy dny patří zarudnutí, otok a bolest kloubu. 1 (2 %) muţ odpověděl, ţe je to bolest hlavy, 6 (4 %) z tázaných uvedlo jako odpověď zhoršenou pohyblivost končetin a 2 (4 %) jedinci odpověď nevěděli. Tabulka č. 11 Typické projevy ni fi (%) Bolesti hlavy 1 2 % Zarudnutí, otok, % bolestivost kloubu Zhoršená hybnost 6 12 % končetiny Nevím 2 4 % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 11 Typické projevy

42 Poloţka č. 11 Jaké problémy se nejčastěji vyskytují u Vás? Tuto odpověď uváděli jedinci vlastními slovy, kdy z 50 (100 %) respondentů 47 (94 %) uvedlo jako svůj nejčastější problém otok, zarudnutí a bolestivost palce u nohy, 1 (2 %) muţ uvedl bolest a ztuhlost kolene, 2 (4 %) jedinci uvedli jako své problémy bolest a otok prstů na ruce. Tabulka č. 12 Jaké problémy se nejčastěji vyskytují u Vás? ni fi (%) Otok, začervenání, % bolestivost palce nohy Bolest a ztuhlost 1 2 % kolene Bolest a otok prstů 2 4 % na ruce Σ % Graf č. 12 Jaké problémy se nejčastěji vyskytují u Vás?

43 Poloţka č. 12 Co je to ankylóza? Z 50 (100 %) respondentů) 37 (74 %) jedinců neznalo pojem ankylóza, 7 (14 %) muţů odpovědělo, ţe ankylóza je ztuhlost kloubu následkem poranění nebo kloubního onemocnění, časný projev dny uvedli 3 (6 %) respondenti, charakteristické onemocnění jednoho kloubu uvedli také 3 (6 %) respondenti. Tabulka č. 13 Co je ankylóza? ni fi (%) Ztuhlost kloubu 7 14 % následkem poranění nebo kloubního onemocnění Časný projev dny 3 6 % Charakteristické 3 6 % onemocnění jednoho kloubu Nevím % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 13 Co je ankylóza?

44 Poloţka č. 13 Který lékař se specializuje na léčbu dny (dnavé artritidy)? Z počtu 50 (100%) respondentů odpovědělo 10 (20%) ortoped, 1 (2%) uvedl odpověď neurolog, správně, revmatolog, uvedlo 37 (74%) tázaných a 2 (4%) odpověď nevěděli. Tabulka č. 14 Který lékař se specializuje na léčbu dny? ni fi (%) Ortoped 10 20% Neurolog 1 2% Revmatolog 37 74% Nevím 2 4% Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 14 Který lékař se specializuje na léčbu dny?

45 Poloţka č. 14 Je léčba dny v akutní a chronické fázi rozdílná? Z 50 (100 %) odpovědělo 28 (56 %) respondentů, ţe je léčba rozdílná, 6 (12 %) muţů odpovědělo, ţe není a 16 (32 %) uvedlo, ţe neví. Tabulka č. 15 Je léčba dny v akutní a chronické fázi rozdílná? ni fi (%) Ano % Ne 6 12 % Nevím % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 15 Je léčba dny v akutní a chronické fázi rozdílná?

46 Poloţka č. 15 Který kloub je postiţen nejčastěji? Z 50 (100 %) respondentů odpovědělo 32 (64 %) muţů, ţe nejčastěji je postiţen palec u nohy, loketní kloub uvedl 1 (2 %) muţ, 3 (6 %) jedinci uvedli odpověď kolenní kloub, 2 (4 %) odpověděli, ţe je to kyčel a 12 (24 %) uvedli, ţe neví. Tabulka č. 16 Který kloub je postiţen nejčastěji? ni fi (%) Palec nohy % Loketní kloub 1 2 % Kolenní kloub 3 6 % Kyčel 2 4 % Nevím % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 16 Který kloub je postiţen nejčastěji?

47 3.3.3 ČÁST C: Léčba Poloţka č. 16 Sledujete pravidelně svou hmotnost? Z 50 (100 %) respondentů svou tělesnou hmotn ost pravidelně kontroluje 30 (60 %) jedinců a 20 (40 %) muţů ji nesleduje. Tabulka č. 17 Sledujete pravidelně svou hmotnost? ni fi (%) Ano % Ne % Σ % Graf č. 17 Sledujete pravidelně svou hmotnost?

48 Poloţka č. 17 Umíte si vypočítat body mass index (BMI) nebo pouţít tabulky či internet pro zhodnocení své hmotnosti? 30 (60 %) muţů z celkového počtu 50 (100 %) uvedlo, ţe sami dokáţou poţít tabulky, internet nebo si vypočítat body mass index, 20 (40 %) jedinců to však nedokáţe. Tabulka č. 18 Umíte zhodnotit svou hmotnost? ni fi (%) Ano % Ne % Σ % Graf č. 18 Umíte zhodnotit svou hmotnost?

49 Poloţka č. 18 Názor lékaře na Vaši tělesnou hmotnost je: 25 (50 %) tázaných z celkového počtu 50 (100 %) uvedlo, ţe mají podle svého lékaře normální hmotnost, extrémně obézní je 1 (2 %) muţ. 17 (43 %) respondentů uvedlo, ţe jsou obézní a 1 (2 %) muţ uvedl, ţe je podvyţivený. 6 (12 %) jedinců, uvedlo odpověď nevím. Tabulka č. 19 Názor lékaře na Vaši tělesnou hmotnost j e: ni fi (%) Podvyţivený 1 2 % Normální hmotnost % Obézní % Chorobně obézní 1 2 % Nevím 6 12 % Σ % Graf č. 19 Názor lékaře na Vaši tělesnou hmotnost je:

50 Poloţka č. 19 Jaké potraviny můţete konzumovat, kdyţ máte diagnostik ovanou dnu? Z 50 (100 %) respondentů odpovědělo 22 (44 %) správně, ţe mohou konzumovat potraviny jako jsou rostlinné tuky, olivy, vaječný bílek, rýţe, kukuřice a králík, 12 (24 %) jedinců odpovědělo špatně ( čokoláda, pivo, káva, vaječný ţloutek, destilát y atd.) a 12 (24 %) muţů odpověď neznalo. Tabulka č. 20 Jaké potraviny můţete konzumovat, kdyţ máte diagnostikovanou dnu? ni fi (%) Rostlinné tuky, olivy, % vaječný bílek, rýţe, kukuřice, králík Špatně % Nevím % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 20 Jaké potraviny můţete konzumovat, kdyţ máte diagnostikovanou dnu?

51 Poloţka č. 20 Dodrţujete dietu, kterou Vám předepsal lékař? 25 (50 %) respondentů, z celkového počtu 50 (100 %) uvedlo, ţe dietu, kterou jim lékař předepsal dodrţují, 10 (20 %) jedinců ji nedodrţuje a 15 (30 %) muţů dietu dodrţuje pouze, kdyţ mají příznaky dny. Tabulka č. 21 Dodrţujete dietu? ni fi (%) Ano % Ne % Jen kdyţ mám % příznaky dny Σ % Graf č. 21 Dodrţujete dietu?

52 Poloţka č. 21 Které potraviny jsou pro Vás nevhodné? Z celkového počtu 50 (100 %) respondentů odpovědělo 22 (44 %) dotazovaných správně, ţe potraviny, které jsou pro nemocné nevhodné jsou játra, husa, hranolky, máslové pečivo a marcipá n. 14 (28 %) odpovědělo špatně, zadáním odpovědí jako je např.: pohanka, cereálie, králík, celer, mrkev, bezvaječné těstoviny, jáhly. A 14 (28 %) respondentů odpověď neznalo. Tabulka č. 22 Nevhodné potraviny ni fi (%) Játra, husa, % hranolky, máslové pečivo, marcipán Špatně % Nevím % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 22 Nevhodné potraviny

53 Poloţka č. 22 Které léky se uţívají při léčbě dny nejčastěji? 5 (10 %) muţů, z celkového počtu 50 (100 %), odpovědělo, ţe nejčastější léky při léčbě dnavé artritidy jsou antibiotika, 31 (62 %) odpovědělo správně, ţe nejčastějším lékem jsou nesteroidní antiflogistika, antitusika neurčil nikdo (0 %) a na otázku neznalo odpověď 14 (28 %) respondentů. Tabulka č. 23 Znalost léků uţívaných při dně ni fi (%) Antibiotika 5 10 % Nesteroidní % anitiflogostika Léky proti kašli 0 0 % (antitusika) Nevím % Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 23 Znalost léků uţívaných při dně

54 Poloţka č. 23 Hormonální přípravky (kortikoidy) jsou léky, které způsobují: Z celkového počtu 50 (100%) respondentů, odpověděli 24 (48 %) dotazovaných správně tlumení zánětu, otoku a imunitních reakcí. 3 (6 %) muţů odpovědělo chybně (sníţení krevního tlaku a hladiny krevního cukru, sníţení produkce trávicích enzymů). Zbytek jedinců, 23 (46 %), odpověď neznalo. Tabulka č. 24 Kortikoidy způsobují ni fi (%) Tlumení zánětu, 24 48% otoku a imunitních reakcí Špatně 3 6 % Nevím 23 46% Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 24 Kortikoidy způsobují

55 Poloţka č. 24 Jaké jsou charakteristické neţádoucí účinky kortikoidů? 22 (44%) respondentů, z celkového počtu 50 (100%), odpovědělo správně, ţe neţádoucí účinky kortikoidů jsou měsícovitý t var obličeje, červené tváře, hypertenze, zvýšení hladiny krevního cukru, 5 (10 %) dotazovaných odpovědělo chybně (bolesti hlavy, zad a kloubů, poruchy sexuální funkce, otoky drobných kloubů, bolesti bederní páteře). 23 (46%) jedinců neznalo odpověď na tuto otázku. Tabulka č. 25 Jaké jsou charakteristické neţádoucí účinky kortikoidů? ni fi (%) Měsícovitý tvar 22 44% obličeje, červené tváře, hypertenze, zvýšení hladiny krevního cukru Špatně 5 10 % Nevím 23 46% Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Graf č. 25 Jaké jsou charakteristické neţádoucí účinky kortikoidů?

56 Poloţka č. 25 Ve které fázi onemocnění se pouţívají léky na podporu vylučování kyseliny močové? Na tuto otázku odpovídalo 50 (100%) respondentů, z tohoto počtu 31 (62 %) odpovědělo správně v celém období nemoci. 8 (16 %) jedinců odpovědělo chybně, pokud vybrali moţnost pouze v akutní nebo chronické fázi a 11 (22 %) muţů odpověď neznalo. Tabulka č. 26 Ve které fázi onemocnění se pouţívají léky na podporu vylučování kyseliny močové? ni fi (%) V celém období 31 62% nemoci Špatně 8 16 % Nevím 11 22% Σ % *Legenda: ţlutě je vyznačena správná odpověď Garf č. 26 Ve které fázi onemocnění se pouţívají léky na podporu vylučování kyseliny močové?