OPONENTSKÝ POSUDEK DIZERTAČNÍ PRÁCE

Transkript

1 OPONENTSKÝ POSUDEK DIZERTAČNÍ PRÁCE Uchazeč: MUDr. Ing. Kamil Zeman Pracoviště: Interní kardiologická klinika Fakultní nemocnice Brno, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o. Studijní program: Vnitřní nemoci Forma doktorského studia: Kombinovaná Dizertační práce: PROGNÓZA PACIENTŮ HOSPITALIZOVANÝCH PRO AKUTNÍ SRDEČNÍ SELHÁNÍ NA INTERNÍM ODDĚLENÍ OKRESNÍ NEMOCNICE Školitel: Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity v Brně a Fakultní nemocnice Brno Oponent: MUDr. Martin Hutyra, Ph.D. Pracoviště: 1. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc

2 TEXT POSUDKU Dizertační práce čítá celkem 71 stran, 8 tabulek, 8 grafů a 93 citací odborné literatury. Vlastní práce je rozčleněna do 14 kapitol, které zahrnují teoretický úvod včetně základních údajů týkající se epidemiologie, prognózy, klasifikace, diagnostiky a vybraných aspektů léčby syndromu akutního srdečního selhání. Dále jsou uvedeny cíle dizertační práce, charakteristika analyzovaného souboru pacientů, použitá metodika, výsledky a diskuze. Zásadní kapitoly jsou přehledně členěny na řadu podkapitol. I. Aktuálnost zvoleného tématu práce Kardiovaskulární onemocnění jsou v rozvinutých zemích jednou z hlavní příčin mortality populace a představují závažný socioekonomický problém. Vysoká mortalita a tady dlouhodobý nepříznivý prognostický dopad na další osud pacientů se syndromem akutního srdečního selhání a kvalitu jejich života jsou důvodem snahy o implementaci celé řady farmakologických algoritmů a nefarmakologických metod do léčby akutního srdečního selhání. K optimalizaci péče o tyto pacienty je nutné analyzovat efektivitu těchto terapeutických postupů a způsob jejich implementace do rutinní medicínské praxe nejen v prostředí komplexních kardiocenter, ale i v rutinní medicínské praxi okresních nemocnic, které zajišťují péči o pacienty s akutním srdečním selháním. Výsledky prezentované v dizertační práci a derivované z výsledků registru AHEAD mohou výrazným způsobem ovlivnit další management pacientů s akutním srdečním selháním v celorepublikovém měřítku. Proto lze považovat téma dizertační práce za vysoce aktuální. II. Metodika zpracování Užité pracovní metody byly velmi dobře zvoleny s logickou návazností, jsou adekvátně rozčleněné i aplikované. Samotný design registru AHEAD je unikátní s cílem analýzy diagnostických respektive terapeutických přístupů u syndromů srdečního selhání a epidemiologických aspektů mezi kardiocentrem a relativně velkou komunitní nemocnicí okresního

3 typu bez diagnostického a terapeutického zázemí typického pro kardiocentrum. Statistická a analytická podpora Institutu biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který se podílel na podpoře tohoto vědeckého projektu je zárukou excelentní kvality získaných dat a vědeckých výstupů derivovaných z registru AHEAD a prezentovaných v dizertační práci uchazeče. Na zvolených metodách výzkumu se ukazuje výborná orientace nejen v problematice diagnostiky akutního srdečního selhání a léčby jednotlivých syndromů, ale také v základních aspektech analýzy klinických dat, organizace a managementu péče o pacienty se srdečním selháním. Spis je po formální i vědecké stránce téměř dokonale zpracován a je provázen přehlednou dokumentací s grafy a tabulkami. Jsou zde naprosto zanedbatelné formální nedostatky ve smyslu nečetných překlepů. Drobnou výtkou je absence seznamu grafů a tabulek, který by přinesl snadnější orientaci ve spisu. Znalosti v oblasti syndromu srdečního selhání a dostatečně velký soubor nemocných ve srovnání s literárními daty, umožnily dosažení pozoruhodných a validních závěrů. III. Výsledky habilitační práce Práce přinesla některé prioritní výsledky, mezi které patří zejména srovnání souborů pacientů se syndromem akutního srdečního selhání v okresní nemocnici a kardiocentru. Byly identifikovány některé nové prediktory krátkodobé prognózy pacientů (přítomnost chronické obstrukční plicní nemoci nebo fibrilace síní). Dále bylo upozorněno na rezervy v aplikaci některých farmoterapeutických přístupů a nefarmakologických metod léčby akutního srdečního selhání, které jsou používány v kardiocentru v porovnání s okresní nemocnicí. Tyto výsledky mohou v konečném důsledku zásadním způsobem přispět ke zlepšení péče o tyto pacienty. IV. Splnění cíle dizertační práce Hodnocená dizertační práce jednoznačně splnila stanovené cíle a dokresluje tímto odborné, publikační a vědecko-výzkumné schopnosti autora.

4 IV. Přínos práce pro společenskou praxi a další rozvoj vědy Z výsledků dizertační práce vyplývají jednoznačně rozdíly ve výskytu některých syndromů akutního srdečního selhání s následnými rozdílnými terapeutickými přístupy a prognostickými dopady. Do značné míry jsou tyto rozdíly generovány preferenční distribucí pacientů s akutními koronárními syndromy do kardiocentra s cílem urgentní revaskularizace. Významným pozitivem práce je i skutečnost, že identifikuje některé nové prognostické faktory predikující krátkodobou prognózu pacientů s akutním srdečním selháním. Dále jsou z výsledků dizertační práce patrny některé odlišné epidemiologické aspekty pacientů hospitalizovaných na interním oddělení okresní nemocnice v porovnání s kardiocentrem. Ačkoliv zatím nelze výsledky práce jednoduše zobecnit, tak pravděpodobně v budoucnosti bude otevřena otázka, která skupina pacienta pacientů se syndromem akutního srdečního selhání a s jakými prognostickými respektive epidemiologickými charakteristikami bude směřována k terapeutickému managementu s kurativním nebo paliativním záměrem. Přínos výsledků dizertační práce tkví i v tom, že jsou aplikovatelná na většině klinických pracovišť v okresních nemocnicích, kde se komplexní péče o pacienty s akutním srdečním selháním realizuje v úzké spolupráci se spádovým kardiocentrem. V. Otázky 1. Jak si vysvětlujete rozdíly mezi 30denní mortalitou v registru AHEAD main a vašimi výsledky zejména u pacientů s kardiogenním šokem (83.3% vs. 62,7% AHEAD main) a plicním edémem (19,5% vs. 7,1% AHEAD main)? 2. Existuje možnost, že bude v budoucnosti reorganizována péče o pacienty s akutním srdečním selháním a některé formy budou indikovány k transferu přímo do kardiocentra? 3. V práci byl uveden 36% výskyt pacientů s hodnotou kreatininu vyšší než 120 µmol/l. Mohl byste komentovat data týkající se výskytu akutního renálního postižení podle kritérií AKIN a event. kardiorenálních syndromů v registru AHEAD u jednotlivých forem akutního srdečního selhání?

5 4. V práci nebyly zmíněny hemoeliminační metody (ultrafiltrace event. kombinovaná s náhradou funkce ledvin) v léčbě akutního srdečního selhání, především akutní dekompenzace chronického srdečního selhání nebo kardiogenního šoku. Mohl byste zmínit frekvenci použití těchto metod v reálné praxi a shrnout Váš pohled na tuto problematiku? 5. Jaká byla etiologie akutního srdečního selhání zejména u mladších jedinců a byla zvažována možnost indikace mechanické podpory, endomyokardiální biopsie a event. diagnostika plicní arteriální hypertenze u pacientů s pravostranným srdečním selháním s následnou event. specifickou léčbou? VI. Doporučení k obhajobě Student prokázal nadstandardní vědecko-výzkumné tvůrčí schopnosti a práce splňuje požadavky kladené na dizertaci v daném oboru. Na základě výše uvedeného doporučuji habilitační práci MUDr. Ing. Kamila Zemana PROGNÓZA PACIENTŮ HOSPITALIZOVANÝCH PRO AKUTNÍ SRDEČNÍ SELHÁNÍ NA INTERNÍM ODDĚLENÍ OKRESNÍ NEMOCNICE k obhajobě a po úspěšné obhajobě doporučuji udělení titulu Ph.D. ve smyslu 47 Zákona o vysokých školách č. 111/98 Sb. V Olomouc dne MUDr. Martin Hutyra, Ph.D. 1. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc