Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005
|
|
- Alžběta Valentová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005 Program Geosféra - SB evidenční označení programu: VaV/1D/1/29/04 název projektu: Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava RNDr. Jakub Hruška, CSc. Česká geologická služba Praha 5.července 2005
2 Práce na experimentálních povodích Pytlácký roh, Doupě a Stolec (Česká geologická služba) Měření bilance prvků ve třech sledovaných povodích bylo započato v listopadu Na straně vstupů byly měřeny koncentrace prvků ve srážkách na volné ploše na povodích Medvědí doupě a Pytlácký roh ( bezlesá povodí) a v podkorunových srážkách v podvodí Stolec (zalesněné povodí). Naměřené průměrné hodnoty prezentují pouze krátkou periodu převážně v zimních měsících (listopad 2004-duben 2005). Povodí leží v extrémních klimatických podmínkách a tudíž vzorkování odtoku bylo v zimních měsících spojeno s určitými potížemi. V lednu a únoru došlo k celkovému zamrznutí povodí Pytlácký roh a během února se na obou odlesněných povodích v místě odběru vzorků akumuloval sníh až do výše 3 m. Během března bylo obnoveno vzorkování (prokopání jízků) a zachycen odtok reprezentující jarní tání, jež je důležitý zejména k správnému určení celkové bilance prvků v povodí. Odlesněná povodí měly podobný chemismus srážek, ph v povodí Medvědí doupě bylo 4,66 a v Pytáckém rohu 4,55, koncentrace bazických kationtů (Ca, Mg, Na, K) byly srovnatelné (0,2, 0,04, 0,25 a 0,05 mg/l, resp.). Na straně aniontů pouze koncentrace síranů byly vyšší v povodí Medvědí doupě (2,07 mg/l) než v povodí Pytlácký roh (1,62 mg/l). F, Cl, a NO3 dosahovaly srovnatelných koncentrací (0,01, 0,5, 2,5 mg/l, resp.). Koncentrace vybraných parametrů v podkorunové srážce z povodí Stolec byly nabohaceny proti srážkám na volné ploše u všech prvků. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny u K (2,92 mg/l), jež je dominujícím kationtem, následovány Ca (0,5 mg/l), Na (0,38 mg/l) a Mg (0,19 mg/l). Na straně aniontů byla nejvyšší koncentrace u dusičnanů (2,91 mg/l) následována sírany (2,78 mg/l), chloridy (1 mg/l) a fluoridy (0,02 mg/l). Koncentrace amonných iontů byly nižší (0,39 mg/l) než ve srážkách na volné ploše (0,8 mg/l), ph srážek bylo nižší (4,26). Na straně výstupů byl měřen chemismus povrchových vod na měrném profilu na všech sledovaných povodích. V přirozeně se obnovujícím povodí Pytlácký roh byly průměrné koncentrace kationtů v odtoku u vápníku 1,4 mg/l, hořčíku 0,9 mg/l, draslíku 0,5 mg/l a sodíku 1,3 mg/l. Srovnatelné koncentrace u draslíku a sodíku byly měřeny v znovu zalesněném povodí Medvědí doupě, naproti tomu nižší byly koncentrace u hořčíku (0,3 mg/l) a vápníku (1 mg/l). Zvýšené koncentrace hliníku v povodí Medvědí doupě (0,3 mg/l) spojené zároveň s pozorovaným vyšším ph (4,53) ve srovnání s povodím Pytlácký roh (Al= 0,09mg/l, ph=4,3) může souviset se zvýšeným narušením svrchní půdy při dřívějším opětovném zalesnění povodí Medvědí doupě. Se zvýšenými koncentracemi bazických kationtů v povodí Pytlácký roh souvisí i měřené vyšší koncentrace na straně aniontů, zejména dusičnanů. Koncentrace dusičnanů v povodí Pytlácký roh byla 6,8 mg/l, síranů 0,9 mg/l, chloridů 0,6 mg/l a fluoridů 0,2 mg/l. V povodí Medvědí doupě byly měřeny nižší koncentrace dusičnanů (3,2 mg/l), podobně nízké koncentrace síranů (1 mg/l) a srovnatelné koncentrace u chloridů a fluoridů. Práce spoluřešitelských organizací jsou shrnuty v následujících příspěvcích:
3 Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP (VaV MŽP; VaV 1D/1/29/04, zodpovědný řešitel RNDr. J. Hruška, CSc.). Hlášení za Hydrobiologický ústav AV ČR, Na Sádkách 7, České Budějovice (RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. a Doc., ing. Jiří Kopáček, Ph.D.) Společně s pracovníky NP Bayericher Wald (NPBW) a Wasserwirtschaftsamt Passau byly uskutečněny 2 odběry vody a oživení Rachelsee. První odběr proběhl v období po jarní cirkulaci ( ), druhý po vytvoření stabilní letní teplotní staratifikace V obou odběrech byly odebrány vzorky z hloubek 0,5 m, 4 m, 8 m, 11m a 12,5 m (t.j. 0,5 m nade dnem) na stanovení hlavních iontů (H +, NH 4 +, Na +, K +, Ca 2+, Mg 2+, Al n+, Fe m+, SO 4 2-, NO 3 -, Cl - a F - ) a živin (formy P, N a DOC). Zároveň byly odebrány a shodně s jezerní vodou analyzovány všechny čtyři významné povrchové přítoky. Biologické anýzy jezerní vody zahrnují chlorofyl-a, fyto- a zooplankton. Chemické a biologické analýzy z prvního odběru jsou dokončeny, druhý odběr je zpracováván. Další odběry na dokreslení sezónního vývoje chemismu a oživení Rachelsee jsou plánovány na (vrchol biologické aktivity) a V případě potřeby (velké změny v chemismu vody) bude proveden ještě dodatečný odběr v období před podzimní cirkulací pro detailnější popis sezónní dynamiky odnosu dusičnanů a bazických kationtů z povodí Rachelsee. Tyto trendy budou porovnány s obdobným sledováním v povodí Plešného a Čertova jezera. V červnu 2005 proběhla vzájemná výměna dat mezi HBÚ AVČR a německou stranou. Tím byl doplněn dlouhodobý trend chemismu Rachelsee, který zřetelně dokresluje prudké změny po kůrovcové kalamitě v povodí Rachelsee v létě Vyhodnocení tohoto trendu právě probíhá. První výsledky naznačují až ztrojnásobení odnosu dusičnanů z povodí provázené zvýšením ztrát bazických kationtů z půd povodí. Význam tohoto trendu spočívá v tom, že se podobná odezva ekosystému na kůrovcovou kalamitu zatím nepodařila naměřit na české straně Šumavy. Umožňuje tak alespoň hrubý odhad změn, které nastaly v oblasti Modravy. Zároveň naznačuje, jaký vývoj lze očekávat díky postupující kůrovcové kalamitě v povodí Plešného jezera. V Českých Budějovicích Jiří Kopáček
4 Výsledky řešení za I. pololetí 2005 ÚH AV ČR (Ing. Miroslav Tesař, CSc.) 1. Sledování a vyhodnocování vodního režimu půd Instrumentace experimentálních povodí V roce 2004 byly oživeny na každém vybraném malém experimentálním povodí automatické monitorovací stanice M4216 osazené senzory pro kontinuální sledování teploty vzduchu ve výšce 5 a 200 cm nad terénem, pro sledování teploty půdy v hloubce 15 a 45 cm a pro sledování tenzometrických tlaků v hloubkách 15, 30, 45 a 60 cm. Dále byl ke každé stanici pořízen a osazen srážkoměr se záchytnou plochou 500 cm 2 pro měření srážkových úhrnů a intenzit. Stanice byly doplněny solárními články pro dobíjení bezúdržbových gelových akumulátorů. Vodní tenzometry byly vybaveny nemrznoucí směsí, což umožní zkušební provoz monitorovacích stanic i přes zimní období. Kontinuálně sledované parametry jsou archivovány do paměti stanic v intervalu 20 minut a periodicky jsou přenášeny do notebooku. V prvním pololetí byly pro osazení připraveny a zkalibrovány vysokofrekvenční vlhkoměry typu VIRRIB, které budou osazeny v hloubkách 15 a 45 cm a ADICOM 60 cm, které budou osazeny ve vertikální poloze pro integrované měření množství vody v půdě. Jako nejdůležitější výsledek činnosti v tomto období se jeví získání systému pro měření srážek pomocí váhových srážkoměrů MRW500 (fy METEOSERVIS v.o.s.). Systém bude instalován na vybraných povodích a v případě dostatečně silného signálu bude zajištěn dálkový přenos naměřených dat mobilní sítí (metoda GPRS) minimálně v průběhu vegetačního období (pomocí bezúdržbových gelových akumulátorů s dobíjením pomocí solárních panelů). Navržené doplnění stanic vlhkoměry a osazení váhových srážkoměrů je v současné době postupně realizováno. Vyhodnocení sledování vodního režimu půd za rok 2004 Získané výsledky sledování vodního režimu půd za část roku 2004 byly podrobeny předběžné analýze a jako nejdůležitější poznatek se jeví nutnost přesunu lokality v povodí Vysoký Stolec, neboť vodní tenzometry jeví známky trvalé saturace půdní vodou, což znamená, že se nachází pod hladinou podzemní vody. Lokalita je však vybrána s ohledem na možnost měření srážek na přilehlé mýtině. Podařilo se získat prostředky na zřízení druhé stanice v tomto povodí. V současné době probíhá její kompletace a podrobná analýza vhodnosti ponechání původní stanice na stávajícím místě. 2. Sledování a vyhodnocování usazených srážek Istrumentace experimentálních stanovišť V rámci řešeného DÚ se počítá s provozem pasivního mlhoměrného zařízení na lokalitách Malá Mokrůvka v nadmořské výšce cca 1300 m a Poledník, kde se uvažuje s mlhoměrným zařízením osazeném v úrovni terénu (cca 1310 m n.m.) nebo na ochoze rozhledny. Pasivní mlhoměr na lokalitě Malá Mokrůvka byl již osazen, pro lokalitu Poledník byl zhotoven a v současné době je připraven k instalaci. Zatím bylo osazeno fixační zařízení na ochozu rozhledny, vlastní realizace bude provedena po vyřešení administrativních záležitostí se Správou Národního parku Šumava. Odběr vzorků z mlhy a nízké oblačnosti
5 V roce 2004 bylo odebráno v rámci řešeného DÚ celkem 5 vzorků na lokalitě Malá Mokrůvka a 26 vzorků mlhy a nízké oblačnosti odebrané na srovnávací lokalitě Churáňov. V současné době byly získány chemické rozbory z laboratoří ČGS Praha, které potvrzují významný podíl usazené vodní depozice na celkové mokré depozici. První odebrané vzorky mlhy a nízké oblačnosti z lokalit Malá Mokrůvka a Churáňov jsou v současnosti v laboratořích pro stanovení chemických rozborů. 3. Zpracování získaných poznatků a jejich šíření Poznatky o vodním režimu půd i okultní depozici získané při plnění prací v rámci DÚ na lokalitách vybraných v Národním parku Šumava jsou spolu s ostatními daty získanými v rámci řešení jiných projektu organicky začleněny pro účely zobecnění studovaných procesů. Tyto poznatky byly rovněž využity pro publikace předkládané v roce Jedná se zejména o konference: Acid Rain 2005, Praha, Česká republika Headwaters 2005, Bergen, Norsko Hydrologie malého povodí 2005, Praha, Česká republika Hydrologické dny 2005, Bratislava, Slovenská republika 4. Vliv lesních porostů na vodní režim povodí a půd Při zpracování úkolů vyplývajících ze zadání DÚ vyvstala nutnost provést důkladný rozbor stávajících poznatků o vlivu lesních porostů a jejich změn na vodní režim povodí a půd při použití vyhodnocení získaných poznatků při sledování vodního režimu půd na lokalitách lišících se vegetačním porostem. Tomu byla věnována hlavní pozornost v této etapě a následující kapitola shrnuje stručně získané poznatky. 4.1 Úvod Otázka, jak mění porosty vodní režim, je předmětem zájmu lesnického výzkumu od počátku 20. století. První výzkumná povodí u nás, Kýchová a Zděchovka v Jeseníkách, byla založena Válkem v roce Grandiózním experimentem, trvajícím od roku 1954 na dalším beskydském povodí Malá Ráztoka, bylo jednoznačně zjištěno, že záměna smrkového a bukového porostu nemá podstatný vliv na transformaci srážky na odtok. K závěru se došlo také analýzou dvojité součtové čáry srážek a odtoků. Tento závěr byl velice překvapivý, neboť smrk a buk jsou v lesnické hydrologii tradičně pokládány za dva krajní póly, vymezující odlišnosti hydrologické funkce lesních porostů. Neméně překvapivým závěrem měření na Šumavě je skutečnost, že odtokové koeficienty jsou téměř shodné na povodích ve stejných přírodních podmínkách, avšak lišících se právě jen vegetačním krytem: porostlých zdravým dospělým smrkovým porostem, pasekou s bylinným podrostem a mrtvým lesem s bylinným podrostem. V souhrnu to znamená, že měřeno ročním (případně sezónním) odtokovým koeficientem, je vliv druhového složení porostů na odtok vody z horských povodí ČR nevýrazný. Nutno však brát do úvahy, že odtoková maxima při přívalových deštích (zpravidla o úhrnu nad 60 mm) druhovým složením vegetačního pokryvu ovlivněna jsou. Je to dáno tím, že srážka takového úhrnu zpravidla nestačí infiltrovat do půdy. Pak se začne uplatňovat
6 povrchová retence, která je vysoce závislá na druhu porostu a jeho vývojovém stádiu. Teprve, je-li povrchová retence překročena, vznikne hortonovský povrchový odtok, který ovlivňuje zejména vzestupnou větev hydrogramu odtoku. Pátráním po příčině nezávislosti odtokového koeficientu na porostu bylo zjištěno, že ve vegetační sezóně působí zelené rostliny, tím že mohutně transpirují, jako homeostat, který tlumí nepravidelný přítok srážkové vody na vcelku vyrovnaný odtok vody z povodí (Eliáš a kol., 2002). Transpirace druhově odlišných porostů ve shodných přírodních podmínkách je jen málo odlišná, je-li k dispozici dostatek vody pro transpiraci. Proto se odtokový koeficient ve vegetačním období nemění při změně porostu. V mimovegetační sezóně, kdy je transpirace porostů objemově nevýznamná vůči srážkám, se nejvíce projevuje tlumící funkce půdy a podloží při vytváření odtoku. Proto v experimentálních případech Beskyd a Šumavy, kdy se hydrofyzikální vlastnosti půdy nestačily změnit v důsledku porostové změny, se nezměnil ani odtokový koeficient v mimovegetačním období. Je třeba zdůraznit, že závěr o nezávislosti odtoku z povodí na druhovém složení vegetačního krytu neplatí v suchých podmínkách, které jsou extrémní z hlediska růstu rostlin. V nich se totiž výrazně projevují mezidruhové odlišnosti ve vodním provozu rostlin. Názorně se to demonstruje v subtropickém klimatu, kde je nedostatek vody limitujícím faktorem růstu rostlin. V klimatických podmínkách našich hor je limitujícím faktorem růstu rostlin převážně nedostatek tepla (průměrně v šesti sezónách ze sedmi). Nedostatek vody limituje růst rostlin zhruba jednou za sedm let. 4.2 Diskuse Dosavadní poznatky o vlivu vegetačního porostu a jeho změn na vodní režim půd a povodí v pramenných oblastech Krkonoš, Jizerských hor a Šumavy potvrzují platnost závěrů dlouhodobých beskydských výzkumů, jak je uvádí práce (Chlebek, Jařabáč, 1988): Výzkum srážkově odtokových vztahů v beskydských experimentálních povodích poskytl poznatek, že postupné obnovní zásahy na méně jak 50 % plochy povodí roční odtoková množství neovlivnily. Teprve při překročení této plochy je možné pozorovat tendenci k mírnému zvýšení odtoků (...), ale o příčinách těchto změn zatím není možné jednoznačně rozhodnout. Pravděpodobné je vysvětlení, že potlačení (...) výparů ve prospěch odtoku vody nastává, je-li nárazově postižen celý ekosystém. Při postupné obnově porostů se může dlouhodobě uplatňovat přírodní kompenzační tendence podporující stálost vodní komponenty lesního prostředí. Praktické důsledky tohoto zjištění bude možné promítnout do strategie lesního i vodního hospodářství, jakmile budou dalším výzkumem potvrzeny. Monitoring vodního a teplotního režimu poskytuje údaje prokazující, že homeostatickým mechanismem (nazývaným přírodní kompenzační tendence v práci (Chlebek, Jařabáč, 1988)), který vyrovnává režim srážek a odtoků, je retence vody v povodí a transpirace rostlin ve vegetační sezóně. Z toho vyplývá, že v podmínkách, kdy se nemění retenční schopnost povodí (zejména půdy) a plocha transpirující vegetace, se nemění ani odtokový koeficient, jako podstatný ukazatel vodního režimu povodí. A to vcelku nezávisle na druhovém složení vegetačního krytu, pokud vegetace transpiruje po celou sezónu. Změna vegetačního krytu a změna retenční schopnosti povodí může způsobit změnu odtokových maxim z přívalových dešťů, při nichž dojde ke vzniku povrchového odtoku. Podstatná změna retenční schopnosti půdy může navíc způsobit úplnou změnu hydrologického cyklu.
7 Homeostatické působení transpirující vegetace je zřejmě důvodem, proč ani velkoplošné kalamitní odlesnění hraničních hor ČR nezpůsobilo vodohospodářskou katastrofu. Na odlesněných plochách narostla náhradní bylinná a keřová vegetace, která převzala vodohospodářskou funkci mrtvých nebo vytěžených stromů. Současně z toho také vyplývá, že primární příčinou změny vodního režimu zemědělských nížin vůči zalesněným horám je velkoplošné pěstování obilnin. Obilí žloutne a přestává transpirovat již koncem června. Takže počínaje tímto obdobím až do konce vegetační sezóny v zemědělských krajích nepůsobí vegetace jako homeostat. Vodní režim je proto méně vyrovnaný, vznikají dlouhá období bez deště a s vysokými teplotami vzduchu. 4.3 Závěr Z dosavadních výsledků výzkumu hydrologického cyklu plyne, že udržení vcelku příznivého vodního hospodářství krajiny v ČR je podmíněno: (1) Zachováním nebo obnovou retenční schopnosti krajiny: Půda slouží jako nádrž, v níž se vyrovnávají rozdíly mezi nepravidelným přísunem srážkové vody do malého hydrologického cyklu a vcelku pravidelným odběrem vody na transpiraci rostlin ve vegetační sezóně. Čím je kapacita půdní nádrže větší, tím je vyrovnání diference mezi přítokem a odběrem vody spolehlivější. V hydrologickém cyklu proto obíhá dosti vody, voda z něj příliš neuniká, rostliny nestrádají suchem a plně transpirují. (2) Zachováním nebo zvětšením ploch porostlých vegetací plně transpirující po celou vegetační sezónu: Velkoplošně fungující transpirace zajišťuje dostatečné chlazení krajiny ve vegetační sezóně, takže nevznikají velké rozdíly mezi teplotami jednotlivých segmentů krajiny. Proto také nedochází ke vzniku přívalových srážek, jejichž vznik je velkými teplotními rozdíly provokován. Srážky běžných intenzit jsou půdní nádrží spolehlivě zachyceny, takže nedochází k úniku vody z cyklu. Dostatečná retenční schopnost krajiny (zejména půdy) a dostatečná transpirace vegetačního krytu dodávají hydrologickému cyklu žádoucí cyklický charakter. V cyklu je udržováno takové množství vody, aby stačila na chlazení krajiny ve vegetační sezóně. Únik vody z cyklu je malý a časově vyrovnaný, proto nevznikají povodně. Přítok srážkové vody do malého cyklu je vcelku pravidelný a svým objemem dostatečný pro transpiraci rostlin, proto nevznikají suchá období. 4.4 Poznámky 1. Tedy to znamená, že krajina musí být porostlá jakýmkoliv transpirujícím porostem. Jednáli se o les nebo louku, není podstatné. 2. Vliv těžby dřeva na odtok vody z povodí se projevuje jen dotud, pokud nedojde k zabuřenění paseky. Pak tento nový porost hydrologicky funguje dosti podobně jako původní les. 4.5 Výběr z literatury Práce popisují originální výsledky experimentálního výzkumu vodního režimu lesa v Jeseníkách (Válek), Beskydech (Bíba, Chlebek, Jařabáč, Zelený), Šumavě a Krkonoších (Eliáš, Tesař, Šír). Bíba, M.: Dlouhodobý lesnicko-hydrologický výzkum v lesních povodích. In: Sborník lesy a povodně. Česká lesnická společnost, Praha, 2003,
8 Bíba, M. Chlebek, A. Jařabáč, M. Jiřík, J.: Les a voda 45 let trvání vodohosp. výzkumu v Beskydech. Zpr. lesn. výzkumu, 46(4), 2001, Bíba, M. Jařabáč, M.: Lesnicko-hydrologický výzkum v Beskydech na závěr roku Ed. stř. MZLU v Brně, sborník Beskydy, 16, 2003, Bíba, M. Jařabáč, M. Vícha, Z.: Minimální odtoky z beskydských experi mentálních povodí v letech 1954 až Ed. stř. MZLU v Brně, sborník Beskydy, 17, 2004, Eliáš, V. Tesař, M. Šír, M. Syrovátka, O.: Stabilita a extremalizace hydrologického cyklu pramenných oblastí. In: Patera a kol., 2002, Chlebek, A. Jařabáč, M.: Rozbor odtokových kulminací v beskydských experimentálních povodích. Lesnictví, 30(5), 1984, Chlebek, A. Jařabáč, M.: Důsledky porostních obnov na odtok vody z beskydských experimentálních povodí. Zprávy lesnického výzkumu, 4, 1988, Chlebek, A. Jařabáč, M.: 40 let trvání lesnicko-hydrologického výzkumu v Beskydech. Vodní hospodářství, 9, 1994, Jařabáč, M. Chlebek, A.: Předpokládané důsledky poškození beskydských lesů imisemi pro odtok vod a erozi lesních půd. Lesnická práce, 3, 1983, Jařabáč, M. Chlebek, A.: Vliv lesů a lesního hospodářství na odtoky vod a erozi půd v Beskydech. Vodní hospodářství, řada A, 5, 1984, Jařabáč, M. Chlebek, A.: Metodické náměty k měření v experimentálních povodích. Zprávy lesnického výzkumu, 1, 1989, Patera, A. Váška, J. Zezulák, J. Eliáš, V. (eds.): Povodně: prognózy, vodní toky a krajina. Fakulta stavební ČVUT v Praze a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Šír, M. Tesař, M. Lichner, Ľ. Syrovátka, O.: Projev poruch transpiračního chlazení ve srážko-odtokovém vztahu ve vegetační sezóně. In: Sborník příspěvků z WORKSHOPu 2003 Extrémní hydrologické jevy v povodí, Patera, A. Váška, J. Jakubíková, A. (Eds.), ČVUT FSv, Praha a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha 2003, Šír, M. Tesař, M. Lichner, Ľ. Syrovátka, O.: Vegetační porost krajiny a vodní hospodářství. Vodní hospodářství, 8, 2004, Tesař, M. Buchtele, J. Šír, M. Nunzio, F. Di: Simulation and verification of evapotranspiration and rainfall-runoff process in the Liz (Czech Republic) and Gallina (Italy). In: Eliáš, V. Littlewood, I. G. (eds.), Proc. of the Seventh Conference of the European Network of Experimental and Representative Basins (ERB), Catchment Hydrological and Hydrochemical Processes in Changing Environment, Liblice, Czech Republic, September 22 24, IHP-V, Technical Documents in Hydrology, No. 37, UNESCO Paris, 2000, Tesař, M. Šír, M.: Influence of land use on the water regime of soil in the headwater regions, Czech Republic. Proc. of Headwater 98, the Fourth International Conference on Headwater Control, Merano, Italy, April Eds. Haigh, M. J. Křeček, J. Rajwar, G. S. Kilmartin, M. P. Vydal A. A. Balkema, Rotterdam, Brookfield, 1998, Tesař, M. Šír, M.: Vegetative cover and soil water regime in the Šumava Mts. Proc. of the Intern. Conf. Problems in fluid mechanics and hydrology, Ed. Vlasák, P., June 23 26, 1999, Prague, Institute of Hydrodynamics ASCR, Vol. 2, Tesař, M. Šír, M.: Soil water dynamics as a factor affecting surface runoff process observation and modelling in a small mountainous basin in the Czech Republic. In: Proceedings of Extened Abstracts of International Conference on Hydrology of Mountain Environments Berchtesgaden, Germany, 27 September 1 October 2004, (Andreas Herrmann, ed.), IHP/HWRP, Heft 47,
9 Tesař, M. Šír, M. Dvořák, I. J. Lichner, Ľ.: Influence of vegetative cover changes on the soil water regime in headwater regions in the Czech Republic. IHP/HWRP-Berichte, Heft 2, Koblenz 2004, Tesař, M. Šír, M. Zelenková, E.: Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy. Aktuality šumavského výzkumu II, Sborník z konference, Srní října 2004, Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk 2004, s Tesař, M. Šír, M. Zelenková, E. Lichner, Ľ.: Vodní a teplotní režim lesa, paseky a mrtvého lesa ve vegetační sezóně. In: Sborník příspěvků z WORKSHOPu 2003 Extrémní hydrologické jevy v povodí, Patera, A. Váška, J. Jakubíková, A. (Eds.), ČVUT FSv, Praha a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha 2003, Válek, Z.: Výzkum a výsledky pozorování vlivu porostu na odtok srážkových vod v bystřinných povodích Kýchové a Zděchovky za leta , Sborník výzkumných ústavů zemědělských, sv. 144, Válek, Z.: Výzkum vlivu lesa na odtok vod v povodích Kýchové a Zděchovky (1. díl). Vodní hospodářství, 10, 1953, Válek, Z.: Výzkum vlivu lesa na odtok vod v povodích Kýchové a Zděchovky (2. díl). Vodní hospodářství, 11, 1953, Válek, Z.: Výzkum hydrologického působení smrku a buku v pramenných oblastech. Vodohosp. Čas., 6(2), 1958, Zelený, V.: Výsledky lesnicko-hydrologického výzkumu v beskydských experimentálních povodích. Vodohosp. Čas., 27(6), 1979, Zelený, V. Jařabáč, M. Chlebek, A.: Nástin výsledků 25letého lesnickovodohospodářského výzkumu v Beskydech. Lesnictví, 26(8), 1980, SHRNUTÍ Práce na projektu probíhají dle plánu, v létě 2005 budou provedeny odběry půd v povodích, bude pokračováno v režimních odběrech srážek a povrchových vod. Po chemických analýzách půd a odhadu velikosti depozice a odtoku bude přikročeno ke kalibraci modelu MAGIC pro povodí s různou historií odlesnění. Bude vyhodnocen vliv odlesnění na chemismus jezera Rachelsee a projevy odlesnění na vodní režim v půdách jednotlivých povodí. V Praze RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceBiogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04)
Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04) Odpovědný řešitel: RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba Odborný
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
Více3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY
Tunel Umiray Macua, Filipíny hydrogeologický monitoring Jitka Novotná1, Pavel Blaha2, Roman Duras3 1 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 novotna@geotest.cz 2 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 blaha@geotest.cz
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceOdtokový proces. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007
Odtokový proces RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007 1 Obsah Bilanční rovnice Mechanismus odtokového procesu Základní
VíceNabídka mapových a datových produktů Limity využití
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VícePodle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -
Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z
VíceVýznam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí
110 stavební obzor 5 6/2014 Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí Tomáš ČERNÝ Ing. Michal DOHNAL, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta stavební Ing. Miroslav TESAŘ, CSc. AV ČR Ústav pro
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy
TISKOVÁ ZPRÁVA Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy Strnady 20. 10. 2014 - Dřevina roku 2014 - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) je v současné době mezi lesnickou
VíceManagement lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
VíceVoda koloběh vody a vodní bilance
Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceRNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti
Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VíceImagine the result 1
j ARCADIS CZ a.s., divize Geotechnika Pekárenská 81 372 13 České Budějovice Tel +420 387 425 663 Fax +420 387 319 035 www.arcadis.cz Podnik místního hospodářství Hluboká nad Vltavou Vltavská 287 373 41
VíceÚčel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny
Měření kvality ovzduší v Orlických horách a zhodnocení naměřených koncentrací s ohledem na možné poškozující efekty na lesní ekosystémy v Orlických horách pro jednotlivé sloučeniny a jejich vzájemné působení
VíceSledování změn obsahu volného aktivního chloru při dopravě pitné vody
Sledování změn obsahu volného aktivního chloru při dopravě pitné vody Ing. Kateřina Slavíčková, Prof. Ing. Alexander Grünald, Csc., Ing. Marek Slavíček Katedra zdravotního inženýrství, Fakulta stavební,
VíceHydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.
Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. hydrologie hydrogeografie oceánografie hydrogeologie Hydrologický
Vícezení Lyzimetrická zařízení se dle konstrukce dělí: Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod
Využit ití stávaj vající sítě lyzimetrů ÚKZÚZ Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod III. ročník konference Ochrana půdy, 20. 21. 2. 2014 Náměšť nad Oslavou Lyzimetrická zařízen zení Co
VíceDenitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů
Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů Dorota Horová, Petr Bezucha Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s., Ústí nad Labem dorota.horova@unicre.cz Souhrn Biologická denitrifikace
VíceSUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU. Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření
SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU s panelovou diskusí nad tématy Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření 10.6.2016, Novotného lávka, Praha Jakub Horecký odbor obecné ochrany
VíceMONITORING CHEMISMU A BIOMONITORING HORNÍ MALŠE SE ZAMĚŘENÍM NA NÁROKY PERLORODKY ŘÍČNÍ
MONITORING CHEMISMU A BIOMONITORING HORNÍ MALŠE SE ZAMĚŘENÍM NA NÁROKY PERLORODKY ŘÍČNÍ CHEMICAL MONITORING AND BIOMONITORING OF HORNÍ MALŠE FOCUSED ON FRESHWATER PEARL MUSSEL DEMANDS Věra Kladivová, Ondřej
VíceRozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj
5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost
VíceFakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Vodní toky Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Přirozené vodní toky K141
VíceKoncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.
Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:
VíceVláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha
Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
VíceVliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. Srní. 7. října Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny Influence of forest ecosystems on hydric regime of landscape František Křovák, *, Eva Pánková & František
VíceVýsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2001
VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI SE PODÍLEL SPOLU S LESY ČESKÉ REPUBLIKY S.P., HRADEC KRÁLOVÉ, AGENTURA PROJEKTŮ OBNOVY LESA TEPLICE, LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA, MZLU BRNO, LESNICKÁ FAKULTA,
VíceMONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains
OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO
VícePřírodní zdroje cíl: orientace v oblasti využití přírodních zdrojů a dopady na územněplánovací záměr
Geologie 4. přednáška Přírodní zdroje cíl: orientace v oblasti využití přírodních zdrojů a dopady na územněplánovací záměr přírodní zdroje (ve smyslu zákona 17/1991 Sb. 7 jsou definovány ): jsou ty části
VíceZměny srážko-odtokových poměrů v pramenných oblastech povodí Otavy
Změny srážko-odtokových poměrů v pramenných oblastech povodí Otavy zdeněk kliment, milada matoušková Vliv přímé a nepřímé činnosti člověka na odtokový režim prokázala řada experimentálních studií z různých
VíceFunkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows
Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 1 (5) Funkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows Mojmír
VíceSilniční okruh kolem Prahy, stavby 518 a 519 Ruzyně - Suchdol
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor životního prostředí MŽP ČR Ing. Miloslav Kuklík ředitel odboru výkonu státní správy 1 Podskalská 19 128 00 Praha Č.j.:MHMP-082378/OŽP/VI/2000/2001
VíceODVODNENÍ URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍ - KONCEPČNÍ PRÍSTUP
ODVODNENÍ URBANIZOVANÝCH ÚZEMÍ - KONCEPČNÍ PRÍSTUP. Hlavní autor/koordinátor: Ing. Vladimír Krejčí, DrSc., EAWAG Dubendorf/Zurich, Spoluautofi: Prof. Dr. Willi Gujer, ETH/EAWAG Zurich Prof. Ing. Petr Grau,
VíceZměny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění
Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and
VíceZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN
ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci
VíceTECHNOLOGIE REVERZNÍ OSMÓZY PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI Z ÚV TŘEBOTOV
Citace Lánský M., Paul J.: Technologie reverzní osmózy provozní zkušenosti z ÚV Třebotov. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 235240. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 9788025420348 TECHNOLOGIE REVERZNÍ
VíceProfil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění
Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana
VícePŘEHLED A ZHODNOCENÍ PROVOZNÍCH VÝSLEDKŮ PO REKONSTRUKCI ÚV MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
Citace Růžička J., lidarová M.: Přehled a zhodnocení provozních výsledků po rekonstrukci ÚV Mariánské Lázně. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 235-240. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8
VíceOVZDUŠÍ A HYDRICKÁ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
Anotace OVZDUŠÍ A HYDRICKÁ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., tř. Budovatelů 283/3, 434 1 Most, e-mail: vagnerova@vuhu.cz, V severočeském
Více40 LET PROVOZOVÁNÍ UMĚLÉ INFILTRACE V KÁRANÉM (1968 2008)
Citace Herčík L.: 40 let provozování umělé infiltrace v Káraném (1968-2008). Sborník konference Pitná voda 2008, s. 289-294. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 40 LET PROVOZOVÁNÍ UMĚLÉ
VíceStrategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Tvoříme klima pro budoucnost Klimatická změna a adaptační opatření na místní a regionální úrovni Liberec, 26. 1. 2016 Jakub Horecký odbor obecné
VícePlán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe VYHODNOCENÍ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ dle 10e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v
Více590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.
590/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla Změna: 367/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním
VícePosílení spolupráce p mezi MZLU a dalšími institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045
Posílení spolupráce p mezi MZLU a dalšími institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045 Představení činnosti oddělení Agrochemie a výživy rostlin Ústavu agrochemie, půdoznalství,
VíceTĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ
Víceč. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně
č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech
Více1991L0676 CS 11.12.2008 002.001 1. SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS)
1991L0676 CS 11.12.2008 002.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před
VícePEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ
PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)
VíceLANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE
LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE Pavel Kocurek, Martin Kubal Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,
VíceHYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2%
HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2% PODZEMNÍ VODA Fosilní voda Proudící voda evapotranspirace Celkový odtok Přímý odtok infitrace Základní odtok VODA OBNOVITELNÝ PŘÍRODNÍ ZDROJ Hydrologický cyklus Zdrojem energie
VíceVODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ
Citace Stara J.: Vodovod Vyšší Brod: příklad obnovy a rozšíření vodních zdrojů. Sborník konference Pitná 2008, s. 301-306. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD
VíceSWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Horní Kamenice)
SWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Téma Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Horninové prostředí, geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceRekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice. 3.12.2015 Ing. Roman Hanák
Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice 3.12.2015 Ing. Roman Hanák Aktualizace Jakostního modelu nad VD Dalešice a jeho rozšíření pod VD Dalešice základní
VíceZ analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry:
8 ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ 8.1 Shrnutí hlavních závěrů provedených analýz Z analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry: 1) Směrný vodohospodářský plán
VíceEnvironmentální výchova
www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 2 žákovská verze Téma: Význam sněhu a laboratorní zjištění jeho vybraných parametrů v místním regionu Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Stanislava
VíceDruhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice
Zpráva o kontrole povrchových vod v revíru Boričky I v souvislosti s aplikací bioenzymatického prostředku PTP, výrobce BAKTOMA spol. s r.o. Velká Bystřice Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012 Autor:
VíceZavádění nových postupů a technických zařízení vhodných pro vzorkování vrtů ve specifických podmínkách s. p. DIAMO, o. z. TÚU
Zavádění nových postupů a technických zařízení vhodných pro vzorkování vrtů ve specifických podmínkách s. p. DIAMO, o. z. TÚU VLADIMÍR EKERT, DIAMO, s. p., o. z. TÚU PETR KOHOUT, Forsapi, s.r.o. TOMÁŠ
VíceOpatření na drenážních systémech
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 15 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Opatření na drenážních systémech 1. POPIS PROBLÉMU Opatřeními, která směřují k retardaci vody v drenážních systémech, k zvýšení
VíceDIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.
DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických
VíceMezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.
Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape
VíceÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období (2016-2021)
ÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST II. plánovací období (2016-2021) Pořizovatel: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje Pivovarské
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
VícePěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013
Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013 doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc. Tato akce se koná v rámci projektu: Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost
VícePlošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy
VíceÚZEMNÍ PLÁN BOROVÁ LADA
1 ÚZEMNÍ PLÁN BOROVÁ LADA TEXTOVÁ ČÁST NÁVRH PRO VEŘEJNÉ JEDNÁNÍ Datum: listopad 2014 Paré číslo: 1 Správní orgán Obec Borová Lada, 384 92 Borová Lada 38 o vydání rozhodlo zastupitelstvo obce nabytí účinnosti
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceJ.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková
J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková Rybník Svet na medirytine Pavliny Schwarzenbergove Vzorkování Vzorkování bylo v r. 2004 zahuštěno na týdenní intervaly. Celkem bylo odebráno 32 vzorků (každý zahrnoval
VíceKlasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
VícePoptávka služeb Zajištění hydrodynamických zkoušek na vrtu SM-2 v lokalitě Ševarlije Doboj, Bosna a Hercegovina Technické zadání vč. přílohy I.
Poptávka služeb Zajištění hydrodynamických zkoušek na vrtu SM-2 v lokalitě Ševarlije Doboj, Bosna a Hercegovina Technické zadání vč. přílohy I. Technické zadání: Předmětem prací je realizace hydrodynamických
VíceDílčí metodika. Bilance organických látek, tvorba humusu, struktura půdy, respirace půdy, sequestrace uhlíku
Dílčí metodika Bilance organických látek, tvorba humusu, struktura půdy, respirace půdy, sequestrace uhlíku Autoři: Ing. Procházková Blanka, CSc., Ing. Sedlák Pavel, Ph.D., Prof. RNDr. Tesařová Marta,
Více6.9. Povodeň v červenci 1997
6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9.1Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od
VíceAKREDITOVANÉ ANALYTICKÉ LABORATOŘE
AKREDITOVANÉ ANALYTICKÉ LABORATOŘE LABTECH s. r. o. je dynamická společnost dlouhodobě se zabývající laboratorními rozbory a zkouškami, prodejem, servisem a aplikační podporou laboratorní instrumentace,
VíceVýzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation Půda a omezení rizik Jiří Hladík Výchozí předpoklady Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem Její degradace
VíceIndikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu
Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,
VícePLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE V. OCHRANA PŘED POVODNĚMI A VODNÍ REŽIM KRAJINY TEXT
PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE ZVEŘEJNĚNÝ NÁVRH PLÁNU K PŘIPOMÍNKÁM V. OCHRANA PŘED POVODNĚMI A VODNÍ REŽIM KRAJINY TEXT Povodí Vltavy, státní podnik Prosinec 2014 Obsah: V. Ochrana před
VíceZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí
VíceBILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Jiří Balík, Jindřich Černý, Martin Kulhánek BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ CERTIFIKOVANÁ METODIKA Praha 2012 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie,
VíceENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015
ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 215 215 Obsah 1 Úvod... 2 2 Imisní limity... 3 3 Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích... 4 3.1 Suspendované částice PM 1,
VícePřepouštěcí kanál jezero Sadská zak. č. 15/2015 B. Souhrnná technická zpráva DSP 09/2015. B.1 Popis území stavby...2. B.2 Celkový popis tavby...
OBSAH B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B.1 Popis území stavby...2 B.2 Celkový popis tavby...3 B.3 Připojení na technickou infrastrukturu...5 B.4 Dopravní řešení...6 B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních
VíceEkologické sítě v krajině
Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování
VíceStručné shrnutí údajů uvedených v žádosti
Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti 1.Identifikace provozovatele (žadatele) Biosolid, s.r.o. Kostelanská 2128 686 03 Staré Město IČ : 26136830 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant
VíceZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU TULEŠICE
ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU TULEŠICE ZMĚNU ÚZEMNÍHO PLÁNU VYDAL: OBEC TULEŠICE Tulešice 18, 671 73 Tulešice POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD MORAVSKÝ KRUMLOV Odbor výstavby a územního plánování, nám. Klášterní 125,
VícePRŮVODCE SYSTÉMEM VEŘEJNÉ PODPORY VÝZKUMU A VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE
Tasilo Prnka Karel Šperlink František Hronek Miloš Chvojka Jiří Verberger PRŮVODCE SYSTÉMEM VEŘEJNÉ PODPORY VÝZKUMU A VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE 2008 REPRONIS Ostrava 2007 Autoři: Ing. Tasilo Prnka, DrSc.
VíceZpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny
Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny Zpráva pro veřejnost za rok 212 Zpracovali: Bc. Eva Jirásková, Mgr. David Zahradník, RNDr. Marek Banaš, Ph.D.
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceInformace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi
Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
VíceZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI
VíceMikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic
Profil vod ke koupání Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524006 (IDPFVK) (m) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)
Více