Z analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Z analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry:"

Transkript

1 8 ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ 8.1 Shrnutí hlavních závěrů provedených analýz Z analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry: 1) Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE, 12/1988 Mezi územně hájenými nádržemi v zájmovém území jsou v kategorii C (s předpokládaným zahájením výstavby až v delším období - po uplynutí 20 až 25 let) vedeny lokality Žeravice na Olešnici a Zábeštní Lhota na Říce. Mezi evidovanými, územně nehájenými nádržemi je vedena lokalita Penčice na toku Olešnice. Publikace stanovuje pro jednotlivé kategorie hájení, které stavby a zařízení je možno v zátopovém území výhledových nádrží povolovat. U kategorie C pouze vymezuje, u kterých staveb je nutno projednat s ústředním vodohospodářským orgánem možnosti, resp. podmínky realizace: - u průmyslových závodů a staveb zemědělské velkovýroby, - u staveb technické infrastruktury nadmístního významu, zejména dálnic, železnic, vedení vysokého napětí, ropovodů, produktovodů a plynovodů, - u ostatních staveb s nákladem nad 50 mil. Kč, jakož i objektů soustředěné bytové výstavby V dokumentačním listu lokality Žeravice z publikace č. 34 je uváděn jako předpokládaný převažující účel nádrže pouze účinek Z závlahový (výhledový zdroj pro závlahy na Přerovsku). V předcházející publikaci SVP č. 13 Vodní nádrže z r je však výčet účelů nádrže širší: Z závlahy na Přerovsku, P zásobení průmyslu na Přerovsku, R rekreační využití. V listu je uvedeno, že návrh nádrže vychází z požadavků průmyslu a zemědělství. V obou listech je dále uvedena i studie TES Zásobení Přerovska a Kroměřížska pitnou vodou. V listu z r je explicitně uvedena jako vybraná varianta C z Technicko-ekonomického vyhodnocení nádrže [2], zatímco list z r varianty nezmiňuje a automaticky přebírá parametry varianty C. 2) Technicko-ekonomické vyhodnocení vodních nádrží Žeravice na Olešnici, 12/1971 Nádrž byla posuzována ve 3 variantách A, B, C s návrhovými velikostmi celkového objemu 7,22, 10,72 a 15,22 mil. m 3 a odpovídajícími zatopenými plochami 100, 129 a 159 ha. Byla navržena kamenitá sypaná hráz ve variantách o výšce 18,30, 21,40 a 24,50 m. Navrhovanou zátopou by byly dotčeny následující objekty: - var. A - 47 obytných domů, 21 chat, 4250 m silnic, 3500 m cest - var. B - 68 obytných domů, 24 chat, 5750 m silnic, 6000 m cest - var. C obytných domů, 24 chat, 6350 m silnic, 9400 m cest - Kostel v Penčičkách u všech variant V dokumentaci nebyly podrobně hodnoceny jednotlivé účinky nádrže. Posuzovány byly obecně možné varianty zásobního prostoru s návrhovým objemem 4, 7,5 a 12 mil. m 3. V rámci VH řešení nádrže byl pro jednotlivé varianty stanoven součinitel nalepšení odtoku α a určena hodnota celkového rovnoměrného nalepšení Q n. U nádrže nebyl navrhován ovladatelný retenční prostor pro účely protipovodňové ochrany. Předpokládalo se, že funkci retence velkých vod lze zajistit vhodnou manipulací v rámci zásobního prostoru nádrže. Neovladatelný retenční objem je 0,8 mil. m 3. Jako převažující účel VN Žeravice je uváděn účel vodárenský. Pro vodárenské využití nádrže byly vyhodnoceny podmínky dle předepsané metodiky. Z vyhodnocení vyplývá, že všechny tři varianty nádrží byly klasifikovány ve třídě III středně vhodná. Z dosaženého počtu bodů však vyplývá, že zatímco varianty A a B se pohybují na hranici středně vhodná a málo vhodná, tak varianta C se blíží kategorii II vhodná pro vodárenské využití. Další VH účinky nádrže, jako např. později uváděný zdroj vody pro závlahy, resp. průmysl na Přerovsku se v TEVN neřeší. TEVN neobsahuje výběr nejvhodnější varianty k dalšímu sledování. V navazujících dokumentech je však už navrhované řešení VN Žeravice uváděno pouze ve variantě C.

2 3) Oblast povodí Moravy Lokality akumulace povrchových vod, 11/2005 Z vyhodnocení vybudovaných nádrží je patrný výrazný nepoměr mezi počty a zejména objemy nádrží v povodí Moravy a Dyje. V povodí Dyje je k dispozici 10,9x větší objem nádrží, než v povodí Moravy. Nepoměr je ještě větší při porovnání hodnot koeficientu β (míra akumulace odtoku), který je pro oblast Dyje 16,1x vyšší než pro oblast Moravy. Z uvedených důvodů lze považovat oblast povodí Moravy z hlediska hospodaření s vodou v současnosti za neregulovatelnou. Porovnáním s ostatními povodími v ČR vychází míra akumulace v oblasti povodí Moravy výrazně podprůměrná je nejnižší ze všech oblastí povodí v ČR. Vedle sumárních údajů je důležité rozmístění nádrží. Vyhodnocením jejich počtu a objemů lze identifikovat potenciální VH problémy v příslušných povodích. Mezi zásadní otázky (z hlediska protipovodňové ochrany) patří míra retence v povodích Bečvy a horní Moravy, jako oblastí s výskytem četných povodní, ve kterých je nízká míra akumulace odtoku. Do této oblasti spadá i zájmové území s lokalitami Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice. Odborní pracovníci Povodí Moravy provedli rozbor souboru navrhovaných nádrží a doporučili některé profily ze souboru vyřadit, převážně z důvodu pokročilého rozvoje území (bytová výstavba, rozvoj průmyslu, dopravní a technická infrastruktura), kdy byl vodohospodářský potenciál těchto území často znehodnocen. Bylo doporučeno dále nesledovat 26 profilů, tj. 21,3 % z celkového počtu výhledových profilů tvořících 30,6 % celkového objemu. Uvažované nádrže v lokalitách Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice byly ponechány mezi profily doporučenými k dalšímu sledování. Doporučení z dokumentace sloužila jako podklad pro rozhodování odborné komise, jejímž cílem bylo aktualizovat územní hájení výhledových lokalit pro Plán hlavních povodí ČR. Komise vypracovala seznam lokalit doporučených k hájení a seznam evidovaných lokalit. Z hlediska řešeného území byla lokalita výhledové VN Žeravice doporučena expertní komisí k pokračování územního hájení, zatímco lokality Zábeštní Lhota a Penčice nebyly doporučeny k dalšímu hájení a byly přeřazeny mezi evidované lokality. 4) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, 08/2004 V plánu je stanovena základní koncepce rozvoje zásobování vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou. Zásobování kraje je na dobré úrovni co do počtu napojených obyvatel (86,2 %) i co do technického a koncepčního řešení. Část vodovodů využívá lokální zdroje, většina je však zásobena ze skupinových vodovodů (SV). Zásobování SV se opírá především o oblastní zdroje, část vody se přebírá ze sousedního Moravskoslezského kraje prostřednictvím ostravského oblastního vodovodu (OOV). Kvalita vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje všem ukazatelům pro pitnou vodu. V rámci kraje je průměrná specifická potřeba vody cca 116 l/(os.d.). Byla provedena prognóza vývoje počtu obyvatel a specifické potřeby vody na výhled 15 let. Změna stávající koncepce zásobování se na řešeném území nepředpokládá. Je navržena řada rozšíření vodovodní sítě a několik posílení po stránce zdrojů s ohledem na vypočítanou bilanci a provozní zkušenosti. Jedná se však pouze o řešení problémů v rámci obecních systémů. V rámci velkých systémů SV se nepředpokládá posilování zdrojů z důvodu přebytku kapacit pramenišť a v nedávných letech značnému poklesu specifické potřeby vody. Je navrženo pouze několik výhledových propojení jednotlivých SV s cílem využít stávající neplně využívané prameniště pro jiný systém s nedostatkem vody. Tato opatření jsou však podmíněna značným rozvojem v příslušných regionech a jejich realizace se předpokládá až v dlouhodobém výhledu. Z plánu tak vyplývá, že v řešeném období do r. 2015, a zřejmě ani v dlouhodobějším výhledu, nebude v zájmovém území požadavek na další zdroje pitné vody. Předpokládaný rozvoj jednotlivých oblastí lze řešit ze stávajících zdrojů nebo propojením na sousední SV. V plánu není počítáno s výhledovým využitím řešených lokalit akumulace povrchových vod Žeravice, Penčice nebo Zábeštní Lhota. Ani v popisu obecních systémů Žeravice, Penčice, Zábeštní Lhota, Čekyně a Lhotka není o těchto lokalitách žádná zmínka. U všech lokalit se uvádí, že na jejich území není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou. V širším zájmovém území je zásobování vodou zajišťováno prostřednictvím SV Přerov, který je zásoben ze 2 zdrojů: Tovačov-Troubky a Brodek u Přerova. Novým záložním zdrojem bude přivaděč OOV, na který bude možné v případě potřeby SV Přerov propojit. Po tomto propojení tak bude SV Přerov spolu s SV Lipník a Hranice tvořit velký vodárenský systém okresu Přerov. Využití koncepce přívodu vody ze systému OOV řeší s maximálním provozním zajištěním a stálou kvalitou vody, včetně

3 dalšího možného rozvoje, problémy v zásobování na Přerovsku. Řešení umožňuje odstavení problémových zdrojů nebo zdrojů vyžadujících nákladné rekonstrukce. Navržené řešení umožňuje pod stálým tlakem gravitačně zásobovat stávajícím systémem Hranice přes Lipník až do Přerova. Nový systém vyžaduje pouze minimální nároky na výstavbu nových řadů, objektů apod. Kapacita stávajících zdrojů SV Přerov je i v případě neuvažování funkčního prameniště Brodek dostatečná. V rámci dlouhodobého výhledu není navrženo posílení zdrojů. Stávající zdroje včetně napojeni na systém OOV poskytuji dostatečnou kapacitu pro další rozvoj Přerova a širokého okolí. 5) Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje, 03/2007 Hodnocení se provádí nad plochou povodí významných toků, tzv. srážko-odtokových oblastí. Sledované povodí Olešnice je zahrnuto do SO oblasti Morava po soutok s Hanou - levobřežní část. Z provedeného hodnocení oblastí s urychleným odtokem srážkových vod vychází zájmové území jako relativně bezpečné, v pořadí nejohroženějších SO oblastí je na 14. místě ze 17 posuzovaných. Určité rizikové faktory jsou indikovány pouze ve 3 katastrálních územích v povodí Olešnice, ovšem pouze v jediné charakteristice: vysoký podíl zemědělské orné půdy - 90% a více. Průměrný sklon území je zde však jen 0,4-1,2, a tedy hluboko pod hranicí 5, kdy hrozí nebezpečí urychleného odtoku. Míra akumulace se posuzuje ve dvou směrech - z hlediska hodnoty akumulačního součinitele (podíl akumulačního prostoru současných i výhledových nádrží a poldrů k průměrnému ročnímu odtoku) a z hlediska doby zdržení kulminace stoleté povodně při její transformaci v nádržích - opět s uvážením stávajících i výhledových nádrží a poldrů. Vypočtená hodnota akumulačního součinitele činí pro současné nádrže 3,5% a je tak třetí nejvyšší ze 13 posuzovaných oblastí, u výhledových nádrží vychází hodnota 9,5% a je rovněž třetí nejvyšší. V úvahu se přitom berou hájené nádrže Zábešní Lhota, Žeravice a Penčice. Co se týče doby zpoždění kulminace stoleté povodně, ta vychází pro stávající nádrže na 6 hod. a pro potenciální nádrže v hájených lokalitách na dalších 32 hod. Objektivní požadovaná doba zpoždění je přitom 36 hodin. Z toho vyplývá, že pro ideální účinnost protipovodňové ochrany by bylo zapotřebí vybudovat ještě nějaké další nádrže. V relativním porovnání s ostatními SO oblastmi však vychází posuzovaná oblast opět jako třetí nejlepší ze 13 posuzovaných. Na většině ostatních oblastí totiž nepřesahuje skutečná doba zpoždění cca 5-6% z požadované doby. Tím se jen potvrzuje známá skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je výrazný nedostatek velkých nádrží, které by mohly poskytnout potřebné akumulační a retenční objemy k účinnému řízení odtoku. Z uvedených údajů vyplývá, že v povodí Olešnice se v současné době nejeví naléhavá potřeba vybudování další vodní nádrže. Pro ideální možnost řízení odtoku z povodí by bylo v budoucnu vhodné uvažovat s nádrží v profilu Žeravice, ovšem vzhledem k tomu, že v ostatních částech oblasti povodí Moravy jsou možnosti řízení odtoku vesměs ještě horší než v posuzovaném povodí Olešnice, jeví se tato budoucnost jako velmi vzdálená. 6) Návrh Plánu oblasti povodí Moravy, 06/2008 V plánu je shromážděna řada plošných, liniových i bodových charakteristik, které jsou vztaženy na základní plošné jednotky - vodní útvary (VÚ) povrchových vod. Všechny tři posuzované nádrže leží ve VÚ M055 - Olešnice po ústí do toku Morávka-náhon. Z hlediska závlah je ve VÚ M055 evidována 1 závlahová stavba u obce Tršice dokončená v r Zdrojem vody je nedaleká nádrž Tršice. Plocha závlahy 505,6 ha představuje plošné zastoupení ve VÚ 4,8%. Průměrný podíl plochy závlah v celé oblasti povodí je 1,04%, přičemž v 80% VÚ nejsou evidovány žádné závlahy. Je velice pravděpodobné, že většina z evidovaných závlah se v současné době neprovozuje (neprovádí se žádná aktualizace evidence). V rámci předchozí etapy POP Moravy byl v dokumentu Návrh předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami [13] řešen i významný problém Závlahy pro pěstování chmele. Zástupce Svazu pěstitelů chmele ve stanovisku uvádí, že pro celou plochu Tršické oblasti bude min. roční spotřeba vody cca 1 mil. m 3 vody a že je důležité budování nových nádrží pro zavlažování. Řešené hájené lokality se nachází ve středu této oblasti pěstování chmele. Aktualizované oficiální stanovisko Svazu k posuzovaným výhledovým nádržím se zpracovateli předkládané dokumentace nepodařilo zajistit. Neoficiální vyjádření zástupce Svazu však je, v rozporu s předchozím stanoviskem, že VN Žeravice není nutná. Slíbené stanovisko k VN Zábeštní Lhota zpracovatel neobdržel. Při stanovení útvarů s napjatou vodohospodářskou bilancí byly hodnoceny VÚ z hlediska nedostatku

4 vody pro vodoprávně povolené užívání vody a zejména z hlediska vlivů ohrožujících dodržení minimálních zůstatkových průtoků v tocích. V posuzovaném VÚ nejsou evidovány žádné průmyslové odběry a pouze jeden odběr podzemní vody pro zásobování pitnou vodou (Lhotka). Tento odběr je relativně malý (cca 6,5 l/s) ve srovnání s vodností páteřního toku a nezpůsobuje žádné problémy ve VH bilanci. Žádné nároky na odběr vody pro závlahy nejsou v bilanci evidovány. Ve VÚ M055 nehrozí riziko urychleného odtoku (v tabulce obcí ohrožených urychleným odtokem nefiguruje žádná obec z VÚ M055). Co se týče míry umělé akumulace, je ve VÚ identifikováno 7 nádrží s plochou nad 1 ha, z nichž největší je nádrž Tršice s plochou 10,3 ha a celkovým objemem 670 tis. m 3. Ostatní nádrže jsou běžné rybníky podstatně menší velikosti. Celkový zásobní objem všech nádrží se odhaduje na 442 tis. m 3 a představuje tak 2,9% průměrného ročního odtoku. To je mírně podprůměrná hodnota, průměr v rámci oblasti povodí činí 3,8%, ovšem medián příslušné řady je jen 0,4%. V pořadí VÚ s nejvyšším akumulačním součinitelem je tak předmětný VÚ na 28. místě ze 184 hodnocených. Přirozené akumulační schopnosti povodí jsou potom vyjádřeny poměrem průtoků Q a /Q 330, který je v daném případě vyčíslen hodnotou 4,09. To je poměrně příznivá hodnota ve srovnání s ostatními VÚ, kde je průměr 6,5 a medián 6,75. Přitom nižší hodnota znamená lepší akumulační schopnosti. V pořadí VÚ od nejlepších po nejhorší zaujímá posuzovaný VÚ 35. místo ze 184. Jako oblasti s nedostatečnou mírou akumulace se definují VÚ, které mají vysokou hodnotu Q a /Q 330 a současně nízké procento akumulace v nádržích. Mezi takové tedy VÚ M055 nepatří. Ve VÚ M055 jsou vymezena následující tři zastavěná území nedostatečně chráněná před povodněmi: Kokory, Brodek u Přerova, Citov. Lze shrnout, že z hlediska PPO je v povodí Olešnice jedna větší nádrž Tršice a 6 menších rybníků. Nádrž Tršice je situována poměrně vysoko v povodí, takže je schopna ovládat jen asi 20 % jeho plochy, potažmo i průtoku. Jejím převažujícím účelem je odběr vody pro závlahu, retenční účinek při povodních je podružný a vzhledem k výše uvedenému i málo významný. S ohledem na provedená hodnocení se potřeba vybudování nové nádrže v profilu Žeravice v současné době nejeví jako aktuální, i když by zřejmě mohla pomoci při PPO obcí ohrožených povodněmi - ať už jako běžná nádrž s odpovídajícím retenčním objemem nebo jako poldr. Takové řešení PPO je však obvykle velmi nákladné a lepším i levnějším řešením by zde zřejmě byl komplex lokálních protipovodňových opatření. 7) Studie odtokových poměrů toku Olešnice, 12/2000 Z analýzy území vyplývá, že obce v hodnoceném úseku Olešnice nejsou významně ohroženy povodněmi. K větším rozlivům dochází převážně v extravilánu, zatímco v intravilánu dochází pouze k omezeným rozlivům. Technická opatření k ochraně zastavěného území tak nejsou významného rozsahu. Zastavěné části se Olešnice v zájmovém území dotýká v obcích Žeravice, Penčice, Tršice, Daskabát a Velký Újezd. Zásah úpravou v zastavěné části obce v plném rozsahu je navržený v obci Penčice. Všechny úseky toku v intravilánu se navrhuje upravovat na Q 50. Kromě opatření k ochraně zástavby před povodněmi jsou součástí studie i opatření ke zvýšení retence povrchových vod v krajině (protierozní meze, travnaté a vsakovací pásy atd.) a omezení odtoku velkých vod. Zvláště významná opatření z hlediska retence vody v území jsou navrhované suché nádrže SN1 - Žeravice a SN2 - Lazníky. Zatímco z hlediska řešené problematiky hájených lokalit nemá SN1 Žeravice velký význam (situovaná před chatovou oblastí Kokory, max. hloubka 2,0 m, retenční prostor 104 tis. m 3 ), zvláště významná je navrhovaná SN2 Lazníky, která je řešena ve stejné lokalitě jako dosud hájená lokalita Zábeštní Lhota. Ze studie nevyplývá jakýkoliv vztah mezi oběma nádržemi ve studii není o VN Zábeštní Lhota, jako hájené lokalitě s určitým režimem územní ochrany, jakákoliv zmínka. Je však zřejmé, že SN2 Lazníky vychází z řešení nádrže Zábeštní Lhota obě jsou zasazeny do stejné lokality, pouze přehradní profil je u SN2 posunut více proti toku (viz obr. 11). Z porovnání parametrů vyplývá, že celkový navrhovaný objem VN Zábeštní Lhota je 3x větší a zatopená plocha 2,5x větší, než u SN2 Lazníky. Transformací povodňové vlny SN2 Lazníky by došlo k omezení průtoku velkých vod pod soutokem Olešnice s Říkou (v Říce bude dosaženo při průtoku Q 100 snížení o 5,5 m 3 /sec). Ke zvýšení retence vody v povodí se dále navrhuje zavést jiný režim provozu VN Tršice se zachycením přívalových vod nádrží se sníženou hladinou o 2,0 m k ochraně zástavby Olešnice v km 12,5 17,5. Na závěr je třeba konstatovat, že žádná ze tří lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod v zájmovém území (Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice) není ve studii odtokových poměrů Olešnice nejen posuzována, ale ani jakkoliv zmíněna.

5 8) Odhad objemu nádrží potřebného pro kompenzaci poklesu odtoku vlivem klimatické změny, 11/2005 Klimatická změna bude podle současných poznatků významně ovlivňovat vodní režim na území ČR. Základním důsledkem bude pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky ve všech povodích. Celkový odtok klesne do roku 2050 v případě optimistického scénáře EC1L na úroveň % a v případě pesimistického scénáře EC2H na úroveň % vůči nezměněnému klimatu. Sezónní chod odtoku bude klimatickou změnou také ovlivněn. V letní sezóně bude celkový odtok v roce 2050 o % (EC1L), resp. o % (EC2H) menší než ve 20. století. V zimních měsících bude naopak odtok větší. Minima odtoku klesají v některém měsíci pod polovinu původní hodnoty. Účinek klimatické změny na minimální průtoky bude tedy velmi významný a indikuje ohrožení zásobní funkce vodních zdrojů, které nemají dostatečnou akumulaci pro překrytí období sucha. Jednou z mála možností, jak řešit předpokládaný nedostatek vody, je výstavba vodních nádrží, které umožní vodu potřebnou ke kompenzaci průtoků akumulovat a při průtokové depresi nadlepšit průtoky na stav před klimatickou změnou. Byly posouzeny objemy výhledových nádrží s ohledem na předpokládanou klimatickou změnu. Pro modelování v povodí Moravy byly použity časové řady pouze z let (dřívější data nebyla k dispozici), ve kterých se nevyskytla tak extrémní suchá období jako ve 30. a 40. letech 20. století. Výsledky výpočtů objemů potřebných pro kompenzaci poklesu odtoku proto nedosahují tak velkých hodnot jako v povodí Labe a jsou tak méně reprezentativní. Na základě porovnání vlivu délky použitých časových řad na výsledky se předpokládá, že v povodí Moravy by podobně jako v povodí Labe největší rozdíl deficitů místo stanovených průměrných 41 mm přesahoval hodnotu 100 mm. Vypočtená hodnota celkového potřebného objemu nádrží v povodí Moravy je 1249 mil. m 3, přičemž celkový objem všech výhledových nádrží je 2674 mil. m 3. Předpokládá se, že při použití delších řad by se došlo k větším objemům potřebným na částečnou kompenzaci poklesu odtoku. Za účelem stanovení hodnot založených na reálných dlouhodobějších časových řadách meteorologických a hydrologických pozorování byl proveden upřesňující výpočet Povodím Moravy, jehož shrnutí je náplní následujícího textu. 9) Oblast povodí Moravy Lokality akumulace povrchových vod, Vliv klimatických změn, 2/2006 Dokument řeší bilanci možností kompenzace poklesu odtoku vlivem klimatické změny pro lokality doporučené expertní komisí k územnímu hájení. Bilance nebyla prováděna pro lokality evidované. Pro výslednou bilanci bylo počítáno pouze se 40 lokalitami. Z porovnání oblastí povodí Moravy a Dyje vyplývá, že celkový objem je u výhledových lokalit oblasti povodí Moravy (1307,95 mil. m 3 ) mnohonásobně vyšší než u lokalit oblasti povodí Dyje (439,81 mil. m 3 ). Je to způsobeno faktem, že oblast povodí Moravy má v současné době velmi malou retenční schopnost (malý počet nádrží). Z hlediska řešené problematiky byla do výpočtu zahrnuta pouze lokalita Žeravice (Zábeštní Lhota a Penčice byly komisí byly přeřazeny mezi evidované lokality). VN Žeravice je ve výpočtu uvažována v rámci dílčího povodí Morava po Strážnici. Přestože počet doporučených lokalit je zde poměrně vysoký (15) je celková výhledová akumulace vody v těchto lokalitách nízká (pouze 151,43 mil. m 3 ). Poměr akumulace k ploše povodí B je tak pouze 33,00 mm. Vzhledem k tomu, že vypočtená nejvyšší možná potřeba vody A nabývá hodnoty 42,50 mm vychází pro toto dílčí povodí i nízká hodnota poměru B/A nejnižší v oblasti povodí Moravy. Z tohoto poměru výhledové potřeby a akumulace vyplývá, že při naplnění pesimistických scénářů klimatické změny může být celková akumulační schopnost dílčího povodí střední a dolní Moravy v budoucnu nedostatečná, a to i s uvažováním výhledových lokalit zahrnutých do výpočtu. Výsledky těchto výpočtů naznačují, přestože mají pouze indikativní hodnotu, že je vhodné v souladu s principem předběžné opatrnosti ponechat v tomto povodí v režimu územního hájení co nejvíce doporučených lokalit výhledové akumulace povrchových vod. A to i s ohledem na známou skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je nejnižší míra akumulace odtoku v nádržích ze všech oblastí povodí v rámci celé ČR.

6 8.2 Shrnutí potenciálních účinků a hlavních účelů výhledových vodních nádrží Zásobní funkce účel vodárenský Zásobování Olomouckého kraje pitnou vodou je na dobré úrovni, jak z hlediska počtu napojených obyvatel a kvality vody, tak i technického a koncepčního řešení. V rámci velkých systémů skupinových vodovodů (SV) se nepředpokládá ani v dlouhodobém výhledu posilování zdrojů z důvodu přebytku kapacit pramenišť a značného poklesu specifické potřeby vody v posledních cca 15 letech. Předpokládaný rozvoj jednotlivých oblastí lze řešit ze stávajících zdrojů nebo propojením na sousední SV. Zásobování vodou v širším zájmovém území hájených lokalit je zajišťováno prostřednictvím SV Přerov, jehož současné zdroje jsou dostatečně kapacitní (Tovačov-Troubky, Brodek u Přerova). Novým záložním zdrojem je přivaděč ostravského oblastního vodovodu (OOV), na který bude možné v případě potřeby SV Přerov propojit. Využití koncepce přívodu vody ze systému OOV řeší s maximálním provozním zajištěním a stálou, velmi dobrou kvalitou vody veškeré výhledové požadavky na zásobování regionu. Řešení umožňuje pod stálým tlakem gravitačně zásobovat oblast od Hranic přes Lipník až do Přerova s minimálními náklady na úpravu současného systému. Stávající zdroje, vč. napojení na systém OOV, tak poskytují dostatečnou kapacitu pro další rozvoj širokého zájmového území a ani v dlouhodobém výhledu není uvažováno s jejich posílením. S výhledovým využitím hájených lokalit akumulace povrchových vod Žeravice, Penčice a Zábeštní Lhota není v koncepčních dokumentech počítáno. S ohledem na výše uvedené se při současných znalostech tyto výhledové vodní nádrže nejeví jako potřebné pro vodárenské účely Zásobní funkce odběry pro průmysl a závlahy Ve vodohospodářské bilanci, sestavované státním podnikem Povodí Moravy, nejsou v zájmové oblasti evidovány žádné průmyslové odběry ani jakékoliv požadavky na odběr vody pro závlahy. Informace o závlahách jsou vedeny v evidenci ZVHS, která je ovšem zastaralá, neboť provozovatelé závlah nejsou povinni o nich poskytovat aktuální údaje. Je velice pravděpodobné, že většina z evidovaných závlah se v současné době neprovozuje. Podle sdělení pracovníků ZVHS, Povodí Moravy, Zemědělské agentury a vodoprávního úřadu Olomouckého kraje se v širším zájmovém území v současnosti neprovozuje žádná závlahová stavba a to ani jediná evidována u obce Tršice z r Rovněž prognóza budoucích požadavků na zemědělské závlahy neexistuje a není k dispozici u žádného z uvedených subjektů. Jediný požadavek na závlahy byl formulován v Návrhu předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami [13] jako významný problém Závlahy pro pěstování chmele. Zástupce Svazu pěstitelů chmele ve stanovisku z uvádí, že závlaha je a do budoucna bude pro pěstování chmele stále důležitější, kdy pro plochu Tršické oblasti bude min. roční spotřeba vody cca 1 mil. m 3, a proto je důležité budování nových nádrží pro zavlažování. Řešené hájené lokality Žeravice, Penčice a Zábeštní Lhota se přitom nachází ve středu této oblasti pěstování chmele. Pro účely této dokumentace však Svaz pěstitelů chmele toto stanovisko nepotvrdil. Neoficiální vyjádření zástupce Svazu je, že VN Žeravice není nutná. Slíbené stanovisko k VN Zábeštní Lhota zpracovatel neobdržel. S ohledem na výše uvedené je obtížné stanovit budoucí požadavky na zemědělské závlahy. Na základě vyhodnocení současného stavu lze konstatovat, že v krátkodobém a střednědobém výhledu nebudou pravděpodobně žádné významné požadavky na odběry vody pro potřeby závlah ani průmyslu. Prognóza pro dlouhodobé období je nejistá. Pokud by nedošlo k naplnění scénářů klimatických změn, lze předpokládat, že při současných klimatických poměrech nevzrostou dramaticky požadavky na odběry užitkové vody ani v dlouhodobém výhledu. Je pravděpodobné, že tyto požadavky bude možné pokrýt i z jiných zdrojů, než jsou hodnocené výhledové nádrže Žeravice, Penčice a Zábeštní Lhota Zásobní funkce účel ekologický, nadlepšování minimálních průtoků Povodí Olešnice patří mezi povodí málo ovlivněné vodohospodářským užíváním vod. Při vyhodnocování vodohospodářské bilance a stanovení toků s napjatou bilancí bylo povodí hodnoceno z hlediska nedostatku vody pro vodoprávně povolené užívání a zejména z hlediska vlivů ohrožujících dodržení minimálních zůstatkových průtoků v tocích. Ve VH bilanci nejsou evidovány žádné významné

7 nároky na odběry vody pro průmysl nebo závlahy a pouze jeden odběr podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou (VaK Přerov Lhotka ÚV). Tento odběr je relativně malý (cca 6,5 l/s) a ve srovnání s vodností páteřního toku nezpůsobuje žádné problémy ve VH bilanci. Rovněž ovlivnění hydrologických poměrů v toku manipulací na vodní nádrži Tršice a šesti malých rybnících je zanedbatelné. V povodí nejsou žádné převody vody ani hydroenergetické stavby, které by mohly negativně ovlivňovat minimální průtoky v tocích s dopadem na říční ekosystémy. Lze konstatovat, že hydrologické poměry v toku jsou víceméně přirozené, podstatně neovlivněné užíváním vod odběry, vypouštěním, manipulací či jinými antropogenními vlivy. Jinými slovy, ekologické funkce toku a na tok navazující ekosystémy nejsou z hlediska průtokových poměrů významně ovlivněny lidskou činností. Za této situace se tak jeví funkce nadlepšování přirozených minimálních průtoků v období sucha jako funkce podružná a pouze doplňková k hlavnímu účelu případné vodní nádrže. Jiná situace by ovšem nastala v případě naplnění scénářů klimatické změny, při kterých by došlo k podstatnému ovlivnění vodního režimu a poklesu průměrného odtoku z povodí, zvláště v letních měsících. Účinek klimatické změny na minimální průtoky v tocích by tak mohl být velmi významný, s reálným ovlivněním ekosystémů vázaných na vodní prostředí. Potřeba nádrží k zajištění minimálních průtoků pro podporu a zachování biologického života toků a navazujících údolních niv by se tak mohla ukázat jako zásadní Účel ochranný, protipovodňový Z hlediska protipovodňové ochrany (PPO) je v povodí Olešnice jedna větší nádrž Tršice a šest menších rybníků o zanedbatelném účinku. Nádrž Tršice je situována poměrně vysoko v povodí, takže je schopna ovládat jen asi 20 % jeho plochy, potažmo i průtoku. Jejím převažujícím účelem je odběr vody pro závlahy, retenční účinek při povodních je podružný a vzhledem k výše uvedenému i málo významný. Ve studii odtokových poměrů Olešnice se ke zvýšení retenčního účinku navrhuje zavést jiný režim provozu nádrže se zachycením přívalových vod při snížené hladině o 2,0 m. Ani tak ovšem nebude protipovodňový účinek významný. Pro ideální účinnost protipovodňové ochrany a možnost řízení odtoku z povodí (zvýšení akumulačního součinitele a doby zdržení kulminace stoleté povodně) by bylo vhodné mít v povodí ještě jednu nádrž o přiměřeném retenčním objemu. V porovnání s ostatními územími oblasti povodí Moravy však vychází posuzovaná oblast relativně dobře v ostatních částech oblasti jsou možnosti řízení odtoku vesměs ještě horší. Tím se jen potvrzuje známá skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je výrazný nedostatek dostatečně velkých nádrží, které by mohly poskytnout potřebné akumulační a retenční objemy k účinnému řízení odtoku. Celou oblast povodí Moravy tak lze v současnosti považovat z hlediska hospodaření s vodou za neregulovatelnou. Porovnáním s ostatními povodími v ČR v ní vychází míra akumulace odtoku výrazně podprůměrná nejnižší ze všech oblastí povodí. V kontextu celé oblasti povodí Moravy se tak v povodí Olešnice v současné době nejeví naléhavá potřeba vybudování další vodní nádrže, i když by mohla pomoci při protipovodňové ochraně obcí ohrožených povodněmi - ať už jako běžná nádrž s odpovídajícím retenčním objemem nebo jako poldr. Takové řešení PPO je však obvykle velmi nákladné a lepším i levnějším řešením by zde zřejmě byl komplex lokálních protipovodňových opatření. Rovněž účinek nádrže při řízení odtoku z povodí na ovlivnění průtoků v nižších částech oblasti pod soutokem s Moravou není natolik významný, aby se jím mohla obhájit potřeba budování nové nádrže. V současné době ovšem nejsou dostatečně podrobně prozkoumány a vybilancovány potřeby, které mohou v blízké nebo vzdálenější budoucnosti vzniknout v důsledku očekávané klimatické změny. Před závazným rozhodnutím o ponechání nebo vyřazení profilů Žeravice a Zábeštní Lhota v/ze seznamu hájených lokalit by bylo vhodné zajistit odpovídající podrobnější podklady týkající se této problematiky. Variantou k vodním nádržím by se mohla stát suchá nádrž v profilu Zábeštní Lhota, která by zlepšila podmínky pro efektivní provedení následných liniových PPO podél toku Olešnice a Říky k ochraně zastavěného území obcí. Podle studie odtokových poměrů Olešnice by došlo transformací povodňové vlny suchou nádrží Lazníky (přibližně v profilu Zábeštní Lhoty) k významnému omezení průtoku velkých vod pod soutokem Olešnice s Říkou (při snížení průtoků v Říce o 5,5 m 3 /sec při Q 100 ). Tato okolnost by umožnila přizpůsobit návrhový průtok pro všechna opatření v úseku Olešnice pod soutokem s Říkou.

8 8.2.5 Ostatní účely Veškeré případné další účely posuzovaných výhledových nádrží (jako účel energetický, rekreační, rybochovný a další) by byly účely sekundárními a pouze doplňkovými k hlavnímu účelu nádrže. O jejich vhodnosti a potřebnosti má smysl uvažovat pouze ve vztahu k převažujícímu hlavnímu účelu a až po rozhodnutí o potřebnosti příslušné vodní nádrže. 8.3 Souhrnné vyhodnocení Shrnutí hlavních závěrů V předchozí kap. 8.2 bylo provedeno hodnocení jednotlivých účinků a hlavních účelů posuzovaných výhledových nádrží Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice, ze kterého vyplývají následující závěry: Zásobní funkce účel vodárenský: Zásobování pitnou vodou v širším zájmovém území i v celém kraji je na dobré úrovni koncepčního řešení. Stávající zdroje poskytují dostatečnou kapacitu pro další rozvoj regionu a ani v dlouhodobém výhledu není uvažováno s jejich posílením. Za tohoto stavu se výhledové vodní nádrže nejeví jako potřebné pro vodárenské účely. Zásobní funkce odběry pro průmysl a závlahy: Ve vodohospodářské bilanci nejsou v zájmové oblasti evidovány žádné odběry pro průmysl ani závlahy. Prognóza budoucího vývoje těchto odběrů neexistuje, ale nepředpokládá se jejich výrazný růst. Nejistá je prognóza u závlah chmele, vzhledem k nekonzistentním stanoviskům Svazu pěstitelů chmele. Celkově lze předpokládat, že v krátkodobém a střednědobém výhledu nedojde k významné změně požadavků na odběry vody pro potřeby závlah a průmyslu. Pokud nedojde k naplnění scénářů klimatické změny, lze předpokládat, že požadavky na odběry nevzrostou dramaticky ani v dlouhodobém výhledu. Je pravděpodobné, že tyto požadavky bude možné pokrýt i z jiných zdrojů, než jsou hodnocené výhledové nádrže. Zásobní funkce účel ekologický, asanační: Hydrologické poměry v toku jsou víceméně přirozené, podstatně neovlivněné užíváním vod. Nejsou ohroženy ekologické funkce toku a na tok navazující ekosystémy. Funkce nadlepšování přirozených minimálních průtoků v období sucha se tak jeví jako podružná a pouze doplňková k hlavnímu účelu případné vodní nádrže. Účel ochranný, protipovodňový: Pro ideální účinnost protipovodňové ochrany a možnost řízení odtoku z povodí by bylo vhodné mít v povodí ještě jednu nádrž o přiměřeném retenčním objemu. V porovnání s ostatními územími oblasti povodí Moravy však vychází sledované povodí relativně dobře v ostatních částech oblasti jsou možnosti řízení odtoku vesměs ještě horší (míra akumulace odtoku v oblasti povodí Moravy je nejnižší ze všech oblastí povodí v ČR). V kontextu celé oblasti se tak v povodí Olešnice v současnosti nejeví naléhavá potřeba vybudování další vodní nádrže. Protipovodňovou ochranu zde lze zajistit komplexem lokálních opatření, případně v kombinaci se suchou nádrží v profilu Zábeštní Lhota. Ostatní účely: Případné další účely posuzovaných výhledových nádrží (energetický, rekreační, rybochovný a další) by byly účely sekundárními a pouze doplňkovými k hlavnímu účelu nádrže. O jejich vhodnosti a potřebnosti má smysl uvažovat pouze ve vztahu k převažujícímu hlavnímu účelu a až po rozhodnutí o potřebnosti příslušné vodní nádrže. Závěrečné zhodnocení vodohospodářských účinků a potřebnosti nové nádrže Z provedeného shrnutí vyplývá, že se v současné době nejeví vybudování nové vodní nádrže v povodí Olešnice jako potřebné. Z rozboru jednotlivých vodohospodářských účinků případné nádrže vyplývá, že tyto účinky nejsou bezprostředně potřebné a lze je zajistit z jiných zdrojů (odběry pitné a užitkové vody), jinými prostředky (protipovodňová opatření), nebo že nejsou dostatečně významné pro budování nádrže (nadlepšování průtoků, ostatní účely). Z vyhodnocení současné situace a vývojových trendů lze usuzovat, že ani ve střednědobém, případně dlouhodobém výhledu nenastanou natolik zásadní změny ve využívání vod a požadavcích na ochranu před jejich negativními účinky, které by odůvodnily potřebu výstavby nové nádrže.

9 8.3.2 Územní hájení a vliv klimatické změny Vliv předpokládané klimatické změny Výše uvedená prognóza potřebnosti nové nádrže byla učiněna na základě extrapolace současného vývoje užívání vody s předpokladem nezměněných přírodních podmínek (hydrologických a klimatických poměrů) a nezahrnuje dopad možné klimatické změny, která by mohla v příštích 50ti až 100 letech zásadním způsobem ovlivnit stávající poměry. Při takto změněných okrajových podmínkách je velmi obtížné provádět prognózy budoucího vývoje, zvláště když lze jen odhadovat rozsah, charakter a dynamiku těchto změn. Z rozboru dokumentů zabývajících se klimatickou změnou vyplývá, že může dojít k podstatnému ovlivnění vodního režimu všech povodí v ČR s poklesem průměrného odtoku, větší rozkolísaností průtoků a častějším výskytem extrémních průtokových situací (sucha a povodní). Účinek na minimální průtoky může být velmi významný, ohrožující zásobní funkce těch vodních zdrojů, které nemají dostatečnou akumulaci pro překrytí období sucha. Vodní nádrže budou mít snížením průtoků a zvýšením výparu nižší schopnost zabezpečovat a vyrovnávat odběry. Povodí s výraznými akumulačními prostory ve formě zásob podzemní vody nebo vodních nádrží budou vůči dopadům změny klimatu odolnější. V důsledku poklesu dlouhodobých průměrných průtoků v tocích dojde navíc ke zhoršení jakosti vody, protože koncentrace látkového znečištění a objem vypouštěných odpadních vod se výrazně nezmění. Z výpočtů provedených v [5] a [15] vyplývá, že v případě naplnění pesimistických scénářů klimatické změny může být celková akumulační schopnost dílčího povodí střední a dolní Moravy, jehož součástí je i povodí Olešnice, v budoucnu nedostatečná, a to i s uvažováním většiny výhledových lokalit. Výsledky těchto výpočtů naznačují, že je vhodné, v souladu s principem předběžné opatrnosti, ponechat v tomto dílčím povodí v režimu územního hájení co nejširší spektrum lokalit výhledové akumulace povrchových vod tak, aby budoucí generace měly možnost v případě naléhavé potřeby rozhodnout o jejich způsobu využití a optimální variantě řešení negativních účinků sucha a povodní. Cíle územního hájení lokalit akumulace povrchových vod Principem územního hájení těchto lokalit akumulace povrchových vod je jejich ochrana zaměřená proti poškození nebo zničení jedinečných přírodních podmínek každé lokality pro její vodohospodářské využití v budoucnu. Obecnou zásadou ochrany je nepřipustit takové činnosti, které by svými důsledky mohly výhledové využití vodních zdrojů znemožnit nebo výrazně ztížit. Existuje pouze omezený počet lokalit hydrologicky, morfologicky a geologicky vhodných pro zajištění budoucích potřeb společnosti a je veřejným zájmem společnosti zajistit, aby nedocházelo k jejich postupnému a nevratnému znehodnocování tak, jako se to již v minulosti v řadě případů stalo. Cílem je ochránit omezené vodní bohatství České republiky, kdy vodní zdroje jsou téměř výhradně závislé na atmosférických srážkách spadlých na našem území. V případě naplnění nepříznivých projevů klimatických změn budou mít příští generace omezené možnosti posílení vodních zdrojů a ochrany před negativními účinky extrémních klimatických jevů. Dostatečně kapacitní zdroje kvalitní vody jsou přitom elementárním předpokladem pro každou lidskou činnost, a tím i pro zajištění kvality života a trvale udržitelného rozvoje společnosti. Dlouhodobým cílem České republiky je postupně se přizpůsobit předpokládané změně klimatu. Vhodným přizpůsobením lze minimalizovat rizika zranitelnosti relevantních sektorů a minimalizovat náklady způsobené negativními vlivy změny klimatu. Režim územního hájení lokalit akumulace povrchových vod Územní hájení lokalit je navrhováno v méně přísném režimu než v minulosti. Limity omezující využití území umožní běžný rozvoj obcí výstavbu bytových objektů a rodinných domů, občanské vybavenosti a služeb, lokální infrastruktury a inženýrských sítí. Vyloučeny budou pouze investice nadmístního významu. V návrhu PHP ČR byly uvedeny činnosti, které nebudou v lokalitách povoleny: a) umisťovat stavby technické a dopravní infrastruktury mezinárodního, republikového a jiného nadmístního významu, b) umisťovat stavby a zařízení pro průmysl, energetiku, zemědělství, těžbu nerostů a další stavby, zařízení a činnosti, které by mohly narušit geologické a morfologické poměry v přehradním profilu nebo nepříznivě ovlivnit využití plochy zátopy a to jak samotnou stavbou, terénními úpravami, tak jejich provozem (např. skládky zvláštních a nebezpečných odpadů, odkaliště atd.).

10 Aktualizace počtu a rozsahu hájených lokalit, podmínky jejich využití V Plánu hlavních povodí ČR, schváleném usnesením vlády ČR v 05/2007, je uvedeno, že lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod může být využito v rámci adaptačních opatření ke zmírnění negativních dopadů klimatických změn až po vyčerpání možností přírodě blízkých opatření a potvrzení nepříznivého vývoje změny klimatu. Opatření bude možné realizovat až po přezkoumání převažujícího veřejného zájmu, změnou využití území při aktualizaci územně plánovací dokumentace podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Seznam lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod bude podléhat pravidelnému přezkoumání a aktualizaci v návaznosti na zpřesňování prognóz vývoje klimatické změny. Scénáře opatření a dopadu změny klimatu se budou postupně upřesňovat na základě komplexních studií v jednotlivých povodích, srovnávajících potenciál a efektivnost různých řešení. Hájené parametry nádrží přitom nelze považovat za definitivní - vymezené plochy stanovují maximální rozsah území k hájení. Při budoucím rozhodování o využití lokality, které podle aktuální potřeby zhodnotí budoucí generace, dojde ke konkrétnímu posouzení všech podmínek a dopadů, které může vyústit v návrh využití lokality v menším rozsahu. Některé z výše uvedených zásad byly převzaty ze Stanoviska hlavních pořizovatelů PHP ČR, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, k připomínkám k seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (viz příloha 8) Závěrečné doporučení Ze souhrnného vyhodnocení vodohospodářských účinků výhledových vodních nádrží Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice vyplývá, že v současnosti se nejeví vybudování další vodní nádrže v povodí Olešnice jako potřebné. V případě, že nedojde k naplnění scénářů předpovídané klimatické změny, lze na základě vyhodnocení vývojových trendů očekávat, že ani ve střednědobém, a zřejmě ani dlouhodobém výhledu nenastanou natolik zásadní změny v užívání vod, které by odůvodnily potřebnost budování nové vodní nádrže. Z vyhodnocení problematiky očekávané klimatické změny na základě dostupných aktuálních podkladů vyplývá, že možný dopad na vodní hospodářství ČR může být při naplnění pesimistických scénářů zásadní s výrazným poklesem průměrného odtoku z většiny povodí, zvýšenou extremitou průtokových situací s častým výskytem sucha a povodní, zhoršením jakosti vody, ohrožením zásobní funkce vodních zdrojů s dopadem na všechny druhy užívání vod a zachování ekosystémů a biologického života toků. Z dostupných analýz rovněž vyplývá, že i dílčí povodí střední a dolní Moravy, jehož součástí je i povodí Olešnice, může být v budoucnu významně dotčeno klimatickou změnou, a to především z důvodu velmi nízké míry akumulace odtoku v celém povodí způsobené nedostatkem nádrží o dostatečně velkém zásobním a retenčním prostoru. Pro budoucí rozhodování při řešení konkrétních vodohospodářských problémů bude velmi důležité mít k dispozici široké spektrum možných opatření pro částečnou eliminaci projevů změn klimatu. Jedině komplexem všech možných opatření, tj. přírodě blízkých opatření v kombinaci s budováním vybraných nádrží (suchých i vodních) v konkrétních povodích nejkritičtěji ohrožených změnami, bude možné účinně reagovat na aktuální potřeby. Z tohoto hlediska je nezbytné zachovat pro příští generace co nejširší počet lokalit výhledové akumulace o různých charakteristikách a v co největším počtu povodí tak, aby budoucí navrhovaná opatření mohla být co nejlépe optimalizována a mohla být nalezena nejefektivnější řešení pro každý region. Jedině tak bude možné čelit změnám přírodních podmínek, ať už budou jakkoliv významné. Ve světle těchto prognóz možných důsledků předpokládaných klimatických změn a s přihlédnutím k principu předběžné opatrnosti ve vodním hospodářství, doporučujeme postupovat v otázkách územního hájení posuzovaných výhledových vodních nádrží Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice následovně:

11 1) Lokalita výhledové vodní nádrže Žeravice S ohledem na možnost snížení nepříznivých důsledků očekávaných změn klimatu doporučujeme zachovat územní hájení této lokality za účelem její ochrany proti znehodnocení pro potřeby budoucích generací. Předkládanou studií bylo doloženo, že za stávajících klimatických poměrů nenastane potřeba budování vodní nádrže Žeravice, pravděpodobně ani v dlouhodobém časovém horizontu. Vzhledem k této skutečnosti by měla být územní ochrana lokality zajištěna v nejmírnějším možném režimu hájení s tím, že případné vodohospodářské využití lokality bude zvažováno až po průkazném potvrzení existence klimatických změn a jejich negativních dopadů na vodní hospodářství v širším zájmovém území a celém regionu. Předpokládá se, že tato situace nenastane v nejbližších několika desetiletích. Lokalita by mohla být využita až po prokázaném vyčerpání ostatních vhodných opatření, především přírodě blízkých, a po rozhodnutí o převažujícím veřejném zájmu podle platné legislativy. Doporučujeme stanovení takových limitů využití území, které žádným způsobem neomezí běžný rozvoj dotčených obcí a městských částí Přerova Lhotky u Přerova, Žeravic, Čekyně, Penčic a Penčiček, s výjimkou realizace staveb nadmístního významu (specifikovaných blíže v předchozí kapitole 8.3.2), které by zásadními změnami v území znemožnily budoucí využití lokality. V tomto smyslu může hájení lokality přispět k ochraně území před jinými záměry a aktivitami s negativním dopadem na hodnotné přírodní prostředí lokality (např. před těžbou nerostných surovin, umístěním průmyslových areálů, skládek apod.). S ohledem na vysoký počet stávajících objektů dotčených případnou zátopou, ať už rodinných domů, chat, občanské vybavenosti nebo objektů dopravní a technické infrastruktury, je velmi nepravděpodobné, že by se někdy uvažovalo o realizaci vodní nádrže ve velké variantě. V případě budoucího rozhodování o možném využití lokality bude nutné postupovat na základě variantní komplexní studie proveditelnosti zahrnující analýzu nákladů a přínosů, vč. socioekonomické analýzy dopadů na obyvatelstvo a zastavěná území obcí. Lze předpokládat, že na základě porovnání potenciálu a efektivnosti jednotlivých variant a reálných možností v území (s ohledem na ochranu obyvatel) bude vyhodnocena jako optimální řešení varianta menší nádrže minimalizující dopad na zastavěná území obcí (zvláště ploch bydlení a veřejné vybavenosti) především v městských částech Přerova Penčicích, Penčičkách a Čekyni. Jako možná varianta k vodní nádrži Žeravice se rovněž nabízí nádrž Zábeštní Lhota. Má sice výrazně menší celkový objem, zato však není spojena s negativním dopadem na zastavěná území obcí. Rozbor výhod a nevýhod této lokality je proveden níže. 2) Lokalita výhledové vodní nádrže Zábeštní Lhota Doporučujeme zachovat územní hájení lokality Zábeštní Lhota. Lokalita se nachází v nezastavěném údolí Říky a jejího levostranného přítoku Ztraceného potoku a má pouze minimální dopad na přilehlé obce. Profil hráze se nachází cca 500 m od vnějšího obvodu obce Zábeštní Lhota (vzdušnou čarou přes kopec Dlouhá), konec vzdutí v údolí Říky sahá k vnějšímu obvodu obce Lazníky směrem k obecní ČOV, která by nebyla dotčena. Zátopou může být dotčeno hřiště a nezastavěné pozemky na hranici obce. Lokalita není ani v konfliktu s žádným chráněným územím. Lokalita může mít významný účinek na snížení povodňových průtoků v Říce a následně Olešnici. Variantou k vodní nádrži by se mohla stát i suchá nádrž. Podle studie odtokových poměrů Olešnice by došlo transformací povodňové vlny suchou nádrží (při menším retenčním objemu než u vodní nádrže) ke snížení průtoků v Říce o 5,5 m 3 /sec při Q 100. Tato okolnost by zlepšila podmínky pro efektivní provedení protipovodňových opatření podél toku Olešnice a Říky k ochraně zastavěného území obcí. O převažujícím účelu nádrže by bylo rozhodnuto až v případě potřeby zajištění příslušné funkce. U vodní nádrže se nabízí víceúčelové využití s funkcí zásobní, ochrannou, rekreační, případně další. Nevýhodou nádrže je její malý objem (celkový ovladatelný - 2,80 mil. m 3, zásobní - 2,52 mil. m 3 ) a z toho plynoucí omezené možnosti jejího využití. 3) Lokalita výhledové vodní nádrže Penčice Doporučujeme ponechat lokalitu Penčice mezi evidovanými, územně nehájenými nádržemi. Vodní nádrž v lokalitě Penčice je menší variantou výhledové nádrže Žeravice s výrazným dopadem na obce Penčice a Penčičky při získání pouze malého zásobního objemu nádrže. V posunutém profilu

12 hráze za zastavěným územím obce Penčice nejsou tak vhodné morfologické poměry jako v uvažovaném přehradním profilu. Reálné možnosti využití lokality v odsunuté poloze za zastavěným územím by bylo vhodné prověřit samostatnou studií. Další postup při aktualizaci seznamu hájených lokalit Předkládaná dokumentace slouží jako doporučení k dalším rozvahám před závazným rozhodnutím o ponechání nebo vyřazení profilů Žeravice a Zábeštní Lhota v/ze seznamu hájených lokalit. Dosud jsou obě nádrže územně hájeny na základě platného Směrného vodohospodářského plánu ČR (Publikace SVP č. 34 Vodní nádrže z roku 1988). V současné době probíhá proces aktualizace tohoto seznamu územně hájených lokalit. V Plánu hlavních povodí ČR, schváleném usnesením vlády ČR v 05/2007, se k této problematice v kapitole uvádí: Do poloviny roku 2009 aktualizovat na principu předběžné opatrnosti stávající systém územní ochrany lokalit hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod v dlouhodobém výhledu, jako jednoho z adaptačních opatření na očekávané klimatické změny v příštích 50ti až 100 letech, které se mohou projevit zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Pro tento účel novelizovat institut vodního zákona (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) doplněním o oblasti vhodné pro umělou akumulaci povrchových vod se stanovením regulativů územní ochrany a zmocněním k vyhlášení těchto lokalit nařízením vlády účinným nejpozději do doby schválení plánů oblastí povodí. Při přípravě seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod přihlédnout k socioekonomickým důsledkům územního hájení a projednání s dotčenými kraji a obcemi. Z PHP ČR vyplývají úkoly pro ministerstva, ostatní ústřední správní úřady a ostatní subjekty, vydané Ministerstvem zemědělství po dohodě s Ministerstvem životního prostředí jako rozpis úkolů. V závazné části je pod pořadovým číslem 20 vedeno jako úkol zajištění uvedené kap Nositelem úkolu je MZe ve spolupráci s MŽP, kraji, správci povodí, krajskými úřady a dotčenými obcemi s termínem splnění do schválení plánů oblastí povodí do Problematika území chráněných pro akumulaci povrchových vod byla dále upravena legislativně v 28a novely vodního zákona 181/2008 Sb. ze dne 24. dubna 2008: 28a Území chráněná pro akumulaci povrchových vod (1) Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit dosavadní využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod. (2) Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje. V Brně, říjen 2008 Ing. Roman Hanák Ing. Jan Sehnal

Posouzení zám ešení protipovod ové ochrany m stské ásti Zlín-Malenovice v rozsahu povodí potoka Baláš z pozice odborník anského sdružení Unie pro

Posouzení zám ešení protipovod ové ochrany m stské ásti Zlín-Malenovice v rozsahu povodí potoka Baláš z pozice odborník anského sdružení Unie pro Posouzení záměrů řešení protipovodňové ochrany městské části Zlín-Malenovice v rozsahu povodí potoka Baláš z pozice odborníků občanského sdružení Unie pro řeku Moravu Na základě vzájemné dohody s odpovědnými

Více

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH)

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH) PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH) Textová část Červen 2008 Obsah: F. EKONOMICKÁ ANALÝZA...3 F.1. Hospodářský význam užívání vod výchozí stav...4 F.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí...

Více

Projektový záměr - Technické specifikace projektu

Projektový záměr - Technické specifikace projektu Název : Projektový záměr - Technické specifikace projektu Návrhy efektivních opatření ke snížení povodňových rizik v dílčím povodí Moravy a povodí Dyje- lokalita Kroměříž, Ivančice Požadovaný stupeň dokumentace:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Návrh legislativních úprav

Návrh legislativních úprav Návrh legislativních úprav Projekt Návrh koncepce řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území ČR VG20102014038 Ing. Radek Vlnas a kol. Zadavatel: Ministerstvo vnitra ČR Praha,

Více

N á v r h. ZÁKON ze dne 2009, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

N á v r h. ZÁKON ze dne 2009, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů N á v r h ZÁKON ze dne 2009, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

OBEC TRŽEK. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2011

OBEC TRŽEK. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2011 I. V ý r o k o v á č á s t OBEC TRŽEK OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2011 Zastupitelstvo obce Tržek, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí

Více

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOUDLEBY NAD ORLICÍ

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOUDLEBY NAD ORLICÍ NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOUDLEBY NAD ORLICÍ za období 01/2012 05/2016 Návrh zprávy o uplatňování územního plánu podle 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA

VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA Vlastimil Krejčí, Marek Viskot Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75, Brno, krejci@pmo.cz, viskot@pmo.cz Klíčová slova: vodní hospodářství soubor

Více

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ JIMRAMOV DOKUMENTACE K ÚZEMNÍMU ŘÍZENÍ

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ JIMRAMOV DOKUMENTACE K ÚZEMNÍMU ŘÍZENÍ DOKUMENTACE K ÚZEMNÍMU ŘÍZENÍ B. Průvodní zpráva Obsah: 1. Charakteristika území a stavebního pozemku... 2 2. Základní charakteristika stavby a jejího užívání... 4 3. Orientační údaje stavby... 5 1 1.

Více

SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU. Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření

SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU. Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření SUCHO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU s panelovou diskusí nad tématy Strategie přizpůsobení se změně klimatu a Návrhy adaptačních opatření 10.6.2016, Novotného lávka, Praha Jakub Horecký odbor obecné ochrany

Více

1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a hlavních cílech řešení 1 1.2 Postup práce 1 2. Vyhodnocení územní studie 9 3. Závěr 11

1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a hlavních cílech řešení 1 1.2 Postup práce 1 2. Vyhodnocení územní studie 9 3. Závěr 11 Obsah str. 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a hlavních cílech řešení 1 1.2 Postup práce 1 2. Vyhodnocení územní studie 9 3. Závěr 11 Příloha: Zápisy z jednání, stanoviska 1. ÚVOD 1.1 Údaje o zadání a hlavních

Více

ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÁ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÁ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI 1 ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÁ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚP DEŠTNÁ VYDAL ČÍSLO JEDNACÍ ZASTUPITELSTVO MĚSTA DEŠTNÁ VÚP 34684/09/Pb Razítka DATUM VYDÁNÍ ÚP DATUM NABYTÍ ÚČINNOSTI OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA

Více

ANALÝZA RIZIKOVÁ ÚZEMÍ PŘI EXTRÉMNÍCH PŘÍVALOVÝCH SRÁŽKÁCH STRUČNÉ SHRNUTÍ

ANALÝZA RIZIKOVÁ ÚZEMÍ PŘI EXTRÉMNÍCH PŘÍVALOVÝCH SRÁŽKÁCH STRUČNÉ SHRNUTÍ ANALÝZA RIZIKOVÁ ÚZEMÍ PŘI EXTRÉMNÍCH PŘÍVALOVÝCH SRÁŽKÁCH STRUČNÉ SHRNUTÍ PROSINEC 2012 2 Riziková území při extrémních přívalových srážkách Obsah 1 Úvod... 4 1.1 Informace o projektu... 4 1.2 Části projektu...

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVÁROV. Svárov 74 687 12 Bílovice u Uherského Hradiště IČ: 00542237. Srpen 2012

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVÁROV. Svárov 74 687 12 Bílovice u Uherského Hradiště IČ: 00542237. Srpen 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVÁROV Objednatel: Pořizovatel: Schvalující orgán: Projektant: Obec Svárov Svárov 74 687 12 Bílovice u Uherského Hradiště IČ: 00542237 Městský úřad Uherské Hradiště Odbor

Více

DUŠNÍKY ÚZEMNÍ PLÁN. POŘIZOVATEL: Městský úřad Roudnice nad Labem. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

DUŠNÍKY ÚZEMNÍ PLÁN. POŘIZOVATEL: Městský úřad Roudnice nad Labem. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 DUŠNÍKY ÚZEMNÍ PLÁN POŘIZOVATEL: Městský úřad Roudnice nad Labem PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 říjen 2013 Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Územní plán Dušníky

Více

Změna č. 2 ÚPN SÚ Loužnice

Změna č. 2 ÚPN SÚ Loužnice Změna č. 2 ÚPN SÚ Loužnice Zpracovatel: ŽALUDA, projektová kancelář Blanická 922/25, 120 00 Praha 2 Autorský kolektiv: Pořizovatel: Ing. Eduard Žaluda Ing. Milan Stejskal Ing. Kristina Lejková Ing. arch

Více

Důvodová zpráva: Zastupitelstvo Olomouckého kraje 21. 09. 2012 Strana 1 (celkem 10) 14. Protipovodňová opatření na území Olomouckého kraje

Důvodová zpráva: Zastupitelstvo Olomouckého kraje 21. 09. 2012 Strana 1 (celkem 10) 14. Protipovodňová opatření na území Olomouckého kraje Důvodová zpráva: Olomoucký kraj si je vědom významu, náročnosti a složitosti přípravy a realizace jednotlivých opatření protipovodňové ochrany zejména suché nádrže Teplice a z tohoto důvodu se touto problematikou

Více

VODÁRNA PLZEŇ a.s. Odvádění a čištění dešťových vod na území města Plzně

VODÁRNA PLZEŇ a.s. Odvádění a čištění dešťových vod na území města Plzně Odvádění a čištění dešťových vod na území města Plzně Plzeň, 9.11.2010 Historie kanalizační sítě města Plzně první písemné záznamy o kanalizaci města Plzně pochází z přelomu 16. a 17. století podrobnější

Více

ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN

ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN Etapa územně plánovací dokumentace ZADÁNÍ Pořizovatel: MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÝ BROD Odbor architektury, územního plánování a regionálního rozvoje Určený zastupitel obce: Ing. Robert Janota

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství Všem dle rozdělovníku datum oprávněná úřední osoba číslo jednací spisová značka 14. dubna 2014 Ing. Dana Zápecová KUZL 22161/2014 KUSP

Více

2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY

2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ENVICONS s.r.o. Hradecká 569 533 52 Pardubice - Polabiny IČ 275 600 15 DIČ CZ 275 600 15 info@envicons.cz www.envicons.cz 2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ

Více

50 let činností státního podniku Povodí Odry

50 let činností státního podniku Povodí Odry 50 let činností státního podniku Povodí Odry Územní prostor, který je v působnosti státního podniku Povodí Odry (6 252 km 2 s celkovou délkou vodních toků kolem 7 800 km), je z těch, co jsou spravovány

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí

Více

OBEC PRUŠÁNKY. v y d á v á

OBEC PRUŠÁNKY. v y d á v á OBEC PRUŠÁNKY Opatření obecné povahy č. 1/2012 Zastupitelstvo obce Prušánky, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném

Více

Možnosti budování nových přehrad

Možnosti budování nových přehrad PŘEHRADY A POVODNĚ MOŽNOSTI REGULACE? Senát Parlamentu České republiky, 29. října 2013 Možnosti budování nových přehrad Jaroslav Beneš Povodí Vltavy, státní podnik Pojem přehrada Termín přehrada zahrnuje

Více

Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka

Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka Ing. Stanislav Horáček, Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., a kolektiv Vydal Výzkumný ústav

Více

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Brandýs nad Orlicí Kód části obce PRVK: 3611.5313.006.01 Název obce: Brandýs nad Orlicí Kód obce (IČOB): 00927 (579947) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1287 (5313) Název ORP3: Ústí

Více

Ing.arch.Vlasta Šilhavá, Štompil 22, 624 00 Brno Atelier územního plánování a architektury. Ing.arch.Vlasta Šilhavá

Ing.arch.Vlasta Šilhavá, Štompil 22, 624 00 Brno Atelier územního plánování a architektury. Ing.arch.Vlasta Šilhavá Ing.arch.Vlasta Šilhavá, Štompil 22, 624 00 Brno Atelier územního plánování a architektury Změna č.1 územního plánu K Ř Í D L Ů V K Y Brno, únor 2009 Zpracovala: Ing.arch.Vlasta Šilhavá ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

Více

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí - /ffftt W4ff/ltfff~ Ministerstvo životního prostředí Č.j.:75859/ENv715 V Praze dne 4. prosince 2015 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LKÁŇ 1. změna. odbor regionálního rozvoje a správy města. Projektant: Mgr. Ing. arch. Zdeněk Černý (ČKA 3575) Architekti

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LKÁŇ 1. změna. odbor regionálního rozvoje a správy města. Projektant: Mgr. Ing. arch. Zdeněk Černý (ČKA 3575) Architekti L K Á Ň /1. změna územního plánu obce /odůvodnění /Architekti /říjen 2009 Akce: Část: Pořizovatel: ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LKÁŇ 1. změna Odůvodnění Městský úřad Lovosice odbor regionálního rozvoje a správy města

Více

b) koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

b) koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot Město Javorník Č.J.: MEJV/791/2013 Datum 18.3.2013 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Zastupitelstvo města Javorník, příslušné podle 6 odstavce 5 písm. c) zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU BÝKEV. Návrh zadání Změny č. 2 ÚP

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU BÝKEV. Návrh zadání Změny č. 2 ÚP ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU BÝKEV Návrh zadání Změny č. 2 ÚP Leden 2015 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU BÝKEV Návrh zadání Změny č. 2 ÚP OBSAH: a) Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce... 3 a.1. Urbanistická

Více

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb. 590/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla Změna: 367/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním

Více

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická

Více

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle @ usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 tel.: 54517 5896, fax.4517 5892.

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle @ usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 tel.: 54517 5896, fax.4517 5892. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle @ usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 tel.: 54517 5896, fax.4517 5892. Akce : R O S I C E ZMĚNA č.i ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU Pořizovatel :

Více

A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3

A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 OBSAH: A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 B. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT... 8 C. POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 2. srpna 2013

VYHLÁŠKA. ze dne 2. srpna 2013 č. 252/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Více

Zadání územního plánu obce DYMOKURY

Zadání územního plánu obce DYMOKURY Zadání územního plánu obce DYMOKURY ( návrh ) Listopad 2007 1 Objednatel: Obec Dymokury (zastoupena p.jaroslavem Červinkou starostou obce ) Revoluční 97 289 01 Dymokury Pořizovatel: Městský úřad Poděbrady

Více

Principy a pravidla územního plánování Kapitola C Funkční složky C.9 Vodní hospodářství

Principy a pravidla územního plánování Kapitola C Funkční složky C.9 Vodní hospodářství Garant kapitoly Funkční složky: Ing. arch. Naděžda Rozmanová Garant podkapitoly Vodní hospodářství: Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Zpracovatel podkapitoly Vodní hospodářství: Doc. Ing. Ladislav Satrapa,

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL

ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL za období 2009 2013 na základě ustanovení 55 odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební

Více

ÚZEMNÍ PLÁN BLAZICE- ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍ PLÁN BLAZICE- ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍ PLÁN BLAZICE- ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Bystřice pod Hostýnem Odbor regionálního rozvoje OBEC BLAZICE: určený zastupitel Bc. Martin Nezdařilík starosta obce PROJEKTANT:

Více

Silniční okruh kolem Prahy, stavby 518 a 519 Ruzyně - Suchdol

Silniční okruh kolem Prahy, stavby 518 a 519 Ruzyně - Suchdol HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor životního prostředí MŽP ČR Ing. Miloslav Kuklík ředitel odboru výkonu státní správy 1 Podskalská 19 128 00 Praha Č.j.:MHMP-082378/OŽP/VI/2000/2001

Více

ÚPO KAMENEC U POLIČKY

ÚPO KAMENEC U POLIČKY 1 ZMĚNY č.1 ÚPO KAMENEC U POLIČKY II.1 ODŮVODNĚNÍ Zpracovatel: ing.arch.milan Vojtěch, Nerudova 77, 533 04 Sezemice Pořizovatel: Městský úřad Polička Datum: Září 2008 2 Obsah: A. Vyhodnocení koordinace

Více

v y d á v á VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA O VYDÁNÍ ZMĚNY Č. 9 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU POHOŘELICE 1. NOVĚ SE VYMEZUJÍ TYTO FUNKČNÍ PLOCHY A OPATŘENÍ:

v y d á v á VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA O VYDÁNÍ ZMĚNY Č. 9 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU POHOŘELICE 1. NOVĚ SE VYMEZUJÍ TYTO FUNKČNÍ PLOCHY A OPATŘENÍ: VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA O VYDÁNÍ ZMĚNY Č. 9 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU POHOŘELICE Zastupitelstvo města Pohořelice, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Na Říháku 25 153 00 Praha Radotín tel. 257911311 IČO 12609773 Živnostenský list vydal Místní úřad městské části Praha Radotín, živnostenský odbor,

Na Říháku 25 153 00 Praha Radotín tel. 257911311 IČO 12609773 Živnostenský list vydal Místní úřad městské části Praha Radotín, živnostenský odbor, Hlavní projektant Ing. arch. Bohuslava Kolářová Na Říháku 25 153 00 Praha Radotín tel. 257911311 IČO 12609773 Živnostenský list vydal Místní úřad městské části Praha Radotín, živnostenský odbor, dne 5.

Více

kraj Karlovarský kód kraje CZ041

kraj Karlovarský kód kraje CZ041 Nádrž Jesenice ID 113010660001 (14031000) kraj Karlovarský kód kraje CZ041 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru stojatý Typ vodního útvaru 421222 Příslušnost k ekoregionu Nadmořská

Více

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY MILADA MATOUŠKOVÁ*, MIROSLAV ŠOBR* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: matouskova@natur.cuni.cz, sobr@natur.cuni.cz

Více

A. POPIS OBLASTI POVODÍ

A. POPIS OBLASTI POVODÍ A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část odůvodnění územního plánu - Obsah Část 1 Textová část odůvodnění územního plánu - Obsah... 1 A. Postup pořízení a zpracování územního plánu... 4 A.1 Postup pořízení

Více

Změna 2010. CZ051.3504.5103.0069 Rádlo.0069.01 Rádlo PODKLADY CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) VODOVOD

Změna 2010. CZ051.3504.5103.0069 Rádlo.0069.01 Rádlo PODKLADY CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) VODOVOD CZ051.3504.5103.0069 Rádlo.0069.01 Rádlo Změna 2010 identifikační číslo obce 13808 kód obce 13808 PODKLADY 1. Údaje o počtu obyvatel obce ze sčítání lidu z r. 2001 ze Statistického úřadu 2. Dotazník s

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE a) Označení stavby Název stavby : Druh stavby : Místo stavby : Místní komunikace, chodníky a odvodnění Rychnov na Moravě Rekonstrukce Rychnov na Moravě Katastrální

Více

VLIV ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ NA EUTROFIZACI VODNÍCH NÁDRŽÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE STANOVICE

VLIV ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ NA EUTROFIZACI VODNÍCH NÁDRŽÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE STANOVICE Konference Vodní nádrže 2015 VLIV ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ NA EUTROFIZACI VODNÍCH NÁDRŽÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE STANOVICE Metody optimalizace návrhu opatření v povodí vodních nádrží vedoucí k účinnému snížení jejich

Více

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MIKULČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU Změna č.2 I. ZMĚNA Č.2. ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz

Více

Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem

Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem DÍLČÍ POVODÍ BEROUNKY ZPRÁVA MŽE 10100016_2 - Ř. KM 40,500 44,000 červen 2014 Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem DÍLČÍ POVODÍ BEROUNKY

Více

Generel kunratického potoka, v rozsahu území celého povodí Kunratického potoka (1-12-01-006)

Generel kunratického potoka, v rozsahu území celého povodí Kunratického potoka (1-12-01-006) rozpiska Generel kunratického potoka, v rozsahu území celého povodí Kunratického potoka (1-12-01-006) Kunratický potok Obsah : 1 Titulní list dokumentace... 3 2 ÚVOD... 4 3 ÚČEL GENERELU... 4 4 VSTUPNÍ

Více

254/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)

254/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) 254/2001 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU VALY

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU VALY NÁVRH ÚP VALY 1 NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU VALY ZPRACOVATEL: ING.ARCH.MILAN VOJTĚCH NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ OBJEDNATEL: OBEC VALY DATUM: 03/2016 NÁVRH ÚP VALY 2 Zastupitelstvo

Více

I. Textová část změny č. 1 ÚPO

I. Textová část změny č. 1 ÚPO I. Textová část změny č. 1 Popis, obsah změny č. 1 Sousedovice Územní plán obce Sousedovice byl schválen 7. 2. 2005. Formální obsah změny č. 1: I.1.a) vymezení zastavěného území I.1.b) koncepce rozvoje

Více

v y d á v á c) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

v y d á v á c) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Návrh opatření obecné povahy č. 1/2010 Dne... zastupitelstvo obce Velké Albrechtice jako věcně a místně příslušný správní orgán podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Z M Ě N A Č. 1 SÍDELNÍHO ÚTVARU SKÁLY - BUDIČOVICE J E D N Á N Í. Ing. Lenka Samcová. Ing. arch. Filip Dubský

Z M Ě N A Č. 1 SÍDELNÍHO ÚTVARU SKÁLY - BUDIČOVICE J E D N Á N Í. Ing. Lenka Samcová. Ing. arch. Filip Dubský Z M Ě N A Č. 1 Ú Z E M N Í H O P L Á N U SÍDELNÍHO ÚTVARU SKÁLY - BUDIČOVICE N Á V R H K E S P O L E Č N É M U J E D N Á N Í listopad 2011 Ing. Lenka Samcová Ing. arch. Filip Dubský obsah výrokové části

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí:

Více

Ú Z E M N Í P L Á N HOLETÍN

Ú Z E M N Í P L Á N HOLETÍN Ú Z E M N Í P L Á N HOLETÍN Územní plán HOLETÍN Zastupitelstvo obce Holetín jako příslušný orgán podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v

Více

STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ

STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ Milan Suchánek 1, Pavla Finfrlová 2, Jiří Vítek 3, David Stránský 4 Abstrakt Studie odtokových poměrů na území Statutárního města Hradce Králové

Více

A. Hydrometeorologická situace

A. Hydrometeorologická situace Hydrometeorologická situace A. Hydrometeorologická situace A.1. Srážková situace Srážková situace bude detailně popsána v definitivní zprávě z povodně. Pro ilustraci uvádíme v tabulce srážkové úhrny v

Více

Zámìr: Metronom Západ. Praha 13. k.ú. Stodùlky (verze záøí 2007)

Zámìr: Metronom Západ. Praha 13. k.ú. Stodùlky (verze záøí 2007) PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDf Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-381875/2007 /OOPNI/EIA/4 74-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Ing. Záková/4425 Datum 4.12.2007

Více

ÚZEMNÍ STUDIE - STOD "PIVOVAR"... věřte, že se vám vrátí

ÚZEMNÍ STUDIE - STOD PIVOVAR... věřte, že se vám vrátí LOKALITA 3 PIVOVAR OBSAH A. ANALYTICKÁ A IDEOVÁ ČÁST - textová a výkresová část A.1 TEXTOVÁ ČÁST A.2 ŠIRŠÍ VZTAHY, HISTORIE A ÚP A.3 MAJETKOVÉ VZTAHY - STAV A.4 MAJETKOVÉ VZTAHY - NÁVRH A.5 LIMITY VYUŽITÍ

Více

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BŘEZEN 2011 Pořizovatel: Městský úřad Vizovice Stavební úřad Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice Zprostředkovatel: Urbanistický ateliér

Více

Český Krumlov - Protipovodňová opatření města na řece Vltavě

Český Krumlov - Protipovodňová opatření města na řece Vltavě Český Krumlov - Protipovodňová opatření města na řece Vltavě Vodní dílo Lipno, vybudované v letech 1952 až 1959, je vyprojektováno a postaveno jako víceúčelová nádrž a ve vztahu k povodním pouze pro částečnou

Více

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE DÍLČÍ POVODÍ MORAVY MORAVA 10100003_5 (PM-9) - Ř. KM 257,905 262,423 EL. NÁHON - 10219466_1 (PM-7) - Ř.

Více

Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic

Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Příchovický potok ID toku: 132 880 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 108 993 Recipient: Úhlava ID recipientu: 132 140 000 100 Úsek

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení vodního hospodářství Všem dle rozdělovníku datum oprávněná úřední osoba číslo jednací spisová značka 9. června 2015 Ing. Marcela Tichá KUZL 35811/2015 KUSP

Více

Lomnice. na životní prostředí

Lomnice. na životní prostředí » RNDr. JAN KŘIVANEC «EKOSLUŽBY Jižní 3 360 01 Karlovy Vary tel. 353 563 963 mobil 603 293 697 e-mail j.krivanec@centrum.cz Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Lomnice na životní prostředí Karlovy

Více

II.13 Vyhodnocení připomínek... 16

II.13 Vyhodnocení připomínek... 16 SEZNAM DOKUMENTACE ZMĚNY č. I (ZM1/I-6/I) ÚPN SÚ VLASATICE I. N Á V R H Z M Ě N Y č. I I.A T E X T O V Á Č Á S T N Á V R H U strana : I.1 Vymezení zastavěného území... 3 I.2 Koncepce rozvoje území obce,

Více

7.1 Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE

7.1 Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE 7 ANALÝZA SOUVISEJÍCÍCH DOKUMENTŮ 7.1 Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE Zpracovatel: Výzkumný ústav vodohospodářský Praha Objednatel / Pořizovatel: Ministerstvo lesního a vodního

Více

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Digitální zpracování: Obec Údrnice Městský úřad Jičín Ing. arch. Karel Novotný Brožíkova 1684 500 12 Hradec Králové IČO: 44385803

Více

Zadání změny č.3 územního plánu Polerady

Zadání změny č.3 územního plánu Polerady Zadání změny č.3 územního plánu Polerady okres Praha - východ kraj Středočeský říjen 2007, leden 2008 Pořizovatel změny č.3 územního plánu Polerady: Obecní úřad Polerady 250 63 Mratín Marek Šplíchal Na

Více

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 odbor programového financování ve vodním hospodářství MZe Teplice 8. 3. 2007 Vláda 15. 11. 2006 schválila 15,2 mld. Kč na léta 2007

Více

Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha

Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem

Více

ÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období (2016-2021)

ÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období (2016-2021) ÚVODNÍ ČÁST TEXTOVÁ ČÁST II. plánovací období (2016-2021) Pořizovatel: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje Pivovarské

Více

OBSAH. A.Textová část. B.Výkresová část

OBSAH. A.Textová část. B.Výkresová část OBSAH A.Textová část A.1.1 Základní údaje A.1.2 Uspořádání studie A.1.3 Výchozí podklady pro vypracování A.1.4 Hlavní cíle řešení A.1.5 Zhodnocení vztahu dříve zpracované územně plánovací dokumentace a

Více

POVODNĚ V ČERVNU 2013

POVODNĚ V ČERVNU 2013 POVODNĚ V ČERVNU 2013 SKLADBA PROJEKTU Příčiny a hydrologický průběh povodní 1.1 Meteorologické příčiny povodní ČHMÚ 1.2 Hydrologické vyhodnocení povodní ČHMÚ (ČVUT FS, DHI) 1.3 Analýza antropogenního

Více

KRHOVICE okr. Znojmo

KRHOVICE okr. Znojmo ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KRHOVICE okr. Znojmo II.A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Znojmo, odbor rozvoje Obec Krhovice AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. Oznámení o projednávání návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce Kácov. Č.j.: MKH/042950/2008

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. Oznámení o projednávání návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce Kácov. Č.j.: MKH/042950/2008 Č.j.: MKH/042950/2008 MĚSTSKÝ ÚŘAD KUTNÁ HORA Havlíčkovo nám. 552, 284 01 Kutná Hora, IČ: 00236195 odbor regionálního rozvoje a územního plánování sídlo odboru: Václavské náměstí 182, Kutná Hora tel.:

Více

Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice.

Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice. Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice. Ještě před zahájením prací na dokumentaci k žádosti

Více

O p a t ř e n í o b e c n é p o v a h y

O p a t ř e n í o b e c n é p o v a h y Krajský úřad Královéhradeckého kraje Dle rozdělovníku Váš dopis ze dne Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové 20730/ZP/2015-22 19.2.2016 Odbor oddělení Vyřizuje linka e-mail Počet listů:

Více

ZMĚNY č.1 ÚPO STARÁ PAKA II.1 ODŮVODNĚNÍ

ZMĚNY č.1 ÚPO STARÁ PAKA II.1 ODŮVODNĚNÍ 1 ZMĚNY č.1 ÚPO STARÁ PAKA II.1 ODŮVODNĚNÍ Zpracovatel: ing.arch.milan Vojtěch, Nerudova 77, 533 04 Sezemice Pořizovatel: Městský úřad Nová Paka Datum: Prosinec 2008 2 Obsah: A. Vyhodnocení koordinace

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o.

ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o. ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Vnorovy Číslo jednací: 09/Z05/11 Datum vydání: 3. 10. 2011 Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Koncepce rozvoje společnosti VaK Hodonín, a.s. do roku 2020

Koncepce rozvoje společnosti VaK Hodonín, a.s. do roku 2020 Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Pitná voda pro váš domov, čistá voda pro přírodu Koncepce rozvoje společnosti VaK Hodonín, a.s. do roku 2020 Preambule Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. je plně stabilizovanou

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: 27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Územní plán LAŽANY. I. NÁVRH ŘEŠENÍ Textová část

Územní plán LAŽANY. I. NÁVRH ŘEŠENÍ Textová část Územní plán LAŽANY I. NÁVRH ŘEŠENÍ Textová část vydal správní orgán: Z Á Z N A M O Ú Č I N N O S T I razítko správního orgánu: ZASTUPITELSTVO OBCE LAŽANY číslo jednací:... datum vydání:... datum nabytí

Více

URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boţí 11, 586 01 Jihlava ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZSKÉ

URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boţí 11, 586 01 Jihlava ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZSKÉ URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boţí 11, 586 01 Jihlava ÚZEMNÍ PLÁN BŘEZSKÉ zakázkové číslo: 03-30 Jihlava, srpen 2011 Záznam o účinnosti územně plánovací dokumentace Název dokumentace

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci 7/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o vodoprávní evidenci Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle 19 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a

Více

ZMĚNU Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HROBČICE

ZMĚNU Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HROBČICE OBEC HROBČICE Hrobčice 41, 417 57 Hrobčice ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HROBČICE Zastupitelstvo obce Hrobčice, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

Stanovení záplavového území toku Zalužanský potok

Stanovení záplavového území toku Zalužanský potok Obsah: 1 Úvod... 2 1.1 Identifikační údaje...2 1.2 Cíle studie...2 1.3 Popis zájmové oblasti...3 2 Datové podklady... 3 2.1 Topologická data...3 2.2 Hydrologická data...4 3 Matematický model... 5 3.1 Použitý

Více

OSLAVA, VODNÍ DÍLO ČUČICE

OSLAVA, VODNÍ DÍLO ČUČICE OSLAVA, VODNÍ DÍLO ČUČICE Technickoekonomická studie variant ZÁMĚR ZADÁNÍ ČERVENEC 2015 1 1 Úvod Předmětem plnění je vypracování Technicko-ekonomické studie (dále Studie) na realizaci vodního díla Čučice

Více