1. VÝVOJ MĚST OD POČÁTKU 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. VÝVOJ MĚST OD POČÁTKU 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI"

Transkript

1 1. VÝVOJ MĚST OD POČÁTKU 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI Město v důsledku rozvoje společnosti a jejích jednotlivých aktivit prodělalo od počátku 20. století v celosvětovém měřítku radikální přerod, přičemž názory na městský prostor, jeho podobu, strukturu a funkce vždy reflektovaly konkrétní místo a epochu, a tudíž rovněž doznaly zásadních změn. 1.2 Západní Evropa a USA V tržních ekonomikách západní Evropy a USA urbanismus od počátku minulého století vycházel z principů fordismu a měl přispět k jeho dalšímu rozvoji. Tato koncepce přetrvávala až do počátku sedmdesátých let minulého století a byla založena na velkoplošném městském plánování, jemuž dominovala výstavba rozsáhlých monofunkčních zón, vzájemně propojených dopravními artériemi, které zajišťovaly nezbytnou cirkulaci obyvatelstva. Město bylo konstruováno s jediným cílem, a to tak, aby vyhovovalo potřebám společnosti jako celku; potřeby a nároky jednotlivých obyvatel se ocitly na okraji společenského zájmu. Hlavními rysy modernismu se stala uniformita architektury (typickými příklady jsou americká města Las Vegas či Levittown, ale i mnohá města v Evropě) a různá intenzita rezidenční a komerční suburbanizace, jejíž zcela živelný, nekontrolovaný průběh, tzv. urban sprawl, vedl v metropolitních oblastech USA k úpadku mnoha vnitřních měst. Modernistické pojetí města postupně přestávalo vyhovovat novým společenským poměrům a od počátku šedesátých let tento koncept čelil stále silnější kritice jednou z prvních byla publikace J. Jacob The Death of Life in Great American Cities (1961). V období postmodernismu koncepce města získala zcela odlišnou podobu. Městský prostor začíná být vnímán jako soubor fragmentů, palimpsest dávných tvarů a koláž současných forem využívání (Harvey, 2002, 45), čímž je jednou pro vždy upuštěno od přezíravého, pragmatického pohledu. Modernistickou rigiditu střídá všudypřítomný pocit pomíjivosti a design, který má citlivě skloubit nejen místní tradice a historii, ale i současné potřeby a nároky, je jednoznačně upřednostněn před strohým, účelovým plánováním. Prostor je chápán jako nezávislá a autonomní entita, jejíž konečná podoba by měla disponovat určitými estetickými kvalitami. Na město tedy přestává být nazíráno pouze jako na zázemí pro výrobní činnost, ale do popředí zájmu se dostávají ostatní městské funkce, které mají zajistit určitý komfort či kvalitu života všem obyvatelům města. Tento názorový posun ilustruje např. komentář Rollanda Barthese: Město je diskurz, a je naší povinností věnovat pozornost tomu, co je vyřčeno. Postmodernismus stejně jako modernismus přišel s vlastním ideálem města, v němž jsou monofunkční zóny vystřídány komplexními polyfunkčními celky, schopnými svým obyvatelům nabídnout hlavní městské funkce v dosahu pěší vzdálenosti, čehož může být logicky dosaženo 9

2 pouze multiplikací, nikoli rozrůstáním měst do šířky či výšky. Navzdory zdánlivé dokonalosti a pokrokovosti postmodernistického konceptu však i zde vyvstávají určitá rizika. Architektura i městský prostor jsou totiž součástí ekonomického prostředí, jehož základní vlastností je silná orientace na trh (tedy snaha o zisk), a podléhají tak klasickým tržním zákonům a mechanismům, což vede ke vzniku tržně podmíněných zón (často komerčního charakteru), které v uplynulých desetiletích změnily tvář mnoha měst. Výsledkem je vznik střetů zájmů nejrůznější povahy, které jsou typické pro současný stav měst. 1.3 Česká a moravská města Vývoj českých měst se od měst západní Evropy a USA lišil zpožděním nástupu určitých urbanistických procesů a jevů (částečně i jejich rozdílnou motivovaností), a také existencí četných specifik. Tyto odlišnosti byly jednoznačně vyvolány rozdílnou politickou situací po druhé světové válce. Současná podoba českých měst je tedy důsledkem předválečného vývoje (který se zásadním způsobem nelišil od vývoje ostatních evropských měst), období socialismu a radikálních politických, ekonomických a společenských změn po roce Období socialismu Období socialismu bylo v českých zemích charakterizováno spíše nedostatečnou urbanizací, neboť např. ve srovnání s Británií či Nizozemskem bylo soustředění obyvatelstva do měst navzdory vysokému stupni industrializace relativně nízké (Musil, 2002, 258) a tento stav musel být u mnoha měst kompenzován denní dojížďkou za prací. Zatímco v západních ekonomikách byl určujícím mechanismem vývoje měst trh, socialismus působil na jejich vývoj prostřednictvím národního a oblastního plánovaného hospodářství, absencí soukromého vlastnictví, a také na základě řízených urbanizačních strategií. Jednalo se především o územní plánování, ale od počátku 60. let např. i o koncepci osídlení, která mj. stanovila střediska místního, obvodního a oblastního významu, či Koncepci vývoje osídlení a urbanizace ČSR z roku 1976, která kladla větší důraz na koncentraci obyvatelstva a společenských aktivit do měst. Tyto koncepce se staly nástrojem ovlivňujícím množství investovaných prostředků do měst, čímž významně determinovaly vývoj jednotlivých sídel. Bydlení, bytové politice a kvalitě života ve městech nebyla v prvních letech socialismu věnována dostatečná pozornost a podpora bydlení byla vnímána pouze jako nezbytný doplněk poválečné industrializace. Výsledkem byla nedostatečná obnova a rozvoj bytového fondu, tedy stav, který nevyhnutelně směřoval k bytové krizi. Cestou ke zlepšení bylo zavedení družstevní formy bytové výstavby. Ta ve svém důsledku urychlila nejvýznamnější zásah socialistické éry do podoby měst, výstavbu panelových domů, která byla stimulována relativní finanční nenáročností a rychlostí výstavby. V šedesátých letech byly záměrně podporovány úvahy o kvalitě bydlení i zájem 10

3 veřejnosti o tuto problematiku, avšak fordismus stále reprezentoval dominantní přístup většiny architektů i techniků (Musil, 2002, 278), takže lze jen stěží hovořit o skutečném zlepšení životních podmínek obyvatel. Výstavba panelových domů vyvrcholila v sedmdesátých letech a negativně ovlivnila zejména malá a střední města, neboť zde se dostala do kontaktu z historickými jádry měst. Dalším negativním aspektem byla monofunkčnost a nedostatečná vybavenost větších sídlišť, do značné míry daná nedostatkem investičních zdrojů Změny způsobu života ve městech po roce 1989 Vývoj českých měst po roce 1989 doprovází řada zásadních změn, které byly vyvolány nejen postupným rozvojem tržní ekonomiky a rostoucí životní úrovní obyvatel, ale i měnící se demografickou strukturou a v neposlední řadě rovněž přejímáním západoevropských trendů v charakteru osídlení, bydlení i městského způsobu života jako takového. Jistý vliv je nutno přiznat i změně hodnotové orientace určité části městské populace, jejímž přímým důsledkem je zvýšená citlivost vůči některým aspektům městského prostředí, a tudíž i rostoucí nároky na kvalitu života. Mezi hlavní změny způsobu života ve městech se řadí: Suburbanizace a zvýšená mobilita obyvatel Z hlediska významu i rozsahu je patrně nejdůležitější změnou způsobu života ve městech rostoucí mobilita obyvatel, projevující se enormním nárůstem individuální automobilové dopravy i zvýšenými nároky na systém městské hromadné dopravy. Tento jev byl v různé míře pozorován ve většině českých měst, a to zejména jako přímý důsledek změn na trhu práce a dvou hlavních typů suburbanizačních procesů lokalizace ekonomických subjektů v suburbánních zónách měst a rezidenční suburbanizace Změny v historických jádrech měst Centrální část českých měst v uplynulých 15 letech prodělala několik zásadních změn, přičemž jednotlivé tendence jsou svou povahou poměrně protichůdné. Komercionalizace spojená dramatickým rozvojem služeb byla záhy následována oslabením pozice městských center v důsledku postupujícího suburbanizačního procesu, konkrétně lokalizací nových a relokalizací některých stávajících firem na periferii měst, čímž došlo k jednoznačnému oslabení maloobchodní funkce městských jader, odlivu některých služeb a vlivem rezidenční suburbanizace i části obyvatelstva. Po roce 1989 navíc došlo k převedení části obytných prostor na nebytové prostory. V českém prostředí sice oslabení historických jádrových oblastí měst vůči příměstským oblastem zdaleka nedospělo k jejich naprostému úpadku, tak jako tomu bylo např. v USA v 50. a 60. letech minulého století, avšak jisté tendence naznačující oslabení jejich funkce jsou v českých městech 11

4 dobře pozorovatelné. V současnosti v omezené míře dochází i k opačnému procesu, reurbanizaci, tedy oživování některých částí městských center Konzumní způsob života Další zásadní změnou způsobu života ve městech je přijetí konzumního způsobu života, jehož nástup na počátku 90. let minulého století a současná nepolevující intenzita jsou důsledkem snadné dostupnosti pestré škály spotřebního zboží a relativně silné koupěschopnosti obyvatelstva. Tento trend z hlediska městského urbanismu i kvality života představuje změnu značného významu a současně vypovídá o hodnotové orientaci české společnosti na počátku 21. století. Konzumní způsob života se přitom obdobně jako nadměrné používání osobního automobilu pro přepravu jednotlivce v rámci města často stává symbolem či měřítkem sociálního postavení a společenské prestiže. Konzumní způsob života do značné míry stimulují nově vznikající obchodní centra lokalizovaná v příměstské zóně. Jejich lokalizace zvyšuje mobilitu obyvatelstva a klade četné nároky na snadnou dopravní dostupnost osobním automobilem a vytvoření rozsáhlých parkovacích ploch, i na zajištění dostupnosti prostřednictvím městské hromadné dopravy. Takto lokalizované supermarkety či hypermarkety odsouvají nákup potravin a zboží pro každodenní potřebu ze současného obytného prostoru měst mnohdy za hranice jejich intravilánu a ponechávající menším obchodům lokalizovaným ve vlastních městech význam večerního či pohotovostního prodeje (Kuda, Kuta, 2004, 126). Konzumní způsob života spolu s existencí rozsáhlých obchodních center na okraji velkých měst rovněž zapříčinil vznik dalšího fenoménu, jímž je silná víkendová migrace obyvatel ze širšího zázemí města do příměstské zóny hlavního regionálního centra. Tento typ migrace obyvatelstva dnes značně převyšuje intenzitu migračních proudů do center měst za kulturou, sportovním vyžitím apod Nárůst volného času Podstatnou změnou městského života posledních let je i nárůst volného času obyvatel, a to v důsledku zkracování pracovní doby, větším podílem práce na částečný úvazek či práce s volnou pracovní dobou, změny věkové struktury obyvatelstva (nárůstem podílu obyvatelstva v postproduktivním věku) a konečně také růstem nezaměstnanosti. Nárůst volného času zvyšuje nároky obyvatel na městský prostor, který by svým uživatelům měl nabízet stále kvalitnější spektrum volnočasových, zejména kulturních, zábavních a sportovně rekreačních aktivit. Tyto činnosti jsou však povětšinou poměrně náročné na vybavenost území. S nárůstem volného času je spojeno i častější využívání veřejných městských prostor a otevřených prostor pro procházky a odpočinek, což klade vyšší nároky na aspekty zabezpečující komfortní trávení volného času, zejména čistotu, vybavenost a bezpečnost (z hlediska dopravy i 12

5 míry kriminality) v ulicích, parcích, příměstských lesích apod. Města navíc musejí být připravena vyhovět požadavkům různých věkových a socioekonomických skupin, neboť různé skupiny obyvatel (např. děti, mládež, lidé v post-produktivním věku) mají zcela odlišné nároky na městský prostor. Nárůst volného času je tak jedním z rozhodujících faktorů pro definitivní odklon od koncepce poměrně rozsáhlých monofunkčních prostorů, které musejí být nahrazeny fungujícími multifunkčními městskými jednotkami, jež jsou schopny uspokojit většinu potřeb a nároků místních obyvatel Změny v bydlení Stav bytového fondu a dostupnost kvalitního bydlení jsou důležitými podmínkami, které determinují kvalitu života ve městech. Oba aspekty jsou do značné míry závislé na bytové politice a hospodářské situaci státu (Kuda, Kuta, 2004, 126), ale důležitou roli hrají i faktory sociální, mezi než se řadí např. nárůst počtu domácností, daný dřívějším odchodem dětí z rodiny, poměrně vysokou rozvodovostí či prodlužováním střední délky života. Vlivem výše popsaných změn způsobu života ve městech od počátku 90. let dochází také k podstatným změnám ve vlastí funkci bytu, které se projevují rostoucími požadavky na kvalitu či standard bydlení. Jednou z obecně pozorovaných tendencí jsou vyšší nároky na plošný standard bytu a odhlučnění vůči vnějším i vnitřním zvukům, které jsou částečně motivovány i tím, že větší procento populace tráví podstatnou část dne uvnitř svého bytu (ženy či muži v domácnosti, osoby vykonávající zde své zaměstnání apod.) Obytný prostor by tedy měl být koncipován tak, aby byl schopen zajistit soukromí jednotlivých uživatelů bytu při výkonu rozličných individuálních činností a zájmů. V této souvislosti zcela přirozeně vzniká požadavek na jednu samostatnou místnost pro každého člena rodiny, resp. uživatele bytu. Takto vzniklý stupeň určité izolovanosti uživatelů bytu je velmi často kompenzován existencí obytné kuchyně, tedy prostoru, který spojuje funkce tradiční kuchyně, jídelny a obývacího pokoje a který při převaze individuálních činností umožňuje vzájemný kontakt členů rodiny. Vlivem konzumního způsobu života rovněž vzniká potřeba větších skladovacích prostor a typické jsou i vyšší nároky na plošný standard sociálních zařízení. Nové obytné domy by rovněž neměly postrádat balkony či lodžie, které umožňují alespoň částečný kontakt s vnějším prostředím. Vedle změn probíhajících uvnitř bytu dochází i k důležitému posunu ve využívání prostor na parcelách rodinných domků, kde lze pozorovat zřetelný odklon od převážně hospodářského využívání, které je postupně nahrazováno rekreační funkcí (pod vlivem nárůstu volného času a dostupnosti produktů v obchodech). Hospodářská funkce tak byla z řady zahrad zcela vytěsněna nebo se stala pouze okrajovým doplňkem funkce relaxační či rekreační. 13

6 2. VYMEZENÍ POJMU KVALITA ŽIVOTA Kvalita života se v současné době stává velmi diskutovanou problematikou, která si získává pozornost mnoha vědních disciplín kromě geografie např. i sociologie, architektury, urbanismu či medicíny. Rostoucí zájem různých vědních oborů na jedné straně potvrzuje význam tohoto konceptu, zároveň však se sebou přináší určitá úskalí, neboť každý vědní obor, či dokonce různé přístupy v rámci jedné disciplíny chápou pod pojmem kvalita života něco jiného. Přesné vymezení pojmu kvalita života potom představuje klíčovou roli pro jakoukoli teoretickou diskusi a posuzování a hodnocení této charakteristiky ve vztahu k městu v tomto smyslu není výjimkou. I v tomto zúženém kontextu se však nabízí celá řada možných interpretací, a kvalitu života tudíž není možné definovat na základě jedné, obecně platné, relativně přesné definice, tak jako většinu jiných běžně používaných termínů, ale je třeba ji chápat jako posuzování souboru určitých kvalitativních a kvantitativních charakteristik městského prostoru, jež je možné přesně vymezit a definovat. Světové organizace (např. OSN či OECD) vyvíjejí soustavy ekonomických, environmentálních a sociálních indikátorů kvality života, které souvisejí s indikátory udržitelného rozvoje a jsou vhodné především pro vzájemné srovnání různých měst. Pro detailní studium určitého města, které by mělo postihnout vnitřní diferenciaci kvality života, je vhodnější zvolit konkrétní soubor hledisek, která budou representativní a budou zohledňovat specifičnost daného místa. S vývojem lidské společnosti dochází k neustálému posunu a změnám v názoru na to, co obyvatelé očekávají od městského prostoru, v němž žijí, a co by město mělo svým obyvatelům poskytovat. Samozřejmě není možné, aby se všichni obyvatelé ve svých názorech plně shodovali, a proto je při stanovení ukazatelů kvality života nutno dosáhnout určitého kompromisu. Cílem výběru ukazatelů pro posouzení kvality života by pak mělo být stanovení souboru ukazatelů, který je relevantní a zároveň reprezentuje potřeby, nároky a priority většiny obyvatel města. V prostředí evropských měst se v současnosti jako základní měřítka vhodná pro posuzování kvality života jeví dostatek odpovídajících a dostupných pracovních příležitostí, dostupnost kvalitního bydlení v odpovídajícím prostředí a dostupnost každodenní rekreace. 14

7 3. DOSAVADNÍ POZNATKY O KVALITĚ ŽIVOTA V KONTEXTU MĚSTA 3.1 Přístupy k hodnocení kvality života a její prostorové diferenciace Knox (1995): Urban Social Geography Jedním z autorů zabývajících se kvalitou života a posuzováním její prostorové diferenciace je Paul Knox. V knize Urban Social Geography (1995) nejprve věnuje pozornost důležité složce kvality života, environmentální kvalitě. Pod tímto pojmem rozumí kvalitu zastavěného prostředí a detailně se soustředí na hodnocení jejích prostorových změn, které jsou zapříčiněny zejména rozdílnou mírou investic majících bezprostřední vliv na procesy obnovy a úpadku jednotlivých částí měst, jakož i prostorovou segregací různých sociálních skupin. V rámci hodnocení environmentální kvality je v současnosti centrem pozornosti zejména kvalita residenčního prostředí, tedy vlastní stav budov a ulic. Tato charakteristika je většinou hodnocena prostřednictvím terénního průzkumu, který spočívá v přiřazení trestných bodů budovám či skupinám budov na základě existence či neexistence environmentálních vad nejrůznější povahy. Dílčí bodové hodnoty se následně sečtou a výsledná suma vyjadřuje celkový index pro konkrétní část městského prostoru. Tento způsob hodnocení se obvykle používá pro detailní hodnocení několika městských bloků, ale je možné jej aplikovat i pro rozsáhlejší oblasti, a to k získání hrubých podkladů pro detailnější průzkum či získání základního přehledu o prostorové diferenciaci environmentální kvality. Knox aplikaci výše popsaného způsobu hodnocení v praxi ilustruje na případě Sheffieldu, kde byly mezi posuzované aspekty zařazeny např. intenzita dopravy, vizuální kvalita budov, ulic a zahrad, dostupnost veřejných otevřených prostor, dostupnost obchodů a základních škol, znečištění ovzduší a míra soukromí či hluku. Dle relativního stupně nedostatku v těchto konkrétních aspektech urbánního prostředí mohlo být dosaženo maxima 100 trestných bodů. Dle Knoxe lze jen s těží vyvozovat obecné závěry o prostorové diferenciaci environmentální kvality, a to v důsledku existence četných nedostatků ve vlastním empirickém výzkumu. Navíc dostupné evaluační techniky vykazují značný stupeň nedokonalosti, neboť konečný výsledek je vždy ovlivněn subjektivní volbou jednotlivých kritérií pro hodnocení environmentální kvality osobou, která hodnocení provádí; totéž lze říci i o relativní váze přiřknuté těmto kritériím. Soubor zvolených kritérií a jim přiřazená relativní váha by v ideálním případě měly reflektovat názor společnosti, jejíž prostředí je posuzováno. Ve skutečnosti se však preference jednotlivých obyvatel města značně liší, a to v závislosti na jejich ekonomickém postavení. Lidé 15

8 s nízkými příjmy, usilující o uspokojení základních potřeb, obvykle projevují menší zájem o environmentální kvalitu větší důležitost jednoznačně přisuzují materiálnímu zázemí než estetickým, duchovním a kulturním aspektům života zatímco obyvatelstvo, které je zajištěno po materiální stránce, bývá nesmírně citlivé k takovým ukazatelům environmentální kvality jako je vzhled budov, ulic či zahrad. Nejjednodušším způsobem hodnocení environmentální kvality by bylo požádat obyvatele města, aby např. na stupnici od 1 do 10 vyjádřili svou spokojenost s touto charakteristikou. V praxi je však takovéto řešení zcela bezpředmětné a nesmyslné, protože pojem environmentální kvalita je natolik široký, že by se jen stěží našli dva respondenti hodnotící týž koncept. A právě absence jasného vymezení environmentální kvality a toho, co zahrnuje, se stává základní překážkou v jejím studiu a ve zobecňování poznatků. I přes tento relativní nedostatek však studium environmentální kvality podává důležité informace o městském prostoru a při jakémkoli pokusu o stanovení vlastní definice, která specifikuje, co se rozumí environmentální kvalitou, je tedy třeba tolerovat určitý stupeň zatížení této objektivní definice subjektivním přístupem toho, kdo výzkum provádí. V minulosti proběhlo několik pokusů získat definici environmentální kvality na základě vyhodnocení dat získaných dotazníkovým šetřením, které mělo za cíl zjistit společenskou citlivost vůči různým aspektům environmentální kvality. Studie provedená v Glasgow, v oblasti low status public housing, došla k závěru, že spokojenost tamních obyvatel s environmentální kvalitou byla dána zejména jejich vnímáním následujících kritérií: dopravní problémy, pořádek na ulicích a jejich údržba, dostupnost otevřeného prostoru, antisociální aktivity (např. vandalismus), akcesibilita v rámci města, sociální interakce a upravení krajiny (Knox, 1995, 36). Naproti tomu data US Annual Housing Survey prokázala, že spokojenost s environmentální kvalitou nepřímo souvisí s centralitou a velikostí města; nespokojenost je dána zejména přítomností zchátralých a upadajících budov, opuštěných budov, odpadků, pouličního zločinu, znečištění ovzduší, pouličního hluku a nadměrné dopravní zátěže (Knox, 1995, 36). Tyto dva konkrétní případy jsou důkazem toho, že různé typy domácností, v různém prostředí, s různým hodnotovým žebříčkem vnímají městské prostřední velmi odlišně. Knox se rovněž zabývá kvalitou života a její prostorovou diferenciací. Zatímco při studiu environmentální kvality klade zásadní důraz na ukazatele mající bezprostřední vztah k fyzickému prostředí, při studiu kvality života se opírá i o rozdíly v celkové úrovni sociálního blahobytu obyvatel města. (Atributy fyzického prostředí však hrají klíčovou roli i při posuzování kvality života.) Studium kvality života dle Knoxe umožňuje postihnout hlavní sociogeografické projevy městských komunit pomocí pojmové stupnice, která představuje kontinuum od dobré až po špatnou kvalitu života. Toto hodnocení se zároveň stává základem pro index kvality života, pomocí něhož lze provést regionalizaci městského prostoru. Získání tohoto indexu je však spojeno 16

9 s mnoha obtížemi, přičemž přední z nich je stanovení definice sociálního blahobytu (a tedy i kvality života), kterou lze vyjádřit statisticky. Tento problém je jasnou analogií obtíží s vymezením environmentální kvality. Množství faktorů, které potenciálně ovlivňují sociální blahobyt je nesmírné. Navíc se názory na důležitost či relevanci jednotlivých faktorů často výrazně lišší mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. To znamená, že se snažíme číselně vyjádřit něco, co je přímo nepozorovatelné, a o čem teorie říká, že je funkcí faktorů, které se opírají o sociální hodnoty. Jakýkoli pokus pro stanovení univerzální definice sociálního blaha a kvality života je proto bezvýznamný, a jsme tudíž opět odkázáni na aplikaci individuálního, a do jisté míry subjektivního přístupu adekvátního pro konkrétní městský prostor. Jako příklad může sloužit Smithova studie kvality života v Tampě na Floridě. Smith pro hodnocení kvality života stanovil následující ukazatele: závislost na sociálních dávkách, znečištění ovzduší, dostupnost sportovních a rekreačních zařízení, drogové přestupky, stabilita rodiny a podíl veřejnosti na místním dění, a to s cílem postihnout obecný koncept sociálního blahobytu jakož i řadu důležitých aspektů, majících vztah ke kvalitě života jednotlivce. Celkový index kvality života byl získán prostým úhrnem počtu bodů získaných pro jednotlivé ukazatele. Jednou z potencionálních slabin tohoto přístupu je předpoklad, že součet řad měření různých aspektů kvality života vyústí ve smysluplný statistický údaj. Kvalita života by totiž měla být považována za produkt řady dílčích faktorů, kterým je přisouzena relativní váha na základě jejich relativního významu pro obyvatelstvo, jehož kvalita života je posuzována. Ve vnímání důležitosti jednotlivých ukazatelů kvality života však panují značné regionální rozdíly; např. kvalita bydlení není považována obyvateli Británie a USA za tak důležitý aspekt jako zdraví, ale oba faktory jsou považovány za mnohem důležitější ve srovnání s dostupností rekreačních zařízení. Navíc existuje zřetelná sociogeografická variabilita mezi skupinami obyvatelstva, tzn. že kromě regionálních rozdílů se uplatňují i rozdíly ve vzdělání, socioekonomickém statutu, věku, příp. členství v náboženských a kulturních skupinách apod. Samotné sociální klima města přispívá k vytvoření specifických hodnot pro tu kterou čtvrť, neboť sociodemografická kompozice různých čtvrtí utváří charakteristické lokální referenční skupiny, které významně formují postoj k životu místních lidí. Z výše uvedených skutečností pro studium kvality života vyplývá důležitá otázka: Jsou popsané rozdíly ve vnímaní důležitosti konkrétních aspektů života ve městě zásadní natolik, aby popřely smysluplnost takových výzkumů, které nepřisuzují jednotlivým ukazatelům relativní váhu, jako provedl Smith? V současnosti je k dispozici jen několik studií poskytujících údaje o hodnotové orientaci respondentů, nicméně dostupné informace ukazují, že výsledky založené na přisuzování relativní váhy jednotlivým ukazatelům kvality života na základě převažujících místních hodnot se významně nelišší od neváženého indexu kvality života (Knox, 1995, 62). Příkladem studie potvrzující tuto skutečnost je hodnocení kvality života v Dundee ve Skotsku, kde bylo 17

10 použito 50 ukazatelů týkajících se 11 oblastí městského života: zdraví, bydlení, pracovní příležitosti, vzdělání, osobní bezpečnost, finanční příjem a spotřeba, sociální a politická angažovanost, dostupnost věcí zajišťujících život v pohodlí, environmentální kvalita a sociální stabilita. Výsledky studie s váženými ukazateli se prakticky nelišily od hodnocení přisuzujícího všem ukazatelům stejnou relativní váhu Macháček (2002): Hodnocení vlivů na prostředí ve městech K poznatku, že charakter kvality života je významně determinován kvalitou prostředí, nedospěl pouze Paul Knox, ale i řada dalších odborníků. V kontextu českých i zahraničních měst se kvalitě prostředí a přístupům k jejímu hodnocení věnuje Jaroslav Macháček v publikaci Hodnocení vlivů na prostředí ve městech (2002). Macháček chápe urbanizovaný prostor jako výsledek interakce mezi třemi typy hlavních systémů, a to funkčních (doprava, bydlení apod.), prostorových (využívání půdy, prostorové uspořádání městské krajiny apod.) a systémů lokální, resp. regionální integrity, které zahrnují environmentální, kulturně-historický, urbanistický, sociálně-ekologický a ekonomický systém, mají síťový charakter a jsou důležité zejména pro trvale udržitelný vývoj města i pro jeho dlouhodobou identitu (Macháček, 2002, 6). Publikace nejprve stručně věnuje pozornost základním urbanistickým hlediskům, jako jsou míra zástavby, zalidněnost, charakteristiky stavebního fondu, modernizace či substandardní bydlení, přičemž pro každé diskutované hledisko je uveden soubor ukazatelů pro posouzení kvality. Například pro hodnocení kvality stavebního fondu Macháček zdůrazňuje důležitost těchto aspektů: stáří bytových objektů, základní vybavenost bytů, stáří hlavních složek technické infrastruktury, výskyt komerční činnosti v historicky cenných částech města, squatting, kolonie nouzového bydlení aj. Mnohem detailněji je rozpracována část zabývající se vlivem dopravy na kvalitu městského prostřední, neboť právě tato lidská aktivita představuje jeden ze zásadních činitelů ovlivňujících jeho kvalitu. V publikaci je popsán celosvětový nárůst všech složek dopravy, hlavní pozornost je však věnována důsledkům tohoto trendu, tedy hodnocení přímých dopadů dopravy na prostředí, její energetické náročnosti, problémům plynoucím z nedostatku parkovacích prostor, strategiím pro zklidnění dopravy i pozici veřejné dopravy, cyklistiky a pěšího provozu. Kapitolu uzavírá soubor kritérií pro hodnocení vlivu dopravy na prostředí, který shrnuje tab.1. 18

11 Tab.1. Kritéria pro hodnocení dopravy ve městě (sestaveno podle: Macháček, 2002, 42-47) Hlediska pro hodnocení vlivu Příklady hodnotících hledisek dopravy na prostředí Urbanistické aspekty výskyt lokalit na území města zvlášť náročných/relativně málo náročných na individuální motorismus či výskyt lokalit s významnou proporcí dopravně zklidněných ulic Dopravní formy zastoupení veřejné dopravy, individuálního motorismu, městské cyklistiky, vybavenost městské cyklistiky Doprava v klidu podíl vyznačených parkovacích ploch na území města, rozsah parkovacích ploch na 1 trvale bydlícího, resp. přítomného obyvatele či poměr parkovací plochy a užitné plochy bytových, resp. nebytových prostorů Pozemní komunikace plocha a délka všech komunikací, délka dopravních tepen, vizuální vybavení komunikací Vizuální intruze účinky na estetické vnímání, vliv na městskou, resp. přírodní krajinu, účinky na přístup světla a slunečního záření Intenzita motorizované dopravy výskyt vozidel, nehodovost, časové ztráty, hmotné a majetkové újmy, bariérové efekty Zdraví obyvatelstva emise, akusticky nevyhovující prostředí Macháček se dále věnuje analýze energetických a materiálových vstupů a výstupů ve městě, a to zejména vstupům a využití energie a následně odpadů, které představují nežádoucí výstupy všeho druhu. Pro posouzení hospodaření s energií ve městech jsou navržena tato kritéria: skladba využívaných energetických zdrojů, skladba konečného užití energie podle hlavních sektorů spotřeby (podíl průmyslu, domácností apod.), spotřeba energie na 1 obyvatele, zastoupení lokálního vytápění, podíl odpadního tepla z průmyslu na celkovém příkonu tepla. Hodnocení nakládání s odpady by mělo být založeno na posouzení těchto hledisek: složení odpadů (komunální, výrobní a ostatní odpad, resp. běžný a zvláštní odpad), objem komunálního odpadu na 1 obyvatele za rok a vývoj této charakteristiky v čase, míra zachycení komunálního odpadu sběrným systémem podle částí města a struktura využití či likvidace komunálních odpadů. Dalším posuzovaným aspektem městského prostředí je otevřený prostor (OP). Ten je definován jako veřejně přístupné území s bezvýznamným podílem městské zástavby poskytující možnosti pro výskyt zeleně, které je součástí intravilánu nebo na něj bezprostředně navazuje (Macháček, 2002, 61). Hodnotící kritéria zahrnují např. vzájemné vztahy OP v městském systému, rekreační potenciál, přístupnost a zastoupení zeleně v OP, proporce OP v centru, ve vnitřním městě, v okrajových městských částech, popř. ve vnějším městě, počet a podíly parkových ploch nebo ploch veřejné zeleně na rozloze města, koeficient dopravní priority (poměr mezi plochou pozemních komunikací a parkové plochy/plochy veřejné zeleně a další. Macháček rovněž uvádí přehled několika základních přístupů k hodnocení prostředí. Hodnocení kvality městského prostředí se bezprostředně týká přístup monitorující, který vychází z analýzy souboru základních charakteristik a umožňuje vzájemné srovnání jednotek stejného řádu i porovnání s jednotkami nadřazenými (region, stát). Tento přístup umožňuje stanovení rozdílů 19

12 v souhrnné kvalitě prostředí stejně jako na úrovni jednotlivých charakteristik, určení nejvíce a nejméně kvalitních, problémových území a provedení vnitřní regionalizace území na základě kvality prostředí. Druhý přístup úzce související s kvalitou městského prostředí pojímá město jako ekosystém vytvářející kulturu lidského života i podmínky pro jeho přetrvání v daných sociálněekonomických poměrech (cit. Macháček, 2002, 78-79). Na základě posouzení řady kritérií a vztahů mimo jiné umožňuje definovat, jakými hodnotami by se mělo konkrétní prostředí vyznačovat, aby vyhovovalo požadovaným nárokům na kvalitu života, a vyjádřit a posoudit vliv sociálních faktorů na kvalitu prostředí. Další uvedené přístupy zahrnují přístup vyjadřující územně vázané problémy, lokalizační přístup a koncept územního rozvoje. Závěrečná část publikace se detailně věnuje problémům spojeným s vyhodnocováním kvality urbanizovaného prostředí zejména prostřednictvím mechanismu EIA Konference Města pro trvale udržitelný rozvoj indikátory kvality života ve městech Účastníci konference konané v roce 1997 se zabývali problematikou trvale udržitelného života ve městech a soustředili se zejména na projednání některých biologických, zdravotních, sociálních, ekonomických, urbanistických a technicko-infrastrukturálních indikátorů kvality života. Příklady jednotlivých indikátorů, které však ve srovnání s výše uvedenými autory reprezentují spíše interurbánní přístup a jsou tak vhodné pro vzájemné srovnání různých měst, jsou uvedeny v tab.2. Tab.2. Indikátory kvality života ve městech (sestaveno dle: Petr, M. 1997, 43-44) Kategorie Sociální a zdravotní indikátory Environmentální biotické indikátory Technická infrastruktura Abiotická složka životního prostředí Příklady indikátorů růst populace, hustota obyvatelstva, kojenecká úmrtnost, naděje dožití při narození, míra zaměstnanosti, obytná plocha na osobu, kriminalita, rozvodovost, sociální zdraví, kuřáctví, drogy, alkohol, sebevražednost, psychické zdraví kvalita vody, kvalita městské zeleně, významné biotopy, index ekologické stability, sledování a rozbory flory, hodnocení ploch ruderální vegetace délka trolej. a tram. linek v km/počet obyv., délka cyklistických stezek v km/počet obyv., délka pěších zón v km/počet obyv., poměr individuální a hromadné dopravy osob na dopravní práci, stupeň automobilizace, výdaje na veřejnou hromadnou dopravu, stupeň urbanizace, poměr užité a zastavěné plochy index znečištění ovzduší, obsah škodlivin ve smetcích, kvalita pitné vody, složení odpadních vod, produkce a nakládání s nebezpečným odpadem Ekonomika spotřeba energie na osobu, sociální dimenze rozpočtu, počet zaměstnaných obyvatel podle sfér ekonomiky, podíl investic a výdajů Výchova a vzdělávání přístup veřejnosti k informacím, systematická ekologická výchova, procento financí věnované z rozpočtu města na ekologickou výchovu, ekologické chování veřejnosti, ekologické vzdělávání ve státní správě a samosprávě 20

13 3.1.4 Bašová, Urlandová (2004): Bývanie z hľadiska hodnotenia kvality ekourbánnych parametrov Autorky se zabývají kvalitou obytného prostředí, kterou lze dle jejich názoru posuzovat s ohledem na dvě základní polohy, jimiž jsou kvalita navrhovaných obytných souborů a kvalita procesu revitalizace, rehabilitace a rekonstrukce existujících obytných souborů, dostavby, nadstavby apod. (Bašová, Urlandová 2004, 24) Kvalitu bydlení lze rovněž posuzovat v rovině urbánní sídelní a zonální, architektonické na úrovni objektu a stavební na úrovni objektu. Bašová s Urlandovou jako základní kritéria pro hodnocení kvality obytného prostředí definují tyto ukazatele: lokalizace a kontext s prostředím, hodnotová škála určitého obytného souboru, kvalita obytnosti obytného souboru (např. prostorové vazby na vnější prostředí, expozice obytných prostor vůči slunci, typ tvarů, materiálu a barevnosti, vlastní identita a rozpoznatelnost obytného souboru, bloku či objektu), výraznost a rozmanitost urbánních tvarů, identita konceptu, míra otevřenosti, resp. uzavřenosti bloků, zvláštnosti a specifika obytného souboru. Podle bašové s Urlandovou (2004) se hodnocení kvality obytného prostředí, které zahrnuje jak vizuální vnímání, tak i technické, funkčně-provozní, ekonomické a jiné aspekty sídelního prostoru, pokouší reflektovat komplikované vztahy mezi člověkem a prostředím a stále nemá dostatečně objektivní dimenzi. V současnosti je hodnocení kvality obytného prostředí stále častěji motivováno ekonomickými otázkami s cílem ovlivnění tržní ceny budov na základě jejich kvality, informovat obyvatele a vlastníky, urychlit stavebně-technickou rekonstrukci obytného prostředí, hospodářsky oživit region a rozšířit počet pracovních příležitostí. V rámci úsilí o poznání podmiňujících faktorů kvality prostředí autorky rozpracovaly metodiku pro posuzování humáně-environmentální kvality obytného prostředí urbanistickoarchitektonických souborů, přičemž se snažily zejména o podporu objektivizace hodnocení, a to na základě přesvědčivosti, argumentovatelnosti a kvantifikace. Navrhnutá metodika byla prakticky aplikována na některé urbanistické lokality (Bratislava-Rača, Sv. Jur, Petržalka a Nováky). Výsledky vedly k vymezení ekourbánních zón na základě zhodnocení vybraných kvalitativních parametrů a k návrhu zlepšení kvality jednotlivých existujících obytných prostředí prostřednictvím revitalizačních a humanizačních procesů. Cílem projektu bylo stanovit konkrétní parametry, podle nichž by bylo možné hodnotit kvalitu bydlení i z hlediska ekourbánních jevů, tzn. neomezovat se pouze na samotný objekt, ale zohlednit také vliv okolního prostředí. Součástí hodnocení byly dvě skupiny parametrů: fyzické faktory (tzn. viditelné, hmotné, měřitelné), např. dostupnost, hluk, terén či občanská vybavenost, a faktory psychického (neměřitelného) charakteru, např. sociální struktura obyvatel, kompozice prostředí apod. Hodnocení druhé skupiny faktorů je značně subjektivní a podléhá konkrétním 21

14 požadavkům konkrétního uživatele městského prostoru. Struktura ekourbánních jevů navržených pro lokalitu Sv. Jur je uvedena v tab.3. Tab.3. Kategorie parametrů pro zkoumání ekourbánních jevů v lokalitě Sv. Jur (sestaveno podle: Bašová, Urlandová, 2004, 34) Měřitelné kategorie Zeleň návaznost na zelené plochy, vzdálenost k jiným oblastem (park, les, zahrady) Obchody dostupnost, výběr, služby, prostory pro podnikání a hobby Nekomerční vybavenost dostupnost (MHD, MŠ, církevní zařízení a kultura) Hluk blízkost a bariéry hlavních tahů Sportovní plochy dostupnost, různorodost, kvalita, volné plochy Terén spodní voda, technická řešení, přístup Orientace poloha objektu na pozemku vůči světovým stranám a dopravním tahům Parkoviště, garáž dostupnost k nejbližšímu stání, vlastní Pěší přístup zastávky MHD, zkratky, vzdálenosti Přístupnost náročnost přístupu z obslužné komunikace Kategorie subjektivního hodnocení Atraktivita vlastní identita, parter, různorodost, kompozice, výhled Sociální struktura struktura obyvatelstva podle věku, zaměstnání a prestiže Podlažnost kontakt s parterem, obtížnost přístupu Vlastní pozemek možnost zemědělských aktivit, soukromý majetek Ostatní specifikum, které ovlivňuje kvalitu obytného prostředí Každá kategorie byla hodnocena na stupnici 1 (nejnižší hodnota) až 5 (nejvyšší hodnota), průměr všech hodnot pak udával koeficient kvality určitého pozemku či oblasti, který bylo možno použít ke vzájemnému srovnání. Lokality s odpovídajícím si ohodnocením pak vytvořily zóny se srovnatelnou kvalitou obytného prostředí, jež by se v praxi mohly projevit rovnocennou cenovou hladinou pozemků. Analýza tohoto typu může vést nejen k odhalení relativních výhod a nevýhod, ale i rozvojového potenciálu daného území Kallabová (2004): Percepce kvality bydlení v panelových sídlištích Kallabová studuje kvalitu bydlení, resp. obytného prostředí v panelových sídlištích, a to zejména z pohledu psychologie prostoru, tzv. place identity, která je dána zejména jeho historií, přírodními východisky, současnými sociálními funkcemi a limity využití (Kallabová, 2004, 95), a 22

15 funkce člověka, který svou aktivitou může prostředí ovlivňovat a přeměňovat. Mezi oběma články neustále dochází k vzájemným interakcím tedy k ovlivňování obytného prostoru životním způsobem člověka a naopak. Kromě popisu některých negativních aspektů spojených s bydlením v sídlišti a změn v sídlištním bydlení za poslední desetiletí autorka uvádí několik tradičních kritérií pro hodnocení kvality bydlení v sídlištích, jako jsou dispoziční řešení bytu, technické vybavení bytu, širší sociální prostředí, obložnost bytu, vynucené soužití více domácností v jednom bytě apod., avšak zároveň zdůrazňuje fakt, že kvalitu sídlištního bydlení nelze izolovat od kvality okolního prostoru a při jejím hodnocení je třeba vzít v úvahu i další kritéria, která jsou schematicky znázorněna na obr. 1. a dají se aplikovat i pro hodnocení ostatních typů městského obytného prostředí. Obr.1. Interakce prvků percepce a kvality sídlištního bydlení (převzato: Kallabová, 2004, 96) 3.2 Práce věnované hodnocení kvality života v Brně Kolejka et al. (1997): Životní prostředí Brno 1996 Jedná se o informační publikaci o stavu a dynamice životního prostředí ve městě Brně, která obsahuje hodnocení a prostorovou diferenciaci několika ukazatelů kvality života. Hodnocení kvality obytného prostředí bylo provedeno na úrovni brněnských městských částí na základě čtyř hlavních kritérií: parametry bydlení (technická vybavenost bytového fondu, obytná plocha na osobu, počet osob na obytnou místnost), funkční střety (výskyt lidských aktivit, které by narušovaly obytnou funkci), stav sociálního prostředí a kompenzace stresových faktorů prostřednictvím zelených ploch. Jednotlivá kritéria bylo hodnocena bodovou škálou v rozmezí 1 až 23

16 5; 1 pro nejlepší hodnocení, 5 pro nejhorší hodnocení. Metodika analýzy spočívala ve spojení dat ze SDLB 1991, dalších statistických souborů, terénního mapování a analýzy jednotlivých okrsků, ulic a domů. Hodnocení jednotlivých městských částí je zobrazuje tab. 4. Tab. 4. Kvalita obytného prostředí brněnských městských částí (sestaveno podle: Kolejka et al. 1997, 25) Městská část Úroveň bydlení Funkční střety Stav soc. prostředí Zeleň Celkem Bohunice Bosonohy Brno-sever Brno-střed Bystrc Černovice Chrlice Ivanovice Jehnice Jundrov Kníničky Kohoutovice Brno-jih Komín Královo Pole Líšeň Mediánky Nový Lískovec Obřany-Maloměřice Ořešín Řečkovice Slatina Starý Lískovec Tuřany Útěchov Vinohrady Žabovřesky Žebětín Židenice Z obr. 2. je dobře patrná prostorová diferenciace kvality obytného prostředí v Brně. Nejkvalitnější obytné prostředí se nachází v západní části města (Jundrov, Žabovřesky, Medlánky a okrajová území Žebětína, Bosonoh a Ivanovic), zatímco jihovýchodní sektor (zejména Brno-střed, Brno-jih, Židenice a Slatina) byl vyhodnocen jak oblast s nejhorší kvalitou obytného prostředí. (Kromě hodnocení jednotlivých městských částí autoři provedli rovněž detailní studii městské části Brno-střed, jejímž výsledkem bylo hodnocení kvality obytného prostředí jednotlivých okrsků.) 24

17 Obr.2. Kvalita obytného prostředí městských částí (převzato: Kolejka et al., 1997, 26) Autoři publikace se rovněž věnují hodnocení vnitroměstské dopravy a jejího vlivu na životní prostředí v Brně. Dalším hodnoceným aspektem je kvalita ovzduší. Kolejka et al. uvádí přehled o hlavních stacionárních znečišťovatelích, který však od publikování zprávy v roce 1997 doznal podstatných změn, a prostorovém rozmístění brněnských komunikací s výraznou produkcí emisí ze silniční dopravy. Samostatná kapitola je věnována městské krajině. V případě hodnocení městské krajiny je z hlediska kvality života důležité zejména vymezení lokalit s narušeným životním prostředním. Ty jsou koncentrovány zejména v jižním a jihovýchodním sektoru města. Autoři do výčtu zařadili Přízřenice, Dolní Heršpice a Horní Heršpice (vysoká intenzita průmyslové, zemědělské výroby, dopravních ploch a skladů), Chrlice, Tuřany, Brněnské Ivanovice a Dvorská (vliv průmyslového rozvoje, nedostatek zeleně), Černovice, Černovická terasa a Slatina (vliv bývalé velkoplošné skládky, nevhodnost pro bytovou výstavbu, rozvoj průmyslového využití). Zvláštní pozornost byla věnována hodnocení kvality příměstských lesů s ohledem na jejich rekreační využití. Do hodnocení bylo zahrnuto 22 lokalit nacházejících se v severní polovině města. Předmětem hodnocení bylo zejména: časová dostupnost a forma dopravy do lesů, stav přístupových komunikací k lesu, konfigurace terénu lesních celků, atraktivita prostřední a jeho estetické působení, technická rekreační vybavenost a negativní dopady lidské činnosti. Součástí bylo i anketní šetření zaměřené např. na návštěvnost v pracovních dnech a o víkendech či ve vztahu k ročnímu období, důvod návštěvy, preferovaná skladba dřevin, zjištěné negativní jevy ze strany rekreantů apod. 25

18 3.2.2 Hynek et al. (2004): Environmental Perception: The Case Study of the Greater Brno Area Práce se zabývá hodnocením kvality života na základě environmentální percepce, tedy toho, jak lidé vnímají prostředí, v němž žijí, a jak je toto prostředí zpětně ovlivňuje. Vedle teoretické části, věnované historii a vývoji názorů týkajících se environmentální percepce, je hlavní pozornost věnována praktické studii environmentální percepce v oblasti tzv. širšího Brna, která představuje Brno v jeho administrativní hranici rozšířené o území Ostopovic a Modřic. Cílem studie bylo postihnout zásadní rozdíly v environmentální percepci obyvatel jednotlivých částí Brna, které bylo za tímto účelem rozděleno na 53 oblastí. Metoda hodnocení vycházela z koncepce publikované Knoxem v knize Urban Social Geography (30-36), a je založená na systému trestných bodů, jejichž výše udělená konkrétnímu hodnotícímu kritériu závisí na míře relativní nedostatečnosti či závadnosti konkrétního kritéria. Podstatou metody bylo dotazníkové šetření zahrnující následujících 17 kritérií: doprava, vizuální kvalita, dostupnost veřejného otevřeného prostoru, obchodů a základních škol, dostupnost veřejné dopravy do hlavních center, kvalita krajiny, znečistění vzduchu, soukromí, hluk, bezpečnost, pouliční prostředí a jeho vybavenost, zeleň, pořádek a údržba ulic, kvalita bydlení, komunitní a společenské prostředí, dostupnost pěší turistiky, hřišť, rekreace a tzv. place identity. Všem kritériím mohlo být souhrnně uděleno až 100 trestných bodů. Výsledky šetření ukázaly, že většina dotazovaných prostředí Brna hodnotí kladně. Nejvíce trestných bodů obdržela Trnitá, Brněnské Ivanovice a Ponava, nejméně naopak Tuřany, Stránice a Jundrov. Za největší nedostatek respondenti označili charakter pouličního prostředí ve vztahu k jeho vybavenosti, za nímž následuje pořádek a údržba ulic, v některých částech města pak dostupnost otevřeného prostoru a základních škol, míra hluku a bezpečí a kvalita krajiny. Obr.3. Hodnocení oblastí širšího Brna na základě environmentální percepce průměrný počet trestných bodů v oblasti (převzato: Hynek et al. 2004, 316) 26

19 27

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení)

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) Zpracováno dle: MAIER, K. Sídliště: problém

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 60. B - souhrnná technická zpráva Souhrnná

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

CENOVÁ MAPA STAVEBNÍCH POZEMKŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 7

CENOVÁ MAPA STAVEBNÍCH POZEMKŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 7 CENOVÁ MAPA STAVEBNÍCH POZEMKŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 7 Část č. 2 TEXTOVÁ ČÁST Znění účinné od 01. 04. 2006 OBSAH 1. ÚVOD 3 1.1. Základní údaje o cenové mapě 3 1.2. Vztah cenové mapy k Územnímu plánu

Více

PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚST A JEJICH EKONOMICKÁ NÁROČNOST

PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚST A JEJICH EKONOMICKÁ NÁROČNOST PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚST A JEJICH EKONOMICKÁ NÁROČNOST Bc. Tereza Malířová CÍL PRÁCE Cílem práce je na základě popsaných prostorových struktur vyhodnotit jejich finanční náročnost, v přepočtu na jednoho

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

[2006] STUDIE [ STANDARDY ŽIVOTA NA SÍDLIŠTI ] Sídliště Rybníky. Technické služby Vsetín, s.r.o.

[2006] STUDIE [ STANDARDY ŽIVOTA NA SÍDLIŠTI ] Sídliště Rybníky. Technické služby Vsetín, s.r.o. [2006] Technické služby Vsetín, sro STUDIE [ STANDARDY ŽIVOTA NA SÍDLIŠTI ] Sídliště Rybníky 2 / 9 [ Sídliště ] Studie zpracovaná Technickými službami Vsetín pod názvem Standardy života na sídlištích pro

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Úloha města Brna v rozvoji regionu

Úloha města Brna v rozvoji regionu Úloha města Brna v rozvoji regionu Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně 1. 11. 2010 Marie ZEZŮLKOVÁ Kancelář strategie města VÝHODY MĚSTA BRNA Univerzitní a veletržní město Příznivá

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 Ing. Radek Fujak expert v oblasti strategického plánování a prostorových analýz PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY

METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY Josef Holeček METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY Praha 2004 Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou 1 Předmluva Ochrana a kvalitní obnova střech, střešních

Více

1 Funkční a příjemný veřejný prostor, kvalitní bydlení a vybavenost pro spokojený život (Liveable City)

1 Funkční a příjemný veřejný prostor, kvalitní bydlení a vybavenost pro spokojený život (Liveable City) Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Vize 2030 Hlavní tematické okruhy: 1 Funkční a příjemný veřejný prostor, kvalitní bydlení a vybavenost pro spokojený život (Liveable City) 2 Koncepční rozvoj

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012. Činnost TC v období 2007 až 2011

TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012. Činnost TC v období 2007 až 2011 TC A3 Ekonomika a sociální rozvoj silničního systému Kroměříž, 10.5.2012 Činnost TC v období 2007 až 2011 Základní pojmy PIARC světový silniční kongres a řídící výbor Kongresy, semináře Technické výbory

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

URBANISMUS 20. Posouzení různých druhů výstavby v lokalitě ulic Malešická - Ambrožova. Michal Kalfeřt A - 7-2

URBANISMUS 20. Posouzení různých druhů výstavby v lokalitě ulic Malešická - Ambrožova. Michal Kalfeřt A - 7-2 URBANISMUS 20 Posouzení různých druhů výstavby v lokalitě ulic Malešická - Ambrožova Michal Kalfeřt A - 7-2 1. ÚVOD Analyzované území patří do městské části Praha 3, katastrální území Žižkov. Územním plánem

Více

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4.

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2008 / 2009 kód

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

VÝSLEDKY PRŮZKUMU K VYUŽITÍ VOLNÝCH PARCEL NA DOLNÍM STŘEKOVĚ - o.s. Váš Střekov

VÝSLEDKY PRŮZKUMU K VYUŽITÍ VOLNÝCH PARCEL NA DOLNÍM STŘEKOVĚ - o.s. Váš Střekov VÝSLEDKY PRŮZKUMU K VYUŽITÍ VOLNÝCH PARCEL NA DOLNÍM STŘEKOVĚ - o.s. Váš Střekov Průzkum proběhl v období 04 06/2013 prostřednictvím internetového dotazníku na adrese http://vas strekov.formees.cz/f/dotaznik/.

Více

ŠIRŠÍ CENTRUM PRAHY. služby + životní styl. lstitvínemov itosti. udržitelná komunita

ŠIRŠÍ CENTRUM PRAHY. služby + životní styl. lstitvínemov itosti. udržitelná komunita A služby + zážitky = životní styl konzumenti poskytovatelé služeb věková skladba, lokální společenství udržitelná komunita lstitvínemov itosti ŠIRŠÍ CENTRUM PRAHY B OKRAJ PRAHY OKRAJ PRAHY C ŠIRŠÍ

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

5.1 Bydlení 3,5 3,5 4 3,5 4,5 5 3,5. Celkové agregované vyhodnocení 76,15 76,27 70,96 32,25 67,47 25,80 74,28

5.1 Bydlení 3,5 3,5 4 3,5 4,5 5 3,5. Celkové agregované vyhodnocení 76,15 76,27 70,96 32,25 67,47 25,80 74,28 Strategický plán města Hradce Králové Strategický plán města Hradce Králové byl schválen 27. 6. 2006 zastupitelstvem města o počtu 37 členů, z toho 4 ženy tj. 11%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem Datum zpracování: únor březen 2014 OBSAH Obsah...

Více

STRATEGIE PRO TRANSFORMACI PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ KAMENNÝ VRCH

STRATEGIE PRO TRANSFORMACI PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ KAMENNÝ VRCH STRATEGIE PRO TRANSFORMACI PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ KAMENNÝ VRCH STRATEGIE Sídliště budoucnosti si představuji tak, že lidé budou vytvářet užší sousedská společenství založené na sdílení. Tato společenství

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky

Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky Dotazníkové šetření občané obce Seloutky Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky Vážení občané, dovolujeme si Vás oslovit a požádat o vyplnění dotazníku, který hodnotí názor

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 25. 11. 2014 Č. j.: 81992/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

Veřejná prostranství a legislativa

Veřejná prostranství a legislativa ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, listopad 2014 Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference MĚSTO POD POKLIČKOU Metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím Brno 9. 12. 2014 Veřejná prostranství

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti

Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti Detailní vyhodnocení vlivu na integritu (celistvost) soustavy lokalit Natura 2000 Zpracovatel: Mgr. Stanislav Mudra držitel autorizace podle 45i

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích

Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích Komunitní plánování rozvoje v Bučovicích Martin Vérteši FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2015 Obsah Úvod... 3 1. Obec Bučovice a východiska pro komunitní plánování... 4 2. Sociodemografické údaje... 4 3. Vztah

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování Možnosti snižování KO a jejich monitorování Produkce a skladba domovních/komunálních odpadů Měrná produkce 178 kg/obyvatel/ rok 1994 Nárůst produkce za 15 let o 38 % hm. (cca 2,5 % ročně) Měrná produkce

Více

4. Ochrana přírody a krajiny

4. Ochrana přírody a krajiny 4. Ochrana přírody a krajiny vzrůstající trend uvědomování si významu a nízká účelnost hospodaření s pitnou 1 širších souvislostí životního prostředí 1 vodou 2 veřejná zeleň a městské lesy 2 neřešené ekologické

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

robust architects zhodnocení projektu pro stavební povolení prostor bývalých kasáren, krnov draft / 2012

robust architects zhodnocení projektu pro stavební povolení prostor bývalých kasáren, krnov draft / 2012 obsah stávající stav a předloený projekt pro stavební povolení text - úvod ortofoto mapa s vyznačením řešeného území fotografie současného stavu území situace z projektu pro sp pohledy z projektu pro sp

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

KARTA ROZVOJOVÉ AKTIVITY

KARTA ROZVOJOVÉ AKTIVITY A05-01 Výstavba a rekonstrukce inženýrských sítí DC01 Městský úřad Mnichovo Hradiště Odbor správy majetku a rozvoje města vlastníci a správci inženýrských sítí území města Mnichovo Hradiště ano, u nových

Více

PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC

PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC SOUTĚŽNÍ PODMÍNKY STUDENTSKÁ SOUTĚŽ O NÁVRH PASIVNÍHO RODINNÉHO DOMU V KRUPCE U TEPLIC VYHLAŠOVATEL: KNAUF INSULATION OBSAH 1. Úvod...3 1.1. Vyhlašovatel a sponzor soutěže... 3 1.2. Organizátor soutěže...

Více

Letní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4.

Letní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Letní semestr 2007 / 2008 kód

Více