Evaluace projektu Křehká šance II.

Transkript

1 Evaluace projektu Křehká šance II. Průběžná evaluační zpráva zpracováno pro Probační a mediační službu SocioFactor s.r.o.

2 Obsah Obsah Cíle formativní evaluace Výsledky formativní evaluace podle klíčových aktivit KA 01 Komise pro podmíněné propuštění Jednání Komise pro podmíněné propuštění Postoj soudců a státních zástupců KA 02 Victim Impact Training Úprava evaluačního dotazníku pro odsouzené KA 03 Rozvoj restorativní praxe Odborná diskusní platforma Monitoring a evaluace projektu Zahraniční studijní cesty Závěry a doporučení Příloha 1: Postoj soudců a státních zástupců zapojených do projektu Křehká šance II k práci a výsledkům práce Komise pro podmíněné propuštění a k agendě podmíněného propuštění Příloha 2 Evaluační dotazník pro odsouzené (VIT)... 41

3 1. Cíle formativní evaluace Účelem formativní části evaluace je poskytnout zpětnou vazbu realizačnímu týmu k doposud provedeným aktivitám v rámci projektu. Důraz klademe na ověření, zda skutečný průběh realizace odpovídá plánovanému nastavení projektu, zda jsou vytvářeny všechny výstupy, a dále zhodnotíme způsob provádění projektových aktivit. Evaluaci provádíme tak, že systematicky sbíráme data o designu projektu a jeho implementaci. Vycházíme ze zkušeností všech osob, které se na projektu podílejí a s nimiž jsme doposud měli možnost se kontaktovat (management projektu, realizátoři a participanti). Formativní evaluace slouží ke zlepšení projektu tím, že se zkoumá fungování programu, kvality implementace a organizační kontext. V rámci této fáze nelze vyhodnocovat dopady v jejich plné šíři, což je dáno tím, že je projekt teprve realizován. Obecné cíle formativní evaluace jsou následující: a) Zjišťovat efektivitu programu (projektu) tzv. transformaci, tj. do jaké míry se daří vstupy převést do žádoucích výsledků, které jsou vymezeny jako žádoucí cíle projektu a aktivit. b) Zjišťovat relevanci poskytovaných aktivit. Relevancí aktivit se míní jejich schopnost reagovat na potřeby, které byly identifikovány v rámci realizace projektu. c) Zjišťovat, jak program interaguje s vnějším prostředím. d) Reflektovat, jak se daří program (projekt) implementovat. e) Věnovat se inovativním částem projektu. Sledovat průběh aktivit a to ve vztahu k prostředí, v němž jsou služby poskytovány. f) Poskytovat zpětnou vazbu a komunikovat se zástupci realizačního týmu a dalšími aktéry. Předávat jim informace z formativní evaluace a maximálně je podporovat při jejich aktivitách a to v atmosféře důvěry a spolupráce. Systematickým sběrem informací a jejich vyhodnocováním přispět ke zlepšení efektivity a celkovému úspěchu projektu.

4 2. Výsledky formativní evaluace podle klíčových aktivit Evaluace se zaměřuje na projekt reg. č. CZ /0.0/0.0/15_029/ Křehká šance II, který je realizován z Operačního programu Zaměstnanost Evropského sociálního fondu KA 01 Komise pro podmíněné propuštění Tato klíčová aktivita je realizována v osmnácti regionech, přičemž v devíti z nich již byl realizován projekt Křehká šance a ve zbylých devíti je aktivita realizována nově. Jednání Komisí pro PP probíhá v pravidelných dvouměsíčních intervalech, kdy v mezidobí mezi jednáními probíhá soustavná příprava podkladů a členů komise na jednání. Jednání Komisí pro podmíněné propuštění byla zahájena v lednu 2017 v 9 věznicích, které navazují na jednání Komisí v minulých letech, tedy v Plzni, Příbrami, Liberci, Rýnovicích, Bělušicích, Stráži pod Ralskem, Heřmanicích, Opavě a Karviné. V březnu 2017 byla jednání Komisí spuštěna poprvé ve všech 18 věznicích, které jsou zapojeny do projektu. Poprvé proběhla zasedání Komisí pro podmíněné propuštění ve věznicích Znojmo, Břeclav, Rapotice, Pardubice, Hradec Králové, Světlá nad Sázavou, Horní Slavkov, Všehrdy a Praha Ruzyně - Velké Přílepy (a z důvodu nižší obsazenosti kapacity parolových slyšení byla rozšířena působnost i do objektu vazební věznice Praha Ruzyně). Aktivita KPP v pravidelných intervalech zahrnuje: informovanost a osvětu k projektu ve věznicích umožňující vytipování vhodných případů odsouzených k zařazení do projektu, případovou práci, tj. přípravu a projednání případu odsouzeného formou parolových slyšení ve věznicích, vč. zpracování Stanoviska KPP o ne/doporučení PP a návrhu individuálních kroků k bezpečnému podmíněnému propuštění. Je naplánováno, že v průběhu projektu KPP projednají případů odsouzených v rámci 368 parolových slyšení. Dle posledních získaných informací bylo k září 2018 (včetně) zařazeno do projektu 537 odsouzených. Z toho absolvovalo parolové slyšení 379 osob, odstoupilo 99 odsouzených, tj. 18%. Pravidelně taktéž probíhalo zasedání Rady pro podmíněné propuštění, což je poradní orgán VS ČR, který aktivitu KA 01 zastřešuje a na jehož jednání probíhá zařazování případů na jednání KPP.

5 V průběhu období probíhaly centrální porady realizačního týmu a pracovní setkání na místní úrovni (místní zástupci realizačního týmu, zástupci PMS a věznic) V rámci této klíčové aktivity byl také v soudních okresech, kde KPP působí proveden monitoring potřeb soudů a státních zastupitelství při posuzování žádostí odsouzených o podmíněné propuštění. V červnu 2018 proběhl v Praze pod vedením lektorek Mgr. Dagmar Roztočilové a Mgr. Petry Kubánkové jednodenní workshop pro předsedy Komisí pro PP za účasti celkem 17 osob z řad zaměstnanců PMS a VS ČR. Výstupy KA01: Zvýšení kvalifikace a profesionality administrátorů KPP, komisařů z PMS, členů KPP z řad zaměstnanců VS ČR a spolupracujících orgánů státní správy, samosprávy a NGO a koordinátorů ve věznicích Větší propojení okresních soudů a institucí spolupracujících na podmíněném propouštění odsouzených na svobodu (PMS, VS ČR) Vytvoření komplexních odborných podkladů pro rozhodování OČTŘ ve věci žádostí o podmíněné propuštění odsouzených, kteří projdou jednáním KPP, včetně plánu bezpečného návratu odsouzených do společnosti Zapojení obětí trestných činů do procesu podmíněného propuštění pachatele z VTOS Rozšíření systému KPP do více než poloviny věznic v ČR Aktivity realizované v rámci evaluace Komise pro podmíněné propuštění je aktivita, které jsme v průběhu evaluace věnovali největší pozornost. V rámci evaluace jsme se zajímali o to, jak reálně probíhá jednání Komise pro podmíněné propuštění. Evaluátor se osobně zúčastnil jednání KPP, které proběhlo ve Věznici Heřmanice, a to jednak z důvodu vhledu do problematiky a pochopení celého procesu, ale taktéž zjištění, zda je jednání KPP v souladu s Metodikou práce Komisí pro podmíněné propuštění. Aktivita KA 01 je taktéž úzce propojena s aktivitou KA 04 Odborná diskuzní platforma v rámci níž je diskutována a analyzována stávající praxe PP a jejich výsledků a vytvoření návrhu systémových změn této praxe, včetně legislativních opatření. Jako priorita se tedy pro další práci jevilo zjištění postoje

6 OČTŘ k práci KPP. V měsících září a říjnu 2018 bylo v rámci evaluace realizováno kvalitativní šetření se soudci, jehož cílem bylo zjištění jejich názoru na práci KPP, na výsledky práce KPP a agendu podmíněného propuštění. Dále se evaluace zaměřila na to, jak se vyvíjí názor dotčených soudců na výše uvedené v čase, případně ve srovnání s výsledky dotazování v předcházejícím projektu Jednání Komise pro podmíněné propuštění Práce Komise pro PP je vymezena dokumentem s názvem Metodika práce Komisí pro podmíněné propuštění, který byl zpracován v rámci projektu Křehká šance reg. č. CZ / / a následně revidován v rámci projektu Křehká šance II. Analýza Metodiky práce Komisí pro podmíněné propuštění Metodika práce Komisí pro podmíněné propuštění je zpracována tak, aby umožňovala všem zainteresovaným subjektům pracovat v souladu s projektovým záměrem, a také porozumět všem souvislostem dané problematiky. V metodice jsou jasně vymezeny subjekty, které zajišťují fungování systému práce KPP a stejně tak je vymezena i cílová skupina se kterou KPP pracuje. Dále je zde jasně vymezena další činnost KPP mimo samotné jednání. Touto činností je informační osvěta projektu, konkrétně osvěta ve věznici mezi samotnými odsouzenými, ale i mezi zaměstnanci, dále osvěta u orgánů činných v trestním řízení a v neposlední řadě i osvěta u široké veřejnosti. V metodice jsou podrobně popsána kritéria výběru a zařazení případu odsouzeného a taktéž činnost dalších zainteresovaných osob, kterými jsou koordinátor ve věznici a administrátor KPP, při výběru odsouzených do projektu. V další části je precizně zpracován postup přípravy parolového slyšení včetně specifikace situace, kdy odsouzený v průběhu z projektu odstoupí. Metodika taktéž jasně popisuje postup samotného parolového slyšení a v neposlední řade se zaměřuje i na problematiku zacházení s informacemi a zajištění ochrany osobních údajů. Celá metodika je ucelený návod pro práci v rámci jednání KPP, který postihuje komplexně celou problematiku. Je jasným návodem pro osoby v projektu zainteresované, které mají přesně stanoveno, jak se v konkrétních situacích chovat, co vše dodržovat a na co nezapomenout. Taktéž pro osoby do projektu osobně nezainteresované je jasným a přehledným popisem celé problematiky práce Komise pro podmíněné propuštění.

7 Jednání Komise pro podmíněné propuštění Jednání KPP probíhá ve vymezených věznicích v pravidelném dvouměsíčním intervalu. V rámci prvotního výběru a schválení odsouzených, jejichž případy se budou na KPP projednávat se řeší všechny náležitosti nutné k tomu, aby jednání proběhlo bez komplikací. V případě účasti oběti nebo zástupce oběti na jednání je nutno kontaktovat příslušného pracovníka PMS na pozici poradce pro oběti. V této fázi dochází k prolínání s projektem Proč zrovna já II, jehož cílem je zajistit komplexní poradenství pro oběti trestných činů. Projednání jednoho případu trvá cca 2 hodiny a je doporučeno projednávat 3 případy na jeden parolový den. Parolovému slyšení jsou vždy přítomni členové komise pro podmíněné propuštění, administrátor, koordinátor projektu ve věznici, vychovatel odsouzeného a odsouzený. V případě zájmu může být účastna i oběť trestného činu či poradce oběti jako její zástupce a další hosté, kteří se jednání účastní jako pozorovatelé (např. členové rady pro PP, ředitel věznice, OČTŘ, či zástupce odborné veřejnosti zainteresovaný v dané problematice). Komise má dále možnost přizvat na slyšení další osoby, které se k případu vyjadřovaly písemně a je potřeba jejich sdělení doplnit, např. psycholog, terapeut nebo kaplan. Odsouzený má možnost přizvat si tzv. podporovatele (většinou se jedná o rodinného příslušníka). Jednání KPP má svou předem vymezenou strukturu a dohledem nad jejím dodržením je pověřen předseda KPP. Veškeré náležitosti jsou podrobně zapisovány administrátorem do protokolu ze slyšení, a ten je ihned po ukončení jednání KPP potvrzen podpisy všech komisařů. Komise pro podmíněné propuštění se vždy schází ve složení předseda komise (PMS/VS ČR), komisař (PMS/VS ČR), komisař zastupující odbornou veřejnost. Průběh jednání ze dne Věznice-Heřmanice Komise pro PP měla naplánovány tři případy, evaluátor se účastnil pouze prvních dvou. Jednání bylo v obou případech zahájeno uvítáním všech přítomných a představení všech přítomných odsouzenému (a to včetně evaluátora, jako hosta jednání). Předsedkyně komise vysvětlila odsouzenému jako bude jednání probíhat a co vše bude součástí. Poté následovalo krátké úvodní slovo odsouzeného, jehož hlavním smyslem bylo sdělení odsouzeného proč se k jednání KPP přihlásil, jaká byla jeho příprava a co od jednání očekává. U prvního případu následovalo slyšení oběti (v případě, kdy byla oběť trestného činu přítomna) a následná shrnutí spolupráce s obětí pracovníkem PMS, který pracuje na pozici poradce pro oběti. Poté oběť trestného činu spolu s pověřeným pracovníkem PMS opustili jednání. Obě jednání dále pokračovaly vyjádřením vychovatele, který shrnul působení odsouzeného ve výkonu trestu. Také vychovatel následně opustil jednání. Dále dostal slovo

8 odsouzený, který KPP popsal svůj dosavadní život, a to ve třech časových obdobích období před výkonem trestu, doba výkonu trestu a plány do budoucna po ukončení výkonu trestu. Odsouzený také odpovídal na otázky členů Komise. Na závěr celého slyšení odsouzený pronesl závěrečné slovo, v němž měl možnost reagovat na vše co bylo v průběhu jednání vyřčeno (příp. co vyřčeno nebylo, ale dle jeho názoru mělo). Dále následovalo rozhodování Komise, které je neveřejné, takže všichni ostatní účastníci jednání byli požádáni, aby místnost opustili. Poté bylo za přítomnosti všech zúčastněných vyhlášeno Stanovisko KPP, kde bylo odsouzenému buď doporučeno nebo nedoporučeno podmíněné propuštění, a to včetně podmínek, které je nutno dodržet v případě doporučení. Vzhledem k tomu, že v jednom případě bylo PP nedoporučeno, bylo odsouzenému srozumitelně vysvětleno, co Komisi vedlo k tomuto rozhodnutí a jak by měl dále postupovat, aby skutečnosti, které vedly k nedoporučení, upravil a zvýšil tak svou šanci na PP u soudu. Odsouzeným bylo jasně vysvětleno, že toto je pouze Stanovisko KPP, které pro soudce není zavazující, ale jedná se o podpůrný prostředek, který může v rámci svého rozhodování využít Postoj soudců a státních zástupců Pro zpracování postoje soudců a státních zástupců zapojených do projektu Křehká šance II k práci a výsledkům práce Komise pro podmíněné propuštění a k agendě podmíněného propuštění, byla zvolena metoda hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, které by měly být provedeny se všemi soudci a státními zástupci, kteří na projektu participují. Dotazování bylo závislé na ochotě a časových možnostech výše uvedených komunikačních partnerů. Díky realizovaným rozhovorům byla doposud získána zpětná vazba soudců v zapojených soudních okresech k práci KPP v rámci projektu. Příprava šetření: Kvalitativní šetření se soudci proběhlo v měsíci září a říjnu 2018 v soudních okresech, ve kterých aktuálně probíhá projekt Křehká šance II. V rámci tohoto šetření byli k dotazováni vybraní soudci, kteří soudí žádosti o podmíněné propuštění. Celkem bylo osloveno a požádáno o spolupráci 44 soudců, a to prostřednictvím u. Následoval telefonický rozhovor s 18 z nich, kteří projevili aktivitu a zájem na kvalitativním šetření v rámci projektu participovat. Pouze jeden soudce z celkového počtu reagoval negativně, a to ve smyslu sdělení, že spolupracovat nehodlá. Další soudce pak přislíbil spolupráci pouze, pakliže mu budou otázky zaslány na hlavičkovém papíře na adresu soudu a on se následně rozhodně, zda bude chtít otázky zodpovědět či nikoliv (dosud neodpověděl). Jeden soudce se ozval s tím, že on sám PP nedělá a že žádost přeposlal dále, nicméně

9 se z tohoto soudního okresu nikdo neozval. Zbývající soudci nereagovali ani na opakovanou žádost, která jim byla em zaslána. Vzhledem k dlouhodobým zkušenostem, které naše společnost má v rámci podobných výzkumů při oslovování komunikačních partnerů z řad soudců, považujeme počet soudců, kteří projevili zájem s námi spolupracovat, za relativně vysoký. Jako rozhodující faktor, který má vliv na jejich participaci na kvalitativním šetření, vnímáme jejich časovou vytíženost. V následujícím šetření se pokusíme dotazovat i státní zástupce. V současné době jsme ve fázi, kdy jsme získali kontakty na alespoň část příslušných st. zástupců kteří ve vybraných soudních okresech docházejí na jednání o PP. Problémem je, že mnohdy u jednání o PP v konkrétních soudních okresech střídají, takže je jejich počet sice vyšší, ale zkušenost s projektem tím pádem nižší. Aktuálně jsme obeslali vybrané st. zástupce s žádostí o rozhovor, avšak odpověď jsme zatím dostali pouze od jednoho. Bude tedy potřeba žádost opakovat a popřípadě po konzultaci s odborným garantem projektu vyhodnotit strategii oslovování státních zástupců a nutnost získání jejich zpětné vazby na projekt a další dotazy s ním související. Závěry z šetření V rámci rozhovorů se soudci byla částečně potvrzena zjištění z předchozích realizovaných výzkumů, které má PMS k dispozici. Byly však zjišťovány i skutečnosti, které se týkají konkrétně projektu a práce KPP na což se ve zmíněných výzkumech nezaměřovali. Výstupy z šetření jsou v nezkrácené podobě zpracovány jako Příloha 1 tohoto dokumentu. Z šetření vyplynulo, že soudci vnímají každého odsouzeného jako individualitu odlišující se kriminální minulosti, jednáním v přítomnosti a vyhlídkami do budoucnosti. Někteří vnímají žádost o PP jako formální záležitost, na kterou mají odsouzení právo, a proto si ji podávají bez ohledu na vyhodnocení reálné šance úspěchu a intenzivnější přípravy. Jiní naopak uváděli, že vnímají aktivitu odsouzených při přípravě na PP. Problém spatřují v tom, že je těžké rozeznat, zda se jedná o chování účelové, či zda opravdu vychází z přesvědčení odsouzeného. Názory soudců na připravenost se lišily a nelze říci, že by obecně spatřovali odsouzené jako nepřipravené, či že by jednoznačně vnímali trend zlepšování odsouzených v čase. Mnoho soudců, avšak ne všichni, se vyjádřili ve smyslu zpřísnění podmínek pro PP, často spojených s recidivou pachatelů. Nicméně zazněl i názor, že možnost podání žádosti o PP má veliký vliv na psychiku odsouzeného a také na jeho motivaci, a tudíž není žádoucí tuto možnosti omezovat. Většina soudců pak uvedla, že jeden za základních faktorů, o který se při rozhodování o PP opírají je právě trestní minulost odsouzeného, a to i přes fakt, který vyplývá např. z nálezu ÚS, že předpoklad

10 vedení řádného života se vztahuje k budoucnosti a neměl by být dovozován z minulého chování odsouzeného. Jako další faktory pak byly uváděny chování ve VTOS, typologie osobnosti odsouzeného a zhodnocení rizika recidivy jako takové. Přihlíženo je samozřejmě i k faktorům týkajícím se rodinné situace, bydlení a zaměstnání. Vztah soudců k PMS je vesměs pozitivní, a to nejen při projednávání PP ale i vzhledem k další práci, kterou PMS provádí. Soudci kladně oceňovali flexibilitu probačních úředníků a jejich schopnost došetřit pro soud požadované skutečnosti před samotným jednáním o PP, pokud jsou o to požádáni. Taktéž zpráva z PMS týkající se situace odsouzeného byla hodnocena velmi pozitivně a přínosem je zejména možnost PMS navázat vztah nejen s odsouzeným, ale i s jeho blízkými. Pouze jeden ze soudců se k PMS vyjádřil zčásti kriticky, a to vy smyslu nedotažení ideje probace a mediace, která do ČR byla převzata ze zahraničního modelu. Připravenost odsouzených, kteří prošli projektem KŠ II. soudci spíše vnímali jako dobrou a především oceňovali snahu odsouzených začít aktivně pracovat na úhradě škody, kterou svou trestnou činností způsobili, či kontaktovaní poškozených osob. Za důležitou považují soudci především iniciativu odsouzených, která by však měla plynout z jejich přesvědčení. Stanovisko KPP jakožto dokument, který soudci dostávají ke spisu je vnímán většinou z nich, jako precizně zpracovaný dokument ve kterém jsou mnohdy informace pro ně zajímavé a pro rozhodování důležité. Avšak jedná se stále o dokument pouze pomocný, který není pro jejich rozhodování závazný. Několik soudců se zmínilo o nesouladu mezi Stanoviskem KPP a svým rozhodnutím, a byli překvapeni, že odsouzený dostal pozitivní hodnocení. V případě zamítavého rozhodnutí se povětšinou jejich názor shodoval. Ke složení komise či orgánu řídícímu práci KPP se soudci příliš nevyjadřovali s tím, že jim toto nepřináleží či je jim vlastně jedno, kdo bude za KPP zodpovědný, protože pro ně je důležitější, jak Komise pracuje než pro koho. Závěrem lze tedy říci, že postoj soudců k práci PMS v projektu KŠ II. je vnímán převážně pozitivně a až na drobné výjimky se soudci vyjadřovali ve smyslu podpory takovýchto aktivit, které dle nich mají pro zlepšení celého procesu jednání o PP význam.

11 2.2. KA 02 Victim Impact Training Tato klíčová aktivita vychází ze zjištění z předchozího projektu Křehká šance, kdy se ukázalo, že odsouzení, kteří přicházejí k parolovému slyšení si často neuvědomují rozsah své trestné činnosti, stejně tak jako konkrétní dopady svého jednání na život oběti a je pro ně tedy mnohdy těžké v takovéto situaci přijmout za své činy zodpovědnost. V zahraničí již programy tohoto typu běží a jsou hodnoceny pozitivně, proto byla na základě zahraniční zkušenosti vytvořena česká verze specifického programu pro pachatele ve věznicích, jehož cílem je zvýšit odpovědnost odsouzených vůči obětem trestných činů. Program je aktuálně pilotně ověřován při práci s vězněnými osobami v 7 vybraných věznicích, ve kterých zároveň působí KPP. Konkrétně se jedná o věznice Horní Slavkov, Plzeň, Pardubice, Rapotice, Světlá nad Sázavou, Liberec a Heřmanice. V projektu je také zařazena evaluace účinnosti programu na jeho účastníky pachatele, a to pomoci evaluačního dotazníku, který vyplňují jak před zahájením, tak po skončení programu. Konkrétními cíly programu jsou především: reflexe vlastního chování posilování schopnosti empatie porozumění pohledu oběti na okolnosti události a její následky převzetí odpovědnosti za své jednání adekvátní náprava/ kompenzace způsobené újmy V rámci pilotní implementace tohoto programu je naplánována práce s cca 240 odsouzenými ve vybraných výše uvedených věznicích. První běh programu byl ukončen v květnu 2018 a celkem ho v 7 věznicích absolvovalo 62 odsouzených. Na základě zhodnocení výstupů z prvního běhu, které proběhlo na metodickém setkání lektorů programu VIT, byly navrženy dílčí úpravy ve struktuře programu a obsahu metodických dokumentů. Evaluátor projektu se taktéž na této úpravě podílel. V září 2018 byla na základě vyhodnocení potřebnosti a užitečnosti programu VIT dohodnuta realizace v dalších dvou věznicích Znojmo a Bělušice, která začne v roce 2019, zároveň s odloženou realizací ve věznici Karviná.

12 V současné době (listopad 2018) je ukončován druhý běh programu VIT, který již využíval upravené materiály. Tyto budou následně vyhodnoceny a zpracovány pro potřeby evaluace projektu. Výstupy KA02: Zvýšení kvalifikace a profesionality zaměstnanců PMS, zaměstnanců VS ČR a zaměstnanců spolupracujících orgánů státní správy, samosprávy a NGO Vytvoření unikátního programu pro odsouzené vedoucí ke zvýšení odpovědnosti za následky svého protiprávního jednání Vytvoření Metodiky programu Victim Impact Training a školícího manuálu programu VIT Realizace pilotního programu VIT v 7 věznicích zapojených do projektu Aktivity realizované v rámci evaluace Věznice, ve kterých je program realizován, jsou zároveň zařízení, ve kterých probíhá i jednání KPP. Tato provázanost je velmi důležitá právě pro uvědomění si odsouzeného dopady svého jednání na život svůj, svých blízkých i oběti, převzetí zodpovědnosti a podpoření snahy nalézt adekvátní a nápravu či kompenzaci způsobené újmy. Součástí programu je také celkové snížení recidivy a ochrana bezpečí celé společnosti Úprava evaluačního dotazníku pro odsouzené Program VIT se na rozdíl od práce KPP v průběhu projektu teprve vytvářel. Bylo potřeba na základě inspirace ze zahraničí a za pomoci zahraničního lektora prof. Hagemanna, který byl k tvorbě programu přizván, vytvořit takový program, který by reagoval na české prostředí a požadavky systému. Proto byly, po dokončení prvního běhu, materiály pro další použití ještě upravovány. V rámci evaluace jsme se zúčastnili úpravy evaluačního dotazníku, který je odsouzeným předkládán na začátku a na konci programu. Výstupy budeme nadále používat pro zhodnocení evaluační otázky, která má za cíl zjistit do jaké míry došlo u pachatelů ke změně náhledu na spáchanou trestnou činnost a její dopady po absolvování programu VIT. Evaluační dotazník pro odsouzené je zpracován jako Příloha 2 tohoto dokumentu.

13 2.3. KA 03 Rozvoj restorativní praxe V rámci této klíčové aktivity by mělo dojít k rozšíření již probíhajících resocializačních aktivit a programů zacházení s odsouzenými, a to v 6 vybraných věznicích kde zároveň probíhá KA 01 Komise pro podmíněné propuštění. Jde o vytvoření modelu pravidelné komunikace a účinné spolupráce mezi místní veřejností (vč. samosprávy, NGO, státních orgánů, podnikatelských subjektů) a věznicí. Tento model spolupráce by měl být uzpůsoben specifickým potřebám daného regionu a příslušné věznice a jeho konkrétní podoba bude dojednána prostřednictvím odborníka pracovníka pro rozvoj restorativní praxe. Aktivita RRP zohledňuje specifické a aktuální požadavky věznice, navazuje na výsledky činnosti poradního orgánu ředitele věznice v daném regionu a dále je rozvíjí v souladu s potřebami věznice a místní komunity. V průběhu realizace této aktivity probíhají pravidelné porady realizačního týmu, a také řada pracovních setkání se zástupci spolupracujících organizací. V regionech taktéž průběžně proběhly rozličné akce a aktivity, které byly (spolu)realizovány restorativními pracovníky. V rámci osvěty k tématu restorativní justice probíhá společná aktivita s názvem Výpovědi osob dotčených trestnou činnosti a výtvory, které v rámci této aktivity vznikly byly poprvé oficiálně prezentovány formou výstavy v nové budově PMS. Dále jsou tyto výstupy prezentovány na akcích konaných pracovníky RRP. V rámci mezinárodní akce Restorative justice week 2018 byly v týdnu v České republice realizovány tzv. Dny restorativní justice, do kterých byly lokality díky programu RRP významně zapojeny. Ve spolupráci s pracovníky RRP proběhly tyto akce: Most: beseda Jak to chodí ve vězení (praktické informace pro blízké odsouzených i další zájemce přináší z praxe Věznice Bělušice Mgr. Ondřej Kroupa, první zástupce ředitele věznice) Most: konference Restorativní přístupy v práci s pachateli na svobodě i ve vězení & význam zapojení obětí a komunity do řešení trestné činnosti Opava: setkání odborné veřejnosti při příležitosti Dnů restorativní justice Brno: konference Restorativní justice: Teorie a praxe (za přítomnosti soudců, ředitelů věznic a dalších partnerů v justici)

14 Liberec: vernisáž výstavy s povídáním - literární a výtvarné výpovědi obětí, pachatelů i svědků trestných činů Česká Lípa (Stráž pod Ralskem): přednáška o restorativní justici, výstava Výpovědí osob, kterým do života zasáhla trestná činnost a přednáška/workshop pro příslušníky Vězeňské služby České republiky. Z výše uvedeného je znát, že zaměření programu RRP je velmi široké a také je patrné rozlišné zaměření jednotlivých zapojených regionů, které právě vychází z aktuální potřeby subjektů, které v daném regionu působí. Výstupy KA03: Zvýšení kvalifikace a profesionality zaměstnanců PMS Vytvoření analýzy potřeb pro celkem 6 zapojených věznic a jejich okolí, Metodiky programu RRP a školícího manuálu programu RRP Vytvoření funkčního modelu komunikace mezi věznicí a místní veřejností sanujícího vzájemné potřeby Vytvoření návrhů konkrétních opatření spolupráce věznice a místní komunity v oblasti zaměstnávání osob ve VTOS, řešení zadluženosti pachatelů, závislostního chování pachatelů a bydlení osob opouštějících VTOS a jejich realizace Aktivity realizované v rámci evaluace U této aktivity bylo z hlediska evaluace nutné počkat do té doby než se pracovníkům RRP podaří navázat spolupráci s příslušnými subjekty, které v regionu v rámci penitenciární a postpenitenciární péče působí. V současné době se připravujeme na evaluaci toho, jakým způsobem se podařilo nastavit fungování programu Rozvoje restorativní praxe v zapojených regionech a jaké jsou hlavní aspekty úspěšnosti zavedení programu. Taktéž proběhne zjišťování toho, jakým způsobem se k nabídce programu RRP staví dotčené instituce zapojené věznice, příslušná střediska PMS a další spolupracující aktéři z oblasti penitenciární a postpenitenciární péče. jednotlivými subjekty v regionu. A zda existují případné překážky pro spolupráci mezi

15 U aktivity RRP dochází k jejímu postupnému vývoji v průběhu času, v návaznosti na vlastní realizaci se rozšiřují oblasti, kterým restorativní pracovníci věnují pozornost. Primárně se jedná o samotnou osvětu k tématu práce s pachatelem TČ v kontextu restorativní justice, a sice jak mezi odbornou tak mezi laickou veřejností. Zároveň, vedle původně definovaných oblastí zaměstnávání, dluhy, závislosti a bydlení byla automaticky připojena také tématika sociálních vazeb odsouzených a v neposlední řadě otázka náhrady škody v rovině nejen ekonomické, ale také psychosociální Odborná diskusní platforma V rámci této aktivity vznikla odborná platforma zástupců působících v oblasti podmíněného propuštění, a to jednak z justičních složek (např. soud, st. zastupitelství, věznice, PMS, ), tak i z dalších oblastí (akademické prostředí, ministerstva, aj.). Cílem tohoto setkávání je diskutovat, a především hledat řešení problémů institutu podmíněného propuštění na národní úrovni. Součástí práce této platformy složené z odborníků je také analýza stávající praxe, zpracování návrhů řešení zjištěných problémů a vytvoření návrhu systémových změn této praxe, a to včetně legislativních opatření. Plánováno je setkávání v intervalu tří měsíců. Dosud proběhla tří setkání odborné diskuzní platformy k problematice podmíněného propuštění. Z každého jednání máme k dispozici zápis, a pokud je to možné, tak se evaluátor setkání taktéž účastní (pouze jako pozorovatel). V rámci prvního jednání byla shrnuta aktuální situace v oblasti podmíněného propuštění, doložena několika studiemi (výzkum IKSP, projekt TAČR, data zpracována JUDr. Romanem Vicherkem). Dále byla prezentována a diskutována implementace KPP, její překážky a možné problémy. Pro další jednání byly vytvořeny tři skupiny, které se budou zabývat vybranými tématy odděleně a vzájemně si sdělí výstupy ke kterým při jednání došli. Témata těchto skupin jsou Komise pro PP, Příprava a rozhodování o PP, Postpenitenciární péče vč. zavedení praxe probačních domů pro PP. V rámci druhého jednání byla prezentována zjištění týkající se institutu PP v zahraničí, konkrétně v Kanadě, VB, Norsku, Finsku, Německu a Rakousku, a to z dostupných materiálů. Dále byla prezentována a diskutována zjištění dvou skupin, které se zabývají přípravou a rozhodováním o PP a Komisemi pro PP. Obě skupiny budou nad tématy dále diskutovat. Z třetího jednání platformy dosud nemáme k dispozici výstupy.

16 Mimo jednání této odborné platformy na celonárodní úrovni již od začátku projektu probíhá setkávání s odborníky v regionech. Jedná se především o zástupce těch institucí, jíž se projekt dotýká, tzn. zástupci věznice, střediska PMS, OS a OSZ. Prostřednictvím těchto setkání realizátoři projektu získávají poznatky nejen k činnosti KPP, ale k institutu PP obecně. Setkání nemají přesný harmonogram a realizují se dle potřeby v průběhu projektu. Výstupy KA04: Vytvoření odborné platformy zástupců subjektů působících v oblasti podmíněného propuštění na národní úrovni Vytvoření analýzy systému podmíněného propuštění v ČR a návrhu systémových změn, vč. legislativních opatření Vytvoření modelu pravidelné spolupráce zainteresovaných subjektů na místní úrovni věznice, PMS, OČTŘ, sociální odbory místní samosprávy apod. = multidisciplinární tým odborníků v oblasti PP Aktivity realizované v rámci evaluace První jednání platformy se konalo ještě před zahájením evaluace projektu, v dubnu Od realizátora jsme obdrželi zápis z jednání. Druhého jednáni v červnu 2018 se již evaluátor zúčastnil osobně, a bylo nám tímto umožněno zúčastněně pozorovat jednání. Třetí jednání proběhlo bez účasti evaluátora, zápis zatím není k dispozici. Evaluátor má v rámci jednání možnost pozorovat práci všech zúčastněných odborníků a také sledovat vývoj jejich spolupráce a jednání týkajícího se institutu podmíněného propuštění Monitoring a evaluace projektu Průběžný monitoring probíhá po celou dobu realizace odborných aktivit projektu, konkrétně aktivit KA 01 Komise pro podmíněné propuštění, KA 02 Victim Impact Training a KA 03 Rozvoj restorativní praxe. V rámci externí evaluace jsou zpracovávány zprávy o průběhu evaluace projektu vstupní, průběžná a závěrečná zpráva. Souběžně s externí evaluací probíhá ve vybraných věznicích

17 longitudinální studie případů podmíněně propuštěných, kteří v minulosti prošli jednáním KPP a sledování účinnost KPP na jejich další chování po propuštění. Výstupy KA05: vstupní, průběžná a závěrečná evaluační zpráva projektu longitudinální studie případů podmíněně propuštěných, kteří v minulosti prošli jednáním KPP a sledování účinnost KPP na jejich další chování po propuštění provedení monitoringu potřeb zainteresovaných zástupců OČTŘ v nově zapojených soudních okresech Aktivity realizované v rámci evaluace V průběhu realizace evaluace již bylo realizováno kvalitativní dotazování soudců, jehož cílem bylo zjištění jejich názoru na práci KPP, na výsledky práce KPP a agendu podmíněného propuštění. Dále se evaluace zaměřila na to, jak se vyvíjí názor dotčených soudců na výše uvedené v čase, případně ve srovnání s výsledky dotazování v předcházejícím projektu. V současné době probíhá realizace kvalitativního dotazování státních zástupců, avšak zatím bez publikovatelných výstupů. Dle harmonogramu projektu jsou pak naplánovány další evaluační aktivity a to tak, aby bylo možno zodpovědět všechny evaluační otázky a zhodnotit v závěrečné evaluační zprávě realizaci projektu. Harmonogram evaluace KA 01 Komise pro podmíněné propuštění 1) Postoj OČTR názor na práci KPP, výsledky práce a agendu KPP obecně - polostrukturované rozhovory se soudci a st. zástupci ze všech 18 ti zapojených soudních krajů podzim/zima 2018 (probíhá) 2) Metodika práce KPP srozumitelnost a správná implementace do praxe - dotazníkové šetření se všemi členy KPP

18 - polostrukturované rozhovory s vybranými členy podzim/zima ) Systém KPP přínos, organizace práce, efektivita systému - dotazníkové šetření se všemi pracovníky projektu (věznice i PMS možná komparace úhlů pohledu všech zapojených subjektů) podzim/zima ) Typologie odsouzených + recidiva - desk research v kooperaci s pracovníky KPP zima 2019 KA 02 Victim Impact Training 5) Dopady programu VIT na pachatele a změna jejich náhledu na tr.činnost po absolvování programu - dotazníkové šetření s odsouzenými provedené v kooperaci se zaměstnanci věznic zapojených do programu VIT průběžně (výsledky 1. dotazování: leden 2019) 6) Metodika VIT a lektorský manuál srozumitelnost a praktičnost - dotazníkové šetření se všemi pracovníky zapojenými do programu VIT - polostrukturované rozhovory s vybranými členy podzim/zima ) Využitelnost programu VIT v českém prostředí - dotazníkové šetření se všemi pracovníky zapojenými do programu VIT - polostrukturované rozhovory s vybranými členy podzim/zima 2019 KA 03 Rozvoj restorativní praxe 8) Fungování programu RRP - polostrukturované rozhovory s realizátory RRP (6 osob) jaro/léto ) Zapojení subjektů penitenciární a postpenitenciární péče jejich postoj k programu a příp. překážky - polostrukturované rozhovory se spolupracujícími aktéry z oblasti penitenciární a postpenitenciární péče léto/podzim ) Fungování penitenciární a postpenitenciární péče nejčastější oblasti, které jsou řešeny a úspěšnost - dotazníkové šetření s pracovníky zapojenými do programu RRP v regionech v rámci 8 a 9

19 KA 04 Odborná diskuzní platforma 11) Hodnocení platformy - dotazníkové šetření se všemi účastníky odborné diskuzní platformy - příp. doplnění polostrukturovanými rozhovory léto Zahraniční studijní cesty Součástí projektu je v neposlední řadě klíčová aktivita zahrnující zahraniční cesty, původně naplánované do Velké Británie, nicméně později z realizačních důvodů změněny na Irsko, konkrétně pak Dublin, kde byla navázána spolupráce s Probation Service, The Department of Justice Equality. S Velkou Británií dialog pokračuje, otázka výjezdů je otevřena. V rámci této aktivity je naplánováno 8 studijních zahraničních cesty pro celkem 80 osob cílové skupiny, tj. pracovníků podílející se na realizaci KA 01, 02, 03, 04. Program cest je zaměřen na oblast parole a jednání parolových komisí a s tím souvisejících restorativních programů před i po propuštění z VTOS. V září 2018 proběhla první zahraniční cesta, jejíž součástí byla prezentace činnosti probační služby, parolových komisí a zacházení s pachateli v rámci příprav na propuštění z VTOS. Po dohodě s irským a britským partnerem bude následovat dalších 7 plánovaných cest. Výstupy KA06: Zvýšení kvalifikace min. 80 pracovníků PMS, VS ČR a spolupracujících organizací (využití zahraničních zkušenosti v českém prostředí) Aktivity realizované v rámci evaluace V rámci této klíčové aktivity neprobíhají žádné aktivity v souvislostí s evaluací projektu.

20 3. Závěry a doporučení V rámci procesu evaluace proběhly v době od zahájení evaluace do termínu zpracování průběžné evaluační zprávy některé aktivity, která byly v této zprávě podrobněji rozepsány. Jak je patrno z výše uvedeného harmonogramu evaluace, většina evaluačních aktivit se bude odehrávat až v druhé polovině realizace projektu, kdy bude možno klíčové aktivity řádně evaluovat. V rámci evaluace dosud oceňujeme především práci jednotlivých členů týmů, kde je zřejmé profesionální nasazení a snaha o precizní provedení veškerých aktivit, které jsou v projektu naplánovány. Zatím jsme se nesetkali s vážnějšími problémy, které by naznačovaly, že se daná klíčová aktivita nachází v problémové situaci (avšak ne všechny aktivity jsme zkoumali detailně). Jako možné riziko se nám jeví neobsazení pozice projektového manažera po dobu několika měsíců v průběhu projektu. Tento personální deficit, na pro projekt důležité pozici, může mít za následek narušení kontinuity průběhu projektu. V rámci naší spolupráce při evaluaci projektu bychom uvítali možnost účastnit se schůzek realizačního týmu a také týmů, jež se podílejí na realizaci jednotlivých klíčových aktivit. Vzhledem k tomu, že aktivit je v projektu poměrně hodně a jsme si vědomi, že není možno se účastnit všech z nich, je pro nás velmi přínosné, že nám bylo umožněno vstoupit do systému, kde jsou ukládány všechny dokumenty v rámci projektu. Tímto máme vhled i do aktivit, kterých se osobně evaluátor neúčastní. Díky tomu bude pro nás snadnější evaluovat projekt a zpracovat odpovědi na všechny evaluační otázky. V rámci jednotlivých aktivit jsme doposud došli k těmto závěrům: KA 01 Komise pro podmíněné propuštění Problematika Komisí PP je tématem, kterým se PMS zabývá dlouhodobě a je patrno, že je to téma důležité. Je zde tedy zřejmé snaha vypracovat takové postupy, které by byly aplikovatelné do praxe a které by byly k užitku nejen odsouzeným ale také soudcům, věznicím a dalším zainteresovaným subjektům. Vzhledem k tomu, že je projekt pokračováním několika předchozích projektů, jež cílily na stejnou tématiku, předpokládáme že PMS je přesvědčena o potřebnosti institutu KPP a snaží se najít nejlepší možnou cestu, jak problematiku zpracovat a implementovat. Práce KPP vychází z Metodiky práce Komisí pro podmíněné propuštění, která byla vytvořená již v rámci výše zmíněných předchozích projektů a revidována pro účely projektu stávajícího. Postupy jednání

21 a zajištění celého procesu KPP jsou zde popsány jasně a srozumitelně a to tak, aby bylo možno je použít v praxi. Co se týče jednání KPP, na základě osobní zkušenosti evaluátora z jednání ve věznici Heřmanice pozitivně hodnotíme zejména profesionální přístup všech pracovníků, jejich připravenost a přístup k odsouzenému. V rámci jednání bylo vše jasně vysvětleno, řádně projednáno a odsouzenému byl věnován dostatečný prostor pro to, aby se vyjádřil, ale také aby pochopil Stanovisko KPP. Samozřejmě jsme si vědomi, že jde pouze o jedno jednání z mnoha, ale pokud bychom měli jednání KPP hodnotit na základě této zkušenosti, tak se nám jeví jako velmi přínosné. Taktéž práci sociální pracovnice ve věznici, která odsouzeného na jednání připravuje a kooperace s pracovníkem PMS, který pracuje na pozici poradce pro oběti vnímáme kladně. Celkově proces jednání KPP vnímáme jako přínosný pro pachatele, který má prostor se ještě před soudním projednáváním žádosti o PP u soudu zamyslet na svou aktuální situací a zhodnotit své reálné šance uspět nejen u PP, ale i dále v životě na svobodě. Také je zde kladen veliký důraz na to, aby odsouzený pracoval na své nápravě ale také na odškodnění těch, jimž svou trestnou činností způsobil škodu. Odsouzení mají taktéž možnost se zapojit do dalšího programu, který je v rámci projektu realizován, a to do programu VIT, který je předmětem další klíčové aktivity KA 02. Předpokládáme, že na odsouzeného je v tomto směru působeno i v rámci jeho výkonu trestu bez ohledu na to, zda se přihlásí do KPP, nicméně každé další působení na odsouzeného má jistě nedocenitelný vliv a napomáhá k jeho nápravě a resocializaci. Jako možné riziko vnímáme fakt, že vzhledem k tomu, že v současné době je projekt již v druhé půli své realizace, se jeví jako pravděpodobné, že nebude naplněn počet projednaných případů, které byly původně naplánovány. Avšak toto je pouze hypotéza vycházející z počtu dosud absolvovaných slyšení. KA 02 Victim Impact Training V rámci klíčové aktivity VIT zatím probíhá druhý běh práce s odsouzenými, přičemž až v tomto byly použity evaluační dotazníky, pomocí kterých budeme hodnotit do jaké míry došlo u pachatelů ke změně náhledu na spáchanou trestnou činnost a její dopady po absolvování programu VIT. I přesto, že VS ČR disponuje různými programy pro odborné zacházení s pachateli TČ, tak žádný nebyl v takovém rozsahu zaměřen právě na odpovědnost pachatelů vůči obětem trestných činů a dopady vlastního jednání na životy jiných. V tomto je program VIT specifický a jedinečný.

22 U této aktivity, na základě již realizovaných dvou běhů programu, předpokládáme, že by celkový počet plánovaných účastníků mohl převýšit původní odhady. Taktéž rozšíření aktivity do dalších věznic vnímáme jako známku kvality. KA 03 Rozvoj restorativní praxe V rámci této aktivity jsme zatím pouze mapovali problematiku a v následujícím období budeme provádět evaluaci vycházející ze zadání zakázky. Z pohledu evaluátora vnímáme jako přínosné realizování této aktivity v souvislosti s realizací KPP. Vzájemná provázanost mezi jednotlivými aktivitami by měla umožnit lepší návrat odsouzeného do společnosti a opětovné zapojení se do řádného života. KA 04 Odborná diskuzní platforma V rámci této klíčové aktivity jsme doposud sledovali jednání, v rámci kterého se odborníci z různých odvětví, které jsou zainteresovány do problematiky KPP, snaží o navržení a aplikace systémových změn týkajících se institutu podmíněného propuštění.

23 Příloha 1: Postoj soudců a státních zástupců zapojených do projektu Křehká šance II k práci a výsledkům práce Komise pro podmíněné propuštění a k agendě podmíněného propuštění. Výstupy z šetření: 1) Projednávání žádosti o PP Q1: Jaká je dle Vašeho názoru úroveň přípravy odsouzeného na PP v rámci výkonu trestu odnětí svobody? Odpovědi na otázku týkající se úrovně přípravy odsouzených na PP v rámci výkonu trestu odnětí svobody byly poměrně různorodé a téměř by se dalo říci, že co soudce to trochu jiný názor. Ovšem často se soudci vyjadřovali ve smyslu specifičnosti každého případu a individuality každého odsouzeného. Soudci tedy vnímají každého odsouzeného jako individualitu odlišující se kriminální minulosti, jednáním v přítomnosti (ve VTOS) a vyhlídkami do budoucnosti. Připravenost odsouzených na PP vnímají dotazovaní soudci s ohledem na svou soudní minulost či na zvyklosti regionu, v němž soudí, odlišně. V rámci dotazování jsme se setkali s názory, že se odsouzení nepřipravují vůbec, protože žádost o PP vnímají jako svou zákonnou povinnost a podávají si je tedy vždy, když je to možné. Všichni se chcou dostat pryč, pokud si žádají. Takže někdo se snaží více, někdo méně, to já jako takhle obecně říct nedokážu. To není tak jednoznačně možné říct, protože některý odsouzený je velmi dobře připravený, má připravené podklady, to znamená, že má zajištěno bydlení, což dokládá potvrzením, že má zajištěno zaměstnání, což dokládá potvrzením, navazuje spolupráci s probační službou případně. Naopak některý přijde a pouze na základě jeho formální žádosti, která spočívá v jedné větě, přichází k veřejnému zasedání. Rozhodně to nelze paušalizovat, je to u každého jiné. Já si myslím, že to taky záleží dost individuálně. Ono záleží celkově na osobnosti a trestní minulosti odsouzeného. Jedná se jak o formální žádosti, kterými někteří odsouzení buď testují způsob rozhodnutí, zkouší možnost propuštění, tak i cílený postup podpořený procesem proměny v průběhu výkonu trestu. Mám takové žádosti, které se, když to přeženu, odbydou jednou větou, chci podmíněně propustit, jo? A pak mám takové žádosti, které vypadají téměř, jako by byly od advokáta.

24 Poměrně často se však objevil názor, že jde pouze o formální záležitost, na kterou mají odsouzení právo, a proto si žádost podávají. Bez ohledu na jakoukoliv skutečnost a bez přípravy. Někteří prostě uplyne jim doba a bez ohledu na to jejich hodnocení v podstatě napíšou jednu větu, že využívají té příležitosti a podávají a víc to neřeší. Každý odsouzený, v okamžiku když má možnost žádat o PP, tak to udělá. Nemyslím si, že by se na to nějak extra připravovali, dokonce si myslím, že mnohdy to podají, i když ví, že nemají šanci, podají to za každou cenu. Podle mě tam není příprava žádná. To je většinou ad hoc rozhodnutí, že teď hned nebo až podle jeho názoru uplyne lhůta, žádá o podmínečné propuštění. Že by tam byla nějaká jednoznačná příprava toho odsouzeného tam není. se jaksi usídlil pocit, že na to mají právo. To znamená, vychází se z toho, že když vykonají půlku, tak že mají právo na to, aby byli podmíněně propuštěni, a v podstatě zkouší to stále, stále dokola. Samozřejmě tím, že je to řízení bezplatné, tak oni, ať už podmínky nesplňují naprosto transparentně z našeho pohledu, tak samozřejmě ty žádosti podávají. Jakmile se naskytne nějaká šance podat žádost o zmírnění trestu, tak ji odsouzený vždycky podá. Že má na to právo, a proto to podá. Kdyby to třeba bylo zpoplatněné a neexistovala by možnost osvobození od toho poplatku, tak vám garantuju, že by těch žádostí ubylo. A ne proto, že by na to jako neměli peníze, ale proto, že by nad tím více přemýšleli. Někteří soudci se pozastavili nad připraveností vězňů na samotné soudní jednání. Kdy určitá část odsouzených je dle nich schopna kopírovat nějaký vzorec jednání, který je žádoucí, ale ne vždy to úplně vychází z jejich přesvědčení a z jejich nápravy. Zatímco u některých jejich přípravu vnímají jako formální či nedostatečnou Odsouzení jsou většinou lidé obdařeni inteligencí, která jim postačuje k tomu, aby si v rámci vězeňského prostředí předali informace potřebné k tomu, co je sledováno a vyžadováno u podmíněného propuštění a tomuto své chování často účelově podřizují. Samozřejmě znají rozhodovací praxi okresního soudu i odvolacího soudu, takže oni v zásadě připravení jsou. Vědí, co se má do té žádosti napsat a co si mají zajistit. Ale víte, ta příprava lidí je na ty PPčka no tak opravdu těch 30% se připraví a ten zbytek jenom doslova sprostě využívá toho, že si můžou to PPčko podat a myslej si, že jako, že, že já nevím co, no.

25 tak u jiných oceňují jejich snahu a aktivitu. Někteří soudci nám sdělili, že se setkali s odsouzenými, kteří byli na jednání velice dobře připraveni, dopředu si zajistili nejen formální potvrzení o bydlení a o práci, ale začali i jednat s poškozenými, či se o to alespoň snažili (a to dříve než těsně před zahájením řízení o PP). Pokud ten člověk je aktivní a kontaktuje centra, která mu můžou pomoci (KŠ, PMS, Renarkon, psychiatrická ambulance), abych uvažovala o tom, že má zájem podchytit ty své problémy tak, aby nedocházelo ke komplikacím na svobodě tak samozřejmě ten odsouzený je na to z mého pohledu vždycky lépe, protože u něj mám pocit, že je schopen na sobě aktivně pracovat. Oni si mnohdy vedou statistiky kdo, jak rozhoduje to je sofistikovaná činnost zejména takových těch chytřejších, kteří tam jsou. Oni to opravdu analyzují a dokáží vám ty statistiky říct možná lépe než ten samotný soud, kdo jak rozhoduje, kdo jak se na co dívá atd. To ale bych řekl, že není špatně jo, to je dobře, tam jde o to, aby oni projevili aktivitu. Já rozumím tomu, že ten odsouzený, když je nemajetný, že nemůže zaplatit náhradu škody, ale nepochybně může učinit kroky tak, aby bylo vidět, že nad tím přemýšlí, minimálně se snaží o to, aby třeba dosáhl dohody o náhradě škody třeba ve splátkách. Samozřejmě ten poškozený to nemusí akceptovat, ale prostě musím vidět z pohledu soudce snahu toho odsouzeného a podotýkám upřímně míněnou snahu ne žádný jeden omluvný dopis. Mnohdy si však ani soudci nejsou jisti, jak zda je aktivita odsouzených opravdová či zda jde pouze o účelové jednání. Samozřejmě že jsou odsouzení v mnoha případech limitováni příjmem ve výkonu trestu, obecně však vědí, že je třeba škodu řešit. Oslovují instituce, poškozené, exekutory apod. avšak je obtížné odlišit upřímnou snahu škodu odčinit od snahy prezentovat se kladně při podmíněném propuštění. No otázku, co by se mělo v této oblasti změnit v rámci VTOS většina z dotazovaných neměla konkrétní názor. Dle slov některých dotazovaných, pokud by se něco měnit mělo, tak by to měl být větší tlak na odsouzené ze strany věznice, aby si již v průběhu výkonu trestu začali řešit některé věci, které se týkají jejich trestní minulost a souvisí s jejich budoucností na svobodě. Soudci by nejvíce ocenili vedení odsouzených k aktivitě, která by však pramenila z jejich přesvědčení. A především, aby to vše neřešili na poslední chvíli, až ve spojení s vidinou PP. Aby se snažili už ve výkonu trestu řešit si svoje finanční závazky. Třeba u odsouzených, kteří mají povinnost k náhradě škody. V podstatě 90% z nich vůbec neřeší to, že by se měli těm poškozeným alespoň omluvit nebo řešit nějaký splátkový kalendář nebo něco takového.

26 On je ve VTOS třeba 6 roků, podá si v polovině žádost o PP a škodu začne řešit měsíc před tím, než podá žádost. Z odpovědí soudců taktéž nelze odvodit jednoznačný závěr týkající se připravenosti odsouzených v čase, což svým tvrzením vyjádřil i jeden ze soudců. Nemyslím si, že by se dalo zobecnit tvrzení, že v čase se mění připravenost odsouzených k propuštění. Pokud lze dovodit skutečný záměr vést řádný život, zde jistě připravenost může stoupat. Mezi dotazovanými soudci byli tací, kteří spatřují proces neustálého zlepšování připravenosti odsouzených. Já myslím, že se mění, mění se pozitivně. Jestli v minulosti úplně zapomínali na to, že mají nějakou povinnost nahradit škodu, tak v dnešní době, to jsou věci zcela standardní, kdysi byly spíše výjimečné. Teď je spíše výjimečné, pokud taková žádost tyto skutečnosti neobsahuje. Takže v čase můžu říct, že k zlepšení dochází, nicméně to zlepšení je kontinuální a ono souvisí s tím, co zákon začíná vyžadovat, případně co sleduje. Avšak vyskytly se zde i názory, že se situace a postoj odsouzených již leta nemění. Já si myslím, že je to stále stejně. Já tu praxi vykonávám v tomhle úseku nějakých 15 let a zdá se mi, že se na tom v zásadě nic nemění. Že ti odsouzení jsou přesvědčení o tom, že na to mají nárok, zákonný, byť tomu tak není, často to i píší do těch žádostí. Je to vlastně pořád, pořád to stejné. Q2: Setkáváme se s názorem, že řada odsouzených podáním žádosti o PP pouze zkouší systém bez jakékoliv vlastní aktivity v přípravě na své propuštění. Vnímáte současné podmínky pro podání žádosti o PP jako dostačující, anebo se domníváte, že by měl trestní zákon pro případ žádosti o PP stanovit další, které by musely být v době podání žádosti o PP splněny (např. odsouzený by musel v průběhu VTOS začít splácet náhradu škody, absolvovat resocializační program apod.).? Současná úprava podmínek pro podání žádosti o PP je soudci vnímána odlišně. Názory soudců na současné podmínky pro podání žádosti o PP by se daly jednoduše rozdělit na dvě základní skupiny. Asi třetina oslovených se vyjádřila k vnímání současné právní úpravy kladně, přičemž jako pozitivní vnímají zejména široký prostor pro rozhodování. Myslím si, že v zákoně je to podchyceno dokonale, ten půlroční cyklus, který jim znemožňuje si dříve podat žádost, pokud je to zamítnuto. To bych řekla, že je odpovídající.