NMIN102 Programování /2 Z, Zk
|
|
- Nikola Kubíčková
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 NMIN102 Programování /2 Z, Zk Pavel Töpfer Katedra softwaru a výuky informatiky MFF UK MFF Malostranské nám., 4. patro, pracovna 404 pavel.topfer@mff.cuni.cz Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 1
2 Přehled učiva Ukazatel, dynamicky alokované proměnné, dynamické datové struktury Operace s lineárními spojovými seznamy Halda, další algoritmy vnitřního třídění, K-tý nejmenší prvek Binární soubory, vnější třídění Dynamické programování Grafy základní pojmy, reprezentace grafu v programu Programová realizace základních grafových algoritmů Binární stromy, binární vyhledávací stromy, obecné stromy Aritmetické notace, vyhodnocení aritmetického výrazu Vyvážené stromy (AVL-stromy, B-stromy) Hešování, hešovací tabulky Modulární programování Objektové programování Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 2
3 Studijní zdroje Prezentace z přednášek (často rozšířené a doplněné) a ukázkové programy - aktuálně vždy po přednášce na webu přednášejícího Pavel Töpfer: Algoritmy a programovací techniky Prometheus Praha 1995, 2. vydání 2007 tištěná v knihovnách, k zakoupení pouze jako e-kniha Martin Mareš, Tomáš Valla: Průvodce labyrintem algoritmů CZ.NIC Praha 2017 text pdf zdarma ke stažení Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 3
4 Zápočet - o udělení rozhoduje cvičící * domácí úkoly, příp. písemky, práce na cvičeních * zápočtový program (náročnější než v ZS) + písemná dokumentace k zápočtovému programu Zkouška - k účasti na zkoušce není nutné předchozí získání započtu - zahrnuje i učivo předmětu NMIN101 Programování 1 - část písemná a ústní (zkouška není u počítačů) * písemná část malý příklad operace s ukazateli a dynamickými datovými strukturami * písemná část velký příklad vyřešení rozsáhlejšího algoritmického problému * v ústní části diskuse o řešení písemky + teorie Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 4
5 Alokace paměti - způsob přidělování paměťového prostoru proměnným: 1. statická alokace - paměť přidělena pevně na celou dobu výpočtu - překladač zná umístění efektivní kód při přístupu k proměnné - použití pro proměnné deklarované v hlavním programu - překročení kapacity prostoru pro statická data ohlásí překladač Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 5
6 2. alokace na zásobníku (stack) - pro proměnné deklarované v procedurách a funkcích - paměť je přidělována v aktivačních záznamech na zásobníku (je v nich také návratová adresa a další technické údaje) - paměť přidělena vždy při zavolání procedury, při ukončení je opět uvolněna (lokální proměnné zanikají, jejich hodnoty se ztrácejí) - výhoda: úspora paměti (proměnné nemající momentálně význam nezabírají místo), umožnění rekurzivních volání (více exemplářů) - překročení kapacity zásobníku běhová chyba Stack overflow Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 6
7 3. dynamická alokace na haldě (heap) - přidělování paměti na explicitní žádost programu během výpočtu - na přidělené úseky paměti program odkazuje pomocí speciálních proměnných typu ukazatel (paměťových adres) - nepotřebnou paměť program opět sám explicitně uvolňuje - uvolňování úseků paměti nemusí být v opačném pořadí než jejich přidělování jako je tomu u zásobníku vznikají díry (fragmentace paměti) - překročení kapacity haldy běhová chyba Heap overflow Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 7
8 Výhody dynamické alokace - proměnné existují jen po dobu, kdy jsou skutečně potřeba - velikost podle skutečné potřeby (až po zjištění velikosti vstupních dat) - na haldě může být k dispozici více paměti než ve statickém segmentu a na zásobníku - práce s ukazateli, možnost vytvářet dynamické datové struktury Nevýhody dynamické alokace - dynamicky alokované proměnné nemají svůj jednoznačný identifikátor, přistupuje se k nim prostřednictvím ukazatelů pomalejší přístup k datům větší nebezpečí chyby při psaní programu Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 8
9 Práce s dynamicky alokovanými proměnnými - program žádá o přidělení paměti určité velikosti (buď přímo uvede počet bytů, nebo chce alokovat proměnnou určitého typu) - paměťovou adresu přidělené paměti program převezme do speciální proměnné typu ukazatel - pomocí ukazatele program k dynamicky alokované proměnné přistupuje a manipuluje s ní jako s každou jinou proměnnou příslušného typu - když už proměnná není potřeba, program ji uvolní ( možnost využití uvolněné paměti pro následné alokace) Pavel Töpfer, 2019 Programování 2-1 9
10 Halda (heap) - paměť určená pro realizaci dynamických alokací - správce haldy = program na evidenci přidělených a uvolněných úseků, sousední volné úseky spojuje (aby byly větší souvislé kusy) - obsazené úseky nelze v paměti přesouvat (vedou na ně odkazy z programu) fragmentace paměti - nové žádosti o alokaci se realizují v uvolněných úsecích haldy, strategie přidělování paměti first-fit (první použitelný) a best-fit (nejmenší použitelný úsek) - automatické uvolňování a posouvání úseků = garbage collector v Pascalu není - nelze-li uspokojit žádost o alokaci běhová chyba Heap overflow Pavel Töpfer, 2019 Programování
11 Dynamicky alokované proměnné v Pascalu Typ ukazatel pro uložení jedné paměťové adresy proměnná může ukazovat vždy jen na data určitého typu type T = ; Uk = ^T; var P, Q: Uk; {co chceme dynamicky alokovat} {typ ukazatel na T } {proměnné typu ukazatel na T } Lze psát přímo var P, Q: ^T; například type T1 = record X: real; Y: char end; var P1: ^T1; type T2 = array[1..10] of integer; var P2: ^T2; Pavel Töpfer, 2019 Programování
12 Alokace paměti procedura new(p) - velikost požadované paměti je určena datovým typem, pro který je deklarován ukazatel P (doplní překladač) - alokuje se zpravidla nejbližší násobek 8 bytů (věc implementace) - ve výstupním parametru P procedura vrací adresu přidělené paměti - pozor původní hodnota proměnné P se ztratí Uvolnění paměti procedura dispose(p) - velikost uvolňované paměti je určena datovým typem, pro který je deklarován ukazatel P (doplní překladač) - ve vstupním parametru P se proceduře předává adresa uvolňované paměti - pozor hodnota proměnné P se přitom nezmění (P dál ukazuje na uvolněnou paměť) Pavel Töpfer, 2019 Programování
13 Zjištění stavu paměti funkce MemAvail velikost volné paměti na haldě v bytech funkce MaxAvail velikost největšího souvislého volného úseku paměti na haldě v bytech Operace s ukazateli - získání nové hodnoty (dosavadní hodnota ukazatele se ztratí) * voláním new new(p) * dosazením Q:=P dosazovat lze jen mezi ukazateli téhož typu - konstanta nil = neukazuje nikam Q:=nil kompatibilní se všemi ukazatelovými typy význam: speciální hodnota těch ukazatelů, které momentálně nikam neukazují prevence před možným chybným odkazem, zakončení dynamických datových struktur (bude později) Pavel Töpfer, 2019 Programování
14 - porovnání ukazatelů pouze relační operátory =, <> if P = Q then while P <> nil do porovnávat lze jen ukazatele téhož typu - přístup k dynamicky alokované proměnné, na kterou ukazuje P: P^ P1^.X := 3.14; write(p1^.y); for I:=1 to 10 do read(p2^[i]); - k jedné dynamicky alokované proměnné můžeme přistupovat zároveň (nebo postupně) pomocí více různých ukazatelů new(p); Q := P; Q^.A := 15; write(p^.a); {vypíše 15 } dispose(q); {uvolní paměť alokovanou pomocí new(p)} Pavel Töpfer, 2019 Programování
15 Rozlišujte: Q := P; dosazení hodnoty ukazatele P do ukazatele Q, tzn. Q začne ukazovat na tu proměnnou, na kterou právě ukazuje P (neprovádí se nová alokace) Q^ := P^; dosazení hodnoty dynamicky alokované proměnné P^ do proměnné Q^ (ta musí být naalokována), hodnoty ukazatelů P, Q se tím nezmění if Q = P then test, zda ukazatele P, Q ukazují na stejné místo v paměti if Q^ = P^ then test, zda hodnoty dynamicky alokovaných proměnných P^, Q^ jsou stejné (mohou to ale být různé proměnné) Pavel Töpfer, 2019 Programování
16 Pozor na ztrátu přístupu k dynamicky alokované proměnné! Provedením new(p) nebo P:=Q se ztratí dosavadní hodnota proměnné P. Pokud na proměnnou P^ neukazuje ještě jiný ukazatel, stane se proměnná P^ nedostupnou nelze nadále pracovat s její hodnotou, ale není ani možné uvolnit ji ( smetí v paměti). Pozor na chybné použití ukazatelové proměnné, která ukazuje na uvolněné místo v haldě! Dispose(P); P^.A:=10; Po provedení dispose(p) se hodnota P nezmění, P nyní ukazuje do haldy na místo evidované jako uvolněný úsek. Obsah této proměnné využívá správce haldy pro svoji organizaci seznamu uvolněných úseků zápis do P^ může znamenat destrukci seznamu uvolněných úseků haldy. Pavel Töpfer, 2019 Programování
17 Procedury mark release - alternativní způsob uvolňování paměti (alternativa k proceduře dispose) - volání mark(p) do ukazatele P se zaznamená adresa vrcholu obsazené části haldy (P je libovolného ukazatelového typu) - volání release(p) uvolní se obsazená část haldy od adresy zaznamenané v ukazateli P - s haldou se tedy pracuje tak trochu jako se zásobníkem - příklad použití: několik procedur v programu používá schéma * na začátku procedury mark * v proceduře podle potřeby opakovaně new * na konci procedury najednou uvolnit pomocí release všechno, co procedura alokovala - nekombinovat dispose a release v jednom programu! syntaxe to připouští, ale výpočet může být nekorektní Pavel Töpfer, 2019 Programování
18 Dynamické datové struktury Vytvářejí se během výpočtu z dynamicky alokovaných proměnných, průběžně mohou podle potřeby měnit svoji velikost. Realizace: dynamicky se alokuje záznam, který má mezi svými položkami jednu nebo více položek typu ukazatel, ty ukazují na další dynamicky alokované záznamy, atd. (ukončení pomocí nil). V jedné dynamické struktuře mohou být provázány záznamy téhož typu nebo různých typů (méně časté). Příklady: lineární spojový seznam, binární strom, obecný strom, graf. Pavel Töpfer, 2019 Programování
19 Dynamická pole - v Pascalu existují standardně pouze statická pole počet prvků musí být znám už v době překladu - pomocí New lze sice pole alokovat dynamicky, ale musí mít rovněž předem známou velikost - dynamické pole lze vytvořit v TP pomocí alokační procedury GetMem (a uvolnit pomocí FreeMem) až v době výpočtu určíme potřebný počet prvků - i v tomto případě je velikost alokovaného pole dále neměnná (nelze ho podle potřeby třeba dodatečně zvětšit, jako v některých jiných programovacích jazycích) Pavel Töpfer, 2019 Programování
20 GetMem(P, N) žádost o dynamické přidělení N bytů paměti, adresu přidělené paměti chceme převzít do ukazatele P P může být ukazatel libovolného typu, jeho typ neurčuje velikost alokace jako v případě procedury New FreeMem(P, N) žádost o uvolnění N bytů paměti, adresu uvolňované paměti předáváme v ukazateli P P může být opět ukazatel libovolného typu, jeho typ neurčuje velikost uvolňované paměti jako v případě procedury Dispose Pavel Töpfer, 2019 Programování
21 program DynamickePole; {příklad: jednorozměrné pole celých čísel} type Pole = array[1..maxint] of integer; Uk = ^Pole; var P : Uk; N : integer; {potřebný počet prvků pole} V : integer; {potřebná velikost alokace paměti} I : integer; begin N := 200; {libovolná hodnota, kterou získáme na základě vstupních dat a předchozího výpočtu} V := N * SizeOf(integer); GetMem(P,V); {vytvoření pole o N položkách} for I:=1 to N do P^[I] := I; {libovolná práce s prvky pole P^} for I:=1 to N do write(p^[i]:4); FreeMem(P,V); {uvolnění paměti - zrušení pole} end. Pavel Töpfer, 2019 Programování
type Obdelnik = array [1..3, 1..4] of integer; var M: Obdelnik;
Vícerozměrné pole type Obdelnik = array [1..3, 1..4] of integer; var M: Obdelnik; M[2,3] := 3145; - počet indexů není omezen (v praxi obvykle nejvýše tři) - více indexů pomalejší přístup k prvku (počítá
VíceAnotace. Pointery. Martin Pergel,
Anotace Pointery K čemu jsou dynamické proměnné? K mnoha algoritmům bychom potřebovali pole proměnlivé délky nebo aspoň jinou datovou strukturu proměnlivé délky. Jak implementovat frontu a zásobník? Použijeme
VíceDynamické datové struktury
Dynamické datové struktury Pavel Töpfer, KSVI MFF UK Praha OBSAH 1. Způsoby alokace paměti... 2 1.1 Základní druhy proměnných... 2 1.2 Dynamicky alokované proměnné v Pascalu... 4 1.3 Rozšíření Turbo Pascalu...
VíceTest prvočíselnosti. Úkol: otestovat dané číslo N, zda je prvočíslem
Test prvočíselnosti Úkol: otestovat dané číslo N, zda je prvočíslem 1. zkusit všechny dělitele od 2 do N-1 časová složitost O(N) cca N testů 2. stačí zkoušet všechny dělitele od 2 do N/2 (větší dělitel
VíceVyučovací hodina. 1vyučovací hodina: 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny. Procvičení nové látky
Vyučovací hodina 1vyučovací hodina: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové látky Shrnutí 5 min 20 min 15 min 5 min 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové
VíceDynamické datové typy a struktury
.. a Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Programovací techniky a 2 / 18 Uchovávají adresu v paměti Programovací techniky a 2 / 18 Uchovávají
VíceStruktura programu v době běhu
Struktura programu v době běhu Miroslav Beneš Dušan Kolář Struktura programu v době běhu Vztah mezi zdrojovým programem a činností přeloženého programu reprezentace dat správa paměti aktivace podprogramů
VíceSpráva paměti. doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 /
Správa paměti doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah přednášky Motivace Úrovně správy paměti. Manuální
VíceReprezentace aritmetického výrazu - binární strom reprezentující aritmetický výraz
Reprezentace aritmetického výrazu - binární strom reprezentující aritmetický výraz (2 + 5) * (13-4) * + - 2 5 13 4 - listy stromu obsahují operandy (čísla) - vnitřní uzly obsahují operátory (znaménka)
VíceO datových typech a jejich kontrole
.. O datových typech a jejich kontrole Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Typová kontrola Programovací techniky O datových typech
VíceImplementace seznamů do prostředí DELPHI pomocí lineárního seznamu
Implementace seznamů do prostředí DELPHI pomocí lineárního seznamu Ukazatel a dynamické datové struktury v prostředí DELPHI Důležitým termínem a konstrukčním programovým prvkem je typ UKAZATEL. Je to vlastně
VíceProgramování v C++, 2. cvičení
Programování v C++, 2. cvičení 1 1 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2018/2019 Přehled 1 Operátory new a delete 2 3 Operátory new a delete minule
VíceMaturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti
VíceAnotace. Pointery, dynamické proměnné
Anotace Třídění, Pointery, dynamické proměnné Radix- alias bucketsort Třídíme-li celá (přirozená) čísla, jejichž velikost je omezena, můžeme využít toho, že v desítkovém zápisu je na každé pozici jen jedna
VíceČtvrtek 8. prosince. Pascal - opakování základů. Struktura programu:
Čtvrtek 8 prosince Pascal - opakování základů Struktura programu: 1 hlavička obsahuje název programu, použité programové jednotky (knihovny), definice konstant, deklarace proměnných, všechny použité procedury
VíceSpojová implementace lineárních datových struktur
Spojová implementace lineárních datových struktur doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 13. března 2017 Jiří Dvorský (VŠB
VíceSpráva paměti. Karel Richta a kol. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Karel Richta, 2016
Správa paměti Karel Richta a kol. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Karel Richta, 2016 Objektové modelování, B36OMO 10/2016, Lekce 2 https://cw.fel.cvut.cz/wiki/courses/xxb36omo/start
VíceProgramovací jazyk. - norma PASCAL (1974) - implementace Turbo Pascal, Borland Pascal FreePascal Object Pascal (Delphi)
Programovací jazyk - norma PASCAL (1974) - implementace Turbo Pascal, Borland Pascal FreePascal Object Pascal (Delphi) Odlišnosti implementace od normy - odchylky např.: nepovinná hlavička programu odlišná
Více2) Napište algoritmus pro vložení položky na konec dvousměrného seznamu. 3) Napište algoritmus pro vyhledání položky v binárním stromu.
Informatika 10. 9. 2013 Jméno a příjmení Rodné číslo 1) Napište algoritmus pro rychlé třídění (quicksort). 2) Napište algoritmus pro vložení položky na konec dvousměrného seznamu. 3) Napište algoritmus
VícePointery II. Jan Hnilica Počítačové modelování 17
Pointery II 1 Pointery a pole Dosavadní způsob práce s poli zahrnoval: definici pole jakožto kolekce proměnných (prvků) jednoho typu, umístěných v paměti za sebou int pole[10]; práci s jednotlivými prvky
VíceALGORITMIZACE A PROGRAMOVÁNÍ
Metodický list č. 1 Algoritmus a jeho implementace počítačovým programem Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení pojmů algoritmus a programová implementace algoritmu. Dále je cílem seznámení
VíceDatové typy a struktury
atové typy a struktury Jednoduché datové typy oolean = logická hodnota (true / false) K uložení stačí 1 bit často celé slovo (1 byte) haracter = znak Pro 8-bitový SII kód stačí 1 byte (256 možností) Pro
VíceLineární datové struktury
Lineární datové struktury doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 13. března 2017 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Lineární datové
Více- znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku
Znaky - standardní typ char var Z, W: char; - znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku - v TP (často i jinde) se používá kódová
VíceObecná informatika. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Podzim 2012
Obecná informatika Přednášející Putovních přednášek Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Podzim 2012 Přednášející Putovních přednášek (MFF UK) Obecná informatika Podzim 2012 1 / 18
VíceMichal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Více1. Převeďte dané číslo do dvojkové, osmičkové a šestnáctkové soustavy: a) 759 10 b) 2578 10
Úlohy- 2.cvičení 1. Převeďte dané číslo do dvojkové, osmičkové a šestnáctkové soustavy: a) 759 10 b) 2578 10 2. Převeďte dané desetinné číslo do dvojkové soustavy (DEC -> BIN): a) 0,8125 10 b) 0,35 10
VícePascal. Katedra aplikované kybernetiky. Ing. Miroslav Vavroušek. Verze 7
Pascal Katedra aplikované kybernetiky Ing. Miroslav Vavroušek Verze 7 Proměnné Proměnná uchovává nějakou informaci potřebnou pro práci programu. Má ve svém oboru platnosti unikátní jméno. (Připadne, musí
Více1. D Y N A M I C K É DAT O V É STRUKTUR Y
1. D Y N A M I C K É DAT O V É STRUKTUR Y Autor: Petr Mik Abychom se mohli pustit do dynamických datových struktur, musíme se nejdřív podívat na datový typ ukazatel. 1. D AT O V Ý TYP U K A Z AT E L Datové
VíceObsah. Předmluva 13 Zpětná vazba od čtenářů 14 Zdrojové kódy ke knize 15 Errata 15
Předmluva 13 Zpětná vazba od čtenářů 14 Zdrojové kódy ke knize 15 Errata 15 KAPITOLA 1 Úvod do programo vání v jazyce C++ 17 Základní pojmy 17 Proměnné a konstanty 18 Typy příkazů 18 IDE integrované vývojové
VíceZpracování deklarací a přidělování paměti
Zpracování deklarací a přidělování paměti Účel deklarací -pojmenování objektů -umístění objektů v paměti Tabulka symbolů -uchovává informace o objektech -umožňuje kontextové kontroly -umožňuje operace
VíceNMIN101 Programování 1 2/2 Z --- NMIN102 Programování /2 Z, Zk
NMIN101 Programování 1 2/2 Z --- NMIN102 Programování 2 --- 2/2 Z, Zk Pavel Töpfer Katedra software a výuky informatiky MFF UK MFF Malostranské nám., 4. patro, pracovna 404 pavel.topfer@mff.cuni.cz http://ksvi.mff.cuni.cz/~topfer
VíceÚvod do programování
Úvod do programování Základní literatura Töpfer, P.: Algoritmy a programovací techniky, Prometheus, Praha učebnice algoritmů, nikoli jazyka pokrývá velkou část probíraných algoritmů Satrapa, P.: Pascal
VíceČasová a prostorová složitost algoritmů
.. Časová a prostorová složitost algoritmů Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Hodnocení algoritmů Programovací techniky Časová a prostorová
VíceNázev předmětu: Školní rok: Forma studia: Studijní obory: Ročník: Semestr: Typ předmětu: Rozsah a zakončení předmětu:
Plán předmětu Název předmětu: Algoritmizace a programování (PAAPK) Školní rok: 2007/2008 Forma studia: Kombinovaná Studijní obory: DP, DI, PSDPI, OŽPD Ročník: I Semestr: II. (letní) Typ předmětu: povinný
VícePřednáška. Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
VíceSdílení dat mezi podprogramy
Sdílení dat mezi podprogramy Datové objekty mohou být mezi podprogramy sdíleny pomocí ne-lokálních referenčních prostředí, která jsou vytvářena na základě æ explicitních modifikací (formální parametry
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
VíceZákladní datové struktury III: Stromy, haldy
Základní datové struktury III: Stromy, haldy prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní
VíceRekurze. Pavel Töpfer, 2017 Programování 1-8 1
Rekurze V programování ve dvou hladinách: - rekurzivní algoritmus (řešení úlohy je definováno pomocí řešení podúloh stejného charakteru) - rekurzivní volání procedury nebo funkce (volá sama sebe přímo
VícePřednáška. Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
VíceProgramování v C++ 2, 4. cvičení
Programování v C++ 2, 4. cvičení statické atributy a metody, konstruktory 1 1 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2018/2019 Přehled Přístupová práva
VíceStřední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Předmět: Vývoj aplikací Téma: Pole Vyučující: Ing. Milan Káža Třída: EK3 Hodina: 14 Číslo: V/5 Programování v jazyce
VíceNPRG031 Programování II --- 2/2 Z, Zk
NPRG031 Programování II --- 2/2 Z, Zk paralelka Y St 14:00-15:30 v S3 Pavel Töpfer Kabinet software a výuky informatiky MFF UK MFF Malostranské nám., 4. patro, pracovna 404 pavel.topfer@mff.cuni.cz http://ksvi.mff.cuni.cz/~topfer
VíceProgramovací jazyk Pascal
Programovací jazyk Pascal Syntaktická pravidla (syntaxe jazyka) přesná pravidla pro zápis příkazů Sémantická pravidla (sémantika jazyka) pravidla, která každému příkazu přiřadí přesný význam Všechny konstrukce
Vícedovolují dělení velkých úloh na menší = dekompozice
Podprogramy dovolují dělení velkých úloh na menší = dekompozice Příklad: Vytiskněte tabulku malé násobilky ve tvaru XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX X X 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 X XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
VíceDynamické datové struktury III.
Dynamické datové struktury III. Halda. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecká fakulta UK. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz (Katedra aplikované
VíceNMIN101 Programování 1 2/2 Z --- NMIN102 Programování /2 Z, Zk
NMIN101 Programování 1 2/2 Z --- NMIN102 Programování 2 --- 2/2 Z, Zk Pavel Töpfer Katedra software a výuky informatiky MFF UK MFF Malostranské nám., 4. patro, pracovna 404 pavel.topfer@mff.cuni.cz http://ksvi.mff.cuni.cz/~topfer
VíceNPRG030 Programování I 3/2 Z --- NPRG031 Programování II --- 2/2 Z, Zk
NPRG030 Programování I 3/2 Z --- NPRG031 Programování II --- 2/2 Z, Zk Pavel Töpfer Katedra softwaru a výuky informatiky MFF UK MFF Malostranské nám., 4. patro, pracovna 404 pavel.topfer@mff.cuni.cz http://ksvi.mff.cuni.cz/~topfer
VíceProhledávání do šířky = algoritmus vlny
Prohledávání do šířky = algoritmus vlny - souběžně zkoušet všechny možné varianty pokračování výpočtu, dokud nenajdeme řešení úlohy průchod stromem všech možných cest výpočtu do šířky, po vrstvách (v každé
Vícebfs, dfs, fronta, zásobník, prioritní fronta, halda
bfs, dfs, fronta, zásobník, prioritní fronta, halda Petr Ryšavý 20. září 2016 Katedra počítačů, FEL, ČVUT prohledávání grafů Proč prohledávání grafů Zkontrolovat, zda je sít spojitá. Hledání nejkratší
VíceMaturitní témata. IKT, školní rok 2017/18. 1 Struktura osobního počítače. 2 Operační systém. 3 Uživatelský software.
Maturitní témata IKT, školní rok 2017/18 1 Struktura osobního počítače Von Neumannova architektura: zakreslete, vysvětlete její smysl a popište, jakým způsobem se od ní běžné počítače odchylují. Osobní
VíceŘešení: PŘENESVĚŽ (N, A, B, C) = přenes N disků z A na B pomocí C
Hanojské věže - 3 kolíky A, B, C - na A je N disků různé velikosti, seřazené od největšího (dole) k nejmenšímu (nahoře) - kolíky B a C jsou prázdné - úkol: přenést všechny disky z A na B, mohou se odkládat
VíceMATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
VíceDatové struktury 2: Rozptylovací tabulky
Datové struktury 2: Rozptylovací tabulky prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy
Více3 Co je algoritmus? 2 3.1 Trocha historie... 2 3.2 Definice algoritmu... 3 3.3 Vlastnosti algoritmu... 3
Obsah Obsah 1 Program přednášek 1 2 Podmínky zápočtu 2 3 Co je algoritmus? 2 3.1 Trocha historie............................ 2 3.2 Definice algoritmu.......................... 3 3.3 Vlastnosti algoritmu.........................
VíceBinární soubory (datové, typované)
Binární soubory (datové, typované) - na rozdíl od textových souborů data uložena binárně (ve vnitřním tvaru jako v proměnných programu) není čitelné pro člověka - všechny záznamy téhož typu (může být i
VíceIUJCE 07/08 Přednáška č. 6
Správa paměti Motivace a úvod v C (skoro vždy) ručně statické proměnné o datový typ, počet znám v době překladu o zabírají paměť po celou dobu běhu programu problém velikosti definovaných proměnných jak
VíceTabulka symbolů. Vazba (binding) Vazba - příklad. Deklarace a definice. Miroslav Beneš Dušan Kolář
Vazba (binding) Tabulka symbolů Miroslav Beneš Dušan Kolář vazba = spojení mezi entitou a vlastností okamžik vazby (binding time) při návrhu jazyka při implementaci jazyka během překladu/spojování/zavádění
VícePokročilé programování v jazyce C pro chemiky (C3220) Operátory new a delete, virtuální metody
Pokročilé programování v jazyce C pro chemiky (C3220) Operátory new a delete, virtuální metody Dynamická alokace paměti Jazyky C a C++ poskytují programu možnost vyžádat si část volné operační paměti pro
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2013/2014
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
VíceLineární spojový seznam (úvod do dynamických datových struktur)
Lineární spojový seznam (úvod do dynamických datových struktur) Jan Hnilica Počítačové modelování 11 1 Dynamické datové struktury Definice dynamické struktury jsou vytvářeny za běhu programu z dynamicky
VícePoslední aktualizace: 14. října 2011
Lexikální analýza Překladače, přednáška č. 2 Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz http://fpf.slu.cz/ vav10ui Poslední aktualizace: 14. října 2011 Symboly Co je to
VíceOperační systémy. Jednoduché stránkování. Virtuální paměť. Příklad: jednoduché stránkování. Virtuální paměť se stránkování. Memory Management Unit
Jednoduché stránkování Operační systémy Přednáška 8: Správa paměti II Hlavní paměť rozdělená na malé úseky stejné velikosti (např. 4kB) nazývané rámce (frames). Program rozdělen na malé úseky stejné velikosti
Vícebfs, dfs, fronta, zásobník, prioritní fronta, halda
bfs, dfs, fronta, zásobník, prioritní fronta, halda Petr Ryšavý 19. září 2017 Katedra počítačů, FEL, ČVUT prohledávání grafů Proč prohledávání grafů Zkontrolovat, zda je sít spojitá. Hledání nejkratší
VíceRekurzivní algoritmy
Rekurzivní algoritmy prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy (BI-EFA) ZS
VíceStromy, haldy, prioritní fronty
Stromy, haldy, prioritní fronty prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačů FEL České vysoké učení technické DSA, ZS 2008/9, Přednáška 6 http://service.felk.cvut.cz/courses/x36dsa/ prof. Pavel Tvrdík
VíceSpráva paměti. Ing. Marek Běhálek katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1018 / 597 324 251 http://www.cs.vsb.cz/behalek marek.behalek@vsb.
Správa paměti Ing. Marek Běhálek katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1018 / 597 324 251 http://www.cs.vsb.cz/behalek marek.behalek@vsb.cz Obsah přednášky Motivace Úrovně správy paměti. Manuální a automatická
VíceSémantika Tabulka symbolů Intermediální kód Typová kontrola, přetypování Statická a dynamická sémantika. Sémantická analýza.
Sémantická analýza Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 19. listopadu 2009 Definice (Sémantická analýza) Vstup: konstrukce symbolů vytvořená
VíceZákladní datové struktury
Základní datové struktury Martin Trnečka Katedra informatiky, Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci 4. listopadu 2013 Martin Trnečka (UPOL) Algoritmická matematika 1 4. listopadu 2013
VícePředměty. Algoritmizace a programování Seminář z programování. Verze pro akademický rok 2012/2013. Verze pro akademický rok 2012/2013
Předměty Algoritmizace a programování Seminář z programování Verze pro akademický rok 2012/2013 Verze pro akademický rok 2012/2013 1 Přednášky Jiřina Královcová MTI, přízemí budovy A Tel: 48 53 53 521
VíceMichal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Více1. Implementace funkce počet vrcholů. Předmět: Algoritmizace praktické aplikace (3ALGA)
Předmět: Algoritmizace praktické aplikace (3ALGA) Vytvořil: Jan Brzeska Zadání: Vytvoření funkcí na stromech (reprezentace stromu směrníky). Zadané funkce: 1. Počet vrcholů 2. Počet listů 3. Součet 4.
VíceAbstraktní datové typy FRONTA
Abstraktní datové typy FRONTA Fronta je lineární datová struktura tzn., že ke každému prvku s výjimkou posledního náleží jeden následník a ke každému prvku s výjimkou prvního náleží jeden předchůdce. Do
VíceObjektově orientované programování
10. října 2011 Pragmatické informace Volitelný předmět, zápočet: zápočtový program(s dokumentací), aktivní účast na cvičení(body v CodExu), praktický test, zkouška: zkoušková písemka na objektový návrh
VíceDynamické datové struktury I.
Dynamické datové struktury I. Seznam. Fronta. Zásobník. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecká fakulta UK. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz
VícePředmět: Algoritmizace praktické aplikace
Předmět: Algoritmizace praktické aplikace Vytvořil: Roman Vostrý Zadání: Vytvoření funkcí na stromech (reprezentace stromu haldou). Zadané funkce: 1. Počet vrcholů 2. Počet listů 3. Součet 4. Hloubka 5.
VíceOperační systémy. Přednáška 7: Správa paměti I
Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I 1 Správa paměti (SP) Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který
VíceIUJCE 07/08 Přednáška č. 4. v paměti neexistuje. v paměti existuje
Konstanty I možnosti: přednostně v paměti neexistuje žádný ; o preprocesor (deklarace) #define KONSTANTA 10 o konstantní proměnná (definice) const int KONSTANTA = 10; příklad #include v paměti
VíceOperační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading)
Správa paměti (SP) Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který
VíceDynamické datové struktury IV.
Dynamické datové struktury IV. Prioritní fronta. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecká fakulta UK. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz (Katedra
VícePseudonáhodná čísla = algoritmicky generovaná náhrada za náhodná čísla
Pseudonáhodná čísla = algoritmicky generovaná náhrada za náhodná čísla Použití: - náhodnost při rozhodování např. ve hrách (výběr z více možných stejně dobrých tahů v dané pozici, házecí kostka) - generování
VíceSada 1 - Základy programování
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 - Základy programování 06. Proměnné, deklarace proměnných Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VíceProgramování II. Návrh programu I 2018/19
Programování II Návrh programu I 2018/19 Osnova přednášky Co víme? Objektový návrh programu. Příklad. Co víme? Třída Třída je popisem objektů se společnými vlastnostmi. class private:
VíceFunkce, intuitivní chápání složitosti
Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského sociálního fondu a rozpočtu hlavního města Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Funkce, intuitivní
VíceNPRG030 Programování I, 2015/16 1 / :25:32
NPRG030 Programování I, 2015/16 1 / 21 22. 10. 2015 13:25:32 Podprogramy Příklad: Vytiskněte tabulku malé násobilky ve tvaru XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX X X 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 X
VíceProgramování 2 (NMIN102) Soubory. RNDr. Michal Žemlička, Ph.D.
Programování 2 (NMIN102) Soubory RNDr. Michal Žemlička, Ph.D. Soubor abstrakce vstupního, výstupního či vstupně výstupního zařízení textová, typovaná a netypovaná varianta základní operace: otevření, čtení/zápis,
VíceBinární vyhledávací strom pomocí směrníků Miroslav Hostaša L06620
Binární vyhledávací strom pomocí směrníků Miroslav Hostaša L06620 1. Vymezení pojmů Strom: Strom je takové uspořádání prvků - vrcholů, ve kterém lze rozeznat předchůdce - rodiče a následovníky - syny.
VíceZákladní datové struktury.
. Základní datové struktury. Odvozené datové struktury. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecká fakulta UK. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz
VíceUkazatele, dynamická alokace
Ukazatele, dynamická alokace Karel Richta a kol. katedra počítačů FEL ČVUT v Praze Přednášky byly připraveny s pomocí materiálů, které vyrobili Ladislav Vágner, Pavel Strnad, Martin Mazanec Karel Richta,
VíceAlgoritmizace prostorových úloh
INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Datové struktury Daniela Szturcová
VíceFronta (Queue) Úvod do programování. Fronta implementace. Fronta implementace pomocí pole 1/4. Fronta implementace pomocí pole 3/4
Fronta (Queue) Úvod do programování Michal Krátký 1,Jiří Dvorský 1 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programování, 2004/2005 Fronta uplatňuje mechanismus přístupu FIFO first
VíceÚvod z historie. Kompilátory. Kompilace / Kompilátor Compile / Compiler. Pojem kompilátoru. Úvod z historie
Úvod z historie RNDr. Miroslav Benedikovič John Louis von Neumann r. 1946 nová koncepce počítače (společná paměť pro kód programu a zpracovávaná data) vytvořila podmínky pro vznik softvéru na přípravu
VíceKonstruktory a destruktory
Konstruktory a destruktory Nedostatek atributy po vytvoření objektu nejsou automaticky inicializovány hodnota atributů je náhodná vytvoření metody pro inicializaci, kterou musí programátor explicitně zavolat,
Více09. Memory management. ZOS 2006, L.Pešička
09. Memory management ZOS 2006, L.Pešička Správa paměti paměťová pyramida absolutní adresa relativní adresa počet bytů od absolutní adresy fyzický prostor adres fyzicky k dispozici výpočetnímu systému
VíceVyhledávání. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 21.
Vyhledávání doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 21. září 2018 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Vyhledávání 242 / 433 Osnova přednášky
VícePříklady: (y + (sin(2*x) + 1)*2)/ /2 * 5 = 8.5 (1+3)/2 * 5 = /(2 * 5) = 1.3. Pavel Töpfer, 2017 Programování 1-3 1
Výraz - syntaxe i sémantika podobné jako v matematice - obsahuje proměnné, konstanty, operátory, závorky, volání funkcí - všechny operátory nutno zapisovat (nelze např. vynechat znak násobení) - argumenty
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena
Více7. OBJEKTOVĚ ORIENTOVANÉ PROGRAMOVÁNÍ
Page 1 of 7 7. OBJEKTOVĚ ORIENTOVANÉ PROGRAMOVÁNÍ 1. Úvod 2. Obalení 3. Dědičnost 4. Polymorfismus 5. Statické a virtuální metody 6. Dynamické objekty 7.1 ÚVOD Objektově orientované programování (dále
VíceImplementace binárního stromu směrníky
Téma: Vypracoval: Zdeněk Alčer Implementace binárního stromu směrníky 1. Teorie stromu: Pojem strom je datová struktura, která je v teorii grafů formálně definována jako zvláštní případ grafu bez cyklů.
Více