Řád Pandanales pandánotvaré Dřeviny i byliny s cévami jen schodovitě perforovanými. Listy mají pochvaté dvouřadě nebo trojřadě uspořádané.

Transkript

1 Řád Pandanales pandánotvaré Dřeviny i byliny s cévami jen schodovitě perforovanými. Listy mají pochvaté dvouřadě nebo trojřadě uspořádané. Jednopohlavné květy v palicích podpíraných listenci. Květy s neustálenými počty tyčinek a plodolistů. Celkem zahrnuje tento řád čtyři čeledi:

2 Cyclanthaceae (stromy, byliny nebo liány podobné palmám domácí v tropické Americe), Carludovica palmata

3 Pandanaceae tropické stromy a keře s opěrnými vzdušnými kořeny, listy na kýlu a okrajích ostře pilovitými a kulovitými květenstvími,

4 Stemonaceae (malá čeleď, zahrnující asi 30 tropických druhů; Stemona japonica domácí v Číně obsahuje v kořenech insekticidní látky, účinkující také proti kožním a střevním parazitům) Stemona sp.

5 Velloziaceae (170 druhů význačných pro jihoamerické stepi, brazilské savany a campos). Talbotia elegans

6 Řád Arecales arekotvaré s jedinou čeledí Arecaceae arekovité Atypicky tloustnoucí dřeviny palmy. 210/2500,

7 Vyskytují se zejména v tropech, popř. subtropech celého světa; s výraznou diferenciací také v rámci ostrovů Indického a Tichého oceánu.

8 Kmen zpravidla nevětvený Listy velké (až 20 m dlouhé!), v chocholu na vrcholu kmene, řapíkaté, s jazýčkem, Roystonea

9 čepel zpeřeně nebo dlanitě členěná

10 Listy mívají mohutné pochvy objímající kmen

11 Květy drobné, aktinomorfní, zpravidla jednopohlavné, často homochlamydní nebo achlamydní, v bohatých latovitých květenstvích

12 Okvětí zpravidla nenápadně zbarvené 3+3 Tyčinky 3+3 Pestík často (3) Semeník svrchní

13 Plod tobolka nebo peckovice.

14 Prastarou užitkovou palmou je palma datlová (Phoenix dactylifera), původem snad z jihu Přední Asie.

15 Jediným původním druhem Evropy je středomořská žumara nízká (Chamaerops humilis).

16 Největší semena (maledivské ořechy až 40 cm dlouhé, až 18 kg těžké, vyvíjející se až 7 let) mezi rostlinami má pověstná seychellská palma (Lodoicea seychellarum) jméno mají podle Maledivských ostrovů kam je ze Seychellských ostrovů odnášely mořské proudy.

17 Kokosové ořechy rostou na palmě kokosové (Cocos nucifera) původem snad z Oceánie.

18 Embryo kokosu klíčí skrz otvor v pecce

19 Betelové oříšky rostou betelové palmě (Areca catechu) v indomalajské oblasti.

20 Palmové víno a arak se vyrábí z druhů rodů Borassus

21 a Caryota.

22 Škrobnatou kmenovou dřeň zvanou ságo poskytuje druh Metroxylon rumphii, rovněž z indomalajské oblasti.

23 Liánovitou palmou s až 200 m dlouhým stonkem, významnou pro nábytkářství, je Calamus rotang z Cejlonu a Indie, z něhož se vyrábí ratanový (= rotanový) pletený nábytek, rákosky nebo klepadla na koberce.

24 Dalším rekordmanem mezi rostlinami, tentokrát v délce květenství je Corypha umbraculifera z indomalajské oblasti jejíž lata je až 14 m dlouhá a až 12 m široká.

25 Řád Commelinales S jedinou významnější čeledí Commelinaceae, vyznačující se mírnou sukulencí, bylinnými stonky s kolénky převážně tropických druhů.

26 Listy střídavé, dužnaté, eliptické, s pochvou Tradescantia sillamontana Tradescantia navicularis

27 Květy heterochlamydní, 3četné a 5cyklické Tradescantia virginiana

28 i zygomorfní

29 Okvětní 3 vnější lístky zelené,

30 3 vnitřní korunovitě zbarvené fialové, modré nebo bílé

31 Tyčinky 3+3, nitky často oděné zbarvenými trichomy, jeden kruh bývá často staminoidní

32 Pestík (3). Semeník svrchní.

33 Plody tobolky nebo bobule. Dichorisandra thyrsiflora

34 U nás zplaňuje jeden na zahrádkách občas pěstovaný druh Tradescantia virginiana původem ze Sev. Ameriky, jejíž listy bývají užívány také do salátů.

35 Oblíbenými pokojovými druhy s pestrými listy jsou např. poděnka = blázen (Tradescantia pendula) nebo také Zebrina pendula

36 a Rhoeo discolor.

37 Další tři čeledi patřící do řádu Commelinales jsou: Pontederiaceae Tropické a subtropické byliny na povrchu stojatých vod.

38 Do této čeledi patří plevelný druh vodních cest v USA, Austrálii a v Africe vodní hyacint (Eichhornia crassipes), plovoucí v hustých porostech na hladinách řek, díky břichatě ztlustlým, aerenchymem vyplněným řapíků.

39

40

41 Haemodoraceae Byliny s pouze třemi tyčinkami, vnitřního kruhu, rozšířené hlavně na jižní polokouli.

42 Philydraceae Byliny s cévami omezenými jen na kořeny, zygomorfními oboupohlavnými květy, okvětím 3+2, jednou tyčinkou, G (3), vázané na Austrálii a Indomalajskou oblast.

43 Řád Zingiberales zázvorníkotvaré Zahrnují 8 blízce příbuzných čeledí, především oddenkatých, mohutných bylin s dvouřadými řapíkatými listy se zpeřenou žilnatinou. Květenství dvouřadé s listeny, často nápadně zbarvené. Květy bývají zygomorfní, heterochlamydeické a mají spodní semeník.

44 Mezi nejvýznamnější patří zřejmě: čel. Musaceae banánovníkovité Mohutné (až 15 m vysoké) byliny s velkými listy; 2/50 v tropech.

45 hustě sevřené pochvy tvoří často nepravý kmen.

46 Listy velké, oválné, řapíkaté, se silnou střední žilkou a souběžnými bočními žilkami. Musa acuminata

47 Květy zygomorfní, v převislém (až 3 m dlouhém) klasovitém květenství.

48 Tyčinek pět (+ 1 staminodium)

49 Gyneceum synkarpní, ze 3 plodolistů Semeník spodní

50 Plod tobolka nebo bobule Více různých druhů z jv. Asie se podílelo na vzniku kulturních odrůd banánovníků (Musa), které mají bezsemenné protáhlé žluté bobule. Musa acuminata

51 Příbuznými jsou čeledi: Zingiberaceae, zahrnující vytrvalé tropické byliny s hlízovitými kořeny, v pletivech s éterickými oleji. 50/700 pantropického rozšíření.

52 Listy střídavé, přisedlé nebo krátce řapíkaté.

53 Květenství šišticovitá s masitými listeny podpírajícími květy

54 nebo květenství hroznovitá. Květy synsepalní a sympetalní. Alpinia

55 Jedna fertilní tyčinka vnitřního kruhu se přimyká k čnělce, která je uložena ve žlábku mezi pranými váčky, další dvě staminodia tvoří široký, nápadně zbarvený pysk, dvě staminodia vnějšího kruhu jsou petaloidní, zbývající tyčinka vnějšího kruhu zcela redukovaná. Semeník spodní.

56 Gyneceum (3), plodem dužnatá tobolka Zingiber sp.

57 Patří sem zázvorník lékařský (Zingiber officinale) z jv. Asie, z jehož oddenků se získává koření.

58 Do této čeledi patří i kurkumovník dlouhý (Curcuma longa), jehož oddenky, obsahující žluté barvivo jsou podstatnou součástí směsi koření kari,

59 dále pak také kardamomovník obecný (Elettaria cardamomum), poskytující kardamon užívaný v cukrářství, při výrobě likérů a whisky.

60 Sterlitziaceae podobně jako Musaceae mají 5 tyčinek; zahrnují okrasné rostliny např. Sterlitzia reginae.

61 Do této čeledi patří také mohutná tzv. palma poutníků (Ravenala madagascariensis) až 30 m vysoká, s vějířem dlouhých listů.

62 Heliconiaceae

63 Heliconia sp.

64 Cannaceae dosnovité, tropické a subtropické byliny 1/60 s asymetrickými heterochlamydeickými (K3, C3)

65 květy s jedinou tyčinkou vnitřního kruhu (zbývající dvě přeměněné v petaloidní staminodia),

66 spodním semeníkem a plodem tobolkou.

67 u nás se vzácně pěstuje na zahradách pro okrasu dosna indická (Canna indica) s velkými červenými nebo žlutými květy, původem z Mexika.

68 Z Peru pochází dosna jedlá (Canna edulis) pěstovaná pro hlízovitě ztlustlý škrobnatý oddenek.

69 Marantaceae marantovité, tropické byliny lišící se od dosnovitých na bázi kloubovitě ztlustlým řapíkem. 26/370 v tropech. Patří sem středoamerická maranta třtinová (Maranta arundinacea) užívaná v potravinářství a v lékařství. Druhy rodu Calathea jsou pěstovány pro jejich ornamentální listy

70

71 Costaceae byliny bez aromatických látek, s listy ve šroubovici, jednou tyčinkou (ostatní staminoidní); 4 rody pantropického rozšíření.

72 Lowiaceae jediný rod Orchidantha se třemi druhy v Indomalajské oblasti. Orchidantha maxillarioides

73 Bromeliaceae broméliovité Často epifytické byliny s redukovaným stonkem a redukovanými kořeny. 60/1500 v tropech a subtropech Střední a Jižní Ameriky, vzácně také v západní Africe (rod Pitcairnia jako relikt dřívějšího gondwanského rozšíření). Tvoří sesterskou linii řádu Poales.

74 Listy xeromorfní, pochvaté, často v růžici, vytvářejí žlábky k jímání vody

75 Květy oboupohlavné, v klasovitém květenství, heterochlamydní, velmi často s nápadně barevnými listeny (entomogamie), 3četné

76 Okvětí volné, 3 vnější lístky zelené, 3 vnitřní korunovitě zbarvené Tyčinky 3+3 Pestík (3) Semeník svrchní i spodní Dickia ferrox

77 Plod tobolka nebo bobule, nebo plodenství tvořené celým květenstvím, jeho osou a masitými listeny.

78 Známým užitkovým druhem je ananasovník chocholatý (Ananas comosa), víceletá bylina s růžicí mečovitých listů, původem z Brazílie jejíž plodenství ananas je tvořeno srůstem dužnaté osy květenství, masitých listenů a bobulí.

79 K oblíbeným pěstovaným epifytům patří zejména zástupci rodů Bromelia,

80 Aechmea nidularioides Aechmea, Aechmea miniata Aechmea fasciata

81 Billbergia Billbergia sp.

82 nebo Vriesea.

83 Tillandsia,

84 Extrémní xeromorfní adaptace na epifytismus umožňuje masový výskyt španělského mechu (Tillandsia usnoides) na větvích stromů i na kabelech telefonního vedení.

85 Pravděpodobně blízce příbuzné broméliovitým jsou čeledi Abolbodaceae, Dasypogonaceae, Hanguanaceae, Mayacaceae a Rapateaeceae.

86 Řád Poales lipnicotvaré Byliny, většinou trávovitého (graminoidního) vzhledu. Listy často čárkovité, bez řapíku, rozčleněné v pochvu a čepel, často s jazýčkem. Tracheje ve všech částech těla. Květy často drobné, s tendencemi k četným redukcím (hlavně v okvětí) a tvorbě bohatých, často složených květenství, anemogamní. Gyneceum cénokarpní, u odvozenějších typů až pseudomonomerní. Vajíčka zpravidla se 2 integumenty.

87 Řád zahrnuje zhruba 16 (podle šíře pojetí) čeledí, některých druhově velmi rozsáhlých (Poaceae, Cyperaceae), ale také velmi drobných. Příbuzenské vztahy a návaznost naznačuje následující schéma:

88 Juncaceae sítinovité Trávovité byliny. 9/400 s těžištěm v mírných a studených pásmech severní polokoule, na jižní polokouli zejména v Austrálii

89 Stonek zpravidla oblý Listy trojřadě uspořádané, čárkovité, ploché, nebo trubkovité Luzula variegata

90 Květy drobné, v kruželových květenstvích, často stažených, podepřených listeny

91 Květy oboupohlavné, aktinomorfní. Okvětí 3+3 volné, drobné, nenápadných barev hnědé až černavé, bělavé, zelenavé. Tyčinky 3+3 nebo 3;

92 Pyl se vyvíjí v tetrádách má proto tvar čtyřstěnu

93 Pestík (3) s mnoha vajíčky; Semeník svrchní Juncus balticus

94 Plod tobolka. Semena mívají masíčko. Luzula campestris Luzula sp. Juncus sp. Juncus compressus

95 Chromozómy bez vyznačené centromery (holocentrické) holocentrické chromosomy (Eleocharis, Cyperaceae) monocentrické chromosomy

96 u nás 2/30 rody sítina (Juncus) s pochvami nesrostlými, mnohosemennými tobolkami a bika (Luzula) s pochvami srostlými a tobolkami trojsemennými.

97 K hojnějším patří na vlhkých místech zejména sítina rozkladitá (Juncus effusus)

98 a sítina článkovaná (Juncus articulatus)

99 spolu s druhem bika mnohokvětá (Luzula multiflora),

100 na sušších stráních je častá bika ladní (Luzula campestris),

101 v lesích pak bika hajní (Luzula nemorosa)

102 nebo bika chlupatá (Luzula pilosa),

103 na lesních cestách u nás zdomácněla severoamerická sítina tenká (Juncus tenuis).

104 Cyperaceae šáchorovité Trávovité byliny. 90/4000 převážně v mírných a studených pásmech, hlavně na severní polokouli; u nás domácích 20/130. Preferují vlhčí stanoviště, často na březích vod.

105 Stonek zpravidla trojhranný. Cyperus esculentus Scirpus californicus Cyperus esculentus

106 Listy čárkovité, ploché, střídavé, často trojřadě uspořádané, zpravidla se srostlou pochvou

107

108 Květy drobné v klasovitých květenstvích jednopohlavné,

109 Eleocharis nebo oboupohlavné,

110 každý květ podepřen jednotlivým listenem

111 Eleocharis mamillata Trichophorum Okvětí redukované na štětinky nebo zcela chybějící

112 Tyčinky většinou 3, pylová zrna v tetrádách, které obsahují pouze jediné fertilní pylové zrno

113 Pestík (2-3), lyzikarpní, s jediným vajíčkem Semeník svrchní

114 Plod nažka

115 Chromozómy bez vyznačené centromery (holocentrické) Eleocharis holocentrické chromosomy chromosomy s vyznačenou centromerou - monocentrické

116 Jednopohlavnými květy se vyznačuje zejména rozsáhlý rod ostřice (Carex), která má celosvětově rozšířených téměř 3000 druhů; její nažky jsou zcela obalené a chráněné mošničkou listenového původu.

117 Také klásky ostřic mohou být pohlavně diferencované Carex acutiformis Carex pulicaris Carex dioica

118 Na vlhkých loukách je častá skřípina lesní (Scirpus sylvaticus);

119 v listnatých lesích pak roste ostřice prstnatá (Carex digitata),

120 ostřice lesní (Carex sylvatica);

121 na březích vod se vytvářejí souvislé porosty: mohutný skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris),

122 bahnička bahenní (Eleocharis palustris)

123 a ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria)

124 ostřice štíhlá (Carex gracilis),

125 na rašelinných loukách jsou časté: ostřice černá (Carex nigra)

126 a suchopýr úzkoliský (Eriophorum angustifolium), jehož okvětí se přeměňuje v dlouhý bílý chmýr.

127 Na vrchovištích najdeme často suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum)

128 Ve starověkém Egyptě bylo dřeňové aerenchymatické pletivo stonků šáchoru papírodárného (Cyperus papyrus) základní surovinou pro výrobu papyru.

129 K oblíbeným druhům pěstovaným v květináčích patří zejména šáchor střídavolistý (Cyperus alternifolius), původem z Austrálie.

130 Poaceae lipnicovité Trávovité byliny. 600/10000 kosmopolitně; u nás původních 80/200.

131 Tvoří časté dominanty v savanách, pampách, prériích stepích, v tundře, v subalpínském stupni pohoří na loukách i pobřežích vod

132 Stonek zpravidla duté, oblé stéblo s kolénky (interkalární meristémy)

133 Listy čárkové, dvouřadě uspořádané

134 listy s výraznou, zpravidla nesrostlou, pochvou a často také s jazýčkem

135 někdy také s oušky (auriculae) jazýček v ústí pochvy ouška

136 Listy často drsné díky inkrustaci křemičitými tělísky, které při neopatrné manipulaci mohou pořezat prsty

137 Květy drobné, nejčastěji oboupohlavné, s výrazně redukovaným okvětím v kláscích, skládajících složitá lichoklasovitá nebo latnatá květenství.

138 Klásky jedno- až vícekvěté, charakteristické stavby: klásek je podepřen listenem, nazývaným pleva; každý jeden květ klásku je pak chráněn dvěma šupinovitými k sobě sevřenými útvary, z nichž vnější je podpůrným listenem květu a nazývá se plucha (často je opatřená osinou), druhá vnitřní vznikla srůstem 2 lístků vnějšího kruhu okvětí a nazývá se pluška (nemívá osinu ale zoubky, třetí lístek vnějšího okvětního kruhu zanikl);

139 v době květu se plucha a pluška oddálí (květ se otevře) stane se tak tím, že v této době zduří 2 plenky, vzniklé přeměnou 2 lístků vnitřního kruhu okvětí (třetí lístek vnitřního okvětního kruhu abortoval).

140

141 Tyčinky 3, s dlouhými nitkami a vrtivými prašníky; nitka je vetknuta uprostřed, nikoli jako obvykle na konci konektivu a je navíc připojena kloubovým mechanismem umožňujícím pohyb vrtění prašníku.

142 Pestík (3-2), pseudomonomerní s jediným vajíčkem, s 3-2 stylodii a pérovitě větvenými bliznami; Semeník svrchní

143 Plod zpravidla obilka (caryopsis)

144 Chromozómy s vyznačenou centromerou (monocentrické) Čeleď zahrnuje nejvýznamnější užitkové rostliny obiloviny v Evropě byly nejdříve pěstovány ty, které pocházely z Přední Asie: ječmen setý (Hordeum vulgare),

145 žito seté (Secale cereale),

146 pšenice obecná (Triticum aestivum),

147 oves setý (Avena sativa);

148 z jv. Asie pochází rýže (Oryza sativa)

149 a proso seté (Panicum miliaceum);

150 z Afriky pochází čirok sudánský (Sorghum sudanense),

151 z Ameriky pak kukuřice setá (Zea mays).

152 Potravinářsky významným druhem je také cukrová třtina (Saccharum officinarum) původem z Indie, dnes pěstovaná v subtropech celého světa.

153 Také bambus (Bambusa arundinacea) patří ve své domovině jv. Asii mezi významné užitkové druhy.

154 Častými dominantami lučních porostů jsou ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius),

155 lipnice luční (Poa pratensis),

156 trojštět žlutavý (Trisetum flavescens),

157 kostřava luční (Festuca pratensis),

158 srha říznačka (Dactylis glomerata),

159 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum),

160 psárka luční (Alopecurus pratensis),

161 bojínek luční (Phleum pratense),

162 třeslice prostřední (Briza media);

163 na sešlapávaných místech je častý jílek vytrvalý (Lolium perenne)

164 a lipnice roční (Poa annua);

165 na pastvinách dominuje často smilka tuhá (Nardus stricta),

166 nebo kostřava červená (Festuca rubra)

167 nebo kostřava ovčí (Festuca ovina);

168 na vlhčích místech je častá metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa);

169 na ruderálních místech jsou v teplejších oblastech hojné sveřep střešní (Bromus tectorum),

170 a také sveřep jalový (Bromus sterilis);

171 v listnatých lesích je běžná lipnice hajní (Poa nemoralis);

172 v jehličnatých lesích pak vytváří jemné koberce metlička křivolaká (Avenella flexuosa),

173 na pasekách roste hojně třtina křovištní (Calamagrostis arundinacea);

174 na březích vod nalezneme často mohutné porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea);

175 rozsáhlé až 3 m vysoké rákosiny vytváří na vlhkých místech rákos obecný (Phragmites australis).

176 Sparganiaceae zevarovité Bahenní nebo vodní byliny s oddenky a olistěnými stonky.

177 Listy čárkovité, střídavé, s pochvami.

178 Květy jednopohlavné, drobné, v kulovitých květenstvích, z nichž horní obsahují samčí, dolní samičí květy. Okvětí šupinovité; Tyčinky zpravidla 3; Gyneceum pseudomonomerní

179 Plody nažky v kulovitém souplodí

180 Jediný rod s 20 druhy v mírném pásmu severní polokoule a v Austrálii, u nás zastoupený 4 druhy. Sparganium emersum Sparganium erectum

181 Typhaceae orobincovité Bahenní rostliny s oddenky, z něhož dvouřadě vyrůstají listy a bezlistý stonek.

182 Listy čárkovité, zpravidla velmi dlouhé.

183 Květy nepatrné, jednopohlavné, bezobalné (pouze se štětinkami, snad vzniklými přeměnou okvětí), Tyčinky 3 Gyneceum monomerní Plody nažky.

184 jsou nahloučené v jednopohlavné husté, válcovité palice (nahoře samčí, dole samičí).

185 Pyl v tetrádách produkován ve velkém množství sbírán také včelami Typha latifolia

186 Oddenek orobinců a jeho bohatý pyl byly v dobách hladomorů přidávány do mouky.

187 Jediný kosmopolitně rozšířený rod s 15 druhy, u nás snad 4 druhy domácí.

188

189

190 Nažky opatřené chmýrem jsou rozšiřovány anemochorně.

191 Zbývající tři čeledi řádu Poales jsou tropické, na druhy bohaté čeledi jsou: Eriocaulaceae ca 600 druhů většinou bělokvětých rostoucích v močálech a vodách hlavně v Brazílii, výjimečně i v mírném pásmu (Skotsko, Irsko); Květenství tvořené mázdřitými listeny

192 Trávovitého vzhledu jsou žlutokvěté Xyridaceae, jejichž zástupci tvoří důležitou složku vegetace v Kapské oblasti jižní Afriky.

193 Také stepní Restionaceae tvoří důležitou složku vegetace v Kapské oblasti jižní Afriky.

194 Mezi jednoděložné patří také čeledi bez jednoznačného fylogenetického zařazení jako jsou: Corsiaceae,

195 Japonoliriaceae, Japonolirion osense

196 Nartheciaceae, Narthecium ossifragum

197 Petrosaviaceae,

198 Triuridaceae saprofytické žlutavé nebo růžové byliny s šupinovitými listy P3-9, A3-9, G mnoho; 7/80 v Brazílii, na Madagaskaru a v Indomalajské oblasti.