Květena Těšovských pastvin

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Květena Těšovských pastvin"

Transkript

1 Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně vzácným biotopem. Příčinu je nutné hledat nejen v abiotických (zejména v klimatických a geologických) faktorech, ale i v tom jak člověk v minulosti území využíval. Převážná část západních Čech patří vzhledem ke své střední nadmořské výšce a subatlantskému charakteru do nejchladnějších a vlhkých klimatických jednotek mírně teplé klimatické oblasti (Qu i t t 1971, Za h r a d n i c k ý & Ma c ko v č í n 2004). Průměrné roční teploty se pohybují mezi 4 ºC (horské partie) až 7 ºC (pouze pánevní oblasti), na většině území mezi 5 až 6 ºC. V dlouhodobém průměru spadne na většině území 600 až 800 mm srážek za rok (ve Slavkovském lese, Českém lese a Krušných horách pak 800 až 900 mm za rok; podle Qui t t 1971, Za h r a d n i c k ý & Ma c ko v č í n 2004). Geologická stavba území je sice poměrně pestrá, ale kromě menších oblastí s vulkanity a amfibolity (zčásti metamorfované vulkanické horniny) je tvořená zejména kyselými horninami. Z toho vyplývá, že krátkostébelné a mezické květnaté louky zde pravděpodobně vždy hostily ve větších populacích jen několik druhů orchidejí zejména vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač kukačku (Orchis morio), vstavač osmahlý (O. ustulata), vstavač mužský (O. mascula), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), pětiprstky (Gymnadenia sp. div.) apod. Velkoplošný zánik sušších a mezických orchidejových luk přineslo pravděpodobně až přerušení tradičního obhospodařování krajiny v druhé třetině 20. století vyvolané několikerým administrativním přesídlením obyvatelstva, změnou hustoty osídlení a radikální změnou přístupu k hospodaření. Vše pak dokonal nástup zemědělské velkovýroby v 50. až 80. letech 20. století včetně rozsáhlých pozemkových úprav, které byly v některých oblastech západních Čech prováděny se zvláště velkou horlivostí za velkorysé finanční podpory státu. V této době byly květnaté louky buď převedeny na ornou půdu, či na velmi intenzivně využívané pastviny skotu, nebo byly, na méně přístupných místech, zcela ponechány ladem či zalesněny jehličnatými monokulturami. Jen zřídka se zachovaly louky a pastviny využívané buď k pravidelné sklizni sena, nebo k méně intenzivní (popřípadě rotační) pastvě dobytka. Mezi nejrozsáhlejší a nejzachovalejší enklávy květnatých luk na Chebsku patří právě Těšovské pastviny. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Těšovské pastviny se rozprostírají na západně orientovaných poměrně prudkých svazích Slavkovského lesa nad údolím Lipoltovského potoka mezi obcemi Těšov a Mokřina. Do floristického průzkumu byly zahrnuty veškeré luční porosty, háje a meze od koryta Lipoltovského potoka (446 až 452 m n. m.) po silnici k Těšovské hájovně (600 m n. m.) viz obr. 1 a vnitřní strana obálky. Převýšení 154 m je dosaženo na relativně krátké vzdálenosti 850 m. Studovaná enkláva měří od východu k západu 900 m a od severu k jihu 650 m, její celková plocha je cca 43,5 ha. Větší část (cca 60 %) zabírají bezlesé, vesměs luční enklávy, menší část (cca 33 %) pak dřevinami zarostlé meze, okraje vodotečí a hájky. Součástí studované plochy je smí-

2 268 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel šený les na severním okraji enklávy zabírající cca 7 % plochy vymezeného území (lokalita 13, viz obr. 1 a vnitřní strana obálky). Geologické podloží tvoří muskovitický granit (v části směrem k obci Mokřina) a fylity a svory (podle Ka l i n a et al. 1963). Z geomorfologického hlediska náleží území do okrsku Arnoltovská vrchovina podcelek Kynžvartská vrchovina, celek Slavkovský les, podsoustava Karlovarská vrchovina, Krušnohorská soustava (Dem e k et al. 1965). Podle regionálně fytogeografického členění ČR (Sk a l i c k ý 1988) leží území na rozhraní fytogeografických okresů 24a. Chebská pánev a 28a. Kynšperská vrchovina. Potenciální přirozenou vegetací území Těšovských pastvin (mimo aluvium Lipoltovského potoka) jsou bikové a jedlové doubravy a bikové bučiny (Ne u h ä u s l o v á et al. 1998). Celé zkoumané území se nachází na katastru obce Těšov u Milíkova. Lokalitu vstavače kukačky (Orchis morio) našel u Těšova na jaře roku 1981 Miloš Hostička z Plzně (M. Ho s t i č k a, ústní sdělení). Tehdy patřily vstavače kukačky v západních a jihozápadních Čechách sice k mizejícím, ale ještě roztroušeně se vyskytujícím druhům. Hostičkům údaj se pokusili ověřit až v první polovině 90. let 20. století M. Trégler a J. Bytel, kteří ve stráni nad Těšovem (dnešní tzv. kukačková louka lokalita č. 1) znovu objevili bohatou populaci Orchis morio (M. Tr é g l e r, ústní sdělení). V následujících letech zde pak populace vzácných druhů začal pravidelně sledovat Harald Hertel. Monitoring rozsáhlé populace vstavače kukačky pak pravidelně probíhá od roku 2001 pod patronací ZO ČSOP Kladská. Samostatný floristický průzkum celého území nebyl dosud zpracován. Květenou části území se zabýval druhý z autorů tohoto příspěvku (Tá j e k 2004). METODIKA Celé studované území Těšovských pastvin bylo rozděleno na 24 lokalit (viz obr. 1 a vnitřní strana obálky). Podrobný floristický průzkum probíhal v průběhu roku 2007 a v první polovině roku Většinu vymezených lokalit autoři průzkumu navštívili nejméně třikrát během vegetační sezóny (jarní, letní a pozdně letní aspekt), část lokalit pak i vícekrát. Během léta byl na každé lokalitě proveden kompletní soupis všech nalezených cévnatých rostlin (tzv. seznam k datu označený zkratkou SD v závorce za datem průzkumu). Cílem ostatních pochůzek bylo buď zaznamenat druhy daného aspektu (častokrát společně s rozsáhlým floristickým soupisem), nebo dohledat či kvantifikovat populace významných případně v území vzácnějších druhů. Přehled pochůzek je uveden u popisu jednotlivých lokalit. (Data revizí velikosti populací Botrychium lunaria, Gymnadenia conopsea a Coeloglossum viride, která prováděl H. Hertel, nejsou v přehledech zahrnuta.) Není-li uvedeno jinak, prováděl floristickou inventarizaci J. Brabec. Během inventarizačních pochůzek byla pro každý zaznamenaný druh kategoriálně (5 respektive 6 kategorií) odhadnuta početnost populace v rámci celé plochy dané lokality. Ve floristickém soupisu (tab. 1) je pak uveden nejvyšší zaznamenaný odhad pro daný druh. Kategorie byly vymezeny následovně: 1 ojedinělý výskyt: pouze jeden nebo několik málo exemplářů v jednom místě lokality; 2 řídký výskyt: několik málo exemplářů na více místech lokality nebo desítky exemplářů na jednom či dvou místech lokality; 3 roztroušený výskyt: exempláře řídce roztroušeny víceméně po celé lokalitě nebo bohatá populace (stovky ex.) na jednom nebo několika málo místech lokality; 4 hojný výskyt: druh se vyskytuje v mnoha exemplářích (tisíce) víceméně po celé lokalitě nebo je v některých částech lokality dominantní (má vysokou pokryvnost) a v jiných se pak vyskytuje řidčeji;

3 Květena Těšovských pastvin velmi hojný výskyt: druh je na lokalitě dominantní nebo je dominantou případně kodominantou některých částí lokality a i v jiných se vyskytuje hojně nebo alespoň roztroušeně; + výskyt bez kvantifikace: prezence druhu na lokalitě bez existence záznamu o jeho početnosti (došlo buď k opomenutí kvantifikace, nebo nebyla záměrně provedena, protože by byla zkreslena např. po seči, pastvě, u některých obtížněji rozeznatelných skupin taxonů). Kategorizace je sice subjektivní, ale upřesňuje alespoň odhadem početnost všech druhů, tj. i těch, které jsou považovány v současné době za hojné nebo nezajímavé. Velikost populací všech ochranářsky či jinak zajímavých druhů byla pak odhadnuta přesněji. Přesnější údaje jsou uvedeny v komentářích k vybraným taxonům. Údaje z podrobného průzkumu byly doplněny údaji z terénních zápisníků autorů z let 1994 až 2006 a dalšími rukopisnými a literárními údaji (veškeré prameny jsou vždy uvedeny). Údaje o obhospodařování v uplynulých letech, uvedené v kapitole Popis jednotlivých lokalit, jsou odhadovány na základě stavu vegetačního krytu. V minulosti zaznamenané hospodaření na jednotlivých lokalitách je pak popsáno v kapitole Historie a současnost hospodaření, ochrana přírody. Během inventarizačního průzkumu bylo v území sebráno více než 200 herbářových položek cévnatých rostlin. Všechny položky jsou uloženy v herbáři Muzea Cheb (mezinárodní akronym CHEB viz Hol m g r e n & Ho l m g r e n 1998-), duplikáty některých pak v herbáři Národního muzea v Praze (PR) a herbáři Univerzity Karlovy (PRC). Dokladovány byly zejména taxonomicky obtížnější rody a fytogeograficky významnější druhy. Zeměpisné souřadnice byly zjištěny přístrojem Garmin GPSmap 60CSx přímo v terénu a jsou uvedeny v souřadnicovém systému WGS 84 (N severní šířka a E východní délka). České i latinské názvosloví vyšších rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně ČR (Ku b á t et al. 2002). Názvy fytocenologických jednotek jsou v pojetí Moravce (Mo r a v e c et al. 1995). Ohrožení jednotlivých druhů je uvedeno podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. ( 1 = druhy kriticky ohrožené, 2 = silně ohrožené a 3 = ohrožené) a podle Červeného seznamu cévnatých rostlin (Pr o c h á z k a 2001): C1 = druhy kriticky ohrožené, C2 = silně ohrožené, C3 = ohrožené, C4a = vzácnější druhy vyžadující další pozornost méně ohrožené, C4b = vzácnější druhy vyžadující další pozornost dosud nedostatečně prostudované. Poznámka CITES je uvedena u taxonů, které jsou součástí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, tzv. Washingtonské úmluvy.

4 270 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel VÝSLEDKY Popis jednotlivých lokalit Lokalita 1 (tzv. kukačková louka ) Víceméně pravidelně obhospodařovaná svahová, západně orientovaná výslunná louka o rozloze cca 3,5 ha. Vegetaci lze řadit do svazu Arrhenatherion, místy s přechody do svazu Violion caninae s převahou travin kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třeslice prostřední (Briza media), bika ladní (Luzula campestris), místy jsou hojnější lipnice luční (Poa pratensis), smilka tuhá (Nardus stricta), vzácněji se vyskytuje trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens). Z širolistých bylin jsou na většině louky velmi hojné pryskyřník prudký (Ranunculus acris), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) a jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Nejcennější částí lokality jsou krátkostébelné trávníky v konkávní (vypouklé) střední partii louky s hojným výskytem vstavače kukačky (Orchis morio). V této části se nachází také bohaté populace pryskyřníku hlíznatého (Ranunculus bulbosus), vítodu obecného (Polygala vulgaris) a kokrhele menšího (Rhinanthus minor). Okraje louky jsou mezofilnější, často s dominujícím medyňkem měkkým (Holcus mollis), pravděpodobně v důsledku vyššího zastínění a opadu listí z okolních stromů. Nejspodnější část lokality je vlhčí, tvořená mezickými porosty s větší pokryvností medyňku vlnatého (Holcus lanatus). Druhové soupisy: , , (J. Brabec a účastníci exkurze), (SD), , , (kolektiv účastníků sčítání Orchis morio), Lokalita 2 (pravobřežní niva Lipoltovského potoka) Širší jižní část pravobřežní nivy Lipoltovského potoka (tj. u obce Těšov) porůstají zejména neudržované porosty mokřadní vegetace z podsvazu Filipendulenion (tužebníková lada) a svazu Caricion gracilis (porosty vysokých ostřic) s dominantami skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a ostřice ostrá (Carex acutiformis). Na některých místech (zejména blíže vlastnímu toku) je tato mokřadní vegetace nahrazena porosty s dominující chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), popřípadě porosty s dominujícími ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Místy je ve všech typech vegetace hojná konopice dvouklaná (Galeopsis bifida). Porosty bylinného patra postupně přerůstají olšemi (zejména kolem toku) a porosty křovitých vrb především vrbou popelavou (Salix cinerea) a výmladky vrby křehké (Salix fragilis). Užší severní části pravobřežní nivy Lipoltovského potoka (tj. směrem na obec Mokřina) tvoří vzrostlé porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa) s vtroušenými stromy břízy bradavičnaté (Betula pendula) a dubu letního (Quercus robur). V podrostu dominuje buď chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), nebo ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Na strmějších svazích pak v podrostu ostrůvkovitě dominují lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo medyněk měkký (Holcus mollis). Druhové soupisy: , (SD), , , Lokalita 3 Léta neobhospodařované mezofilní louky svazu Arrhenatherion s výraznou dominancí kostřavy červené (Festuca rubra), psinečku tenkého (Agrostis capillaris) a místy medyňku měkkého (Holcus mollis). V okrajích (zejména spodních) je pak velmi hojný kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). V části přecházející k nivě potoka (tj. k lokalitě č. 2) rostou hojně druhy

5 Květena Těšovských pastvin 271 Obr. 1: Ortofotomapa Těšovských pastvin s vymezením hranice floristického průzkumu (silná čára) a jednotlivých lokalit č. 1 až 24 (slabá čára). Mapový podklad Geodis Brno, spol. s r. o.

6 272 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel mokřadních lučních společenstev svazu Calthion tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). V okrajích pod lesem a na mezi s břízami se pak řídce objevují druhy sušších krátkostébelných trávníků (svaz Violion caninae). Součástí lokality je i mez hraničící s lokalitou č. 6. Ve stromovém patře meze dominuje bříza bradavičnatá (Betula pendula), v podrostu pak kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Druhové soupisy: , (SD), Lokalita 4 Segment zahrnuje údolí s prameništi a jeho stráně severně kukačkové louky (tj. lokality č. 1). Do lokality spadají též dřevinami zarostlé ruiny nad lokalitou č. 1, a březové háje s fragmenty výslunných bezlesí mezi lokalitami č. 3 a 1 na západně orientovaných svazích. Druhové soupisy: , (J. Brabec a účastníci exkurze), (SD), Lokalita 5 Segment zahrnuje tři části: 1. louku pod hájem tj. bývalou louku (pastvinu) ve stráni s roztroušenými vzrostlými břízami (Betula pendula) a olšemi (Alnus glutinosa); 2. navazující březový háj nad loukou (nad další mezí) a 3. louku nad hájem tj. fragment svahové louky (pastviny) nad březovým hájem (tento fragment navazuje mezí na lokality č. 7 a 8). Ve spodní a střední části louky pod hájem dominují medyněk měkký (Holcus mollis), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Horní partie louky pod hájem (tj. na rozhraní s březovým hájem) jsou květnatější s dominujícími druhy medyňkem měkkým (Holcus mollis), tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), kostřavou červenou (Festuca rubra) a lipnicí úzkolistou (Poa angustifolia). V březovém háji (stromové patro tvoří téměř výhradně břízy bradavičnaté Betula pendula) dominují v podrostu medyněk měkký (Holcus mollis) a tomka vonná (Anthoxanthum odoratum). V louce nad hájem dominují psárka luční (Alopecurus pratensis) a medyněk měkký (Holcus mollis). Druhové soupisy: (SD), Lokalita 6 Léta neobhospodařovaná louka v okrajích s druhy krátkostébelných trávníků (svaz Violion caninae) s hojným výskytem bedrníku obecného (Pimpinella saxifraga). Ve střední a spodní části louky dominují kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris), hojně se vyskytuje kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a medyněk měkký (Holcus mollis). Lokalita zahrnuje též mez nad loukou. Ve stromovém patře meze dominuje bříza bradavičnatá (Betula pendula), místy je hojný nálet topolu osiky (Populus tremula). V bylinném patře pak dominují psineček tenký (Agrostis capillaris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a černýš luční (Melampyrum pratense). Druhové soupisy: , (SD), Lokalita 7 Léta neobhospodařovaná mezická louka, jen v horních (tj. východních) a severních okrajích s hojnějším výskytem druhů krátkostébelných trávníků (svaz Violion caninae). Na celé ploše louky dominují kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris) a místy

7 Květena Těšovských pastvin 273 medyněk měkký (Holcus mollis). Hojně se vyskytuje řebříček obecný (Achillea millefolium) a ve spodních partiích též kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Na mezi nad loukou, která je součástí této lokality, dominují ve stromovém a keřovém patře bříza bradavičnatá (Betula pendula) a topol osika (Populus tremula). V bylinném patře pod dřevinami mají největší pokryvnost psineček tenký (Agrostis capillaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). V místech bez stromového a keřového patra je pak vegetace podobná louce pod mezí, tj. dominují kostřava červená (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis capillaris) a medyněk měkký (Holcus mollis). Druhové soupisy: , (SD), Lokalita 8 Léta neobhospodařovaná svahová louka, jejíž součástí jsou i tři drobné meze bez stromového a keřového patra. Louka je porostlá degradovanými mezickými porosty svazu Arrhenatherion s dominujícími travami kostřavou červenou (Festuca rubra), psinečkem tenkým (Agrostis capillaris) a medyňkem měkkým (Holcus mollis). Na drobných mezích a v severních partiích louky se vyskytují druhy krátkostébelných trávníků (svaz Violion caninae) hojně zde rostou třeslice prostřední (Briza media), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a místy smilka tuhá (Nardus stricta). Ve středních a západních partiích louky je další dominantou kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a místy je hojný děhel lesní (Angelica sylvestris). Součástí lokality je i horní mez (ve stromovém patře dominují bříza bradavičnatá Betula pendula a dub letní Quercus robur), která je rozšířená o pás náletu břízy (výšky cca 3 až 5 m). V bylinném patře meze dominují psineček tenký (Agrostis capillaris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), medyněk měkký (Holcus mollis), mezi hojné druhy patří černýš luční (Melampyrum pratense) a na části meze též hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Druhové soupisy: , (SD), Lokalita 9 Nepravidelně sečená louka (v posledních letech víceméně bez obhospodařování). V minulosti byla louka zcela jistě z velké části porostlá květnatými společenstvy krátkostébelných luk svazu Violion caninae (v horních a středních partiích) a mezofilními společenstvy svazu Arrhenatherion (ve spodních partiích). V současné době ve středních a dolních částech louky dominuje medyněk měkký (Holcus mollis), který je v nejspodnějších partiích přerostlý náletem osik (Populus tremula). Medyněk měkký je hojný i v horních partiích, kde se zachovaly fragmenty vegetace s druhy společenstev svazu Violion caninae s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra). Na některých místech louky expanduje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Mez nad loukou je zarostlá vzrostlými břízami (Betula pendula) a náletem osik (Populus tremula). V keřovém patře se uplatňují kromě osik a bříz též jasany (Fraxinus excelsior), trnky (Prunus spinosa) a porosty ostružin (Rubus subg. Rubus). V bylinném patře dominuje lipnice hajní (Poa nemoralis) a porosty borůvky (Vaccinium myrtillus). Druhové soupisy: , (J. Brabec a P. Tájek), (SD), Lokalita 10 Nepravidelně sečená louka (pastvina) bez výrazněji patrné degradace lučních porostů způsobené neobhospodařováním. V porostu (svaz Arrhenatherion) absolutně dominuje kostřava červená (Festuca rubra), jen ve spodních partiích louky se výrazněji přidávají medyněk vlna-

8 274 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel tý (Holcus lanatus) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Medyněk měkký (Holcus mollis) je častější jen v okrajích louky. Mez nad loukou je zarostlá vzrostlými břízami (Betula pendula) v některých místech s bohatým podrostem ostružiníků (Rubus subg. Rubus). V bylinném patře jsou hojné borůvky (Vaccinium myrtillus), pryskyřník hajní (Ranunculus nemorosus) a černýš luční (Melampyrum pratense). Druhové soupisy: , (SD), (J. Brabec a B. Malec), , , Lokalita 11 Nepravidelně obhospodařovaná louka (pastvina) v posledních letech před průzkumem pravděpodobně bez pravidelného obhospodařování. Víceméně celá louka je zarostlá vegetací mezických luk svazu Arrhenatherion s absolutní dominancí kostřavy červené (Festuca rubra). Součástí lokality je i mez nad loukou. Mez a horní okraje louky jsou zarostlé vzrostlými břízami (Betula pendula). V jejich porostu se roztroušeně vyskytuje pryskyřník hajní (Ranunculus nemorosus). Druhové soupisy: , (SD), , Lokalita 12 Nepravidelně obhospodařovaná louka (pastvina) v posledních letech před průzkumem pravděpodobně bez pravidelného obhospodařování. Ve spodních partiích je louka porostlá mezickými porosty svazu Arrhenatherion, ve kterých se v dominanci střídá kostřava červená (Festuca rubra) a medyněk vlnatý (Holcus lanatus); velmi hojně až dominantně jsou zastoupeny druhy z čeledi miříkovitých kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Hojně přimíšené jsou i další typické druhy mezických luk ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a psárka luční (Alopecurus pratensis). Střední a horní partie louky jsou poněkud sušší s výraznou dominancí kostřavy červené (Festuca rubra) s hojným výskytem kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris) a pryskyřníku prudkého (Ranunculus acris). Úzká mez nad loukou, která je rovněž součástí lokality, je porostlá vzrostlými (víceméně solitérními) břízami (Betula pendula) a vzrostlým náletem osik (Populus tremula). Část meze zarůstá trnka (Prunus spinosa). Bylinné patro meze tvoří druhy přiléhajících lučních porostů. Druhové soupisy: , (SD), , , Lokalita 13 ( hruštičkový les ) Jižní a střední partie lokality tvoří kyselá doubrava ve stromovém patře s velmi hojnou břízou bradavičnatou (Betula pendula) a přimíšenými borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies). Keřové patro je chudé, tvoří ho pouze ojedinělé keře krušiny olšové (Frangula alnus) a menší polykormony ostružiníků (Rubus subg. Rubus). V bylinném patře dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a černýš luční (Melampyrum pratense). Směrem do severních partií doubrava postupně přechází do zcela kulturního jehličnatého lesa, kde ve stromovém patře dominuje smrk ztepilý (Picea abies) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a břízy bradavičnaté (Betula pendula). Bylinné patro je v této části velmi řídké a druhově chudé. Druhové soupisy: , (J. Brabec a B. Malec), , (SD), ,

9 Květena Těšovských pastvin 275 Lokalita 14 Relativně pravidelně obhospodařovaná (sečená) krátkostébelná, v minulosti pravděpodobně oraná louka, v posledních letech též příležitostně využívaná na skládkování dřeva. V porostu dominují kostřava červená (Festuca rubra) a tomka vonná (Anthoxanthum odoratum). Velmi hojně a s velkou pokryvností se vyskytují jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jetel plazivý (Trifolium repens) a vikev plotní (Vicia sepium). Úzká mez u silnice je součástí lokality. Její stromové patro tvoří několik solitérních bříz (Betula pendula) a jeřábů ptačích (Sorbus aucuparia), keřové patro pak růže šípkové (Rosa canina agg.) a bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro meze se druhovým složením neodlišuje od navazujícího lučního porostu, jen je poněkud mezičtější. Druhové soupisy: , (SD), , Lokalita 15 Pravidelně sečená kulturní louka, v minulosti pravděpodobně pole. Jižní část louky je tvořena porosty s dominancí ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). V horních partiích louky u chalupy se nachází mokřina s dominující skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) a v okrajových částech pak s hojným výskytem medyňku měkkého (Holcus mollis). Na ostatních plochách louky dominuje kostřava červená (Festuca rubra) a hojně se vyskytuje škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). Háj a meze nad loukou již nejsou do lokality zahrnuty. Druhové soupisy: , (SD), , Lokalita 16 Horní a střední partie louky hostí květnaté, pravidelně obhospodařované (častěji sečené než pasené) krátkostébelné porosty (vegetace svazu Violion caninae) s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra) a tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum) v mozaice s malým mokřadem (s druhy Agrostis stolonifera, Carex nigra, C. echinata, C. panicea, Cirsium palustre, Juncus effusus, Myosotis palustris a Dactylorhiza majalis). Směrem do spodních částí louky pak přibývá medyněk vlnatý (Holcus lanatus) a zejména medyněk měkký (Holcus mollis). Spodní části louky, oddělené drobnými, málo patrnými mezemi, nebyly v posledních několika letech před průzkumem pravděpodobně vůbec obhospodařované. Součástí lokality jsou i mez na rozhraní s lokalitou č. 15 a remíz při jižním okraji lokality. Ve stromovém patře meze dominuje bříza bradavičnatá (Betula pendula), hojné jsou nálety osik (Populus tremula) a jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior), přecházející též do keřového patra. Z dalších dřevin se ve stromovém patře meze uplatňují borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a třešeň ptačí (Prunus avium). Keřové patro je vyvinuto jen v některých částech, pak dominuje, kromě výše uvedených osik a jasanů, trnka (Prunus spinosa) a roztroušeně jsou zastoupeny keře růže šípkové (Rosa canina agg.). V bylinném patře nejčastěji dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Ve stromovém i keřovém patře remízu dominují osiky (Populus tremula) a břízy (Betula pendula). Hojné jsou v keřovém patře též ostružiníky (Rubus subg. Rubus), ostružiník maliník (Rubus idaeus) a trnky (Prunus spinosa). Z dalších dřevin se uplatňují dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Bylinné patro je řídké, roztroušeně se vyskytuje starček hajní (Senecio ovatus), řídce pak pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), jestřábník Lachenalův (Hieracium lachenalii), vratič obecný (Tanacetum vulgare) a další běžné luční druhy. Druhové soupisy: , (J. Brabec a P. Tájek), (SD), ,

10 276 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Lokalita 17 Nepravidelně obhospodařovaná louka (pastvina) v posledních letech pravděpodobně víceméně pravidelně sečená. Na většině plochy dominuje kostřava červená (Festuca rubra), jen v horních a některých spodních částech je hojný ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Mozaikovitě přistupují tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), medyněk vlnatý (Holcus lanatus) a rozrazil lékařský (Veronica officinalis). Na některých místech maloplošně dominuje i medyněk měkký (Holcus mollis). Na jihovýchodním okraji louky se nachází malý pramenný mokřad, který byl v minulosti pravděpodobně napájecím rybníčkem pro pasená zvířata. Součástí lokality je i mez na rozhraní s lokalitou č. 15 a na ní navazující remíz na hranici s lokalitami č. 15 a 16. Zapojené stromové patro horní meze (pokryvnost cca 80 %) je tvořeno zejména břízami (Betula pendula) a osikami (Populus tremula). Přimíšeny jsou jednotlivé exempláře (vždy do 2 ks) smrku ztepilého (Picea abies), vrby jívy (Salix caprea) a jabloně (Malus domestica). Keřové patro je řídké, zastoupeny jsou jen mladé exempláře bříz (Betula pendula) a osik (Populus tremula). V bylinném patře dominují metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus), hojně se vyskytují psineček tenký (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a černýš luční (Melampyrum pratense). Remíz je hustě zarostlý dřevinami. Ve stromovém patře (pokryvnost cca 40 %) dominují břízy (Betula pendula) a osiky (Populus tremula), v keřovém pak osiky (Populus tremula) a jasany (Fraxinus excelsior). Přimíšeny jsou i další dřeviny: švestka (Prunus domestica), javor klen (Acer platanoides), bez černý (Sambucus nigra), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vrba jíva a v. ušatá (Salix caprea, S. aurita) a třešeň ptačí (Prunus avium). Ve zruderalizovaném bylinném patře dominují celík obrovský (Solidago gigantea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a pýr plazivý (Elytrigia repens). Druhové soupisy: , (J. Brabec a P. Tájek), (SD), Lokalita 18 Menší louka s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra) a psinečkem tenkým (Agrostis capillaris), která zarůstá v severních částech náletovými dřevinami. Luční porost je poměrně monotónní. Pouze v horních partiích jsou hojnější druhy krátkostébelných luk svazu Violion caninae. V jižních částech u lesa, kde prosakuje voda z prameniště na lokalitě č. 17, je porost bohatší o mokřadní druhy ostřic (Carex demissa, C. panicea, C. nigra), sítiny (Juncus effusus, J. articulatus) a další mokřadní druhy (např. kozlík dvoudomý Valeriana dioica, karbinec evropský Lycopus europaeus apod.). Mez nad loukou, která je součástí lokality, je poměrně úzká (3 až 4 m), širší je jen v jižní části kolem potůčku. Ve stromovém a keřovém patře dominuje bříza bradavičnatá (Betula pendula), v místě mokřadu pak vrba křehká (Salix fragilis), přimíšeny jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula), třešeň (Cerasus sp.), smrk ztepilý (Picea abies), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), kalina obecná (Viburnum opulus), dub letní (Quercus robur), růže šípková (Rosa canina agg.), místy ostružiník křovitý (Rubus subg. Rubus). V podrostu dominuje psineček tenký (Agrostis capillaris), v mokřadu se pak přidávají medyněk měkký (Holcus mollis) a zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans). Druhové soupisy: , (SD po pastvě),

11 Květena Těšovských pastvin 277 Lokalita 19 Mezická svahová louka s porosty svazu Arrhenatherion s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra), psinečkem tenkým (Agrostis capillaris) a místy s medyňkem měkkým (Holcus mollis). Ve středních a horních partiích je porost nízký s hojnými druhy ze společenstev svazu Violion caninae. Hojně se vyskytují tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), bika ladní (Luzula campestris), svízel nízký (Galium pumilum), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a rozrazil lékařský (Veronica officinalis), roztroušeně pak svízel hercynský (Galium saxatile), smilka tuhá (Nardus stricta), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) a kontryhel sivý (Alchemilla glaucescens). Mez nad loukou, která je součástí lokality, je zarostlá ve stromovém i keřovém patře náletovými dřevinami zejména břízou bradavičnatou (Betula pendula), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a topolem osikou (Populus tremula). V podrostu dominují metlička křivolaká (Avenella flexuosa), psineček tenký (Agrostis capillaris) a medyněk měkký (Holcus mollis). Druhové soupisy: , (J. Brabec a P. Tájek), (SD), , Lokalita 20 Nepravidelně obhospodařovaná louka (pastvina) v posledních letech před průzkumem zjevně bez jakéhokoli obhospodařování. V horních partiích dominuje kostřava červená (Festuca rubra) a na mnoha místech jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella). Spodní partie louky jsou mezičtější, s dominujícím medyňkem měkkým (Holcus mollis), s hojným výskytem kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris) a místy s porosty třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Úzká (do 5 m šířky) mez, která patří do této lokality, je ve stromovém patře hustě zapojená břízami (Betula pendula) s přimíšeným dubem letním (Quercus robur) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). Keřové patro (vyvinuté jen na části meze, pokryvnost cca 20 %) je tvořené porostem trnek (Prunus spinosa) a solitérními exempláři jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), hrušně (Pyrus communis), růže šípkové (Rosa canina agg.) a břízy bradavičnaté (Betula pendula). V bylinném patře se v dominanci střídají lipnice hajní (Poa nemoralis) s medyňkem měkkým (Holcus mollis), psinečkem tenkým (Agrostis capillaris), kostřavou červenou (Festuca rubra) a místy i s pýrem plazivým (Elytrigia repens). Druhové soupisy: , (SD), , Lokalita 21 Malá, nepravidelně obhospodařovaná trojúhelníková louka s mezickými porosty svazu Arrhenatherion. V horních partiích dominuje kostřava červená (Festuca rubra), spodní partie louky jsou pak vlhčí, s dalšími hojnými druhy: ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), medyňkem měkkým (Holcus mollis), srhou říznačkou (Dactylis glomerata), kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris) a bršlicí kozí nohou (Aegopodium podagraria). Široká (cca 15 až 20 m) mez s bývalou cestou (přesněji jde o dvě meze a cestu mezi nimi) je součástí této lokality. Stromové patro meze je rozvolněné (pokryvnost max. 40 %) tvořené zejména břízou bradavičnatou (Betula pendula), modřínem opadavým (Larix decidua), osikou (Populus tremula) a dubem letním (Quercus robur), řídce se vyskytují další dřeviny jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jabloň (Malus domestica) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Keřové patro je řídké tvořené jen několika exempláři druhů

12 278 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel stromového patra a ojediněle solitérními keři růže šípkové (Rosa canina) a bezu hroznatého (Sambucus racemosa). Bylinné patro je z velké části s porosty podobného složení jako bezlesé partie navazujících luk, tj. s dominancí kostřavy červené (Festuca rubra), psinečku tenkého (Agrostis capillaris), s hojnými výskytem tomky vonné (Anthoxanthum odoratum) a pýru plazivého (Elytrigia repens). V dalších částech meze (vesměs pod stromy) pak dominuje medyněk měkký (Holcus mollis), popřípadě lipnice hajní (Poa nemoralis), mezi hojné druhy patří ostružiník křovitý (Rubus subg. Rubus) a klinopád obecný (Clinopodium vulgare). Druhové soupisy: , , (SD ne zcela kompletní). Lokalita 22 Svahová, několik let neobhospodařovaná louka s hojným výskytem keřů (zejména růže šípková Rosa canina agg.) a náletových stromů (např. bříza bradavičnatá Betula pendula, topol osika Populus tremula, olše lepkavá Alnus glutinosa, jasan ztepilý Fraxinus excelsior). Ve spodních partiích jde o mezickou louku víceméně s dominancí psárky luční (Alopecurus pratensis) a s hojným výskytem kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris). V jihozápadním okraji louky se pak nachází mokřad s náletovými olšemi (Alnus glutinosa) a se společenstvy svazu Calthion s hojným výskytem tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria), škardy bahenní (Crepis paludosa) a mokřadních přesliček (Equisetum fluviatile a E. palustre). Střední a horní partie louky jsou sušší, dominují zejména kostřava červená (Festuca rubra) a psineček tenký (Agrostis capillaris), hojně se vyskytují kostřava luční (Festuca pratensis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), svízel bílý (Galium album) a ptačinec trávovitý (Stellaria graminea). Na některých místech v horních partiích louky je porost krátkostébelný s fragmenty společenstev svazu Violion caninae s hojnějším výskytem třeslice prostřední (Briza media), vítodu obecného (Polygala vulgaris), zvonku okrouhlolistého (Campanula rotundifolia) a svízele nízkého (Galium pumilum). Na několika místech v horních partiích louky se nacházejí porosty třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Součástí lokality je i široká dřevinami zarostlá mez nad loukou. Jde v podstatě o březový háj (Betula pendula) s přimíšenými dalšími dřevinami dubem letním (Quercus robur), smrkem ztepilým (Picea abies), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a lískou obecnou (Corylus avellana). V podrostu se v dominanci střídají metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a lipnice hajní (Poa nemoralis), hojně se vyskytuje černýš luční (Melampyrum pratense). Druhové soupisy: , (J. Brabec a P. Tájek), , (SD po pastvě), , , (SD), Lokalita 23 V uplynulých letech nepravidelně obhospodařovaná svahová louka. Horní část louky je porostlá suššími mezickými porosty svazu Arrhenatherion s dominující kostřavou červenou (Festuca rubra) a místy hojným medyňkem měkkým (Holcus mollis). Jen v okrajových partiích kolem bříz (Betula pendula) je vegetace nižší s hojnějšími druhy krátkostébelných luk svazu Violion caninae. Ve spodní polovině je louka zarostlá mezickými porosty svazu Arrhenatherion, ve kterých dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). V nejnižších částech (na západním okraji louky) se nachází mokřad porostlý vegetací svazu Calthion s dominujícími skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) a tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Na rozhraní horní a dolní poloviny louky pod březovým hájkem se nachází luční prameniště se společenstvy svazu Cardaminion amarae. Meze a hájky v louce a nad ní, které jsou součástí této lokality, jsou ve stromovém patře zarostlé břízami (Betula pendula). Keřové patro není téměř vyvinuto, v bylinném pak

13 Květena Těšovských pastvin 279 dominují kostřava červená (Festuca rubra) nebo metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus). Druhové soupisy: , (SD po pastvě), , (SD ne zcela kompletní). Lokalita 24 Lokalitu č. 24 tvoří celkem dvě části. První je údolí na jižním okraji kukačkové louky (lokalita č. 1), které se rozděluje ve dvě suchá údolí vedoucí mezi lokalitami č. 1 a 22. Druhou částí je mokřad jižně kukačkové louky pod lokalitami č. 22 a 23 a do tohoto mokřadu ústící údolí s potůčkem. Toto údolí začíná na rozhraní lokalit č. 16 a 19 a pokračuje mezi lokalitou č. 23 (na levém břehu) a lokalitami č. 20, 21 a 22 (na pravém břehu). Dvě suchá údolí (příležitostné vodoteče srážkové vody) a jejich stráně tvořící první část lokality jsou zarostlé náletovými dřevinami (borovice lesní Pinus sylvestris, bříza bradavičnatá Betula pendula) a dubem letním (Quercus robur). Bylinné patro je velmi různorodé tvořené zejména lučními a ruderálními druhy, méně pak druhy kyselých doubrav a hájů (metlička křivolaká Avenella flexuosa, černý luční Melampyrum pratense, černýš lesní Melampyrum sylvaticum a zvonek broskvolistý Campanula persicifolia). Horní a střední partie druhé části tvoří údolí s potůčkem napájeným z pramenišť ve stráních. Údolí je poměrně úzké, obklopené lučními porosty, zarostlými mezemi a březovými hájky. Ve stromovém patře dominuje vrba křehká (Salix fragilis), v širších partiích pak ve stráních dub letní (Quercus robur) a bříza bradavičnatá (Betula pendula). Keřové patro je řídké, tvořené nejčastěji keři vrby ušaté (Salix aurita) a bezem černým (Sambucus nigra). Bylinné patro tvoří druhy potočních niv, pramenišť a mokřadů (např. řeřišnice hořká Cardamine amara, krabilice chlupatá Chaerophyllum hirsutum, skřípina lesní Scirpus sylvaticus). Ve stráních je pak bylinné patro řídké, místy s hojnou metličkou křivolakou (Avenella flexuosa). Spodní partie druhé části tvoří mez a mokřad (v bylinném patře s druhy svazu Calthion) zčásti zarostlý vzrostlým náletem osik (Populus tremula), vrb křehkých (Salix fragilis) a bříz (Betula pendula) s přimíšenými duby (Quercus robur). Spodní partie mokřadu (nad chalupami) jsou bezlesé, zarostlé zruderalizovanými porosty mokřadní vegetace podsvazu Filipendulenion se solitérními keřovými vrbami (Salix cinerea, S. aurita). V bylinném patře dominují tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) a medyněk měkký (Holcus mollis). Hojný je pcháč oset (Cirsium arvense). Druhové soupisy: , (SD spodní část), (SD část), ,

14 280 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Floristický průzkum V území bylo zaznamenáno téměř 2900 aktuálních údajů o výskytu cévnatých rostlin na jednotlivých lokalitách (viz tab. 1). Determinováno bylo celkem 350 taxonů cévnatých rostlin. Z nich je 24 v Červeném seznamu ČR (Procházka 2001) v kategorii C1: 1 taxon, C2: 4, C3: 14 a C4a: 5. Zvláště chráněno podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je 12 druhů v kategorii 1: 1 druh, 2: 3 druhy a 3: 8. Kromě známých populací vzácnějších druhů rostlin byla na Těšovských pastvinách objevena velmi bohatá populace hruštičky prostřední (Pyrola media). V následující části jsou komentovány všechny vzácnější, fytogeograficky významnější nebo taxonomicky obtížnější nalezené taxony. Alchemilla sp. div. kontryhel Na Těšovských pastvinách byly zaznamenány pouze tři běžné druhy rodu kontryhel k. sivý (A. glaucescens), k. třpytivý (A. micans) a k. pastvinný (A. monticola). Celkem bylo determinováno nebo revidováno 20 herbářových položek z tohoto území. Vzhledem k obtížnosti determinace byla na jednotlivých lokalitách zaznamenána početnost pouze pro druh A. glaucescens. Odhad celkové početnosti ostatních taxonů pak v tab. 1 ukazuje položka Alchemilla sp. div., která v sobě pravděpodobně zahrnuje převážně A. monticola, méně pak A. micans a zřejmě jen výjimečně A. glaucescens. Arnica montana prha chlumní (C3, 3) Alpský migrant mající v západních Čechách těžiště rozšíření v rámci celé ČR. Ve středních a vyšších polohách nejzápadnějších Čech se vyskytuje roztroušeně až hojně, byť se počty populací i jejich velikost v posledních desetiletích evidentně snižují. Na Těšovských pastvinách byl nalezen na 4 lokalitách. Lokalita č. 4: cca 35 sterilních exemplářů na ploše cca 2 m 2 v borobřezovém háji na pravém břehu dolíku; lokalita č. 13: roztroušeně ve střední a dolní části lokality v celkové populaci 550 až 600 sterilních rostlin (v letech 2007 a 2008 kvetly 2 respektive 3 exempláře); lokalita č. 16: cca 35 sterilních a cca 15 kvetoucích rostlin (rok 2007) na ploše o velikosti cca 1 m 2 mezi mokřadem a severním okrajem louky; lokalita č. 17: cca 30 ex. (z toho 1 kvetoucí v roce 2007 a 5 kvetoucích v roce 2008) na horní mezi. Botrychium lunaria vratička měsíční (C2, 3) Druh byl v uplynulých desetiletích v ČR považován za velmi vzácný, silně ohrožený. V posledních letech je zejména na zásaditějších substrátech a v krátkostébelných lučních porostech středních a vyšších poloh zaznamenáván relativně častěji (viz např. Had i n e c et al. 2003, Had i n e c & Lu s t y k 2006, 2007, Br a b e c 2005b). Nejbližší známé recentní lokality jsou: fyt. o. 26. Český les: Železná hůrka u obce Mýtina (nalezli P. Mudra a M. Trégler); PR Lipovka u Horního Žandova (nalezl H. Hertel); fyt. o. 28c. Mnichovské hadce: NPR Křížky, NPR Pluhův Bor (viz Ma r t í n e k 1999) a PP Dominova skalka (Tá j e k 2003); fyt. o. 86. Slavkovský les: sušší místo v mokřadních loukách cca 1,4 km JJV od kostela v Rájově (P. Tá j e k, nepublikovaná data). Na Těšovských pastvinách byla vratička měsíční v letech 2003 až 2008 nalezena celkem na 3 lokalitách. Lokalita č. 1: jedna rostlina (nalezena pouze v roce 2005) ve středních partiích louky v místech s největším výskytem vstavače kukačky; lokalita č. 16: pravidelně nalézána ve střední části louky blíže severního okraje (2003: 6 ex., 2004: 7 ex., 2005: 7 ex., 2006: 6 ex., 2007: 4 ex. a 2008: 4 ex.), v horní části lokality 1 ex. (pouze v roce 2004); lokalita č. 19: pravidelně nalézána ve střední části lokality (2004: 11 ex., 2005: 12 ex., 2006: 12 ex., 2007: 11 ex. a 2008: 10 ex.).

15 Květena Těšovských pastvin 281 Caltha palustris subsp. procumbens blatouch bahenní poléhavý (C4a) Na Těšovských pastvinách stejně jako v širším území (viz Ma r t í n e k 1999) se vyskytují oba poddruhy blatouchu bahenního (C. palustris subsp. procumbens a C. palustris subsp. palustris). Početnost populací obou poddruhů v tab. 1 je spíše orientační. Oba taxony se vyskytují na lokalitě č. 2 (niva Lipoltovského potoka), C. palustris subsp. palustris byla ojediněle zaznamenána v mokřadních polohách luk č. 6 a 15. Roztroušený až hojný výskyt C. palustris subsp. procumbens byl pak zaznamenán na drobných přítocích Lipoltovského potoka a jejich prameništích (lokality č. 4 a 24). Carex umbrosa ostřice stinná (C3) Údaje o výskytu Carex umbrosa v okolních oblastech jsou velmi vzácné. Pravděpodobně se však jedná o přehlížený taxon. Nejblíže udávané věrohodné nálezy jsou z okolí Pramenů, Mnichova a Teplé (mokřadní louky mezi Trojhranem a Mýtským rybníkem u obce Prameny; PR Mokřady pod Vlčkem; NPP Upolínová louka pod Křížky; PR Prameniště Teplé, mokřady JV od Rájova; P. Tá j e k, nepublikovaná data, V. Me l i c h a r, ústní sdělení, Ma r t í n e k 1999) a od Ctiboře a Štokova na Tachovsku (P. Mu d r a, ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách byl druh nalezen na lokalitách č. 1 ( kukačková louka ) a lokalitě č. 13 ( hruštičkový les ). V obou případech bylo zaznamenáno jen několik trsů. Cerastium glomeratum rožec klubkatý Druh byl v území zaznamenán až v roce 2008 na rozježděném vjezdu v dolních partiích lokality č. 1. Cirsium sp. div. pcháč Ani v nivních partiích či prameništích nebyl zaznamenán výskyt pcháče zelinného (Cirsium oleraceum). To potvrzuje názor Karla Martínka (Ma r t í n e k 1999) o vzácnosti tohoto druhu v severní části Chebska (zhruba od linie Lázně Kynžvart Stará Voda Vysoká). Pcháč zelinný je vzácný i v celých západních Krušných horách, častější je až na Žluticku (J. Mi c h á l e k, ústní sdělení). Coeloglossum viride vemeníček zelený (C2, 2, CITES) V rámci ČR jde v současné době o vzácný druh pastvin, krátkostébelných luk, vřesovišť, vysokohorských niv a okrajů horských lesních cest. V celých západních Čechách je druh velmi vzácný. V posledních 15 letech byl jeho výskyt potvrzen pouze na dalších šesti lokalitách na Tachovsku a Mariánskolázeňsku a z balvanitých lad nad obcí Bražec (viz Mi c h á l e k 1995). Na Tachovsku a Mariánskolázeňsku se jedná o lokality: PP Pístovská louka (výskyt po roce 2000 neověřen; P. Mu d r a a M. Tr é g l e r, ústní sdělení); PP Maršovy Chody; PR Pod Volfštejnem (Zah r a d n i c k ý & Ma c k o v č ín 2004; P. Mu d r a a M. Tr é g l e r, ústní sdělení); svahová mezofilní louka 0,5 km SSV od Bezdružic (M. Tr é g l e r, ústní sdělení); u osady Jedlová; u obce Prostřední Žďár (údaje z první poloviny 90. let 20. století, P. Mu d r a, ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách je znám pravděpodobně od roku 2003 (Ma r t í n k o v á & Ma r t í n e k 2005, H. He r t e l, nepublikovaná data). V letech 2003 až 2008 byl nalezen na třech místech v horních partiích lokality č. 16 v maximálním počtu 8 kvetoucích exemplářů (2003: 2 ex., 2004: 2 ex., 2005: 5 ex., 2006: 4 ex., 2007: 3 ex. a 2008: 8 ex.).

16 282 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Crepis mollis subsp. hieracioides škarda měkká čertkusolistá (C3) Taxon se v západních Čechách vyskytuje pouze ve vyšších polohách Český les (fyt. o. 26.), Slavkovský les (fyt. o. 86.), Krušné hory a jejich podhůří (fyt. o. 85., 25a.), Tepelské a Doupovské vrchy (fyt. o. 28., 29.). Dosud nebyl zaznamenán ani v Chebské pánvi (fyt. o. 24. Horní Poohří), ani na Ašsku a Kraslicku (fyt. o. 22. Halštrovská pahorkatina a 23. Smrčiny) (viz Ka p l a n & Ki r s c h n er 2004, Ma r t í n e k 1999). Zjištěné výskyty na Těšovských pastvinách na lokalitách 15, 17 a 19 náleží do fytogeografického okresu 28a. Kynšperská vrchovina, odkud je taxon znám. Dactylorhiza majalis prstnatec májový (C3, 3, CITES) Druh patří v západních Čechách mezi nejhojnější vstavačovité (viz např. Ma r t í n e k 1999). Na Těšovských pastvinách byl zaznamenán v malých populacích na 4 lokalitách lokalita č. 2: v mokřadu pod kukačkovou loukou v počtu 15 kvetoucích ex. (v roce 2007) a 5 kvetoucích ex. (v roce 2008); lokalita č. 4: tři kvetoucí ex. v úpadu mezi lokalitami č. 1 a č. 9; lokalita 16: v mokřadu ve střední části lokality blíže horního okraje v počtu 7 resp. 8 kvetoucích ex. (v roce 2007 respektive 2008), v roce 2006 byl druh zaznamenán i v SV okraji lokality (v počtu do 10 kvetoucích ex.); lokalita 17: 1 kvetoucí ex. v mokřadu na východním okraji louky (zaznamenán ). Epilobium obscurum vrbovka tmavá (C3) Na prameništích a mokřadech se v okolním území vyskytuje spíše řídce (viz např. Ma r t í n e k 1999: 6 lokalit). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán na jednom místě v mokřadu nivy Lipoltovského potoka (lokalita č. 2) a v lučním prameništi na lokalitě č. 23. Epilobium palustre vrbovka bahenní (C4a) Druh je na prameništích, v mokřadech a rašeliništích širšího okolí relativně hojný. V podstatě nechybí v žádné regionální floristické práci zahrnující mokřadní biotopy (např. Ma r t í n e k 1999, Br a b e c 2005a, Ma r t í n k o v á & Ma r t í n e k 2005, Ma r t í n e k & Ma r t í n k o v á 2005, 2006, 2007, Tá j e k 2007). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán ve většině mokřadů a pramenišť. Fraxinus excelsior cv. Diversifolia jasan ztepilý Jde o jeden z nejčastějších kultivarů (Hie k e 1978, Ko b l í ž e k 1997) s jednoduchými až tříčetnými listy. V území roste v jednom exempláři na jižním okraji louky (lokalita č. 1) a v několika málo exemplářích v navazujícím lesíku (součást lokality č. 24). Gymnadenia conopsea pětiprstka žežulník (C3, 3, CITES) Vzhledem k malé populaci není determinace taxonu zcela jednoznačná. Jak doba květu, tak habitus zaznamenaných rostlin však nasvědčují tomu, že jde o G. conopsea subsp. conopsea. V současné době jsou pětiprstky v celé západní části Čech velmi vzácné. Dle údajů regionálních floristů a literárních dokladů se v současné době na západ od linie Klášterec nad Ohří Žlutice Manětín Plzeň Klatovy nachází max. 10 lokalit rodu pětiprstka Gymnadenia sp. div. (Ma r h o l d et al. 2005, Mi c h á l e k 1995, On d r á č e k 2002, Za h r a d n i c k ý & Ma c ko v č í n 2004; V. Me l i c h a r, P. Tá j e k, L. Pi v o ň k o v á, M. Tr é g l e r, J. Sl a d k ý, P. Mud r a, K. Mar t í n e k, ústní sdělení). Kromě PP Hvožďanská louka, kde v roce 2008 výjimečně kvetlo cca 50 ex. G. conopsea (v předešlých letech do 30 ex., P. Mu d r a, ústní sdělení), jsou populace velmi malé, výrazně pod 50 kvetoucích exemplářů. Nejbližší populace G. conopsea, která v posledních 10 letech

17 Květena Těšovských pastvin 283 nikdy nepřesáhla 18 kvetoucích ex., se nachází v PR Lipovka u Horního Žandova (P. Tá j e k a H. He r t e l, nepublikovaná data, P. Mu d r a, ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán pouze v malé populaci při horním, severovýchodním okraji louky na lokalitě č. 10. Pětiprstky jsou zde sledovány od roku V letech 1994 až 2002 bylo zaznamenáno max. 6 kvetoucích exemplářů. Podobná situace byla i v letech následujících (před závorkou je počet kvetoucích rostlin; v závorce je uveden celkový počet zaznamenaných rostlin v daném roce včetně nalezených sterilních exemplářů) 2003: 4, 2004: 2, 2005: 6, 2006: 2 (5), 2007: 2 (3), 2008: 2 (3). Hypericum humifusum třezalka rozprostřená (C3) Druh se v západních Čechách vyskytuje roztroušeně (viz např. Ma r t í n e k 1999), místy i hojněji, např. v Kateřinské kotlině (P. Mu d r a, ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách byl zaznamenán pouze na lokalitě č. 10 v počtu cca 20 exemplářů na cestě vedoucí severním okrajem louky. Knautia arvensis chrastavec rolní Všechny zaznamenané kvetoucí exempláře odpovídaly taxonu Knautia arvensis subsp. arvensis. Nebyly zaznamenány žádné známky introgrese Knautia kitaibelii. Lathyrus linifolius hrachor horský (C3) Územím ČR prochází východní hranice areálu druhu, přičemž je rozšířen převážně v západní a severozápadní části Čech. Z východních Čech, jižních Čech a z Moravy je znám pouze z druhotných nalezišť. Na celém Chebsku je relativně hojný, centry výskytu jsou zejména Ašsko, Slavkovský les a Dyleňská část Českého lesa (jižně od toku Hamerského potoka se prakticky nevyskytuje) (podle nepublikovaných údajů autorů, regionálních floristů a P. Mu d r y; viz též Sl a v í k 1995: Chr t k o v á & Běl o h l á v k o v á 1995). Na Těšovských pastvinách se vyskytuje roztroušeně v celém území. Častější je v lesních hájích, bylinném patře mezí a na přistíněných lučních okrajích. Na několika lokalitách však vstupuje i do centrálních částí lučních porostů. Listera ovata bradáček vejčitý (C4a, CITES) Jedná se o jeden z nejhojnějších druhů z čeledi vstavačovitých (Orchideaceae) v ČR. Totéž platí i v rámci západních Čech. Na Těšovských pastvinách byl v letech 2007 až 2008 zaznamenán na 7 lokalitách (za číslem lokality následuje počet kvetoucích + počet sterilních exemplářů): 4: (v úpadu mezi lokalitami č. 1 a 9); 5: (v horních partiích louky pod březovým hájem a na patě meze v březovém háji); 9: 2 + 0; 11: (pod břízami u horní meze); 12: 3 + 0; 15: (ve střední části louky); 17: (v SV okraji louky). Celkový výskyt bradáčku bude však na Těšovských pastvinách pravděpodobně bohatší, protože většina luk byla v optimální době květu buď spasena (rok 2007) nebo posečena (rok 2008). Z těchto důvodů je potřeba považovat kvantifikaci v tab. 1 u tohoto taxonu pouze za orientační. Menyanthes trifoliata vachta trojlistá (C3, 3) V rámci ČR se druh vyskytuje řídce až roztroušeně, přičemž se vyhýbá xerotermním územím. Ašsko, severní část Českého lesa a Slavkovský les patří mezi centra jeho výskytu v rámci republiky (viz Sl a v í k 2000a, b; konkrétní lokality z území např. Ma r t í n e k 1999). Na Těšovských pastvinách byl druh zaznamenán pouze jednou v nivě Lipoltovského potoka (lokalita č. 2) v místě přítoku potůčku z prameniště na kukačkové louce (lokalita č.

18 284 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel 1) do nivy (50 4' 23,5" N, 12 32' 26,5" E). Vachta zde dominuje společně se skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) na ploše cca 20 m 2 a řídce se vyskytuje i v navazujícím porostu svazu Calthion (na ploše cca 3 ary). Meum athamanticum koprník štětinolistý (C4a, 3) Subatlantický druh mající v ČR těžiště rozšíření v oreofytiku a přilehlých částech mezofytika západních, severozápadních a severních Čech, tj. od Krušných hor po Krkonoše (Čv a n č a r a 1997, mapa rozšíření viz Sl a v í k 1997: 43). Souvislejší výskyt (vesměs v přirozených biotopech koprníkové louky) v západní části Krušných hor začíná na Kraslicku, kolem obce Počátky (J. Mi c h á l e k a V. Me l i c h a r, ústní sdělení). Na území bývalého okresu Cheb již patří mezi vzácné druhy. Jako přirozená součást lučních porostů se vyskytuje ojediněle na několika místech na Ašsku 5 lokalit v okolí Vernéřova (viz Ma r t í n e k 1999, K. Ma r t í n e k, ústní sdělení) a 1 lokalita v údolí Zeleného potoka u obce Hranice (J. Br a b e c, nepublikovaný údaj). Zcela vzácně a vesměs na druhotných stanovištích (okraje cest apod.) byl zaznamenán jižně toku řeky Ohře: např. na 4 lokalitách v Dyleňské části Českého lesa u obcí Slatina, Horní Žandov, Vysoká a u Tachovské Huti (P. Mu d r a, ústní sdělení); v okolí Krásna ve Slavkovském lese (A. Ma s o p u s tová, ústní sdělení), u golfového hřiště východně Karlových Varů (V. Me l i c h a r, ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách roste koprník na třech lokalitách. Vždy se jedná o malé populace v lučních částech lokalit lokalita č. 10: cca 5 trsů blízko sebe v horních partiích louky blíže severnímu okraji (50 4' 29,5" N, 12 32' 50,5" E); lokalita č. 12: celkově cca 200 až 300 malých pravděpodobně sterilních trsů blíže severnímu okraji louky na cca 8 místech (v rozmezí 50 4' 28,5" N, 12 32' 58,5" E až 50 4' 28,5" N, 12 32' 56,5" E); lokalita č. 16: zřídka cca na 5 místech vždy o velikosti do 0,5 m 2 od střední části louky cca 15 m pod lučním mokřadem (50 4' 23" N, 12 32' 54,5" E) po severní okraj louky (50 4' 24" N, 12 32' 52,5" E). Montia hallii zdrojovka potoční (C2, 2) V rámci ČR vzácný, silně ohrožený druh, osídlující prameniště, luční stružky a potůčky v blízkosti pramenů na nevápnitých půdách (Sk a l i c k ý & Su t o r ý 1990). V posledních letech místy tento druh evidentně přibývá v souvislosti s převahou extenzivního zemědělství, omezení hnojiv a tedy i splachů do vodotečí (J. Mi c h á l e k, ústní sdělení). Širší oblasti Slavkovského lesa, Dyleňského lesa a Krušných hor patří v současné době pravděpodobně k centrům jejího stávajícího rozšíření v ČR. Nejbližší recentní výskyty jsou z okolí Dolního Žandova a osady Poustky (3 lokality; A. Bu c h a r o v á a P. Mu d r a, ústní sdělení) a z okolí Milíkova a Podlesí (5 lokalit; A. Ma s o p u s tová, ústní sdělení). Na Těšovských pastvinách byla zdrojovka potoční zaznamenána řídce ve stružkách pod pramenem ve střední části lokality č. 23 (50 4' 17,7" N, 12 32' 44,7" E), a to na prostoru max. 3 m 2. Myosurus minimus myší ocásek nejmenší (C3) Druh je častější pouze v nejteplejších částech ČR a v navazujících oblastech mezofytika (Kř í- s a 1988). Na Chebsku byl dosud zaznamenán pouze na obnaženém dně vodní nádrže Skalka (Ma r t í n e k 1999, J. Mi c h á l e k, ústní sdělení), kde se vyskytuje dosud, a na dně částečně vypuštěného Horního rybníka 0,7 km SV od osady Lužná u Františkových Lázní (v roce 2006 zaznamenal P. Ha v l í č e k viz Ma r t í n e k 1999). Na Těšovských pastvinách byl nalezen poprvé až v počtu cca 150 exemplářů v traktorem vyjetých kolejích u dolního vjezdu do kukačkové louky (lokalita č. 1: 50 4' 18" N, 12 32' 28" E).

19 Květena Těšovských pastvin 285 Orchis morio vstavač kukačka (C2, 2, CITES) V minulosti v ČR relativně častý druh vstavače, který zaznamenal v posledních desetiletích prudký úbytek počtu i velikosti populací. Nejbližší recentní lokalita se nachází na spásané svahové loučce cca 500 m S od kostela v obci Milíkov (po roce 2000 zde byly zaznamenány max. 2 kvetoucí ex.; P. Tá j e k, nepublikované údaje, V. Me l i c h a r, ústní sdělení). Vzhledem k tomu, že populace v okolí obce Mýtina, známé z 90. let 20. stol. (E. a K. Ma r t í n k o vi a P. Mu d r a, ústní sdělení), se nepodařilo v posledních letech ověřit, je další lokalitou až NPP Komorní hůrka u Chebu (dodnes bohatá populace, v některých letech zde kvete přes 1000 ex., viz např. Ma r t í n k o v á & Ma r t í n e k 1998, V. Me l i c h a r, ústní sdělení). Ze západních Čech je v současné době známo jen 5 dalších lokalit s ověřeným recentním výskytem vstavače kukačky: 1. louka cca 1,2 km JZ od návsi obce Protivec (bohatá populace nalezená L. Pivoňkovou v roce 2001, v roce 2008 zde kvetlo 300 ex.; V. Me l i c h a r, ústní sdělení); 2. jižní svahy Ptačího vrchu cca 1 km SSV od kostela v obci Štědrá (malá populace nalezená M. Klíčkovou v roce 2003, do 10 kvetoucích ex. v posledních letech; V. Me l i c h a r, ústní sdělení, J. Br a b e c a P. Tá j e k, nepublikované údaje); 3. jižní až jihozápadní svahy Vladaře u obce Vladořice (ještě počátkem 90. let 20. století velmi bohatá a rozsáhlá populace s několika tisíci kvetoucích ex.; v posledních letech se na 6 mikrolokalitách nalézá populace s několika stovkami kvetoucích ex., maximum bylo zaznamenáno v roce 2006, kdy zde kvetlo celkem 420 ex.; V. Me l i c h a r, ústní sdělení, Lu p í n e k 2005, nepublikovaná data autorů a ústní sdělení regionálních floristů); 4. PP Pístovská louka (malá populace nacházející se již v Plzeňském kraji nedaleko krajských hranic, do 15 kvetoucích ex. v posledních 15 letech; M. Tr é g l er a V. Me l i c h a r, ústní sdělení, P. Táj e k, nepublikované údaje); 5. PP Hořečková louka na Pile (malá populace nalezená J. Frouzem v roce 2005; prozatím vždy do 5 kvetoucích ex.; V. Me l i c h a r, ústní sdělení). V roce 2002 byl V. Melicharem nalezen 1 kvetoucí exemplář na pastvinách Z od nádraží v Bečově (od té doby neověřen). Další údaje z přelomu tisíciletí (nověji neověřené) udávají R. Brachtl a O. Bušek ze Žluticka (od obcí Bohuslav a Močidlec) a M. Broum a O. Bušek z jižního podhůří Doupova (V. Me l i c h a r, ústní sdělení). Kukačková louka (lokalita č. 1) na Těšovských pastvinách je nejbohatší lokalitou v nejzápadnějších Čechách a patří v současné době k cca 30 nejbohatším populacím vstavače kukačky v ČR (J. Je r s á k o v á, ústní sdělení). Počty kvetoucích exemplářů jsou na kukačkové louce sčítány od roku : 283 ex., 2002: 301 ex., 2003: 1581 ex., 2004: 2479 ex., 2005: 2850 ex., 2006: 1950 ex., 2007: 203 ex., 2008: 1554 ex. (podle nepublikovaných údajů H. He r t e l a a ZO ČSOP Kladská, viz též Ko ž í š k o v á 2002). V rámci Těšovských pastvin je vstavač kukačka pravidelně zaznamenáván též na lokalitě č. 16. V letech 1994 až 2002 na ní kvetlo vždy mezi 5 až 10 exempláři. V následujících letech byly zaznamenány tyto počty kvetoucích exemplářů 2003: 4, 2004: 2, 2005: 5, 2006: 4, 2007: 2, 2008: 7. Všechny exempláře na této louce byly zaznamenány buď v severovýchodních partiích louky (v oblasti zhruba 50 4' 24,5" N, 12 32' 58" E až 50 4' 24,5" N, 12 32' 59" E) nebo ve střední části nedaleko zbytků solitérní břízy (50 4' 22" N, 12 32' 54" E). Phyteuma nigrum zvonečník černý (C3) Zvonečník černý má v ČR východní hranici areálu (Ko v a n d a 2000; Sl a v í k 2000a). V západních Čechách se vyskytuje roztroušeně, na některých místech v početných populacích. Nejbližší bohaté populace se nacházejí pravděpodobně v Chebu v okolí přehrady Skalka. V Českém lese končí od severu výskyt zvonečníku černého v údolí Hamerského potoka; jižněji byly zaznamenány již jen jednotlivé výskyty synantropního charakteru (P. Mu d r a, ústní sdělení). Druh byl nalezen pouze v jednom exempláři na rozhraní meze a lokality č. 1. Pravděpodobně se jedná o přechodný výskyt.

20 286 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel Platanthera bifolia vemeník dvoulistý (C3, 3, CITES) Vemeník dvoulistý je po prstnatci májovém (Dactylorhiza majalis) a bradáčku vejčitém (Listera ovata) třetím nejhojnějším druhem z čeledi vstavačovitých v západních Čechách. Dosud se zde roztroušeně vyskytuje v krátkostébelných i mezických lučních porostech, na travnatých mezích a v lesních okrajích (lokality na Chebsku viz např. Ma r t í n e k 1999). Na Těšovských pastvinách se druh vyskytuje roztroušeně až hojně ve většině luk. Počty kvetoucích exemplářů se však na jednotlivých lokalitách v letech 2007 až 2008 nepodařilo přesněji spočítat, protože většina luk byla v optimální době květu buď spasena (rok 2007) nebo posečena (rok 2008). Z těchto důvodů je nutné početnosti tohoto taxonu v tab. 1 považovat pouze za orientační. V letech 2007 až 2008 byly na jednotlivých lokalitách zaznamenány následující počty exemplářů 1: desítky ex.; 4: tři ex. v úpadu mezi lokalitami č. 1 a 9; 5: stovky sterilních a desítky kvetoucích ex.; 9: jednotlivé ex.; 10: do 50 kvetoucích ex. a desítky sterilních; 12: jednotlivé ex. (max. 50); 13: celkem 3 nakvétající ex. na dvou místech; 16: stovky ex.; 17: cca 100 ex.; 18: desítky ex.; 19: desítky ex.; 22: do 10 ex. Polygala chamaebuxus zimostrázek alpský (C3, 3) Druh má v ČR severovýchodní hranici areálu. Vyskytuje se pouze v západní polovině státu po tok řek Vltavy a Labe. Na pravý břeh Vltavy přechází pouze u Sedlčan a Milevska (Ki r s c h n e r 1997, Sl a v í k 1988). Na Chebsku, Ašsku a Mariánskolázeňsku se vyskytuje roztroušeně po celém území, přičemž největší koncentrace populací se nachází v oblasti Mnichovských hadců. Na Těšovských pastvinách se zimostrázek vyskytuje ve velmi bohaté populaci (tisíce ex.) ve středních a jižních partiích lesní lokality č. 13. Pyrola media hruštička prostřední (C1, 1) Nález bohaté populace hruštičky prostřední na Těšovských pastvinách byl již samostatně publikován (Br a b e c et al. 2007) a zhodnocen v rámci výskytu druhu v ČR a v okolních státech (Br a b e c 2007). Ze západních Čech je známo méně než 10 věrohodných, vesměs historických údajů. V Květeně ČR (Kř í s a 1990) jsou uvedeny pouze dva údaje Cheb (fyt. o. 24. Horní Poohří) a Horní Slavkov (fyt. o. 86. Slavkovský les). V regionálních herbářích se nachází dva sběry ze severních partií fyt. o. 26a. Dyleňský les (údaj P. Mu d r y z roku 2000 z PR Mechové údolí u Dolního Žandova; sběr J. Jahna z roku 1912 od Salajny; oba dokladovány v herbáři Muzea Českého lesa v Tachově) a dva sběry z fyt. o. 25a. Krušnohorské podhůří vlastní (údaje Č. Ondráčka ze dvou starých důlních odvalů z let 1992 a 1993 Z a SSV od Jáchymova; oba údaje dokladovány v CHOM). V literatuře jsou dále uvedeny dva věrohodné údaje z července 1979 od Kostelní Břízy (28a. Kynšperská vrchovina; J. Hol u b & J. Zá z vor k a in Šed o 1983) a od Smilova (28d. Toužimská vrchovina; F. Ml a d ý in Šed o 1983) a údaj od dnes zaniklé obce Pastviny (fyt. o. 1. Doupovská pahorkatina; Ku n z 1923). Rozšíření v západních Čechách bylo zpracováno podle Br a b e c et al. (2007). Na Těšovských pastvinách byl druh nalezen ve střední a jižní části lokality č. 13 na ploše cca 1,1 ha o obvodu zhruba 500 m. Populace se nachází v rozvolněném dubobřezovém háji s přimíšenou borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies). Hruštičky prostřední zde rostou v porostu metličky křivolaké (Avenella flexuosa) s hojným výskytem černýše lučního (Melampyrum pratense) a borůvky (Vaccinium myrtillus). Velikost populace byla odhadována 5. června 2007, kdy bylo nalezeno cca 360 kvetoucích exemplářů a cca 6 až 7 tisíc sterilních růžic. Dne bylo nalezeno cca 200 kvetoucích exemplářů. Počet sterilních růžic byl v roce 2008 pouze odhadnut na cca Není známo, zda nebyly roky 2007 a 2008 počtem kvetoucích exemplářů výjimečné. U taxonů rodu Pyrola je fluktu-

ÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA

ÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA Vyhodnocení na udržitelný rozvoj území doplnění k návrhu ÚP * ÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA N á v r h Objednatel: Město Krásná Lípa Zpracovatel: Mgr. Pavel Bauer Březový vrch 737, 460 15 Liberec 15 Tel.: 739

Více

Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:

Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: www.uhul.cz Příloha 7b Porostní mapa chráněného území. Zdroj: OZP MHMP. Příloha 7c Změny lesních společenstev na opakovaných plochách podle

Více

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1

Více

OBSAH. TABULKOVÁ ČÁST Tabulka č.1 Inventarizace jednotlivě hodnocených stromů Tabulka č.2 Inventarizace skupin stromů Tabulka č.3 Inventarizace keřů

OBSAH. TABULKOVÁ ČÁST Tabulka č.1 Inventarizace jednotlivě hodnocených stromů Tabulka č.2 Inventarizace skupin stromů Tabulka č.3 Inventarizace keřů Dopravní terminál Semily Autobusové nádraží OBSAH A PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1 Identifikační údaje 2 Úvod 3 Základní údaje 4 Přírodní podmínky 5 Podklady 6 Metodika 7 Zhodnocení dendrologického průzkumu 8 Návrh

Více

Ozna ení prvku: LBC 1

Ozna ení prvku: LBC 1 Ozna ení prvku: LBC 1 Za Šenke lokální biocentru ve dn údolí Pruského potoka a navazujícího bo ního suchého údolí západn od jižní ásti zastav ného úzeí obce Západní okraje vyezené plochy biocentra protéká

Více

Přírodní rezervace Malá Strana a její ochranné pásmo

Přírodní rezervace Malá Strana a její ochranné pásmo Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Malá Strana

Více

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.

Více

PP Patočkova hora PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PATOČKOVA HORA. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území NESLOVICE PLÁN PÉČE. pro období 2016-2025

PP Patočkova hora PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PATOČKOVA HORA. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území NESLOVICE PLÁN PÉČE. pro období 2016-2025 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PATOČKOVA HORA Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území NESLOVICE PLÁN PÉČE pro období 2016-2025 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE PP Patočkova hora EVIDENČNÍ ČÍSLO 892 NÁZEV ÚZEMÍ Patočkova

Více

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS. Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Přírodní rezervace Vlček

Přírodní rezervace Vlček Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Vlček Datum

Více

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní

Více

A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar

A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Dokumentace vybraných mokřadů na Jindřichohradecku A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Mokřad s olšinou se nachází nad levým břehem Hamerského potoka v jeho zamokřené nivě nad ústím Hamerského

Více

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých

Více

LAGUNA U BOHDALOVA VEGETAČNÍ SNÍMKOVÁNÍ VODNÍCH MAKROFYT Závěrečná zpráva

LAGUNA U BOHDALOVA VEGETAČNÍ SNÍMKOVÁNÍ VODNÍCH MAKROFYT Závěrečná zpráva LAGUNA U BOHDALOVA VEGETAČNÍ SNÍMKOVÁNÍ VODNÍCH MAKROFYT Závěrečná zpráva Zpracoval ve Žďáře n.s. dne 20.12.2009: Dr. Jiří Urban Kontakt: tel.: 731 663 847, email:urbanj@atlas.cz Obsah Obsah...1 1. Úv

Více

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Vimperk, 2009 1. ÚVOD 2. VÝCHOZÍ STAV 2.1. Lokalizace: Dolní úsek Hučiny je součástí širokého údolního systému na horním toku

Více

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú. Název stavby: GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Křižanov - Brno Příloha č.7 PS 715 Trubky HDPE v úseku žst.křížanov - Březské Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace KOZLOV U KŘIŽANOVA KO-1 Salix

Více

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě

Více

Plán péče o PP Sochorov

Plán péče o PP Sochorov Mgr. Jiří Juřička, Štoky 406, 582 53 Štoky Juricka.J@seznam.cz, tel. 724 054 609 Plán péče o PP Sochorov na období 2012 2022 Návrh na vyhlášení 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo

Více

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09 C.1 Technická zpráva a) účel stavby Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní

Více

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů) olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká

Více

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500

Více

BESKYDY. Radim J. Vašut

BESKYDY. Radim J. Vašut BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,

Více

Ohlédnutí za hospodařením podle principů Pro Silva na Černokostelecku. lesnický odkaz prof. Polena

Ohlédnutí za hospodařením podle principů Pro Silva na Černokostelecku. lesnický odkaz prof. Polena PRO SILVA BOHEMICA. P.S. ČLS Katedra pěstování lesů FLD ČZU v Praze Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy Ohlédnutí za hospodařením podle principů Pro Silva na Černokostelecku lesnický odkaz

Více

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Protokol inventarizace dřevin 1106 GŘC - areál Olomouc - Povel parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý

Více

Polní cesta VPC 5 v k.ú. Buštěhrad

Polní cesta VPC 5 v k.ú. Buštěhrad Polní cesta VPC 5 v k.ú. Buštěhrad (SO 801 Návrh výsadby) Objednatel: Česká Republika Ministerstvo zemědělství Pozemkový úřad Kladno Kubelíkova 2797 272 01 Kladno Zastoupený: Ing. Miroslavem Vlasákem,

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 Číslo jednací: 2764/13/ZPR/Kal V Sušici dne 20.11.2013 Spisová značka: 2724/13/ZPR/Kal

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/14 3.2.08.16 Krytosemenné rostliny - jednoděložné Liliovité - vytrvalé byliny /cibule, oddenek, hlíza/ - květy oboupohlavné, 6 okvětních lístků, 6 tyčinek, 1 pestík - plodem je tobolka nebo bobule -

Více

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae

Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae Bučiny a doubravy Třída: Querco-Fagetea společenstva xerofilních až hygrofilních opadavých listnatých lesů a křovin Řád: Fagetalia sylvaticae mezofilní až hygrofilní opadavé lesy mírné zóny Evropy Řád:

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Autor: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_04_Z7E_4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY listopad 2012 Plán péče pro přírodní památku Dolejší dráhy na období 2014 2023 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Plán péče o přírodní památku Studánky u Cerhovic

Plán péče o přírodní památku Studánky u Cerhovic o přírodní památku Studánky u Cerhovic na období 2016-2025 Petr Karlík listopad 2015-1 - Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a

Více

Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové

Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Současná doba přináší výrazné změny v pohledu na

Více

HORNÍ PĚNA. ČÁST 3 analýza řešení PPO obcí v povodí Nežárky přírodě blízkým způsobem

HORNÍ PĚNA. ČÁST 3 analýza řešení PPO obcí v povodí Nežárky přírodě blízkým způsobem PODKLADOVÁ ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ NEŽÁRKY ČÁST 3 analýza řešení PPO obcí v povodí Nežárky přírodě blízkým způsobem HORNÍ PĚNA BŘEZEN 2011 Obsah 1 Úvodní informace 3 2 Popis

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trokavecké louky CZ0210056

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trokavecké louky CZ0210056 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trokavecké louky CZ0210056 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trokavecké louky Kód lokality: CZ0210056 Kód

Více

OBEC MIKULČICE. O Z N Á M E N Í o vydání opatření obecné povahy č. 2/2008 V E Ř E J N O U V Y H L Á Š K O U. svým usnesením č. 5 ze dne 6.5.

OBEC MIKULČICE. O Z N Á M E N Í o vydání opatření obecné povahy č. 2/2008 V E Ř E J N O U V Y H L Á Š K O U. svým usnesením č. 5 ze dne 6.5. OBEC MIKULČICE O Z N Á M E N Í o vydání opatření obecné povahy č. 2/2008 V E Ř E J N O U V Y H L Á Š K O U Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Mikulčice Zastupitelstvo obce Mikulčice, příslušné

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Kaliště CZ0210732

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Kaliště CZ0210732 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Kaliště CZ0210732 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Kaliště Kód lokality: CZ0210732 Kód lokality v ÚSOP: 5341

Více

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris

Více

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů) olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká

Více

1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR

1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR 1. DÁIČNÍ A SIIČNÍ SÍŤ V OKRESE ČR Pro dopravu nákladů, osob a informací jsou nutné podmínky pro její realizaci, jako je kupříkladu vhodná dopravní infrastruktura. V případě pozemní silniční dopravy to

Více

Prováděcí dokumentace k projektu. Obnova alejí v katastru obce Vlasenice

Prováděcí dokumentace k projektu. Obnova alejí v katastru obce Vlasenice Prováděcí dokumentace k projektu Obnova alejí v katastru obce Vlasenice (Severní alej, Východní alej, Západní alej) Místo realizace: Obec Lhota-Vlasenice, místní část Vlasenice Adresa: Obec Lhota-Vlasenice,

Více

Plán péče pro přírodní památku KOTRLÉ na období 2012 2021 Jiří Schneider Alice Kozumplíková Újezd u Tišnova, 2011

Plán péče pro přírodní památku KOTRLÉ na období 2012 2021 Jiří Schneider Alice Kozumplíková Újezd u Tišnova, 2011 Plán péče pro přírodní památku KOTRLÉ na období 2012 2021 Jiří Schneider Alice Kozumplíková Újezd u Tišnova, 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Pořizovatel: Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov Zpracovatel: Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Vedoucí projektant: Zodpovědný projektant:

Více

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny.

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny. Podklad č. 3 ke Koncepci prevence kriminality hl.m. Prahy na léta 2009 až 2012 Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně

Více

Projekt NÁHRDELNÍK CHRUDIMKY dílčí část Inventarizace a zdravotní stav stromů

Projekt NÁHRDELNÍK CHRUDIMKY dílčí část Inventarizace a zdravotní stav stromů Projekt NÁHRDELNÍK CHRUDIMKY dílčí část Inventarizace a zdravotní stav stromů Průběžná zpráva V Hradci Králové dne 4.6.2013 Úvod Dřeviny jsou neodmyslitelnou součástí lidského života, které provázejí lidstvo

Více

HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA

HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí Ústí nad Orlicí, červen 2013 Název akce: Horní Lipka možnosti

Více

Areál "Rezidence" Stará Boleslav Stabilizace stávajících vegetačních prvků Doplnění kosterní zeleně. Město Brandýs nad Labem/Stará Boleslav

Areál Rezidence Stará Boleslav Stabilizace stávajících vegetačních prvků Doplnění kosterní zeleně. Město Brandýs nad Labem/Stará Boleslav Hlavní projektant objekt: investor: Vedoucí projektu Vypracoval Kontroloval Ing. Barbora Eismanová Ing.Ivan Marek Ing. Barbora Kubecová Ing. Ivan Marek Areál "Rezidence" Stará Boleslav Stabilizace stávajících

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL)

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL) Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek

Více

ednášky pro tisk (pdf.)

ednášky pro tisk (pdf.) Verse přednp ednášky pro tisk (pdf.) vytvořeno 22. 8. 2010 text a foto: Vlastimil ŠIMEK, 2010 Odborná přednáška pro MCH králíků 1. Olympiáda MCH Litomyšl l 5. 8. 2010 ZÁKLADY VÝŽIVY A KRMENÍ KRÁLÍKŮ pro

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 0767-203/2014 NEMOVITÁ VĚC: Pozemky v k.ú. Křemenice Vlastník pozemků: Havel Bohuslav, Krásná Hora nad Vltavou č.p. 89, 262 56 Krásná Hora nad Vltavou, vlastnictví

Více

Záchranné transfery obojživelníků na Jihlavsku 2014

Záchranné transfery obojživelníků na Jihlavsku 2014 Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Záchranné transfery obojživelníků na Jihlavsku 2014 Závěrečná zpráva projektu Foto: Jan Jelínek Jan Jelínek,

Více

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici M Ě S T S K Ý Ú Ř A D B L A N S K O ODBOR STAVEBNÍ ÚŘAD, oddělení silničního hospodářství nám. Svobody 32/3, 678 24 Blansko Pracoviště: nám. Republiky 1316/1, 67801 Blansko Město Blansko, nám. Svobody

Více

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43)

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) Biologický průzkum Zpracovatel: RNDr. Jiří Veselý 30. října 2014 Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracoval: RNDr. Jiří Veselý autorizovaná osoba pro biologické

Více

Přírodní památka Černá Desná, širší vztahy

Přírodní památka Černá Desná, širší vztahy Návrh na vyhlášení Přírodní památky Černá Desná Příloha 1 Přírodní památka Černá Desná, širší vztahy 0 200 400 600 800 1 000 m Datový podklad MŽP; Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a krajské

Více

ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les

ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DOPIS ZN.: 170688/2014 rozdělovník ZE DNE: 19.9.2014 NAŠE ZNAČKA: MMHK/175269/2014 zp2/mrk SZ MMHK/170688/2014 VYŘIZUJE: Adriena Marková TELEFON: 495707667 E-MAIL: Adriena.Markova@mmhk.cz

Více

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 41-62 ISBN: 978-80-87686-03-4 Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its

Více

v y d á v á s o u h l a s

v y d á v á s o u h l a s Městský úřad Černošice odbor životního prostředí Oddělení péče o krajinu Podskalská 1290/19 120 00 Praha 2 zivotni@mestocernosice.cz Dle rozdělovníku Vyřizuje: Mgr. Hana Brožková Telefon: 221 982 322 E-mail:

Více

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ PRO TYPY LESNÍCH PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ PRO TYPY LESNÍCH PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Lesy České republiky, s.p. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu

Více

Plán péče o Přírodní rezervaci Olšov

Plán péče o Přírodní rezervaci Olšov Návrh na vyhlášení Plán péče o Přírodní rezervaci Olšov na období 2009-2018 1 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1

Více

Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. OK Kloubouky u Brna Pánov, Úsek TS Pánov Mutěnice

Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. OK Kloubouky u Brna Pánov, Úsek TS Pánov Mutěnice Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. OK Kloubouky u Brna Pánov, Úsek TS Pánov Mutěnice Jan Losík, Alice Háková březen 2014 2 Název záměru: OK Klobouky

Více

VŠERUBY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice

VŠERUBY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice ROZBOR UDRŽITELÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VŠERUBY Pořizovatel územně analytických podkladů: Městský úřad Domažlice odbor výstavby a územního

Více

č. 147/2008 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. dubna 2008

č. 147/2008 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. dubna 2008 č. 147/2008 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. dubna 2008 o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích Ve znění: Předpis

Více

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 0945-123/2015 NEMOVITÁ VĚC: Zahrádkářská chata včetně příslušenství a pozemků Katastrální údaje : Kraj Karlovarský, okres Karlovy Vary, obec Šemnice, k.ú. Šemnice

Více

Dříve než začnete kácet stromy na své zahradě nebo dvorku, přečtěte si pár vložených informací:

Dříve než začnete kácet stromy na své zahradě nebo dvorku, přečtěte si pár vložených informací: Dříve než začnete kácet stromy na své zahradě nebo dvorku, přečtěte si pár vložených informací: Kácení na vlastním pozemku Dnem 1. listopadu 2014 nabyla účinnosti novela vyhlášky 222/2014 Sb. Podle současného

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

Plán péče o přírodní památku Razovské tufity. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Razovské tufity. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Razovské tufity na období 2016-2025 J. Losík a A. Háková 2015 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1916 kategorie

Více

Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá

Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá Seminární práce k předmětu Ekologie krajiny (HEN 414) Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá Vypracovala: E-mail: Obor: Lucie Smutná mmela@seznam.cz Humanitní environmentalistika (mgr.

Více

Příl. 2.2: Geobiocenologické snímky

Příl. 2.2: Geobiocenologické snímky Příl. 2.2: Geobiocenologické snímky V rámci PP Třebíčsko jsme zvolil 7 výzkumných ploch, na kterých jsem provedl zevrubný geobiocenologický průzkum. Bylo dbáno na to, aby výzkumné plochy zahrnuly pokud

Více

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah

Více

Cardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale.

Cardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale. Botanický průzkum Selský potok 2011 Datum PLOCHA Český název Latinský název + ochrana, C4 26.2.2011 1 buk lesní- nálety Fagus sylvatica bez hroznatý Sambucus racemosa 14.5.2011 netýkavka nedůtklivá Impatiens

Více

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy)

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy) Acta rerum naturalium 5: 133 146, 2008 ISSN 1801-5972 Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy) Inventarization of flora and vegetation of Branty reserve JIŘÍ JUŘIČKA,

Více

Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické

Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Vojtěch Kodet & Dana Kořínková

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty zastoupení v % doprovodné porosty

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty zastoupení v % doprovodné porosty řkm 0,000-5,100 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Český úřad zeměměřický a katastrální. Pokyny č. 41

Český úřad zeměměřický a katastrální. Pokyny č. 41 Český úřad zeměměřický a katastrální Pokyny č. 41 Českého zeměměřického a katastrálního ze dne 1. října 2012 č.j. ČÚZK 26730/2012-22 pro zápis druhu a do katastru nemovitostí Změna: ČÚZK-08951/2014-22

Více

INDEX QBR Datový list do terénu

INDEX QBR Datový list do terénu INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80

Více

Flóra agrárních valů a teras Krušných hor

Flóra agrárních valů a teras Krušných hor Flóra agrárních valů a teras Krušných hor The flora of the hedgerows and agricultural terraces in the Krušné hory mountains Machová Iva, FŽP, UJEP, Ústí n. L.iva.machova@ujep.cz, Synek Václav, FŽP, UJEP,

Více

PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Projekt pro provedení stavby 1 Dipl.-Ing. Lenka Červinková, Evropská 33, 350 01 Cheb; 777632 781, 1. Identifikace stavby objednatel: Ministerstvo zemědělství České

Více

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143

Více