STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY. Martin Foret Pavel Kořínek Tomáš Prokůpek Michal Jareš (eds.)

Transkript

1 STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY Martin Foret Pavel Kořínek Tomáš Prokůpek Michal Jareš (eds.)

2

3

4 Martin Foret Pavel Kořínek Tomáš Prokůpek Michal Jareš (eds.) STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY Olomouc 2012

5 Recenzovali: doc. PhDr. PaedDr. Anna Zelenková, Ph.D. (SLÚ AV ČR, Praha) doc. PhDr. Miroslav Zelinský, CSc. (FPF SLU v Opavě) Pracovní verze příspěvků publikovaných v této knize byly prosloveny na mezinárodním kolokviu Studia komiksu: možnosti a perspektivy, pořádaném Centrem pro kulturální, mediální a komunikační studia FF UP a Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., které se konalo ve dnech 26. a 27. dubna 2011 na půdě Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Papers included in this book were presented at the international colloquium Comics Studies: potentials and perspectives, which was held at the Faculty of Arts of Palacký University in Olomouc on 26th and 27th April The colloquium was jointly organised by the Centre for Cultural, Media and Communication Studies at the Faculty of Arts and the Institute of Czech Literature of the Academy of Sciences of the Czech Republic, v. v. i. Kolokvium bylo uspořádáno v rámci řešení projektu GA ČR Komiks: dějiny teorie (GAP406/10/2306), realizovaného v letech Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, přímým výstupem z kterého jsou ve svazku obsažené příspěvky M. Foreta, M. Jareše, P. Kořínka a T. Prokůpka. Zpracování a vydání publikace bylo umožněno díky finanční podpoře udělené roku 2012 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Institucionálního rozvojového plánu, programu V. Excelence, Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci: Podpora mladých akademických pracovníků Filozofické fakulty Univerzity Palackého. STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY Martin Foret Pavel Kořínek Tomáš Prokůpek Michal Jareš (eds.) 1. vydání ISBN

6 OBSAH MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY STUDIA KOMIKSU ANEB NA CESTĚ K (ČESKÝM) COMICS STUDIES Úvodem CO A JAK STUDOVAT V COMICS STUDIES Pavel Ryška: CO STUDUJÍ COMICS STUDIES? Studium komiksu a dědictví formalistického obratu Michal Uhl: NA CESTĚ K SÉMIOTICKÉ ANALÝZE KOMIKSU s ukázkou analýzy postkoloniálních dozvuků v komiksu Tintin v Kongu LIMITY MÉDIA KOMIKSU Michal Jareš: HRANICE KOMIKSU. Hledání non-sequitur Martin Foret: NEJISTÁ MEDIALITA KOMIKSU Ondřej Krajtl: KOMIKS A NOVÁ MÉDIA VEDLE KOMIKSU: JINÉ TRADICE David A. Beronä: VYPRÁVĚT I DNES PŘÍBĚHY DŘEVORYTEM Anna Křivánková: MANGA NA POČÁTKU 21. STOLETÍ

7 KOŘENY A PROMĚNY ČESKÉHO KOMIKSU STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY Dušan Mulíček: KOMIKS PŘED KOMIKSEM Tušení bublin v českých obrázkových seriálech druhé poloviny 19. století Tomáš Prokůpek: BOJ O BUBLINU v českém a překladovém obrázkovém seriálu od 20. do počátku 40. let 20. století Pavel Kořínek: O ČTYŘLÍSTKU S LÁSKOU Prolegomena k analýze jednoho seriálu VYPRÁVĚNÍ V PANELECH A MEZI NIMI Veronika Opletalová: OMEZENÝ PROSTOR JAKO VÝZVA Pseudonarativní strategie v kreslených vtipech Ondřej Bláha: NÁSLEDNOST PANELŮ Natalia Malinowska-Jany: NARACE V GRAFICKÉM ROMÁNU APLIKOVANÉ PŘÍSTUPY KE KOMIKSU Ondřej Tomášek: PŘEKLAD A KOMIKS Eva Niklesová: ( POVINNÁ ) ŠKOLNÍ ČETBA A/NEBO JEJÍ KOMIKSOVÉ ZTVÁRNĚNÍ? ANKETA ODHODLAT SE KONEČNĚ PŘEKONAT SCOTTA MCCLOUDA David A. Beronä Wojciech Birek Thomas M. Inge Pascal Lefèvre Adam Rusek Jerzy Szyłak PRAMENY K ČESKOSLOVENSKÉMU KOMIKSU PŘÍLOHA CESTOU K PRAMENŮM... Ediční poznámka

8 Josef Ulrich: NOVÉ DOBRODRUŽSTVÍ BARONA PRÁŠILA Karel Dostál: DOBRODRUŽSTVÍ NEROZLUČNÝCH PŘÁTEL: MIMI A ČERNOCH BOMBO anonym Josef Kočí, Josef Ulrich: LOJZÍKA, ŠTĚKA A FRÁNI DOBRODRUŽNÉ CESTOVÁNÍ Hollmann: [O DVOU KLUCÍCH] František Voborský: PEPINA REJHOLCOVÁ anonym: ŠIBALSTVÍ OPIČÁKA FILUTY Emil Posledník: TATÍČEK A PEPÍČEK AUTOMOBILISTÉ Emil Posledník: CHROUST JOSEF RESUMÉ ENGLISH SUMMARIES RESÜMEES AUF DEUTSCH RÉSUMÉS EN FRANÇAIS RESUMEN EN ESPAÑOL РУССКОЕ РЕЗЮМЕ

9 STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY 8

10 MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY STUDIA KOMIKSU ANEB NA CESTĚ K (ČESKÝM) COMICS STUDIES ÚVODEM Zdá se, že podle všech dostupných měřítek je na tom komiks v českém prostředí lépe, než kdy byl. Tradiční bašty domácího komiksu, tedy dětské a mládežnické časopisy, na jejichž stránkách měl český komiks ve 20. století své trvalé bydliště, sice buď přestaly existovat, nebo svou komiksovou složku až na výjimky výrazně utlumily, ale komiksy (překladové a i domácí) dnes najdeme ve většině knihkupectví, kde mají obvykle vlastní polici (první to signál etablování se na trhu ), což přestavuje významné novum posledních let. Nakladatelé pravidelně zásobují čtenáře (krom jiného i) překlady toho nejlepšího, co světový komiks v posledních dekádách přinesl, a výrazně tak aktualizují představu a povědomí českého čtenáře o tom, co komiks je, čím může být a co umí. O nových komiksech se běžně referuje ve všeobecných médiích, televizi nevyjímaje, a křečovité apologetické snahy přelomu tisíciletí, dokazující zas a znova dospělost komiksu a jeho pozoru hodnost, jsou ty tam, resp. přežívají již jen na okrajích, do úmoru resuscitovány zastydlými samozvanými bojovníky, pro které boj nekončí nikdy, protože vlastně netuší, jak v míru možno žít. České komiksy vycházejí v překladech v zahraničí popřípadě tuzemští tvůrci přímo pro zahraniční trhy tvoří a na prestižních festivalech nacházejí ocenění Není tedy divu, že se komiksu i v našem prostředí věnuje stále větší pozornost odborná a akademická na univerzitách se objevují kursy věnované komiksu, vznikají závěrečné práce na všech stupních studia (bakalářské, magisterské 9

11 STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY i doktorské), a to v rámci nejrůznějších oborů i fakult. 1 Pořád se sice většina autorů ještě potýká s chronickým objevováním téhož, již dávno objeveného, stejně jako se stínem uhrančivého McCloudova úvodu Jak rozumět komiksu, nejprve propagovaného a z dálky zbožňovaného, nyní dostupného ve vymodleném českém překladu, stínem, který se málokdo vůbec snaží překročit. Ale i přesto najdeme, na půdě nejrůznějších oborů, sympatické pokusy o relevantní vypořádání se s tématem komiks. Předkládaný svazek představuje vůbec první 2 domácí publikaci věnovanou teoretické a analytické reflexi komiksu. Ani prvotní var z počátku devadesátých let, kdy se komiksu vlastně poprvé začala věnovat akademická pozornost, 3 se mimo stránky odborných časopisů a sborníků na nejrůznější témata nepromítl a publikaci věnovanou teorii a analýze komiksu nepřinesl. Vedle překladů zahraničních popularizujících (McCloud 2008) a teoretických prací (Groensteen 2005) je tak v češtině dostupných jen několik málo dílčích příspěvků v časopisech a sbornících, často spíše publicistického než odborného charakteru. Předkládaná publikace se tedy mj. snaží zachytit onen výše popsaný kvas na českých univerzitách a naznačit možnosti a perspektivy českých comics studies. Tato publikace vznikla jako vedlejší výstup při realizaci projektu GAČR Komiks: dějiny teorie (GAP406/10/2306), řešeného společně pracovníky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Zahrnuje studie vzniklé na základě příspěvků prezentovaných na odborném kolokviu Studia komiksu: možnosti a perspektivy, které v Olomouci ve dnech dubna 2011 uspořádali pracovníci Centra kulturálních, mediálních a komunikačních studií při FF UP a ÚČL AV ČR. Zastoupeni ve svazku jsou jak členové řešitelského týmu projektu, tak badatelé z dalších pracovišť v ČR i zahraničí. Součástí publikace je také odborná anketa, v níž se k možnostem a perspektivám studia komiksu vyjadřují představitelé konstituujícího se oboru comics studies ze zahraničních pracovišť. Přítomná publikace je v klasickém slova smyslu sborníkem, naplňuje tedy formát, který již takřka vymírá přemožen jinými formami akademického publiková A i všeobecná domácí média, včetně těch bulvárních, pak informovala o tom, že skotská Univerzita v Dundee otevřela v roce 2011 magisterské studium oboru Comics studies. Pomineme-li apologetický esejistický svazeček Comics (Clair Tichý 1967) vydaný před bezmála půlstoletím. Především v textech Anny Mikušťákové-Zelenkové. 10

12 ní, které lépe vyhoví akademické obdobě táborového bodování dle aktuálně platné metodiky hodnocení vědeckých výstupů. Jistě by bylo lze publikaci vnějškově upravit tak, aby mohla být vydávána za módní kolektivní monografii, ale nepovažovali bychom to za čestné a ani funkční. Svazek je poctivým sborníkem v tom smyslu, že představuje kolekci textů, jejichž pracovní verze byly prezentovány na uvedeném kolokviu, a nabízí tak řadu různých perspektiv i témat. Texty samozřejmě nebyly jen tak sebrány, sborník jako celek prošel redakcí, ale jakákoliv disciplinace příspěvků, které autoři dodali, probíhala především na rovině formální. Záměrem publikace není předstírat komplexní pokrytí problematiky (to nejen v českém měřítku není ani možné), ale naopak prezentovat rozličnost možných přístupů ke studiu komiksu a perspektiv jeho výzkumu v různých oborech. Sborník tedy nabízí pestrou škálou textů s různým typem zaměření od historizujících exkursů k jednotlivým školám, tradicím či fenoménům (jak je ve svých textech mapují David A. Beronä, Michal Jareš, Anna Křivánková či Dušan Mulíček), přes interpretační vhledy na možnosti analýzy komiksového materiálu a jeho vlastností (jak je nabízejí Pavel Kořínek, Michal Uhl, Tomáš Prokůpek, Veronika Opletalová či Ondřej Bláha) a teoretizující příspěvky o problémech definičních a metodologických (jak je tematizují Pavel Ryška, Martin Foret či Natalia Malinowska-Jany) až k textům věnovaných různým aplikovaným pohledům na práci s komiksem v různých oblastech (jak se jim věnují Ondřej Krajtl, Ondřej Tomášek či Eva Niklesová). Jak výše uvedené pořadí a kategorie, tak i (trochu jiné) řazení a hnízdování jednotlivých textů v samotné publikaci není předstíráním nějaké pevně dané struktury nabízí toliko jedno z možných čtení, při němž jednotlivé texty fungují jako celek, aniž by spolu však přestaly komunikovat i porůznu napříč svazkem, ať již přímo či implicitně. Záměrem uvedeného kolokvia bylo započít domácí interdisciplinární diskusi v oblasti studia komiksu, především co do (1) možnosti teoretického popisu komiksu z pohledu různých disciplín a (2) mapování historie domácí komiksu a jeho kontakty s komiksem zahraničním. Zváni byli tedy badatelé ze všech souvisejících oborů, kteří mají k tématu komiks a možnosti jeho studia co říct. Publikace proto představuje vybrané perspektivy studií komiksu (mediologickou, sémiotickou, literárněvědnou, naratologickou, historickou, sociologickou, antropologickou, translatologickou a pedagogickou) a má snad tedy potenciál stát se počátkem domácího rozvoje bádání, která ve světovém měřítku představuje dynamicky se rozvíjející oblast humanitních a sociálních věd viz aktuální podobně koncipované soubory britské (Smith Duncan 2011), německé (Eder Klar Úvodem 11

13 STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY Reichert 2011) a americké (Heer Worcester 2008), kterým o dekádu dříve předcházely průkopnické sborníky, vzešlé z evropské půdy (Magnussen Christiansen 2001, Baetens 2001). Český kontext jak šíře komiksový, tak úžeji komiksologický je samozřejmě zcela jiný a předkládaný soubor textů nelze s uvedenými publikacemi přímo srovnávat. Přesto věříme, že jistou iniciační roli a pošťouchnutí domácích studií komiksu by naplnit mohl. V Olomouci a v Praze Martin Foret a Pavel Kořínek 12

14 LITERATURA Baetens, Jan The graphic novel. Louvain: Leuven University Press. Clair, René Tichý, Jaroslav Comics. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy. Eder, Barbara Klar, Elisabeth Reichert, Ramón (eds) Theorien des Comics. Bielefeld: Transcript Verlag. Groensteen, Thierry Stavba komiksu. Brno: Host. Heer, Jeet Worcester, Kent (eds) A Comics Studies Reader. Jackson: University Press of Mississippi. Magnussen, Anne Christiansen, Hans-Christian Comics and Culture: Analytical and Theoretical Approaches to Comics. Copenhagen: Museum Tusculanum Press. McCloud, Scott Jak rozumět komiksu. Praha: BB art. Smith, Matthew J. Duncan, Randy (eds) Critical Approaches to Comics: Theories and Methods. London: Routledge. Úvodem 13

15 STUDIA KOMIKSU: MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY 14

16 CO A JAK STUDOVAT V COMICS STUDIES 15

17

18 CO STUDUJÍ COMICS STUDIES? STUDIUM KOMIKSU A DĚDICTVÍ FORMALISTICKÉHO OBRATU P AV E L R Y Š K A ABSTRAKT V posledních dvou desetiletích se z širšího rámce kulturálních studií začaly vyčleňovat comics studies jako samostatná disciplína, zdůrazňující specifický charakter zkoumaného předmětu. Podle některých protagonistů formalistického obratu v diskusích nad různými podobami sekvenčních narativů by ke klíčovým úkolům nového oboru mělo patřit určení toho, co jedinečnost komiksu jakožto média vytváří a ustavuje. Podobné návrhy předložili Jeet Heer a Kent Worcester (2009) v úvodu ke sborníku textů, zabývajících se historií a teorií komiksu (A Comics Studies Reader); vyjádřili však zároveň pochybnosti o tom, zda jde o správně položené otázky. Tento text se chce k jejich skepsi připojit a vyslovit nedůvěru (na první pohled samozřejmému) předpokladu, že předmětem studia je každý komiks nebo dokonce komiks jako takový, jenž má jisté charakteristické rysy, které lze za všech okolností identifikovat, popsat a utřídit. Text je pokusem stručně rekapitulovat obtíže, na něž naráží úsilí určit předmět studia jako konzistentní pole a operovat v předem vymezeném terénu. KLÍČOVÁ SLOVA studia komiksu formalistický obrat deváté umění sekvenční umění definice komiksu formální struktura komiksu 17

19 NA CESTĚ K SÉMIOTICKÉ ANALÝZE KOMIKSU S UKÁZKOU ANALÝZY POSTKOLONIÁLNÍCH DOZVUKŮ V KOMIKSU TINTIN V KONGU M I C H A L U H L ABSTRAKT Text diskutuje téma (sémiotické) analýzy komiksu a představuje stručný nástin metodologie, který má sloužit jako návod pro analýzu komiksových děl. Analýza se provádí ve čtyřech základních fázích: 1. zkoumání obrazové části, 2. zkoumání textové části, 3. zkoumání celého políčka, 4. zkoumání políčka v kontextu děje. V textu jsou tematizovány další čtyři klíčové momenty, které je v zájmu prováděné analýzy vhodné respektovat: 1. definování cíle zkoumání je apelem na selektivní redukci tématu, umožňují-li to okolnosti; 2. porozumění komiksu je požadavkem hlouběji porozumět gramatice komiksu; 3. znalostní opora je připomenutím, že akademická práce kromě formy musí mít i obsah, kterému analyzující rozumí; 4. informační rešerše je doporučením seznámit se i s dalšími informacemi o komiksu, jako je osud autora či společenská nálada doby vzniku komiksu. Druhá polovina textu je věnována ukázkové analytické sondě rozboru fragmentů jednoho z nejslavnějších evropských komiksů Tintin v Kongu z pohledu etnocentrismu a stereotypizovaného zobrazování domorodých obyvatel belgického Konga. KLÍČOVÁ SLOVA komiks sémiotická analýza analýza komiksu Tintin Hergé etnocentrismus kolonialismus rasismus Kongo Afrika franko-belgický komiks 37

20 LIMITY MÉDIA KOMIKSU 61

21

22 HRANICE KOMIKSU HLEDÁNÍ NON-SEQUITUR M I C H A L J A R E Š ABSTRAKT Text se soustřeďuje na hledání a vymezení hranice komiksu, a to zejména ve výtvarných (často abstraktně-vizuálních) experimentech, nacházejících se například v komiksech Garyho Pantera, Melindy Gebbie, Grega Ironse, Jerryho Moriartyho, u autorů minicomixů atd. Stranou pozornosti domácích čtenářů by však neměly zůstat ani zástupci českého prostředí (např. Viktorie Rybáková pod pseudonymem Diamant Popelka). Tyto extrémní projevy splňují jistý prvek avantgardnosti stávají se totiž pozvolna ozvláštňujícím prvkem některých mainstreamu bližších komiksů (Kabuki). Především ale vzbuzují otázky, na které se text pokusí alespoň v náznacích odpovědět: Nakolik jsou tyto nejzazší výtvarné podoby ještě srozumitelné? Vyžadují si jiný způsob čtení? Kdy přestávají být komiksem a stávají se uzavřenými alby výtvarných artefaktů s tendencí být sekvenčním uměním? Jednou z otázek k řešení je pak jistě i hledání Scottem McCloudem prosazované (a zároveň zpochybňované) kategorie non-sequitur... KLÍČOVÁ SLOVA abstrakce abstraktní komiks hranice komiksu Scott McCloud minicomix 63

23 NEJISTÁ MEDIALITA KOMIKSU M A R T I N F O R E T ABSTRAKT Text je veden úvahou, že potíže při etablování komiksu (jak v rovině obecně sociokulturní, tak v rovině úzce teoretické/badatelské) jsou spjaty s potížemi definičními, které v posledku vycházejí z mediální neurčenosti, resp. nejisté mediality komiksu jakožto formy. Text se proto zaměřuje na problematiku chápání komiksu jako svébytného média, resp. mediality komiksu (a to v rovině technologie i dispozitivu) a kritické reflexi podrobuje koncept dvojího zrození média (Gaudreault Marion) ve vztahu ke komiksu. KLÍČOVÁ SLOVA komiks médium medialita dvojí zrození média kód 85

24 KOMIKS A NOVÁ MÉDIA O N D Ř E J K R A J T L ABSTRAKT Nástup digitalizace proměnil chápání tradičních médií, kontext jejich užití i používání. Digitální komiks jakožto artefakt používá specifický jazyk nových médií, který je utvářen třemi skupinami objektivních vlastností: materiálními technologickými kvalitami hardwaru, nemateriálními technologickými kvalitami kódu a textuálními kvalitami (zjednodušeně hardware, software, text). Z jazyka nových médií pak vychází i jejich estetika estetika neukončenosti, daná neukončeným prostorem, příběhem a časem. Analýza technologických aspektů proměny komiksu v rámci nových médií je nutným výchozím předpokladem pro zkoumání navazujících změn v jednání (výzkum používání) a kontextu (prolínání s jinými médii). S odkazem na proměnu webových stránek a aplikací, označovanou jako web 2.0, lze také o digitálním komiksu takto uvažovat a nazývat jej komiksem 2.0. KLÍČOVÁ SLOVA nová média remediace digitální estetika neukončenost jazyk nových médií principy nových médií třídimenzionální model nových médií komiks

25 VEDLE KOMIKSU: JINÉ TRADICE 113

26

27 VYPRÁVĚT I DNES PŘÍBĚHY DŘEVORYTEM D AV I D A. B E R O N Ä ABSTRAKT Text představuje několik význačných klasických dřevorytových knih, zahrnutých i do autorovy monografie Wordless Books: The Original Graphic Novels (2008), které pak konfrontuje se současnými nejzajímavějšími dřevorytovými romány, uměleckými výtvarnými knihami a bezeslovnými grafickými romány. Dřevorytové romány ve své době představovaly netradiční bezeslovné knihy, které zprostředkovávaly imaginativní a realistické příběhy pouze prostřednictvím černobílých vyobrazení. Pojem dřevorytový román neodkazuje v textu jen k technice dřevorytu, ale zahrnuje v sobě širší skupinu rozličných postupů, např. dřevořez, linoryt či olovoryt. Jakkoli lze kořeny dřevorytových románů hledat v dávné historii výtvarného umění, v blokových knihách či na hracích kartách, samostatnému a svébytnému (sub)žánru daly vzniknout až počátkem 20. století. KLÍČOVÁ SLOVA dřevorytové romány bezeslovné grafické romány výtvarné umění 115

28 MANGA NA POČÁTKU 21. STOLETÍ A N N A K Ř I VÁ N K O VÁ ABSTRAKT: V představách západních médií Japonsko často figuruje jako komiksová velmoc, kde se tomuto médiu dostalo výsadního postavení a kde jeho čtenářská základna čítá miliony nadšených čtenářů všech generací. Přestože se tato představa částečně zakládá na pravdě a komiks je v Japonsku s oblibou využíván rovněž jako edukační či reklamní médium, jen málo bývá zmiňována druhá strana mince dlouhý a problematický vývoj japonského komiksu, jehož autoři a vydavatelé často čelili nejrůznějším předsudkům ze strany společnosti, či stagnace, jíž musí současná komiksová scéna čelit. Účinky revolučního procesu, který v průběhu druhé poloviny 20. století učinil z japonského komiksu zcela výjimečný fenomén, nyní vyprchávají a japonská komiksová scéna se v současné situaci musí vyrovnávat jak s tíživou ekonomickou situací způsobenou výrazným úbytkem čtenářů, tak s tvůrčí krizi související s přežitými schématy a relativní tvůrčí nesvobodou mainstreamových autorů. KLÍČOVÁ SLOVA: manga historie internetové pirátství 143

29 KOŘENY A PROMĚNY ČESKÉHO KOMIKSU 159

30

31 KOMIKS PŘED KOMIKSEM TUŠENÍ BUBLIN V ČESKÝCH OBRÁZKOVÝCH SERIÁLECH DRUHÉ POLOVINY 19. STOLETÍ D U Š A N M U L Í Č E K ABSTRAKT Obrázkové příběhy představovaly rozšířenou formu časopiseckých ilustrací a karikatur druhé poloviny 19. století. Lze je číst nejen optikou moderny, která v dobové ilustraci a karikatuře viděla opoziční příběh umění 19. století k historii akademického umění, ale i skrze médium komiksu, jako proměnu komunikačního kódu obrazových příběhů. Obraz přestává s divákem komunikovat skrze literárně-symbolické významy. Poselství omezuje svou výpověďˇna úrovni obrazu a umožňuje tím vznik složitější struktury na úrovni celého obrázkového příběhu. Komunikační kanál je tak konci 19. století naladěn na příchod komiksu. KLÍČOVÁ SLOVA obrázkový příběh ilustrace karikatura druhá polovina 19. století Josef Mánes Mikoláš Aleš Světozor Šotek Artuš Scheiner komunikační kód 161

32 BOJ O BUBLINU V ČESKÉM A PŘEKLADOVÉM OBRÁZKOVÉM SERIÁLU OD 20. DO POČÁTKU 40. LET 20. STOLETÍ T O M Á Š P R O K Ů P E K ABSTRAKT První domácí pokusy o obrázkové seriály, v nichž by byl text primárně umístěn do dialogových bublin, pocházejí z první dekády 20. století. Dlouhá desetiletí však tato progresivní forma narážela v českém prostředí na viditelný odpor, takže se jí podařilo výrazněji prosadit teprve na sklonku třicátých let. Text se na konkrétních příkladech pokouší popsat projevy tlaku, kterým byly obrázkové seriály s dialogovými bublinami vystaveny, a následně pojmenovat jeho příčiny. KLÍČOVÁ SLOVA dialogové bubliny obrázkové seriály formální adaptace převzatých komiksů poválečné represe vůči komiksu 175

33 O ČTYŘLÍSTKU S LÁSKOU PROLEGOMENA K ANALÝZE JEDNOHO SERIÁLU P AV E L K O Ř Í N E K ABSTRAKT Nedávné dvojité výročí nejdéle souvisle vycházejícího komiksového časopisu v České republice Čtyřlístek (v roce 2009 oslavil 40 let, loni pak publikoval jubilejní 500. číslo) přineslo několik publicistických textů, hrstku vzájemně ne nepodobných vzpomínkových rozhovorů s Jaroslavem Němečkem a nepovedenou výstavu v Muzeu hlavního města Prahy. Příspěvek si klade za cíl nabídnout vstupní analytické ohledání třeskoprskského fikčního univerza, navrhnout základní chronologizační členění fenoménu Čtyřlístek a postulovat otázky pro případné další čtyřlístkologické analýzy. Kultovní časopis Čtyřlístek (jak je tento v médiích často uměřeně titulován) by se po čtyřech dekádách své existence měl stát předmětem důkladné kritické analýzy, která by rozšířila a v mnohém jistě i korigovala dosavadní autorské a čtenářsko-fanouškovské uvažování o tématu. Předkládaný text by se rád stal prvním vykročením k tomuto úkolu... KLÍČOVÁ SLOVA dětský komiks kvantitativní analýza statistika panelů 201

34 VYPRÁVĚNÍ V PANELECH A MEZI NIMI 215

35

36 OMEZENÝ PROSTOR JAKO VÝZVA PSEUDONARATIVNÍ STRATEGIE V KRESLENÝCH VTIPECH V E R O N I K A O P L E TA L O VÁ ANOTACE Vyjadřovací prostor kresleného vtipu sestává z jediného obrazového pole, což znemožňuje sekvenční znázorňování děje: vizuálně prezentovaná narace je tudíž u těchto komunikátů téměř vyloučená. Text se pokouší ukázat, že kreslený vtip má vzhledem ke svému omezenému prostoru v určitých ohledech jinak strukturně uspořádané informace, než je tomu u sekvenčních médií (jako je komiks): lze zde konstatovat větší zhuštění informací, eliptičnost, dále zde ovšem lze vysledovat i určité implikace narativních kroků, tzv. pseudonarativní strategie. Text přináší klasifikaci kreslených vtipů s ohledem na možnosti narace a typologii pseudonarativních strategií, i zamyšlení nad hranicemi mezi jedním obrazovým polem a sekvencí obrazů. KLÍČOVÁ SLOVA kreslený vtip narace sémiotika inference presupozice 217

37 NÁSLEDNOST PANELŮ O N D Ř E J B L Á H A ABSTRAKT Je-li komiks chápán jakožto specifická forma obrazové narace, jedním z důležitých hledisek při zkoumání jeho stavby bude uspořádání jednotlivých obrazů (panelů), jejich spojitost, návaznost a z ní vycházející schopnost přimět čtenáře hledat a nalézat mezi nimi logickou souvislost. Vnímání skupiny komiksových panelů jako nedělitelného celku, který dokáže vyprávět děj, předat informaci apod., je snad nejdůležitější a základní vlastností děl tohoto typu. Cílem textu je tematizace přechodu od jednoho panelu k druhému, zamyšlení nad jeho důležitostí z hlediska pochopení komiksové narace a případného definujícího rysu odlišujícího komiksové obrazy od jiných obrazů v juxtapozici (fotoalbum, obrazy v galerii atd.), včetně úvahy o možných typech přechodů, jejich významech a využitelnosti. KLÍČOVÁ SLOVA komiks obraz panel následnost sekvence Scott McCloud 235

38 NARACE V GRAFICKÉM ROMÁNU N ATA L I A M A L I N O W S K A - J A N Y ABSTRAKT Text ukazuje, že i když je komiks samostatné médium, není možné ho analyzovat zcela odděleně od takových narativních médií, jako jsou tradiční román či film. Dokládá, že literární a filmová věda jsou vhodné také pro analýzu komiksu. V první části se text soustředí na roli vypravěče v grafickém románu a ukazuje, kde je v něm místo pro jeho komentáře. Dále se text soustředí na narativní prostředky, pomocí kterých mohou autoři komiksů vyprávět svůj příběh, především na následující problémy: jak ukázat běh času, pohyb a různé detaily v situaci, kdy je základním nářadím komiksových tvůrců obraz. KLÍČOVÁ SLOVA komiks grafický román narace vypravěč 249

39 APLIKOVANÉ PŘÍSTUPY KE KOMIKSU 267

40

41 PŘEKLAD A KOMIKS O N D Ř E J T O M Á Š E K ABSTRAKT V posledních letech se komiksu dostává stále více pozornosti ze strany akademické obce. Tímto fenoménem se začíná zabývat stále více vědních oborů. Jednou z mála výjimek, která dosud odmítá akceptovat komiks jako předmět hodný akademického zkoumání, je obor translatologie. Ten stále považuje překlad komiksu za subdisciplínu literárního překladu a nezabývá se jím jako samostatnou překladatelskou disciplínou. Paradoxní však je, že překlady ostatních uměleckých forem (např. básně, filmu nebo dramatu) jsou za samostatné překladatelské disciplíny pokládány. Překlad komiksu je tak popsán pouze v několika odborných článcích a případových studiích. Tento text reflektuje tuto situaci, vymezuje překlad komiksu vůči ostatním překladatelským disciplínám a analyzuje aspekty komiksového překladu spojené s touto problematikou, které jsou názorně ukázány na příkladech z českých překladů různých komiksových děl. Zároveň je představen teoretický rámec pro vytváření a hodnocení kvality komiksového překladu. Ten je založen na teorii literárního překladu a patřičným způsobem upraven pro potřeby překladu komiksu. KLÍČOVÁ SLOVA komiks překlad univerzálie onomatopoie translatologie 269

42 ( POVINNÁ ) ŠKOLNÍ ČETBA A/NEBO JEJÍ KOMIKSOVÉ ZTVÁRNĚNÍ? E VA N I K L E S O VÁ ABSTRAKT Za jeden z trendů v současném spektru komiksové produkce lze mj. považovat rozmach komiksových zpracování literárních děl pro děti a mládež, a to především děl světoznámých, která jsou nejčastěji zařazována do čítanek a která figurují mezi tituly tzv. povinné školní četby. Text si klade za cíl zmapovat tato nejnověji vydaná komiksová ztvárnění, jež jsou dostupná českému čtenáři, a na základě výsledků analýzy vztahů mezi literární předlohou a její komiksovou podobou vyvodit závěry o zdařilosti daných komiksových adaptací a o možnostech jejich smysluplné implementace do jazykové výuky. KLÍČOVÁ SLOVA komiks povinná školní četba adaptace 285

43 ANKETA 299

44

45 ODHODLAT SE KONEČNĚ PŘEKONAT SCOTTA McCLOUDA Domácí studia komiksu, a vlastně šíře i české myšlení o komiksu jako takové, se často cyklicky pohybují v jakémsi uzavřeném prostoru, ve kterém znovu a znovu pokud ne bezmyšlenkovitě, tak minimálně bez nápadu interpretují předvídatelná témata (Co to je komiks? Je komiks brak?) za využití předvídatelného teoretického (v McCloudově případě pohříchu navíc spíše teoretického ) aparátu. Jedním z cílů kolokvia, které stálo na počátku této publikace, bylo však nabídnout iniciační impuls k vykročení ven z tohoto kruhu, v mnohosti hlasů a diskusí jsme doufali zahlédnout nové možnosti a nové kvality českého zkoumání komiksu a příbuzných forem: možnosti, které by místo věčného omílání a otrockého aplikování McCloudových škarp a panelových přechodů představily vlastní, třeba sporný, přesto ale k přemýšlení nesporně více vybízející, a proto přínosný pohled na komiksovou materii. Pro publikaci, která shrnuje texty vycházející z proslovených referátů, bylo proto obesláno i několik výrazných osobností světových comics studies s trojicí otázek: 1) Jak byste ze své pozice hodnotil současný stav comics studies? Jsou již etablovanou disciplínou, nebo stále teprve hledají své místo a kulturní a společenské uznání? 301