Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Miriam Kalichová, Ph.D. Vypracovala: Pavla Kalivodová Animátor sportovních aktivit - SP3 Brno, 2014

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 10. prosince 2014 podpis

3 Touto cestou děkuji vedoucí bakalářské práce, Mgr. Miriam Kalichové, Ph.D. za odborné konzultace i ochotu při vedení práce.

4 Obsah Obsah... 4 Seznam zkratek... 6 Úvod Rozbor výzkumného problému Základní pojmy Komerční možnosti tanečního vzdělávání v Brně Nekomerční možnosti tanečního vzdělávání v Brně Základní umělecká škola RVP pro ZUŠ Taneční konzervatoř Ateliér taneční pedagogiky Divadelní fakulty JAMU Základní umělecké školy v Brně ZUŠ Jaroslava Kvapila ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose ZUŠ Parnas ZUŠ Františka Jílka ZUŠ Antonína Doležala ZUŠ Vranovská ZUŠ Charbulova ZUŠ Smetanova ZUŠ Vítězslavy Kaprálové ZUŠ Slunná ZUŠ Pavla Křížkovského Historie tanečního vzdělávání Miroslav Tyrš a spolek Sokol Historie tance do roku Historie tance po roce Český fenomén taneční Empirická část práce Obecně o dotazníku... 36

5 2.2 Statistika respondentů Výsledky a vyhodnocení odpovědí Diskuse Závěry Seznam použitých zdrojů Resumé Příloha č. 1 - dotazník "Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně"

6 Seznam zkratek AMU Akademie múzických umění JAMU Janáčkova akademie múzických umění LŠU lidová škola umění MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy RVP rámcový vzdělávací program ŠVP školský vzdělávací program ZUŠ základní umělecká škola 6

7 Úvod Téma bakalářské práce Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem sama základní uměleckou školu navštěvovala. Od útlého dětství až do svých 24 let jsem prošla čtyřmi základními uměleckými školami a to hned v několika oborech. Nejvíce jsem se však věnovala oboru hudebnímu a tanečnímu. Taneční obor jsem navštěvovala na ZUŠ v Brně a v Čáslavi, kde jsem chodila také na střední pedagogickou školu. Předkládaná bakalářská práce se již dle svého názvu zaměřuje na umělecké a zejména taneční vzdělávání žáků a studentů různých věkových kategoriích, ale mapuje i možnosti tanečního vzdělávání pro dospělé. Cílem práce je zmapovat možnosti tanečního vzdělávání na mnou vybraných základních uměleckých školách v Brně. Práce je koncepčně rozdělena na dvě části teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena na několik podkapitol, jejichž stručný obsah je uveden níže. Empirická část práce je zpracována na základě dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na Základní umělecké školy v Brně. V této části práce jsou uvedeny výsledky dotazníkového průzkumu, které jsou rozpracovány do přehledných tabulek a grafů (viz příloha č. 1). V úvodu teoretické části je předložen výklad několika základních pojmů, které jsou v práci opakovaně uváděny, a je proto důležité, aby s nimi byl čtenář na počátku práce obeznámen. Jedná se o pojmy jako tanec, klasický tanec balet, lidový tanec, moderní tanec či rozdíl mezi pojmem vzdělávání a vzdělání. Následující část práce je věnována rozdělení do dvou základních forem tanečního vzdělávání, a to rozdělení na komerční a nekomerční formu. V rámci komerční formy je představeno několik alternativ na území města Brna, které jsou zájemcům o taneční umění nabízeny, a jsou zaměřeny spíše na zájmové moderní formy tance pro děti i dospělé. Součástí následující podkapitoly je bližší představení pojmu základní umělecká škola, rozbor Rámcového vzdělávacího programu a možnosti tanečního 7

8 vzdělávání na střední i vysoké škole, konkrétně na Taneční konzervatoři a na Divadelní fakultě JAMU. Další podkapitola je věnována detailnímu rozboru základních uměleckých škol na území města Brna, na které byl cílen dotazník. Předposlední podkapitola teoretické části mapuje historii tance a tanečního vzdělávání na území České republiky. V rámci podkapitoly je zdůrazněn vliv významné osobnosti Miroslava Tyrše. Následující část podkapitoly je časově rozdělena na období před přelomovým rokem 1989 a následně mapuje změny po období sametové revoluce. Poslední podkapitola teoretické části je věnována hromadnému navštěvování tanečních kurzů, což je ve světě raritou. Následuje praktická část práce, která je věnována rozboru dotazníkového výzkumu. Nedílnou součástí práce je také samotné znění a vyhodnocení dotazníku v rámci přílohy č. 1, kde jsou uvedeny přesné odpovědi získané od respondentů. Poslední kapitoly práce předkládají diskusi a závěry vyplývající z výsledků dotazníkového šetření. 8

9 1 Rozbor výzkumného problému 1.1 Základní pojmy V průběhu celé bakalářské práce je mnohokrát zmiňována většina dále uváděných pojmů spjatých s tématem práce. Z tohoto důvodu byly níže uvedené pojmy vysvětleny blíže. Jedná se o pojmy tanec, lidový tanec, klasický tanec a moderní tanec. Dále jsou pak uvedeny základní informace k pojmům vzdělávání a vzdělání a je zdůrazněn jejich rozdíl. Tanec Obecná definice pojmu tanec nejspíše neexistuje. Pod tento pojem je možno zahrnout širokou škálu představ o tom, čím by tanec mohl být. Obecně a v nejstručnějším podání lze definovat tanec jako pohybovou aktivitu člověka, při níž jsou rytmickým pohybem těla, zpravidla doprovázeným hudbou popřípadě zpěvem vyjadřovány ideje nebo emoce. 1 Tanec a pohybová aktivita jako taková provází životem každého člověka od narození až do smrti. Tanec pojatý jako umělecký projev člověka doprovázený hudebním doprovodem provází člověka již od dávné historie. Společně s výtvarným a hudebním projevem patří k nejstarším formám sebevyjádření člověka. Tanec je znám již od pravěku, kde byl součástí kulturních obřadů např. k uctění božstev nebo válečné tance pro úspěch při lovu či bitvě. Byl součástí kultur starověkých civilizací např. egyptské chrámové tance. Ze starověké Kréty se tanec rozšířil do Řecka, kde se stal součástí řeckého dramatického umění, byl využívaný jako výrazový prostředek jak v tragédiích, tak v komediích. Ve starověkém Římě se z původní kultovní formy vytvořil profesionální tanec řecky pantomímos, neboli tanec pantomimický. 2 1 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Svazek II. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s ISBN x. 2 Tamtéž str

10 Ve středověku se postupně vyvinuly speciální formy tance lidový tanec, společenský tanec, výrazový tanec a balet. Lidový tanec Lidový tanec můžeme definovat jako tradiční formu lidové zábavy, která spontánně vychází z každodenního života a zkušeností lidí. 3 V nejstarších dobách byl tento druh tance mnohdy magickou rituální a náboženskou formou. Lidové tance byly součástí obřadů např. svateb či pohřbů. Lidový tanec je možno chápat také jako pojem historicky a geograficky odlišný a nestálý. Jedná se o druh tance, který je spjat s určitou komunitou v předindustriální společnosti, v níž vznikl v průběhu jejího historického vývoje a byl nedílnou součástí jejího životního stylu. 4 Charakteristický je anonymitou tvůrce, šíření tradicí a variabilita forem. Odráží se zde přírodní, hospodářské, společenské poměry určité skupiny lidí. V tanci se projevuje jejich historie, kultura, náboženství, tradice. Taneční kroky a choreografie byly ovlivňovány hudebním doprovodem, tvarem lidového kroje či obuví. 5 Klasický tanec balet Balet je možno charakterizovat jako umění spojující hudební, dramatické, výtvarné a taneční složky. 6 Vznikal již v období novověku v podstatě ve všech evropských zemích, zejména však ve Francii v 2. polovině 16. století jako dvorská zábava. Za období vlády Ludvíka XIV. Byl provozován jako divadelní představení. O dvě století později J.G.Noverre oddělil balet salonní a divadelní. Začátkem 19. Století se centrum baletní školy přesunulo do Ruska, kde se vytvořil žánr nám dnes známého klasického baletu provozovaného ve stálé budově. 3 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s ISBN x. 4 NA VRATOVA, Jana a Roman VAŠEK. Tanec v C eské republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, c2010, s. 27. ISBN Tamtéž str Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. I. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s ISBN x. 10

11 V současné době můžeme rozlišovat dvě formy baletu neoklasický, kde se často využívají původní baletní choreografie a klasický balet propojený s moderním výrazovým tancem, popř. více žánry uplatňující se v muzikálu či na filmovém plátně. Moderní tanec Tanec moderní nebo také tanec společenský je možno charakterizovat jako součást společenské zábavy, sloužící reprezentačním, seznamovacím, relaxačním a jiným účelům. 7 Již od středověku byl nedílnou součástí společenské zábavy. Tanečníci a tanečnice tančili dobově ustálené taneční figury odpovídající rytmu hudby. V 16. století se tančila např. pavana, v 17. století gavota, v 18. století menuet, v 19. století polka, valčík, mazurka. Ve 20. století je výrazný vliv zámořských tanců tančených na jazzovou či latinskoamerickou hudbu. Posléze dochází k šíření masových tanečních zábav diskoték, kde se tančí neformální taneční kroky dle rytmu hudby, založených na kreativitě jednotlivých tanečníků. Zvláštní kategorií společenského tance tvoří tzv. soutěžní společenské tance rozdělené na dvě skupiny standartní (waltz, valčík, slowfox, quickstep a tango) a latinskoamerické tance (samba, rumba, cha-cha, jive a paso doble). 8 Vzdělávání Pojmem vzdělávání rozumíme proces získávání schopností, vědomostí teoretických znalostí a praktických dovedností. Vzdělávání se vztahuje k formování kognitivních stránek osobnosti, rozvíjení praktických schopností, k formování schopnosti a dovednosti se racionálně rozhodnout a jednat dle znalostí a názorů založených na poznání. 9 7 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s ISBN x. 8 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s ISBN x. 9 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s ISBN x. 11

12 Vzdělání Vedle pojmu vzdělávání rozlišujeme pojem vzdělání. Vzdělání můžeme chápat jako výsledek procesu vzdělávání. Tedy jako určitý stav, kterého člověk docílil prostřednictvím vzdělávání. Vzdělání můžeme chápat jako historicky relativní pojem, na základě jehož vývoje vznikaly a stále existují jeho formy a úrovně. Obvykle podle stupňů školské soustavy rozlišujeme vzdělání základní, střední, vyšší a vysokoškolské. Podle vztahu k profesní orientaci na vzdělání všeobecné a odborné, teoretické a praktické. Je to soustava vědomostí, znalostí a dovedností vědeckého, technického, intelektuálního i praktického rázu. Jedná se tedy výsledek vzdělávání, socializace a procesů vedoucích k utváření osobnosti každého člověka Komerční možnosti tanečního vzdělávání v Brně Dle základního dělení můžeme možnosti tanečního, ale i obecně uměleckého vzdělávání, rozdělit na komerční a nekomerční. Do práce je tato, ale i následující podkapitola zařazena, jelikož je nutné objasnit obě formy základního rozdělení. V následujících dvou podkapitolách jsou postupně obě formy přiblíženy detailněji. V této podkapitole je představena forma komerční. Mezi komerční možnosti tanečního vzděláván v Brně řadíme možnosti, které nespadají do sféry vlivu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a nepodléhají povinně školskému zákonu ani jiné právní úpravě z hlediska obsahu nebo systému výuky. Tato podkapitola je součástí práce, jelikož je v ní rozebráno základní rozdělení tanečního vzdělávání z pohledu zákonného dohledu na formu vzdělávání prostřednictvím MŠMT, které jako zastřešující instituce dohlíží na uplatňování Rámcového vzdělávacího programu (dále jen RVP). 10 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s ISBN x. 12

13 Na území města Brna existuje také mnoho jiných tanečních škol, povětšinou soukromých, které nabízejí zájemcům taneční kurzy a lekce v mnoha tanečních disciplínách. Většinou se jedná o zájmové kurzy, které zprostředkovávají taneční centra. Příkladem může být taneční škola Eso, která vyučuje společenské tance standartní i latinskoamerické. Pravidelně pořádají taneční kurzy pro vysokoškoláky i dospělé, ale nabízí také individuální lekce tance. Kromě společenských tanců je nabízena také výuka salsy, merenque a bachaty. 11 Obdobné taneční kurzy pro začátečníky, mírně pokročilé či pokročilé nabízí také např. taneční škola Dynamic 12 ; taneční škola Dagmar 13 ; taneční centrum Danza 14, která kromě výuky společenských tanců nabízí kurzy zumby či jógy; Taneční a stepová škola R + P Bartůňkových škola nabízí kurzy společenského tance, ale i stepu napříč generacemi 15 ; taneční centrum Fénix nabízí lekce společenského tance, swingu, street dance či break dance 16 ; atd. Lekce street dance, MTV dance, zumby, flamenca, orientálního tance apod. nabízí i taneční škola Victoria. 17 Taneční škola Bailemos zase nabízí kurzy argentinského tanga. 18 Oproti tomu taneční škola Centrum tance má opravdu pestrou nabídku tanečních lekcí, nabízí např. lekce orientálního tance, twerkingu, pole dance, salsy, street dance, kubánských tanců, PortDeBras, afrických tanců, indických tanců, zumby, flirt dance se židlí, brazil funk a mnohé další Taneční škola Eso. [online] [cit ]. Dostupné z: 12 Traditional dance school Dynamic. [online] [cit ]. Dostupné z: 13 Taneční škola Dagmar. [online] [cit ]. Dostupné z: 14 Taneční škola Danza. [online] [cit ]. Dostupné z: 15 Taneční a stepová škola R + P Bartůňkových.. [online] [cit ]. Dostupné z: 16 Dance centre Fenix. [online] [cit ]. Dostupné z: 17 Taneční škola Victoria. [online] [cit ]. Dostupné z: 18 Taneční škola Bailemos. [online] [cit ]. Dostupné z: 19 Centrum tance. [online] [cit ]. Dostupné z: 13

14 1.3 Nekomerční možnosti tanečního vzdělávání v Brně Obdobně jako v předcházející podkapitole je zde představena druhá část možného rozdělení, a to nekomerční forma vzdělávání. Tato forma tanečního vzdělávání vychází ze zákonné úpravy - a to ze školského zákona 20, ze kterého vyplývá struktura rozdělení uměleckých škol na základní, střední a vysoké. Dodržováním základních principů stanovených tímto zákonem je pověřeno MŠMT, které prostřednictvím opatření ministryně školství 21 blíže rozpracovává tyto principy v rámci RVP. Podstatná část následující podkapitoly je věnována právě rozboru RVP pro Základní umělecké vzdělávání (dále jen ZUV). Do této oblasti nekomerčního vzdělávání spadají na území města Brna ZUŠ, taneční konzervatoř a Janáčkova akademie múzických umění (dále jen JAMU). Jelikož je předkládaná práce cílená právě na ZUŠ, je dále detailně rozebrán pojem ZUŠ, následně je uvedeno rozpracování taneční konzervatoře a JAMU. Taneční konzervatoř i JAMU jsou přiblíženy také, jelikož se pro mnohé absolventy ZUŠ jedná o další školu, na které rozvíjejí svůj talent a vzdělávají se v tanečním oboru Základní umělecká škola Základní umělecké školy jsou součástí soustavy školy dle školského zákona jako samostatné školy. Dle znění 109 školského zákona poskytuje ZUŠ základy vzdělání v jednotlivých oborech, které se uskutečňuje v základních uměleckých školách. ZUŠ připravují studenty také na následující umělecké vzdělávání na středních školách s uměleckým zaměřením a konzervatořích, případně pro vysokoškolské studium na školách s uměleckým či pedagogických zaměřením. Na ZUŠ byly přejmenovány dřívější Lidové školy umění v roce 1990 na základě vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 1991 byl zpřesněn jejich statut a celkové pojetí Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Č.j / , ze dne 31. května Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Č.j / , ze dne 31. května PRŮCHA, J. (ed). Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 99. ISBN

15 ZUŠ organizuje výuku v přípravném studiu, základní studium v I. a II. stupni a studium pro dospělé. 23 Organizace ZUŠ se řídí vyhláškou č.71/2005 Sb., podle které mohou ZUŠ zřizovat obory hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický. Tato vyhláška také stanovuje věkové kategorie, dle kterých jsou studenti vzděláváni. Přípravné studium je určeno žákům od 5 let a trvá maximálně 2 roky. V přípravném studiu jsou žáci hravým způsobem vedeni k tomu, aby si osvojili základy nutné pro daný obor. Důraz je kladen na prohloubení zájmu o umělecký obor, vnímání a rozvíjení fantazie. Základní studium I. stupně je pro žáky od 7 let, podle výše zmiňované vyhlášky je v délce 4 až 7 let, nicméně RVP pracuje pouze se sedmiletým obdobím. Základní studium II. stupně je určeno žákům od 14 let a trvá dle vyhlášky 3 nebo 4 roky, podle RVP je toto studium pouze čtyřleté. 24 Ze statistik Ústavu pro informace a vzdělávání fungovalo v České republice ve školním roce 2010/2011 celkem 485 ZUŠ s 821 jejich poboček. Nejvyšší počet škol byl ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Celkem navštěvovalo všechny tyto ZUŠ 235 tisíc žáků a studentů, z toho taneční obor navštěvovalo necelých 30 tisíc žáků RVP pro ZUŠ Stručný rozbor RVP Pro ZUŠ byl vydán RVP na základě opatření ministryně školství 26, a to na základě celkové koncepce uměleckého vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Česku vycházející ze školského zákona odst. 2 z.č. 561/2004 Sb., školský zákon. 24 Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, VANČUROVA, J. Základní umělecké školy výuka, počty žáků a oborů. Týdeník Školství, 2011, XIX. ročník, č. 29, s Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Č.j / , ze dne 31. května Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.(školský zákon). 15

16 RVP představuje základní kurikulární dokument, podle kterého si každá škola vytváří vlastní Školský vzdělávací program (dále jen ŠVP), ve kterém jsou stanoveny cíle, forma, délka a stanovený povinný obsah vzdělávání. Samotný dokument je rozdělen na šest základních částí (A až F). Část A vymezuje RVP pro ZUV v systému kurikulárních dokumentů a zároveň stanovuje základní principy, na kterých je založen např. liberalizace vzdělávacího procesu, podpory vzdělávací autonomie ve školách; profesní odpovědnost učitelů; rovný přístup k uměleckému vzdělávání v ZUŠ apod. 28 Část B je věnována charakteristice uměleckého vzdělávání, které označuje jako dlouhodobé, systematické a komplexní studium. Systematičnost je naplněna rozdělením výuky na přípravnou část, základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem hodin a studium pro dospělé. 29 Část C určuje cíle a klíčové kompetence. RVP pro ZUV formuluje základní cíle uměleckého vzdělávání např. cílem je utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků, kultivovat tím jejich osobnost z umělecké stránky, připravit žáky pro vzdělávání ve středních a vyšších odborného uměleckého nebo pedagogického zaměření apod. 30 Část D je věnována jednotlivým uměleckým oborům. Obsahuje jejich charakteristiku, jednotlivé vzdělávací obsahy, rámcový učební plán, očekávané výstupy a podmínky vzdělávání. 31 Část E je zaměřena na samostatné zpracování Multimediální tvorby, což je relativně nový obor, kde jsou využívány poznatky ze všech studijních uměleckých oborů a je možné zařadit jej do jakéhokoli oboru. 32 Poslední část F je věnována vzdělávání žáků mimořádně nadaných, vzdělávání žáků se speciálními potřebami a také samotné tvorbě ŠVP Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010, s Tamtéž s Tamtéž s Tamtéž s Tamtéž s Tamtéž s

17 RVP pro taneční obor Taneční obor v základním uměleckém vzdělávání umožňuje prostřednictvím pohybových a tanečních aktivit komplexně a systematicky rozvíjet jedince po stránce tělesné a duševní. 34 Každému žákovi je poskytováno základní odborné vzdělání, které mu v budoucnu může zajistit uplatnění tanečníka v různorodých profesionálních i neprofesionálních aktivitách a povoláních. Vzdělávání v tanečním oboru je zaměřeno na stavbu a strukturu lidského těla, zákonitosti pohybu, taneční projev i kulturu pohybu. Obsah vzdělání tanečního oboru je rozdělen do dvou vzájemně provázaných a podmiňujících se oblastí Taneční tvorbě a interpretaci a Recepci a reflexi tanečního umění. Je tvořen očekávanými výstupy s důrazem na jejich praktické využití. Očekávané výstupy na konci 7. ročníku I. stupně studia a 4. ročníku II. stupně představují závazné minimum. RVP pro ZUV formuluje pouze očekávané výstupy pro I. a II. stupeň základního studia. Pro přípravné studium si každá škola vytváří své školní výstupy v souladu se svým ŠVP. Výstupy pro dospělé vytváří učitel s ohledem na individuální potřeby a zaměření studenta v souladu s ŠVP. 35 RVP stanovuje také minimální hodinovou dotaci pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na jednotlivé stupně studia. Na základě RVP si škola vytváří svůj konkrétní učební plán se studijním zaměřením tak, aby plně využila příslušné hodinové dotace dle RVP. Tyto učební plány s konkretizací týdenní hodinové dotace pro jednotlivé ročníky a vyučovací předměty, které škola zařadí do svého ŠVP, např. je stanoveno, že výuka v přípravném studiu se uskutečňuje v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně. 36 Další část kapitoly je věnována možnostem vyššího uměleckého vzdělávání na území města Brna. ZUŠ jsou rozpracovány v následující kapitole, proto je v této kapitole přiblížena pouze konzervatoř a vyšší umělecké škola s možností tanečního vzdělávání. 34 Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010, s Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010, s Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010, s

18 1.3.3 Taneční konzervatoř Taneční školství v Brně se za hudebním značně opožďovalo. Taneční oddělení při Konzervatoři v Brně bylo zřízeno teprve roku 1946, tedy více jak čtvrt století po jejím založení. Do té doby byl tanec vyučován pouze na soukromých tanečních školách, které byly zřizovány podle zákona z rou Kvalita tanečního vzdělávání vzrostla až po zavedení státních zkoušek pro pedagogy (viz výše). Odlišně postavení měly baletní školy, které si zřizovali členové baletních souborů většinou po ukončení své umělecké kariéry. V Brně měla vedoucí postavení baletní škola I. Psoty, na které studovali mnozí pozdější taneční pedagogové brněnské Konzervatoře. Žáci byli přijímáni po ukončení základní školy ke čtyřletému studiu, jež zahrnovalo systematickou taneční výchovu a kompletní středoškolské vzdělání. Po absolvování získávali aprobaci k výkonu divadelní a pedagogické praxe. Původní čtyřleté studium bylo koncem 50. let prodlouženo o rok, kdy žáci skládali na konci 4. ročníku maturitní zkoušku a rok poté končili absolutoriem. Teprve v roce 1967 se změnila celková koncepce výuky a žáci byli přijímáni již v mladším věku. Ovšem k založení první brněnské taneční školy došlo až roku 1983, kdy byla v Brně zřízena Hudební a taneční škola, jako třetí svého druhu v tehdejším Československu. Výsledkem dlouhodobého čekání na samostatnou taneční školu byla koncepce osmiletého studia, zaměřeného výhradně na taneční obor. Kvalita tanečního oboru se odrážela také v zahraničních angažmá některých absolventů, či možnosti odborného studia na vysokých školách v Lyonu a Frankfurtu. V roce 1990 získala škola nový název Taneční konzervatoř Taneční konzervatoř v Brně. [online]. [cit ]. Dostupné z: 18

19 1.3.4 Ateliér taneční pedagogiky Divadelní fakulty JAMU Ve školním roce 1990/1991 vznikl v rámci studia na Divadelní fakultě JAMU Ateliér taneční pedagogiky, který od tohoto školního roku poskytuje možnost vzdělání ve studijním oboru taneční pedagogika. 38 Ateliér poskytuje vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogiky tance. Koncepce výuky umožňuje vychovávat pedagogy pro základní umělecké školy, kteří mohou odborně vést zájmovou činnost a bezchybně rozvíjet taneční nadání dětí. Zároveň je studium připravuje na možné pedagogické působení na tanečních konzervatořích, vysokých uměleckých školách, divadlech i tanečních souborech. Studenti jsou vzděláváni v klasickém, moderním, lidovém tanci i taneční gymnastice Základní umělecké školy v Brně V této podkapitole jsou představeny konkrétní ZUŠ nacházející se na území města Brna. Vybrány byly ZUŠ, které se nacházejí přímo na území města, mají dlouhodobou tradici a jsou relativně velké. Do práce byla tato kapitola uvedena jako stěžejní podklad pro přiblížení jednotlivých ZUŠ, které pak byly osloveny, aby vyplnily dotazníkové šetření ZUŠ Jaroslava Kvapila ZUŠ Jaroslava Kvapila, sídlící na tř. kpt. Jaroše 24, je nejstarší uměleckou školou v Brně. ZUŠ Jaroslava Kvapila se nespecializuje pouze na jednotlivý obor, ale již od svého počátku se škola zaměřuje na výuku v uměleckých oborech hudba, tanec, výtvarná činnost či mluvené slovo. Již celá desetiletí si škola udržuje velmi vysoký standart ve všech zmiňovaných uměleckých oborech. Škola 38 Janáčkova akademie múzických umění v Brně. [online]. [cit ]. Dostupné z: 39 NA VRATOVA, Jana a Roman VAŠEK. Tanec v C eské republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, c2010, s ISBN

20 se nezaměřuje pouze na děti v určité věkové skupině, ale pilnými žáky školy jsou děti od předškolního věku až po studenty vysokých škol. 40 Škola byla založena Leošem Janáčkem 5. dubna 1882, kdy bylo do prvního ročníku zapsáno pouhých 124 žáků v hudebním oboru. Nicméně počet žáků navštěvujících školu rostl až neuvěřitelným způsobem v roce 1920 měla škola zapsaných 654 žáků, o rok později se na studia zapsalo již 808 žáků, v roce 1924 navštěvovalo školu 970, tisícovku studentů měla škola v roce 1936 a např. v roce 1987 měla škola 1628 studentů. Od roku 1899 se ve škole vyučovala hra na klavír, smyčcové nástroje (housle, viola, violoncello, kontrabas), probíhala výuka sólového zpěvu, hudební nauky, harmonie, estetiky, ale také obecných kulturních dějin a výuka cizích jazyků. V roce 1920 se ředitelem školy stává Jaroslav Kvapil, který ve vedení školy vydržel dlouhých 25 let. Následně pak v roce 1950 byla právě na počet dlouhého vedení pojmenována škola jako Hudební škola Jaroslava Kvapila. V období druhé světové války byla ZUŠ Jaroslava Kvapila jedinou českou vzdělávací institucí v Brně s obrovským zájmem studentů, který mnohonásobně převyšoval kapacitu školy, a proto docházelo k výuce i v soukromých prostorách. V roce 1949 bylo otevřeno pedagogické oddělení, kterým byla do jisté míry nahrazena konzervatoř. V roce 1961 vznikla čtyř oborová LŠU Jaroslava Kvapila, která je následně odborem školství a kultury určena jako škola experimentální, která se zaměřuje na výchovu mimořádně talentovaných dětí. 41 Od založení prošlo pod rukami zkušených pedagogů přes 130 tisíc žáků všech věkových kategorií, čímž se tato škola řadí na první místo mezi všemi českými uměleckými školami. 42 V současné době poskytuje škola možnosti vzdělání ve čtyřech uměleckých oborech hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém ZUŠ Jaroslava Kvapila. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 41 ZUŠ Jaroslava Kvapila. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 42 ZUŠ Jaroslava Kvapila.. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 43 ZUŠ Jaroslava Kvapila. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 20

21 V tanečním oboru jsou přijímány na základě talentových zkoušek do přípravné taneční výchovy ve věku 5 a 6 let. Škola přijímá také talentované děti do vyšších ročníků základního studia. Výuka v Přípravné taneční výchově je dvouletá, probíhá dvakrát týdně a zaměřuje se především na základy všeobecnou obratnost, cviky na správné držení těla, obratnost, ohebnost, vnímání hudby, rozvíjení citu pro rytmus, frázování a melodii hudby. Po absolvování dvouletého přípravného studia pokračuje výuka v dalších ročnících a to ve dvou stupních. I. stupeň je sedmileté studium, II. Stupeň je čtyřletý, stejně jakou studium pro dospělé. Všechny stupně výuky jsou zakončeny absolventským koncertem v Mahenově divadle. V posledních letech je výuka tance prováděna dvě až čtyři vyučovací hodiny týdně a zaměřuje se na moderní a výrazový tanec, lidový tanec, klasický tanec balet, nebo mohou žáci navštěvovat Soubor lidového tance Heřmánek ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose, se sídlem Došlíkova 48 v Brně, byla založena roku 1953 jako Hudební škola v Židenicích. V té době vyučovalo šest učitelů asi dvě stovky žáků hře na klavír, housle, akordeon a sólovému zpěvu. Z počátku neměla škola vlastní budovu a byla dočasně umístěna v Bubeníčkově ulici 101. Také se několik let vyučovalo v budově dnešní ZUŠ Charbulova 84, ve školách Gajdošova a Filipínského nebo ve čtyřech místnostech na Rokycanově ulici č. 28. Zlomovým okamžikem je rok 1961, kdy v důsledku školské reformy došlo k přejmenování hudebních škol na Lidové školy umění a byl rozšířen okruh vyučovaných uměleckých činností o obory taneční, výtvarný a literárně dramatický. V říjnu téhož roku získala škola vlastní budovu a od této doby byla škola na vzestupu. Každým následujícím rokem přibývalo žáků, vyučujících i vyučovaných předmětů. V roce 1963 byla zavedena výuku v literárně dramatickém oboru, následně pak v roce 1965 přibyl obor taneční a výuka výtvarného oboru se datuje od roku V roce 1990 se škola stala ZUŠ a od 44 ZUŠ Jaroslava Kvapila.. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 21

22 roku 1994 je sídlem Mladých brněnských symfoniků orchestru složeného z nejlepších studentů a absolventů všech ZUŠ v Brně a blízkého okolo. Od roku 1997 nese ZUŠ čestný název Základní umělecká škola PhDr. Zbyňka Mrkose, což byl významný brněnský skladatel, profesor konzervatoře a JAMU. 45 Žáci tanečního oboru této ZUŠ mohou rozvíjet své taneční nadání, taneční projev, hudební a prostorového cítění v několika kategoriích. V přípravném studiu mohou rozvíjet své první taneční krůčky nejmenší děti ve věku pěti a šesti let. Výuka probíhá formou rytmických her a gymnastických cvičení. Žáci jsou vedeni k osvojování si základních pohybových návyků a dovedností, které jsou důležité pro jejich další umělecký vývoj. Žáci se učí vnímat živý klavírní doprovod, proto je nedílnou součástí výuky úzká spolupráce mezi pedagogy tanečního a hudebního oboru. 46 Starším žákům je v rámci tanečního oboru nabízeno vzdělávání v tanci lidovém, klasickém i současném. Žáci jsou v rámci vyučovacích hodin seznamováni s novými trendy v tanečním umění a je jim poskytnut prostor, aby se podíleli na přípravě a realizaci choreografií. 47 Starší žáci jsou vyučováni v předmětech Taneční průprava zaměřuje se na prohloubení tanečních základů, orientaci v prostoru, skupinovou práci. Dalším vyučovaným předmětem v tanečním oboru je Taneční praxe a improvizace, kde se zaměřují na schopnost pohybového vyjádření vnitřního prožitku a pocitů. Cílem je také podněcování individuálního osobitého tanečního projevu. Vyučovací předmět Taneční techniky se zaměřuje na výuku klasického tance baletu, lidového tance se zaměřením na základní taneční kroky lidových českých a moravských tanců, a současný tanec, kde se žáci učí různým druhům moderního tance. Taneční praxe a improvizace a také Taneční tvorba vede žáky k uvolnění osobních pocitů 45 ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 46 ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 47 ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 22

23 prostřednictvím tanečních pohybů, podněcuje k samostatné tvorbě a dává možnost podílet se na choreografické tvorbě ZUŠ Parnas ZUŠ Parnas je uměleckou institucí s adresou Veveří 133, Brno. Jedná se o ZUŠ založenou v roce 1950, která po roce 1989 rozšířila svou působnost za hranice města, kraje i celé České republiky. Školu navštěvuje asi tisícovka studentů, kteří se vzdělávají ve čtyřech uměleckých oborech hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém. Nad rámec těchto oborů byl ve školním roce 2007/2008 zaveden obor multimédia, ve kterém se žáci učí pořizovat a zpracovávat hudební nahrávky, reportáže, videoklipy apod. Ojedinělá je také tvorba v populární muzikálové oblasti, kdy studenti ZUŠ Parnas nastudovali a zahráli tři muzikály Cesta, Atlantida a Baron Prášil. ZUŠ pokračuje v navázané tradici spolupráce s mimobrněnskými školami a pořádá společné koncerty či výměnné pobyty např. se ZUŠ v Třebíči, Dačicích, Lanškrouně, ale také i se slovenskými školami ZUŠ Imricha Godína ve Vráblích a ZUŠ Eugena Suchoně v Bratislavě. 49 Výuka v tanečním oboru vychází ze scénického pojetí tance. Studium je dle věku rozděleno na přípravné studium, I. Stupeň, II. stupeň a taneční pro dospělé. Jsou vyučovány mnohé taneční techniky. V přípravném studiu pro děti ve věku 5 až 7 let jsou to předměty Taneční přípravka, taneční gymnastika a lidový tanec. Pro věkovou kategorii 7 až 13 let je v rámci studia I. stupně připravena výuka scénického tance, klasického tance tanec u tyče, adagio, allegro a základní taneční variace. Dále je to předmět současný tanec, který vychází z novodobých tanečních stylů a učí žáky vnímat vnitřní a vnější prostor. V předmětu Jazzový tanec jsou prohlubovány přesné a ostré pohyby v komplikovanějších variacích a koordinačních cvičeních. 48 ŠVP ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose účinný od 1. září [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 49 ZUŠ Veveří. [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 23

24 Všechny tyto předměty jsou vyučovány také pro věkovou kategorii II. stupeň (14-18 let) a dospělé (od 19 let). Taneční praxe pak předmět, ve kterém jsou procvičovány taneční choreografie a žáci uplatňují komplexně získané znalosti a dovednosti z výše jmenovaných předmětů. Tento předmět je vyučován napříč všemi ročníky ZUŠ Františka Jílka ZUŠ Františka Jílka byla založena roku 1950 jako hudební škola na Mendlově náměstí v Brně. V roce 1953 byla rozšířena o oddělení rytmiky, pozdější taneční obor. V následujících letech byl zřízen i výtvarný a literárně dramatický obor. Současný název Základní umělecká škola Františka Jílka, získala škola v roce 1996 po slavném brněnském umělci a profesoru Františku Jílkovi. 51 V současné době patří tato ZUŠ k největším školám svého druhu v Brně. Má sedm poboček, přičemž sídlo hlavní budovy je na ulici Vídeňská85, Brno. 52 Škola nabízí studentům vzdělání ve čtyřech oborech hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém. 53 Výuka tanečního oboru probíhá v hlavní budově na Vídeňské ulici a také na dvou pobočkách v Bohunicích na Amerlingově ulici č.2, a v Novém Lískovci Čtvrtě č.5. Komplexní taneční výuka je nabízena ve čtyřech věkových kategoriích přípravnou taneční výchovu pro děti od 5 let, v základním studiu I. stupně pro žáky od 7 let, v základním studiu II. stupně pro žáky od 14 let a studium pro dospělé. Žáci a studenti tanečního oboru všech věkových kategorií se každoročně představují především slavnostním koncertem v Janáčkově opeře, ale pravidelně také vystupují v Bratislavě na koncertech partnerské ZUŠ Ľudovíta Rajtera. 50 ZUŠ Veveří. [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 51 ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 52 ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 53 ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 24

25 V kategorii pro nejmenší se žáci učí základům tanečního umění prostřednictvím pohybových her, improvizace na živý klavírní doprovod, taneční rytmiku a praxi a další. V základním studiu I. stupně jsou žáci vyučováni taneční gymnastice, učí se klasickou taneční techniku, ale i lidové tance či současné tance. Následující studium ve II. stupni prohlubuje znalosti a techniky z předchozího studia, klade se větší důraz na taneční praxi a improvizaci. Ve studiu pro dospělé se rozvíjí improvizace a kreativita a základy autorské tvorby ZUŠ Antonína Doležala ZUŠ Antonína Doležala sídlí na adrese Trnkova 81, Brno. Po ZUŠ Jaroslava Kvapila (viz podkapitola 1.4.1) je ZUŠ Antonína Doležala druhou dříve hudební, nyní uměleckou školou, založenou na území města Brna. Škola byla založena 1. září 1939 jako Soukromá hudební škola Antonína Doležala v Líšni. V době založení sídlila v pronajatých prostorách kláštera na náměstí Karla IV. V Líšni. V době založení navštěvovalo školu více jak 60 žáků, kteří zde byli vyučování v oborech hra na klavír, housle, harmoniku a dechové nástroje. 55 V současné době je ve škole nabízena výuka ve čtyřech studijních oborech hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém. 56 V rámci výuky v tanečním oboru je vyučován tanec klasický, lidový, soudobý a jazz - dance. 57 Výuka je žákům a studentům nabízena ve dvou stupních, kdy každý stupeň je zakončen absolutoriem. 58 Žáci se také pravidelně účastní mnohých celostátních i mezinárodních soutěží, a pravidelně se podílejí na programech veřejných kulturních akcí. 54 ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 55 ZUŠ Antonína Doležala. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 56 ZUŠ Antonína Doležala. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 57 ZUŠ Antonína Doležala. [online]. [2013] [cit ]. Dostupné z: 58 ZUŠ Antonína Doležala.. [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 25

26 1.4.6 ZUŠ Vranovská ZUŠ Vranovská je jednou z nejstarších uměleckých institucí na území města Brna. Založena byla již roku 1920, kdy byl založen spolek Dalibor. V současné době má škola tři obory hudební, taneční a výtvarný. Celkem tyto obory v nynější době navštěvuje asi 400 žáků, kteří mnohdy pokračují ve studiu konzervatoří, jako například světově proslulá absolventka této ZUŠ mezzosopranistka Magdalena Kožená, či Romana Zieglerová, která je koncertní mistryní Pražské komorní filharmonie. 59 Taneční obor má výuku rozdělenou na tři fáze přípravnou taneční výchovu pro nejmenší děti, kde se vyučují pomocí moderních metod a pomůcek pohybové dovednosti. Výuka probíhá většinou formou hry. Studium pokračuje 1. až 7. ročníkem I. stupně studia, kde se vyučuje taneční průprava, správné držení těla, zvyšování obratnosti, pružnosti, koordinace a celkové pohyblivosti. Od 3. Ročníku I. stupně se vyučuje současný moderní tanec a klasická taneční technika. Opomíjen není ani lidový tanec, kdy se žáci učí zvládat základní kroky a charakteristiku pro české a moravské lidové tance. Ve II. stupni studia se vyučuje opět klasický, moderní a lidový tanec. Studium je zaměřeno na dokonalejší zvládnutí taneční techniky a je kladen důraz na osobitý taneční projev ZUŠ Charbulova ZUŠ Charbulova 84 Brno, nabízí žákům a studentům výuku ve všech čtyřech uměleckých oborech. V tanečním oboru je kladen důraz na tvořivost, improvizaci a muzikálnost. Výuka nejmenších dětí probíhá již od 3-4 let věku, které na různé hudební doprovody improvizují. Starší žáci napomáhají choreografii, učí se porozumět tělu, aby mohli provádět i složité švihy a pády. 59 ZUŠ Vranovská. [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 60 ZUŠ Vranovská. [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 26

27 Taneční obor spolupracuje také s rodinným centrem Rolnička, s Waldorfskou základní a mateřskou školou. Spolupráce probíhá také s tanečním oborem ZUŠ Židlochovice-Rajhrad a ZUŠ Františka Drdly ve Žďáře nad Sázavou ZUŠ Smetanova ZUŠ Smetanova má dlouholetou tradici. Přes první počátky v roce 1958 na Hudební škole v ul. Hilleho, pak Lidové škole umění v Antonínské, dále pokračující uměleckou školou ve stejné ulici, až k dnešní Základní umělecké škole, Smetanova 8 Brno. Škola nabízí výuku ve všech čtyřech uměleckých oborech. Do tanečního oboru jsou prostřednictvím talentových zkoušek přijímáni žáci od 5 let. Vyučované předměty tanečního oboru pro nejmenší děti ve věku 5-7 let se hravou formou vyučují základy v přípravné taneční výchově. Zároveň mají 7 leté děti a žáci I. a II. stupně taneční průpravu, kde se vyučuje taneční gymnastika, lidové taneční hry a tanečky. Vyšší ročníky studují současný tanec, jazz - dance, muzikálový tanec, výrazový tanec, ale i klasický balet a lidové tance ZUŠ Vítězslavy Kaprálové ZUŠ Vítězslavy Kaprálové sídlí na Palackého ulici č. 70. V minulosti byla v Králově poli celá řada soukromých hudebních škol. Státní škola zde byla zřízena od 1. září 1949 jako pobočka městské hudební školy v Brně (nástupkyně Hudební školy Filharmonického spolku Besedy brněnské, kterou založil roku 1882 sám Leoš Janáček. V té době měla škola 7 pedagogů a brzy vznikla i taneční třída. Za samostatnou školu byla vyhlášena 1. února 1958 a zapsalo se do ní 262 žáků. Roku 2002 byla škola přejmenována a od té doby nese čestný název ZUŠ Vítězslavy Kaprálové. 63 V současné době školu navštěvuje přes 900 žáků všech uměleckých oborů. 61 ZUŠ Charbulova. [online]. [cit ]. Dostupné z: 62 ZUŠ Smetanova.. [online]. [cit ]. Dostupné z: 63 ZUŠ Vítězslavy Kaprálové.. [online]. [cit ]. Dostupné z: 27

28 ZUŠ Slunná V roce 1960 byla vybudována nová hudební škola v Brně na Slunné ulici č. 11. Na začátku školního roku se zapsalo na studium 96 žáků, v průběhu školního roku se počet ustálil na 138 žácích a byl otevřen také taneční obor, který vedla Elmarita Divíšková, matka Niny Divíškové. Škole však chyběl taneční sál, tak výuka tance musela probíhat v tělocvičnách nejbližších škol. Taneční sál byl dostaven až v roce V současné době škola nabízí studium ve třech uměleckých oborech hudebním, výtvarném a tanečním. Součástí nabízené výuky tanečního oboru je současného tance, klasického tance i lidového tance v jednotlivých stupních vzdělání dle věku studentů ZUŠ Pavla Křížkovského ZUŠ Pavla Křížkovského se sídlem na Kristenově 27 nabízí žákům možnost studia ve všech uměleckých oborech hudebním, výtvarném, tanečním i literárně dramatickém. Taneční obor rozvíjí pohybové nadání dětí, rozvíjí jejich taneční schopnosti, smysl pro krásu pohybu a harmonii. Vyučovány jsou předměty přípravná taneční výchova, taneční průprava, současný tanec, lidový tanec, klasická taneční technika a taneční praxe. Všechny tyto předměty rozvíjejí taneční techniku a prostorovou orientaci. Žáci se učí zvládnout základní kroky různých tanečních druhů a žánrů. Nedílnou součástí výuky je důraz na přesné vyjádření tempa, rytmu, dynamiky a výrazu a také taneční improvizace Historie tanečního vzdělávání Na závěr teoretické části je uvedena podkapitola, která představuje stručný průřez tanečním vzděláváním na území Československé a později České republiky. Úvodní část této podkapitoly je věnována prvnímu organizovanému 64 ZUŠ Slunná. [online]. [cit ]. Dostupné z: 65 ZUŠ Slunná. [online]. [cit ]. Dostupné z: 66 ZUŠ Pavla Křížkovského. [online]. [cit ]. Dostupné z: 28

29 vzdělávání na českém území, a to spolku Sokol, jehož zakladatelem je Miroslav Tyrš. Kapitola je rozdělena na bloky, kdy milníkem je přelomový revoluční rok Kapitola byla zařazena do práce, jelikož je v ní představen úplný začátek organizovaného tanečního vzdělávání na území českých zemí Miroslav Tyrš a spolek Sokol Miroslav Tyrš se narodil 17. Září 1832 v Děčíně. Již jako malý osiřel, jelikož mu na tuberkulózu zemřeli oba rodiče. V roce 1841 se přestěhoval do Prahy, kde se začal věnovat studiu gymnázia a na radu lékaře se věnoval tělocviku, aby utužil své zdraví. Po absolvování gymnázia začal studovat právnickou fakultu, studia však nedokončil a začal studovat filozofii a estetiku. Po absolvování studia se stal placeným cvičitelem v soukromém tělocvičném ústavě Ferdinanda Schmidta. Roku 1860 získal doktorát z filozofie a chtěl se stát profesorem filozofie na Univerzitě Karlově. Z tohoto plánu však sešlo, jelikož byl založen spolek Sokol. Společně s dr. Juliem Grégrem vypracoval stanovy a dosáhl jejich schválení 27. ledna 1862 a následně došlo 16. února k ustavující schůzi Pražské tělocvičné jednoty. Název Sokol byl vybrán na podnět prof. Tonnera, jelikož v duchu vlastenectví bylo třeba vybrat důstojný název Jihoslované jím označovali své hrdiny. Pozdrav nazdar byl zaveden namísto smekání a starých pozdravů a Tyrš sám navrhl heslo Tužme se. 67 Tyrš byl sice velmi dobře obeznámen s německým tělocvičným systémem, ale převzal z něj pouze některé prvky jako např. cvičení na nářadí. Jako základní kámen své tělovýchovy použil ideály starověké antiky harmonii dobra a krásy, těla i ducha. Do své tělovýchovy zahrnul i branný výcvik, důraz byl kladen na výchovu ke kráse tělesné i duševní. Síla sladěná s krásou a sláva a moc vlastního národa. Takto je možno charakterizovat základní ideje Miroslava Tyrše. Cílem Miroslava Tyrše bylo vychovat nové generace lidí, které budou zdravé, silné, krásné, mravné a také vzdělané. Ideu rovnosti a bratrské lásky prosazoval 67 HAVLÍČEK, V. Miroslav Tyrš, Praha: Orbis 1947, s

30 hlavně starosta Jindřich Fügner, který zavedl tykání mezi všemi členy a oslovování se bratře. 68 Sám Miroslav Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví, které bylo ve velké míře následně převzato i československou armádou. Tyrš důkladně prostudoval jednotlivé prvky cviků, na základně předpon, přípon a přídavných jmen vytvořil základní a jednotné termíny, které používáme dodnes. 69 Od počátku se v Sokolu projevovaly dva směry. Dr. Juliem Grégrem bylo prosazováno vlastenecké veřejné vystupování, v čele druhého směru stál sám Tyrš, který kladl mnohem větší důraz na pravidelné cvičení a ve veřejném vystupování neviděl hlavní funkci Sokola. Právě myšlenka Miroslava Tyrše byla s nadšením přijímána a jednoty vznikaly v mnohých městech jako např. v Brně či Kolíně. V následujících letech se Miroslav Tyrš věnoval politické činnosti, studiu estetiky a potýkal se se závažnými chorobami. V roce 1882, na dvacáté výročí založení Sokola, navrhl v Praze uspořádat slavnost. První všesokolský slet, který měl obrovský úspěch. Do začátku 1. světové války se podařilo zorganizovat ještě 6 všesokolských sletů, kdy se stále navyšoval počet cvičenců, ale i návštěvníků. Součástí programu bylo předvádění cvičení na prostných, hromadně cvičení na nářadí muži na kruzích, ženy na bradlech i hrazdě. Slibný rozvoj Sokola však zabrzdily události 1. světové války a podpoření vlastenecké myšlenky T. G. Masaryka na založení samostatného státu, v důsledku čehož byla úřady Česká sokolská obec zakázána. Opětovně byla zakázána v období nacistické nadvlády za období 2. světové války a následně pak na dlouhých 40 let komunistické nadvlády. Na prahu 20. století vstoupila Česká obec sokolská do Evropské unie tělocvičných spolků a se čtyřiceti tisíci členy byla jednou z nejpočetnějších organizací. V roce 1920 měl Sokol 1629 jednot a zhruba 550 tisíc členů, v roce 68 HAVLÍČEK, V. Miroslav Tyrš, Praha: Orbis 1947, s Tamtéž s

31 1932 stoupl počet jednot na 3157 a počet členů převýšil 700 tisíc. O pět let později měl ještě o sto tisíc členů více. A v roce 1947 překročil milion ledna 1990 došlo ke čtvrtému obnovení Sokola, kdy prvního sjezdu se zúčastnilo pouhých 3 tisíce lidí. V roce 1993 byl ustanoven Světový svaz sokolstva. Členy jsou např. Americká obec sokolská, Dělnický americký Sokol a další. 71 Celkový přínos Miroslava Tyrše můžeme vidět v tom, že byl průkopníkem tanečního organizovaného vzdělávání. Byl prvním, kdo založil organizovanou výchovu k tanci. Z jeho práce a přínosu se vytvořilo základní východisko pro další organizované vzdělávání na území Československa a později České republiky Historie tance do roku 1989 Vývoj tance v Čechách začal v podstatě v kontaktu s celoevropským děním. Výraznou roli sehrály vazby na německy mluvící sousední země. Českou taneční společnost tvořili taneční mistři české i německé národnosti. Začátkem dvacátého století byly hlavním institucionálním zázemím soukromé taneční školy, které pravidelně pořádaly veřejná vystoupení žáků a vznikaly v nich dlouhodobě působící taneční skupiny. Aby si taneční mistr mohl založit soukromou taneční školu, musel složit státní zkoušky. Zkušební řád z roku 1933 stanovoval státní zkoušku z anatomie, základů obecné pedagogiky, hudby, teorie a praxe rytmiky. Součástí státní zkoušky byl i výstup se žáky. Vznikly tak různé taneční spolky a sdružení. Jako jeden z prvních vznikl Spolek Jaques-Dalcroze, založený roku V roce 1934 byl ustanoven Svaz Tanec-Rytmika-Gymnastika. V roce 1936 založil Jan Reimoser Společnost přátel tance, která se zaměřovala na popularizační činnost a propagaci. 70 SAK, R. Miroslav Tyrš: sokol, myslitel, výtvarný kritik. Vyd. 1. Praha: Česká obec sokolská, Velké postavy českých dějin, sv. 15. ISBN Stručná historie Sokola v datech. [online]. [2002] [cit ]. Dostupné z: 31