ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - DUBEN Statutární město Brno GENEREL OVZDUŠÍ PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - DUBEN 2005 Statutární město Brno GENEREL OVZDUŠÍ PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA

2 FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Referenční číslo Generel ovzduší Program zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna ECZ4051/a Číslo svazku Verze Závěrečná zpráva Datum Duben 2005 Odkaz na soubor Vedení projektu: Ing. Vladimíra Henelová vedoucí projektu Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel Adresa klienta: Statutární město Brno Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna Kounicova BRNO Kontaktní osoby: Ing. Martin Vaněček vedoucí Odboru životního prostředí a Stanislav Švehlák Telefon.: Fax: svehlak.stanislav@brno.cz

3 OBSAH 1. ÚVOD Přehled výstupů Generelu ovzduší Údaje o zpracovateli Název Programu Cíle Programu 5 2. STANOVENÍ OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Důvody pro vyhlášení města Brna jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Požadavky na obsah programu zlepšení kvality ovzduší Geografické vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Soupis měřících stanic ke sledování kvality ovzduší VŠEOBECNÉ INFORMACE O BRNU Podrobnější popis oblasti Správní členění města Brna Počet obyvatel a sídelní struktura Charakteristika domovního a bytového fondu Dopravní infrastruktura města Technická infrastruktura Ekonomická charakteristika města Prostorový vývoj Brna Klimatické údaje Ekosystémy - ochrana přírody a krajiny na území města ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí Působnost města Působnost městských částí Kontakty a odpovědné osoby Magistrát města Brna Městské části DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Požadavky na sledování, posuzování a řízení kvality ovzduší Sledované látky a limitní hodnoty jejich koncentrací v ovzduší Posuzování kvality ovzduší Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech Provozované stanice imisního monitoringu na území města Brna Bližší popis stanic Vyhodnocení údajů z měření Aktuální koncentrace znečišťujících látek Měření kvality ovzduší Modelování kvality ovzduší Výsledky modelového hodnocení Porovnání údajů z měření a modelového hodnocení kvality ovzduší Souhrnný imisní popis města PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší 47 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 1

4 6.1.1 Souhrnný popis zdrojů znečištění Souhrnné emisní bilance k roku Příspěvky skupin zdrojů znečištění k imisní situaci Zdroje emisí prachu Zdroje emisí oxidů dusíku Zdroje emisí benzenu Zdroje emisí benzo(a)pyrenu Emise produkované dopravou na vybraných ulicích města Brna Vliv dopravy na kvalitu ovzduší IMISNÍ VÝVOJ A RIZIKA V DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITŮ Doprava Stacionární zdroje znečištění NÁVRH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Opatření v dopravní infrastruktuře Stavby silnic s plánovaným dokončením kolem r Stavby silnic s plánovaným dokončením po r Přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB) Opatření B5 - Podpora výstavby hromadných garáží Organizační opatření v dopravě Opatření B1 - omezení vjezdu do některých částí města Opatření B2 - Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města Opatření B3 - Placené vjezdy do vybraných částí města (mýto) Opatření B6 - Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací při smogových situacích Opatření B7 - regulace parkování, podpora systémů Park and ride Opatření B8 - podpora systémů bike and ride Opatření B9 - výstavba nových cyklotras Opatření B10 - Další rozvoj integrované dopravy území Opatření B11 - využití výpočetních modelů pro celkové snižování přepravní náročnosti Opatření k omezení primárních emisí prachu Regulace emisí prachu ze slévárenských provozů Podpora snížení spotřeby tuhých paliv v lokálních topeništích Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí Opatření ke snižování spotřeby paliv ve spalovacích procesech Podpora energeticky úsporných opatření Podpora využití obnovitelných zdrojů Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT Opatření ke snížení emisí BaP Horizontální opatření ke zlepšení kvality ovzduší Prosazování podmínek ochrany ovzduší při zadávání veřejných zakázek Uplatňování hledisek ochrany ovzduší v územním plánování a rozhodování VLIV OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Doprava Vyhodnocení vlivu plánovaných komunikací na kvalitu ovzduší Vliv opatření v dopravě na kvalitu ovzduší v problémových lokalitách města Stacionární zdroje IMPLEMENTACE PROGRAMU 87 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 2

5 10.1 Nástroje na podporu realizace opatření Programu Právní nástroje Ekonomické nástroje Ostatní nástroje netechnické povahy Vyhodnocení programu a monitorování jeho přínosů Návrh imisního monitoringu ve stanicích města Časový a finanční rámec Programu Přehled zdrojů financování POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY 98 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 3

6 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 4

7 1. ÚVOD 1.1 Přehled výstupů Generelu ovzduší Výstupy Generelu ovzduší - Programu snižování emisí a imisí statutárního města Brna - zahrnou v souladu s požadavky zadavatele, Smlouvou o dílo a jejím dodatkem a v souladu s Přílohou č. I.9 Státního fondu životního prostředí (podílí se na financování Programu snižování emisí a imisí statutárního města Brna): Souhrnné zhodnocení kvality ovzduší na území města Brna; Program snižování emisí statutárního Města Brna; Program ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna Program snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu Program specifických problémů města Brna Program opatření a projektů souhrnný akční program Statutárního města Brna Podklady a prezentace k organizování vzdělávacích a informačních akcí 1.2 Údaje o zpracovateli Zpracovateli Generelu ovzduší jsou: ENVIROS, s.r.o., Centrum dopravního výzkumu Brno, Mgr. Jakub Bucek (Brno), Ing. Otakar Hrubý (HO Base). Kontakt na zpracovatele ENVIROS, s.r.o.: Adresa: Na Rovnosti 1, Praha 3 IČO: Telefon: (+ 420) (přímý) Fax: (+ 420) vladimira.henelova@enviros.cz Web: Název Programu Program se plným názvem nazývá Integrovaný program zlepšení kvality ovzduší pro suspendované částice frakce PM10, benzen, oxid dusičitý a benzo(a)pyren statutárního města Brna, dále jen Program. 1.4 Cíle Programu Hlavním cílem Programu je: zajistit ve stanovených lhůtách dodržování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví na území města Brna (suspendované částice frakce PM10 k roku 2005 a dále 2010, oxid dusičitý NO 2, benzen a penzo(a)pyren k roku 2010) U těchto škodlivin dochází na základě vyhlášení Ministerstva životního prostředí (PM10), měření a modelového hodnocení kvality ovzduší k překračování limitních koncentrací, buď imisního limitu nebo dokonce imisního limitu a platné meze tolerance (to je případ PM10), případně je ohroženo plnění imisních limitů u těchto znečišťujících látek ve výhledu. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 5

8 Vedlejšími cíli Programu jsou: Připravit pro město Brno podklady pro umisťování zdrojů znečištění do území a pro přípravu nového územního plánu Přispět k naplnění strategických zájmů města v oblasti kvality životního prostředí a ochrany zdraví a kvality života Přispět k vyšší informovanosti o stavu kvality ovzduší, o druhu a původu znečištění na území města Přispět k plnění národních strategií a cílů v oblasti emisních stropů, šetrného nakládání s energií, ochrany klimatu a ostatních složek životního prostředí. Vymezení lokalit na území města, ve kterých existuje nebo kde dochází ke zhoršení kvality ovzduší, byla předmětem řešení. Na tyto lokality zejména jsou zaměřena opatření ke zlepšení kvality ovzduší. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 6

9 2. STANOVENÍ OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ 2.1 Důvody pro vyhlášení města Brna jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší V souvislosti s přistoupením České republiky k Evropské unii a s harmonizací legislativy v oblasti ochrany ovzduší a klimatu byly zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší transponovány požadavky k rámcové evropské směrnice o ovzduší (směrnice č. 96/62/EC). Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. byly z dceřinných směrnic k rámcové směrnici převzaty také imisní limity pro imisně sledované znečišťující látky. Nově vyhlášené imisní limity jsou platné od roku 2002 a jejich dosažení je dočasně (pro jednotlivé škodliviny různě, většinou do roku 2005 nebo 2010) zmírněno mezemi tolerance 1. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. stanovuje kromě imisních limitů také způsob posuzování a řízení kvality ovzduší. Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. Vymezení oblastí a jejich případné změny provádí jedenkrát za rok Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ustanovení 7 odst. 4 Zvláštní ochrana ovzduší zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 92/2004 Sb.). Hodnocení je prováděno na základě mapových a tabelárních podkladů zpracovaných v ČHMÚ. Klasifikace území je prováděna mapováním (s využitím výsledků měření a modelování) rozložení příslušných imisních charakteristik do pravidelné sítě 2x2 km. Ve výsledné mapě jsou pak barevně rozlišeny čtverce ve kterých došlo k překročení imisního limitu, případně k překročení imisního limitu zvýšeného o meze tolerance. V tabulkách jsou uvedeny jednotlivé obce se zhoršenou kvalitou ovzduší a dále vždy plocha obce, na které došlo dle ČHMÚ k překročení imisního limitu, vyjádřená v procentech. Statutární město Brno bylo zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě vyhodnocení údajů o kvalitě ovzduší vzhledem k tomu, že na části jeho území dochází k překračování imisních limitů i meze tolerance pro průměrné 24- hod. koncentrace suspendovaných prachových částic frakce PM10. V roce 2002 byl dle vyhodnocení ČHMÚ a sdělení MŽP překračován na území města Brna emisní limit pro prachové částice PM 10 a to pro roční průměrné koncentrace (na 3,3% území města) a pro maximální 24-hodinový průměr a četnost překročení (63,9% plochy města). V roce 2003 došlo dle informací Ministerstva životního prostředí opětovně u prachových části frakce PM 10 k překročení imisního limitu pro 24-hod. průměrné koncentrace na ploše 50,8% města Brna a k překročení imisního limitu včetně meze tolerance pro 24-hod. průměrné koncentrace na 18 % území statutárního města Brna. Imisní limit již bez meze tolerance pro 24-hodinové koncentrace PM10 musí být dodržen k 1. lednu roku Hodnoty imisních limitů, meze tolerance a četnost překročení pro jednotlivé znečišťující látky určují přípustnou úroveň znečištění ovzduší. Úrovní znečištění ovzduší se rozumí hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času (citace ustanovení zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů). Imisní limity a ostatní limitní hodnoty jsou stanoveny jednak pro ochranu zdraví lidí a zvířat, jednak samostatně k ochraně ekosystémů a vegetace. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 7

10 2.2 Požadavky na obsah programu zlepšení kvality ovzduší Jak stanovuje zákon č. 86/2002 Sb., pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou krajský úřad a obecní úřad povinny do dvou let od vymezení oblasti ministerstvem podle odstavce 4 vypracovat případně aktualizovat programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých jsou překračovány imisní limity a meze tolerance, a to za účelem plnění limitních hodnot ve lhůtách uvedených v prováděcím právním předpisu. Rozsah a způsob vypracování krajského a místního programu ke zlepšení kvality ovzduší je uveden v příloze č. 3 k uvedenému zákonu. Obsah místního programu ke zlepšení kvality ovzduší je dán Přílohou č. 3 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb.: a) stanovení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 1. název oblasti a název kraje (obce), který program zpracoval 2. geografické vymezení oblasti 3. soupis měřících stanic ke zjišťování imisí na území oblasti (včetně mapy a geografických souřadnic) b) všeobecné informace 1. podrobnější popis oblasti (města) 2. celková rozloha území oblasti a rozloha území se zvláště zvýšeným znečištěním oblasti (km 2 ) a odhad počtu obyvatel vystavených zvýšenému znečištění ovzduší 3. současné klimatické údaje o oblasti a jejím okolí 4. současné topografické údaje 5. informace o živých a neživých cílových objektech programu vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší obsahující rovněž podrobné údaje o citlivých skupinách obyvatelstva a ekosystémech c) odpovědné orgány 1. názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů 2. jména a adresy odpovědných osob d) druh a posouzení znečištění ovzduší 1. koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech 2. aktuální koncentrace znečišťujících látek 3. prostředky používané ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek, zejména metody měření a modelování e) původ znečištění ovzduší 1. Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší podle kategorií, doplněný jejich geografickým vyznačením 2. celkové množství emisí produkovaných hlavními zdroji znečišťování ovzduší (t/rok) a celkové množství emisí produkované všemi zdroji v oblasti 3. informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí f) analýza situace vedoucí ke zhoršení kvality ovzduší 1. podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší 2. podrobnosti o možných nápravných opatřeních g) popis existujících opatření přijatých ke zvýšení kvality ovzduší 1. výčet opatření na lokální, regionální úrovni, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k programu a oblasti, pro kterou je zpracován 2. dosažené výsledky a hodnocení účinnosti opatření h) popis nově připravovaných opatření ke zlepšení kvality ovzduší STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 8

11 1. seznam a popis navrhovaných opatření 2. časový plán implementace opatření 3. odhad očekávaného dopadu na kvalitu ovzduší včetně časového horizontu jeho dosažení i) popis opatření ke zlepšení ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu j) seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací. Místní programy ke zlepšení kvality ovzduší vydávají orgány obce ve svých nařízeních. Informace o programech zlepšení kvality ovzduší musí být uvedeny na úředních deskách příslušné obce spolu s oznámením, kde lze do nich nahlédnout, a tyto programy se zveřejňují v elektronické podobě ve veřejně přístupném informačním systému. Plnění těchto programů orgány krajů a orgány obcí průběžně kontrolují a vyhodnocují. Z programů ke zlepšení kvality ovzduší podle odstavců 6 a 8 se vychází při výkonu veřejné správy na místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzování vlivů staveb nebo technologií na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu. Také provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování jsou povinni mj. plnit úkoly, vyplývající z programu ke zlepšení kvality ovzduší ( 11, písmeno p zákona). 2.3 Geografické vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Město Brno je druhým největším městem České republiky s počtem obyvatel /předběžné výsledky SLBD, obyvatel podle definitivních výsledků SLBD 2001). Brno je moravskou metropolí se silnými regionálními a i nadregionálními vazbami. Geografická poloha města Brna: Nadmořská výška města Brna: severní šířky, východní délky m Obrázek 1: Geografická poloha města Brna STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 9

12 Území města se rozkládá na jihovýchodních svazích Brněnské vrchoviny, na rozloze 230 km 2. Jeho historické centrum leží zčásti v údolní nivě severních výběžků dyjsko-svrateckého úvalu.brněnská vrchovina, která město ze severní strany podkovovitě obklopuje je v západní části pokračováním Českomoravské vrchoviny. Ve východní části na území města zasahují jihozápadní svahy Drahanské vysočiny a její jižní část Moravský kras. Obrázek 2: Geografická poloha města v brněnském regionu Zdroj: Soupis měřících stanic ke sledování kvality ovzduší Koncentrace znečišťujících látek na území města jsou v současnosti sledovány staničními sítěmi Českého hydrometeorologického ústavu, Městské hygienické stanice (MHS) a Magistrátu města Brna. Město Brno provozuje síť imisního monitoringu sestávající nyní z pěti stacionárních měřicích stanic. ČHMÚ provozuje stanici Brno Tuřany a Státní zdravotní ústav 4 stanice (jejich souřadnice nebyly k dispozici, proto nejsou zaneseny v mapě). Tabulka 1: Soupis měřících stanic na území města Brna, rok 2004 Název stanice Provoz Měřená škodlivina SO2 PM10 NO NO2 CO O3 Pb Cd As Ni Brno - Kroftova ČHMÚ X X X X X Brno - PFMU ČHMÚ X X X X X X Brno - Tuřany ČHMÚ X X X X Brno - Dobrovského ZÚ X X X X X Brno - Húskova ZÚ X X X X X Brno - Krasová ZÚ X X X X X Brno - Skaunicova ZÚ X X X X X ZVONAŘKA MMB X X X X X LÁNY - ul. Lány MMB X X X X X ARBORETUM MMB X X X X X X Brno - Svatoplukova MMB X X X X X VLEK - ul. Bauerova MMB X X X X X Stanice OŽP MMB STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 10

13 OŽP MMB, referát ochrany ovzduší, provádí měření kvality ovzduší na území města Brna svými stacionárními monitorovacími stanicemi v těchto lokalitách: PFMU - křižovatka ulic Kotlářská - Kounicova, areál PřF MU Brno (od přešla stanice do správy ČHMÚ) ZVONAŘKA - ul. Opuštěná, před bývalým SOU obchodním LÁNY - ul. Lány, MČ Bohunice, areál SZTŠ ARBORETUM - Tř. gen. Píky, MČ Brno - sever, areál Arboreta MZLU SVATOPLUKOVA - Svatoplukova, MČ Brno - Židenice, areál kasáren AČR VLEK - ul. Bauerova, Pisárky, předprostor IX. brány BVV Umístění provozovaných stanic ukazuje následující obrázek. Obrázek 3: Umístění měřících stanic, provozovaných v roce 2004 na území města Brna Zdroj: Mgr. J. Bucek STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 11

14 3. VŠEOBECNÉ INFORMACE O BRNU 3.1 Podrobnější popis oblasti Brno je druhým největším městem České republiky, moravskou metropolí a centrem regionu jižní Moravy, s celkovým počtem obyvatel k roku Správní členění města Brna Statutární město Brno má 29 městských částí, do jejichž kompetence spadá poplatková agenda k malým zdrojům znečištění. Obrázek 4: Mapa správního členění statutárního města Brna Území 29 městských částí je podrobněji členěno do 278 urbanistických obvodů. Urbanistický obvod je územní jednotkou, pro kterou je vypočtena palivová a emisní bilance statutárního města Brna. Kromě tohoto členění je na území města 48 katastrálních území Počet obyvatel a sídelní struktura Podle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů se počet obyvatel Brna snížil od roku 1991 o více než 9 000, k bylo sečteno obyvatel. Od roku 1990 dochází k postupnému stárnutí brněnské populace výrazně klesá počet STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 12

15 obyvatel v předproduktivním, zvyšuje se podíl osob v produktivním, mírně roste i počet obyvatel v poproduktivním věku. Počet obyvatel v jednotlivých městských částech je uveden v následující tabulce. Tabulka 2: Městské části a počet obyvatel Kód MČ Název MČ Počet obyvatel Brno-Bohunice Brno-Bosonohy Brno-Bystrc Brno-Černovice Brno-Chrlice Brno-Ivanovice Brno-Jehnice Brno-jih Brno-Jundrov Brno-Kníničky Brno-Kohoutovice Brno-Komín Brno-Královo Pole Brno-Líšeň Brno-Maloměřice a Obřany Brno-Medlánky Brno-Nový Lískovec Brno-Ořešín Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Brno-sever Brno-Slatina Brno-Starý Lískovec Brno-střed Brno-Tuřany Brno-Útěchov Brno-Vinohrady Brno-Žabovřesky Brno-Žebětín Brno-Židenice Zdroj: Internetové stránky města Brna, SLBD 2001 ČSÚ, ÚIR MMR Charakteristika domovního a bytového fondu Z údajů ČSÚ ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (SLBD 2001) byly zjištěny údaje o počtu domů a bytů a jejich charakteristiky, nezbytné pro vypracování emisních bilancí v sektoru domácností. Struktura domovního fondu (téměř tři čtvrtiny z nich jsou domy rodinné) určuje profil bytové zástavby. Z celkového počtu více než bytů je bytů obydleno trvale ( v roce 1991), bytů je neobydlených (téměř dvojnásobek oproti SLDB 1991). Převážná část neobydlených bytů je obydlena přechodně, necelých 10 % slouží k rekreaci. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 13

16 Tabulka 3: Město Brno, domovní a bytový fond Celkem RD BD Domy celkem Trvale obydlené Trvale obydlené byty Zdroj: SLBD 2001, MMB Obrázek 5: Počet trvale bydlících osob v rodinných a bytových domech, v členění dle stáří domovního fondu, Brno 2001 Počet osob dle typu domu a jeho stáří, Brno, SLBD Osoby BD Osoby RD do Od roku 1991 se mírně snížil průměrný počet osob na jeden obydlený byt (z 2,56 na 2,51) a průměrný počet osob na jednu obydlenou místnost nad 8 m 2 (z 1,05 na 1,03). Naopak k nárůstu došlo u průměrného počtu obytných místností (8 a více m 2 ) na jeden trvale obydlený byt (z 2,42 na 2,44). Nezbytné budou investice do oprav bytů v domech postavených panelovou technologií (44 % bytového fondu) Dopravní infrastruktura města Železniční doprava V současné době ústí do Brna celkem 7 železničních tratí. V severním prostoru města do Železničního uzlu Brno (ŽUB) ústí tratě Brno hl.n. Havlíčkův Brod a Brno hl.n. Česká Třebová a od jihu Brno hl.n.- Veselí nad Moravou, Brno hl.n. Přerov, Břeclav Brno hl.n., Hrušovany nad Jevišovkou Brno hl.n. a Brno hl.n. Okříšky Jihlava. Konfiguraci tratí ŽUB doplňuje tzv. nákladní průtah, který v trase odb. Brno-Židenice žst. Brno, dolní nádr. žst. Brno-Horní Heršpice odvádí nákladní dopravu mimo žst. Brno, hlavní nádraží a není až na výjimky využíván vlaky osobní přepravy. Z hlediska osobní dopravy ve městě Brně má nejvýznamnější postavení stanice Brno, hl.n. Je do ní vedena naprostá většina vlaků osobní dopravy mířících do ŽUB. Má velký význam jak pro regionální, tak i dálkovou dopravu vč. mezinárodní. Mezinárodní vlaky zde zastavující vytvářejí přímé spojení z Brna do Slovenska, Rakouska, Maďarska, Rumunska, Německa a v letní sezóně též Slovinska a Chorvatska. Má největší obrat cestujících ze všech železničních stanic na síti ČD, což je dáno její výbornou dostupností linkami MHD ze všech částí města. V regionální dopravě má význam žst. Brno-Královo Pole (na trati 250), z. Brno- Źidenice (na tratích 250 a 260) a žst. Brno-Slatina (trať 340) a žst. Chrlice (trať 300). Dále ještě na území Brna slouží cestujícím žst. Brno-Horní Heršpice (tratě STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 14

17 240, 244 a 250), jejíž nevýhodou je velká docházková vzdálenost k zastávkám MHD. Uzlem nákladní dopravy je seřaďovací stanice Brno-Maloměřice s denním výkonem 987 vozů, což ji řadí na 10. místo v ČR. Žst. Brno, dolní nádr. plní úkoly zejména v regionální nákladní dopravě a provozního zázemí. Další stanicí určenou pouze pro nákladní dopravu je žst. Brno-jih, jejíž součástí je i kontejnerový terminál. Pro zajištění provozních potřeb ČD je v Brně zřízeno Depo kolejových vozidel (DKV), jehož vozidla zajišťují rozhodující část přepravních výkonů na železničních tratích v Jihomoravském kraji. Zajišťuje údržbu a opravy hnacích vozidel a osobních vozů na provozních jednotkách Maloměřice a Horní Heršpice. Silniční doprava Na území města Brna se nachází 17 km dálnic, 40 km silnic I. třídy vč. 2 tunelových úseků o celkové délce 1,1 km, 65 km silnic II. třídy a 63 km silnic III. třídy. Tyto komunikace doplňuje síť místních komunikací v délce 814 km. Celkově se tedy na území města Brna nachází 998 km silničních komunikací. Pro odvedení tranzitní dálkové dopravy mimo město Brno slouží tangenciálně vedené komunikace. Zejména je o dálnici D1 (Praha Vyškov) s odbočující D2 (Brno Bratislava) a R52 (Brno Pohořelice). Doplnit by je měla výstavba rychlostní silnice R43 v nové trase, vyhýbající se centrální části města. Základní součástí komunikační sítě ve městě Brně je Velký městský okruh (VMO), který tvoří silnice I/42. Postupně jsou na něm realizovány další stavby, které zvyšují plynulost dopravy v úzkých hrdlech (I/42 Lesnická, právě realizovaná MUK Hlinky) a a odvádějí jeho trasu z obytných částí města (Husovický tunel, připravovaná výstavba tunelů Dobrovského). Nevýhodou současného stavu je nedokončenost VMO: v severní části chybí úsek mezi ulicemi Žabovřeská a Sportovní na východě doposud nebyl realizován odklon z obytných souborů v MČ Židenice nerealizovaný odklon z centrální části města v úseku Poříčí Zvonařka Hladíkova v západním sektoru VMO bylo započato s výstavbou MUK Hlinky, která odstraní problémový úsek s úrovňovou křižovatkou ulic Bauerova a Hlinky. Pro ochranu centra před automobilovou dopravou slouží Malý městský okruh (MMO). Je charakterizován velmi vysokými intenzitami automobilové dopravy a často dochází k překračování kapacity profilů, zejména ve východní části na ulici Koliště a v západní části na ulici Husova. Tyto okruhy jsou propojeny a doplněny systémem radiálních komunikací a silnicí II/642, která tvoří polokruh v trase Vídeňská Mendlovo náměstí Úvoz Kotlářská Provazníkova Svatoplukova (souběh s trasou VMO) Žarošická. S výjimkou ulic Bítešská, Heršpická, Hněvkovského, Ostravská a Sportovní, u kterých výrazně převládá dopravní funkce, jde o komunikace dopravně-obslužného charakteru. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 15

18 MHD Systém MHD, provozovaný DPMB,a.s., se skládá ze tří subsystémů. Páteř městské dopravy představují tramvaje. Autobusy od reorganizace dopravy v roce 1995 převzaly roli napaječů tramvajových linek a realizují také většinu tangenciálních vazeb. Radiální autobusové linky byly až na výjimky v jižní části města, kde je nedostatečná hustota tramvajových tratí, zrušeny. Jako doplněk tramvajové sítě působí v Brně od roku 1949 také trolejbusová doprava. Tabulka 4: Dopravní výkony MHD v roce 2003 A B C Tramvaje Trolejbusy Autobusy Celkem Legenda: A realizované vozokm; B počet cestujících; C počet vozidel vypravených v špičkových hodinách pracovního dne Preference vozidel MHD v provozu - Ačkoliv má preferování vozidel MHD v provozu značný vliv na atraktivitu veřejné dopravy, i na úspory provozních nákladů, lze charakterizovat přístup k realizaci těchto opatření v Brně jako více než vlažný. Vyhrazené pruhy pro vozidla se nacházejí pouze v ulici Úvoz mezi Konečného náměstím a Údolní a v ulici Křížové. Na vybraných světelně řízených křižovatkách byla zavedena preference tramvají, avšak v porovnání s jinými srovnatelnými městy Brno značně zaostává Technická infrastruktura Zásobování teplem Zásobování teplem v Brně bylo těsně před rokem 1989 připravováno na realizaci horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany, ke které však nedošlo. Prodej tepla v současné době stále klesá, i když ne tak prudce jako po roce Je to dáno celkovým útlumem výroby, přechodem na levnější plynové vytápění a úspornými opatřeními ve spotřebě tepla. Problematická je malá hustota odběrů z teplárenských sítí, což negativně ovlivňuje hospodárnost dodávek tepla. Systémy CZT jsou provozovány jednak Teplárnami Brno, a. s., které mají čtyři navzájem propojené zdroje: Špitálka, Červený Mlýn, Brno sever a Staré Brno. Navíc vykupují teplo ze Spalovny Brno. Brněnská teplárenská soustava se svými 96 km parovodů a 75 km horkovodů je jedna z největších v ČR. Zprovozněním paroplynového cyklu v Červeném Mlýně jsou Teplárny Brno, a. s., schopny zásobovat asi jednu čtvrtinu města elektrickou energií. Aby byly nižší tepelné ztráty v rozvodech a aby byl lépe využit výkon z Červeného Mlýna, je parovod Tábor postupně nahrazován horkovodem. Záměr nahradit parovody v historickém jádru horkovody v STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 16

19 sekundárních kolektorech byl pozastaven pro vysokou finanční náročnost, zpoždění ve výstavbě kolektorů a zjištění množství nízkotlakého parního topení v domech. Mimo výše uvedený systém je ve městě provozována akciovou společností Tepelné zásobování Brno řada lokálních systémů s celkem 200 tepelnými zdroji (kotelny a výměníkové stanice), ze kterých je zásobováno teplem 53,9 % bytů. Elektroenergetika Dodávku elektrické energie na území města Brna zajišťuje Jihomoravská energetika, a. s. (JME). Hlavním předmětem činnosti JME je přenos a rozvod elektrické energie koncovým odběratelům, dále zajišťuje výstavbu a provozování přenosových a distribučních elektrických sítí napěťových hladin 110 kv, 22 kv, 0,4 kv, dosluhující sítě 6 kv a transformačních stanic příslušných napěťových úrovní. Neméně důležité je zajišťování styku se zákazníky, zajišťování rekonstrukcí a výstavby nových vedení, a to jak z hlediska potřeb JME, tak i pro připojování nových odběratelů. Hlavním dodavatelem elektrické energie pro JME je ČEZ, a. s. Dále jsou na území města významné energetické zdroje pracující do sítě 110 kv i do sítě 22 kv JME. Prvním z nich je brněnská teplárna, pracující do sítě 22 kv, kterou provozuje akciová společnost Teplárny Brno. Druhým významným zdrojem je nedávno dokončená paroplynová jednotka Červený mlýn, taktéž v majetku Tepláren Brno, a. s. Tento zdroj pracuje do sítě 110 kv. Dalšími, méně významnými zdroji jsou závodní elektrárna Zetor, a. s., a vodní elektrárna Kníničky (HydroČEZ, a. s.). Město Brno je napájeno z rozvoden 400/220/110 kv Sokolnice a 400/110 kv Čebín dvojitým okružním vedením 110 kv. Toto vedení probíhá kolem celého města (se střední příčkou) a napájí 8 hlavních transformačních stanic 110/22 kv, které jsou poměrně rovnoměrně rozmístěny kolem Brna i v jeho centru. V nich se elektrická energie transformuje na napětí 22 kv, které je používáno již pro vlastní distribuci elektrické energie jednotlivým velkoodběratelům a dále pro napájení distribučních trafostanic 22/0,4 kv. Z těchto distribučních trafostanic jsou již pomocí distribuční sítě NN napájeni jednotliví maloodběratelé, a to jak bytové odběry, tak i odběry sloužící pro podnikání. Dále je ještě ze sítě 22 kv napájena dožívající síť 6 kv. Mezi největší velkoodběratele JME v městě Brně patří ABB-Alstom Power Czech, s. r. o., Feramo Brno, Roučka Slatina, SAKO, a. s., Nová Mosilana, Plynárenství Akciová společnost Jihomoravská plynárenská (JMP) je autorizovanou distribuční společností zabezpečující dodávku zemního plynu a služeb s ní spojených zákazníkům všech kategorií na území jižní Moravy. JMP je zásobována zemním plynem ze systému plynovodů společnosti Transgas, s. p. Plyn pro město Brno je dodáván z předávací stanice Velké Němčice na jižní Moravě plynovodem Velké Němčice Podolí. Do sítě města je plyn dodáván přes předávací a regulační stanici Podolí. Dostupnost systému z hlediska možnosti dodávek zemního plynu zákazníkům lze charakterizovat jako velmi dobrou. Důvodem je dostatečná hustota vysokotlakého systému, pokrývající celé teritorium působnosti JMP. Nově plynofikovaná města, obce a průmysloví velkoodběratelé mohou být napojeni na plynovodní systém prostřednictvím výstavby vysokotlakých přípojek a středotlakých plynovodů. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 17

20 Koncepce zásobování plynem spočívá ve vybudovaném vysokotlakém obchvatu kolem Brna. Z vysokotlakých regulačních stanic situovaných poblíž vysokotlakého obchvatu vychází síť středotlakých plynovodů jednak pro přímé zásobení odběratelů a jednak pro napájení regulačních stanic středotlak-nízkotlak ve městě. Středotlaký plynovod tvoří v podstatě okruhovou síť vzájemným propojením, rozvod je provozován pod tlakem 0,1 MPa až 0,3 MPa. Ze středotlakých regulačních stanic je proveden uliční rozvod nízkotlakého plynu pro zásobování obyvatel a maloodběratelů Ekonomická charakteristika města Brno je druhým ekonomicky nejsilnějším městem České republiky, přičemž stejně jako v případě ostatních měst se jeho hospodářská základna přizpůsobuje makroekonomickým změnám a reaguje na obecné trendy urbánního vývoje. Na hrubém domácím produktu České republiky se podílí zhruba 4 %, v rámci kraje podíl činí více než polovinu. Po roce 1989 nastal podstatný útlum výkonnosti průmyslové výroby, pokles významu místních, především průmyslových, podniků v celonárodním kontextu, přesun pracovní síly z průmyslu do terciární sféry (30% nárůst zaměstnanosti ve službách), nastává oživení terciárního sektoru, zejména ve sféře maloobchodu, finančních a marketingových služeb. Těžiště průmyslové výroby se začalo přesouvat do technologicky vyspělejší oblasti elektrotechniky. Kladným trendem ve velikostní struktuře ekonomických subjektů je rovněž rozvoj malého a středního podnikání, vedoucí k větší diverzifikovanosti a stabilitě hospodářské základny města. Brněnská průmyslová základna je výrazně odvětvově diverzifikovaná, s charakterem výroby tradičně šetrným k životnímu prostředí. Její významnou část tvoří strojírenská výroba. Došlo však k hluboké diverzifikaci výroby, vybrané tradiční podniky čelí odbytovým problémům (Zetor, Královopolská), nedůsledný privatizační proces vedl v řadě případů ke komplikovaným majetkoprávním vztahům. Hospodářské problémy vybraných brněnských podniků byly řešeny i ze státní úrovně. Jejich oddlužení však proběhlo bez následného zprostředkování perspektivy dalšího rozvoje, např. formou zajištění strategického partnera. Z hlediska růstu výkonů lze očekávat rychlejší vývoj především v oborech výroby speciálních strojů. U ostatních oborů půjde spíše o stagnaci nebo pouze mírný nárůst. Sektorem s vysokým potenciálem růstu je elektrotechnická výroba. Výhledově by mělo vzniknout okolo pracovních míst v elektrotechnickém, resp. automobilovém průmyslu. Mezi důležitá, i když méně nosná, průmyslová odvětví patří dále textilní a oděvní průmysl, chemie a farmaceutika a průmysl potravinářský. Textilní a oděvní průmysl má vzhledem k vysokému podílu živé práce na výrobku značný význam pro udržení zaměstnanosti. Na území města má sídlo více než polovina stavebních podniků Jihomoravského kraje, řada z nich s celorepublikovým významem. Rozsáhlá je vědecko-výzkumná základna, která vychází z bohaté průmyslové tradice i široké školské základny. V Brně zahrnuje všechna klíčová průmyslová odvětví. Jedním z předpokladů pro přilákání zahraničního kapitálu je kvalitní nabídka vhodných nemovitostí. V Brně je tato nabídka pokryta přípravou industriální zóny o rozloze 190 ha s perspektivou dalšího rozvoje, poskytující výhledově výhody aglomerované ekonomiky ve zpracovatelských oborech s vysokou mírou přidané hodnoty. Poněkud užší je nabídka vhodných alternativních rozvojových ploch pro investory nesplňující některá z kritérií pobídkového zákona. Specifickou rozvojovou STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 18

21 lokalitu představuje Technologický park, zaměřený na technologicky vyspělé druhy výrob, výzkum a vývoj Prostorový vývoj Brna Historické centrum města, v případě Brna relativně malé, bylo ovlivněno komercializací a prudkým rozvojem služeb. Ačkoliv poptávka po komerčních plochách není zdaleka tak silná jako v případě Prahy, dochází k postupnému vytěsňování rezidenční funkce z centra a jejímu nahrazování službami, administrativou a komercí obecně funkcemi s vysokým ziskem na jednotku plochy. Prostorový vývoj v centru vede k fyzické obnově nemovitostí a k intenzivnímu využívání plochy (polyfunkční centra; např. IBC, Velký Špalíček). Negativními důsledky je především zvýšená úroveň automobilové dopravy. Oblast vnitřního města je tvořena poměrně kompaktním prstencem (s výjimkou jižního, resp. jihovýchodního sektoru). Území s relativně kompaktní obytnou zástavbou představují konsolidované oblasti, které však mohou být v některých případech ohroženy sociální degradací (oblast Francouzské, Bratislavské). Naopak je možné rovněž vydělit oblasti se zřetelně vyšším sociálním statutem (Stránice, Pisárky). Průmysl lokalizovaný v tomto prstenci byl hluboce postižen změnami makroekonomických podmínek. Pokles průmyslu nejvíce zasáhl historicky vyvinutou posvitavskou průmyslovou zónu. Pro řadu nekonkurenceschopných podniků v tomto okrsku znamenal přelom 90. let silný útlum výroby spojený s jejím vymísťováním a postupnou degradací výrobních areálů. Vzhledem k ekologickému zatížení řady ploch a mnohdy nevyjasněným majetkoprávním vztahům jsou tyto brownfields jen málo atraktivní pro investory dávající přednost stavbám na zelené louce, zejména v okrajových územích města. Okrajové sídlištní celky jsou oblastmi s poměrně příznivou sociální skladbou, v řadě sídlišť probíhají programy humanizace obytného prostředí a bytového fondu. Nejdynamičtější současné změny se odehrávají v okrajových příměstských částech. - masivní rozvoj bytové výstavby (zejména ve formě rodinných domů a rozsáhlých obytných kondominií) a prudký nárůst velkoprostorových nákupních středisek. Do předměstských oblastí jsou situovány i rozvojové projekty náročné na plochu, jako je např. projekt Brněnského podnikatelského parku či Technologického parku. Extenzivní prostorový rozvoj v příměstských zónách zvyšuje nároky na městskou infrastrukturu, především dopravní. 3.2 Klimatické údaje Město leží v průměrné nadmořské výšce 227 m n.m., v oblasti s minimální venkovní výpočtovou teplotou -12 C a s intenzivními větry. Základní klimatické údaje byly převzaty z ČSN : Tabulka 5: Klimatické údaje střední teplota v topném období počet otopných dnů roční průměrná teplota vzduchu C --- C topné období pro t em = 12 C 3,6 222 topné období pro t em = 13 C 4, ,4 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 19

22 Obrázek 6: Mapa oblastí nejnižších venkovních teplot v ČR Zdroj: Norma ČSN , Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění Brněnský region leží podle rozdělení do teplotních pásem v teplém pásmu (T2 až T4). Vyšší nadmořské výšky v severní části postupně přecházejí do oblastí mírně teplých (MT11, MT10, MT9 až do MT5). Území města leží v mírném dešťovém stínu Českomoravské vysočiny. Severní části města mají zvlněný, výrazně členitý reliéf. Terén je konfigurován podél vodních toků do uzavřených kotlin (Bystrcká, Žabovřeská, Pisárecká, Maloměřická), které jsou špatně provětrávány. V jižní části města se údolí otevírají a postupně přechází do roviny otevřené k jihovýchodu. V uzavřených kotlinách se projevuje větší četnost inverzních situací a přízemních mlh. Tato část města je provětrávána převládajícími severozápadními větry (především v obdobích léto a podzim) a teplými a suchými jihovýchodními větry (zima a léto). Tyto větry jsou méně příznivé neboť zanášejí exhalace do severních, výše položených částí města. Jejich vlivem dochází rovněž k vyjasnění, následovanému bezvětří se sklonem k vytváření celkových i místních inverzí, zvláště v exponovaných obdobích topné sezóny. Vliv proudění vzduchu je patrný z tabulky relativních četností větru. Na území města převládá severozápadní proudění vzduchu. Hodnoty jsou uvedeny jednak za období , jednak pro rok Přestože na území Brna převládá severozápadní proudění vzduchu, které je pro rozptyl škodlivin v oblasti příznivější, převládá v topném období nepříznivý vliv jižních a jihovýchodních větrů resp. bezvětří. Teploty vzduchu jsou ovlivněny koncentrací zástavby, reliéfem terénu především v severní členitější části města a sklonem k vytváření inverzních situací a přízemních mlh v uzavřených kotlinách a v údolních nivách řek. Křivka ročních srážek v brněnské oblasti má průběh, který odpovídá typickému polokontinentálnímu klimatu. Maximum srážek leží mimo topnou sezónu, v měsících červnu až srpnu. Křivka průběhu srážek má další nevýrazné maximum, které leží zpravidla v měsících říjnu až listopadu. V hlavních měsících topné sezóny tj. od prosince do března spadne v oblasti v průměru 20 22% srážek. Jelikož srážky významně přispívají k likvidaci exhalací, je rozložení srážek na území města Brna z tohoto hlediska nepříznivé. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 20

23 Obrázek 7: Větrná růžice, stanice Brno - Tuřany Zdroj: ČHMÚ, ÚEK město Brno Tabulka 6: Větrná růžice Četnost hlavních směrů větru v % třída rychlosti (m/s) směr větrů celkem celkem 2001 S 3,19 6,1 0,46 9,75 9,20 SV 5,62 7,17 0,87 13,66 12,30 V 5,01 8,64 0,25 13,9 12,60 JV 3,08 7,45 1,17 11,7 11,10 J 3,76 4,48 0,44 8,68 6,00 JZ 3,81 5,16 0,11 9,08 7,70 Z 7,78 5,1 1,09 13,97 19,10 SZ 3,55 10,09 1,45 15,09 16,70 celkem 35,80 54,19 5,84 95,83 94,70 bezvětří 4,17 5, Ekosystémy - ochrana přírody a krajiny na území města Město Brno, jako velkoměsto, má v rámci republiky jedinečné přírodní zázemí. Ve velmi blízkém okolí v dosahu městské hromadné dopravy se nachází rozsáhlé lesy, které pokrývají zhruba 28% celkové rozlohy města, jedná se o listnaté a smíšené lesy. Nejrozsáhlejším územím lesního porostu jsou přírodní park Podkomorské lesy a přírodní park Baba. Na území města jsou vymezena zvláště chráněná území, a je vytvořen územní systém ekologické stability (ÚSES). Zvláště chráněná území - Pro zachování stávající a nedotčené přírody a krajiny byly na území města za účelem ochrany těchto území vyhlášena malá zvláště chráněná území. Tento proces byl spuštěn od roku 1956 zákonem č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, kde tyto vzácné ostrůvky brněnské přírody a krajiny byly vyhlašovány jako chráněný přírodní výtvor. Od účinnosti zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny byla tato zvláště chráněná území tímto zákonem převzata STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 21

24 a dále vyhlašována jako přírodní rezervace nebo přírodní památka. Na území města bylo vyhlášeno celkem 29 zvláště chráněných území z toho dvě národní přírodní památky, sedm přírodních rezervací a dvacet přírodních památek: přírodní rezervace (PR) Bosonožský hájek (1) PR Břenčák (2) PR Černovický hájek (3), PR Hornek (4), PR Jelení žlíbek (5), PR Kamenný vrch (6), PR Krnovec (7), národní přírodní památka (NPP) Červený kopec (8), NPP Stránská skála (9), přírodní památka (PP) Augšperský potok (10), PP Babí doly (11), PP Bílá hora (12), PP Holásecká jezera (13), PP Junácká louka (14), PP Kavky (15), PP Kůlny (16), PP Medlánecká skalka (17), PP Medlánecké kopce (18), PP Mniší hora (19), PP Na skalách (20), PP Netopýrky (21), PP Obřanská stráň (22), PP Pekárna (23), PP Rájecká tůň (24), PP Skalky u přehrady (25), PP Soběšické rybníčky (26), PP Údolí Kohoutovického potoka (27), PP Velká Klajdovka (28), PP Žebětínský rybník (29). Zdroj: MMB, OŽP Územní systém ekologické stability (ÚSES) - Do oblasti Brněnské přehrady zasahuje nadregionální biocentrum Podkomorské lesy. Významné regionální biocentrum se nachází na soutoku Svitavy a Svratky. Obě řeky jsou součástí regionálních biokoridorů. Zvláště chráněná území a významné krajinné prvky jsou lokálními biocentry nebo jejich částí ÚSES na území města. Prvním vybudovaným lokálním biocentrem na území města je biocentrum Na loukách v k.ú. Mokrá Hora. Mokřadní lokality patří na území města k nejohroženějším místům z hlediska ochrany přírody. Za nejcennější mokřad se považuje Bitýšská bažinka, Holásecká jezera, Rájecká tůň, Černovický hájek. Mokřadní louky podél toků jsou dnes na pokraji vymizení. Na území města je možno obdivovat vzácnou flóru a faunu, které podléhají ochrannému režimu ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 22

25 4. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY MĚSTA 4.1 Působnost Magistrátu města Brna a úřadů městských částí Statutární město Brno je územně členěno na 29 městských částí, Magistrát města Brna současně vykonává pro území okresu Brno-město působnost pověřeného obecního úřadu a působnost okresního úřadu. Působnost města a městských částí v oblasti ochrany ovzduší je stanovena obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 8/ Působnost města 1) Samostatná působnost: ve spolupráci s městskými částmi zabezpečuje a realizuje koncepci péče o všechny složky životního prostředí města Brna a racionální využívání přírodních zdrojů; v souvislosti s tím zajišťuje zpracování příslušné dokumentace, koordinuje činnost všech subjektů při řešení ekologických problémů ve městě, informuje veřejnost o stavu životního prostředí ve městě, včetně koordinace této činnosti na území města, zabezpečuje a aktualizuje informační systém všech složek životního prostředí, podílí se na ekologické výchově, vydává závazná stanoviska k investičním a ostatním záměrům celoměstského významu 2) Přenesená působnost: je dotčeným orgánem při posuzování vlivů na ŽP podle zvláštních předpisů 41, 41a) v územním řízení, stavebním a kolaudačním řízení ze zákonů o ochraně ovzduší, ochraně přírody a krajiny a o odpadech; ukládá pokuty fyzickým a právnickým osobám za porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí; na úseku ochrany ovzduší odbor ŽP: rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků za znečišťování ovzduší u středních stacionárních zdrojů, ověřuje údaje souhrnné provozní evidence u středních stacionárních zdrojů, vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje, je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší, zpřístupňuje informace, vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech s jeho zhoršenou kvalitou, zpracovává místní program snižování emisí znečišťujících látek, vyhlašuje regulační opatření k omezení emisí ze stacionárních zdrojů. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 23

26 4.1.2 Působnost městských částí 1) Samostatná působnost: vytvářejí a realizují koncepci péče o životní prostředí příslušné městské části v návaznosti na koncepci životního prostředí města, ke které se vyjadřují, a v souvislosti s tím zabezpečují racionální využívání přírodních zdrojů; zabezpečují provoz sběrných středisek odpadů, koordinují činnost všech subjektů při řešení ekologických problémů v městské části, vydávají závazná stanoviska k investičním a ostatním záměrům místního významu 2) Přenesená působnost: Na úseku ochrany ovzduší městské části: zpřístupňují informace, rozhodují o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů, nařizují odstranění závad u malých spalovacích zdrojů, ukládají opatření a pokuty, vedou evidenci malých stacionárních zdrojů, poskytují údaje ministerstvu, kontrolují dodržování povinností provozovatelů malých stacionárních zdrojů, ukládají pokuty, nápravná opatření, rozhodují o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů, kontrolují dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů, ukládají pokuty, kontrolují účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů, kontrolují dodržování povinností a ukládají pokuty. 4.2 Kontakty a odpovědné osoby Magistrát města Brna Odpovědným orgánem v oblasti ochrany ovzduší je: Technický úsek MMB Odbor životního prostředí (OŽP) Oddělení ochrany a tvorby životního prostředí Referát ochrany ovzduší Vedoucí odboru ŽP: Ing. Martin Vaněček Tel.: dv. 515a Sekretariát: Kateřina Págová Tel: dv. 516 Fax: STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 24

27 4.2.2 Městské části Tabulka 7: Adresy a telefonní spojení na odbory/referáty, vykonávající agendu v oblasti ochrany ovzduší MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 1 Brno střed Dominikánská 2, tel. Ústř , fax podatelna@stred.brno.cz WWW: 2 Brno Žabovřesky Horova 28, tel. Ústř , fax info@zabovresky.brno.cz 3 Brno Královo Pole Palackého tř. 59, tel. Ústř , fax info@krpole.brno.cz 4 Brno - sever Bratislavská 70, tel. ústř , fax info@sever.brno.cz WWW: Odbor životního prostředí Měnínská 4 tel Oddělení životního prostředí Horova 28 tel Odbor životního prostředí Palackého tř. 59 tel Oddělení životního prostředí a místního hospodářství Bratislavská 70 tel Brno - Židenice Šámalova 60, tel. ústř , fax info@zidenice.brno.cz WWW: 6 Brno - Černovice Bolzánova 1, tel. ústř , fax info@cernovice.brno.cz 7 Brno - jih Mariánské nám.13, tel. ústř , fax info@brno-jih.cz WWW: Odbor životního prostředí Bolzanova 1 tel Referát životního prostředí Mariánské nám. 13 tel Brno - Bohunice Dlouhá 3, tel. ústř , , fax info@bohunice.brno.cz WWW: 9 Brno - Starý Lískovec Klobásova 9, tel. ústř , fax info@sliskovec.brno.cz WWW: Referát tvorby a ochrany životního prostředí a hygieny Klobásova 9 tel STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 25

28 MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 10 Brno - Nový Lískovec Oblá 75 a, tel. ústř , fax info@nliskovec.brno.cz WWW: 11 Brno - Kohoutovice Bašného 36, tel. ústř , fax info@kohoutovice.brno.cz WWW: 12 Brno - Jundrov Veslařská 56, Brno tel. ústř , fax info@jundrov.brno.cz WWW: Úsek životního prostředí: Veslařská 56 tel Brno - Bystrc nám. 28. dubna 60, tel. ústř , fax info@bystrc.brno.cz WWW: Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel Brno - Kníničky Nová 11, tel. ústř , fax info@kninicky.brno.cz WWW: 15 Brno - Komín Vavřinecká 15, tel. ústř , , fax info@komin.brno.cz 16 Brno - Medlánky Hudcova 7, tel. ústř , fax info@medlanky.brno.cz 17 Brno - Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám.11, tel. ústř , fax info@reckovice.brno.cz WWW: 18 Brno - Maloměřice a Obřany Selská 66, tel. ústř , , fax info@malomerice.brno.cz WWW: Agendu vykonává pověřená městská část Brno-Bystrc Oddělení životního prostředí a dopravy nám. 28. dubna 60 tel Odbor životního prostředí Vavřinecká 15 tel Odbor životního prostředí: Hudcova 7, tel Oddělení životního prostředí ochrana ovzduší, odpadové hospodářství Palackého nám. 11 tel Odbor životního prostředí, zemědělství a vnitřních věcí Rázusova 37 tel STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 26

29 MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 19 Brno - Vinohrady Velkopavlovická 25, tel. ústř , fax info@vinohrady.brno.cz WWW: 20 Brno - Líšeň Jírova 2, tel. ústř , fax info@lisen.brno.cz WWW: Odbor životního prostředí Velkopavlovická 25 tel Odbor technický Referát životního prostředí Jírova Brno - Slatina Budínská 2, tel. ústř , fax mcslatina@atlas.cz WWW: 22 Brno - Tuřany Tuřanské nám. 1, tel. ústř , , fax info@turany.cz WWW: 23 Brno - Chrlice Chrlické nám. 4, tel. ústř , , fax info@chrlice.brno.cz 24 Brno - Bosonohy Bosonožské nám. 1, tel. ústř , fax info@bosonohy.brno.cz Odbor technický Referát životního prostředí a zemědělství Přemyslovo nám. 18 tel Referát životního prostředí Tuřanské nám. 1 tel /109 Odbor živ. prostředí, odpad hosp. Chrlické nám. 4 tel Odbor životního prostředí Bosonožské nám. 1 tel Brno - Žebětín Křivánkovo nám. 35, tel. ústř , fax info@zebetin.brno.cz WWW: 26 Brno - Ivanovice Mácova 3, tel. ústř , fax info@ivanovice.brno.cz 27 Brno - Jehnice Nám. 3. května č. 5, tel. ústř , fax info@jehnice.brno.cz WWW: Úsek životního prostředí Křivánkovo nám. 35 tel Agendu vykonává pověřená městská část Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel Agendu vykonává MČ Brno - Královo pole Palackého tř. 59 tel STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 27

30 MČ č. Název a sídlo městské části Agenda v ochraně ovzduší 28 Brno - Ořešín Ronovská 10, tel. ústř , fax info@oresin.brno.cz WWW: 29 Brno - Útěchov Adamovská 6, tel. ústř , fax info@utechov.brno.cz WWW: MČ Brno Řečkovice a Mokrá Hora Palackého nám. 11 tel Odbor životního prostředí Adamovská 6 tel STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 28

31 5. DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 5.1 Požadavky na sledování, posuzování a řízení kvality ovzduší Sledované látky a limitní hodnoty jejich koncentrací v ovzduší Ochranu ovzduší upravuje Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002 Sb. Tento zákon od plně nahradil zákony č. 309/1991 Sb. a zákon č. 389/1991 Sb. i zákon č. 86/1995 Sb. Cílem nového zákona o ovzduší je dosažení souladu v oblasti ochrany ovzduší s právními předpisy Evropských společenství v této oblasti a s přijatými mezinárodními závazky. Legislativa EU i nová národní legislativa stanovuje limitní hodnoty cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Znečišťující látky, které je třeba sledovat a hodnotit vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace (viz Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.) jsou: oxid siřičitý suspendované částice frakce PM 10 oxid dusičitý olovo oxid uhelnatý benzen ozon kadmium arsen nikl rtuť benzo(a)pyren amoniak Pro ochranu ekosystémů a nebo vegetace jsou dále nařízením vlády č.350/2002 Sb., stanoveny imisních limity pro následujícím znečišťující látky: oxid siřičitý oxidy dusíku ozón Kromě výše uvedených imisních limitů je nařízením vlády č.350/2002 Sb., stanoven depoziční limit pro prašný spad ve výši 12,5 g/m 2 za měsíc. Nové imisní limity a jejich postupné přizpůsobování stavu evropské legislativy v čase je uveden v následující tabulce. Požadavky na dodržování imisních koncentrací škodlivin plynou z postupného naplňování směrnic EU Rámcové směrnice 96/62/EC o hodnocení a řízení kvality ovzduší, první dceřinné směrnice upravující imisní limity pro SO2, NO2 a NOx, prašný aerosol a olovo 1999/30/EC, 2002/3/EC týkající se ozónu ve vnějším ovzduší, druhé dceřinné směrnice 2000/69/EC týkající se imisních limitů pro benzen a oxid uhelnatý a s přihlédnutím k platným residuím směrnic 80/79/EEC, 89/427/EEC, 85/203/EEC a 82/884/EEC. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 29

32 Tabulka 8: Přehled limitních úrovní, mezí tolerance, a horních a dolních mezí pro posuzování pro ochranu zdraví nařízení vlády ČR 350/2002 Sb. pro rok 2003 Složka SO 2 Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] dolní horní Limitní hodnota [µg.m -3 ] Mez tolerance (pro r. 2003) [µg.m -3 ] Termín dosažení LV LAT UAT LV MT 350, 1 hod max. 24x za rok 24 hod kalendářní rok 24 hod PM 10 1.stádium kalendářní rok NO 2 Pb CO C 6 H 6 (benzen) O 3 Cd As Ni Hg BaP NH 3 1 hod 50, max. 3x za rok 75, max. 3x za rok 50 20, max. 7x za rok 30, max. 7x za rok 125, max. 3x za rok 50, max. 35x za rok bez meze tolerance bez meze tolerance nabytí účinnosti nařízení , , max. 18x za rok 140, max. 18x za rok 200, max. 18x za rok kalendářní rok kalendářní rok 0,25 0, , maximální hod. průměr kalendářní rok maximální denní 8hod. klouzavý průměr kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok 2 3,5 5 4, ** 120, 25x bez meze *v průměru za tolerance 3 roky ,002 0,003 0,005 0, ,0024 0,0036 0,006 0, ,01 0,014 0,02 0, ,035 0,045 0, , ,0005 0,001 0, * V případě ozonu se tato úroveň nazývá cílový imisní limit ** Tuto úroveň pro ozon nazývá nařízení dlouhodobý imisní cíl STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 30

33 Tabulka 9: Přehled limitních úrovní a mezí tolerance pro ochranu ekosystémů dle nařízení vlády ČR 350/2002 Sb. pro rok 2003 Znečišťujíc í příměs SO 2 NO x O 3 Časový interval kalendářní rok a zimní období ( ) kalendářní rok AOT40, vypočten z 1hod. hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let Mez pro posuzování dolní horní Limitní hodnot LAT UAT LV MT Mez tolerance 8 µg.m µg.m -3-3 bez meze 20 µg.m tolerance 19,5 µg.m µg.m-3-3 bez meze 30 µg.m tolerance µg.m -3.h µg.m -3.h bez meze tolerance Termín dosažení LV nabytí účinnosti nařízení nabytí účinnosti nařízení AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg m -3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg m -3, v období 8-20 hod. SEČ. Území na kterém musí byt podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou: a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí b) území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP Posuzování kvality ovzduší Požadavky na posuzování kvality ovzduší, její monitorování a řízení vyplývají z rámcové evropské Směrnice č. 96/62/EC a jsou transponovány zákonem o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a jeho vládním nařízením NV č. 350/2002 Sb. Hlavním záměrem Směrnice je určení základních principů obecné strategie pro: určení a stanovení cílů v oblasti kvality ovzduší vedoucích ve Společenství k zabránění, předcházení a snižování škodlivých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí jako celek vyhodnocování kvality ovzduší v členských státech na základě společných metod a kriterií získávání odpovídajících informací o kvalitě ovzduší a zajištění přístupu veřejnosti k těmto informacím, zejména k výstražným prahovým hodnotám zachování kvality ovzduší tam, kde je dobrá, a pro její zlepšování v ostatních případech. Pro naplnění Směrnice ustanovily členské státy na odpovídajících úrovních kompetentní úřady a orgány zodpovědné za: implementaci Směrnice (zákona o ochraně ovzduší) vyhodnocování kvality ovzduší schvalování měřících zařízení (metody, zařízení, sítě, laboratoře) zajištění přesnosti měření měřicími zařízeními a kontrolu zachování přesnosti, především prostřednictvím interních kontrol jakosti prováděných ve shodě zejména s požadavky 'Evropských norem zajištění jakosti' analýzu metod vyhodnocování koordinaci programů, připravovaných ve státech Společenství pro zajištění kvality ovzduší STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 31

34 Směrnicí stanovené požadavky na způsob hodnocení kvality ovzduší závisí na tom, jak dalece jsou v dané oblasti (zóně) úrovně znečištění pod limitními hodnotami. Pro každou znečišťující látku je stanovena v dceřinné směrnici horní mez pro posouzení (upper assessment threshold UAT) a dolní mez pro posouzení (lower assessment threshold LAT). Tyto prahové hodnoty jsou nižší než hodnota imisního limitu (limit value LV) a jsou definovány jako procento imisního limitu, pro jednotlivé znečišťující látky a jejich hodnoty a definice uvádějí evropské směrnice 99/30/EC a 2000/69/EC a v České republice Nařízením vlády ČR č. 350/2002 Sb., které bylo upraveno Nařízením vlády č.60/2004 Sb. ze dne 21. ledna Požadavky na způsob hodnocení v zóně závisí na tom, zda byla v předchozích letech v dané zóně překročena úroveň horní mez pro posuzování - UAT. Jestliže je překročena UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi intenzivní požadavky; pokud je překročena dolní mez pro posuzování, avšak nikoli horní mez, jsou předepsány méně náročné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod dolní mezí pro posuzování, platí nejméně přísné požadavky (viz následující obrázek). Obrázek 8: Důsledek překročení limitní hodnoty, UAT a LAT pro posuzování souladu a podmínek pro hodnocení v dané zóně Úroveň LV Plnění nesplnění LV Hodnocení režim 1 UAT UAT (x%) LAT (y%) LAT splnění UAT (x%) UAT LAT (y%) LAT režim 2 režim 3 Zdroj: Guidance on Assessment under the EU Air Quality Directives FINAL DRAFT; ČHMÚ, NV 350/2002 Sb. Tabulka 10: Požadavky na způsob sledování kvality ovzduší v rámci tří režimů hodnocení Maximální úroveň znečištění v aglomeraci či zóně Režim 1: úroveň znečištění > UAT Režim 2: úroveň znečištění < UAT, ale > LAT Režim 3: úroveň znečištění < LAT a. v aglomeracích, pouze pro znečišťující látky, pro které byl stanoven zvláštní limit b. mimo aglomerace pro všechny znečišťující látky a ve všech typech zón pro znečišťující látky, pro které nebyl stanoven zvláštní limit Požadavky pro hodnocení Měření je povinné. Získaná data mohou být doplněna informacemi z jiných zdrojů, včetně modelování kvality ovzduší. Měření je povinné, ale jejich počet je nižší, či mohou být použity méně silné metody, za předpokladu, že data jsou doplněna spolehlivými informacemi z jiných zdrojů. Vyžaduje se jedna měřicí stanice na jednu aglomeraci, v kombinaci s modelováním objektivními odhady a indikativními měřeními. Stačí pouze modelování, objektivní odhady a indikativní měření. Vysvětlivky: Indikativní měření jsou měření, jež využívají jednoduché metody, či uplatňovaná po omezenou dobu. Jsou méně přesná než kontinuální vysoce kvalitní měření, ale lze je použít ke STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 32

35 zjištění kvality ovzduší jako kontrolní tam, kde úrovně znečištění jsou relativně nízké, a jako doplňující metodu v jiných oblastech. V průběhu řešení Generelu ovzduší byly koncentrace každé znečišťující látky v ovzduší byly posuzovány právě ve vztahu k hodnotám imisního limitu a meze tolerance a k horní a dolní mezi posuzování. 5.2 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech Pro zjištění vývoje kvality ovzduší v uplynulých letech byly analyzovány údaje měřících stanic na území města Brna vletech 2000 až Tabelární a grafické vyhodnocení po jednotlivých znečišťujících látkách je přílohou k tomuto Programu Provozované stanice imisního monitoringu na území města Brna Na území města Brna byly v období let 2000 až 2003 provozovány stanice Magistrátu města Brna (Odbor životního prostředí) Českého hydrometeorologického ústavu Zdravotního ústavu (dříve MHS) ČHMÚ provozovalo letech 2000 až 2003 následující stanice imisního monitoringu: Brno Josefská - (provoz stanice ukončen v březnu 2003); Brno Kroftova dopravní stanice, stacionární, manuální, umístěna v horní části Žabovřeské kotliny, zástavba nízkopodlažními obytných budovami, středně zatížený liniový zdroj, v okolí lokální topeniště; Brno Přízřenice - (provoz stanice ukončen v březnu 2003) Brno Soběšice - Vrchol. poloha ve značně svažitém terénu (nad 10%). Částečně zastavěná, část nezastavěná plocha, okraj obce. Brno - Tuřany pozaďová předměstská stanice, AMS; Brno VŠZ dopravní stanice, stacionární, manuální; Dalších 5 stanic provozoval v Brně v letech 2000 až 2003 Státní zdravotní ústav (dříve provozovala stanice Městská hygienická služba) Stanice Polní; Brno Skaunicová; Brno Húskova pozaďová stanice, stacionární, manuální; Brno Dobrovského pozaďová stanice, stacionární, manuální; Brno Krasová pozaďová stanice, stacionární, manuální. OŽP MMB, referát ochrany ovzduší, prováděl měření kvality ovzduší na území města Brna svými stacionárními monitorovacími stanicemi v těchto lokalitách: PFMU - křižovatka ulic Kotlářská - Kounicova, areál PřF MU Brno (od přešla stanice do správy ČHMÚ) ZVONAŘKA - ul. Opuštěná, před bývalým SOU obchodním LÁNY - ul. Lány, MČ Bohunice, areál SZTŠ ARBORETUM - Tř. gen. Píky, MČ Brno - sever, areál Arboreta MZLU SVATOPLUKOVA - Svatoplukova, MČ Brno - Židenice, areál kasáren AČR VLEK - ul. Bauerova, Pisárky, předprostor IX. brány BVV STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 33

36 V následující tabulce je uveden soupis stanic spolu s měřenými škodlivinami. Souřadnice stanic Státního zdravotního ústavu neměl řešitel k dispozici, proto nejsou vyneseny v GIS mapě umístění stanic. Tabulka 11: Soupis měřících stanic na území města Brna, rok Název stanice Provoz Měřená škodlivina SO2 PM10 NO NO2 CO O3 Pb Cd As Ni Brno - Josefská ČHMÚ X Brno - Kroftova ČHMÚ X X X X X Brno - Přízřenice ČHMÚ X Brno - Soběšice ČHMÚ X Brno - Tuřany ČHMÚ X X X X Brno - VŠZ ČHMÚ X Brno - Dobrovského ZÚ X X X X X Brno - Húskova ZÚ X X X X X Brno - Krásova ZÚ X X X X X Brno - Skaunicova ZÚ X X X X X Brno - Polní ZÚ X PFMU (ČHMÚ) X X X X X X dříve MMB ZVONAŘKA MMB X X X X X LÁNY - ul. Lány MMB X X X X X ARBORETUM MMB X X X X X X Brno - Svatoplukova MMB X X X X X VLEK - ul. Bauerova MMB X X X X X Zdroj: MMB Vysvětlivky: - Provoz stanice byl ukončen Bližší popis stanic Stanice MMB PFMU (od 8/2004 převod na ČHMÚ) - terén téměř rovinatý - pouze rameno ul. Kotlářské směrem k ul. Lidické sklon cca 4 %. Kaňon ul. Kotlářské směr ul. Lidická oboustranná uliční zástavba o výši cca 20 m, kaňon ul. Kotlářské směr ul. Veveří - vpravo souvislá zástavba o výši cca 20 m, vlevo bez zástavby, Kounicova směr do města - vlevo souvislá zástavby cca 16 m, vpravo ve vzdálenosti 15m od kraje vozovky nesouvislá cca 10 m zástavba, Kounicova směr z města - oboustranná souvislá zástavba cca 20 m. Světelná signalizace, MHD - el. trakce (trolejbusy)- ve špičkách na lince 145 busy. Stanice dopravní (městský okruh). Měřené polutanty : NO, NO 2, NO x, CO, SO 2, polétavý prach (metoda TSP x 0,8 = PM10), C x H y (suma metanových a nemetanových částic), meteo (směr a rychlost větru, relativní vlhkost, teplota, barometrický tlak) Intenzity dopravy (2003) : Kotlářská - směr Lidická 21/3, směr Veveří - 17/3, Kounicova - oba směry - 15/6 (poč. vozidel v tisících za 24 hod / % těžkých) Zvonařka - terén rovinatý, jednostranná cca 4 podlažní nesouvislá zástavba, přes komunikaci (ul. Opuštěná) otevřená krajina (plocha pro odstavování autobusů + autobazary), vlevo z pohledu od MS cca 200 m (úhlopříčně přes křižovatku STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 34

37 Opuštěná - Trnitá) zastřešená plocha ÚAN Zvonařka vč. park. míst pro autobusy na střeše. Křižovatka Opuštěná - Trnitá má světelnou signalizaci. Křižovatkou projíždí mj. i busové linky MHD. Stanice dopravní (městský okruh). Intenzity dopravy (2003) : Opuštěná - 36/10, Trnitá - 2/8. Arboretum - Terén rovinatý, ale na terénní vyvýšenině, bez okolní zástavby(do 100 m), MS v Arboretu MZLU Brno (mezi stromy) na hranici pozemku při tř. gen. Píky, cca 100 m od křižovatky ul. tř. gen. Píky, Drobného, Lesnická, Provazníkova (svět. signalizace). MHD: směr tř. gen. Píky - Provazníkova - autobus, směr Provazníkova - Drobného - trolejbus(na lince 145 ve špičkách busy), směr tř. gen Píky - Lesnická - tramvaj. Stanice dopravní (Drobného a Provazníkova městský okruh). Intenzity dopravy (2003): tř. gen. Píky - 10/5, Drobného - 24/5, Lesnická - 1/5, Provazníkova - 15/5. Měřené polutanty: NO, NO 2, NO x, CO, SO 2, polétavý prach (metoda TSPx0,8=PM10), O 3, meteo (směr a rychlost větru, relativní vlhkost, teplota). Lány - Terén svažitý (cca 2%), v okolí nesouvislá zástavba RD a budov SZTŠ. Možné zdroje znečištování v okolí - lokální vytápění, ul. Lány (MHD - autobus) vzdálena cca 150 m a o 10 m výš, dálnice D1 vzdálena m na druhé straně údolí v cca stejné niveletě. Intenzity dopravy 2003: Lány - 5/6, D1-49/28. Měřené polutanty: NO, NO 2, NO x, CO, SO 2, polétavý prach (metoda PM10), meteo (směr a rychlost větru, relativní vlhkost, teplota). Svatoplukova - Terén rovinný, od kraje komunikace MS vzdálena 3,5 m, ale za 3m bariérou (plot kasáren AČR). Ve směru k nadjezdu ČD vpravo cca 10 m od kraje komunikace budova kasáren podélného tvaru (délka cca 100 m, výška 16 m), vlevo od komunikace ve vzdálenosti 50 m roztroušená zástavba bytových domů a výšce 16 m. Vozovka je čtyřpruh /výhled pětipruh/. Křižovatka s ul M. Kunzové se svět. signalizací. MHD autobus, trolejbus. Stanice dopravní (městský okruh). Měřené polutanty: NO, NO 2, NO x, CO, SO 2, polétavý prach (metoda TSPx,8=PM10), meteo (směr a rychlost větru, relativní vlhkost, teplota, barometrický tlak) Intenzity dopravy (2003): Svatoplukova - 37/11, dle sčítání diplomantkami VUT - FCH ve špičkách až 3000 vozidel/hod ve všech dopravních pruzích (v r. 2000) Bauerova (Vlek) - t.č. jako stacionární MS - předprostor IX. brány BVV, poblíž sjízdné rampy z tunelu Pisárky. Terén rovinatý v údolí poblíže toku řeky Svratky, stanice cca 8 m od komunikace, ve vzdálenosti do 50 m žádná zástavba, nad 50 m směrem do areálu BVV roztroušená zástavba do výše max. 10 m. Bauerova čtyřpruh, v blízkosti (30 m) sjízdné rampy výjezdu z tunelu Pisárky. MHD - Bauerova - autobus. Intenzity dopravy (2003): Bauerova (směr Poříčí) 20/13, Bauerova (směr Hlinky) 33/12, Tunel Pisárky 26/12. Tč. probíhá v dané lokalitě výstavba MÚK Hlinky Bauerova v oblasti je intenzivní stavební činnost, jsou zde vedeny autobusové linky náhradní MHD za trolejbusy. Měřené polutanty: NO, NO 2, NO x, CO, SO 2, polétavý prach (metoda TSPx0,8=PM10), meteo (směr a rychlost větru, relativní vlhkost, teplota, barometrický tlak). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 35

38 Monitorovací stanice provozované MMB pracují v nepřetržitém provozu, naměřená data jsou v reálném čase předávána radiovou sítí do centrálního dispečinku OŽP MMB. Na všech uvedených stanicích je monitorován oxid dusnatý (NO), oxid dusičitý (NO2), oxid uhelnatý (CO), oxid siřičitý (SO2) a prašný aerosol. Na monitorovacích stanicích PFMU a Lány je měřen prašný aerosol frakce PM10 (částice velikosti 10 mm), na stanicích Zvonařka, Arboretum, Svatoplukova a Vlek je prašný aerosol měřen metodou TSP (total suspended particulates) a po přepočtu naměřených hodnot konstantou 0,8 je rovněž prezentován jako prašný aerosol frakce PM10. Troposférický ozón O3 je měřen na stanicích PFMU a Arboretum. Nejvyšší koncentrace škodlivin v ovzduší - zejména oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého - jsou registrovány v chladnější části roku za nepříznivých rozptylových podmínek (teplotní inverze,malá rychlost větru) a u komunikací s vysokou intenzitou dopravy po větší část roku. V letních měsících, zejména za bezoblačných a slunných dnů dosahuje svých maximálních hodnot troposférický ozón. Nejvyšších hodnot je dosahováno v odpoledních hodinách s následným poklesem ve večerních hodinách. Základní data z 5-ti MS (mimo stanice vlek) jsou volně přístupná na (monitoring ovzduší), na písemnou žádost poskytne OŽP MMB veškerá data získaná ze sítě monitorovacích stanic. Forma informací a způsob předání dat je jen věcí osobní dohody. Ze sítě imisního monitoringu města Brna je data možno poskytnout s nejkratší periodicitou 30 minut, samozřejmostí jsou údaje denních, měsíčních či ročních průměrů sledovaných veličin. Stanice ČHMÚ (Karty stanic viz příloha) ČHMÚ provozovalo letech 2000 až 2003 následující stanice imisního monitoringu: Brno Josefská - střed města, vícepodlažní zástavba (obytné budovy z posledních desetiletí. Areál technického musea; Brno Kroftova dopravní stanice, stacionární, manuální, umístěna v horní části Žabovřeské kotliny, zástavba nízkopodlažními obytných budovami, středně zatížený liniový zdroj, v okolí lokální topeniště; Brno Přízřenice - Rovina, velmi málo zvlněný terén. Zástavba, převážně průmyslem užívané plochy Brno Soběšice - Vrchol. poloha ve značně svažitém terénu (nad 10%). Částečně zastavěná, část nezastavěná plocha, okraj obce. Brno - Tuřany pozaďová předměstská stanice, AMS, umístění vrcholová poloha, rovná plocha, areál mezinárodního letiště, trvalý travní porost, téměř bez zástavby Brno VŠZ dopravní stanice, stacionární, manuální, vrcholová poloha v terénu. Areál arboreta. V okolí sídlištní zástavba. Pod svahem zatížený liniový zdroj, výtopna. S výjimkou provozu automatizovaného imisního monitoringu ve stanicích Brno Kroftova a Brno Tuřany byl provoz ostatních stanic ČHMÚ ukončen. Stanice Zdravotního ústavu (Karty stanic viz příloha) Dalších 5 stanic provozoval v letech 2000 až 2003 Státní zdravotní ústav: Stanice Polní pozaďová stanice, stacionární, manuální, umístění - vrcholová poloha, zástavba administrativními zástavba administrativními, obchodními a bytovými objekty; Brno Skaunicová STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 36

39 Brno Húskova pozaďová stanice, stacionární, manuální. Umístěna v řídké nízkopodlažní zástavbě v zahradě psychiatrické léčebny ve městě. Brno Dobrovského pozaďová stanice, stacionární, manuální, zástavba administrativními, obchodními a bytovými objekty; Brno Krasová pozaďová stanice, stacionární, manuální, umístěna v řídké nízkopodlažní zástavbě (vilová čtvrť) Vyhodnocení údajů z měření Tabelárně i graficky bylo pro jednotlivé stanice imisního monitoringu provedeno vyhodnocení naměřených hodnot tak, jak je stanoveno Nařízením vlády č.350/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V grafech jsou vyznačeny limitní hodnoty pro posouzení způsobů zjišťování koncentrací jednotlivých škodlivin v příslušné lokalitě. K jednotlivým znečišťujícím látkám, které jsou ve staniční síti měřeny: Suspendované prachové částice frakce PM10 Jak ukazují údaje z měření, závažné překračování limitních hodnot bylo naměřeno ve všech stanicích OŽP MMB pro suspendované částice frakce PM10. Tabulka 12: Vyhodnocení údajů imisního monitoringu PM10, rok 2000 až 2003 Stanoviště limit Ø rok [µg.m -3 ] (mez tolerance pro rok 2003 = 3,2 µg.m -3 hodnoty naměřené průměrná roční koncentrace [µg.m -3 ] Minimum - maximum AIM Kroftova AIM Tuřany AIM Kotlářská AIM Svatoplukova AIM Arboretum AIM Bohunice AIM Zvonařka Jak je zřejmé z uvedených hodnot, na několika stanicích je zjištěno překračování nejen imisního výhledového limitu k roku 2003, ale limitní hodnoty imisního limitu zvýšené o mez tolerance pro rok 2003 u ročních průměrných koncentrací prachových částic PM10. Oxid dusičitý (NO 2 ) Tabulka 13: Vyhodnocení údajů imisního monitoringu - NO2, rok Stanoviště limit Ø rok [µg.m -3 ] (+mez tolerance pro 2003 = 14 µg.m -3 ) hodnoty naměřené průměrná roční koncentrace [µg.m -3 ] Minimum - maximum AIM Kroftova AIM Tuřany AIM Kotlářská AIM Svatoplukova AIM Arboretum AIM Bohunice AIM Zvonařka STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 37

40 Obdobné podrobné vyhodnocení bylo provedeno pro NO 2 ačkoliv nedochází k překračování četnosti u krátkodobých koncentrací NO 2, hodnota limitních koncentrací pro rok 2003 (LV+MT) překračována není. Výhledová hodnota imisního limitu pro rok 2010 byla u ročních průměrných koncentrací oxidu dusičitého ve stanicích imisního monitoringu překračována v letech 2000 až 2003 byla překračována ve 3 stanicích, nebyla překročena hodnota včetně meze tolerance. Průběh naměřených hodnot ukazuje, že nejvyšší naměřené hodnoty koncentrací NO 2 se vyskytují v zemních měsících. Oxid siřičitý (SO 2 ) koncentrace oxidu siřičitého se v zimních měsících pohybují mezi dolní a horní mezí pro posuzování, v letních měsících klesají pod dolní mez pro posuzování (viz Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.) Nikl (Ni) ve stanicích manuálního imisního monitoringu Húskova, Dobrovského, Skaunicové a Krasová je na základě výsledků měření dlouhodobě překračován imisní limit pro nikl. Příčiny tohoto překračování nejsou známé, neboť modelovým hodnocením kvality ovzduší nebylo překračování limitních hodnot pro škodlivinu nikl prokázáno (modelem vypočtené koncentrace Ni se pohybují pro průměrné roční koncentrace v řádech do 1 ng/m 3 ). V současné době je analyzována možnost zatížení měření metodickou chybou. Ostatní sledované znečišťující látky Graficky a tabelárně byly vyhodnoceny údaje pro imise dalších měřených koncentrací těžkých kovů (měřeny stanicemi Státního zdravotního ústavu), kadmia (Cd) a olova (Pb). S výjimkou arsenu, jehož hodnoty se v zimních měsících pohybují nad dolní mezí pro posuzování, jsou koncentrace ostatních kovů pod úrovní dolní meze pro posuzování. To platí i o škodlivině oxid uhelnatý (CO) a ozonu (O 3 ). 5.3 Aktuální koncentrace znečišťujících látek Měření kvality ovzduší Aktuální koncentrace jsou zjišťovány měřením ve stanicích imisního monitoringu a dostupné na internetových stránkách jak města Brna, tak ČHMÚ. Aktuální koncentrace jsou obdobné jako v roce Modelování kvality ovzduší Pro potřeby vypracování Programu zlepšení kvality ovzduší bylo provedeno modelové hodnocení kvality ovzduší. Tímto hodnocením je zejména možné stanovit které skupiny zdrojů, případně které jednotlivé zdroje znečištění, přispívají k imisnímu zatížení města v jednotlivých škodlivinách a v jednotlivých oblastech. Výchozí data pro modelování Vstupy pro modelování a pro emisní bilance byly totožné. Základním zdrojem informací o zvláště velkých a velkých zdrojích byla databáze REZZO 1 (SPRZZO za rok 2003), dále pak databáze REZZO 2 (hlášení znečišťovatelů ovzduší, předávané na Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna). Údaje o malých zdrojích REZZO 3 byly získány jednak jako individuální údaje od Magistrátu města Brna, který je získal od úřadů městských částí a vlastním výpočtem ze spotřeby zemního STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 38

41 plynu po urbanistických obvodech města Brna a z údajů SLBD 2001 (dopočet spalování tuhých paliv). Dalšími neméně podstatnými zdroji informací pro přípravu modelu rozptylové studie byly protokoly o autorizovaném měření významných zdrojů znečišťování ovzduší a dále pak různé databáze, kde jsou uvedeny emisní faktory pro jednotlivé typy paliv ve vztahu ke typu, spotřebě a kvality paliv (např.corinair, EPA, NV 352/2002 Sb. atd). Vstupní data pro modelování i pro tvorbu emisní bilance v REZZO 4 vycházejí z dat sčítání automobilové dopravy Brněnských Komunikací a.s. za rok Modelový výpočet imisních charakteristik Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území s sítí uzlových bodů v počtu s krokem 130 m (základní síť referenčních bodů). Pro modelování zatížení z dopravy byla vytvořena síť referenčních bodů lemujících komunikace s krokem sítě 30 m a se 4 RB v řezu komunikace. Počet RB pro modelování zatížení z dopravy dosáhl celkového počtu Síť uzlových referenčních bodů pro potřebu výpočtu rozptylové studie je vytvářena v závislosti na zeměpisných souřadnicích dané lokality. Jejím účelem je pokrýt dané zájmové území tak, aby matematická modelace zatížení ovzduší dané lokality škodlivinami postihla v rámci zadaných dat co nejvěrněji reálný stav. Rozsah a tvar území pokrytého sítí referenčních bodů stanovuje zpracovatel studie s ohledem na předpokládaný plošný rozsah hodnocených vlivů, obvykle ve tvaru jednoduchého geometrického obrazce libovolného tvaru. Krok jednotlivých referenčních bodů (jejich vzdálenost od sebe) je volen na základě obdobných požadavků, může být v rámci jedné sítě různý (např. v oblasti předpokládaných vyšších koncentrací škodlivin je síť hustší). Modelový výpočet byl proveden pro 5 základních variant: Varianta 1: Celkové imisní zatížení ze všech sledovaných zdrojů emisí Varianta 2: Příspěvek velkých zdrojů emisí ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality Varianta 3: Příspěvek středních zdrojů emisí ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality Varianta 4: Příspěvek malých zdrojů emisí ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality Varianta 5: Příspěvek dopravy ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality Metodika a způsob modelování Výpočet byl proveden podle metodiky SYMOS 97, která byla vydána MŽP ČR v r.1998 a která byla oproti původní verzi upravena tak, aby respektovala požadavky nové legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Změny zahrnovaly např.: stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve 1/2-hodinové hodnoty) stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot koncentrací hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO 2 (dříve pouze NO x ) STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 39

42 Vlastní výpočet rozptylové studie byl proveden pro všechny sledované znečišťující látky a všechny skupiny imisních limitů, výjimku tvoří amoniak, troposférický ozon a prašný spad. Troposférický ozon a prašný spad dostupnými modelovacími prostředky modelovat nelze. Pro škodlivinu SO 2, byl výpočet proveden pro maximální hodinové, průměrné denní a pro průměrné roční koncentrace. Pro částice PM 10 byly modelovány průměrné 24- hod. a průměrné roční koncentrace, pro škodlivinu NO 2 byly modelovány průměrné roční a maximální hodinové koncentrace. Pro škodlivinu CO byl počítán maximální denní 8 hodinový klouzavý průměr. Pro všechny ostatní škodliviny byla modelována průměrná roční koncentrace. Výsledky rozptylové studie byly zpracovány v prostředí ArcGIS verze 9.3 a v nadstavbě Spatial Analyst verze 9.3, jejichž je autor studie vlastníkem licence. Veškeré výsledky rozptylové studie jsou prezentovány ve formě GIS výstupů a to jak tabelární, tak grafická data. Kompletní studie byla předána v digitální i tištěné podobě Magistrátu Města Brna Výsledky modelového hodnocení Prachové částice Jednoznačně lze konstatovat, že i na základě výsledků modelového hodnocení kvality ovzduší je prašnost největším problémem města Brna, i když ne plošně ale pouze v blízkosti komunikací a slévárenských provozů (rozsah zasaženého území tak, jak je uváděn MŽP nebyl rozptylovou studií potvrzen). Znečištění suspendovanými částicemi frakce PM10 je zapříčiněno především sekundární prašností vznikající vířením podél komunikací a nezpevněných ploch. Především v blízkosti významných komunikací jsou díky sekundární prašnosti překračovány jak průměrné roční, tak i průměrné denní koncentrace. Nejvyšší průměrné roční koncentrace dosahují hodnot okolo µg/m 3, nicméně na dálnici D1 může tato prašnost dosahovat hodnot i 70 µg/m 3. Jak z grafických příloh rozptylové studie vyplývá, tak tato prašnost není problémem celého Brna ale především míst v blízkosti komunikací. Hodnoty v rozptylové studii potvrzují naměřené veličiny stanicemi imisního monitoringu. Významnými primárními zdroji emisí prachu jsou slévárny - především Roučka Slatina, slévárna Zetor Brno a Feramo. Provoz těchto zdrojů přispívá k překračování hodnoty 24-hod. průměrných koncentrací dle platných imisních limitů, a v součinnosti se sekundární prašností z dopravy četnost překročení přesahuje 35 dnů za rok. Majoritním původcem je ovšem sekundární prašnost z dopravy. Souhrnem lze konstatovat, že: Na základě modelového hodnocení kvality ovzduší dochází k překračování imisního limitu a meze tolerance pro rok 2003 u suspendovaných částic frakce PM10 a to jak u průměrných denních, tak průměrných ročních koncentrací. Z hlediska zdrojů prachu jsou významnými původci překračování limitních hodnot pro průměrné denní koncentrace slévárny na území města Brna (Slévárna ZETOR, FERAMO, Šmeral), V průměrných ročních koncentracích je příspěvek stacionárních zdrojů malý - zásadním problémem je sekundární prašnost především z dopravy a z nezpevněných ploch. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 40

43 Oxid siřičitý (SO 2 ) SO 2 je na území města Brna bezproblémovou škodlivinou. Imisní limity jsou v případě SO 2 stanoveny pro průměrnou roční, průměrnou denní, a maximální hodinovou koncentraci. Modelovým hodnocením byly ověřovány imisní charakteristiky pro všechny tyto koncentrace. Z hlediska imisního se na území města Brna nachází pouze jeden významnější zdroj a to je firma UXA se svými 5,14 tunami emisí za rok. Z hlediska emisního jsou zde podstatně významnější zdroje dosahující řádově 50krát více emisí než společnost UXA, avšak mají podstatně vyšší komíny. Výška výduchu u firmy UXA je 14 metrů. Nejvyšší vypočtené koncentrace pro průměrné roční koncentrace dosahují hodnot do 13 µg/m 3, v blízkosti závodu společnosti UXA, což je na cca ¼ platného imisního limitu. Na ostatním území města Brna jsou koncentrace ještě nižší a dosahují hodnot maximálně do 5 µg/m 3. Údaje modelového hodnocení potvrzují výsledky měření. Z hlediska maximálních hodinových koncentrací dosahují nejvyšší vypočtené koncentrace SO 2 hodnot do 325 µg/m 3, což jsou hodnoty nedosahující imisního limitu. Takto vysoké vypočtené koncentrace jsou opět pouze v blízkosti zdroje UXA s.r.o. Na ostatním území jsou nejvyšší vypočtené koncentrace do 100 µg/m 3. Pro nejvyšší průměrné denní koncentrace jsou vypočtená maxima na úrovni 220 µg/m 3. Četnost těchto hodnot je na úrovni 0,5 hodin za rok, čímž jsme bezpečně pod úrovni 3 dny za rok. Takže imisní limit pro tuto škodlivinu je taktéž dodržován. Benzen Limitní koncentrace benzenu imisní limit včetně meze tolerance - jsou překračovány podél dálničních křižovatek D1 vs. D2 a D1 vs. Vídeňská a dále pak v centru Brna, v lokalitách Dornych a Koliště. Zasažené území je tedy poměrně malé. Avšak mez tolerance se každý rok snižuje a v roce 2010 bude rovna nule. Imisní limit pro tuto škodlivinu činí pouze 5 µg/m 3. Tato hodnota je překročena na všech významných komunikacích a křižovatkách ve městě Brně. Každým rokem bude tedy se snižující se mezí tolerance - přibývat komunikací, kde limitní hodnota dodržována nebude, pokud nedojde k řešení především plynulosti dopravy v centru města a odklonu dopravy průjezdné. Oxid dusičitý Imisní limit pro průměrné roční koncentrace 40 µg/m 3 je dle výsledků rozptylové studie překračován pouze na dálnici D1 a jejího křížení s komunikací Vídeňská a dálnicí D2. Není překračován imisní limit zvýšený o mez tolerance, která pro hodnocený rok 2003 činila 14 µg/m 3 a to ani na jednom referenčním bodě. Významněji se automobilová doprava projevuje z hlediska maximálních krátkodobých koncentrací - nejvyšší vypočtené koncentrace na významných komunikacích dosahují hodnot přes 200 µg/m 3, avšak v četnostech nižších než je povolených 18 hodin za rok. Největší četnosti dosahují 12 hodin za rok a to v blízkosti dálnice D1. Benzo(a)pyren Pro škodlivinu BaP jsou v blízkosti obaloven živičných směsí dosahovány koncentrace ve výši 2 µg/m 3. Tedy do roku 2008 jsou provozem těchto zdrojů dosahovány platné imisní limity. Po snížení meze tolerance na nulovou hodnotu k roku 2010, by byl imisní limit 1 µg/m 3 překročen. Do této doby bude potřeba měřením v blízkosti zdrojů potvrdit a nebo vyvrátit výsledky modelového hodnocení imisního zatížení a popřípadě navrhnout technologická opatření ke snížení imisního zatížení škodlivinou BaP. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 41

44 Doprava nepředstavuje z hlediska BaP významný problém, pokud jsou její emise vypočteny s využitím emisních faktorů VŠCHT (MEFA 02). Je ale nutné zdůraznit, že emisní faktory VŠCHT (MEFA 02) a Corinair a další, se významně liší. Diskuse k emisním faktorům je stručně uvedena v části analýzy emisí z dopravy. Ostatní škodliviny Pro ostatní škodliviny nebyly modelovým hodnocením kvality ovzduší zjištěny varovné nebo nadlimitní koncentrace v ovzduší. Odhadem z výsledků měření a podle výstupů modelového hodnocení byla stanovena také regionální a celková pozaďová úroveň znečištění její příspěvek nepřesahuje 20% celkového znečištění. Plocha, zasažená zvýšenými koncentracemi škodlivin V souladu s požadavky na podávání zpráv a způsob vyhodnocení kvality ovzduší je provedeno posouzení ve vztahu k překročení imisního limitu zvýšeného o mez tolerance a také ve vztahu k plnění samotného imisního limitu. Tabulka 14: Překračování imisních limitů a meze tolerance, zasažená plocha na území města Škodlivina interval LV+MT 2003 plocha zasažená v km 2 µg/m3 SO 2 1 hod 410 roční hod 125 PM10 24 hod 60 10,7 roční 43,2 11,1 NO 2 1 hod 270 0,4 roční 54 Benzen roční 9,375 17,4 O3 8 hod. klouzavý 120 Pb roční 0,7 Cd roční 0,007 As roční 0,01125 Ni roční 0,034 Hg roční 0,05 BaP roční 0,008 CO maximální 8hod. průměr Zdroj: Rozptylová studie města Brna, J. Bucek Zasažená plochy byla vypočtena pomocí sítě referenčních bodů pro modelové hodnocení kvality ovzduší. Referenční body, na kterých došlo k překročení uvedené limitní hodnoty (LV+MT), byly zvýrazněny v mapových tiscích, předaných Magistrátu města Brna. Tabulka 15: Plocha města, ohrožená ve výhledu překročením imisního limitu ke dni jeho platnosti škodlivina interval limitní hodnoty plocha zasažená v km 2 µg/m3 SO 2 1 hod 350, max. 24x za rok roční 50 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 42

45 24 hod 125, max. 3x za rok PM10 24 hod 50, max. 35x za rok 25,9 roční 40 14,7 NO 2 1 hod 200, max. 18x za rok 4,5 roční 40 0,7 Benzen roční 5 21,7 O3 8 hod. klouzavý 120, 25x *v prům. za 3 roky Pb roční 0,5 Cd roční 0,005 As roční 0,006 Ni roční 0,02 Hg roční 0,05 BaP roční 0,001 0,0676 CO maximální 8hod. průměr Zdroj: Rozptylová studie města Brna, J. Bucek Porovnání údajů z měření a modelového hodnocení kvality ovzduší Z výsledků je patrné následující srovnání. Výpočetní model, pokud je dobře nastaven, je velice dobře schopný popsat jednak komunikace a jednak i stacionární zdroje emisí. Ovšem místa, kde se vliv zdrojů již tak významně neprojevuje (imisní pozadí) popisuje model cca 50% skutečného stavu. Tato skutečnost je dána tím, že výpočetní model posuzuje dopad imisí pouze jedenkrát. Neuvažuje, že dopadnuté imise se díky kinetickému vznosu mohou opět dostat do ovzduší a dále putovat a reagovat. Tato skutečnost je obecným problémem modelového hodnocení kvality ovzduší a nezáleží na metodice výpočtu. Projevuje se především na měřících stanicích, které nejsou přímo ovlivněny automobilovou dopravou jako jsou Tuřany, Kroftova a Arboretum. Vzájemné porovnání měření a modelového hodnocení (viz následující 2 tabulky) je provedeno pro částice PM 10 a pro NO 2. Pro ostatní významné škodliviny (benzen a BaP) nejsou k dispozici výsledky měření AIM (znečišťující látky nebyly na území města Brna v roce 2003 měřeny). V případě niklu výsledky modelového hodnocení nepotvrzují údaje z měření a to nejen ve městě Brně a jedná se dle předchozích informací ČHMÚ o chybu, způsobenou metodikou měření. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 43

46 Tabulka 16: Porovnání údajů z měření a rozptylové studie města Brna pro roční průměrné koncentrace prachových částice frakce PM 10 Stanoviště RB číslo limit Ø rok [µg.m -3 ] Hodnoty naměřené průměrná roční koncentrace [µg.m -3 ] Minimum - maximum Vyhodnocení rozptylové studie Podíl skupin zdrojů znečišťování na emisích primárního prachu (%) REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Sekundární prašnost Celkem µg/m 3 AIM Kroftova ,9 0,3 2,4 7,5 88,9 19,1 AIM Tuřany ,9 3,7 2,6 4,0 86,8 5,27 AIM Kotlářská ,1 0,2 2,7 7,4 88,5 33,77 AIM Svatoplukova ,0 0,3 1,7 7,6 89,3 33,83 AIM Arboretum ,5 1,7 4,4 5,7 85,7 20,69 AIM Bohunice ,7 0,7 2,5 6,4 87,8 12,7 AIM Zvonařka ,9 0,3 3,6 5,7 85,5 47,69 Maximální dosažená hodnota roční průměr = referenční bod č ,1 0,0 0,1 6,2 93,6 179 Tabulka 17: Porovnání údajů z měření a rozptylové studie města Brna pro roční průměrné koncentrace NO2 Stanoviště RB číslo limit Ø rok [µg.m -3 ] Hodnoty naměřené průměrná roční koncentrace [µg.m -3 ] Minimum - maximum Vyhodnocení rozptylové studie Podíl skupin zdrojů znečišťování na emisích primárního prachu (%) REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Celkem µg/m 3 AIM Kroftova ,0 1,5 4,7 91,7 17 AIM Tuřany ,0 2,0 5,1 88,9 7 AIM Kotlářská ,2 1,5 5,2 91,1 21 AIM Svatoplukova ,7 1,3 3,2 93,9 30 AIM Arboretum ,5 1,7 6,9 88,9 15 AIM Bohunice ,3 3,2 3,8 90,7 15 AIM Zvonařka ,9 1,5 5,0 91,6 32 Maximální dosažená hodnota roční průměr = referenční bod č ,3 0,2 0,5 99,0 51 Zdroj: J. Bucek STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 44

47 5.4 Souhrnný imisní popis města Prašné částice frakce PM 10 Dle přílohy č. 11 NV č. 350/2002 Sb. byl na 63,9 % území města v roce 2002 překročen imisní limit pro průměrné 24-hodinové koncentrace suspendovaných prachových částic. V roce 2003 docházelo dle hodnocení ČHMÚ k překročení imisního limitu pro 24-hod. průměrné koncentrace na ploše 50,8% města Brna a k překročení imisního limitu včetně meze tolerance pro tytéž koncentrace na 18% plochy města (hodnota imisního limitu zvýšená o mez tolerance byla v roce 2003 na úrovni 60 µg/m 3 ). Modelové hodnocení prokázalo, že hodnoty imisního limitu zvýšené o meze tolerance jsou překračovány na 10,7% rozlohy města a jejich maximální hodnoty přesahují v blízkosti vybraných zdrojů znečištění až několikanásobně hodnoty imisního limitu. Ve výhledu od roku 2005, kdy mez tolerance klesne na nulu, je překročením imisního limitu 50 µg/m 3 ohroženo téměř 30% rozlohy města. S výjimkou okolí vybraných 3 stacionárních zdrojů je překračováním průměrného 24-hod. imisního limitu ohroženo okolí většiny hlavních komunikací. Příloha č. 11 NV č. 350/2002 Sb. - na 3,3 % území města Brna dle zjištění ČHMÚ docházelo v roce 2002 k překračování imisního limitu pro průměrné roční koncentrace PM10. Tuto skutečnost potvrzuje vyhodnocení imisního monitoringu, kdy dosahované roční průměry ve 3 stanicích MMB překračují hodnoty 70 µg/m 3 a tedy nejen úroveň imisního limitu 40 µg/m 3, ale mez tolerance (imisní limit vč. meze tolerance v roce 2003 je 43,2 µg/m 3 ). Toto potvrzuje i modelové vyhodnocení kvality ovzduší znečištění suspendovanými částicemi PM10 (překročení LV+MT) je dle modelu na 11,1 % rozlohy města. V případě ročních koncentrací je překračování prahových hodnot u prachových částic PM10 zapříčiněno zejména dopravou a sekundární prašností (viz např. Tabulka 16:). Oxid dusičitý Naměřené hodnoty ročních průměrných koncentrací pro oxid dusičitý nepřesahují úroveň imisního limitu navýšeného o mez tolerance, imisní limit je ale dosažen a mírně překročen (stanice Zvonařka, Kotlářská a Svatoplukova, o 3-6 µg/m 3 nad hodnotu imisního limitu 40 µg/m 3 ). Tuto skutečnost potvrzuje také modelové hodnocení kvality ovzduší, kde nad hodnotou imisního limitu je 0,7% území města, na dálnici D1 a jejího křížení s komunikací Vídeňská a dálnicí D2. Hodnota imisního limitu a meze tolerance není překračována ani na jednom referenčním bodě. V případě maximálních hodinových koncentrací oxidu dusičitého je v současné době na 0,4% území zjištěno modelovým hodnocením kvality ovzduší překročení imisního limitu zvýšeného o mez tolerance i četnost překročení. Znečištění oxidem dusičitým pochází z 90% z mobilních zdrojů znečišťování, ve zbývajících cca 10% hrají významnou roli malé zdroje znečištění REZZO 3, spalování tuhých paliv. Benzen Jak bylo zjištěno modelovým hodnocením kvality ovzduší, limitní koncentrace benzenu imisní limit včetně meze tolerance průměrných ročních koncentrací - jsou překračovány podél dálničních křižovatek D1 vs. D2 a D1 vs. Vídeňská a dále pak v centru Brna, v lokalitách Dornych a Koliště. Zasažené území tvoří dle údajů rozptylové studie 17,4% plochy města. Se snižující se mezí tolerance se území, na kterém jsou překračovány limitní hodnoty, zvětšuje, protože imisní limit pro tuto škodlivinu činí pouze 5 µg/m 3 a tato hodnota je překročena na všech významných komunikacích a křižovatkách ve městě Brně. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 45

48 Nikl V případě niklu dochází dle údajů z měření k výraznému překročení imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (nejvyšší naměřené koncentrace Ni se pohybují na úrovni několika set ng/m 3 ). Modelové hodnocení kvality ovzduší tyto hodnoty neprokázalo a vypočtené koncentrace Ni se pohybují pro průměrné roční koncentrace v řádech do 1 ng/m 3, hluboko pod imisním limitem. Dle zjištění ČHMÚ jsou tato měření zatížena chybou. Benzo(a)pyren Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu nepřekračují v současnosti limitní hodnoty, protože mez tolerance je u této škodliviny vysoká, pokud by však nedošlo ke zlepšení současné situace, nebudou u této škodliviny plněny limitní hodnoty znečištění platné pro rok Ostatní znečišťující látky U všech ostatních znečišťujících látek jsou naměřené údaje i údaje z modelového hodnocení kvality ovzduší v městě Brně pod horní případně i pod dolní mezí pro posuzování znečištění. Následující tabulka uvádí souhrnný výčet lokalit, ve kterých je na území města Brna prokázána modelovým hodnocením a měřením zhoršená kvalita ovzduší. Tabulka 18: Problémové lokality města s překračováním imisních limitů Oblast Polutant Rok překročení limitů * 1 Východní část malého městského okruhu PM 10, benzen, PM benzen Dálnice D1, úsek Bítešská - Hněvkovského PM 10 benzen NO 2 PM benzen 2005 NO Rychlostní komunikace R52, úsek Vídeňská - Modřice benzen NO 2 benzen 2010 NO Úsek Opuštěná Hladíkova a jeho okolí PM 10 benzen PM benzen Vídeňská - Heršpická a okolí PM 10 benzen NO 2 PM benzen 2010 NO Hněvkovského Plotní Dornych a okolí NO Okolí slévárenských provozů a obaloven PM10, 2005 PM10 živičných směsí B(a)P 2010 B(a)P při zachování současné intenzity dopravy, nebudou-li aplikována opatření Základními informacemi o imisích byly výsledky rozptylové studie. Ta ale používá emisní faktory MEFA, které se jeví zejména u starších vozidel jako podhodnocené a neobsahují emise studených a teplých startů. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 46

49 6. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 6.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší Souhrnný popis zdrojů znečištění Na území města je evidováno: 64 velkých zdrojů znečištění, z toho 5 zdrojů v kategorii zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů, 13 zdrojů spadá do kategorie zvláště velkých zdrojů znečištění. 991 středních zdrojů znečištění, z toho 633 spalovacích. Celkový instalovaný výkon spalovacích zdrojů byl v roce ,39 MWt (údaj za rok 2003 nebyl k dispozici), z toho 14,3 MWt v kotlích spalujících tuhá paliva (hlavně koks). Pro sestavení emisních bilancí byly došetřeny zpracovatelem a odborem životního prostředí Magistrátu města Brna provozovny, které emitují těkavé organické látky, informace k umístění zdrojů, jejich zařazení do OKEČ, apod. 15 malých zdrojů znečištění, které jsou v poplatkové agendě městských částí. Emise ze spalování zemního plynu v podnikatelských zdrojích REZZO 3 byly dopočteny ze spotřeby zemního plynu v této kategorii zdrojů a s pomocí emisních faktorů dle vyhlášky č. 352/2002 Sb. Lokální topeniště - zpracovatel Generelu ovzduší provedl vlastní výpočet spotřeby tuhých paliv v domácnostech - na základě údajů SLBD 2001, údajů o dodávkách zemního plynu v členění dle kategorie odběru a UO, z údajů o dodávce tepla z CZT po jednotlivých urbanistických obvodech (z výchozích bilancí ÚEK) a propočetl emise z jejich spalování. Emisní bilance dopravy v Brně byla vytvořena pro polutanty NO x, CO, PM10, SO 2, benzen a benzo(a)pyren podle emisních toků jednotlivých polutantů, charakterizující množství emisí za sekundu na metr pro jednotlivé silnice v Brně, s využitím GIS byly emise agregovány na jednotlivé urbanistické obvody a městské části Souhrnné emisní bilance k roku 2003 Bilance spotřeby paliv i bilance emisí byly sestaveny tak, aby umožnily prezentaci: Po jednotlivých UO Po jednotlivých městských částech statutárního města Brna Za město jako celek. Data v emisní bilanci jsou k dispozici v následující struktuře: 1. Po jednotlivých skupinách zdrojů znečišťování, tj. 2. Tak, aby městu Brnu umožňovala podávání zpráv a informací v souladu s Rozhodnutím Evropské komise č. 2004/224/ES, kterým se stanoví pravidla pro podávání informací o plánech nebo programech v rámci směrnice Rady 96/62/ES, pokud jde o imisní limity pro některé látky znečisťující vnější ovzduší. Dle tohoto rozhodnutí je při analýze příčin překročení imisního limitu v referenčním roce stanovit, které odvětví ekonomiky se na znečištění podílí. Zdroje znečištění byly proto zařazeny pomocí klasifikace zdrojů dle ČSÚ - OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) do odvětví průmyslu a nevýrobní sféry. Zdroje REZZO 3 byly zařazeny jako domácnosti nebo terciér. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 47

50 Tabulka 19: Emise základních škodlivin podle kategorie zdroje znečištění, Brno 2003, t/rok Kategorie zdroje Subkategorie PM10 SO2 NOx CO CxHy a VOC REZZO 1 REZZO 1 75,45 125,25 748,64 117,53 63,91 REZZO 2 REZZO 2 20,51 30,67 117,43 50,87 69,30 REZZO 3 Evidované podnikatelské zdroje 0,35 0,02 0,06 0,83 7,98 Kotelny na zemní plyn 1,48 0,71 118,41 23,68 4,74 Zemní plyn Domácnosti 2,48 1,19 198,24 39,65 7,93 Lokál tuhá paliva 67,50 108,68 24,85 286,57 58,03 REZZO 4 REZZO 4 11,41 0, , ,83 Celkový 179,18 266, , ,96 211,88 součet Tabulka 20: Vývoj v emisích základních škodlivin, REZZO 1, statutární město Brno, t/rok rok tuhé emise t/rok SO 2 t/rok NO x t/rok CO t/rok C x H y a VOC t/rok ,24 390,26 879,20 302,80 92, ,45 125,25 575,81 117,53 53,43 Obrázek 9: Vyhodnocení tvorby emisí podle jednotlivých městských částí statutárního města Brna STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 48

51 Tabulka 21: Souhrnná tabulka absolutních a měrných emisí, statutární město Brno, 2003 Látka Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje t/rok % kg/osoba kg/km2 t/rok % t/rok % t/rok % t/rok % TL 179, % 0, ,06 75, ,11% 20, ,45% 71, ,08% 11,4145 6,37% SO 2 266, % 0, ,87 125, ,99% 30, ,51% 110, ,49% 0,0184 0,01% NO x 4053, % 10, ,97 575, ,20% 117,4314 2,90% 341,5493 8,43% 3019, ,47% CO 4 439, % 11, ,15 117,5282 2,65% 50,8681 1,15% 350,7255 7,90% 3920, ,31% VOC 201, % 0, ,67 53, ,53% 69, ,41% 78, ,06% 0 0% Pb 0, % 0,0007 1,18 0, ,69% 0,0212 7,82% 0, ,50% 0 0% Cd 0, % 0,0000 0,07 0, ,77% 0,0004 2,72% 0,0007 4,51% 0 0% As 0, % 0,0001 0,19 0, ,82% 0, ,45% 0, ,73% 0 0% Hg 0, % 0,0001 0,25 0, ,69% 0, ,15% 0, ,16% 0 0% Ni 0, % 0,0009 1,54 0, ,33% 0,0018 0,51% 0,0041 1,17% 0 0% Benzen 5, % 0, ,32 2, ,00% 0,0017 0,03% 0,0054 0,11% 2, ,87% BaP 0, % 0,0012 2,00 0, ,96% 0,0000 0% 0,0000 0% 0,0002 0,04% NH3 0, % 0,0007 1,24 0, ,00% 0,0000 0% 0,0000 0% 0 0% Zdroj: ENVIROS, HO Base STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 49

52 Tabulka 22: Souhrnná tabulka emisí znečišťujících látek v členění dle sektorů, statutární město Brno, 2003 Sektor Průmysl Emise znečišťujících látek v t/rok Emise znečišťujících látek v kg/rok t/rok Sekce OKEČ PM10 SO2 NOx CO VOC Benzen BaP Hg Cd As Ni Pb NH3 CO2 Těžba nerostných surovin 0,1 0,0 3,9 0,1 0,2 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Zpracovatelský průmysl 78,2 9,4 56,8 55,9 56,8 641,2 0,12 1,51 1,98 3,41 5,66 13,22 286, Výroba a rozvod tepla, elektřiny, plynu a vody 10,5 102,5 339,8 62,1 10,9 385,1 3,00 15,72 13,21 8,82 143,54 204,41 0, Stavebnictví 0,5 0,8 7,5 7,8 1,8 0,1 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Celkem z Průmysl 89,2 112,7 408,0 125,9 69,7 1026,3 3,12 17,23 15,19 12,24 149,19 217,63 286, Celkem ze Zemědělství 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Terciální sféra Obchod; opravy mot.vozidel a výrobků 0,7 4,7 5,5 4,3 33,3 0,1 0,00 1,03 0,05 0,96 0,16 2,23 0, Ubytování a stravování 0,0 0,0 1,3 0,2 0,1 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Doprava, skladování, spoje 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Finanční zprostředkování 0,0 0,1 0,9 0,1 0,0 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,02 0,00 0, Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti 1,3 0,1 24,9 1,7 6,2 1045,0 441,73 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 0,9 12,3 8,9 3,9 1,7 0,6 0,00 2,26 0,11 3,04 0,81 4,93 0, Vzdělávání 0,4 9,4 13,2 4,6 0,6 0,6 0,00 2,07 0,10 2,81 0,56 4,56 0, Zdravotní a sociální péče; Veterinární činnost 0,3 1,0 22,6 6,9 2,0 0,1 0,00 1,68 0,07 1,24 0,09 3,64 0, Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2,7 15,0 203,6 18,7 5,5 136,2 15,98 16,50 0,00 3,10 198,90 3,50 0, Činnosti domácností 0,0 0,0 1,0 0,1 0,0 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Nezařazeno 1,5 0,7 118,4 23,7 4,7 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Celkem z Terciální sféra 7,7 43,4 400,4 64,2 54,3 1182,6 457,71 23,54 0,33 11,15 200,54 18,86 0, Celkem Doprava 12,2 0,6 3022,4 3923,6 4,7 2919,3 0,18 0,68 0,05 0,50 0,79 1,32 0, Celkem Bydlení 70,0 109,9 223,1 326,2 66,0 5,4 0,00 15,39 0,73 20,84 4,13 33,86 0, Celkem [tun/rok] 179,2 266,5 4054,0 4440,0 194,6 5133,6 461,02 56,84 16,31 44,73 354,66 271,66 286, STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 50

53 6.2 Příspěvky skupin zdrojů znečištění k imisní situaci Při zpracování rozptylové studie byly pro všechny hodnocené znečišťující látky stanoveny průměrné příspěvky jednotlivých skupin zdrojů znečištění k imisní situaci na každém z referenčních bodů. Průměrné hodnoty pro jednotlivé látky a hodnocené koncentrace jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 23: Příspěvky skupin zdrojů znečištění k imisnímu zatížení města Brna (průměr), 2003 LV+MT 2003 Podíl REZZO v % škodlivina interval µg/m 3 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 SO2 PM10 NO2 1 hod roční hod sekundární prašnost 24 hod roční 43, hod roční Benzen roční 9, O3 8 hod. klouzavý Pb roční 0, Cd roční 0, As roční 0, Ni roční 0, Hg roční 0, BaP roční 0, CO max. 8hod. průměr Zdroj: J. Bucek V následujícím textu jsou blíže analyzovány zdroje emisí problémových škodlivin, na které je zaměřen Program zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna tedy prachových částic PM10, oxidu dusičitého, benzenu a benzo(a)pyrenu. 6.3 Zdroje emisí prachu Charakteristika škodliviny Polétavý a sedimentace schopný prach může být složen z rizikové látky (prvek, sloučenina), ale je často je vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem (velký povrch často opatřen elektrickým nábojem atd.) ideálním nosičem pro celou řadu toxicky významných škodlivin, např. těžkých kovů, a dále virů, pylů a podobně. Jeho jemná frakce nepřesahující 10µm se vdechováním aplikuje přímo do plicních alveol. Jeho rizikovost pro lidskou populaci je definována limitními koncentracemi. Jednotlivým frakcím PM 10, PM 2,5 a výhledově PM 1 odpovídají konvence pro odběr vzorků pro jednotlivé aerodynamické průměry částic. Měření jednotlivých frakcí probíhá v souladu s těmito konvencemi a jim odpovídajícím odběrovým aparaturám. V případě města Brna je měřena a modelové hodnocení je prováděno právě pro frakci PM 10 (prašný aerosol do 10µm). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 51

54 Obrázek 10: Struktura emisí prachových částic PM10, město Brno 2003, podle kategorie zdroje Příčiny prašnosti V případě emisí prachu je základním problémem znečištění ovzduší sekundární prašnost (viz Tabulka 23:). Obecně patří mezi nejvýznamnější primární zdroje emisí prachových částic doprava, elektrárny, ostatní spalování tuhých paliv (průmyslové i v sektoru bydlení), průmyslové fugitivní emise prachu, přeprava a zejména nakládka a vykládka materiálů, spalování dřeva a ostatní biomasy, požáry, demolice budov, stavby, výkopy. Také nezpevněné a nebo nezatravněné plochy, kde vlivem půdní eroze vznikají částečky prachu, patří mezi základní zdroje pro vznik prašnosti. Částečky prachu se vlivem fyzikálních procesů v atmosféře zmenšují a čím jsou menší tím déle se udrží ve vznosu. Jejich odbouratelnost v atmosféře je minimální a zůstávají zde po výrazně delší dobu, než klasické polutanty. Nezpevněné a nezatravněné plochy jsou dle názoru řešitelů nejvýznamnějším zdrojem emisí primární prašnosti ve městě Brně. Druhým zdrojem prachu podle významu je přenos prachových částic ze zemědělsky obdělávaných polí a blízkosti města Brna. Především v době suchého a současně větrného počasí se částečky prachu dostávají do vznosu a padají na město. Dalšími primárními zdroji prachových částic jsou zdroje REZZO 1 a REZZO 2. Tyto zdroje mají dva faktory, které ho významně ovlivňují jejich vliv - emisní vydatnost a výška komína. Především výška komína je zásadní pro rozptyl částic. Tedy zdroj i s velkými emisemi nemusí mít významný imisní dopad, pokud má dostatečnou výšku komína. To je v Brně případ např. Teplárny Brno Sever a SAKO Brno a.s. I přes svůj významný emisní podíl je jejich příspěvek k imisnímu zatížení prachem minimální. To samé se ale nedá říci o slévárnách. Jejich emise prachových částic se pohybují v řádech 10 tun za rok ale s výrazně nižšími komíny. Pak je jejich dopad významnější. Je nutné ale napsat, že k překračování platných imisních limitů STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 52

55 nedochází samotným provozem stacionárního slévárenského zdroje, nicméně tyto zdroje významně přispívají k překračování průměrných denních limitních koncentrací pro prachové emise. Podíl REZZO 3 je cca % což není mnoho. Důvodem je značná teplofikace a plynofikace města. Nicméně i zde určitě existuje potenciál ke snížení emisí a tím i imisí, protože malé zdroje mají nízké komíny a tím výrazný vliv na kvalitu ovzduší. Rozhodujícím podílem se na prach v ovzduší podílí doprava vířením prachových částic. V následující tabulce a grafu jsou uvedeny podíly jednotlivých skupin zdrojů na tvorbě primárních emisí této škodliviny a výčet hlavních zdrojů znečišťování pro prioritní škodliviny: Tabulka 24: Největší emitenti - prach a suspendované částice PM10, Brno 2003 REZZO Provozovna Tuhé látky (tun/rok) Podíl zdroje 1 Feramo Metallum International sro 25, ,14% 1 Slévárna Zetor a.s. 14,0691 7,85% 1 ŠMERAL BRNO a.s. 12,9609 7,23% 2 ROUČKA SLÉVÁRNA, a.s. 11,7192 6,54% 1 Teplárny Brno a.s., provoz Brno-sever 6,0760 3,39% 1 UXA spol. s r.o. 4,2800 2,39% 1 Královopolská slévárna sro 2,8291 1,58% 1 SAKO Brno, a.s. 2,3000 1,28% 1 Teplárny Brno a.s., provoz Špitálka 1,6760 0,94% 1 Zetor, a.s. 1,1700 0,65% 1 Teplárny Brno a.s., provoz Červený mlýn 1,1690 0,65% 2 ROUČKA SLÉVÁRNA, a.s. 1,1106 0,62% Vybrané zdroje celkem 84,6884 Podíl zdrojů na emisích celkem 47,26% REZZO 1 75, ,11% REZZO 2 20, ,45% REZZO 3 71, ,08% REZZO 4 11,4145 6,37% Celkem 179, ,00% 6.4 Zdroje emisí oxidů dusíku Charakteristika škodliviny Lidské zdraví může být ovlivňováno, je-li v dýchací zóně přítomna vysoká koncentrace oxidů dusíku (NO x ), případně další bezprostředně působící dusíkaté sloučeniny typu peroxyacetylnitrátů (PAN), kyseliny dusičné a dusičité, vznikající v jednotlivých vrstvách atmosféry z jejich plynných prekursorů oxidů dusíku. Hlavním zdrojem vzniku dusíkatých látek je energetické spalování fosilních paliv, provoz motorových vozidel a domácí topeniště. Při těchto procesech vzniká převážně oxid dusnatý (NO), obvykle v podílu menším než 10% však vzniká v těchto procesech přímo oxid dusičitý (NO 2 ). V ovzduší však poměrně rychle probíhá STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 53

56 celá řada reakcí vedoucích ke tvorbě NO 2. Oxidy dusíku jsou prekursory tvorby přízemního ozónu, který se tvoří nepřímo účinkem slunečního záření a v přítomnosti těkavých organických látek. Těmito chemickými reakcemi tak vzniká letní fotochemický smog významně se podílející na zdravotních potížích obyvatelstva. Mimo velké termické zdroje oxidů dusíku a plošné zdroje v urbanizovaných oblastech, je zvláště složitá situace podél liniových zdrojů, které jsou významnými znečišťovateli ovzduší těmito látkami. Toxicita NO x byla všeobecně podceňována, zejména pak funkce NO 2 jako prekursoru při tvorbě fotochemického smogu a zvláště představitele nejvýraznějšího zdroje přízemního ozónu. Obrázek 11: Struktura tvorby emisí NO x podle městských částí a kategorie zdroje, Brno 2003 Hlavní zdroje emisí NOx Vlivem rozsáhlé plynofikace města a poklesu průmyslové produkce v uplynulých letech se podíl stacionárních zdrojů znečištění na emisích oxidů dusíku významně snížil na podíl cca 25%. Hlavním emitentem oxidů dusíku jsou motorová vozidla. Tabulka 25: Největší emitenti - oxidy dusíku, Brno 2003 REZZO Provozovna NOx (tun/rok) Podíl zdroje 1 SAKO Brno, a.s. 198,8000 4,90% 1 Teplárny Brno a.s., provoz Špitálka 130,5760 3,22% 1 Teplárny Brno a.s., provoz Červený mlýn 72,6420 1,79% 1 Teplárny Brno a.s., provoz Brno-sever 60,3850 1,49% 1 Fak.nemocnice Brno-Bohunice-výtopna 17,2300 0,43% 1 Energzet a.s. - teplárna 12,3700 0,31% 1 UXA spol. s r.o. 8,4700 0,21% STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 54

57 1 Sušárna mléka CZ a.s.-odštěpný závod Brno 6,6300 0,16% 1 Lachema s.r.o. 6,1310 0,15% 1 Plynová kotelna ve Zbrojovce Brno a.s. 4,1400 0,10% 1 ŠMERAL BRNO as 4,1109 0,10% Vybrané zdroje celkem 521,4849 Podíl zdrojů na emisích celkem 12,86% REZZO 1 575, ,20% REZZO 2 117,4314 2,90% REZZO 3 341,5493 8,43% REZZO , ,47% Celkem 4053, ,00% 6.5 Zdroje emisí benzenu Charakteristika škodliviny Vzhledem ke stále se zvyšující intenzitě automobilové dopravy je jedním z významných toxických polutantů skupina uhlovodíků odvozená od benzenu. Jsou to aromatické uhlovodíky, jejichž přítomnost v ovzduší je spojena významně s antropogenními vlivy. Nejvýznamnějším představitelem této skupiny je benzen. Z hlediska zdravotních rizik je benzen nejzávažnější znečišťující příměsí z uvedených aromatických uhlovodíků - je významným lidským karcinogenem. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků zejména benzenu a jeho alkyl derivátů jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Hlavní zdroje primárních emisí benzenu Tabulka 26: Největší emitenti benzen, Brno 2003 REZZO Provozovna Benzen (kg/rok) Podíl zdroje 1 Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO 780, ,19% 1 Teplárny Brno a.s., provoz Brno-sever 385,0000 7,50% 1 Lachema s.r.o. 303,1270 5,90% 1 Obalovna Tuřany - BERNARDI 265,0000 5,16% 1 Feramo Metallum International sro 209,1090 4,07% 1 SAKO Brno, a.s. 136,1640 2,65% 1 ŠMERAL BRNO as 128,8695 2,51% 2 MINISTERSTVO OBRANY 0,5980 0,01% Vybrané zdroje celkem 2 207,8675 Podíl zdrojů na emisích celkem 43,01% REZZO , ,00% REZZO 2 1,6623 0,03% REZZO 3 5,3960 0,11% REZZO , ,87% Celkem 5 133, ,00% STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 55

58 Jak je zřejmé z uvedené tabulky i grafu, největším primárním zdrojem znečištění ovzduší benzenem je doprava, v imisním zatížení je analýzou příspěvků zdrojů zjištěn její podíl téměř stoprocentní. Obrázek 12: Emise benzenu podle kategorie zdroje a městských částí, Brno Zdroje emisí benzo(a)pyrenu Charakteristika škodliviny Benzo(a)pyren patří mezi polyaromatické uhlovodíky (PAH), kterých bylo doposud identifikováno na více než 500 homologů. Jsou to látky vysoce toxické, případně kancerogenní Relativně konstantně se vyskytující BAP slouží jako indikátor kontaminace prostředí kancerogenní organickou látkou. Tabulka 27: Největší emitenti benzo(a)pyren, Brno 2003 REZZO Provozovna BaP (kg/rok) Podíl zdroje 1 Obalovna Chrlice - AMMANN 160 EURO 310, ,36% 1 Obalovna Tuřany - BERNARDI 131, ,45% 1 SAKO Brno, a.s. 15,9803 3,47% 1 Teplárny Brno a.s., provoz Brno-sever 3,0036 0,65% Vybrané zdroje celkem 460,7799 Podíl zdrojů na emisích celkem 99,95% REZZO 1 460, ,96% REZZO 2 0,0000 0,00% REZZO 3 0,0001 0,00% REZZO 4 0,1819 0,04% Celkem 461, ,00% STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 56

59 Téměř výlučným zdrojem emisí benzo(a)pyrenu na území města Brna jsou technologické zdroje ve skupině REZZO 1 - obalovny živičných směsí. Svými emisemi přispívá také spalovna Brno (SAKO) a zvláště velký spalovací zdroj Tepláren Brno, provoz Brno sever. Dopady těchto emisí do ovzduší jsou však značně odlišné pro tyto jednotlivé zdroje a překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren zapříčiňují obalovny živičných směsí. 6.7 Emise produkované dopravou na vybraných ulicích města Brna Emisní bilance dopravy v Brně pro polutanty NO x, CO, PM10, SO 2, benzen a benzo(a)pyren byly zpracovány pro účely generelu ovzduší města Brna podle emisních toků jednotlivých polutantů, charakterizující množství emisí za sekundu na metr pro jednotlivé silnice v Brně. Tento emisní tok je závislý na skladbě a rychlosti dopravního proudu a emisních faktorech vozidel. Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA (dle Sdělení MŽP č. 36 ve smyslu přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Rychlost dopravního proudu byla odvozena od reálné situace na konkrétní komunikaci. Emisní tok byl poté přepočten na emise pro jednotlivé komunikace. V následujících tabulkách je uved přehled nejvíce emisně zatížených komunikací a městských částí. Tabulka 28: Nejvíce emisně zatížené ulice dopravou NO x CO PM10 Benzen SO 2 BaP D1 D1 D1 D1 D1 Vídeňská Vídeňská Vídeňská Vídeňská Vídeňská Tábor Žabovřeská D2 D2 D2 Hradecká Vídeňská Kníničská Hradecká Hradecká Žabovřeská D2 Hradecká Ostravská Tabulka 29: Nejvíce emisně zatížené městské části dopravou NO x CO PM10 Benzen SO 2 BaP Brno - jih Brno- střed Brno- střed Brno- střed Brno- střed Brno- střed Brno- střed Brno - jih Brno - jih Brno - jih Brno - jih Brno - jih Tuřany Tuřany Kr. Pole Tuřany Žabovřesky Kr. Pole Kr. Pole Kr. Pole Tuřany Kr. Pole Tuřany Žabovřesky Z uvedených tabulek vyplývá, že emisně nejvíce zatížené komunikace patří dálnice D1 a to především v oblastech křižovatek s ul. Vídeňskou a D2, kde 24-hodinové dopravní intenzity dosahují hodnot kolem 50 tis. vozidel. Avšak nesoulad mezi produkcí emisí a dopravní intenzitou je možné vysledovat například na ul. Koliště, kde dopravní intenzita za 24-hodin je nejvyšší v centru města (cca 48 tis. vozidel), ale přesto ul. Koliště nefiguruje mezi ulicemi s nejvyšším emisním zatížením. 6.8 Vliv dopravy na kvalitu ovzduší Na imisním zatížení mnoha sledovaných polutantů má zásadní podíl automobilová doprava což dokladuje následující tabulka. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 57

60 Tabulka 30: Příspěvek automobilové dopravy na celkové znečištění ovzduší Polutant Doba průměrování Podíl REZZO 4 [%] Sekundární prašnost [%] PM10 NO2 24 hod 1 54 roční hod 95 roční 93 Benzen roční 99 BaP roční 14 CO maximální 8hod. průměr 85 Významný vliv na výpočet emisí z dopravy mají použité emisní faktory - pro výpočet emisní zátěže z dopravy v rámci řešení Generelu ovzduší byly použity schválené emisní faktory uvedené ve Sdělení MŽP ČR č. 36 ve smyslu přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že výpočty emisí nekorespondují v řadě případů s naměřenými hodnotami přímo v terénu, doporučujeme v této souvislosti použít pro srovnání emisní faktory z databáze emisních faktorů, která byla zpracována Centrem dopravního výzkumu v rámci projektu vědy a výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Navíc tato problematika, zejména problematika kvantifikace pevných částic v ovzduší, bude řešena v rámci projektu vědy a výzkumu Prašnost dopravy a její vlivy na imisní zatížení ovzduší suspendovanými částicemi a projektu Evropské unie COST 633 Particulate Matter: Properties related to health effect, kdy je uvažováno, že město Brno bude sloužit jako jedna z modelových oblastí. Z následující tabulky pro vybrané typy kategorií vozidel a vybrané znečišťující látky lze vyčíst možné dopady do výpočtu emisí. Tabulka 31: Porovnání emisních faktorů MEFA s databází CDV u vybraných polutantů polutant druh emisní rychlost Ef odpovídající prům. palivo sklon dopravy limit [km/h] VŠCHT kategorie CDV Ef CDV CO osobní před- benzín ID.B ,7699 EURO 15,87 CO osobní EURO 3 benzín ,2884 ID.B3 0,64 CO osobní EURO 3 nafta ,1450 ID.N 0,23 CO nákladní EURO 2 nafta ND.LDV ,3807 do 3,5 t 0,85 CO nákladní EURO 2 nafta ND.HDV ,1349 nad 3,5t 8,98 NO x osobní před- benzín ID.B ,1762 EURO 2,70 NO x osobní EURO 3 benzín ,1092 ID.B3 0,19 NO x osobní EURO 2 nafta ,5362 ID.N 0,95 NO x nákladní EURO 2 nafta ND.LDV ,9145 do 3,5 t 1,2 NO x nákladní EURO 2 nafta ND.HDV ,9693 nad 3,5t 10,4 Zdroj: CDV STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 58

61 7. IMISNÍ VÝVOJ A RIZIKA V DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITŮ 7.1 Doprava Vysoká intenzita dopravy je jednoznačnou příčinou vysokých imisních koncentrací zejména u polétavého prachu a oxidů dusíku (NO x ). Podíl mobilních zdrojů znečištění na celkovém imisním zatížení je odhadován na 80 % a souvisí především s prudkým nárůstem IAD v průběhu 90. let. Nárůst počtu automobilů a zvyšování jejich využívání jsou jedny z faktorů, které vedou ke změnám v dělbě přepravní práce, zejména na úkor hromadné dopravy. Intenzity dopravy na komunikační síti města trvale stoupají a na některých úsecích dosahuje kapacitní vytížení hodnot %, tzn. že ve špičkách dochází stále častěji k dopravním zácpám z důvodu překročení kapacity (malý městský okruh, Úvoz, Křížová, úseky velkého městského okruhu Poříčí, Opuštěná, Žabovřeská, Svatoplukova - a významné radiály a tangenty Hněvkovského, Vídeňská, Hlinky, Sportovní, Drobného apod.). Rozvoj automobilismu je mnohem rychlejší než rozvoj komunikační sítě města. Stávající neúplný radiálně-okružní model silniční sítě vede k neúměrnému zatěžování centrální části města Brna automobilovou dopravou. Situaci ještě zhoršuje severojižní tranzit, pro který neexistuje žádná komunikace mimo centrální část města. Dálniční síť, původně příznivě trasovaná na jižním okraji města, byla degradována lokalizací velkých nákupních center na jihu, což má za důsledek neúměrné využívání dálnice obslužnou dopravou do těchto center. Naléhavým problémem je parkování, a to jak v historickém centru města, tak ve starších obytných územích a na sídlištích. V centru města v městské památkové rezervaci (MPR) je obrovská disproporce mezi poptávkou, která kopíruje bilanční nároky (dle ČSN cca míst), a skutečnou kapacitou parkovacích míst (cca stání). Situace v oblasti parkování v obytných celcích je řešena především organizací dopravy (zjednosměrňování uliční sítě), což však nepostačuje a bude nutné přistoupit k výstavbě parkovacích a garážovacích objektů. Také módní životní styl, kdy je dávána přednost bydlení v okolí města je vázán na pravidelné používání osobního automobilu pro každodenní cesty do jádrového města, přičemž průměrná obsazenost vozidel, překračujících hranice města, se velmi blíží pouze jedné osobě. K dalšímu nárůstu regionálních vztahů ze strany starousedlých obyvatel regionu přispívá ztráta místních pracovních příležitostí, zejména v zemědělství a průmyslu. Neexistence IDS a nízká funkčnost regionální železniční dopravy z hlediska pohodlí, časové dostupnosti a frekvence spojů znamenají převahu individuální automobilové dopravy pro regionální vztahy, která se promítá prakticky neregulovanou propustností jádrového města až k cílům těchto vztahů, bez větší vazby na MHD pomocí systému P+R. Limity fakticky tvoří až možnosti parkování v blízkosti cíle nebo stavy kapacitní nedostatečnosti komunikační sítě. Nezbytná se zpracovatelům Generelu ovzduší jeví aktualizace dopravní prognózy statutárního města Brna - stávající prognóza z roku 1997 je překonaná. Na základě aktualizované dopravní prognózy je výhledově možné stanovit nově očekávanou zátěž rozhodujících komunikací i příslušné dopad do kvality ovzduší. Prognóza by se měla opírat i o zpracovaný Generel ovzduší a zohlednit navrhovaná opatření v oblasti dopravy. (Odhad vývoje v imisní situaci města byl vytvořen s využitím analýz a prognóz uvedených ve Strategii města Brna a některé pasáže Strategie jsou v této části citovány.) STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 59

62 7.2 Stacionární zdroje znečištění Vývoj v emisích ze stacionárních zdrojů souvisí s technologickými změnami, vývojem v plynofikaci, vývojem v oblasti dodávek a v ideálním případě s rozšiřováním dodávek tepla z CZT, s využíváním obnovitelných zdrojů (zejména sluneční energie kolektorů, výhledově solárních panelů, tepelných čerpadel ve stávající a rekonstruované zástavbě, dosahováním úspor energie při modernizaci bytového fondu, realizaci energeticky úsporných opatření v návaznosti na doporučení energetických auditů v sektorech občanské vybavenosti, atd.). Přínosy inovací a technologických záměn i snahy o dosahování úspor ve vytápění přinášejí s sebou významné snížení emisí znečišťujících látek vč. emisí skleníkových plynů. V terciárním sektoru i v sektoru obyvatelstva bude nadále docházet k vytěsňování tuhých paliv ze spotřeby a jejich náhradou teplem z CZT nebo zemním plynem, v obou případech s příznivým dopadem na emise téměř všech škodlivin, zejména pak tuhých prachových částic, SO 2, BaP, NO x a kovů (jedná se o několik zbývajících zdrojů REZZO 2 a lokální topeniště v současném roce např. ukončil provoz zdroj REZZO 2 ve Fakultní nemocnici sv. Anny, vytápění provozů nemocnice jak ve stávajících objektech, tak v připravovaných nových pavilonech je zabezpečeno z výměníkové stanice pára/ horká voda). Zvláště velké zdroje znečištění Spalovna - na území města je provozován zvláště velký zdroj znečištění - zařízení pro materiálovou úpravu a energetické využívání odpadů ve spalovně společnosti SAKO Brno. Tomuto zdroji již bylo vydáno integrované povolení podle IPPC před ukončením prací na Generelu ovzduší města Brna a integrované povolení bylo zpřístupněno Krajským úřadem JM kraje. V této technologické jednotce jsou umístěny 3 kotle, které slouží ke spalování odpadu o kapacitě t/rok (po rekonstrukci 2 kotle, které budou sloužit ke spalování odpadu o kapacitě t/rok), a k výrobě předehřáté páry. Výhledově dojde k navýšení výroby tepla v tomto zdroji. Odpady z ostatních regionů budou do spalovny dováženy velkoobjemovými kontejnery nebo speciálními svozovými vozidly firmy SAKO Brno, a.s. a smluvních partnerů. Dojde ke zvýšení nároků na dopravu o tohoto zdroje. Jak udávají závazné podmínky k provozu tohoto zdroje, úklid sněhu z obslužných komunikací a parkovacích ploch bude zajišťován především mechanickým způsobem; minimalizovat používání chemického posypu. Krajský úřad stanovil dle 14 odst. 4 zákona o integrované prevenci výjimku z emisních limitů na dobu šesti měsíců, protože provozovatel zařízení plánoval v této době uskutečnit opatření vedoucí ke snížení znečištění. Na základě tohoto povolení je provozovatel povinen provádět monitoring emisí znečišťujících látek do ovzduší a realizovat opatření pro dosažení emisních limitů dle přílohy č. 5 NV č. 354/2002 Sb. mimo jiné pro NO x a také další podmínky pro spalování odpadů (viz 5, odst. 1 písm. e a 11 zmiňovaného NV). Spalovnou byl přijat Plán snižování emisí, který počítal s instalací SNCR pro snížení emisí NO x u stávajícího kotle K3 do S ohledem na ustanovení zákona č. 92/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, však bylo nutné tento termín změnit na ; u kotlů K1 a K2 je plánována jejich náhrada do října 2006 novými, které budou rovněž vybaveny technologií SNCR a budou plnit i další požadavky legislativy na vedení spalovacího procesu. Zdroje soustavy CZT - Souhrnné emise budou ovlivněny zejména poptávkou po teple a výrobou tepla ve zdrojích Tepláren Brno, SAKO a Energzet, a.s. Zvláště velké stacionární spalovací zdroje podléhají skupinové regulaci podle Nařízení STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 60

63 vlády č. 112/2003 Sb. a mají stanoveny emisní stropy pro NO x. Výpočtové stropy, stanovené podle metodiky EU, jsou zapracovány v Plánech snížení emisí pro jednotlivé zvláště velké spalovací zdroje. Ty byly zpracovateli Generelu ovzduší poskytnuty Krajským úřadem. Z těchto plánů nevyplývají pro uvedené zdroje ve výhledu opatření ke snížení emisí, protože emise již roce 2003 byly na úrovni cca 40 až 70% výpočtových emisních stropů a emisní limity u jednotlivých zdrojů jsou plněny. Technologické zdroje - u stávajících technologických zdrojů je nezbytné sledovat vývoj v emisích těchto zdrojů a výhledový stav v návaznosti na rozvoj výroby, sortiment a důsledky pro emise škodlivin z těchto zdrojů. Výstavbu na rozvojových plochách je zapotřebí již od funkčního vymezení ploch, přes územní rozhodnutí a schvalování umísťování nových zdrojů do území přizpůsobit potřebné ochraně ovzduší v předmětné lokalitě. Obrázek 13: Umístění městských rozvojových zón Od platí nový zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů nových zdrojů a staveb na životní prostředí a Vyhláška MŽP č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí. Nový zákon přispívá ke zvýšení úlohy preventivních opatřeních na ochranu životního prostředí a současně ke snížení nákladů spojených s procesem odstraňování škod na životním prostředí. Podle zákona se posuzují vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními předpisy a jejich vzájemné působení. Při rozhodování o umístění nových staveb je nezbytné brát zřetel na vyvolané nároky na další mobilitu a vznik přepravních potřeb v místě realizace stavby a na jejich možné dopady na kvalitu ovzduší od zahájení stavby až po její ukončení a provozování po celý cyklus její životnosti. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 61

64 Potenciální emise NO x a benzenu z dopravy, prašnost a imisní zátěž suspendovanými částicemi frakce PM10 jsou z hlediska kvality ovzduší rizikovým faktorem, ke kterému je nezbytné přihlížet. Imisní zátěž z nově připravovaných zdrojů znečištění je vždy třeba posuzovat s ohledem na již stávající zatížení a přírůstek nových zdrojů znečištění by neměl způsobit překročení výhledových imisních limitů na území města Brna. V rámci Generelu ovzduší byly vytvořeny a statutárnímu městu Brnu předány podklady pro taková posouzení. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 62

65 8. NÁVRH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 8.1 Opatření v dopravní infrastruktuře Stavby silnic s plánovaným dokončením kolem r Komunikace plánované v oblasti Brna byly rozděleny na 2 skupiny, podle předpokladu termínu dokončení. Do 1. skupiny patří: západní tangenta R 43, MÚK Hlinky Bauerova, VMO Žabovřeská, MÚK Hradecká Žabovřeská, Tunely Dobrovského. Pro tyto stavby jsou k dispozici prognózy dopravy s výhledovými dopravními intenzitami r Podle prognostických dat se pozitivně projevuje vliv západní tangenty R43, která převezme část dopravní zátěže zejména v katastrech městských částí Žabovřesky a Královo Pole. Tunely Dobrovského převezmou většinu současné zátěže ul. Dobrovského, Skácelovy a dalších komunikací, která ale není příliš vysoká a v současné době se pohybuje na úrovni vozidel / 24 hod. (ul. Dobrovského) a vozidel / 24 hod. (ul. Skácelova). Podle prognózy většinu dopravy směrem na Svitavy pojme silnice Hradecká a proto tunely Dobrovského budou představovat nejméně zatíženou část VMO. Význam dalších staveb MÚK Hlinky Bauerova, VMO Žabovřeská a MÚK Hradecká Žabovřeská je pozitivní spíše z hlediska zvýšení kapacity a okamžité průjezdnosti západní části VMO než z hlediska kvality ovzduší. Zvýšení kapacity znamená zvýšení atraktivity automobilové dopravy. Proto tyto stavby jsou z hlediska kvality ovzduší spíše neutrální. Na jedné straně se odstraní kongesce, na straně druhé tyto stavby budou indukovat novou dopravu a tedy nové emise Stavby silnic s plánovaným dokončením po r východní části VMO: Tomkovo náměstí Jedovnická, jižní část VMO: tunelové propojení Bauerova Vídeňská, přemostění Svratky a napojení na ul. Černovická, propojení Černovická - Jedovnická, Bratislavská radiála, tunely Úvoz, dobudování ul. Pražákova. Některé z uvedených staveb, např. Bratislavská radiála a tunely Úvoz byly již zahrnuty pro prognózy změn v dopravě z roku Podle této prognózy se důsledkem zprovoznění Bratislavské radiály sníží intenzita dopravy na ul. Koliště, která je v současné době nejzatíženější komunikací Brna, a také na navazujících komunikacích směrem jih: tj. Dornych, Plotní, Svatopetrská a Hněvkovského. Snížení dopravních intenzit vychází v prognóze také na radiálních komunikacích ve směru severním: Lidická - Štefánikova, Kounicova i Veveří. Dosavadní vývoj nárůstu dopravy však signalizuje, že výhledové intenzity budou překročeny na většině komunikací. Přesto však dokončení celého VMO lze STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 63

66 souhrnně hodnotit pozitivně vzhledem ke kvalitě ovzduší. Jak je zřejmé z Tabulky 2.2, nejvíce se doprava snížila na ul. Křižíkova právě z důvodu dokončení další části VMO na ul. Lesnické. Obdobně lze předpokládat snížení nebo alespoň přibrždění růstu dopravy na přilehlých radiálních komunikacích po dostavbě dalších segmentů VMO a s tím související nižší emisní výtěžnost těchto komunikací Přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB) Na jaře roku 2003 bylo dokončeno zpracování "Koordinační studie řešení přestavby železničního uzlu Brno a železničního osobního nádraží včetně průzkumů". Tato studie podrobně řeší přestavbu uzlu včetně výstavby nového osobního železničního nádraží a etapizaci výstavby. Pokud vše půjde podle navrženého harmonogramu, tak by měla vlastní výstavba začít v roce První část nového železničního nádraží by měla být zprovozněna v roce Celé nové železniční nádraží by mělo být dokončeno v roce Pro posouzení vlivů železničních staveb na kvalitu ovzduší není důležitý samotný železniční provoz (neboť dráha je na všech významných tratích elektrifikovaná) nýbrž změny v počtu cestujících oproti současnému stavu. Navýšení denního počtu cestujících na železnici by indikovalo, že noví cestující dali při rozhodování jak uskutečnit cestu přednost železnici před jiným druhem dopravy, ponejvíce IAD. Naopak, snížení počtu osob přepravených po železnici indikuje vyšší preference automobilové dopravy. V současné době se denní počet cestujících nástupu a výstupu na hlavním nádraží v Brně pohybuje okolo Podle údajů MMB je prognózován stejný počet cestujících i ve výhledu, ve variantě odsunu ŽUB. Varianta odsunu ŽUB však počítá s dalšími stavbami pro návaznou automobilovou dopravu: parkoviště a také vybudování dalších komunikací (prodloužení a rozšíření ulice Pražákova). Podle prognózy z roku 1997 se bude intenzita dopravy na této nové komunikaci pohybovat okolo 25 tis. vozidel / 24 hod. Koncepce osobní přepravy v případě přesunu nádraží je bohužel taková, že se počítá spíše s návaznou automobilovou dopravou, než s MHD. I při zachování počtů cestujících nástupu a výstupu v odsunuté variantě, tedy cca 50 tis. denně, budou tito cestující stimulováni k preferenci automobilu při cestě na nádraží, nikoli MHD. Intenzity automobilové dopravy na přilehlých komunikacích se tedy zvýší, což je zřejmé i z prognózy dopravy r Přestavba ŽUB v odsunuté variantě je spojena i s dalšími riziky: zvýšení sekundární prašnosti v průběhu výstavby narušení městské hromadné dopravy v průběhu výstavby, snížení rozsahu a frekvence jednotlivých spojů, zhoršení vzdálenosti a kvality přestupů (neexistence přestupu hrana hrana ), z důvodu finanční náročnosti akce existuje nebezpečí prodlev ve výstavbě, jejichž následkem by bylo rozestavěné jižní centrum v horizontu několika let, což ovlivní preference cestujících MHD v každodenní volbě dopravního prostředku ve prospěch automobilů. Z důvodů zde uvedených by přestavba ŽUB v odsunuté variantě mohla mít velmi negativní vliv na emise produkované dopravou v této lokalitě a tedy na kvalitu ovzduší. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 64

67 8.1.4 Opatření B5 - Podpora výstavby hromadných garáží Komentář - Výstavba hromadných garáží je plánována celkem na 18 lokalitách ve 3 katastrálních územích městské části Brno střed: Brno-město (13 lokalit), Staré Brno (4 lokality) a Zábrdovice (1 lokalita). Všechny lokality jsou situovány v blízkosti malého městského okruhu (MMO). Přehled lokalit včetně počtu stání je uveden v následujících tabulkách: Tabulka 32: Výstavba hromadných garáží v v městské části Brno střed, katastr Brno-město Č. Lokalita Počet stání 1 Kounicova Moravské náměstí 270 Stav ve výstavbě 2 Janáčkovo divadlo pod fontánou 650 plán OD 3 Janáčkovo divadlo Rooseveltova 120 plán OD 4 Veselá 250 plán OD 5 Benešova Koliště 1400 plán OD 6 Koliště Benešova ve 1000 výstavbě 7 Dornych Přízová 400 plán OD 8 Koliště Cejl 400 plán OD 9 Žerotínovo náměstí 320 plán OD 10 Husova International 150 plán OD 11 M. Horákové Koliště 440 plán OD 12 Hybešova Nádražní 500 plán OD 13 Údolní 600 plán OD Celkem nových Počet současných parkovacích stání v katastru Brno-město Tabulka 33: Výstavba hromadných garáží v v městské části Brno střed, katastr Staré Brno Č. lokalita Počet Stav stání 14 Kopečná 60 plán OD 15 Anenská 360 plán OD 16 Pekařská 240 plán OD 17 Mendlovo náměstí 370 plán OD Celkem nových Počet současných parkovacích stání v katastru Staré Brno Tabulka 34: Výstavba hromadných garáží v městské části Brno střed, katastr Zábrdovice Č. lokalita Počet Stav stání 18 Příkop 400 plán OD Celkem nových 400 Počet současných parkovacích stání v katastru Zábdrovice Celkový počet plánovaných parkovacích stání Celkový počet současných parkovacích stání v m.č. Brno - střed Součástí tohoto opatření jsou dále informační systémy navádění na parkovací domy, informace o volných parkovacích stáních na Internetu a na příjezdech, v členění na osobní a nákladní vozidla. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 65

68 Stav řešení, působnost - opatření je plánováno Odborem dopravy MMB Návod k realizaci - skloubit vybudování hromadných garáží se systémem Park and Ride viz opatření č. 7. Dále doporučujeme přesunout výstavbu ještě nezapočatých garáží blíže k okrajům města, na lokality které budou vytipovány pro Park and Ride. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Z hlediska kvality ovzduší je vhodné směrovat veškerá opatření tak aby se automobilová doprava snížila nebo alespoň dále nezvyšovala. Optimální by tedy bylo přesunout stání z centra do uvedených hromadných garáží. Výstavba může mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší centrální oblasti za předpokladu že stejný počet parkovacích míst ubude v centru. V uvedených dotčených katastrech (tj. Brno-město, Staré Brno a Zábrdovice) je v současné době celkem 6525 parkovacích stání. V katastru Brno-město se uvažuje o jejich snížení, ale nikoli o jejich zrušení, v dalších uvedených katastrech se o jejich snížení neuvažuje. Výstavba hromadných garáží bude mít lokální pozitivní vliv na bezprostřední okolí pěší zóny v centru, ale v širším území městské části Brno-střed bude znamenat další zatraktivnění a přísun automobilové dopravy do centrální části Brna. Nepoměr mezi plánovaným a současným počtem garážových stání je nejvíce zřejmý v samotném centru a lze konstatovat, že realizací opatření se projeví jev zvaný indukce dopravy a přibude nová automobilová doprava na MMO. 8.2 Organizační opatření v dopravě Opatření B1 - omezení vjezdu do některých částí města Zákaz vjezdů těžkých nákladních vozidel do zóny centra města z 1. okruhu. Centrum je v tomto případě definováno jako oblast uvnitř malého městského okruhu (MMO). Zajištění zásobování centra pouze lehkými vozidly. Dále do tohoto opatření spadají tzv. zádržné systémy, jejichž vybudování je plánováno odborem dopravy MMB. Větší část centra bude přeměněna na pěší zónu, s osou: Česká nám. Svobody Masarykova. Stav řešení, působnost - Opatření je částečně v plánu odboru dopravy (zádržné systémy). Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - Opatření by mělo zlepšit kvalitu ovzduší v centrální části města, je však nutno jej posuzovat v kontextu s dalšími navazujícími opatření, především výstavby hromadných garáží. Způsob realizace - na vybrané ulice centra budou před křižovatkami s MMO zabudovány vysouvací sloupky pro zablokování komunikace ve zvolených hodinách (uvažuje se 8 14h). Realizace je podmíněna dobudováním kolektorů, což by mělo být v roce Případně lze tento systém zavést ve vybraných oblastech (klidových zónách) městských částí Opatření B2 - Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města V oblastech sídlišť a bezprostředního sousedství zatížených komunikací a osídlených oblastí by měla být snížena rychlost, cca na 30 km/h. Stav řešení, působnost - opatření není dosud plánováno STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 66

69 Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření je velmi významné, má ale vliv spíše na bezpečnost než na kvalitu ovzduší. Návod k realizaci - Vycházet lze například z metodiky CDV TP Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi. kde jsou návody jak kterou situaci řešit. Nedoporučujeme používat všude retardéry, ale stačí zúžit silnici, různé zálivky a ostrůvky atd Opatření B3 - Placené vjezdy do vybraných částí města (mýto) Komentář - Zavedení poplatků za vjezd do centra z prvního městského okruhu. Cílem opatření je snížení atraktivnosti IAD, zejména pro pravidelné cesty. Stav řešení, působnost - O zavedení se neuvažuje vzhledem k plánům odboru dopravy na omezení dopravy v centrální části Brna Návod k realizaci - Placené vjezdy souvisí s opatřením č. 1 omezení vjezdů do vybraných částí Brna Opatření B6 - Vypracování regulačního řádu k omezení provozu a čištění komunikací při smogových situacích Komentář: Město by mělo zpracovat regulační řád, který by po schválení umožňoval omezení provozu na nejvíce zatížených komunikacích v případě překročení imisních limitů v období dopravní špičky. Toto opatření má legislativní oporu v Zákonu o ovzduší. Omezení provozu se musí týkat nejen zatíženého úseku ale musí být realizováno plošně, např. na celém území centra. Ze zákazu provozu musí existovat výjimky: záchranná služba, policie, atd.. Pro situace při překračování imisních limitů PM10 by měl být zpracován regulační řád, který by stanovoval plán čištění komunikací (kropící a zametací vozy). Návod k realizaci: Regulační řád by měla vytvořit pracovní skupina jmenována MMB. Členové pracovní skupiny by měly být: zainteresované odbory MMB, městská policie, DPMB, Brněnské komunikace a složky integrovaného záchranného systému, ČHMÚ, KHS. Řád by měl obsahovat: vymezení situací k omezení a k zastavení provozu, technické opatření k odklonění a zastavení provozu, doby zastavení provozu, rozsah oblastí s omezením/zastavením provozu, výjimky ze zákazu (tj. MHD, integrovaný záchranný systém), aj. Výběr nejvíce prašných komunikací kde je přepravována stavební suť a podobný materiál způsobující sekundární prašnost. Za čištění těchto komunikací by měly odpovídat společnosti, které zpracovávají stavební suť a podobné materiály. Opatření je třeba realizovat v úzké provázanosti s ostatními opatřeními zejména opatřením B4 (atraktivita MHD), B7 (podpora park and ride) a B10 (IDS). Stav řešení, působnost - opatření není dosud plánováno. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 67

70 Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření by přineslo zlepšení imisní situace ve vybraných zatížených lokalitách především v období dopravní špičky a zhoršených rozptylových podmínek Opatření B7 - regulace parkování, podpora systémů Park and ride Komentář - V současné době se sazby za parkování v centru pohybují okolo cca 20 Kč/h v pracovních dnech přes den (7 18) a v sobotu do 13 hod. Parkovací politika by měla více odradit řidiče od vjezdů do centra (zvýšením uvedených sazeb v centru) a zároveň je motivovat k multimodálnímu uskutečnění cesty, tj. část autem a část MHD. Park and ride systémy: na vybraných přestupních uzlech budou vybudována nebo zvětšena parkoviště se službami pro řidiče (WC, zlevněné jízdné). Dále budou vytipovány plochy v majetku města kde se v současné době neparkuje (nehlídané, řidič na auto nevidí, hrozí zcizení vozidla), provede se jejich oplocení a prostřednictvím městských částí se nabídne podnikatelům jejich pronájem za účelem provozování parkoviště.součástí tohoto opatření by mělo být také zavedení krátkodobého stání v centru města (max. 2 hod), výjimky delšího stání budou možné pouze na povolení Odboru dopravy MMB. Stav řešení, působnost - Zavedení systémů krátkodobých stání je plánováno Odborem dopravy MMB. Podpora systémů Park and Ride je plánována rovněž Odborem dopravy, jako opatření, které by mělo následovat po výstavbě hromadných garáží. Návod k realizaci - zvýšit poplatky za parkování uvnitř MMO na 50 Kč/hod, zavést poplatky za parkování mezi MMO a 2. městským okruhem ve výši současné sazby parkování v centru, tj. 20 Kč/hod, vytipovat 5 lokalit pro výstavbu záchytných parkovišť tak aby obsloužily hlavní příjezdové komunikace: tj: o 2 lokality v m.č. Brno-jih ul. Vídeňská / Heršpická a Hněvkovského, o 1 lokalita v m.č. Slatina (Černovice) - ul. Olomoucká a Ostravská, o 1 lokalita v m.č. Řečkovice, ul. Hradecká / Sportovní, o 1 lokalita v m.č Bohunice (Starý Lískovec) ul. Jihlavská a Bítešská, vybudovat nová nebo přestavět stávající parkoviště na vytypovaných lokalitách, zabezpečit přehledné naváděcí dopravní značení (značky parkoviště se symboly P+R ), posílit spoje MHD na vytipovaných lokalitách, zabezpečit bezplatné parkování na vybudovaných parkovištích. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší - opatření by mělo zvýšit podíl cestujících přepravených MHD na úkor individuální automobilové dopravy a tím přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Brně. Určitá překážka však bude psychika řidičů automobilů, kteří jsou dosud zvyklí dojet autem až k cíli cesty. Bude asi trvat delší dobu než budou alespoň někteří z nich ochotni opustit vozidlo, byť na hlídaném parkovišti, a pokračovat k cíli veřejnou dopravou. K tomuto opatření by tedy řidiči měli mít finanční motivaci, např. v podobně bezplatného parkování na záchytných místech a současně zvýhodněné jízdenky MHD. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 68

71 8.2.6 Opatření B8 - podpora systémů bike and ride Komentář - Zatímco řidiči automobilu většinou nic nebrání uskutečnit cestu multimodálně, tj. zaparkovat auto a pokračovat do cílového místa veřejnou dopravou, cyklista obvykle nemá možnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Cílem opatření je vytipovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakož i systém přístupu do těchto objektů. Stav řešení, působnost - opatření není dosud plánováno, není obsaženo ani v Generelu cyklistické dopravy. Návod k realizaci: Vytipovat cca 20 lokalit pro vybudování objektů pro úschovu a parkování kol, především na konečných stanicích MHD, významných přestupních uzlech MHD, kde vedou cyklistické stezky. Přednostně by měly být využity stávající parkovací plochy nebo veřejná prostranství v majetku města. Jelikož se jedná o nové opatření, mela by být z uvedených 20 lokalit vytipovány 2-3 nejvhodnější jako pilotní projekty. Vypracovat projektovou dokumentaci a zabezpečit vyrobení a dodávku 2-3 objektů pro pilotní projekty. Optimální by byl tvar např. klece, nebo speciálních stojanů (viz obr. 1 inspirace z Utrechtu) s oplocením a uzamykatelnými dveřmi, do kterých bude vyřešen přístup např. pomocí karty nebo 20 Kč mince. Zde by ale potom bylo nutné nainstalovat kamerový systém napojený na Městskou policii, která by prostor monitorovala. Na vybrané lokalitě umístit objekt a zajistit jeho provozování příslušným úřadem městské části, rámci užívání veřejného prostranství. Provozování bude zahrnovat zejména údržbu zařízení. Po cca 6 měsících provozování vyhodnotit přínosy a nedostatky systému. Osvědčí-li se systém, bude možno jej spustit ve všech cca 20 lokalitách. Neosvědčí-li se z důvodu např. nezájmu obyvatel nebo poškozování objektu vandaly, bude vybrána vhodnější lokalita (lokality) pro další provozování. Opatření je doporučeno provázat s výstavbou hromadných garáží a parkovacích míst. Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší: Tímto opatřením by se cyklistická doprava zatraktivnila i pro obyvatele méně fyzicky zdatné (kterých je většina) kteří by rádi kolo používali k dojížďce do práce, ale pro které znamená absolvování celé trasy bydliště pracoviště na kole velkou fyzickou zátěž, k čemuž přispívá i velmi členitý terén Brna. Obyvatelé by tak mohli uskutečnit cestu multimodálně a s vyloučením automobilu. Opatření by tedy mohlo mít na kvalitu ovzduší velmi příznivý vliv. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 69

72 Obrázek 14: Objekt pro úschovu a parkování kol, Utrecht, Holandsko Opatření B9 - výstavba nových cyklotras Komentář - v oblasti cyklistické dopravy je cílem vybudovat síť ucelených tras, zajišťujících relativně rychlé a hlavně bezpečné propojení důležitých cílů cest, nejen rekreačních ale především z bydliště na pracoviště. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síť cyklistických stezek, které by vhodně propojily zdroje a cíle dopravy. Při budování cyklistických stezek je nutno položit důraz na okolní prostředí, oddělit cyklisty od motorizované dopravy a využívat trasování podél stávajících vodních toků. Podrobně je koncepce budování cyklistických stezek popsána v Generelu cyklistické dopravy. Stav řešení, působnost - Opatření je součástí Územního plánu i Generelu dopravy. Návod k realizaci - postup realizace je obsažen v Generelu cyklistické dopravy, je třeba dodržovat stanovené kroky Zhodnocení vlivu opatření na kvalitu ovzduší Vliv cyklistické dopravy je jistě pozitivní, ale nelze jej přeceňovat. Sama o sobě cyklistická doprava v Brně mnoho neřeší, ale v kombinaci s vhodnou urbanizací městského území, využitím veřejné zeleně, zajištěním bezpečných přístupů do škol, hromadnou dopravou osob, dopravou pěší může přispět ke zlepšení kvality ovzduší Opatření B10 - Další rozvoj integrované dopravy Komentář - od funguje v Brně a okolí integrovaný dopravní systém (IDS), který propojuje Brno s okolními regiony. Vzhledem ke krátké době fungování má systém stále řadu nedostatků, které by se měly postupně eliminovat. Při dalším rozvoji brněnské IDS budou brány v úvahu u zejména připomínky a stížnosti cestujících. Stav řešení, působnost - opatření je v kompetenci odboru dopravy MMB. Na rok 2005 se připravuje II.fáze zavádění IDS, která do něj zahrne dalších přibližně 50 obcí. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 70