Autor: doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Ústav výživy zvířat a pícninářství, AF MZLU v Brně

Transkript

1 Pavel Veselý MANAGEMENT PASTVY OVCÍ A ZMĚNY STAVU VEGETACE NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP PO OBNOVENÉ PASTVĚ Mendelova univerzita v Brně Brno

2 2 Autor: doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Ústav výživy zvířat a pícninářství, AF MZLU v Brně Lektorovali: Jaroslav Čáp Prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc. Doc. Ing. Jiří Skládanka, PhD. Publikace byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. P. Veselý ISBN:

3 3 OBSAH Charakteristika území 4 Historie pastvy na území Mohelenské hadcové stepi. 7 Realizace plánu péče NPR Mohelenská hadcová step v období NPR Mohelenská hadcová step a osvětová činnost 23 Zvolené metody.. 27 Hodnocení managementu pastvy v NPR Mohelenská hadcová step.. 36 Stepní porost složení a nutriční hodnota 36 Vhodný druh zvířat etologie pastevního chovu. 37 Vhodná kategorie zvířat náročnost na výživu, specifika spojená s technikou pastvy, ošetřování. Vhodná technika pastvy z hlediska chovatele, zvířete a přepásaného biotopu. 38 Vybavení pastviny a organizace pastvy při zohlednění obecných zásad a specifik chráněné oblasti... Zajištění realizace ochranářských požadavků (plánu péče).. 39 Klimatické poměry na stepi v letech Výška porostů. 55 Výška porostů stanoviště C5. 59 Výška porostů stanoviště C Výška porostů stanoviště C Souhrn 78 Summary. 82 Fotografická příloha 86 Použitá literatura. 163 Práce vztahující se k problematice ochrany NPR Mohelenská hadcová step, respektive k jejímu managementu v období po obnovené pastvě

4 4 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ. NPR Mohelenská hadcová step leží v Mohelenské vrchovině, která je okrskem Znojemské pahorkatiny (DEMEK a MACKOVČIN, 6), jihojihozápadně-jihozápadně od obce Mohelno v zaříznutém kaňonu řeky Jihlavy, který je pod Mohelnem hluboký m. Rezervace se nachází v nadmořské výšce 26 až 385 m. Rozkládá se z největší části na příkrých, podélně výrazně rozčleněných a k jihu exponovaných skalnatých svazích údolí nad levým břehem řeky, v meandru zv. Čertův ocas. Území zčásti zabírá i mírné svahy a plošinu nad údolím. Z hlediska fytogeografické charakteristiky patří Mohelenská hadcová step do fytogeografického obvodu Panonské termofytikum, fytogeografický okres Znojemskobrněnská pahorkatina. Jedná se o výběžek tohoto panonského obvodu v údolí Jihlavy. Zasahuje až k hrázi vodní nádrže Mohelno a Mohelenská hadcová step a rezervace Dukovanský mlýn jsou posledními lokalitami termofytika. Vodní nádrž Mohelno a oblasti nad údolím Jihlavy patří již k fytogeografickému obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres Moravské podhůří Vysočiny (SKALICKÝ, 1988). Sledované území leží na katastrálním území Mohelna. Geologickým podkladem je serpentinit, zvaný také hadec (metamorfovaná, bazická hornina s vysokým obsahem hořčíku, který částečně blokuje dostupnost a využitelnost bazických prvků pro rostliny), místy vystupují granulity a jurské štěrky s výskytem rohovců. Na hadcích vznikly hořečnaté redziny s neutrální až slabě alkalickou reakcí (ph 7, - 8,), zrnitostně lehčí, písčitohlinité až hlinitopísčité, s vysokým obsahem úlomků matečné horniny. Mají vysoký obsah půdního vzduchu a vysokou absolutní vodní kapacitu, což podmiňuje jejich vysychavost. Na prudkých svazích působí eroze proudící vodou, takže půdy jsou zde převážně mělké, silně skeletovité, často charakteru sutí, tvořených hrubými zvětralinami hadce anebo jemnějších sutí, vyplněných hrubými humusovými částicemi. Na vypuklých tvarech terénu vystupuje na povrch mateční hornina. Klimaticky náleží území do mírně teplé oblasti, která je charakterizována dlouhým teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je zde krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. V zimním půlroce zde spadne 172 až 233 mm srážek a v teplém půlroce (duben - září) mm. S průměrnou roční teplotou 8 o C a průměrnými ročními srážkami okolo 5 mm patří daná oblast mezi poměrně suchá místa naší republiky. Při srovnání množství spadlých srážek v jednotlivých výškových stupních s tzv. výškovým normálem vyplývá, že v Mohelnu spadne v ročním úhrnu jen 77 % srážek, než kolik by mu podle výškového normálu náleželo (in VESELÝ, 2). Převážně jižní expozice skalní stepi a specifický geologický podklad přispěly k vytvoření specifických mikroklimatických podmínek. Poměrně úzké a hluboké údolí řeky, zahnuté do tvaru podkovy otevřené k jihu, je chráněno od severních a západních větrů a částečně i od východních. Důsledkem tohoto útvaru je, že právě v nejstudenějších ročních měsících dostávají stráně stepi několikanásobně větší množství sluneční energie než okolní krajina, rozprostírající se téměř v rovině. Proto je na stepi zima mírnější, životní formy se intenzivně rozvíjejí již brzy zjara a vytrvají až do pozdního podzimu. Mimo to v každou roční dobu a skoro celý den dopadají paprsky za slunečného počasí skoro kolmo na některou část amfiteatrálně uspořádaných svahů. Hadcový podklad tuto energii přijímá v plné míře. Tmavé serpentinity jsou velmi výhřevné, jejich rozrušený povrch způsobuje snížení tepelné vodivosti, takže skalnatý povrch se vyhřívá na vysoké teploty, které jsou za slunných letních dnů mnohem vyšší než teplota vzduchu. Společně s vysýchavostí půd jsou tak vytvořeny podmínky pro teplejší a extrémně suché mikroklima, výrazně se odlišující od klimatických podmínek okolí. Reliéf terénu, geologické, edafické a klimatické podmínky vytvářejí tak na území stepi ekotyp se zcela specifickými vlastnostmi, které u nás nemají obdobu.

5 5 Specifické mikroklimatické podmínky - převažující jižní expozice a specifický geologický podklad a také klimaticko-říční fenomén daný geomorfologií - podmiňují výskyt reliktních rostlinných společenstev a vyjímečný výskyt mnoha druhů organismů. Hadcová hornina svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje výskyt především xerotermofytů, z nichž mnohé jsou zde extrazonálně, mimo oblast svého souvislého areálu, migrantů ponticko-panonských i submediteránních a výskyt drobných, ekofyziologicky zajímavých trpasličích forem některých druhů (nanismu), kterých zde bylo popsáno několik desítek, ale také dealpinských druhů, obývajících nejčastěji severní svahy. Charakter hadcové stepi u Mohelna určují tři hlavní závažné a nápadné skutečnosti: 1) Vznik serpentinomorfóz, tj. rostlinných forem přizpůsobených pozměněným habitem chemickému složení hadcové půdy a jejímu vysokému obsahu hořečnatých sloučenin. 2) Přítomnost přečetných nanismů, tj. zakrslých forem četných teplomilných (respektive i jiných) druhů, které vznikly vlivem nízkého obsahu dostupných živin v hadcových půdách. 3) Výrazný kontrast mezi stepní vegetací panonské květní oblasti na výhřevných serpentinech a v těsném sousedství se nacházející vegetací středoevropské květní podoblasti na studených granulitech a rulách, kde se vyskytují brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), smil písečný (Helichrysum arenarium), pavinec horský (Jasione montana) a jiné elementy květní oblasti hercynsko-sudetské. Mnohé nalezené druhy zde dosahují severní hranice svého rozšíření na jihozápadní Moravě, některé druhy zde mají absolutní severní či severozápadní areálovou hranici: například podmrvka marantova (Notholaena maranthae) je jedinou spolehlivě původní lokalitou tohoto postglaciálního reliktu v rámci ČR. Dalšími druhy na absolutní severní hranici jsou hadimord rakouský (Scorzonera austriaca), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). V izolovaných ostrůvcích Praebohemica zde roste pryšec sivý pravý (Euphorbia seguieriana subsp. minor), starček roketolistý (Senecio erucifolius), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla). Pro několik rostlin je území lokalitou klasickou, tzn. že zde byly poprvé nalezeny a popsány jako nové taxony: Aporella moravica, trávnička obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini), ovsíř luční chlupatý (Avenula pratensis subsp. hirtifolia), kavyl Ivanův pýřitý (Stipa joannis var. puberula), houba špičatička stepní (Galeropsis desertorum). Z hlediska spektra životních forem převládají hemikryptofyty a chamaefyty, méně jsou zastoupeny geofyty a terofyty. Dle ekologických nároků převažují bazifilní druhy, xerotermofyty a heliofilní druhy. Ze seznamu nalezených taxonů nižších rostlin zaslouží pozornost výskyt vzácných druhů lišejníků (Lecanora serpentinicola, Caloplaca dvořákii), společenstev aerofytních řas a překvapivé nálezy silicikolních mechorostů. V bohatém seznamu vyšších rostlin (celkem 6 taxonů) zaujímá prioritu kapradina podmrvka marantova (Notholaena maranthae) - kriticky ohrožený taxon, dále významnými druhy jsou zde sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), ostřice úzkolistá (Carex stenophylla), křivatec český (Gagea bohemica), hadimord rakouský (Scorzonera austriaca), starček roketolistý (Senecio erucifolius), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), kavyl vláskovitý (Stipa cappilata), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl Ivanův (Stipa Joannis), penízek horský (Thlaspi montanum). Z obligátních hadcových taxonů (serpentinofytů) zde roste sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) a trávnička obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini). Ve skalních štěrbinách se vyskytují i bazifilní druhy, například vápnomilné kapradiny: sleziník routička (Asplenuim ruta-muraria) a bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum). V reliktních borech na severních úbočích rostou zástupci migračního proudu dealpinského a perialpinského: brambořík nachový (Cyclamen

6 6 purpurascens), pěchava vápnomilná (Biscutella varia), česnek horský (Allium montanum). Přímo pod rozpálenou stepí byly nalezeny v zaříznutém údolí montánní prvky: růže převislá (Rosa pendulina) a kapradina hrálovitá (Polystichum lonchitis) (SUZA, 1928). Dominantní dřevinou na Mohelenské hadcové stepi je borovice lesní (Pinus silvestris). Na nejextrémnějších místech tyto borovice rostou v zakrslých formách, které ŠILHAVÝ (1948) připodobnil ke kavkazskému taxonu Pinus silvestris hamata ss. auct. Moderní taxonomie tuto formu na Mohelenské hadcové stepi nepotvrdila. Ostrůvkovitě je mezi ně vklíněn dub zimní (Quercus petraea), který měl zřejmě v původní skladbě převahu. Obě dřeviny mají krnící a netvárný vzrůst, jsou roztroušeny skupinovitě až jednotlivě, pouze místy jsou menší plochy zapojených porostů. I když ŠILHAVÝ (1948) uvádí, že jejich stáří je odhadováno na 25-3 let, nejstarší zjištěný věk borovice byl 17 let. Jinak byly nejstarší exempláře až 1 let staré. Po přerušení pastvy na území stepi došlo přirozeným náletem k postupnému rozšiřování borovice a k hojnějšímu vytváření zapojených skupin. V některých částech se dosud vyskytuje v minulosti zcela nevhodně vysázený akát. Význačná je přítomnost teplomilných keřů. Nejhojnější je mahalebka obecná (Cerasus mahaleb), místy vytvářející souvislé skupiny, roztroušeně se vyskytuje ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), vzácně i dřín obecný (Cornus mas) a jalovec obecný (Juniperus communis). Ekologickými podmínkami i charakterem vegetace se odlišuje tzv. skalní step na prudkých jižních svazích od krátko-stébelnaté tzv. pastvinné stepi na náhorní plošině. Právě na pastvinné stepi bylo ve. letech zjištěno největší množství zakrslých trpasličích forem rostlin - nanismů, na skalní stepi se nanismy prakticky nevyskytují. Skalnatá pustinná step je význačná neobyčejně rychlým průběhem období růstu (vizuální změnou). S jarem se pokryje step křiklavou žlutí koberců kručinky chlupaté (Genista pilosa), mochen (Potentilla sp. div.) a hadího moru rakouského (Scorzonera austriaca), dále zde rozkvétají koniklece velké (Pulsatilla grandis), keře mahalebky obecné (Cerasus mahaleb) a jiných. Následuje rychlý vývoj stepních trav a ostřic (Carex), také kavylů (Stipa) a kostřav (Festuca). V létě pak step hýří rozkvetlými porosty česneku žlutého (Allium flavum), hvězdice zlatovlásku (Linosyris vulgaris) a další záplavou v pozdním létě kvetoucích druhů. Území rezervace má mimořádný význam pro ochranu genofondu nejen ČR, ale i celé střední Evropy. Z hlediska botanického je v tomto směru významné i to, že území stepi u Mohelna leží téměř na hranici dvou fytogeografických oblastí, sucho- a teplobytné panonské a středoevropského území lesního. Proto se na tomto styčném území nachází zástupci obou oblastí, což značně přispívá k pestrosti obrazu nejen rostlinného, ale také živočišného, protože mnoho živočichů je vázáno na určité druhy rostlin. V rámci botanického spektra zahrnuje celkový počet zvláště chráněných druhů 16 zástupců, z toho jsou tři kriticky ohrožené druhy rostlin: podmrvka marantova (Notholaena marantae), sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a lopuštík skloněný (Hackelia deflexa). Dále do této skupiny patří 5 silně ohrožených druhů, např. kavyl tenkolistý (Stipa stenophylla) a kavyl chlupatý (Stipa dasyhpylla) a 9 ohrožených druhů a dalších 64 druhů je uvedených v Červené knize (ŘEPKA, 5). Vyskytuje se zde i dalších 37 druhů, které sice nejsou zvláště chráněny dle zákona, ale mají zde vysoký fytogeografický význam: česnek žlutý (Allium flavum), tařice horská (Alyssum montanum), ostřice vřesovištní (Carex eriocetorum) v části Bílá zmola, bílojetel německý (Dorycnium germanicum), pryšec sivý pravý (Euphorbia seguieriana), kostřava nepravá (Festuca pseudovina), strdivka brvitá (Melica ciliata), fialka kopcová (Viola collina). Na území se vyskytuje největší populace silně ohroženého kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla) na Moravě. O velké druhové diverzitě rezervace svědčí i to, že zde bylo zjištěno 76 druhů sinic a řas a 318 druhů rostlinných nanismů.

7 7 Lokalita je i významným stanovištěm živočichů. K významným živočichům se řadí ještěrka zelená (Lacerta viridis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka podplamatá (Natrix tessellata), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix). Na stepi se vyskytuje i sysel obecný (Spermophilus citellus, syn. Citellus citellus). Jeho populace byla velmi slabá, ale v posledních letech se zvětšuje. Vlivem specifických mikroklimatických a edafických podmínek a výjimečného spektra rostlinných druhů je na území vázán vysoký počet bezobratlých, zvláště zástupců blanokřídlých (Hymenoptera): ze 7 ve střední Evropě žijících forem mravenců se jich na tomto území vyskytuje 91 - receptně zjištěno 52 druhů mravenců. Tato rezervace je nejbohatší na výskyt mravenců v ČR a jedna z nejbohatších v Evropě, a to mj. také díky tomu, že se zde nalézají jak submediteránní, tak pontomediteránní druhy, které tvoří cca 1/3 druhů. Většina z nich se zde nachází na severozápadní hranici výskytu. Mezi nejvýznamnější druhy patří Camponotus piceus, Formica gagates a Myrmica deplanata. Lokalita je jedinečným stanovištěm pro rozmnožování hmyzu, zejména opylovačů. Významný je výskyt hmyzích nanismů (u čeledi denních motýlů), hmyzích společenstev na porostech kručinky chlupaté (Genista pilosa) a kavylů (Stipa sp.), teplomilných společenstev sarančí (Acrydoidea) a lepidopter (Zyganediae). Z chráněných druhů je možno uvést především kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), ploskoroha (Ascalaphus macaronius), okáče skalního (Hipparchia briseis), otakárka fenyklového (Papilio machaon) a otakárka ovocného (Iphiclides podalirius). Bylo zde také zjištěno 284 druhů pavouků, z nichž druhů a 3 nové rody byly popsány z území rezervace. Obdobně druhově rozmanité jsou i další skupiny hmyzu (VESELÝ, 2). HISTORIE PASTVY NA ÚZEMÍ MOHELENSKÉ HADCOVÉ STEPI. Biogeocenózy mohelenských stepních lad jsou - a po dlouhé období byly - ovlivňovány činností lidí. Vzhledem k umístění stepi v těsné blízkosti obce byl pro její vývoj významný i postoj obyvatel Mohelna k tomuto unikátnímu biotopu. V dané souvislosti je možno konstatovat, že vztah obyvatel Mohelna k Mohelenské hadcové stepi měl, a stále má, vzhledem k její lokalizaci v bezprostřední blízkosti obce, svá specifika. Často se do něj promítají osobní nebo sdělené vzpomínky obyvatel obce na to, jak to na stepi chodilo v dobách dřívějších. Ty jsou často konfrontovány se stávajícím stavem a s požadavky na ochranu této významné přírodní lokality. V dané souvislosti pak někdy může dojít k tomu, že idealizování let dřívějších spolu s nepochopením zásahů, které na stepi probíhají, nesvědčí jedné ani druhé straně. Proto je nezbytné, aby ti, kteří se starají o ochranu stepi, obyvatele Mohelna o svém úsilí informovali. Informovanost obyvatel by měla vytvářet prostor pro jejich zvýšený zájem o konkrétní realizaci ochranářského managementu. Možnost případně prodiskutovat zásahy prováděné na stepi s pracovníky ochrany přírody vytváří předpoklad k tomu, aby se s nimi obyvatelé Mohelna ztotožnili. To je mimo jiné důležité také pro to, aby stanovené zásady ochrany stepi respektovali a dodržovali. Mezi žhavá témata posledních let patří i pastva ovcí na stepi. Po jejím obnovení na ni řada obyvatel reagovala tak, jak je možné, že napřed se na stepi nesmělo pást a nyní se ovce na step vrací. Většinou jim nedochází, že tento zásah je třeba hodnotit v širších souvislostech. Že pastva zvířat patří mezi základní antropogenní aktivity, významně ovlivňující takto využívané plochy. Z hlediska hodnocení těchto vlivů, působících na step, je třeba vycházet ze skutečnosti, že příroda v okolí Mohelna byla a stále je činností lidí ovlivňována. Spolehlivé literární prameny, dokládající tuto činnost, pocházejí z 18. století, ale lze předpokládat, že vlivy působící na okolí Mohelna jsou mnohem starší. V této souvislosti lze uvažovat o horizontu prakticky celého mladšího holocenního období. Širší oblast Mohelna

8 8 byla součástí pravěké ekumeny, území využívaného zemědělci. V časově mladším horizontu začala kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině na přelomu 11. a 12. století. Rozsáhlé klučení pralesů a osídlení Vysočiny bylo provedeno asi během dvou staletí. Hustota osad po ukončení kolonizace ve 14. století byla podstatně vyšší než dnes, ale později, především v 15. století, četné osady zanikly a mnohé z nich opět zarostly lesem. A právě na lesních porostech byla téměř do konce 18. století tehdejší zemědělská živočišná produkce značně závislá. Lesy poskytovaly pastvu pro skot a ovce i pro výkrm prasat. Např. na panství Brtnice se roku 1622 mohlo ve čtyřech ovčínech chovat 163 kusů ovcí, které se z velké části pásly v lesích. Lesní pastva ovlivňovala lesy v oblasti Vysočiny nejméně 5 až 6 století, na předhůří případně i několik tisíciletí. Proto je možno reálně předpokládat, že i území rezervace bylo ovlivňováno především nahodilou těžbou dřeva a pastvou dobytka. Nejstarší dostupné zmínky o území stepi jsou z roku 1787 z Josefského katastru. K těmto údajům se však nezachovaly mapy. Podklady s mapou jsou k dispozici z roku Převážná část území byla tehdy obecní pastvinou III. třídy, místy se vyskytovaly stromy v řídkém sponu (pastvinný les) a jen část parcely 747 o rozloze 1,7 ha byl řídký les. V té době se zde vyskytovala převážně borovice a dub, který měl výraznější zastoupení než v současnosti a v příhodnějších místech převažoval nad borovicí. Jarní pastva ovcí, koz a krav byla na stepi provozována již v minulém století. Údaje o jejím ukončení nejsou přesné a často si výrazně odporují. Ještě v roce 1924 konzervátor stepi R. Maximovič označuje za majitele pozemků stepi obec Mohelno s tím, že pozemky byly dosud obecnou pastvinou a teprve v poslední době byly převedeny do lesní půdy. S tím souvisí i často uváděná informace, že soustavná pastva na stepi byla ukončena do konce. let (nejpozději do roku 1933). I přes toto tvrzení je možno doložit, že zájem o pastevní využívaní stepi pokračoval i v následujícím období. Například když prof. Podpěra doporučil ministerstvu školství a národní osvěty, aby území stepi bylo prohlášeno za přírodní rezervaci, zastupitelé Mohelna v témže roce navrhovali nadále využít step jako pastvinu pro společnou pastvu skotu, ovcí a koz. Rudolf Dvořák, velký příznivec stepi, byl v té době přesvědčen, že zahájení pastvy v květnu 1927 podpoří celé obecní zastupitelstvo a step bude zatížena pastvou několika stovek zvířat. V daném kontextu je podstatné, že pastva na stepi byla sice v daném časovém horizontu hodnocena jednoznačně negativně, ale prakticky nikdo vliv pastvy na biotop stepi nesledoval. Určitou výjimkou byl Suza, který se zabýval i vlivem pastvy na specifický výskyt nanismů na stepi. Domníval se, že jedním z faktorů, ovlivňujících jejich vznik, je i neustálé okusování jejich čerstvých výhonků ovcemi. K upřesnění termínu pastvy ovcí na stepi může posloužit i jeho poznámka z roku 1928 k útvaru krátko-travnatých stepních pastvin: "Stromy a křoviny tu chybí....jsou z větší části roku spásány ovcemi." (SUZA, 1928). Snahy o ochranu stepních porostů vyloučením pastvy se často u laické veřejnosti setkávaly s negativními reakcemi. Například v roce 1928 vyšel v novinách "Obrana a rozhledy venkova" v rubrice "Z našich krajů" anonymní článek, jehož autor hned v úvodu píše: "...Nám, občanům zde usazeným, jest toto náhlé volání po ochraně naší květeny velmi divné. Rostliny ony se zde vyskytují od nepaměti bez ochrany na těchto stepích. Zde se pásávalo až 15. ovcí místních občanů a velkostatku a rostlinky ty se přes to uchovaly dodnes." S tímto názorem však ochránci stepi nesouhlasili. Například NOVÁK (1937) konstatuje, že negativní činnost člověka na hadcových lokalitách, jako například lámání kamene, jejich osazování akátem nebo zalesňování jinými nevhodnými dřevinami, pasením nebo jinou devastací může vést k výskytu hadcových lokalit bez hadcové vegetace. Nesystematická pastva na stepi je doložena i v dalších letech. 1. srpna roku 19 doc. Josef Kratochvíl v dopise upozorňuje na poškozování stepi (in VESELÝ, 2). Uvádí, že v západní části stepi se každodenně pase 4-6 kusů hovězího dobytka a že byla tato část

9 9 proponované rezervace spasena až na drn a rozryta od dobytka. V témže roce obec žádala o povolení pastvy v západní části stepi (pás mezi Velkou roklí a silnicí k Papírně - dnes vedoucí k přehradě). Snahy o využití stepních porostů pro výživu zvířat pokračovaly i v následujících letech se obrací starosta Mohelna dopisem na Prof. Bayera: "Vzhledem k tomu, že opět letošního roku je na hadcové stepi blíže pozemků rolníků mnoho trávy a občanstvo nemá pro krmení svého dobytka dostatečné množství krmiva, žádáme Vás o svolení, bychom mohli tuto trávu občanům pronajmouti jako roku loňského." K vyžínání dostal souhlas od doc. Zlatníka, ale jen v bezprostředním sousedství polí, aby nedošlo k narušení ploch, na kterých probíhal výzkum. Negativní postoj místních obyvatel k těmto omezením přetrvával i v následujících letech. Například proti zákazu pastvy se, mimo jiné, odvolával v dopise místní mlynář J. Tkaný: "Co se týče naší nešťastné reservace...znemožněním pastvy veškerého dobytka je znemožněno podnikání a také místní chudina jest donucena krásti v poli jeden druhému čímž se méně sklízí a nelze odevzdávati tolik kolik při rekvizici se žádá." Praktická ochrana stepi se začala realizovat až v roce Teprve byl totiž na stepi ustanoven první hlídač (E. Adam). V pokynech pro hlídání stepi bylo jako zvlášť hrubé porušení rezervace uvedeno vyhánění a pasení dobytka nebo drůbeže. Následně ve výkazu strážní služby za rok 1944, který hlídač stepi nazval "Stručný výkaz o tom, co se na rezervaci stalo a co jsem od lidí slyšel", je mimo jiné uvedeno: "Srpen. Ženské zase chtěly trávu pro dobytek a nabízely i cigarety, jenom abych jím dovolil aspoň něco nažnout, prý tím reservace nijak neutrpí a tráva prý lepší poroste. Dříve prý se tráva vždy prodávala a i se tam dobytek pásl a teď prý najednou nic a zase začaly s bolševiky Září. Stále ještě obtěžovaly ženské pro tu trávu. Nic jim to ovšem nepomohlo všechno to nadávání. Ku konci měsíce začalo pasení dobytka. V začátku jen na obecním pozemku, ale pak někteří pásli i na rezervaci. Říjen. Pro pasení dobytka bylo dáno 7 pokut. Prosinec. Teď člověk nic neslyší jenom až přijdou bolševici, tak prý bude po rezervaci a bude prý se tam pást zase jen dobytek jako dříve." (VESELÝ, 2). Ochranné podmínky a výměru státní přírodní reservace "Mohelenská hadcová step" stanovilo ministerstvo školství, věd a umění dne 11. prosince Zveřejněny byly v Úředním listu republiky Československé, rubr. "Úřední sdělení" dne Přesto i z této doby je možno doložit (jistě jako výjimku) pastvu krav na území rezervace (fotografie z roku 1955). A není to jediné svědectví. I POVOLNÝ (1955) ve své práci uvádí: "Svědectvím tohoto postoje (negativní postoj místních obyvatel) je i dnes skutečnost, že i přes prohlášení stepi za státní rezervaci se tu nerušeně pase dobytek, seče tráva a úspěšně bují vysazený akát." Jak je vidět, historie stepi do uvedeného časového horizontu byla, zjednodušeně řečeno, historií snahy o maximální ochranu tohoto vzácného území. Toto úsilí bylo doprovázeno snahou o minimalizaci antropogenního narušování stepních porostů. Z praktického hlediska to mimo jiné představovalo i ukončení pastvy v areálu rezervace. I při pominutí hodnocení vlivu tehdejší pastvy na step (při deficitu podkladů prakticky jiné řešení není ani reálné) je zřejmé, že šlo o vážný zásah ovlivňující prostředí stepi. Je možno předpokládat, že i tento zásah se podílel na vývoji, ke kterému na stepi v následujících letech docházelo. V delším časovém horizontu posledních let zde byl postupně prokázán zvýšený výskyt keřů a stromů a na náhorní plošině docházelo k přerůstání travních porostů. Následně docházelo k snížení druhové diverzity rostlin na stepi, k vytlačování původních heliofilních zástupců zástinem stromů a změně mezidruhových vztahů na ploše náhorní plošiny, změně

10 chemizmu půdy (okyselení), změně vlhkosti prostředí, tvorbě humusu apod. Je možno předpokládat, že uvedené změny souvisí mimo jiné i s nedoceněním podílu lidské činnosti na vytváření ekologické stability stepi. Uvedené změny se postupně staly podnětem k přehodnocení systému péče o step. Od roku 1988 byla v rezervaci prováděna redukce borovice a akátu a část náhorní roviny byla nepravidelně kosena. Řešení přerůstání travních porostů na náhorní plošině kosením mělo však výrazná omezení. S ohledem na členitost terénu nebylo možno pokosit celou plochu a odstranění porostu bylo nárazové. To neumožnilo stepním druhům se na kosených stanovištích dostatečně prosadit a navíc kosení probíhalo zpravidla v době, kdy specifické mikroklimatické podmínky, převažující jižní expozice a specifický geologický podklad neumožnil následný obrůst. Pokosená plocha pak zpravidla začala sporadicky obrůstat až v září. Navíc uvedený zásah neřešil zvýšený výskyt keřů na ploše stepi. Proto byla postupně zvažována možnost obnovy pastvy na náhorní plošině stepi. Poprvé byla tato varianta řešena při zpracování plánu péče o step v roce Protože názory účastníků tohoto jednání nebyly jednotné, obrátilo se s tímto problémem krajské středisko Státní památkové péče a ochrany přírody v Brně roku 1988 na Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o jednu z nejvýznamnějších rezervací v bývalé ČSSR, žádalo brněnské pracoviště Prahu o konečné rozhodnutí s tím, že by bylo vhodné zvážit zadání řešení současného stavu rezervace některému výzkumnému ústavu obdobně, jako se provádějí studie na opravu historických objektů, "neboť rezervace je v havarijním stavu obdobně jako mnohé historické objekty". V odpovědi z bylo konstatováno, že v historických dobách větší rozvoj teplomilných společenstev na území rezervace podnítil člověk mýcením lesa a pastvou. Proto se mohly stepní enklávy udržet ve větším rozsahu než byly před nástupem člověka až do nedávné minulosti. Nejedná se tedy o naprosto přirozený ekosystém, který je v rovnováze se svým prostředím. Byl ovlivněn pastvou, výsadbou borovice a v posledních letech i výstavbou přehrady, která změnila hydrologický režim řeky a pravděpodobně způsobila i zvýšení vzdušné vlhkosti, které urychluje zarůstání stepi dřevinami. Závěrem je pak konstatováno, že při ponechání rezervace "samovolnému" vývoji by se silně zredukoval prostor, v němž mohou stepní druhy přežít a tím by se z celostátního hlediska ohrozila jejich existence (VESELÝ, 2). Ochranářský plán Mohelenské hadcové stepi na léta proto počítal s realizací extenzívní pastvy v horní, pastvinné části stepi. Redukce stepního porostu náhorní plošiny pomocí pastvy ovcí byla zahrnuta i do plánu péče na období V zásadách péče, zahrnujících desetiletý horizont , bylo již konstatováno, že území rezervace je typickým příkladem člověkem ovlivněných přirozených společenstev, jejichž dlouhodobé udržení je podmíněno trvalou péčí. Hlavní předmět ochrany této lokality byl charakterizován jako ochrana xerotermních reliktních společenstev na hadcovém podkladě v jižně situovaném amfiteátru nad meandrem řeky Jihlavy (VESELÝ, 2). Za místní zvláštnost byly označeny nanismy rostlin a živočichů, vyvinuté díky specifickému mikroklimatu a extrémním, zejména edafickým podmínkám. Konstatuje se, že se zde nachází bohaté spektrum teplomilné flóry a široká škála fauny zasluhující ochranu. Za významnou je označována i reliktní populace borovice lesní. V závěru se uvádí, že tato lokalita je zcela jedinečným a nezastupitelným stanovištěm rozmnožování hmyzu z širokého okolí, a to zejména opylovačů. Za cíl ochrany bylo označeno zachování unikátních, zejména xerotermních společenstev flóry a fauny, a to především populací chráněných druhů a zamezení nežádoucí sukcese a eliminace nežádoucích antropogenních vlivů (ničení vegetace, sběr živočichů, zavlékání nepůvodních druhů, znečišťování odpadky apod.). Za cíl ochrany byly označeny

11 11 také důležité reprodukční funkce lokality pro rostlinné a živočišné taxony, zejména pro hmyz. Za významný úkol bylo stanoveno obnovení xerotermních společenstev v místech po vykácení borovice a pokus o renesanci původního režimu využívání, tj. pastvy ovcí a koz. Za negativní vlivy a možná nebezpečí dalšího ohrožení rezervace byly mimo jiné uvedeny i vlivy spojené s výstavbou přehradní nádrže, tj. změny v průtocích v řece Jihlavě, které mají za následek m.j. zarůstání břehu keři a stromy a omezení odnosu sutě z meandru. K dalším možným nebezpečím bylo zařazeno i trvalé zarůstání území višní mahalebkou a dřišťálem na místech obnažených po borovici lesní. Za neopominutelné byly označeny i splachy z okolních polí, které způsobují eutrofizaci zejména horních partií rezervace a roklí (MATUŠKA, 1996). Do hlavních biotechnologických zásahů a ochranářských opatření byly zařazeny: řízená pastva na všech travnatých plochách a kosení nedopasků na ploše pastvinné stepi; v případě, že se neuskuteční pastva, pravidelné kosení náhorní roviny 1 x ročně; odstranění nežádoucích dřevin; redukce borovice lesní; prosvětlení porostu na bázi svahu (keřové i stromové patro). Za nejvhodnější formu péče o pastvinnou step bylo považováno obnovení pastvy. Ve výše uvedených souvislostech je nutno podotknout, že plán péče na období (MATUŠKA, 1996) byl Matuškou vytvořen na základě četných jednání, na kterých se účastnila řada odborníků, takže forma péče o step v uvedeném období byla založena na široké kolektivní shodě. Myšlenku obnovit pastvu na Mohelenské hadcové stepi prezentoval pracovník brněnského pracoviště AOPK ČR Ing. Petr Matuška v denním tisku (Mladá fronta dnes) již v roce Na základě tohoto sdělení jsem se s ním zkontaktoval. Po tom, co jsme si ujasnili, že máme stejný názor na management údržby pastvinné stepi, jsme se domluvili, že tuto myšlenku zrealizujeme. Protože jsem byl přesvědčen, obdobně jako všichni odborníci, kteří v předchozích letech pastvu na stepi doporučovali, že je naprosto nezbytné zabezpečit podrobné a trvalé sledování dosažených změn a to minimálně na úrovni vegetace, zahájil jsem monitoring stavu porostů pastvinné stepi již v roce 1995 (dva roky před plánovanou pastvou). Využití pastvy pro obnovu porostů v chráněných územích bylo v tomto období relativně novou formou managementu. Možná i proto jsme museli překonat řadu problémů z nichž nakonec nejvážnější byly spojeny se zajištěním zvířat. O tom, že se nám je nakonec podařilo překonat, svědčí skutečnost, že 15. května roku 1997 se ovce na Mohelenskou hadcovou step vrátily a každoroční pastva na stepi je realizována doposud. S využitím pastvy při údržbě NPR Mohelenská hadcová step počítá i Plán péče o národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step a její ochranné pásmo na období 6-15 (SLAVÍK, 5). V dlouhodobém cílu péče se konstatuje, že zachování unikátních, zejména xerotermofilních společenstev ve specifickém prostředí, populací chráněných, ohrožených a jinak významných druhů je v případě NPR Mohelenská hadcová step do značné míry podmíněno blokováním nežádoucí sukcese a eliminace nežádoucích antropogenních vlivů. A že hlavním prostředkem k tomu je především úspěšná obnova dřívějšího způsobu využívání území, tj. regulovaná extenzivní pastva ovcí a koz. V daných souvislostech je zde obnovená pastva spolu s rozsáhlou asanací borovic vnímána jako zásah zcela klíčový pro budoucí osud Mohelenské hadcové stepi. Je hodnocena jako optimální způsob údržby úzkolistých suchých trávníků na náhorní plošině a mírnějších svazích. Pro další období (vymezené plánem péče) se počítá s pokračováním pastvy s tím, že jako vhodný pastevní

12 12 režim se jeví přepásání jednou za dva roky celé pastviny, případně střídavé pasení po polovinách pasené plochy ve dvouletém cyklu. Jako možná alternativa je zvažována jak volná pastva (s pomocí elektrického ohradníku), tak časově omezená pastva, realizovaná pomocí pasteveckých psů. Jako jediná závažnější kolize ochranářských zájmů plánovaných na území Mohelenské hadcové stepi je v plánu péče zmíněn odlišný náhled na péči o travinobylinné porosty na pastvinné stepi z hledisek botanických a entomologických. Někteří entomologové pastvu prezentují jednostranně jako zásadní faktor, který způsobil citelný úbytek řady druhů denních motýlů, ale i jiných skupin hmyzu, např. některých rovnokřídlých. Vzhledem k nedoloženým důkazům, že pastva je hlavním faktorem který nepříznivé změny ve složení entomofauny způsobil, a že radikální doporučení, navrhovaná některými entomology, jsou pro management území z pohledu péče o fytocenózy a rostlinné druhy vesměs nevhodná či v praxi nerealizovatelná, nebyl tento rozpor v plánu péče zohledněn (SLAVÍK, 5). V současné době platný Plán péče o národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step a její ochranné pásmo na období -22 navazuje na předchozí a v podstatné míře přebírá i zásady managementu péče o step. Významnou změnou je rozšíření území stepi. U ZCHU (zvláště chráněného území) došlo k rozšíření z 51,21 ha na 9,51 ha a u OP (ochranného pásma) z 8,89 ha na 11,77 ha. V návaznosti na zařazení lesních porostů do ZCHU je do stávajícího plánu nově zařazena i péče o lesy a novými prvky managamentu jsou i výsadba dřevin a úhorové hospodaření. Pastva a sečení byly nově zařazeny do využívání ochranného pásma a byla rozšířena i plocha ZCHU, na které je realizováno sečení. V aktuálním plánu péče je také rozšířeno spektrum druhů, jejichž výskyt bude na stepi redukován. Kromě trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) bude redukován i javor jasanolistý (Acer negundo), šeřík obecný (Syringa vulgaris), ořešák černý (Juglans nigra) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) (HORT a SLAVÍK, 8). Jak vyplývá z historie pastvy ovcí na Mohelenské hadcové stepi, hodnocení jejího vlivu na biotop stepi se výrazně lišil. Zjednodušeně se dá říci, že hodnocení pastvy vždy přímo souviselo s jejím zaměřením. Rozhodující bylo, zda step tu byla jako obecní pastvina pro zde se pasoucí zvířata, nebo zda ovce tu budou pro step. Posouzení vlivu pastvy ovcí na step z období, kdy sloužila jako obecní pastvina, není možné, protože vliv pastvy na step nebyl hodnocen. Zpětné hodnocení je ztíženo i tím, že na stepi se nepásly jen ovce, ale jednalo se o smíšenou pastvu skotu, ovcí a koz. K dispozici nejsou ani údaje o počtu zvířat, která se na stepi pásla. A to je dost významná informace, protože počet pasoucích se zvířat může ovlivňovat stav porostů na jakékoliv lokalitě, a tím spíše na tak extrémním stanovišti jako je hadcová step, a to jak pozitivně, tak i negativně. Dostupné údaje o počtu pasených zvířat na stepi se výrazně liší a navíc nejsou k dispozici přesné údaje o ploše, na které se páslo. V současné době navíc rozsáhlé plochy rezervace a jejího okolí, které byly dříve paseny, jsou zalesněny. Stanovení optimálního managementu pastvy realizovaného na pastvinné stepi proto nemůže vycházet ze starších údajů a je nutné jej stanovit na základě nových poznatků. Pastvu je také nutné posuzovat v návaznosti na realizovanou redukci stromového krytu, protože pastva je v dané souvislosti integrujícím prvkem, který má mimo jiné za úkol i obnovu xerotermofilních společenstev na dříve zastíněných plochách. Stupeň zarůstání území NPR Mohelenské hadcové stepi lesními společenstvy hodnotil v roce 5 Štěpán Malach. Provedením analýzy stavu porostu z leteckých snímků z let 195, 1968, 1984 a 4 se mu podařilo s určitou limitující přesností stanovit míru zarůstání území NPR Mohelenské hadcové stepi v průběhu posledních cca 5 let. Z hodnocení vyplynulo, že celé území bylo roce 195 zalesněno z 16, %, v roce 1968 z 32,9 % a v roce

13 již z 61, %. Po sérii řízených regulací (zejména kácení borovice a akátu), které mají počátky v roce 1988, bylo sníženo zalesnění celého území rezervace 4 na 43,2 % (stav podle leteckého snímku z roku 4). Z hodnocených podkladů vyplynulo, že zásahy byly omezeny většinou pouze na jádrovou část území, tzv. amfiteátr, kde bylo sníženo zalesnění oproti 57,2 % v roce 1984 na 35,4 %. Naproti tomu část rezervace oddělená serpentinou silnice Mohelno-Dukovany a na tzv. Askalafovu vrchu byla v roce 4 zalesněna ve srovnatelné úrovni, na jaké byla v roce Míru zarůstání stepi v hodnocených obdobích dokládají přiložené tématické mapy (MALACH, 5). Autor pokládá redukci porostu za přínosnou, současně však dospěl k názoru, že plochám, na kterých byla provedena redukce lesních společenstev, je třeba věnovat soustavnou péči. A to obzvláště těm, které byly součástí již zapojeného porostu, protože odlesněním jsou právě na těchto plochách poskytnuty příhodné podmínky pro rozvoj keřových porostů (MALACH, 5). Aktuální situaci v jednotlivých letech dokumentují i reálné letecké snímky. První letecký snímek odpovídá stavu (dokumentovanému MALACHEM (5) řádově v roce 4, druhý dokládá aktuální stav zalesnění (9). Na snímku je patrná redukce, ke které došlo v časovém rozmezí od roku 4 do roku 8. Redukce probíhala i v roce 9, ale ta byla jen dílčí a týkala se především porostů kolem turistické cesty vedoucí z centrální části stepi k řece. Plocha stepi (čtverce D/E_5/6), na které byla provedena redukce lesních společenstev (stav k )

14 14

15 15

16 16 Stav porostů NPR Mohelenské hadcové stepi v roce 4 Stav porostů NPR Mohelenské hadcové stepi v květnu roku 8

17 17 Výrazná redukce stromového krytu, která je na stepi systematicky prováděna od roku 1988, a obnovení pastvy na stepi v roce 1997 jsou zásahy, které se významně podílí na vývoji tohoto biotopu. Proto je naprosto nezbyté jejich vliv sledovat a vyhodnocovat. Nesmí se opakovat situace, kdy podcenění této nutnosti již jednou nastalo. Spolu se statutem zvláště chráněného území došlo na stepi k nastolení odlišného způsobu obhospodařování a k ukončení pastvy, aniž by byly současně vyhodnocovány změny, ke kterým tyto kroky vedly. V důsledku ukončení pastvy a dalších změn (jakými byla například výstavba vodního díla Dalešice a s ní spojené změny v dynamice vláhových a teplotních poměrů) však více jak polovina padesátihektarového území zarostla. Hustý porost borovic, dřišťálu, akátu a hlohu bránil rozvoji chráněných teplomilných rostlin a hmyzu, kvůli nimž je území chráněno. S uvědoměním si této skutečnosti jsme proto zahájili monitoring území, na kterém se výhledově počítalo s pastvou již v roce 1995 (dva roky před obnovením pastvy na stepi). Cílem monitoringu bylo zdokumentování stavu biotopu náhorní roviny stepi před pastvou s tím, že tento stav měl sloužit jako výchozí (kontrolní) pro následné hodnocení účinku pastvy na obnovení xerotermních rostlinných a živočišných společenstev stepi. Dokumentování změn zaznamenaných na biotopu přepásaných ploch je realizováno každoročně až do současné doby (roku 9). Při výběru hodnotících kritérií byl zohledněn komplexní pohled na fenomén pastvy v chráněné oblasti. Vycházeli jsme z toho, že komplexní přístup k hodnocení managementu údržby chráněných území, do nějž jsou zapojena zvířata, je zpravidla zanedbáván. V prvé řadě je to v důsledku rozdílného hodnotícího pohledu na pastvu jako takovou. Jak již bylo zmíněno výše, podstatné je, jestli je na ni pohlíženo z pohledu ochrany přírody, nebo z pohledu zemědělské výroby. Prakticky se to projevuje přístupem hodnotitelů, formovaným především jejich profesním zaměřením a v neposlední míře také jejich odborností (specializací). Jen vzácně dochází k tomu, že vyhranění specialisté jsou ochotni připustit a následně také přistoupit na integrující pohled na danou problematiku. To znamená, že jsou ochotni racionálně řešit situaci, kdy každý má svou pravdu a proto není ochoten diskutovat s protistranou, která tomu podle nich nemůže rozumět. V konečném důsledku to zpravidla vede k tomu, že mezi hodnotící faktory nejsou zařazeny ty, které se přímo týkají zvířat. Tento faktor je v plánech péče (a následně i při jejich realizaci) opomíjen. Účinnost plánů péče je posuzována podle inventarizací (inventarizačních průzkumů) zaměřených na flóru a faunu, přičemž například ovce a kozy do zástupců fauny, kterou je třeba také sledovat, nejsou zařazovány. Jediná a nejčastější hodnotící kritéria, která jsou s touto skupinou spojována, jsou frekvence a délka pastvy a pastevní zatížení dané lokality. Při tom je třeba si uvědomit, že kritéria zahrnující tzv. zootechnické faktory jsou pro účinnost pastvy rozhodující jak při produkční pastvě, tak i (a to zejména) při mimo-produkční pastvě. Ale ty není možno bez zohlednění specifických požadavků pasených zvířat (při respektování ochranářských cílů) objektivně stanovit. Proto byly do komplexu faktorů, hodnotících vliv pastvy na biotop NPR Mohelenská hadcová step, zahrnuty i ty, které přesto, že jsou důležité, bývají často opomíjeny. REALIZACE PLÁNU PÉČE NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP V OBDOBÍ Průběh a dílčí hodnocení realizace plánu péče obsažené v této kapitole se zaměřuje na zásahy prováděné na biotopu tak zvané pastvinné stepi a související s obnovenou pastvou. Primárně vychází z podkladů AOPK ČR v Havlíčkově Brodě, resp. z podkladů Správy CHKO Žďárské vrchy. V této kapitole jsou prioritně prezentovány závěry pracovníků AOPK ČR, formulované na základě stavu biotopu při jeho přebírání po ukončeném zásahu, prováděném smluvně na objednávku příslušného pracoviště ochrany přírody v dimenzích platného plánu péče. Hodnocení managementu pastvy v NPR Mohelenská hadcová step,

18 18 uvedené v následující kapitole, vychází z výsledků získaných při terénním výzkumu. Hodnocení realizace jednotlivých kroků plánu péče pracovníky agentury se může do určité míry lišit od pohledu, který na jejich realizaci mají členové výše představeného týmu, protože jejich hodnocení zpravidla vychází z detailnějších podkladů získaných, jak již bylo řečeno, při dlouhodobé práci v terénu. Nejvýznamnější změnou v managamentu ochrany stepi bylo obnovení pastvy. Jak již bylo uvedeno, ovce se na Mohelenskou hadcovou step vrátily v roce Ve dnech byl na náhorní rovině stepi instalován elektrický ohradník. 3 ovcí bylo dovezeno na step a po krátkém období, kdy si na menší ploše zvykaly na elektrický ohradník, byly vypuštěny na celou ohrazenou plochu. Ovce byly na ploše náhorní roviny ponechány volně po celý den. Jen v době nejvyšších poledních teplot a na noc byly uzavírány do ohrady na pokraji lesa, kde měly k dispozici přístřešek pokrytý pogumovanou plachtou. Vzhledem k tomu, že produkce biomasy byla v roce 1997 nadprůměrná, bylo základní stádo doplněno o dalších kusů. V průběhu pastvy se narodila čtyři jehňata, z nichž byla tři úspěšně odchována (jedno jehně, pocházející z dvojčat, bylo bezprostředně po porodu zalehnuto). Pastva ovcí na stepi měla charakter extenzívní pastvy, to znamená, že ovce nedostávaly příkrm (s výjimkou sena, které dostaly jednorázově po přesunu na step), takže do ekosystému stepi nebyly vnášeny žádné živiny, ale naopak pastva měla redukční charakter. Pastva byla ukončena v září odvozem ovcí (19.9.), odstraněním ohradníku a odstraněním trusu z noční ohrady mimo území rezervace ( ). Plocha, na které proběhla pastva, byla nerovnoměrně vypasena, ale bez narušených míst, na kterých by došlo k porušení drnu. Selektivní přepasení plochy bylo pozitivní, protože ovce redukovaly především nepůvodní rostlinná společenstva, která se vyskytovala na místech, na kterých docházelo ke splachu živin z hraničních polí, resp. na ploše hraničního pole, která byla zahrnuta do rezervace. Všichni, kdo byli zainteresováni na tomto projektu, si uvědomovali, že k zásadním změnám dojde až po několikaletém opakování pastvy a že bude naprosto nezbytné průběžně vyhodnocovat všechny dosažené změny (VESELÝ, 2). Souběžně se zahájením pastvy probíhala v roce 1997 na ploše stepi i redukce borovice lesní (na ploše o velikosti cca 4-4,5 ha), redukce keřů (6 ha) a likvidace akátu (,6 ha). Největší redukce borovice byla provedena v západní části náhorní roviny, kde měl porost charakter souvislého pokryvu. Na ploše byly ponechány jako ojedinělé solitéry stromy borovice lesní, vykazující znaky hadcového ekotypu a jalovce. Ponechána byla i skupina borovic v prostoru noční ohrady pro zajištění stínu ovcím. Z pohledu ochrany stepi bylo nepříjemné, že se tato akce neobešla bez negativních jevů (narušení půdní vrstvy a průtahy v odklizu dřevní hmoty a klestu z plochy rezervace). Pastva pokračovala i v následujících letech. Přehledné schéma termínů zahájení a ukončení pastvy, počtů pasených zvířat a forem použitého managementu pastvy je uvedeno v kapitole Zvolené metody. V roce 1998 byla ohrada instalována ve dnech a bylo přivezeno 42 bahnic a 36 jehňat. Zvířata byla vypuštěna na plochu Vzhledem k nedostatečným srážkám byl počet zvířat snížen o 25 jehňat a byla odvezena i zbylá zvířata. Technické vybavení pastviny pak bylo následně odstraněno do I v tomto roce probíhala redukce dřevin (v části amfiteátru ležícím nad zákrutem "Čertova ocasu"). V témže roce bylo provedeno dovytyčení hranice části NPR navržené k rozšíření a byla provedena stabilizace lomových bodů plastovými, resp. železnými mezníky. V roce 1998 došlo také k významné organizační změně. Příkazem ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) č. 17/98 ze dne , upřesňujícím působnost středisek AOPK ČR, byla správa NPR Mohelenské hadcové stepi s účinností od převedena z brněnského střediska AOPK ČR na středisko Havlíčkův

19 19 Brod. Tento převod si vyžádal jednání řešící technické zabezpečení pastvy ovcí pro následující léta, které proběhlo na pracovišti AOPK ČR v Brně (VESELÝ, 2). V březnu až květnu roku 1999 byla ve střední části amfiteátru provedena redukce křovin (na požadovanou pokryvnost v rozsahu cca 5- %). Pokračovala i likvidace výmladků trnovníku akátu na plochách po předchozích zásazích. Pozornost byla věnována i obnově značení naučné stezky (tabulí), které byly zničeny návštěvníky rezervace. Práce spojené s přípravou pastvy (související především s instalací ohradníku) proběhly v období , kdy bylo na step přivezeno 15 ks ovcí bylo stádo doplněno 3 kozami, z nichž vzápětí ve stádu zůstal (až do skončení pastvy) jen jeden kus. Pastva probíhala vzhledem k menšímu počtu zvířat až do , kdy byla zvířata odvezena. Tentýž den byl také odstraněn trus z noční ohrady a demontováno a odvezeno technické zařízení. V průběhu pastvy v červenci a srpnu 1999, bylo na ploše,3 ha provedeno pokosení expanzních druhů bylin, které zvířata nepřijímala (především třtiny křovištní - Calamagrostis epigejos, pcháčů a bodláků). Vzhledem k nízkému zatížení pasené plochy a vyšším srážkám nepřinesla pastva očekávané výsledky: na ploše zůstalo značné množství stařiny. Proto bylo v listopadu 1999 na 4 ha provedeno překosení nedopasků. Pokosení nedopasků zajistila firma Agrometal Mohelno běžnou mechanizací (rotační traktorová sekačka, sběrný vůz) začátkem listopadu. Pokosená hmota byla vyvezena mimo plochu NPR. V roce pastva proběhla v termínu od.5. do Odklizení zařízení, přístřešku a trusu z noční ohrady bylo provedeno do Podle vyjádření pracoviště AOPK ČR v Havlíčkově Brodě bylo dosaženo víceméně stejnoměrného přepasení celé plochy s několika výjimkami v dolní části pasené plochy. Významnější plochy nedopasků byly následně pokoseny ruční mechanizací. Z toho důvodu chtěla AOPK ČR zahájit pastvu v roce 1 co nejčasněji a realizovat ji s vyšším tlakem na spodní část pasené plochy. Pokračovala i likvidace vysokostébelných porostů expanzních druhů - souvislých porostů třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). Pokosení o celkové výměře,6 ha bylo realizováno v červenci. Pokosená hmota byla ihned odstraněna z plochy NPR. Při hodnocení tohoto kroku bylo konstatováno, že zásahy (zvláště na plochách s třtinou křovištní - Calamagrostis epigejos) je třeba opakovat až do úplného odstranění daného druhu na ploše. Předpoklad dosažení stanoveného cíle byl spojován s důsledným vyhrabáním pokosené plochy a odstraněním stařiny. Jen tak by mohla být expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) zastavena přímo v počátku. Jako nová varianta likvidace souvislých maloplošných ohnisek třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) byla vyzkoušena možnost jejich postřiku herbicidem Roundupem s tím, že výsledky bude možno posoudit až v příštím roce. V roce byla opakovaně řešena i nutnost zabezpečení strážní služby na mohelenské stepi. Po zhodnocení stávající situace bylo konstatováno, že strážní službu je třeba zajistit na smluvním základě mimo program péče o krajinu. Pastva ovcí na ploše náhorního plató a přilehlých mírných svahů byla v roce 1 zahájena a ukončena Nepodařilo se tak realizovat záměr stanovený v roce, a to zahájit pastvu v roce 1 co nejčasněji. Pozdní zahájení pastvy (technické potíže, pozdní termíny bahnění) tak opět způsobilo částečné zaschnutí vegetace v prvním období pastvy. Po zhodnocení průběhu pastvy v roce 1 pracovníci AOPK ČR konstatovali, že dlouhodobá pastva při nízkém zatížení nepřináší žádoucí efekt odstranění stařiny a proto je alespoň zpočátku nutno pást při vyšším zatížení (min. 5 7 ks/ha). Dále dospěli k závěru, že pozdní pastva (červenec, srpen) neodstraní stařinu ani netlumí expanzivní druhy (třtinu křovištní - Calamagrostis epigejos, ovsík vyvýšený - Arrhenatherum elatius), ale naopak velmi pozdní pastva poškozuje ostřici nízkou a jiné významné druhy.

20 Proto pro následující roky doporučili pokračovat v pastvě, ale s tím, že je třeba dbát na včasné zahájení pastvy (1. 5. května) a současně zajistit v období květen, červen a polovina července pastvu 6 ks ovcí na ploše 8 ha. Vzhledem k pozdnímu termínu zahájení pastvy nebyly v roce 1 pastvou ovcí výrazněji tlumeny porosty ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Tento nedostatek byl následně částečně eliminován jejich pokosením na ploše o celkové výměře,4 ha. Vzhledem k nedostatečné komunikaci byly v tomto roce kosením zasaženy i některé monitorovací plochy. V roce 2 byla pastva zahájena Během pastvy vyvstala potřeba pokosení přestárlých porostů třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), pokosená hmota byla bezprostředně z plochy NPR odvezena. Pastva byla ukončena k 3.7.2, po jejím ukončení byl odklizen ohradník, zrušen přístřešek a odvezen trus z prostoru noční ohrady. Výsledek pastvy byl opět pozitivně hodnocen především ve vazbě na plochu náhorního plató a okolí noční ohrady, s tím, že níže ležící plochy byly opět spásány podstatně méně intenzivněji. Zatížení pastviny bylo hodnoceno jako vcelku vyhovující. Pro následující rok (3) bylo doporučeno zahájení pastvy co nejdříve (už na přelomu dubna a května). Současně bylo konstatováno, že ke spasení dolní části pastviny bude zřejmě nutno provést dílčí přehrazení. Negativním prvkem roku 2 byla avizovaná změna ve výkonu strážní služby. Pracovníci AOPK ČR upozorňovali na skutečnost, že vzhledem ke změně ve výkonu strážní služby v NPR v roce 3 lze předpokládat zvýšené poškozování NPR a porušování ochranných podmínek návštěvníky. V dané souvislosti proto považovali za naprostou nezbytnost iniciovat okamžitá jednání vedoucí k zajištění strážní služby. Pastva v roce 3 byla zahájena navezením ovcí do ohradníku.5.3. Zpočátku byla pastva prováděna v západní části plochy, byl ohradník rozšířen na celkovou výměru. Dne musel být ke stádu přidělen stálý ovčák, protože ovce nerespektovaly elektrický ohradník a unikaly z něj ven (pastva na atraktivnějších plochách v sousedství NPR). Vzhledem ke zestárnutí a zaschnutí vegetace byly ovce odvezeny a téhož dne byla odstraněna všechna technická zařízení. Trus z noční ohrady byl odklizen Při hodnocení pastvy bylo shrnuto, že opětovné relativně pozdní zahájení pastvy (technické problémy) a obtížně odhadnutelná produkce biomasy (úzká závislost na klimatických podmínkách) opakovaně vedla k rychlému zestárnutí porostu a razantnímu snížení pastevního efektu. Soustředění ovcí do opomíjených ploch v první etapě pastvy sice vedlo ke zvýšené intenzitě spásání v tomto prostoru, mezitím však rychle zestárla vegetace na ostatních plochách. Základního efektu extenzivní pastvy bylo nicméně dosaženo: částečný export biomasy, potlačení tvorby stařiny, okus a sešlap plochy. Z dlouhodobějších zkušeností pracovníci AOPK ČR vyvodili, že možnosti regulace pastevního efektu při pastvě s nízkým zatížením v ohradníku jsou relativně nevelké. A že vzhledem k rychlému stárnutí vegetace nepřináší velký efekt ani přehánění stáda na dílčí plochy v ohradníku. Zvýšení pastevního zatížení při volné pastvě zase naopak přináší riziko pro zhotovitele (nutnost rychlého neplánovaného odvozu zvířat z pastviny, a to zpravidla v termínu, kdy není kam ho umístit). Proto zvažovali možnost v následujícím období vyzkoušet techniku pastvy většího stáda ovcí ( ks) s využitím ovčáckého psa. A to na cca dvojnásobku doposud pasené plochy, formou čtyřnásobného přechodu stáda během dne po celé ploše (2 x tam a zpět). Požadavek na termín zahájení pastvy se neměnil, opět byl směrován na počátek května. Změněná technika pastvy měla přispět i k odstranění rizika eutrofizace prostoru v noční ohradě. V daném roce probíhalo i mechanické odstranění křovin na svazích amfiteátru (na 1 ha) na výslednou pokryvnost %. Bylo konstatováno, že to je zatím jediná možná náhrada

21 21 za okus keřů kozami v dřívějších dobách a že je nutno v něm pravidelně pokračovat. Určitou formou provizoria bylo v tomto roce i řešení strážní služby. Omezené finanční prostředky neumožňovaly, aby probíhala optimálně. V dané souvislosti bylo řečeno, že pravidelný smluvně zajištěný dozor v NPR je vzhledem k velké návštěvnosti nutností a že současné zajištění vyhovuje pouze jako nouzový přechodný stav (malá frekvence kontrol, nedostatečná úroveň osvěty a výchovného působení atd.). Rok 4 byl z hlediska organizace pastvy přelomový. Od tohoto roku byla realizována řízená pastva za pomocí pastevce a psa. Naplánovaná byla pastva s vyšším zatížením (15- kusů ovcí) na ploše náhorního plató a přilehlých mírných svahů o výměře 15 ha. Před pastvou byl v předstihu v blízkosti NPR (pod pahorkem Vinohrádky) postaven provizorní ovčín. Dne byla zahájena pastva s 99 kusy dospělých ovcí. Pastva probíhala za použití ovčáckého psa, tj. postupným přeháněním po ploše zásahu v průběhu dne (obvykle denně 2x tam a zpět). Dne.5.4 bylo stádo doplněno na konečný stav 16 kusů (bahnic s jehňaty). Pastva probíhala obdobným způsobem až do , kdy byla na žádost zhotovitele ukončena a zvířata odvezena. Objekt provizorního ovčína byl posléze rozebrán. Po ukončení pastvy pracovníci AOPK ČR konstatovali, že práce byly v podstatě provedeny v termínu a rozsahu určeném smlouvou. Za nedostatek považovali pozdní zahájení pastvy (podle uzavřené smlouvy měla začít naplno již v první dekádě května, nikoliv ve druhé dekádě). Dále konstatovali, že stupeň zatížení byl o něco vyšší než v minulých letech, přesto vlivem krátké doby trvání pastvy nebyl dosažen předpokládaný efekt a na části ploch se opakovala situace z minula: zestárnutí a nedopasení porostu. Za určité negativum bylo možno považovat skutečnost, že vlivem větší okamžité koncentrace zvířat při přehánění došlo k mírnému narušení přeháňkových cest (okolí křížku a kamenné vyhlídky). Z hodnocení pastevního zatížení přepásané plochy vyplynulo, že v roce 4 nedošlo v žádném případě k razantnímu zvýšení zatížení pastvou oproti letům 1-3 s tím, že roky 1999 a nebylo možno brát jako srovnatelné vzhledem ke specifikům průběhu pastvy, resp. klimatickým podmínkám v daném období. Očekávaný pozitivní vliv pastvy s ovčáckým psem byl hodnocen pouze jako částečný. Po ukončení pastvy bylo patrné, že na pasené ploše se opět vyskytují nespasené plochy. Po změně organizace pastvy došlo jen ke změně jejich lokalizace. Z hlediska stavu vegetace pracovníci AOPK ČR předběžně hodnotili úroveň pastvy jako nedostatečnou (resp. suboptimální). Na druhé straně ocenili mírnou redukci stařiny z dlouhodobě nepasených míst a skutečnost, že byla ověřena možnost volné pastvy s pomocí ovčáckého psa na náhorním plató a přilehlých mírných svazích. Současně si uvědomovali, že vliv pastvy bude možno dostatečně zhodnotit až po analýze podrobných dat z monitoringu vlivu pastvy na vegetaci. I skutečnost, že náležitou míru pastvy na všech pasených plochách může zajistit pouze dostatečně poučený a odpovědný ovčák. Za zásadně nový aspekt bylo označeno možné ohrožení populací některých druhů motýlů vlivem pastvy s tím, že je nutno tento problém postupně řešit (oplůtky, řízená pastva mimo vybrané lokality). V daných souvislostech však bylo konstatováno, že požadavky na radikální snížení zatížení pastvou (až na úroveň 1 ovce/ha) nelze v plném rozsahu akceptovat. I v roce 4 probíhala redukce stromového pokryvu stepi. Naplánováno bylo vykácení stromového a odstranění keřového porostu na ploše 2,1 ha s požadavkem, že stromy budou po kácení šetrně (v celku pomocí traktoru a navijáku) shromážděny na určená manipulační místa. Teprve tam bude provedeno odvětvení a rozřezání kmenů. Bylo také stanoveno, že při kácení budou ponechány bez zásahu vybrané soliterní exempláře borovice lesní a dubu zimního. Vykácení a vyklizení cca 85% stromů bylo provedeno v prosinci 4 v průběhu zámrazu. Koncem prosince a v prvních dvou dekádách ledna musely být práce pozastaveny z důvodů oblevy a rozmrznutí půdního povrchu. Kácení a vyklizení kmenů bylo

22 22 dokončeno při zámrazu koncem ledna 5. Likvidace větví a kompletní dočištění lokality se vzhledem k dlouhotrvající sněhové pokrývce a zámrazu protáhlo až do konce března 5. Malá část klestu na dnech žlabů byla odklizena na hromady a spálena na místě. Při pálení klestu na manipulační ploše došlo k malému požáru okolní suché vegetace (pouze několik arů). Realizace tohoto zásahu vytvořila prostor i pro management pastvy ovcí. Při hodnocení efektu redukce stromového pokryvu na dané ploše a stanovení údržby této části biotopu stepi bylo stanoveno, že bude třeba obnovit pastvu ovcí na ploše zásahu a sledovat vývoj vegetace po odlesnění a zahájení pastvy. Závažným a stále v podstatě systémově nedořešeným problémem zůstávalo i praktické zabezpečení ochrany stepi. Pracovníci agentury opět zdůrazňovali nutnost zajistit pravidelnou strážní službu na území v období polovina března konec září, minimálně o víkendech, v období polovina května konec července i občasně ve všedních dnech. V roce 4 byla správa NPR Mohelenské hadcové stepi s účinností od převedena na Správu CHKO Žďárské vrchy. Předání správy bylo provedeno na základě opatření Ministerstva životního prostředí č. 1/4 (čj. M/174/4) z Dostupná dokumentace z příslušného pracoviště ochrany přírody k průběhu a dosaženým (hodnoceným) výsledkům pastvy, realizované v tomto období, je poměrně omezená. Jednoznačně však z ní vyplývá, že opatření prováděná v letech 5-9 vycházela z plánu péče. V roce 5 byla v termínu od 2.5. do ještě realizována celoplošná pastva na ploše 16,94 ha. Od roku 6 však byla v sudých letech přepásána jen západní část biotopu stepi a v lichých letech jen jeho východní část, a to i s okrajovou plochou označovanou jako Vinohrádek. V letech 7, 8 a 9 byla pastva realizována na ploše 7,82 ha, 8,8 ha a 7,47 ha. Průběžně bylo prováděno i kosení nedopasků a v západní části NPR byla cyklicky prováděna redukce třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). V roce 8 pokračovala v západní části rezervace redukce borovice (na ploše,85 ha). V tomtéž roce bylo započato s redukcí náletů borovice a dubu ve žlebech (na ploše,4 ha). Ta pokračovala i v roce 9 (na ploše,68 ha). Nový prvek v organizaci pastvy NPR Mohelenská hadcová step přinesl rok 6, kdy se souběžně s plochou náhorního plató a přilehlých mírných svahů stepi začala přepásat i sousední louka. Jedná se o lokalitu, kterou obývá kolonie kriticky ohroženého sysla obecného (Spermophilus citellus). Tento krok byl pracovníky ochrany přírody zdůvodněn tak, že pastva v kombinaci se sečením je vhodným opatřením, zajišťujícím vhodné podmínky pro syslí kolonii a současně podpoří i šíření rostlinných druhů suchomilných krátkostébelnatých trávníků z jižní lokality stepi. Pro přežívání syslí kolonie je totiž nutné, aby travní porost byl udržován na nízké výšce, aby syslům nebránil v možnosti spatřit v čas blížícího se predátora a byl zajištěn vizuální kontakt mezi členy kolonie. Protože oba biotopy byly přepásány stejným stádem, byla i na tomto biotopu aplikována stejná technika pastvy přeháněním zvířat po louce tak, aby nedocházelo k destrukci bylinného krytu vlivem rozšlapání. V letech 6, 7, 8 a 9 byla přepásána plocha 6,84; 11,7; 12, a 11,6 ha. Pastva byla doplňována kosením, které probíhalo v závislosti na výšce travního porostu tak, aby byla naplněna funkce travního porostu jako pro sysly přehledného přirozeného krytu. Biomasa získaná při kosení byla použita jako krmivo. V roce Ministerstvo životního prostředí stanovilo, podle 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/4 Sb. a zákona č. 381/9 Sb., že státní správu ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy vykonávají správy národních parků a správy chráněných krajinných oblastí uvedené ve vyhlášce č. 46 ze dne 3. února. V příloze k uvedené vyhlášce byla specifikována příslušnost správ národních

23 23 parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy. V souladu se zněním vyhlášky č. 46/ Sb. byla správa NPR Mohelenské hadcové stepi převedena 3. února na Správu CHKO Moravský kras. NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP A OSVĚTOVÁ ČINNOST Management ochrany tak významné lokality, jakou Mohelenská hadcová step beze sporu je, musí vycházet především z kvalifikovaného posouzení aktuálního stavu daného biotopu i vývoje, kterým v dlouhodobém časovém horizontu procházel. V žádném případě ale není možno předpokládat, že dlouhodobý cíl péče, kterým v případě stepi u Mohelna je zachování unikátních, zejména xerotermofilních společenstev ve specifickém prostředí, populací chráněných, ohrožených a jinak významných druhů, je možno úspěšně realizovat bez spoluúčasti široké veřejnosti. V daných souvislostech je nutno konstatovat, že vliv veřejnosti na vývoj chráněných biotopů je možno ve většině případů hodnotit jako negativní. A tyto případné negativní vlivy jsou zpravidla o to silnější, čím blíž je lokalita situována k lidskému osídlení a čím je turisticky atraktivnější. Tyto dva faktory jsou charakteristické i pro NPR Mohelenská hadcová step. A jak dokládá VESELÝ (2), její vývoj ovlivňují již dlouhodobě. V podstatě to vyjádřil již KRATOCHVÍL (1944): Mohelenská reservace je velmi nešťastně položena: přímo při lidském sídlišti - obci Mohelně. Její sev. kraj je vzdálen od nejbližšího stavení jen asi 15 m a kromě toho, jsouc při svém jižním kraji lemována řekou, kde byly postaveny v její blízkosti tři splavy, z nichž jeden (patřící k mohelenskému mlýnu) sousedí dokonce s reservací, je územím, které je ze všech pozemků mohelenského katastru nejvíce navštěvováno. Návštěvy ty lákají i bisarní tvary amfiteátru, jež přímo vyzývají tamní, ne dosti informovanou mládež, k nepromyšleným kouskům (válet balvany dolů se strání, lámat borovice, trhat vzácné tamní rostliny), stejně jako tamní odrostlejší osoby a cizince. Jaký vliv to má na změny přirozeného rázu reservace lze viděti téměř na každém kroku právě ve střední a východní části náhorní roviny, při stezkách, jež nyní probíhají tudy, později zase jinudy, dole při řece, kde při splavu je zvlášť živo ap. Je litovati, že pro udržení přirozeného původního stavu území mohelenské reservace, kraje tak jedinečné kulturní ceny i pro příští pokolení nemají pochopení ani její dosavadní majitelé, i když se tu a tam najdou mezi nimi lidé prozíraví, kteří dovedou odhadnouti újmy, vznikající naši kultuře z poškozování této přírodní vzácné památky." Prosazování ochrany této lokality navíc již od počátku často naráželo na nepochopení a negativní reakce místních obyvatel. Tak například v roce 1928 v rubrice "Z našich krajů" novin Obrana a rozhledy venkova vyšel anonymní článek, ve kterém bylo mimo jiné uvedeno:...nám, občanům zde usazeným, jest toto náhlé volání po ochraně naší květeny velmi divné. Rostliny ony se zde vyskytují od nepaměti bez ochrany na těchto stepích. Zde se pásávalo až 15. ovcí místních občanů a velkostatku a rostlinky ty se přes to uchovaly dodnes." A dále: Po stránce hospodářské mají ona ložiska hadce pro obec a naše občany ohromný význam, neboť hadec zde uložený a nakupený jest kvality nejlepší v Evropě a jeho zpracování znamená pro nás a dělnictvo miliardový kapitál. Proti tomu květena zde se nacházející jest pouhá hrstka kvítek, kterými by se koza ani týden neuživila." Výmluvný je i dopis mlynáře Josefa Tkaného, kterým se obrátil na ministra (pravděpodobně školství): Co se týče naše nešťastné reservace, kteráž od roku 1924 brzdí veškeré dění místního lidu a jest hotovým útiskem zvláště té místní značné chudiny která je počtem asi

24 24 dvou třetin Mohelna." A dále: Já Vám děkuji předem pane ministře, že celku neschválením této reservace posloužíte. Neboť kdo je pro reservaci je nepřítelem všeho místního lidu." Situaci na stepi v roce 1944 dokumentují i zápisky Eduarda Adama: Velké potíže byly s lidmi, co chodili na reservaci sbírat houby májovky. Nechtěli tomu nijak rozumět, že se to nesmí sbírat a vůbec, že nikdo nesmí bez povolení na reservaci chodit. To bylo nadávání a křiku.. Ještě pořád se nemohli Mohelští občané s tím smířit, že tam nesmí chodit a žádné byliny trhat. Až prý přijdou bolševici, tak prý stejně to všechno zanikne a bude prý po reservaci. Zato se pouštěli do trhání tabulek a několik jich večerama poškodili. Nejhůře dělali z kozí hory, když se šli večer koupat. To běžel každý jak si namířil. To prý není dosud žádná reservace a nikdo prý jim nesmí nic zakazovat. Nejhorší ze všech návštěvníků byla paní z Brna. Její muž byl totiž v Brně ve školní radě nějakým funkcionářem a ta paní si myslela, že je tak mocná, že si může s dětmi tady v Mohelně dělat co chce. Proto se moc divila, když jsem ji zakázal vstup na reservaci. Zato jsem byl ten největší sprosťák na světě.. Z kozí hory a ze hlinka začali loučaři řezat větve z borovic. Ukázali se i nějací sáňkaři a lyžaři na reservaci, ale museli toho hned nechat a odtáhnout. (VESELÝ, 2) V roce 1985 Šmiták (in VESELÝ, 2) upozorňoval, že specifickým nebezpečím, které může ohrožovat step, byla její značná návštěvnost bez možnosti regulace. Konstatoval, že stálá strážní služba prezentovaná jedním důchodcem nemůže situaci zvládnout, a to především o víkendech a o prázdninách. Z hodnocení účinnosti ochranného režimu vyplynulo, že tento ochranný režim je narušován jak místními obyvateli z Mohelna (chozením přes území reservace mimo cesty, sběrem hub), tak i návštěvníky (vyšlapávání stezek mimo naučnou stezku, slunění na hraně rezervace v porostu kavylů a pod.). I v plánu péče o NPR Mohelenská hadcová step na období byly mezi negativní faktory ohrožující rezervaci zařazeny vlivy související s návštěvností (olamování jmelí a ochmetu, sběr rostlin a odchyt živočichů, eroze půdy po narušování chodníků sešlapem, táboření načerno, odhazování odpadků apod.). Uvedená problematika neztrácí na své aktuálnosti ani v současné době. V Plánu péče o národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step a její ochranné pásmo na období 6-15 (SLAVÍK, 5) jsou mezi neodstranitelné škodlivé vlivy a faktory, ohrožující v současnosti území stepi, mimo jiné řazeny i rekreace a sport. V příslušné části plánu péče je konstatováno, že lokalita je oblíbeným turistickým cílem a že návštěvnost výrazně narůstá během června (školní výlety, exkurze) a kulminuje v období prázdnin. A dále, že s návštěvností souvisí negativní jevy, které byly zmíněny již v minulém plánu péče (na období ). Poslední období je navíc charakterizováno zvyšováním zátěže, které je spojeno s pobytovou rekreací v rekreačním zařízení pod přehradní hrází v blízkosti hranice NPR. Za specifický jev posledních let je označen nárůst cykloturistiky, zejména pak na horských kolech s tím, že u této skupiny návštěvníků je nedisciplinovanost a bezohlednost častější a nebezpečnější než u pěších turistů. I z těchto důvodů má v souvislosti s ochranou výjimečných lokalit velký význam osvěta. Pokud se jedná o území, které leží v těsné blízkosti lidského osídlení, měla by být zaměřena v prvé řadě na místní obyvatele. Jejich vliv na daný biotop bývá zpravidla velice významný a pokud přijmou za svou ochranou těchto území, mohou navíc i usměrňovat případné negativní působení návštěvníků. Přitom je třeba vycházet ze skutečnosti, že vztah místních obyvatel ke svému okolí se vytváří v dlouhém časovém horizontu a jeho základ se formuje především v dětství. Proto byla v rámci realizace managementu ochrany stepi věnována pozornost (VESELÝ, 3) i hodnocení úrovně znalostí o stepi a povědomí o její ochraně (formou ankety) mezi místními žáky základní školy (z třetí, páté, sedmé a deváté třídy). Z přehledu znalostí o stepi vyplynulo, že nejmenší znalosti měly žáci třetí třídy. U

25 25 ostatních ročníků byla výjimečnost stepi ponejvíce spojována s flórou a faunou. Překvapivá byla i vysoká neznalost konkrétních chráněných druhů. Z forem ochrany stepi všem tázaným nejvíc utkvěl v povědomí zákaz poškozování flóry a zákaz pohybu mimo vyznačené cesty. Ve vztahu k dodržování zásad ochrany bylo zajímavé zjištění, že nejmladší děti ještě chování ostatních neregistrovaly. U ostatních převládal realistický pohled na dodržování zásad ochrany někdo je dodržuje, někdo ne. Osobní vztah ke stepi byl u drtivé většiny tázaných prezentován ve formě její návštěvy, resp. průchodu přes step. Motivací návštěvy stepi byli v převážné míře kamarádi a rodiče. Patrný byl klesající vliv školy. V hodnocení významu stepi pro obec Mohelno se frekvence kladného hodnocení zvyšovala s věkem žáků. Zdroj vědomostí o stepi nejmladší žáci nebyli schopni specifikovat. U starších ročníků byl patrný význam rodiny a školy. Překvapivá byla poměrně nízká účinnost informačních materiálů na stepi. Při hodnocení změn, ke kterým na stepi dochází, se většina vyjádřila kladně. Za negativní je však možno považovat skutečnost, že zhruba polovina nedovedla k této problematice zaujmout stanovisko. To svědčí o tom, že zásahy provázené na stepi nebyly doprovázeny patřičnou osvětou. Výše uvedené skutečnosti dokládají, jak je osvětová činnost v oblasti ochrany přírody důležitá i jak je důležité získané vědomosti předávat dále tak, aby je bylo možno v dané oblasti prakticky zhodnotit. I proto byla v dané souvislosti v prezentovaném časovém horizontu realizována řada osvětových akcí. Za první je možno pokládat již setkání, které se uskutečnilo před zahájením pastvy, ale pro následný management pastvy mělo zcela zásadní význam. Dne se v Mohelně konala pracovní schůzka ke zpracování plánu péče o NPR Mohelenská hadcová step. Toto jednání bylo mimo jiné závažné i z toho hlediska, že projednávaná koncepce péče o step se týkala desetiletého horizontu. Na jednání 18 zástupců z oblasti ochrany přírody, výzkumné základny a školství (Agentura ochrany přírody a krajiny, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně) posoudilo návrh plánu péče. Na základě tohoto jednání pak zpracoval ing. Petr Matuška konečnou verzi Plánu péče NPR Mohelenská hadcová step na období Domnívám se, že tento postup zpracování plánu péče byl naprosto ideální. Osobní setkání řady odborníků různých specializací s možností prodiskutování problematiky, která je spojuje, se dá jen těžko nahradit písemným stykem. V něm se zákonitě těžko řeší jednotlivé interakce, a to i proto, že jednotliví účastníci si nemohou přímo vyměňovat své názory a navíc nemají zpětnou kontrolu, kterou získávají i tím, že jejich názor je bezprostředně konfrontován s názory druhých. U doporučení vznesených izolovaně vždy hrozí nebezpečí, že budou prioritně formulovány jen v rámci jednoho úhlu pohledu. Jinak řečeno, potřeba specifické formy osvěty určitě není záležitostí jen laické veřejnosti. Další zvolenou variantou bylo představení biotopu stepi studentům MZLU v Brně. Od listopadu roku 1999 do ledna roku byla v Minigalerii Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně instalována autorova fotografická výstava Hadcová step u Mohelna. Na ní se mohla širší veřejnost seznámit s biotopem stepi i s vybranými zástupci její flóry a fauny. Výstava se setkala se značným zájmem a jistě významně přispěla k propagaci stepi a je možno doufat, že i k zodpovědnějšímu chování těch, kteří se rozhodli ji, z podnětu shlédnuté výstavy, navštívit. Tento názor je možno doložit několika vybranými zápisy z návštěvní knihy: Jsem z Mohelna, a proto jsou mi tyto snímky známé víc než někomu jinému. Několikrát jsem v průběhu svého života na stepi byl. Fotografie jsou překrásné, ale nedokáží zachytit tu atmosféru (vůně trávy, šum větru ) která na stepi zejména v létě je. Všem doporučuji tuto překrásnou část přírody navštívit. David. Já jsem z Třebíče, tedy blízko od stepi a také vám ji mohu jen doporučit (i když masová turistika je zkáza). Mirka.

26 26 Fotografie tu představují originální krajinu. Moc mne zaujaly. Věděl jsem, že máme stepi, ale netušil jsem že mají takovouto atmosféru. Nevěřil bych, že je z ČR! Díky, kéž by se zachovala alespoň z větší části! Fakt dík. Petr. Nevím, jaká je step ve skutečnosti, ale chystám se to zjistit, než zaroste ještě víc. Mám raději stepi než lesy (i když ty taky). Díky. Veronika. Jako šafránu! Znovu jsem se přesvědčil, jak stále svá je Mohelenská step přes dlouhá léta, co jsem ji už jako student (od 16 let) studoval až neodmyslitelně srostla s mým mládím. Kéž by naděje na její přežití přestala být nadějí, ale jistotou. Žádné muzeum nenahradí ani specialistovi zážitek z přírody. Tradice Mohelna od dob Dvořákových, Čapkových přes léta protektorátní okupace by se měla stát trvalou součástí úsilí o ochranu krajiny Třebíčska. Děkuji. Dalibor Povolný. Ale na druhé straně je možno uvést i komentář, který dokládá, že osvěty bude stále třeba: Škoda papíru a stříbra, které padlo vniveč při uspořádání této výstavy. Hodnota fotek však doufejme za let vzroste a náklady se časem vrátí. Z. Na podzim téhož roku (13.9.) byla v Mohelně realizována konference Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step. V úvodní části sborníku z konference je řečeno, že cílem konference je pracovní setkání vědeckých pracovníků s kolegy věnujícími se ochraně tohoto území. Základní myšlenka provázející toto setkání vycházela z předpokladu, že výsledky výzkumu chráněných území by měly sloužit nejen k lepšímu poznání těchto lokalit, ale i k jejich ochraně. Jinak řečeno: že výzkum na těchto lokalitách by neměl být realizován jen pro výzkum sám. Výsledky získané na chráněných biotopech by měly být zpětně aplikovány a využity v terénu. Někdy je problém, že tzv. vědecké společenství se těžko domlouvá s terénními pracovníky, kteří ochranu daného biotopu prakticky realizují. Je to dáno především tím, že při hledání společného konsenzu je často nezbytné přistoupit na kompromis přijatelný pro obě strany. A navíc - vědečtí pracovníci často nejsou k takovým aktivitám ani motivováni. Profesně jsou hodnoceni především za publikační činnost. To dokládá i fakt, že když při přípravě první konference byli osloveni všechni, kteří v období 199- publikovali původní vědeckou práci spojenou s NPR Mohelenské hadcová step, tak z oslovených nikdo zpětně neprojevil zájem zúčastnit se jednání v Mohelně. A využít tak možnost prezentovat své názory na ochranářský management stepi, s následnou šancí realizovat je v praxi. Na druhé straně je ale někdy možno se setkat s nezájmem o spolupráci i ze strany pracovníků ochrany přírody. Některým z nich (podle jejich názoru) zástupci vědeckého společenství svými požadavky nesmyslně komplikují život. Konaná konference měla napomoci právě při řešení těchto disproporcí. Již při její přípravě se počítalo s tím, že by měla založit tradici cyklicky se opakujících setkání, která by měla mít několik společných rysů. Mezi prioritní bylo řazeno vytvoření prostoru k neformální výměně názorů pro obě strany. Základem měla být otevřená diskuse o teoretických i praktických problémech spojených s ochranou stepi. K tomu měla přispět i ta skutečnost, že jednání budou a jsou otevřená i pro širší veřejnost. To znamená, že se ho mohou zúčastnit i laičtí účastníci, kteří se o tuto problematiku zajímají a mohou se na tomto setkání aktivně zapojit do diskuse. Byla také stanovena taková periodicita setkání, která umožňuje získání nových poznatků (pětiletý cyklus). S ohledem na vstřícnost ze strany místního zastupitelstva bylo možno jednání realizovat u stepi - na radnici městečka Mohelna. První setkání ( Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step ) bylo tématicky zaměřeno jak na teoretické okruhy - historii výzkumu na Mohelenské hadcové stepi a roli Západomoravského muzea v Třebíči při výzkumu a ochraně stepi, tak i

27 27 na praktické současnost a výhledy praktické péče o NPR Mohelenská hadcová step, současná rozloha a vymezení NPR a perspektivy jejího rozšíření. Velký prostor byl věnován samotnému výzkumu na stepi sukcesním změnám v biodiverzitě hadcové skalní stepi po odstranění borovic, sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace a metodám etologie pastvy na Mohelenské hadcové stepi. V roce 2 vychází kniha Mohelenská hadcová step historie vzniku rezervace a jejího výzkumu (VESELÝ, 2). Kniha se na 268 stranách zabývá historií rezervace od 18. století do roku. Vychází z dobových pramenů, dokládajících rozhodující jednání, která se pojí se vznikem rezervace a péčí o ni. V knize jsou doloženy 12-ti kopiemi vybraných dokumentů. 131 fotografií dokumentuje stav stepi v uvedeném časovém horizontu i klíčové osoby, které byly, nebo ještě jsou s historií stepi spojeny. Souběžně je zachycena i historie výzkumu stepi. V rámci této části knihy jsou uvedeny základní závěry vědeckých prací, které byly na stepi prováděny. Historie vzniku rezervace i jejího výzkumu doplňuje přehled literatury zaměřené na Mohelenskou hadcovu step. Kniha je doplněna anglickým, německým a ruským souhrnem. Druhé setkání ( Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step - II ) proběhlo v podobném duchu Potěšující prvkem byl zvýšený zájem veřejnosti o tuto akci. Jednání probíhalo v dimenzích okruhů vymezených již na první konferenci. V prvním byla uvedena vzpomínka na profesora Dalibora Povolného a jeho vztah k Mohelenské hadcové stepi. Ve druhém byly účastníci seznámeni s náplní ochranářské péče o NPR Mohelenská hadcová step v uplynulých letech a se změnami v právním režimu ochrany NPR. Ve třetím byly uvedeny příspěvky zabývající se endoparazity živočichů Mohelenské hadcové stepi, dynamikou dominant travino-bylinných společenstev pod tlakem pastvy a pohledem na pastvu ovcí a koz v NPR. Z hlediska hodnocení praktického uplatnění některých poznatků, prezentovaných na těchto dvou setkáních, byla skutečnost, že byly využity při zpracování plánů péče pro Mohelenskou hadcovu step se v Mohelně uskutečnilo setkání zástupců ochrany přírody, vzdělávacích i výzkumných institucí při příležitosti vydání výukového programu Prezentace mimoprodukčního vlivu pastvy na biotop NPR Mohelenská hadcová step, zpracovaného s podporou FRVŠ (VESELÝ aj., 6). Cílem projektu, v jehož rámci byl uvedený materiál zpracován, bylo zvýšení odborné úrovně seminárních cvičení prezentací výukového programu, seznamujícího posluchače s mimoprodukční rolí zemědělství při ochraně přírody. Výstupem projektu, se kterým byli účastníci setkání seznámeni, byl ozvučený multimediální program, který dokumentoval vliv pastvy ovcí na redukci travních společenstev a keřového pokryvu a na půdní strukturu náhorní roviny NPR Mohelenská hadcová step. Projekt byl prioritně zaměřen do oblasti výukové, kde měl studentům umožnit, aby se seznámili s možností využití pastvy při záchraně biotopu, který má mimořádný význam pro ochranu genofondu nejen ČR, ale i celé střední Evropy. Sekundárně je využitelný i v širším kontextu, při osvětové činnosti pro širší veřejnost. A na závěr je možno uvést, že v současné době je připravováno třetí setkání - Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step - III, které se uskuteční v Mohelně ZVOLENÉ METODY Sledování výchozího stavu v NPR Mohelenská hadcová step a následně změn ke kterým docházelo po obnovené pastvě, si klade za cíl zdokumentování výchozího stavu biotopu náhorní roviny Mohelenské hadcové stepi před zahájením pastvy ( ) a dynamiky změn, ke kterým došlo v dalších letech po obnovení pastvy (1997-9).

28 28 Vyhodnocování vývoje na pasené ploše probíhá nepřetržitě již patnáct let a bude pokračovat i v následujících letech. Od roku 7 je výzkum realizován v rámci Výzkumného záměru č. MSM Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu, uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V rámci projektu jsou zohledněny jak faktory zemědělského (chovatelského) charakteru, tak faktory související s ochranou biotopu NPR Mohelenské hadcové stepi. Z chovatelského pohledu se práce prioritně zaměřuje na výživu ovcí, a to ve vazbě na druhové složení stepních porostů a jejich nutriční hodnotu (porovnání nutriční nabídky s nutričními požadavky zvířat). V druhé rovině se zaměřuje na chování zvířat ve vazbě na potravní nabídku (etologická sledování) a na stav spásaných porostů vyjádřený jejich výškou. Od roku 7 je hodnocena i parazitologická situace na přepásané ploše. Ze spektra faktorů, které mají vztah na hlavní roli pastvy na stepi - obnovení xerotermních rostlinných a živočišných společenstev stepi, jsou prioritně hodnoceny změny v druhovém složení rostlinných společenstev na přepásané ploše (fytocenologické snímkování). Další změny, ke kterým dochází v průběhu pastvy na stepi, jsou hodnoceny na základě cyklicky prováděných inventarizačních průzkumů, které jsou na stepi prováděny na základě zadání pracovišť ochrany přírody. Ty jsou zpracovávány mimo kolektiv, který se podílí na realizaci předkládaného projektu. Mezi základní faktory, které jsou od roku 1995 na Mohelenské stepi sledovány, se řadí i klimatické podmínky. Z nich byly v jednotlivých měsících roku sledovány srážky (denní a souhrnné měsíční) a teplota (denní a měsíční průměr, maximum a minimum). Klimatické hodnoty byly naměřeny pracovníky JE Dukovany na meteorologické stanici umístěné na hrázi přečerpávací nádrže Mohelno. Pro vlastní hodnocení změn na přepásané části náhorní roviny stepi bylo definováno šest stanovišť a to tak, aby jejich fytocenologické složení bylo typické pro určitou část náhorní stepní plošiny. Plocha C5 se nachází v západní části náhorní plošiny (Loc: 49 6'33.386"N, 16 '36.33"E). Prolínala se na ní vegetace stepi s eutrofnějším porostem zatravněného ochranného pásu. Dominovaly na ní svízel syřišťový (Galium verum), kostřavy (Festuca sp. div.) a ve stepní vegetaci ovsíř luční (Avenula pratensis). Plocha D8 je umístěna v západní části amfiteátru na náhorní plošině v blízkosti okraje nyní již vykáceného souvislejšího borovicového porostu (Loc: 49 6'34.36"N, 16 '32.632"E). Převládaly zde kostřavy (Festuca sp. div.), ovsíř luční (Avenula pratensis), svízel syřišťový (Galium verum) a místy ostřice časná (Carex praecox). Plocha C je splachový kužel asi ve středu západní části náhorní plošiny (Loc: 49 6'31.783"N, 16 '44.738"E). Projevuje se na ní eutrofizace splachem živin z polních kultur ležících nad sledovanou plochou. V porostu převládaly lipnice luční (Poa pratensis agg.), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a svízel syřišťový (Galium verum). Plocha G se nachází na mírném svahu v západní části území (Loc: 49 6'26.768"N, 16 '47.431"E). Vegetace však ještě víceméně odpovídala vegetaci náhorní plošiny. V horní části dominovaly svízel syřišťový (Galium verum) a kostřavy (Festuca sp. div.), dolní část byla více rozvolněná a vyskytovaly se na ní tařice horská (Alyssum montanum), mateřídouška časná (Thymus praecox), kostřavy (Festuca sp. div.), ostřice nízká (Carex humilis) a hvozdík drobnokvětý (Dianthus pontederae ). Plocha E13 zahrnuje vegetaci náhorní plošiny a horní části JZ svahu vypouklého ostrohu nazývaného "Pahorek lásky" (Loc: 49 6'3.491"N, 16 '54.721"E). Ve svahové části byla vegetace charakterizována pro svahy amfiteátru stepi, vrchol pahorku bylo možno

29 29 počítat do vegetace charakteristické pro náhorní plošinu. Pokryvnost vegetace zde byla ze všech ploch nejmenší. Plocha B17 zahrnuje pahorek "Antoníčku" a plochu pod ním východním směrem (Loc: 49 6'32.57"N, 16 '57.75"E). Prolínala se zde typická vegetace náhorní plošiny - vyvýšený pahorek s vegetací mírně zamokřenou a eutrofizovanou vlivem drobné terénní sníženiny. Navíc se zde vyskytovaly některé druhy polních plevelů. Žádný z druhů zde netvořil výraznou dominantu, jednalo se spíše o mozaiku druhů s lokálním rozmístěním podle ekologických podmínek stanoviště. Od prvního roku pastvy (1997) ze sledovaného souboru vypadla plocha E13, protože nebyla z technických důvodů (možnost vymezení plochy elektrickým ohradníkem) začleněna do pasené plochy a výhledově se s jejím přepásáním nepočítalo. V prvních dvou letech nebyla pasena ani plocha G, ale protože se s její pastvou výhledově počítalo, byla dále sledována. Naopak byla mezi odběrová místa nově zařazena plocha C12 (Loc: 49 6'31.783"N, 16 '44.738"E), která charakterizovala porosty náhorní plošiny východně od stanoviště C. V podstatě se jednalo o intenzivnější variantu plochy D8. Na těchto šesti stanovištích jsou prováděny odběry stepních porostů pro stanovení jejich produkce a jejich nutriční hodnoty. Přepásání plochy (čtverec F/G_4), na které byla provedena redukce lesních společenstev (6.6.8)

30 3 Mapa části NPR Mohelenská hadcová step s vyznačenými odběrovými plochami. Stav odpovídá roku 3. Na terénní mapě nejsou rozkresleny všechny stromy, které se na ploše stepi v daném období nacházely. Detailně je zpracována jen plocha, na které byla realizována pastva a její okolí.

31 31 Ve vytypovaných cenózách (s výjimkou stanoviště C12) je hodnocena druhová skladba, její proměna v čase v závislosti na prováděném managementu a v závislosti na stanovištních podmínkách (klima, podloží). Hodnocení bylo prováděno pracovníky brněnského střediska AOPK ČR, a to dvěma způsoby. Od počátku sledování 1997 dosud pomocí fytocenologického snímkování ploch 4 x 4 m v jarním a podzimním aspektu. Pokryvnost druhové populace v hodnocených cenózách byla zpracována metodou odhadu pokryvnosti jako vertikální projekce jejich nadzemních orgánů na analyzovanou plochu. Byla použita metoda odhadu pokryvnosti s použitím Hadač-Dominovy jedenáctičlenné stupnice, která zpřesňuje, oproti běžněji užívané Braun-Blanquetově stupnici, záznam při spodní hranici pokryvností: + jeden exemplář s neměřitelnou pokryvností 1 jeden nebo málo exemplářů s neměřitelnou pokryvností 2 několik jedinců s pokryvností pod 1% 3 pokryvnost 1-4% 4 pokryvnost 4-% 5 pokryvnost 11-25% 6 pokryvnost 26-33% 7 pokryvnost 34-5% 8 pokryvnost 51-75% 9 pokryvnost 76-9% pokryvnost 91-% Druhová diverzita společenstev přepásaných porostů byla vyjádřena Shannon-Wienerovým indexem: H = -? pi log pi kde pi = proporční část, kterou je i-druh zastoupen (počet jedinců, pokryvnost, biomasa nebo jiná významná hodnota (MORAVEC a kol., 1994). Druhým způsobem bylo síťové mapování vybraných taxonů na ploše 1 x 1 m, rozdělené na polí x cm. Mohelenská hadcová step Jaroslav Čáp, (čtverec D8)

32 32 Zákresy byly digitalizovány. Síťové mapování probíhalo prvních deset let a důležité je, že byl takto zaznamenán stav vegetace před zahájením pastvy po dlouhých letech lad. V prvním a druhém roce je patrná probíhající prudká dynamika v porostech, kde ani fytocenologické snímkování neposkytuje tak přesné údaje (fragmentace polykormonů trsnatých trav apod.). Později se dynamika změn druhového i plošného zastoupení stabilizovala a výkyvy a posuny nejsou tak markantní (vyjma let, kdy byla řada druhů zatížena přísuškem). Příklad snímků taxonů č. 9 z roku 1997 a (ČÁP a Řepka, ). V rámci chovatelských faktorů byla posuzována i krmná hodnota a toxicita vybraných druhů na daných stanovištích (podle JURKA, 199). Nutriční hodnotu a toxicitu rostlin JURKO (199) kvalifikuje tabelárně pomocí koeficientů. U nutriční hodnoty používá osmi bodovou stupnici (-3 velmi škodlivá, -2 škodlivá, -1 nevhodná, 1 podřadná, 2 nízká až střední, 3 dobrá, 4 velmi dobrá, 5 výborná) s indexem (* - při dávkách nad 3 % může být nutriční hodnota nevhodná, škodlivá až velmi škodlivá) a u toxicity tří bodovou (1 potenciální, fakultativní, resp. částečně škodlivá, 2 škodlivá až mírně toxická, 3 toxická) s indexem (a alergenní). V případě, že jeho práce nezahrnuje některé druhy vyskytující se na zájmové ploše, je jejich hodnocení prováděno dle REGALA a ŠINDELÁŘOVÉ (197), ŠIKULY a ZUBRICKÉHO (1964) a PISKAČE aj. (1985). Nutriční hodnota a toxicita uvedená v těchto pramenech slovně je převedena do stupnice dle JURKA (199). Na vybraných stanovištích byl v prvních pěti letech pastvy (1997-1) ve čtrnáctidenních intervalech odebírán z plochy 3x1 m 2 stepní porost pro stanovení jeho produkce a nutriční hodnoty. Jen poslední vzorky v letech 1995, 1997 a 1998 byly odebrány po 3 denním intervalu. Od roku 2 jsou vzorky odebírány v 3 denním intervalech. Začátek a konec odběrů se v jednotlivých letech řídil podle stavu (růstu) porostů. V roce

33 byla na náhorní plošině stepi provedena jednorázová redukce porostů sečením ( ). Plochy, na kterých byla hodnocena druhová variabilita porostů a na kterých byly prováděny odběry vzorků, sečeny nebyly. Při odběrech byla hodnocena i výška porostů. Na stanovištích C5, C, C12 a B17 byly trávy měřeny ve dvou horizontech. Do horizontu trav 1 (značené jako intenzívní) byly začleněny: ovsíř luční (Avenula pratensis), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), lipnice luční (Poa pratensis agg.) a jílek vytrvalý (Lolium perenne) a do horizontu trav 2 (značené jako extenzívní) byly začleněny kostřavy (Festuca) a ostřice (Carex). Z hmotnosti vzorků odebraných z plochy 3x1 m 2 byla stanovena produkce porostů s následným přepočtem na 1 ha. Z pokosených porostů byl po jejich zvážení odebrán poměrný vzorek na stanovení jeho nutriční hodnoty. Po usušení bylo u odebraných vzorků laboratorně stanoveno množství sušiny, vlákniny, dusíkatých látek, tuku, popele a minerálních látek (Ca, P, K, Mg, Na, Cu, Fe, Mn a Zn) (ANONYM, 1). U vybraných vzorků byla stanoven i obsah Ni (JAVORSKÝ a KREČMER, 1987). Bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV) byly stanoveny dopočtem, BE (brutto energie), ME (metabolizovatelná energie), NEL (netto energie laktace), NEV (netto energie výkrmu), PDIN (skutečně stravitelné dusíkaté látky v tenkém střevě) a PDIE (skutečně stravitelné dusíkaté látky v tenkém střevě) byly vypočteny pomocí regresních rovnic (VESELÝ a ZEMAN, 1995, 1997). V letech byla v NPR Mohelenská hadcová step realizována pastva ovcí. Management pastvy - realizovaný na stepi v uvedeném časovém horizontu - je uveden v následujícím přehledu. Přehled organizace pastva ovcí v Národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step v letech Rok Výměra (ha) Období pastvy Počet zvířat Typ pastvy , od VI od ½ V , od 16.VII 7, , , (54 Čech) 1 koza 3 4,69 květen 7,75 červen beran (9 Čech) 16 od.v jehňat od 31.V volná elektrický ohradník hlídaná se psem

34 34 Při zahájení pastvy v roce 1997 bylo ovcím předloženo na přechodné období podřadné luční seno. Ovce ho přijímaly na počátku pastvy minimálně a proto bylo do poloviny června odstraněno a příkrm po zbytek roku 1997 a v dalších letech (až na jednu výjimku) už nebyl aplikován. Napájení ovcí bylo zajištěno z koryt, do kterých byla voda průběžně doplňována z tepelně izolované cisterny. V průběhu pastevní periody měly ovce k dispozici i minerální liz. Při etologickém hodnocení pastvy bylo u paseného stáda v minutových časových intervalech sledováno chování zvířat (ležení, stání, pastva, chůze, resp. i pití) metodou skupinového etologického snímku (KOVALČIKOVÁ a KOVALČIK, 1984). Celková délka etologického sledování v jednotlivých letech volné pastvy byla závislá na světelných podmínkách (delší v jarních měsících a kratší v letních, resp. podzimních měsících). Při hlídané pastvě byla navíc ovlivňována i denním režimem stáda, které určoval i pastevec. Chování zvířat bylo hodnoceno ve dvou po sobě jdoucích dnech ve vztahu k denní aktivitě i ve vztahu ke stanovištním podmínkám (VESELÝ, 1998). Vazba zvířat na stanoviště byla posuzována pomocí mapy stepi se sítí (v reálu odpovídající čtvercům o velikosti 5x5 m). Vlastní pozorování probíhalo v daném dni řádově od 4-7 do hodin (podle viditelnosti a denního režimu stáda). Terénní mapa zachycující stav pokryvnosti před redukcí borovic realizovanou v roce Opět na ní nejsou rozkresleny všechny stromy, které se na ploše stepi v daném období nacházely. Detailně je zpracována jen ta část, na které byly umístěny odběrové plochy a na které se počítalo s pastvou a okolí těchto ploch.

35 35 Terénní mapa zachycující stav pokryvnosti v roce 8. Zahrnuje již i plochu trvalých travních porostů v ochranném pásmu stepi, na které je v posledních letech zaznamenáván zvýšený výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus). Tato plocha je také přepásána a kosena. I tato mapa nezachycuje kompletně aktuální pokryvnost celé zobrazené části stepi. Parazitologickému snímkování stáda je věnována pozornost i z toho důvodu, že na pastvinách představuje i významné hospodářské riziko. Časté přesuny zvířat a trvající importy ze zemí s vysokým parazitárním statusem vytváří nebezpečí neomezeného rozšiřování ekonomicky nejzávažnějších a nejpatogennějších parazitóz. K nim patří především nematodózy trávicího traktu, diktyokaulóza, fasciolóza, moniezióza, hypodermóza a eimeriózy. Vysoké ekonomické ztráty jsou dány především značnou rozšířeností parazitů a také početností druhů, které se obligátně na infekcích podílejí. Významná je i možnost vzájemného přenosu mezi ostatními druhy domácích přežvýkavců (ovce, koza) a případně i spárkatou zvěří. Geografické a klimatické podmínky našeho území a jeho členitost vytváří trvale velmi příznivé podmínky pro uplatnění parazitů a představují tak (mimo jiné) jednu z nežádoucích forem zvyšování biodiverzity (BORKOVCOVÁ a ŠULÁKOVÁ, 3). Parazitologické snímkování je zaměřeno na sledování protozoárních infekcí (kokcidie rodu Eimeria a Cryptosporidium), a dále především na helmintózy trávicího traktu, a to gastrointestinální nematodózy (GIN), monieziózu a paramfistomózu, helmintózy plic (diktyokaulózu), jater (fasciolózu a dikroceliózu) a ektoparazitózy. Vzorky trusu jsou odebírány v počtu od 15 do 3 % stavu zvířat v intervalu šesti až osmi týdnů, před zahájením pastvy (duben), v průběhu pastevního období v červnu, srpnu a říjnu, a to buď sběrem čerstvého trusu od zvířat na pastvě, nebo individuálně, nebo při příležitosti jiných zákroků (vážení, veterinární ošetření apod.).

36 36 V souboru podkladů, které hrají významnou roli při hodnocení rozsahu i kvality změn, k nimž došlo v důsledku specifických faktorů prostředí a zásahů aplikovaných v rámci managementu údržby stepi, je fotodokumentace dokládající aktuální situaci v jednotlivých fázích hodnoceného období. Ta byla pořizována průběžně od roku Při plánování jednotlivých kroků a následně i jejich hodnocení, byla využívána i fotodokumentace pořízena v předcházejících desetiletích. U archivních snímků byla často limitujícím faktorem určujícím možnost jejich použití ta skutečnost, že nebyly datovány. HODNOCENÍ MANAGEMENTU PASTVY V NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP Hodnocení managementu pastvy bylo zatím realizováno v dílčích segmentech. Výsledky dosažené v těchto obdobích byly průběžně zveřejňovány převážně na seminářích a konferencích, respektive v monografiích zaměřených na určitý dílčí specifický problém. V následující části je obsažen souhrn stávajících dílčích poznatků ke kterým jsme dospěli. Pro hodnocení managementu pastvy v NPR Mohelenská hadcová step jsme vybrali základní okruh otázek, které jsme pokládali za podstatné: stepní porost, jeho složení a nutriční hodnota; vhodný druh zvířat pro pastvu na stepi, etologie pastevního chovu; vhodná kategorie zvířat ve vztahu k jejím nárokům na výživu, ke specifiku spojenému s technikou pastvy a ošetřováním zvířat; vhodná technika pastvy z pohledu chovatele, zvířete a přepásaného biotopu; vhodné vybavení pastviny a vhodná organizace pastvy, při zohlednění obecných zásad ochrany přírody i pasoucích se zvířat, a současně respektujících specifika biotopu stepi; zajištění realizace ochranářských požadavků (plánu péče). Z uvedeného okruhu otázek vycházely i metody sledování, kterou jsou detailně popsány v kapitole Zvolené metody. Stepní porost složení a nutriční hodnota. Při posouzení nutriční hodnoty porostů NPR Mohelenská hadcová step před obnovenou pastvou ovcí (VESELÝ, 2) byl v letech stanovený obsah živin v 1 kg sušiny porostů porovnán s potřebou živin pro jalové bahnice o živé hmotnosti 54 kg přepočtenou na 1 kg sušiny. Obsah NEL, N-látek a vlákniny odpovídal požadavkům normy v rozmezí 76,48-125,59 %, 98,89-137,25 % a 91,65-111,67 %. Obsah Ca, K, Mg a Fe normovanou potřebu převyšoval - 114,17-177,92 %, 181,6-343, %, 141,-191, % a 196,-586,4 %. Obsah Mn a Cu odpovídal normovanému obsahu v rozmezí 81,-127,75 % a 74,6-18, %. Obsah P byl deficitní (41,5-131,5 %) a obsah Na a Zn výrazně deficitní (2,93-6,6 % a,98-33,48 %). Z provedených fytocenologických snímků vyplynulo (VESELÝ a ČECHOVÁ, 1999), že většina hodnocených druhů měla z hlediska výživy zvířat podřadnou krmnou hodnotu. Ve sledovaném souboru byl v šesti případech zaznamenán i výskyt částečně škodlivých druhů. Pro hodnocenou oblast je typické, že hodnotnější druhy - lipnice luční, ovsík vyvýšený, lipnice úzkolistá, resp. psárka luční jsou v daném zastoupení pro hodnocený biotop nepůvodní. Jejich porosty vytlačují xerothermní druhy a proto by měly být pomocí pastvy redukovány. Tomu by měla napomoci skutečnost, že si ovce vybírají porosty o vyšší kvalitě, což bylo potvrzeno i etologickým sledováním. Po prvních dvou letech pastvy byl proto stanoven předpoklad, že naplňování ochranářských cílů pastvy na stepi povede ke snižování nutriční hodnoty spásaných porostů. Po pěti letech pastvy bylo zjištěno (VESELÝ aj., 5), že se na sledovaných plochách zvýšila druhová diverzita. Zvýšila se ale s tím, že se na ní podílely především druhy

37 37 zastoupené v porostu roztroušeně, velmi roztroušeně, vzácně, respektive zcela ojediněle (stupeň pokryvnosti 3, 2, 1 a +). Jednalo se tedy o druhy, které nemají (pokud nejsou toxické) pro výživu zvířat praktický význam. Z hodnocených druhů (s 5% a vyšším podílem) měla naprostá většina podřadnou (51,7 %) nebo nízkou až střední (17,2 %) nutriční hodnotu. Zůstalo tedy skutečností, že z pohledu výživy zvířat se jedná o nekvalitní porosty. Podstatné bylo zjištění, že se relativní zastoupení těchto nejméně hodnotných zástupců v porostech po pěti letech pastvy v podstatě nezměnilo. Nepotvrdil se tak předpoklad VESELÉHO a ČECHOVÉ (), že pastva na stepi povede ke snížení nutriční hodnoty spásaných porostů, resp. i ke zvýšení výskytu škodlivých až toxických druhů. Zastoupení částečně škodlivých druhů představovalo v letech 1997 a 1 21,2 % oproti 23,1 %. Výrazné zvýšení bylo zjištěno pouze u alergenních druhů (24,24 % oproti 46,2 %). Naopak se potvrdil předpoklad, že selektivní pastvy vytlačí z přepásané plochy hodnotnější druhy, které jsou pro biotop stepi nepůvodní. U druhů s výbornou krmnou hodnotou to byl ústup lipnice luční. Její místo v této skupině zaujal řebříček chlumní. Obdobná situace byla zaznamenána u psárky luční řazené mezi druhy s dobrou krmnou hodnotou. Nově byl ve skupině s velmi dobrou krmnou hodnotou zaznamenán výskyt pýru plazivého. Jeho přínos pro nutriční hodnotu spásaného porostu je však třeba posuzovat s rezervou. Jeho zastoupení v porostu, vyjádřené jako vertikální projekce jejich nadzemních orgánů na analyzovanou plochu, bylo v rozpětí 5-25 %. Ale jeho podíl na spasené hmotě byl výrazně nižší. Přestože nebylo prozatím potvrzeno významné zvýšení nutričně méně hodnotných a toxických druhů, dá se předpokládat, že bude třeba i nadále věnovat pastvě na tomto biotopu zvýšenou pozornost. Vhodný druh zvířat etologie pastevního chovu. Z hlediska cílů ochrany biotopu mohelenské stepi bylo v rámci obnovené pastvy vždy uvažováno o pastvě ovcí. Ta je historicky doložena i dobovými fotografiemi z přelomu dvacátých a třicátých let. století. V posledních letech byla zvažována i možnost smíšené pastvy ovcí a koz. Ta byla poprvé realizována v roce Protože však nebyla předem dobře připravena, nebyla realizována v původně zamýšleném rozsahu. Základní chybou bylo opominutí nutnosti adaptace obou druhů před vyhnáním na pastvu. Ale i z dílčích výsledků vyplynulo, že smíšená pastva ovcí a koz je pro biotop mohelenské stepi optimální variantou. V tomto bodu nedošlo za celé období pastvy ovcí na stepi ke změně názoru. Vhodná kategorie zvířat náročnost na výživu, specifika spojená s technikou pastvy, ošetřování. Z výsledků dokládajících nutriční hodnotu porostů vyplynulo, že pro pastvu na mohelenské stepi je vhodné volit méně náročné kategorie. Z hlediska nároků na výživu se jako ideální jeví kategorie jalových bahnic, resp. koz. Tyto kategorie jsou nejméně náročné i na ošetřování, což je pro organizaci pastvy v chráněných oblastech důležitým prvkem, protože management těchto lokalit zpravidla omezuje pohyb lidí na pasených plochách. Jak vyplynulo z etologického sledování, s využitím mladších kategorií při pastvě na stepi byly navíc spojeny problémy související s tím, že jehňata na rozdíl od bahnic často nerespektovala elektrické oplocení. Problémy s touto kategorií nastaly i při pastvě s pomocí ovčáckého psa. Jehňata mají tendenci ke specifickému chování, čímž přispívají k rozdělení stáda při pastvě a výrazně zhoršují jeho ovladatelnost. A to je dost významný faktor, protože pastevec by měl nejen vědět kde má v chráněné oblasti pást, ale současně by měl být schopen tento záměr i realizovat.

38 38 Vhodná technika pastvy z hlediska chovatele, zvířete a přepásaného biotopu. Pastvu v chráněných oblastech je možno realizovat s pomocí elektrického ohradníku, nebo s pomocí ovčáckého psa. Na mohelenské stepi byly v letech aplikována volná pastva s pomocí elektrického ohradníku a v letech 4-5 byla poprvé realizována hlídaná pastva s ovčáckým psem. Z hlediska chovatele jsou pro volbu techniky pastvy zpravidla prioritní provozní podmínky bez ohledu na statut ochrany pasené lokality. Management chráněných území má však oproti klasické pastvě svá specifika. Na mohelenské stepi je nutné volit takovou techniku, která zajistí selektivní přepasení stanovených ploch. Při hodnocení vazby zvířat na stanovištní podmínky byla například první perioda pastvy v roce 1997 specifická tím, že území pastvy zahrnující stepní porosty bylo rozšířeno směrem do sousedního pole s extenzívní travní směskou (na skutečnou hranici rezervace). Ovce pak ve sledovaném období ohrazenou plochu přepásaly výrazně selektivně. 5,31 % pastvy připadalo na rozšířenou plochu sousedního pole (65 x m) a jen necelá polovina na zájmové území stepi. Proto bylo nutné následně elektrický ohradník přemístit na hranici stepních porostů. Svá specifika měla i pastva realizovaná s pomocí ovčáckých psů. Obecně se dá říci, že při této formě pastvy nastává více situací, při nichž může dojít k poškození přepásané lokality. Z hlediska ochrany stepi je podstatné, že i kontrola správné techniky pastvy je obtížnější, než při pastvě s pomocí elektrického ohradníku. V daných souvislostech je však třeba pamatovat i na to, že pastevní technika přijatelná z hlediska ochrany paseného biotopu však musí také respektovat i požadavky zvířat. A to jak z pohledu zajištění jejich nutričních požadavků, tak i z hlediska pohody zvířat. I v tomto případě je při hlídané pastvě větší riziko, že welfare pasoucích se zvířat nebude optimální. Pro splnění požadavků chráněné lokality i pasoucích se zvířat je zpravidla rozhodující stanovení optimální pastevního zatížení přepásané plochy a optimální pastevní techniky. Vybavení pastviny a organizace pastvy při zohlednění obecných zásad a specifik chráněné oblasti. Chráněná území se vyznačují specifickými podmínkami nejen z hlediska ochrany těchto biotopů, ale i z hlediska chovu zvířat. Plán péče vypracovaný pro tato území zpravidla omezuje použití klasického vybavení pastevních areálů. Přesto je třeba respektovat základní požadavky zde chovaných zvířat a v návaznosti na posouzení konkrétních podmínek je třeba zajistit odpovídající podmínky pro napájení a odpočinek zvířat. Pro Mohelenskou hadcovou step je příznačná vysoká návštěvnost této lokality spojená s výjimečnými klimatickými podmínkami. K specifikům stepi v letním období patří vysoké teploty. Proto je třeba při volné pastvě na stepi zajistit ovcím úkryt před sluncem, ale i před návštěvníky. V dané souvislosti byla zvolena kombinace přirozených a umělých úkrytů a to tak, aby zvýšená frekvence výskytu zvířat na těchto plochách co nejméně poškodila biotop stepi. To je při pastvě v chráněných oblastech nezanedbatelný faktor. Ze sledování na mohelenské stepi například vyplynulo, že ze 43,54 % připadajících z denní aktivity zvířat na odpočinek trávily ovce z podstatné části v "noční ohradě". Při hlídané pastvě je klíčovým momentem umístění salaše ve vztahu ke vzdálenosti salaše od pastviny a ke konfiguraci terénu a přístupových cest. Tento faktor nabývá na významu obzvláště v návaznosti na zvolenou pastevní techniku. Při přepásání lokalit na kterých je možno očekávat vyšší teploty, je třeba zohledňovat i vliv teplot na chování zvířat. Hodnocení uvedených vazeb bude obzvláště významné při pastvě v chráněných oblastech, protože mohou významně ovlivnit metodiku pastvy na daných biotopech a následně i požadovaný efekt, který by měl být na těchto lokalitách pastvou zajištěn. Z výsledků VESELÉHO (1-a) vyplývá, že největší vypovídací hodnotu, ve vztahu venkovní teplota - chování zvířat, mají hodnoty naměřené na slunci.

39 39 Specifikum v organizaci pastvy v chráněných územích spočívá i v požadavku na fenofázi porostů v době jejich spásání. Požadavek ochrany daných biotopů zpravidla směřuje k tomu, aby se na těchto územích porosty spásaly v pokročilé fenofázi, aby se tak zajistila reprodukce chráněných společenstev. Protože fenofáze porostů patří mezi významné faktory ovlivňující jejich nutriční hodnotu, může nastat situace, že požadavky na ochranu daného biotopu se mohou rozcházet s požadavky zde se pasoucích zvířat. Jedním z významných ukazatelů, ze kterých je možno v této souvislosti vycházet při hodnocení nutriční hodnoty porostů, je obsah vlákniny. Z hlediska požadavků pasených zvířat na obsah vlákniny ve stepních porostech NPR Mohelenská hadcová step (jalová bahnice o hmotnosti 45 kg), by bylo optimální, podle výsledků z roku 1996, zahájit pastvu na stepi na přelomu května a června. V roce 1997 byla pastva zahájena 15. května, v roce 1998 již 9. dubna, v roce května, v roce. května a v roce května. Při výše zmíněné zásadě, že pro pastvu na stepi by měly být voleny nejméně náročné kategorie, by však neměl být požadavek na fenofázi porostů ze strany zvířat, a už vůbec ne ze strany chovatele, rozhodující. Prioritně by měl být pro stanovení termínu pastvy rozhodující stav chráněného biotopu a zajištění jeho požadovaného vývoje. Zajištění realizace ochranářských požadavků (plánu péče). Pastva zvířat v chráněných lokalitách by nikdy neměla být samoúčelná. Vždy by měla plnit dílčí cíle dané plánem péče pro daný biotop v daném časovém horizontu. Rozhodující role pastvy na těchto lokalitách již vyplývá z výše uvedeného textu a podstatné je, že stanovené dílčí cíle by měly být plněny efektivně (mimo jiné i ve vztahu k vynaloženým finančním prostředkům) a vždy by měly být realizovány v souladu s požadavky plánu péče. V návaznost na výše uvedené body je třeba si uvědomit, že praktické zajištění požadovaných cílů má vždy svá pozitiva, ale i negativa podle zvolené techniky pastvy. Z hlediska kontroly ale platí, že pastvu s využitím elektrického ohradníku je vždy možno lépe kontrolovat a usměrňovat než pastvu realizovanou s pomocí pastevců a pasteveckých psů. Při této formě pastvy se víc projevuje lidský faktor, a proto daleko více záleží na pracovnících ochrany přírody, aby našli odpovídající formu řízení a kontroly probíhající pastvy. Osobně se domnívám, že při hlídané pastvě by mělo být naprostou samozřejmostí proškolení pastevců před zahájením pastvy a vedení pastevního deníku v jejím průběhu. V návaznosti na předcházející pasáž je třeba opět zdůraznit, že globální hodnocení jsme zatím neprováděli. Jsme si vědomi, že protože při hodnocení takto zaměřené problematiky je třeba mít k dispozici data nashromážděná za adekvátně dlouhé období, aby měla dostatečnou vypovídací hodnotu. V současné době vycházíme ze skutečnosti, že databáze, kterou máme k dispozici, respektive která se ještě doplňuje, tyto podmínky již splňuje. Na Mohelenské stepi byla po dvouletém přípravném období realizována 7 let volná pastva (s pomocí elektrického ohradníku) a v příštím roce () bude zakončeno další 7 let trvající období, ve kterém byla na stepi prováděna jarní hlídaná pastva s pomocí ovčáckých psů. To nám umožní, abychom mohli vyhodnotit kvalitativní i kvantitativní rozsah změn, ke kterým na tomto biotopu v jednotlivých obdobích došlo. A to jak v rámci uvedených sedmiletých cyklů, tak i v celém čtrnáctiletém období (při zohlednění výchozí stavu zaznamenaného v prvních dvou přípravných letech). Tak bude možno hodnotit nejen vliv samotné pastvy na daný biotop, ale i vliv různých forem pastvy navzájem. V rámci tohoto hodnocení chceme postupovat v krocích, ve kterých se budeme zaměřovat na jednotlivé okruhy spojené s managementem údržby NPR Mohelenská hadcová step v uplynulých patnácti letech (respektive šestnácti letech při dokončení sledování v roce ). Prvním okruhem z uvažovaného souboru je hodnocení klimatických poměrů v oblasti Mohelenské stepi a hodnocení změn výšky porostů na vytypovaných odběrových místech

40 stepi, na kterých byla v posledních 13 letech realizována pastva ovcí. Tyto faktory byly vybrány jako prioritní proto, že na jedné straně klimatické a geologické poměry patří mezi ty, které travinná společenství nejvýznamněji ovlivňují, a na druhé straně proto, že výška porostů nejvýrazněji indikuje dynamiku změn, ke kterým v porostech dochází. Je významných sekundárním faktorem, ovlivňujícím světelné poměry travinných společenstev a tím i stanovištní podmínky, které jsou rozhodující pro rozvoj nebo potlačení jednotlivých rostlinných druhů. A nezanedbatelná je i skutečnost, že toto je ukazatel, který dost citlivě vnímá i širší veřejnost. Stav a výška porostů je pro ni jedním z nejvýznamnějších faktorů, kterými se hodnotí management údržby tohoto biotopu a v řadě případů je rozhodující i pro zpětnou vazbu přístupu lidí k ochraně tohoto území. Geologické poměry Mohelenské stepi jsou specifické a v krátkém horizontu neměnné. Vliv pedologických poměrů se může významněji měnit především v souvislosti ze zvyšují se stromovou pokryvností stepi, která je následně provázena i změnami ve složení půdy (QUITT, 1988). V souvislosti se skutečností, že všechny odběrové plochy jsou umístěny na volné ploše, se dá předpokládat, že tento faktor námi sledované a získané hodnoty významně neovlivnil. Specifické jsou i klimatické poměry na samotné stepi i v jejím bezprostředním okolí (HRUDIČKA, 1937). V souvislosti s významnými změnami, ke kterým v bezprostřední blízkosti stepi došlo (výstavba vodního díla Dalešice), a s výraznými výkyvy počasí v jednotlivých letech hodnoceného patnáctiletého období se naopak dá předpokládat, že tento faktor vliv na hadcová společenstva mít bude (KLAUDISOVÁ, 1989, QUITT, 1996 a, b, c). KLIMATICKÉ POMĚRY NA STEPI V LETECH Při zohlednění dlouhodobé klimatické charakteristiky oblasti (in VESELÝ, 2) je území stepi řazeno do mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 8 o C. V rámci hodnoceného období (v rozmezí let ) průměrná roční teplota této hodnoty ani v jednom roce nedosáhla. Za celé sledované období byla průměrná teplota v oblasti Mohelenské hadcové stepi jen 6,55 o C

41 41 Oblast, ve které step leží, je podle dlouhodobých údajů charakterizována jako poměrně suché místo ČR s tím, že průměrné roční srážky se zde pohybují kolem 5 mm (in VESELÝ, 2) Tento průměrný srážkový úhrn byl ve sledovaném období překročen v letech a jen ve 4 letech byl nižší. Pokud by se ale zjištěné hodnoty porovnaly s tzv. výškovým normálem, který by zde měl dosahovat řádově 649 mm, pak byl srážkový úhrn ve 12 letech pod touto hodnotou a byl překročen jen ve 2 letech. Průměrný roční srážkový úhrn ve sledovaném období byl 541 mm. Doložené dlouhodobé rozložení zimních a letních srážek je v oblasti stepi mm srážek v zimním období (říjen březen) a mm v letním období (duben září) (in VESELÝ, 2). Tento trend byl zaznamenán i ve sledovaném čtrnáctiletém období. V zimním období zde v průměru spadlo 19,7 mm srážek a v letním období 35,3 mm srážek. Ze zjištěných hodnot tedy vyplývá, že v posledních čtrnácti letech došlo (při porovnání s dlouhodobým průměrem) v oblasti stepi k mírnému ochlazení a k mírnému zvýšení srážkové činnosti. Otázkou zůstává, do jaké míry se na těchto změnách podílí lokalizace velké vodní plochy v bezprostřední blízkosti stepi. Vyrovnávací nádrž u Mohelna, která je pouze 3 m od hranic rezervace, má betonovou tížní hráz o výšce 5 m, délka nádrže je 9 km, objem zadržené vody je 17,1 mil. m 3, plocha hladiny činí 118 ha a maximální hloubka nádrže dosahuje m. Napouštění nádrže Mohelno probíhalo v letech V roce 1982 byla v době od.5. do vypuštěna pro výstavbu čerpací stanice JE Dukovany. Hráz u Mohelna slouží jako průběžná elektrárna. Je osazena Kaplanovou turbínou o hltnosti 1 x 4,1 m 3.s -1. Jedná se o špičkovou přečerpávací elektrárnu. V noci, kdy spotřeba energie klesá, se využívá levný noční proud na přečerpání vody zpět do horní nádrže. Francisovy turbíny,

42 42 které se otáčejí opačným směrem jako při výrobě proudu, pracují jako čerpadla. Vyrovnávací nádrž u Mohelna zajišťuje asanační průtok pod nádržemi o výši,78 m 3.s -1 (in VESELÝ, 2). Možnými dopady budování jaderné elektrárny u Dukovan spolu s přečerpávací vodní elektrárnou u Dalešic na biotop stepi se zabýval projekt, jehož výsledky byly shrnuty v monografii "Studie vlivu energetické soustavy Dukovany Dalešice na okolní prostředí" (BUČEK a kol., 1981). V této studii bylo mimo jiné konstatováno, že výstavba a provoz energetické soustavy může mít vliv na klimatické poměry. Pro potřebu elektrárny je odebíráno v průměru asi 1,4 m 3.s -1 provozní vody z řeky, takže její dlouhodobý průměrný průtok, který činí v profilu Mohelno 6,36 m 3.s -1, se sníží na 4,96 m 3.s -1, tj. asi o 22 %. Prakticky celé množství odebírané vody se spotřebuje na výpar. Z chladícího okruhu jaderné elektrárny se za rok vypaří přibližně 44 mil. m 3 vody, což odpovídá v této oblasti průměrnému ročnímu výparu z plochy asi 93 km 3. V důsledku vypařování tohoto značného množství vody z chladícího zařízení jaderné elektrárny se zvýší vlhkost vzduchu, popřípadě i atmosférické srážky v jejím okolí. V této souvislosti se jevilo jako velice pravděpodobné, že se tento vliv projeví i na území rezervace částečnou změnou klimatických podmínek, zvláště když podobný vliv budou mít i vodní nádrže na řece Jihlavě. Z hladiny vodní nádrže se podle výpočtů vypaří za rok v průměru asi 635 mm vody, což je o 165 mm víc, než činí průměrný přirozený výpar z tohoto území. V závěru bylo ale konstatováno, že území hadcové stepi může být při adekvátní péči zachováno i v blízkosti energetického komplexu a že vlivy energetické soustavy nemusí při řádném bezhavarijním provozu rozhodujícím způsobem narušit přírodní procesy v rezervaci, a to ani v dlouhodobé perspektivě (in VESELÝ, 2). V následujících letech hodnotila klimatické změny na stepi KLAUDISOVÁ (1989). Mimo jiné uvádí, že v souvislostí s výstavbou jaderné elektrárny u Dukovan a vodního díla Dalešice lze z hlediska klimatu očekávat oceanizaci, která se na vegetaci může projevit zvýšením vitality keřů a stromů a ústupem xerotermních druhů, změnu rozvrstvení teplotních pásem na přilehlých svazích a změny relativní vzdušné vlhkosti. Na základě jí sledovaných charakteristik konstatovala, že je možno určit některé změny mikro- i mezoklimatu v údolí Jihlavy a následně i změny biosystémů v závislosti na soustavě JE Dukovany - VD Dalešice, ale vzhledem k dosud malému množství údajů a krátkodobému a nesoustavnému sledování nelze přesně zjistit rychlost a směr tohoto vývojového trendu. Posouzení vlivů vybudování velké vodní plochy v blízkosti rezervace řešila celá řada autorů, například PREISNEROVÁ (199) a QUITT (1996 a,b,c). Většina autorů dospěla k závěru, že vliv vodní plochy na mikroklima rezervace se dá předpokládat, ale přímo ho neprokázali. Mimo jiné i proto, že neměli k dispozici dostatečné množství dat z doby před výstavbou přečerpávací nádrže Mohelno. A řada těch, která byla k dispozici, nebyla měřena v původních biotopech (například před jejich vykácením). Podrobněji je tato problematika uvedena v práci VESELÉHO (2). Z klimatických faktorů ovlivňuje druhové složení vegetace hlavně množství srážek, jejich rozdělení během vegetačního období, dále teplota vzduchu a půdy a jejich extrémní hodnoty. Narůstání zelené hmoty začíná přibližně při +5 o C, optimum pro fotosyntetickou produkci je u většiny trav mezi 17až 21 o C, nad 25 o C se snižuje a při 3 až 35 o C končí. Za optimální teplotu pro luční porosty se uvádí celoroční průměr 7,9 o C, pro vegetační období od května do září pak 13,8 o C (LICHNER a kol., 1977 in RYCHNOVSKÁ a kol., 1985). Atmosférické srážky (déšť, sníh, rosa) mají určující význam pro druhovou skladbu a vývoj travinných porostů tam, kde nemohou být kompenzovány jiným druhem vláhy. Pro travinné porosty se považuje za optimální 7 až 8 mm ročních srážek, rozložených v průběhu roku takto: zima 15 %, jaro 25 %, léto % a podzim %. V letních přísušcích

43 43 se jako důležitý faktor podílí i rosa, která může představovat po chladných nocích až 4 mm srážek denně (RYCHNOVSKÁ a kol., 1985). Z uvedeného rozložení vyplývá, že pro rostliny, které v dané oblasti rostou, je především důležité, zda mají dostatek vody v době, kdy ji nejvíce potřebují v průběhu vegetačního období. Obrázek o relativně humidních a relativně aridních obdobích roku poskytují klimadiagramy, jejichž konstrukci navrhli Gaussen a Walter (1967). V těchto klimadiagramech znázorňuje jedna křivka roční průběh měsíčních úhrnů srážek a druhá křivka roční průběh průměrných měsíčních teplot vzduchu (LARCHER, 1988). Z výše situovaných map je patrné, že území Mohelenské stepi leží ve východním výběžku kraje Vysočina, ale z pohledu klimatických poměrů má blíže k Jihomoravskému kraji. Tomu odpovídá i dlouhodobý průběh počasí v oblasti Mohelenské stepi (1995-7) v porovnání se situací v krajích ( , resp ), na jejichž hranici leží. V uvedených klimadiagramech je průběh měsíčních úhrnů srážek vyznačen plnou čarou a průběh průměrných měsíčních teplot čerchovanou čarou. Nedostatek srážek pro růst Humidní období Průměrné měsíční teploty pod C Měsíce s průměrnými denními teplotami pod C 5 o C 7,2 o C Vysočina mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram kraje Vysočina za období ( )

44 44 5 o C 8,3 o C Jihomoravský kraj mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram Jihomoravského kraje za období ( ) 5 o C 8, o C Vysočina mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram kraje Vysočina za období ( )

45 45 5 o C 9,4 o C Jihomoravský kraj mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram Jihomoravského kraje za období ( ) o C 6,5 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za období (průměrné klimatické hodnoty naměřené na meteorologické stanici umístěné na hrázi přečerpávací nádrže Mohelno).

46 46 Z klimadiagramů zhotovených z dlouhodobých normálů klimatických hodnot za období (období, které Český hydrometeorologický ústav používá pro srovnání vývoje počasí v regionech jako normál - ( ) pro kraj Vysočina a Jihomoravský kraj a průměrných klimatických hodnot za období pro oblast NPR Mohelenská hadcová step je patrné, že souhrn ročních srážek v oblasti stepi byl prakticky shodný s průměrem zaznamenaným v Jihomoravském kraji (55 oproti 543 mm). Oproti průměru kraje Vysočina byl významně nižší ( o 94 mm). Souhrn měsíčních srážek přesahující 6 mm byl v oblasti stepi zaznamenán víc než o měsíc později (v červnu). I období po které měsíční souhrn srážek přesahoval uvedenou hranici byl v oblasti Mohelenské hadcové stepi nejkratší. Navíc rozložení vrcholu srážkového souhrnu je strmější než v porovnávaných krajích. To je dáno především tím, že v hodnoceném období byla v červenci roku 1997, 1998 a zaznamenána extrémní srážková činnost. Během července zde spadlo 18, 118 a 15,6 mm srážek, což v porovnání se srážkovým měsíčním úhrnem v květnu a srpnu příslušného roku představovalo zhruba 3,5; 3 a 3,4 násobek. Obdobná je tato tendence i při porovnání s průměrem klimatických hodnot pro kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, zaznamenaných v období let Změna byla zaznamenána jen v rozložení srážek. V obou krajích došlo k posunu vrcholu srážkové činnosti z června do července. Obdobně se posunulo i rozložení měsíčních srážek. V kraji Vysočina i v Jihomoravském kraji byl zaznamenán pokles srážek v období od dubna do poloviny července a naopak zvýšení srážkové činnosti od poloviny července do poloviny prosince (kraj Vysočina), resp. poloviny listopadu (Jihomoravský kraj). V uvedeném období byla zaznamenaná i mírně vyšší srážková činnost (celoroční srážkový souhrn byl vyšší o 25 a 22 mm). Dynamika průměrných měsíčních teplot byla v obou uvedených obdobích, v krajích i v oblasti Mohelenské hadcové stepi, zhruba stejná. Zajímavé je zjištění, že v oblasti stepi byla zaznamenána nižší roční průměrná teplota než v Jihomoravském kraji i v regionu kraje Vysočina. Při porovnání s dlouhodobým normálem klimatických hodnot za období se jednalo o 6,6 o C oproti 8,3 a 7,2 o C a při srovnání s průměrem za období dokonce o 6,6 o C (oproti 9,4 a 8, o C). Pro vývoj vegetace na daném biotopu (ve vymezené časové řadě) má význam především vývoj klimatických poměrů v jednotlivých letech. Dynamika teplotních a srážkových poměrů v období v oblasti NPR Mohelenská hadcová step je uvedena v následujících klimadiagramech. V uvedených klimadiagramech je opět průběh měsíčních úhrnů srážek vyznačen plnou čarou a průběh průměrných měsíčních teplot čerchovanou čarou. Nedostatek srážek pro růst Humidní období Průměrné měsíční teploty pod C Měsíce s průměrnými denními teplotami pod C Nedostatek srážek pro růst označuje část roku, v níž dosahuje křivka srážek nižších hodnot než teplotní křivka. Je dobou sucha pro většinu rostlin, které nejsou uměle zavlažovány anebo nemohou využívat zásoby podzemních vod.

47 47 o C 7,6 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok o C 6,3 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 1996

48 48 o C 7,5 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok o C 7,2 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 1998

49 49 o C 6, o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 1999 o C 7,1 o C 562 mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok

50 5 o C 6, o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 1 5 o C 6,7 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 2

51 51 o C 6,5 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 3 5 o C 5,8 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 4

52 52 o C 5,7 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 5 5 o C 5,9 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 6

53 53 o C 6,8 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 7 o C 6,6 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za rok 8

54 54 o C 7,6 o C mm mm I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za část roku 9 Teplotní maxima byla v oblasti stepi v období zaznamenána v červenci a srpnu. Jen ve dvou letech se pohybovala v širší periodě od června do srpna. Denní minima, pohybující se pod bodem mrazu, byla v jarním období zaznamenána v šesti letech ještě v dubnu a ve čtyřech letech i v květnu. V podzimním období byla zaznamenána v devíti letech již v září. Měsíční srážkový úhrn přesahující mm byl zaznamenán v osmi letech (ve dvou letech i dvouvrcholově). Zvýšená srážková činnost většinou připadla na červenec a srpen (4 x) a pak na září (2 x). Průběh srážek v průběhu roku nebyl zpravidla vyrovnaný v šesti letech byl dvouvrcholový a ve dvou letech třívrcholový. Srážková deprese byla v průběhu roku častěji zaznamenána v červnu (3 x) a červenci (2x). 1 x byla zaznamenána v dubnu, květnu a srpnu. Aridní období se v oblasti stepi vyskytlo v sedmi letech. Nejčastěji v říjnu (3 x) a dubnu (2 x). Jedenkrát bylo zaznamenáno i v květnu, červnu, srpnu a listopadu. Z uvedených klimadiagramů Mohelenské hadcové stepi pro jednotlivé roky za období je patrné, že průběh srážek a teplot v jednotlivých letech je dost variabilní a v řadě let se výrazně liší od průměru (klimadiagram oblasti NPR Mohelenská hadcová step za období ). Proto při hodnocení vývoje rostlinných společenstev stepi (dynamika změn druhového složení, nutriční hodnoty, produkce) a v návaznosti na ni i při hodnocení průběhu pastvy (chování zvířat) bude nutno k těmto odlišnostem přihlížet. Přitom bude nutno zohledňovat i specifické mikroklimatické poměry přímo na území stepi. Jimi se zabýval již HRUDIČKA (1937). Při hodnocení vlastní stepi vycházel z toho, že toto území bylo v té době málo prozkoumáno, bez systematických klimatických měření. Obávám se, že se tato situace do dnešních dnů v podstatě nezměnila. Ve svém hodnocení vycházel z toho, že mikroklimatický ráz každého území závisí především na utváření terénu a na fyzikálních vlastnostech povrchu. Z tohoto pohledu hodnotil zvlášť svahy a náhorní planinu. U svahů zdůrazňoval zeslabený vliv vzdušných proudů, vliv sluneční energie a skutečnost, že příkré svahy dostávají na jednotku plochy malé množství srážkové vody, která

55 55 navíc po nich rychle stéká. Počítal s tím, že nedostatek atmosférické vláhy na těchto lokalitách do určité míry kompenzuje výpar z Jihlavy. Odhadoval, že množství vody, kterou půda získá ve formě mlhy a rosy, představuje zhruba % vlastních atmosférických srážek. U jižně exponovaných svahů ani tato kompenzace nestačí zabránit vysušování půdy. Ale i severní svahy, mikroklimaticky chladnější a vlhčí, je podle něj možno hodnotit jako suché (s výjimkou partií přímo nad řekou). Svérázné mikroklimatické podmínky má podle něj i náhorní planina. Konstatuje, že množství srážek na plochu je zde výrazně vyšší než na skalních svazích, ale že v důsledku vysokých teplot a větru zde v letních měsících dochází k velkému odparu. Proto vítr na pastvinné stepi označuje za důležitý bioklimatický činitel. Interakce těchto faktorů následně způsobuje, že léto, období srážkami nejbohatší, projevuje se jako období sucha oproti srážkami chudšímu jaru, podzimu a zimě. My jsme navíc zaznamenali, že léto v oblasti stepi není vždy vláhově nejbohatším obdobím. V letech byla srážková činnost dva roky vychýlena do jarního období a dva roky naopak do podzimního období. Určitým mechanismem, který rostlinám tento deficit pomáhá řešit, je skutečnost, že v letních měsících je doba přímého ozařování podstatně kratší na svislých než na vodorovných plochách, což umožňuje zdejší flóře lépe využívat rosu. Zjistil také, že tepelné podmínky a hospodaření s vodou na stepi významně ovlivňuje i hadec. Povrchová struktura hadce ovlivňuje hospodaření s vodou, působí na snížení tepelné vodivosti a na "tepelnou pohltivost". To mimo jiné způsobuje, že za slunných letních dnů se povrch horniny vyhřívá asi o 18 až 24 o C nad teplotu vzduchu ve výšce 2 m nad zemí a naopak v noci se ochlazuje asi o 6 o C pod teplotu vzduchu ve 2 m nad zemí. Závěrem v podstatě konstatuje, že mikroklima Mohelenské hadcové stepi je naprosto specifické a velice variabilní. To znamená, že při hodnocení změn, ke kterým zde v důsledku specifického mikroklimatu a aplikovaného managementu dochází, je třeba zohledňovat nejen variabilitu jednotlivých let, ale i hodnocených stanovišť. VÝŠKA POROSTŮ Rostlinné společenstvo je geometricky členitý útvar rostlinné biomasy, která je určitým způsobem rozmístěna v prostoru. U společenstev vázaných na pevný povrch lze v prostorové struktuře rozlišit vertikální stavbu a horizontální uspořádání. Vertikální stavba přímo závisí na vzrůstových formách jedinců přítomných populací, kdežto horizontální uspořádání závisí na vlastnostech populací, zejména na typu jejich disperze. Vertikální stavba rostlinného společenstva se projevuje vytvářením vegetačních pater v závislosti na výšce rostlin a rozmístění jejich listoví nad zemí a na hloubce a diferenciaci jejich kořenového systému pod zemí. Přitom není rozhodující maximální výška či hloubka, ale spíš jejich střední hodnoty dané průměrnou výškou (resp. hloubkou kořenových systémů) populací. Vegetační patro je tvořeno rostlinami téže vzrůstové formy, jež sahají do určité výšky nad zemí. Vegetační patro může být diferencováno na podpatra, dosahují-li v něm rostliny odlišných výškových úrovní. Struktura rostlinného společenstva podléhá změnám, které se obrážejí i v jeho druhovém složení, většinou však jen kvantitativním. Tyto změny více či méně pravidelně kolísají kolem určitého průměrného stavu. Ve většině případů vyplývají z biologických rytmů rostlin a jejich populací; svůj vliv však vykonávají i periodické či epizodické změny prostředí (MORAVEC a kol., 1994). Nadzemní biomasa porostu je funkcí genetických vlastností jeho komponent i vnějších podmínek prostředí. Prosazení určitého druhu v rostlinném společenstvu závisí

56 56 jednak na jeho schopnosti tvorby biomasy (tj. na jeho růstu), jednak na jeho odolnosti vůči nepříznivým životním podmínkám a nepříznivému působení ostatních druhů. U druhově bohatých přirozených travinných porostů se rozhodujícím způsobem uplatňuje velikost a způsob utváření nadzemních částí rostlin. Opanování prostoru v nadzemní vrstvě rostlinami je mj. dáno rychlostí růstu prýtů do výšky (hlavně na začátku vývoje vegetace), schopnosti druhů rozšiřovat se v porostu podrůstáním a jejich schopností přetrvání. U pastevních porostů se projevuje také stupeň rezistence druhů vůči kosení a spásání, spojený s rychlostí obrůstání. Z druhů vykazujících podobné nároky na stanoviště a analogický vývojový rytmus jsou vždy ve výhodě ty, které za daných stanovištních podmínek na začátku vývoje vegetace rychleji rostou do výšky, zastíní spodnější vrstvy porostu a rychleji vyvinou asimilační orgány. Vertikální uspořádání nadzemní části porostů je významným faktorem, rozhodujícím o dostupnosti světla (konkurence o světlo) pro jednotlivé druhy daného společenstva. Její uspořádání je významnou veličinou pro výsledný fotosyntetický efekt, který může být do značné míry ovlivněn formou obhospodařování porostu, například pastvou. Nepříliš intenzívní pastva ovlivňuje selektivně druhové složení společenstev. Jsou potlačovány druhy dobytkem vyhledávané, což umožňuje expanzi rostlin, které nejsou spásány. Nevyužívaný porost se může zbortit a polehnout. (RYCHNOVSKÁ, 1985). Výška porostů může být indikací nejen jejich fenofáze, klimatických podmínek, respektive změn jejich druhového složení (spolu s hodnocením horizontálního uspořádání společenstva), ale i indikací intenzity jejich pastevního využití. Proto, jak již bylo uvedeno výše, byla při odběrech porostů na stanovení jejich nutriční hodnoty měřena i jejich výška. Porosty byly měřeny na všech odběrových stanovištích (C5, C, D8, H, E13, B17). Stanoviště E 13 bylo ze sledování po období vyřazeno, a naopak bylo do sledovaného souboru zařazeno stanoviště C12. Na hodnocených plochách byli vybráni zástupci charakterizující její floristické složení. U nich byla průběžně měřena výška jejich olistění. Výška květenství byla měřena nepravidelně, jen pro dokreslení aktuálního stavu porostu a jen tehdy, když květenství výrazně přesahovalo horizont listové plochy. V rámci sledovaného souboru byla na všech stanovištích měřena výška trav, bylin a svízele syřišťového (Galium verum). Pokud byl porost trav na daném stanoviště výškově diferencován, byla výška trav měřena ve dvou horizontech - podpatrech (na stanovištích C5, C, C12 a B17). Do skupiny trav značených jako intenzívní byl začleněn - ovsíř luční (Avenula pratensis), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), lipnice luční (Poa pratensis agg.) a jílek vytrvalý (Lolium perenne) a do skupiny trav značené jako extenzívní byly začleněny kostřavy (Festuca) a ostřice (Carex). Na stanovištích D8 a H byla měřena i výška ostřice nízké (Carex humilis) a na stanovišti H i výška kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla). V porostu trav byly měřeny jen rostliny, které byly v růstové fázi. Pokud trávy ukončily asimilaci, nebyly dále měřeny a měření zahrnovalo další, rostoucí generaci. U každé skupiny bylo v porostu na daném stanovišti provedeno 6 měření a hodnoty byly zprůměrovány. V některých obdobích není spektrum sledovaných druhů kompletní. Týká se to především intenzivních trav a svízele syřišťového (Galium verum), respektive i bylin. Jedná se o složky porostů, které někdy nebylo možno v důsledku pastevního tlaku (selektivního výběru) proměřit. Jako nedopasky je označována část měřených porostů, u kterých byla zaznamenána (v důsledku selektivního výběru porostu pasoucími se zvířaty) patrná výšková diference. Představují vyšší, méně přepasenou nebo nepasenou část porostu. Pro hodnocení výšky porostů byla v této práci vybrána tři stanoviště C5, C a C12. Porosty na plochách C5 a C v období před zahájením pastvy (před rokem 1997) dokumentovaly negativní vývoj flóry tzv. pastvinné stepi. Bylo na nich patrné potlačení původních xerotermních společenstev a zástin zbylých zástupců vzrůstnějšími expanzivními a konkurenčně silnějšími druhy. Na ploše C5 se prolínala vegetace stepi s eutrofnějším

57 57 porostem zatravněného ochranného pásu a na ploše C se projevovala eutrofizace splachem živin z polních kultur, ležících nad sledovanou plochou. Tyto dvě plochy nejvýrazněji dokumentovaly nepříznivý stav ve vývoji biotopu pastvinné stepi, který si vyžádal přehodnocení managementu NPR rezervace a mimo jiné i obnovu pastvy na stepi. Stanoviště C12 představovalo v podstatě intenzivnější variantu původních společenstev pastvinné stepi. Tedy, jak je uvedeno v metodické části, v podstatě intenzivnější variantu plochy D8, na které převládaly kostřavy (Festuca sp. div.), ovsíř luční (Avenula pratensis), svízel syřišťový (Galium verum) a místy ostřice časná (Carex praecox). Vývoj výšky porostů na uvedených stanovištích je uveden v následujících grafech. V nich je použito uvedené značení: TRIN TREX SV BY trávy intenzivní. Tato skupina zahrnuje ovsíř luční (Avenula pratensis), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), lipnici luční (Poa pratensis) a jílek vytrvalý (Lolium perenne). trávy extenzivní. Tato skupina zahrnuje kostřavy (Festuca) a ostřice (Carex). svízel siřišťový (Galium verum). byliny. Byliny s výjimkou svízele siřišťového (Galium verum). Nedopasky vyšší, méně přepasená nebo nepasená část porostu. Výška porostů roky Z tohoto období jsou k dispozici údaje ze stanovišť C5 a C (stanoviště C12 bylo do sledovaného souboru zařazeno až v prvním roce pastvy 1997). Na obou stanovištích dosahovala výška trav (kulminující v letních měsících) výšky v rozmezí 6-7 cm (na extenzivnější ploše C5) a -1 cm (na intenzivnější ploše C). I výška svízele se v období kulminace jeho růstu pohybovala na stanovišti C5 v roce 1996 v rozmezí 6-7 cm. Z uvedených dat je patrné, že zaznamenané hodnoty neodpovídají výškové charakteristice xerotermních společenstev běžných v oblasti Praebohemika. K významnému poklesu výšky trav na stanovišti C5 došlo v roce 1995 v důsledku pokosení porostu. V obou letech před zahájením pastvy byl zaznamenán nízký srážkový úhrn. Měsíční souhrn srážek v červenci roku 1995 a 1996 byl 53,3 a 5,8 mm. Na ni zareagoval svým vzrůstem svízel syřišťový, u kterého je na stanovišti C5 v roce 1996 patrná dvouvrcholová křivka. Obdobně na ni zareagovaly poklesem růstu i trávy na ploše C, ale s tím, že u nich nedošlo k tak výrazné reakci na následné zvýšení srážkové činnosti jako u svízele. Naproti tomu intenzivní trávy na C5 měly po celé letní období stabilní růst s jeho výrazným poklesem až v měsíci září. Na rozdíl od intenzivních trav výška porostu extenzivních trav na stanovišti C5 kulminovala až v průběhu srpna.

58 výška (cm) výška (cm) 58 8 Výška porostů - Mohelno Stanoviště C týdny roku TR_95 TRIN_96 TREX_96 SV_96 Výška trav Mohelno Stanoviště C týdny roku TR_95 TR_96

59 výška (cm) výška (cm) 59 VÝŠKA POROSTŮ STANOVIŠTĚ C5 6 Výška trav (intenzivní) Mohelno Stanoviště C5 5 3 TRIN_97 TRIN_98 TRIN_99 TRIN_ TRIN_1 TRIN_2 TRIN_ týdny roku Výška trav (intenzivní) Mohelno 4-9 Stanoviště C týdny roku TRIN_4 TRIN_5 TRIN_6 TRIN_7 TRIN_8 TRIN_9 Z hodnot výšky porostů intenzivních trav (TRIN) zaznamenaných v prvním sedmiletém cyklu (1997-3), kdy byla prováděna volná pastva s pomocí elektrického ohradníku, je patrné, že výška porostů byla vyrovnaná a pohybovala se v rozmezí -15 cm. Nejvýraznější zvýšení průměrné výšky trav bylo zaznamenáno jen v jarních a následně letních měsících roku K tomu došlo v návaznosti na vývoj klimatických poměrů roku V tomto roce bylo jarní období velice suché v dubnu, květnu a červnu roku 1998 spadlo v oblasti stepi za měsíc jen 34,9;,9 a 44 mm srážek. Proto byla pastva ukončena již 25. června. Drtivá většina srážek pak spadla až v druhé polovině roku, což umožnilo zaschlým porostům intenzivní obrůst. V roce 1999 ale bylo realizováno dlouhé pastevní

60 výška (cm) 6 období (143 dnů), v jehož průběhu zvířata přerostlé porosty zredukovala a jak je z grafu patrné, od srpna byly TRIN na stanovišti přepaseny prakticky na drn (bez možnosti změřit jejich výšku). Určité zvýšení výšky porostů bylo zaznamenáno i srpnu až září roku. Byla to reakce porostu trav na nadprůměrnou srážkovou činnost v červenci tohoto roku. Na vývoji výšky porostů v druhém (zatím šestiletém) cyklu (4-9), ve kterém byla prováděna volná pastva s pomocí pasteveckých psů, se podílí změna managementu. Z grafického vyjádření je patrné, že každým rokem se průměrná výška trav (TRIN) zvyšovala. Z horizontu 5- cm v roce 4 na horizont -25 cm v roce 9. Extrémní vývoj byl zaznamenán jen v roce 7. K tomuto vývoji došlo v důsledku toho, že v tomto roce byla step přepásána menším stádem, v aridní periodě, pastva trvala jen 25 dní a k vyšší srážkové činnosti došlo až po ukončení pastvy. Z hodnot zaznamenaných v průběhu celých 13 let je patrné, že výška porostů skupiny intenzivních trav byla v průběhu roku v podstatě vyrovnaná (a až na výjimky), bez výraznějších výkyvů. Z výškových horizontů se dá předpokládat, že skutečné pastevní zatížení (vyjádřené nejen počtem zvířat ve stádě, ale přímým pastevním tlakem na porost) bylo vyšší v prvním sedmiletém cyklu při použití elektrického ohradníku. Výjimkou byly roky 4, 6 a 8, kdy byly intenzívní trávy v průběhu pastvy vypaseny na drn (neměřitelná výška porostu) Výška nedopasků trav (intenzivní) Mohelno Stanoviště C týdny roku TRIN_99 TRIN_1 TRIN_2 TRIN_3 Diference ve spásání porostů u skupiny intenzivních trav v rozmezí let dokládá, že plocha C5 byla významně ovlivněna pastvou a že zvířatům byl vytvořen prostor pro selektivní pastvu. V roce 1999 byla až do poloviny července realizována pastva s nízkým zatížením 15 kusů. V důsledku nízkého pastevního zatížení a intenzivní srážkové činností byla výška nedopasků za období ve kterém byla realizována volná pastvě s použitím elektrického ohradníku, v roce 1999 nejvyšší. Diference v porostu byla vyrovnána teprve poté, co bylo stádo doplněno na 29 kusů ( ). Diferenci ve výšce porostů zaznamenanou v letech 1, 2 a 3 je možno dávat do souvislosti se zvýšenou srážkovou činností. Buď dlouhodobější (2, 1), nebo se zvýšeným úhrnem srážek na počátku období, ve kterém byla zaznamenána diference, popřípadě s následným suchým obdobím (3). V roce 2 byla patrná výšková diference v porostu v důsledku intenzivnějších srážek zaznamenána i v období (do října) po ukončené pastvě (pastva byla ukončena 3.7.2).

61 výška (cm) výška (cm) 61 Výška nedopasků trav (intenzivní, extenzivní) Mohelno Stanoviště C týdny roku TRIN_4 TRIN_5 TRIN_6 TREX_4 TREX_5 TREX_6 Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9), ve kterém byla prováděna volná pastva s pomocí pasteveckých psů, bylo v rámci managementu pastvy uplatněno vysoké pastevní zatížení po krátkou dobu (ve srovnání s obdobím let ). V této fázi byla diference ve výšce porostů zaznamenána jen v prvních třech letech (4 6). Je zajímavé, že diference ve výšce porostů byla v letech 4 a 5 (oproti roku 6) zachována i po ukončení pastvy (29.6. v roce 4 a 1.6. v roce 5) - až do počátku října daných let. 25 Výška trav (extenzivní) - Mohelno Stanoviště C TREX_97 TREX_98 TREX_99 TREX_ TREX_1 TREX_2 TREX_ týdny roku Pro vývoj výšky extenzivních trav v prvním sedmiletém cyklu (1997-3) je charakteristické, že v průběhu pastvy probíhala redukce jejich výšky a po ukončení pastvy se postupně zvyšovala. V této souvislosti je ale patrná diference. V první polovině tohoto cyklu pastvy (v letech 1998, s výjimkou roku 1999) se výška porostů pohybovala po

62 výška (cm) výška (cm) 62 ukončení pastvy (resp. i v průběhu pastvy rok 1999) v horizontu -15 cm a v druhé polovině cyklu (v letech 1 3) v horizontu do cm. 35 Výška trav (extenzivní) Mohelno 4-9 Stanoviště C týdny roku TREX_4 TREX_5 TREX_6 TREX_7 TREX_8 TREX_9 Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9) je z grafického vyjádření patrné, že vývoj výšky porostů měl stejnou dynamiku, jaká byla zaznamenána u intenzivních trav. Také u této skupiny se každým rokem průměrná výška trav (TREX) zvyšovala. Z horizontu 5- cm v roce 4 na horizont cm v roce 9. I dynamika změn v průběhu roku byla shodná s vývojem zaznamenaným u intenzivních trav. Výška nedopasků trav (extenzivní) Mohelno Stanoviště C týdny roku TREX_97 TREX_99 TREX_1 TREX_2 TREX_3

63 výška (cm) 63 Dynamika výšky nedopasků extenzivních trav v prvním sedmiletém cyklu (1997-3) měla v letech 2 a 3 obdobný průběh, jaký byl zaznamenán u skupiny intenzivních trav. V roce 1997 byl pastevní tlak na intenzivní trávy tak velký, že jejich výška byla rovnoměrně redukována. Od 31. týdne roku, kdy jejich výška dosahovala jen 2-7 cm, se pastevní tlak projevil i selektivním spásáním extenzivních trav (výškovou diferenciací porostu). Obdobná tendence byla zaznamenána i v roce Do 31. týdne, kdy ovce kompletně přepásly intenzivní trávy (přepasení TRIN v paseném porostu i v nedopascích neměřitelné hodnoty), se zaměřily i na selektivní přepásání extenzivních trav. Rozdílná dynamika byla naopak zjištěna v roce 1. Koncem července dosahovala výše nedopasků u skupiny intenzivních trav nejvyšší hodnoty v průběhu pastevního období (24 cm) a u skupiny extenzivních trav naopak nejnižší hodnoty (12 cm). Vysvětlením by mohl být intenzivnější růst této skupiny trav v důsledku vyšší srážkové činnosti. K obdobnému vývoji došlo ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9). Dynamika výšky nedopasků extenzivních trav měla v letech 4 a 6 (viz výše uvedený graf intenzivních a extenzivních nedopasků) obdobný průběh, jaký byl zaznamenán u intenzivních trav. Jen v roce 5 byla zaznamenána obdobná diference jako v roce 1, jen s tím rozdílem, že v roce 5 k této diferenci došlo v 27. týdnu. Opět se jednalo o období s vyšší srážkovou činností. Výška svízele Mohelno Stanoviště C týdny roku SV_97 SV_98 SV_99 SV_ SV_1 SV_2 SV_3 Svízel syřišťový byl vybrán jako samostatný druh ze sledovaného spektra flóry, protože v letech před pastvou představoval kvantitativně významný podíl porostů. Prokazuje velice dobrou růstovou schopnost i ve srážkově méně příznivých letech, proto byl významnou součástí porostů i v období pastvy. Ale to v interakci s pastevním tlakem, protože patří mezi selektivně spásané druhy. To dokumentuje i zjištěná dynamika jeho výšky v průběhu pastvy. V prvním roce pastvy (1997) byl plošně na stanovišti C5 vypasen. Změřitelný obrůst byla zaznamenán jen v krátkém období srpna roku 1997 (3-5 cm). V ostatních letech prvního sedmiletého cyklu (1997-3) byl v průběhu pastevního období přepásán na výšku 2-5 cm s následným obrůstem po ukončení pastvy. Výjimkou ve vývoji jeho výšky je jen rok V tomto roce byla zaznamenána vyšší výška jeho porostů i v průběhu pastvy. V první fázi (do 27. týdne) to bylo nízkým pastevním zatížením (15 ovcí). Po doplnění stáda na 29 kusů je již patrná jeho redukce.

64 výška (cm) výška (cm) 64 Výška svízele Mohelno 4-9 Stanoviště C týdny roku SV_4 SV_5 SV_6 SV_7 SV_8 SV_9 V druhém (šestiletém) cyklu (4-9) byla dynamika vývoje výšky jeho porostu obdobná jako u trav. Od roku 4 do roku 9 se výška zvyšovala s tím, že v letech 7 9 byla prakticky stejná. Po ukončení pastvy opět došlo k jeho zvýšení s výjimkou roku 4, kdy jeho výška po skončení pastvy stagnovala, a roku 7, kdy vývoj jeho výšky byl variabilní Výška nedopasků svízele Mohelno Stanoviště C SV_99 SV_1 SV_2 SV_ týdny roku Výška nedopasků svízele v prvním sedmiletém cyklu (1997-3) integruje s vývojem nedopasků extenzivních trav. Dokládá to, že vyvýšené ostrůvky vegetace vytvářel svízel s jejich trsy.

65 výška (cm) výška (cm) Výška nedopasků svízele a bylin Mohelno 4-6 Stanoviště C týdny roku SV_4 SV_5 SV_6 BY_4 BY_5 BY_6 Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9) se však vyvíjela výška nedopasků svízele odlišně od vývoje extenzivních trav. Svízel prokázal, oproti nim, vyšší růstový potenciál a s výjimkou roku 6 došlo k zvýšení jeho výšky (u trav v uvedených letech byla zaznamenána růstová deprese, resp. stagnace) Výška bylin Mohelno Stanoviště C týdny roku BY_99 BY_ BY_1 BY_2 BY_3 V prvním sedmiletém cyklu (1997-3) měla dynamika vývoje výšky patra bylin stejnou tendenci jako výška patra intenzivních trav. S tím rozdílem, že byliny v některých letech přetrvávaly na pasené ploše i v době, kdy trávy byly úplně vypaseny (rok týden), resp. začaly obrůstat (zvyšovat svoji výšku) i v době, kdy byly intenzivní trávy dále redukovány (rok 2 od 31. týdne). To znamená, že v těchto fázích nebyly pod tak velkým selektivním pastevním tlakem jako intenzivní trávy.

66 výška (cm) výška (cm) 66 Výška bylin Mohelno 4-9 Stanoviště C týdny roku BY_4 BY_5 BY_6 BY_7 BY_8 BY_9 Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9), kdy byly porosty přepásány jen na jaře (v květnu, resp. červnu), je vývoj výšky patra bylin prakticky shodný s vývojem intenzivních trav. Tendence vývoje je velice podobná s tím, že u bylin byla zaznamenána jen vyšší dynamika Výška nedopasků bylin Mohelno Stanoviště C týdny roku BYL_99 BYL_1 BYL_2 BYL_3 Výška nedopasků bylin v prvním sedmiletém cyklu (1997-3) korelovala s dynamikou zaznamenanou u zbytků intenzivních trav. S tím rozdílem, že v letech 1999 a 3 byla u bylinného patra patrná diference v delším časovém úseku než u trav. To opět svědčí o nižším selektivním tlaku na bylinné patro oproti tlaku na patro intenzivních trav. V druhém (šestiletém) cyklu (4-9) byla naopak patrná shoda v dynamice vývoje výšky bylinného patra s dynamikou zaznamenanou na stanovišti C5 u extenzivních trav.

67 výška (cm) 67 VÝŠKA POROSTŮ STANOVIŠTĚ C 9 Výška trav (intenzivní) Mohelno Stanoviště C týdny roku TRIN_97 TRIN_98 TRIN_99 TRIN_ TRIN_1 TRIN_2 TRIN_3 Tendence ve vývoji výšky patra intenzivních trav na stanovišti C byla v prvním sedmiletém cyklu (1997-3), v prvních letech pastvy (1997 a 1998), obdobná jako na ploše C5. V dalších letech však již byly patrné diference. V roce 1999 byl na C zaznamenán plynulejší nárůst porostu bez deprese na přelomu června a července (zaznamenané na ploše C5) a porost TRIN na stanovišti vydržel až do konce pastvy. V roce byla výška intenzivních trav redukována ovcemi obdobně jako na stanovišti C5, ale po ukončení pastvy měla výrazněji vyšší nárůst. Na vrcholu růstové křivky (v září) dosahovala výšky -5 cm, oproti - cm u porostu na C5. Vysoká výška byla evidována i na jaře roku 1 (9- cm oproti -3 cm na ploše C5). V průběhu pastvy se výška na obou stanovištích vyrovnala a v podzimním období se již pohybovala ve stejném rozmezí - cm. Obdobná situace nastala i v roce 3, ale s tím, že diference mezi stanovišti nebyla tak výrazná. Na počátku pastvy se výška porostů na C pohybovala v rozmezí -3 cm a na C5 v rozmezí - cm. Na konci pastevního období se pohybovala výška porostů na obou stanovištích shodně v rozmezí - cm. V roce 2 byla na obou stanovištích zaevidována obdobná dynamika ve vývoji výšky porostů, ale porosty intenzivních trav na C byly řádově o cm vyšší než porosty na C5.

68 výška (cm) výška (cm) 68 6 Výška trav (intenzivní) Mohelno 4-9 Stanoviště C 5 3 TRIN_4 TRIN_5 TRIN_6 TRIN_7 TRIN_8 TRIN_ týdny roku Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9) byl trend ve vývoji výšky porostů v některých letech obdobný jako na stanovišti C5. I na ploše C byla intenzivní trávy v letech 6 a 8 přepaseny na drn (neměřitelná výška) a v roce 7 byl zaznamenán extrémní nárůst trav v období pastvy. Ale v období po ukončení pastvy došlo na tomto stanoviště k intenzivnějšímu nárůstu porostu. Na rozdíl od plochy C5, kde byl růst (vyjádřený výškou porostu) rovnoměrný, na C byl patrný růst s vrcholem na přelomu července a srpna, s následující depresí v podzimních měsících. Na vrcholu růstové křivky porosty trav dosahovaly řádově o cm vyšší vzrůst než porosty na C5. S vývoje na ploše C se tak dá vyvozovat, že měla vyšší produkční potenciál než plocha C5. 35 Výška trav (extenzivní) Mohelno Stanoviště C týdny roku TREX_97 TREX_98 TREX_99 TREX_ TREX_1 TREX_2 TREX_3

69 výška (cm) výška (cm) 69 V prvním sedmiletém cyklu (1997-3) měl trend vývoje extenzivních trav stejný průběh jaký byl zaznamenán u intenzivních trav. Jen v roce 1998 byla v období pastvy pozorována výrazně vyšší variabilita výšky porostu a na přelomu srpna a září v roce 1997 došlo na ploše C (na rozdíl od zaznamenané stagnaci porostu na C5) k intenzivnímu růstu ze 2 na 22 cm. 25 Výška trav (extenzivní) Mohelno 4-9 Stanoviště C 15 TREX_4 TREX_5 TREX_6 TREX_7 TREX_8 TREX_ týdny roku Velice podobná byla dynamika vývoje extenzivních a intenzivních trav i v druhém (šestiletém) cyklu (4-9). Tendence vývoje je skoro shodná. To znamená, že pastevní tlak na C byl u obou skupin trav obdobný. Výška svízele Mohelno Stanoviště C týdny roku SV_98 SV_99 SV_ SV_1 SV_2 SV_3

70 výška (cm) 7 Vývoj výšky svízele siřišťového měl zhruba v polovině prvního sedmiletém cyklu (1997-3) obdobný průběh, jaký byl zaznamenán i na ploše C5. A to v letech 1997, 1998, 1 a 3. Tak například v roce 1999 byl na ploše C úplně vypasen, bez měřitelných hodnot, obdobně jako na C5, kde ho bylo možno naměřit jen ve dvou periodách v průběhu srpna. V dalších letech tohoto cyklu byly zaznamenány určité diference. V roce 1999 intenzivně obrůstal po celé pastevní období a jeho výška byla řádově o 15 cm vyšší než na stanovišti C5. Uvedené plochy se od sebe významně nelišily ani v roce. Na C byl obrůst zaznamenán jen na jaře (oproti redukci svízele na C5) a další vývoj už byl obdobný. V roce 2 byl svízel na ploše C pod větším pastevním tlakem. Zhruba do poloviny června byl na ploše přepasen a v dalším období byl jeho růst dále redukován (mezi 4-8 cm), zatímco na C5 v srpnu a září jeho výška kulminovala na hodnotách cm. 25 Výška svízele Mohelno 4-9 Stanoviště C 15 5 SV_4 SV_5 SV_6 SV_7 SV_8 SV_ týdny roku Významný pastevní tlak na svízel byl zaznamenán i v pastevním období ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9). V letech 6 a 8 byla na ploše C totálně vypasen a v letech 4, 7 a 5 byl v době pastvy výrazně redukován. Výjimkou byl opět rok 7, v němž byl jeho nárůst zaznamenán i v pastevním období. V období po pastvě opět obrůstal s tím, že jeho růstový vrchol byl v jednotlivých letech tohoto cyklu různě posunut, ale převážně se v této periodě jeho výška pohybovala v rozmezí -15 cm. Oproti stanovišti C5 měl jeho růst v období po ukončení pastvy výraznější tendenci k větší dynamice vystřídání intenzivní růstové periody následnou růstovou depresí. Na ploše C5 byl růst vyrovnanější dokumentovaný ploší růstovou křivkou.

71 výška (cm) výška (cm) 71 Výška bylin Mohelno Stanoviště C týdny roku BY_99 BY_ BY_1 BY_2 BY_3 Výška bylin na stanovišti C byla v prvním sedmiletém cyklu (1997-3) velice variabilní a dynamice zaznamenané na ploše C5 se blížila jen v roce 3. To znamená, že preference zvířat při spásání bylin se na těchto plochách v jednotlivých letech lišila, ale řádově se jejich výška na obou stanovištích nejčastěji pohybovala v rozmezí 1-12 cm. Výška bylin Mohelno 4-9 Stanoviště C 15 5 BY_4 BY_5 BY_6 BY_7 BY_8 BY_ týdny roku

72 výška (cm) 72 Naproti tomu při hlídané pastvě, kdy si zvířata z časových a prostorových důvodů (ve vztahu k velikosti stáda) nemohla tak vybírat, byla dynamika vývoje bylinného patra na ploše C a C5 velice podobná. To znamená, že se stádo v druhém (šestiletém) cyklu (4-9) při spásání bylin chovalo více uniformně. Výška nedopasků trav, svízele a bylin Mohelno Stanoviště C 3 TRIN_2 TRIN_3 TREX_2 TREX_3 SV_3 BYL_ týdny roku Pastevní tlak byl na ploše C vyrovnanější než na stanovišti C5. Rozdíly ve výšce porostů tu byly patrné jen v letech 2 a 3. Z průběhu výšky jednotlivých složek porostu je patrné, že v průběhu pastevního období došlo k redukci intenzivních trav (roky 2 a 3), respektive i extenzivních trav (rok 2) na úroveň ostatních složek porostu (extenzivní trávy, byliny a svízel v roce 3). Průměrná výška nedopasků po ukončení pastvy stagnovala a až do podzimu zůstala v podstatě na stejné úrovni. S výjimkou intenzivních trav, které po pastvě (v srpnu roku 2) využily vysoký srážkový úhrn k intenzivnímu růstu.

73 výška (cm) výška (cm) 73 VÝŠKA POROSTŮ STANOVIŠTĚ C12 35 Výška trav (intenzivní) Mohelno Stanoviště C TRIN_97 TRIN_98 TRIN_99 TRIN_ TRIN_1 TRIN_2 TRIN_ týdny roku 45 Výška trav (intenzivní) Mohelno 4-9 Stanoviště C týdny roku TRIN_4 TRIN_5 TRIN_6 TRIN_7 TRIN_8 TRIN_9 Vývoj výšky porostu intenzivních trav v prvním sedmiletém cyklu (1997-3) měl na ploše C12 některé společné rysy s ostatními stanovišti, ale s řadou specifik. Obdobně jako na C5, C zde došlo v srpnu roku 1997 ke zvýšenému pastevnímu tlaku, ale s následnou zvýšenou růstovou dynamikou, která na ostatních plochách nebyla zaznamenána. V roce 1998 byla na C12 zaznamenána (oproti sousedním plochám) výrazně vyšší variabilita (kolísání výšky porostu), což dokládá i vyšší variabilitu v přepásání této plochy. V roce 1999 zde výška porostů kulminovala zhruba ve stejném období jako na C5 a C, ale bez výrazného přepasení zaznamenaného na C5 na přelomu června a července. V roce výška intenzivních trav, zaznamenaná na všech třech plochách, odrážela soustavný pastevní tlak. Diference mezi prosty na sledovaných stanovištích byla zaznamenána až po ukončení

74 výška (cm) výška (cm) 74 pastvy. Stanoviště C prokázalo oproti C5 a C12 vyšší produkční potenciál zaznamenaný intenzivní růst v srpnu a září. V roce 1 byl vývoj na všech třech stanovištích stejný, po průběžném přepásání se výše porostů v podzimním období ustálila řádově na 7 cm. Soustavný pastevní tlak na C12 (obdobně jako na ostatních plochách) dokumentuje vývoj výšky trav i v letech 2 a 3. Dá se tedy předpokládat, že pastva na ploše C12 probíhala v prvním cyklu obdobně jako na dalších dvou sledovaných plochách, ale s tím, že v některých letech byla přepásána selektivněji. Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9) měly na výšku intenzivních trav vliv především stanovištní podmínky. Dynamika vývoje v průběhu pastvy, i po jejím ukončení, byla na všech třech stanovištích velmi podobná. Ovšem s tím, že produkční potenciál plochy C12 (obdobně jako C5) byl výrazně nižší než C. 3 Výška trav (extenzivní) Mohelno Stanoviště C TREX_97 TREX_98 TREX_99 TREX_ TREX_1 TREX_2 TREX_ týdny roku Dynamika vývoje výšky extenzivních trav v prvním sedmiletém cyklu (1997-3) byla na všech třech hodnocených plochách velice podobná. Výška trav (extenzivní) Mohelno 4-9 Stanoviště C týdny roku TREX_4 TREX_5 TREX_6 TREX_7 TREX_8 TREX_9

75 výška (cm) výška (cm) 75 Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9) byly extenzivní trávy na ploše C12 přepásány obdobně jako na C a méně intenzivně než na ploše C5. Vyskytovaly se v průběhu pastvy na stanovišti ve čtyřech letech (4, 5, 7 a 9), z toho ve třech letech byla schopny v průběhu pastvy zvyšovat svoji výšku (s výjimkou roku 4). Dynamika vývoje jejich výšky měla po ukončení pastvy obdobný charakter jako na stanovištích C5 a C. Pouze s tím rozdílem, že jen na ploše C12 byla zaznamenána zvýšená růstová intenzita v červnu 6 a naopak zde nebyla zaznamenána zvýšená intenzita doložená v červnu 7 na C5 a C. Z vývoje výšky patra extenzivních trav na hodnocených plochách by se tak dalo vyvodit, že potravní preference ovcí, zaměřená na tuto skupinu, se v průběhu roku na jednotlivých stanovištích významně neliší. Dynamika růstu extenzivních trav byla sice velice podobná, ale pastevní tlak ovlivňoval jejich průměrnou výšku. A to nejen v období pastvy, ale do jisté míry následně i po jejím ukončení (po zbytek vegetačního období). 25 Výška svízele Mohelno Stanoviště C SV_97 SV_98 SV_99 SV_ SV_1 SV_2 SV_ týdny roku Výška svízele Mohelno 4-9 Stanoviště C týdny roku SV_4 SV_5 SV_6 SV_7 SV_8 SV_9

76 výška (cm) 76 Také dynamika změn výšky porostu svízele siřišťového měla na hodnocených stanovištích řadu společných rysů. Na počátku obnovené pastvy v roce 1997 (v prvním sedmiletém cyklu ) byl na něj vyvíjen značný pastevní tlak. Na stanovišti C12 se vyskytoval jen v omezeném období (přelom července a srpna), obdobně jako na ploše C5. S největší intenzitou byl přepásán na C, kde v průběhu celého pastevního období prakticky vymizel (neměřitelné hodnoty). V roce 1998 byl na něj vyvíjen největší tlak na ploše C12 v pastevním období byl vypasen a v měřitelných hodnotách byl registrován až po ukončení pastvy. Specifický byl vývoj jeho výšky v roce Nejdříve byl zaznamenán jeho vyrovnaný růst s vrcholem v srpnu a poté následná redukce. Vývoj na ploše C12 se blížil situaci na stanovišti C, ale s tím, že tady byl před dosažením maxima cyklicky přepásán (zvýšená variabilita výšky od dubna do srpna). V letech 3 byly zjištěné vývojové tendence u svízele na sledovaných plochách obdobné s tím, že vývoj na stanovišti C12 se víc blížil stavu zjištěném na ploše C5. Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9) byla tendence v dynamice změn na stanovišti C12 obdobná jako na plochách C5 a C s tím, že na C12 byl svízel vystaven silnějšímu pastevnímu tlaku redukce jeho výšky v průběhu pastevního období byla významnější než na C5 a C. Výjimkou byl rok 4, kdy byl svízel na stanovišti C5 v pastevním období vypasen (na rozdíl od C12 a C). Dynamika růstu svízele po ukončení pastvy byla na daných stanovištích obdobná. Ze získaných hodnot vyplývá, že svízel syřišťový je dynamickým prvkem spásaných porostů, a to s ohledem na svoje růstové schopnosti i v klimaticky méně příznivých periodách i s ohledem na jeho preferenci pasoucími se zvířaty. Proto se jeví jako vhodný indikátor při hodnocení pastvy (pastevní zatížení, preference ploch apod.). Výška bylin Mohelno Stanoviště C týdny roku BY_99 BY_ BY_1 BY_2 BY_3 Dynamika změn výšky bylinného patra zaznamenaná na ploše C12 v prvním sedmiletém cyklu (1997-3) měla v roce 1 a 3 obdobný průběh jako dynamika na stanovištích C5 a C. V ostatních letech však byla úplně specifická.

77 výška (cm) výška (cm) Výška bylin Mohelno 4-9 Stanoviště C BY_4 BY_5 BY_6 BY_7 BY_8 BY_ týdny roku Ve druhém (šestiletém) cyklu (4-9) mělo naopak bylinné patro v podstatě obdobnou dynamiku vývoje výšky jaká byla zaznamenána i na dalších hodnocených plochách. Z toho se dá vyvodit, že pokud mají zvířata dostatek času a prostoru, tak byliny představují tu část porostu, která je při pastvě nejvíc selektována (selektivně spásána) Výška nedopasků trav, svízele a bylin Mohelno 3 Stanoviště C týdny roku TRIN_3 TREX_3 SV_3 BYL_3 Výška nedopasků je už výsledkem selektivní pastvy (preference jednotlivých druhů) s tím, že vlastní selekce i následný vývoj po selektivní pastvě je ovlivňován širokou škálou faktorů, kteří mezi sebou korelují. Proto je zpravidla dynamika ve složení nedopasků specifická. A to o to více, čím je přepásaný biotop rozmanitější. To na Mohelenské hadcové stepi dokládá i rozložení výškového horizontu nepasených ploch, resp. pasených s nižší intenzitou (nedopasky). Na stanovišti C12 byla pozorována významná diference ve výšce pasených porostů jen v roce 3. V porovnání s plochou C5 je patrné, že stanoviště C12 bylo v tomto roce pod menším pastevním tlakem. Nedopasky na C5 byly před ukončením pastvy (v 23. týdnu) srovnány na jednotnou výšku. Na stanovišti C12 zůstala výška jednotlivých složek i v době ukončení pastvy variabilní.

78 78 Souhrn Práce se zabývá změnami stavu vegetace NPR Mohelenská hadcová step po obnovené pastvě. Step leží u obce Mohelno v zaříznutém kaňonu řeky Jihlavy. Rezervace se nachází v nadmořské výšce 26 až 385 m. Převážně jižní expozice skalní stepi a specifický geologický podklad přispěly k vytvoření specifických mikroklimatických podmínek - teplejší a extrémně suché mikroklima, výrazně se odlišující od klimatických podmínek okolí. Ty podmiňují výskyt reliktních rostlinných společenstev a výjimečný výskyt mnoha druhů organismů, především xerotermofytů, migrantů ponticko-panonských i submediteránních a výskyt drobných trpasličích forem některých druhů (nanismy), kterých zde bylo popsáno několik desítek, ale také dealpinských druhů, obývajících nejčastěji severní svahy. Dominantní dřevinou na Mohelenské hadcové stepi je borovice lesní (Pinus silvestris). Po přerušení pastvy na území stepi došlo k jejímu postupnému rozšiřování a k hojnějšímu vytváření zapojených skupin. Význačná je i přítomnost teplomilných keřů. Území rezervace má mimořádný význam pro ochranu genofondu nejen ČR, ale i celé střední Evropy. V rámci botanického spektra zahrnuje celkový počet zvláště chráněných druhů 16 zástupců, z toho jsou tři kriticky ohrožené druhy rostlin, dále do této skupiny patří 5 silně ohrožených druhů a 9 ohrožených druhů a dalších 64 druhů je uvedených v Červené knize. O velké druhové diverzitě rezervace svědčí i to, že zde bylo zjištěno 76 druhů sinic a řas a 318 druhů rostlinných nanismů. Lokalita je i významným stanovištěm živočichů. Vlivem specifických mikroklimatických a edafických podmínek a výjimečného spektra rostlinných druhů je na území vázán vysoký počet bezobratlých, zvláště zástupců blanokřídlých (Hymenoptera). Tato rezervace je nejbohatší na výskyt mravenců v ČR a jedna z nejbohatších v Evropě. Významný je výskyt hmyzích nanismů (u čeledi denních motýlů), hmyzích společenstev na porostech kručinky chlupaté (Genista pilosa) a kavylů (Stipa sp.), teplomilných společenstev sarančí (Acrydoidea) a lepidopter (Zyganediae). Bylo zde také zjištěno 284 druhů pavouků, z nichž druhů a 3 nové rody byly popsány z území rezervace. Obdobně druhově rozmanité jsou i další skupiny hmyzu. Biogeocenózy mohelenských stepních lad jsou - a po dlouhé období byly - ovlivňovány činností lidí. Širší oblast Mohelna byla součástí pravěké ekumeny, území využívaného zemědělci. Proto je možno reálně předpokládat, že i území rezervace bylo ovlivňováno především nahodilou těžbou dřeva a pastvou dobytka. Doložená jarní pastva ovcí, koz a krav byla na stepi provozována i v minulém století. Údaje o jejím ukončení nejsou přesné a často si výrazně odporují. Ale podle dostupných pramenů lze předpokládat, že byla v souvislosti s ochranářskými aktivitami ukončena ve dvacátých letech s tím, že nesystematická pastva na stepi je doložena i v dalších letech. Ukončení pastvy bylo provedeno v rámci ochranářských opatření, ale bylo doprovázeno i negativními jevy. Na území rezervace byl v druhé polovině minulého století prokázán zvýšený výskyt keřů a stromů a na náhorní plošině docházelo i k přerůstání travních porostů. V důsledku toho docházelo k snížení druhové diverzity rostlin na stepi, k vytlačování původních heliofilních zástupců zástinem stromů a změně mezidruhových vztahů na ploše náhorní plošiny, změně chemizmu půdy (okyselení), změně vlhkosti prostředí, tvorbě humusu ap. Uvedené změny se postupně staly podnětem k přehodnocení systému péče o step. Od roku 1988 byla v rezervaci prováděna redukce borovice a akátu a část náhorní roviny byla nepravidelně kosena. Řešení přerůstání travních porostů na náhorní plošině kosením mělo však výrazná omezení. Proto byla postupně zvažována možnost obnovy pastvy jako nejvhodnější forma péče o pastvinnou step. Tuto myšlenku se po řadě let podařilo prosadit a

79 května roku 1997 se ovce na Mohelenskou hadcovou step vrátily a každoroční pastva na stepi je realizována doposud. V platném Plánu péče o národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step a její ochranné pásmo na období -22 je obnovená pastva spolu s rozsáhlou asanací borovic vnímána jako zásah zcela klíčový pro budoucí osud Mohelenské hadcové stepi. Výrazná redukce stromového krytu, která je na stepi systematicky prováděna od roku 1988 a obnovení pastvy na stepi v roce 1997 jsou zásahy, které se významně podílí na vývoji tohoto biotopu. Proto je naprosto nezbytné jejich vliv sledovat a vyhodnocovat. S uvědoměním si této skutečnosti jsme proto zahájili monitoring území, na kterém se výhledově počítalo s pastvou již v roce 1995 (dva roky před obnovením pastvy na stepi). Cílem monitoringu bylo zdokumentování stavu biotopu náhorní roviny stepi před pastvou s tím, že tento stav měl sloužit jako výchozí (kontrolní) pro následné hodnocení účinku pastvy na obnovení xerotermních rostlinných a živočišných společenstev stepi. Dokumentování změn zaznamenaných na biotopu přepásaných ploch je realizováno každoročně až do současné doby (roku ). Při výběru hodnotících kritérií byl zohledněn komplexní pohled na fenomén pastvy v chráněné oblasti. Součástí monografie je popis jednotlivých zásahů, které byly na stepi prováděny v rámci realizace plánu péče NPR Mohelenská hadcová step, a to ve sledovaném období Uváděny jsou pouze ty, které byly prováděny ve vztahu k ovlivnění stavu vegetace na tak zvané pastvinné stepi. To znamená kroky vedoucí k redukci travinobylinných společenstev pastvou, resp. kosením a k redukci stromového patra (zejména kácení borovice a akátu). Součástí příslušné kapitoly je i dílčí hodnocení zrealizovaných zásahů pracovníky ochrany přírody. Pozornost je věnována i osvětové činnosti. Ta je mimo jiné nezbytná i proto, že není možno předpokládat, že dlouhodobý cíl péče by bylo možno úspěšně realizovat bez spoluúčasti široké veřejnosti. A u NPR Mohelenská hadcová step tato skutečnost nabývá obzvláště na významu, protože tato lokalita leží v bezprostřední blízkosti lidského osídlení a je turisticky velmi atraktivní. V práci jsou komentovány hlavní osvětové akce, které byly v hodnoceném časovém horizontu realizovány. Mezi první dvě spadalo hodnocení vědomostí o stepi a povědomí o její ochraně (formou ankety) mezi místními žáky základní školy a představení biotopu stepi studentům prostřednictvím fotografické výstavy realizované v Minigalerii Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Dalšími formami byla setkání odborníků, kteří se zabývají výzkumem stepi a těch, kteří zajišťují její ochranu. Pořadatelům šlo o založení tradice neformálních setkání, která by se měla opakovat v pětiletých cyklech. První dvě konference Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step byly pořádány v letech a 5, třetí setkání se uskuteční v roce. Do této skupiny aktivit je možno zařadit i setkání zástupců ochrany přírody, vzdělávacích i výzkumných institucí, realizované v roce 7 při příležitosti vydání výukového programu Prezentace mimoprodukčního vlivu pastvy na biotop NPR Mohelenská hadcová step. Vyhodnocování vývoje na pasené ploše probíhá nepřetržitě již třináct let (1997-9) a bude pokračovat i v následujících letech. Od roku 7 je výzkum realizován v rámci Výzkumného záměru č. MSM Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu, uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V rámci projektu jsou zohledněny jak faktory zemědělského (chovatelského) charakteru, tak faktory související s ochranou biotopu NPR Mohelenské hadcové stepi. Z chovatelského pohledu se práce prioritně zaměřuje na výživu

80 8 ovcí, a to ve vazbě na druhové složení stepních porostů a jejich nutriční hodnotu (porovnání nutriční nabídky s nutričními požadavky zvířat). V druhé rovině se zaměřuje na chování zvířat ve vazbě na potravní nabídku (etologická sledování) a na stav spásaných porostů vyjádřený jejich výškou. Od roku 7 je hodnocena i parazitologická situace na přepásané ploše. Ze spektra faktorů majících vztah na hlavní roli pastvy na stepi - obnovení xerotermních rostlinných a živočišných společenstev stepi, jsou prioritně hodnoceny změny v druhovém složení rostlinných společenstev na přepásané ploše (fytocenologické snímkování). Další změny, ke kterým dochází v průběhu pastvy na stepi, jsou hodnoceny na základě cyklicky prováděných inventarizačních průzkumů, které jsou na stepi prováděny na základě zadání pracovišť ochrany přírody. Ty jsou zpracovávány mimo kolektiv, který se podílí na realizaci předkládaného projektu. Mezi základní faktory, které jsou od roku 1995 na Mohelenské stepi sledovány, se řadí i klimatické podmínky. Klimatické hodnoty byly naměřeny pracovníky JE Dukovany na meteorologické stanici umístěné na hrázi přečerpávací nádrže Mohelno. V souboru podkladů, které hrají významnou roli při hodnocení rozsahu i kvality změn, k nimž došlo v důsledku specifických faktorů prostředí a zásahů aplikovaných v rámci managementu údržby stepi, je fotodokumentace dokládající aktuální situaci v jednotlivých fázích hodnoceného období. Ta byla pořizována průběžně od roku Při plánování jednotlivých kroků a následně i jejich hodnocení byla využívána i fotodokumentace pořízena v předcházejících desetiletích. Hodnocení managementu pastvy bylo zatím realizováno v dílčích segmentech. Výsledky dosažené v těchto obdobích byly průběžně zveřejňovány převážně na seminářích a konferencích, respektive v monografiích zaměřených na určitý dílčí specifický problém. Pro hodnocení managementu pastvy v NPR Mohelenská hadcová step byl vybrán základní okruh otázek, které je možno pokládat za podstatné: stepní porost, jeho složení a nutriční hodnota; vhodný druh zvířat pro pastvu na stepi, etologie pastevního chovu; vhodná kategorie zvířat ve vztahu k jejím nárokům na výživu, ke specifiku spojenému s technikou pastvy a ošetřováním zvířat; vhodná technika pastvy z pohledu chovatele, zvířete a přepásaného biotopu; vhodné vybavení pastviny a vhodná organizace pastvy, při zohlednění obecných zásad ochrany přírody i pasoucích se zvířat, a současně respektujících specifika biotopu stepi; zajištění realizace ochranářských požadavků (plánu péče). Z uvedeného okruhu otázek vycházely i metody sledování, kterou jsou detailně popsány v kapitole Zvolené metody. Při zohlednění dlouhodobé klimatické charakteristiky oblasti je území stepi řazeno do mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 8 o C. V rámci hodnoceného období (v rozmezí let ) průměrná roční teplota této hodnoty ani v jednom roce nedosáhla. Za celé sledované období byla průměrná teplota v oblasti Mohelenské hadcové stepi jen 6,55 o C. Oblast, ve které step leží, je podle dlouhodobých údajů charakterizována jako poměrně suché místo ČR s tím, že průměrné roční srážky se zde pohybují kolem 5 mm. Tento průměrný srážkový úhrn byl ve sledovaném období překročen v letech a jen ve 4 letech byl nižší. Pokud by se ale zjištěné hodnoty porovnaly s tzv. výškovým normálem, který by zde měl dosahovat řádově 649 mm, pak byl srážkový úhrn ve 12 letech pod touto hodnotou a byl překročen jen ve 2 letech. Průměrný roční srážkový úhrn ve sledovaném období byl 541 mm. Doložené dlouhodobé rozložení zimních a letních srážek je v oblasti stepi mm srážek v zimním období (říjen březen) a mm v letním období (duben září). Tento trend byl zaznamenán i ve sledovaném čtrnáctiletém období. V zimním období zde

81 81 v průměru spadlo 19,7 mm srážek a v letním období 35,3 mm srážek. Ze zjištěných hodnot tedy vyplývá, že v posledních čtrnácti letech došlo (při porovnání s dlouhodobým průměrem) v oblasti stepi k mírnému ochlazení a k mírnému zvýšení srážkové činnosti. V práci je vývoj klimatických faktorů doložen klimatogramy a konzultován ve vazbě na jednotlivé roky sledovaného období. Výška porostů může být indikací nejen jejich fenofáze, klimatických podmínek, respektive změn jejich druhového složení, ale i indikací intenzity jejich pastevního využití. Proto byla při odběrech porostů na stanovení jejich nutriční hodnoty měřena i jejich výška. Porosty byly měřeny na odběrových stanovištích, která byla vybrána tak, aby jejich fytocenologické složení bylo typické pro určitou část náhorní stepní plošiny (C5, C, D8, H, E13, B17). V rámci sledovaného souboru byla na všech stanovištích měřena výška trav, bylin a svízele syřišťového (Galium verum). Pokud byl porost trav na daném stanoviště výškově diferencován, byla výška trav měřena ve dvou horizontech. Na stanovištích D8 a H byla měřena i výška ostřice nízké (Carex humilis) a na stanovišti H i výška kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla). V porostu trav byla měřeny jen rostliny které byly v růstové fázi. Pro hodnocení výšky porostů byla v této práci vybrána tři stanoviště C5, C a C12. Vývoj výšky porostů na uvedených stanovištích je zpracován graficky a dynamika výšky porostů na uvedených stanovištích je komentována v úsecích před zahájením pastvy, v období pastvy s využitím elektrického ohradníku a v období pastvy realizované s pomocí ovčáckého psa. V monografii jsou kromě použitých pramenů uvedeny i práce vztahující se k problematice ochrany NPR Mohelenská hadcová step, respektive k jejímu managementu v období po obnovené pastvě.

82 82 Summary The sheep grazing management and vegetation changes in the Mohelenská hadcová step NNR after restored grazing. The thesis deals with vegetation changes in the Mohelenská hadcová step NNR (Mohelno Serpentine Steppe National Nature Reserve) after restored grazing. The steppe is situated near the township of Mohelno in an incised canyon of the river Jihlava. The reserve is situated in an altitude of 26 to 385 m. The predominantly southern exposure of a rocky steppe and a specific geological base had contributed to formation of specific microclimatic conditions a warmer and extremely dry microclimate, significantly differing from the climatic conditions of the surroundings. These implicate an occurrence of relict plant associations and an exceptional occurrence of many organism species, particularly xerothermophytes, both Pontic-Pannonian and sub-mediterranean migrants, and an occurrence of tiny dwarf forms of some species (nanisms), of which several dozens have been described there, but also dealpine species, inhabiting predominantly the northern slopes. The dominant wood on the Mohelenská hadcová step is Scotch pine. After suspending grazing on the steppe, it was gradually extended and closed groups were formed more abundantly. Significant is also the presence of thermophilous shrubs. The area of the reserve has an extraordinary importance for protection of the genetic fund not only in the Czech Republic, but also in the whole of Central Europe. Within the botanical spectrum, the total number of specially protected species includes 16 species, of which three are critically endangered plant species, then this group includes 5 strongly endangered species and 9 endangered species and another 64 species listed in the Red Book. The great species diversity of the reserve is proven also by the fact that 76 species of anabaena and algae and 318 species of plant nanisms have been found there. The locality is also a significant habitat of animals. By effect of specific microclimatic and edaphic conditions and an exceptional spectrum of plant species, a large number of invertebrates, particularly hymenoptera species, are bound to the territory. This reserve is the richest in the occurrence of ants in the Czech Republic and one of the richest in Europe. Significant is an occurrence of insect nanisms (in the family of day butterflies), insect communities on the growths of hairy greenweed and feather grasses, thermophilous communities of grasshoppers and moths. Also 284 spider species have been found there, of which species and 3 new species have been described from the reserve territory. Also other groups of insects are similarly varied. The biogeocenoses of the Mohelno steppe barrens are and have been for a long period influenced by human activities. The broader area of Mohelno was part of the primeval ecumene, an area utilized by farmers. It can be therefore presumed realistically that also the reserve territory was affected, in particular, by incidental timber harvesting and livestock grazing. The documented spring grazing of sheep, goats and cows was performed on the steppe also in the last century. The pieces of information on its termination are not precise and they often contradict one another significantly. However, according to the available sources it can be assumed that in relation to conservational activities it was terminated in the 19s and non-systematic grazing on the steppe is documented also in the following years. The termination of grazing was carried out within conservational measures, but it was accompanied also by negative effects. In the territory of the reserve, an increased occurrence of shrubs and trees was proven in the second half of the last century and the grasslands on the high plain were even overgrowing. Due to that, the species diversity of plants on the steppe decreased, the original heliophilous species were displaced by shading of trees and there was

83 83 a change in the relations among species on the high plain, a change in the chemical composition of soil (acidulation), a change in the ambient humidity, a formation of humus, etc. These changes gradually became an impulse for a reassessment of the steppe conservation system. Since 1988, a reduction in pine and acacia has taken place in the reserve, and a part of the high plain has been scythed irregularly. However, the solution for overgrowing the grassland on the high plain by scything had significant limitations. Therefore the possibility of restoring grazing, as the most suitable form of care for a grazing steppe, was gradually considered. After a number of years, this idea could be applied and 15 May 1997 sheep returned to the Mohelenská hadcová step and grazing on the steppe has been done every year to date. In the valid Plan of conservation of the Mohelenská hadcová step National Nature Reserve and its protected zone for the period of -22, the restored grazing along with an excessive restoration of pines is perceived as an intervention quite crucial for the future fate of the Mohelenská hadcová step. The significant reduction of the tree layer, which has been carried out on the steppe since 1988, and the grazing restoration in 1997 are interventions that have a significant share in the development of this biotope. Therefore it is absolutely essential to monitor and evaluate their effect. Considering this fact, we therefore started to monitor the territory on which grazing was counted on prospectively as early as 1995 (two years before restoring grazing on the steppe). The aim of the monitoring was to document the state of biotope of the high plain of the steppe before grazing and this state was to serve as the initial (checking) state for the subsequent assessments of the effect of grazing on the restoration of xerothermic plant and animal associations of the steppe. Documenting the changes recorded on the biotope of re-grazed areas has been done annually until the present time (year ). In selecting the evaluation criteria, a comprehensive view of the grazing phenomenon in the protected area was taken into consideration. The study includes a description of individual interventions that were carried out on the steppe within the implementation of the Plan of conservation of the Mohelenská hadcová step NNR in the monitored period Only those are included that were carried out in relation to influencing the state of vegetation on the so-called "grazing steppe". It means steps leading to a reduction of grass-herb associations by grazing or scything and to a reduction of the tree layer (felling of pine and acacia, in particular). The respective chapter includes a partial assessment of the intervention carried out by conservationists. Attention is paid also to the educational activity, which is necessary, among others, because it cannot be presumed that the long-term aim of conservation could be implemented successfully without a participation of the general public. And in the Mohelenská hadcová step NNR this fact becomes especially important as this locality is situated in the close vicinity of a human settlement and is very attractive for tourists. The thesis provides comments on the main educational events that were completed in the assessed period of time. The first two were an assessment of knowledge of the steppe and an awareness of its preservation (in the form of a survey) among the local elementary school pupils and a presentation of the steppe biotope to students through a photo exhibition held in the Minigallery of the Mendel University in Brno. Other forms were meetings of specialists who deal with the steppe research and those who provide its preservation. The organizers wanted to establish a tradition of informal meetings which should repeat in five-year cycles. The first two conferences The current issues of protection and research of the Mohelenská hadcová step NNR were held in the years and 5, the third meeting will take place in. This group of activities can include also a meeting of the representatives of nature conservation, educational and research institutions held in 7 on the occasion of issuing the

84 84 educational programme "Presentation of the beneficial effect of grazing on the biotope of the Mohelenská hadcová step NNR". Evaluating the development on the grazed area has been done continuously for fifteen years (1997-9) and it will continue also in the years to come. Since 7, the research has been carried out within the Research Intent No. MSM Biological and technological aspects of sustainability of controlled ecosystems and their adaptation to the climate change granted by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic. Within the project, both the factors of agricultural (breeding) character and the factors relating to the protection of biotope of the Mohelenská hadcová step NNR are taken into account. From the breeding point of view, the thesis focuses primarily on the nutrition of sheep in relation to the species composition of the steppe growths and their nutrient value (comparison of the nutrition supply with the nutrition demands of animals). In the second level, it focuses on the behaviour of animals in relation to the food supply (ethological observations) and on the condition of grazed growths expressed by their height. Since 7, also the parasitological situation on the grazed area has been assessed. From the spectrum of factors having their relation to the main role of grazing on the steppe restoring xerothermic plant and animal associations of the steppe, the priority assessment includes changes in the species composition of plant associations on the grazed area (phytocenological surveying). Other changes which take place during grazing on the steppe are evaluated based on cyclically carried out inventory surveys which are performed on the steppe based on specifications of nature conservation workplaces. These are worked out outside the team that participates in the implementation of the presented project. The basic factors that have been monitored on the Mohelenská hadcová step since 1995 include also climatic conditions. The climatic values were measured by the Dukovany nuclear power plant at the meteorological station located on the dam of the Mohelno pumped-storage reservoir. The set of documents which play an important role in evaluating the extent and quality of changes that have taken place due to specific factors of the environment and the interventions applied within the steppe maintenance management contains photographs documenting the current situation in individual stages of the evaluated period. They have been taken continuously since During the planning of individual steps and subsequently in their evaluation, also photographs taken in the previous decades were used. The evaluation of the grazing management has only been carried out in partial segments. The results achieved in those periods have been continuously published mainly at workshops and conferences, or in studies focused on a certain partial specific problem. A basic group of issues was chosen for evaluating the grazing management in the Mohelenská hadcová step NNR, which can be considered fundamental: the steppe growth, its composition and nutrient value; animal species suitable for grazing on the steppe, ethology of breeding by grazing; appropriate category of animals in relation to their nutrition demands, to the specific related to the grazing method and animal care; appropriate grazing method from the view of the breeder, animal and grazed biotope; appropriate equipment of the pasture ground and an appropriate grazing organization while taking into account the general principles of protection of nature and grazing animals and at the same time respecting the specifics of the steppe biotope; securing the implementation of conservationist requirements (care plan). The above-mentioned circle of issues was also the basis for the monitoring methods which are described in detail in the chapter Selected Methods. When taking the long-term climatic characteristic of the region into account, the steppe area is ranked to a mild warm region with the mean annual temperature of 8 C. In the

85 85 evaluated period (from 1995 to 8), the mean annual temperature did not reach this value in a single year. For the entire monitored period, the mean temperature in the Mohelenská hadcová step was only 6.55 o C. According to long-term data, the area, in which the steppe is situated, is characterized as a relatively dry place in the Czech Republic and the mean annual precipitation ranges around 5 mm there. This precipitation amount was only exceeded in years in the monitored period and in 4 years it was lower. If, however, the values measured were compared to the so-called altitude normal, which should reach 649 mm there, then the precipitation amount would be below this value in 12 years and only in 2 years would it be exceeded. The mean annual precipitation amount was 541 mm in the monitored period. The recorded long-term distribution of winter and summer precipitations in the steppe is mm of precipitation in winter season (October March) and mm in summer season. This trend was recorded also in the monitored fourteen-year period. In winter season, the mean precipitation was 19.7 mm and in summer season 35.3 mm. It means that the values found show that in the last fourteen years (compared to the long-term average) there has been slight cooling-down and a slight precipitation increase in the steppe area. In the thesis, the trend in climatic factors is documented by climatograms and consulted in relation to individual years of the monitored period. The height of growths may be an indication of their phenophase or changes in their species composition, and also an indication of the intensity of their utilization for grazing. Therefore also the height of growths was measured when sampling them to determine their nutrient values. Growths were measured at sampling habitats which were chosen in such a way that their phytocenological composition was typical of a certain part of the high steppe plain (C5, C, D8, H, E13, B17). Within the monitored set, the height of grasses, herbs and cheese rennet (Galium Verum) was measured at all habitats. If the growth at a particular habitat was height differentiated, the height of grasses was measured in two horizons. At habitats D8 and H, also the height of dwarf sedge (Carex humilis) was measured and at habitat H also the height of feather grass (Stipa dasyphylla) was measured. In the growth of grasses, only those plants were measured that were in their growth stage. Three habitats were chosen for evaluating the height of growths in this thesis C5, C and C12. The development of the growth heights at these habitats is represented graphically and the dynamics of growth heights at these habitats is commented in sections before starting grazing, in the period of grazing with using an electric fence, and in the period of grazing with the help of a sheep dog. Apart from the sources used, the study mentions also theses relating to the issue of the preservation of the Mohelenská hadcová step NNR, or to its management in the period after restored grazing.

86 86 FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA Fotodokumentace zahrnuje vývoj biotopu Mohelenské hadcové stepi od roku 1995 do roku 9. Zaměřuje se na klima, metodické postupy při realizaci plánu péče a na metodické postupy při hodnocení jeho vlivu na biotop stepi, management pastvy a na osvětovou činnost spojenou s ochranou a výzkumem NPR Mohelenská hadcová step. Dokumentuje i vývoj porostů na hodnocených stanovištích (C5, C a C12) a změny ke kterým došlo na obnažené ploše (čtverec E/F_8/9), na které byla provedena redukce lesních společenstev a na ploše, která byla v prvním období (1997-3) používána jako ohrada pro ovce (v textu značená jako noční ohrada ). Na těchto dvou plochách se mimovolně vytvořil prostor pro pozorování mechanismů vedoucích ke znovuosídlení výrazně narušených ploch. Příloha obsahuje fotografie autora a fotografie z archivu autora. Fotografie na obalu monografie autor. Porost na ploše, na které byla provedena redukce lesních společenstev ( )