VYBRANÉ ASPEKTY DAŇOVÉ REFORMY V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ DOMÁCNOSTÍ KATEŘINA MAKOVÁ

Transkript

1 VYBRANÉ ASPEKTY DAŇOVÉ REFORMY V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ DOMÁCNOSTÍ KATEŘINA MAKOVÁ Katedra veřejné ekonomiky, Ekonomická fakulta, VŠB-TU Ostrava Abstrakt Příspěvek uvádí základní rysy daňové reformy v České republice od se zaměřením zejména na daň z příjmů fyzických osob a nejdůležitější změny za období , které měly vliv na zdaňování domácností. V příspěvku je srovnáno daňové zatížení zaměstnance s jedním dítětem v průběhu daného období a zdanění dodatečného důchodu. Klíčová slova daňová reforma, daňové zatížení, daň z příjmů fyzických osob, průměrná mzda Abstract The paper shows the main trends of the tax reform in the Czech Republic from It is focused on personal income tax and the main changes during the period , that influenced the taxation of households. There is compared the tax burden of an employee with one child during the period and the taxation of an additional income. Key words tax reform, tax incidence, personal income tax, average wage JEL Classification: H21, H24

2 ÚVOD, CÍL A METODIKA Příspěvek stručně charakterizuje daňovou reformu započatou v České republice od , uvádí základní charakteristiky daně z příjmů fyzických osob a nejdůležitější změny za období , které ovlivnily právě zdaňování domácností. Závěrem je rovněž uvedeno mezinárodní srovnání výše daně placené zaměstnancem v závislosti na počtu dětí. Příspěvek je zaměřen na porovnání daňového zatížení zaměstnance s jedním dítětem v průběhu posledních čtyř let. Hlavním cílem bylo srovnat jednak rozdílné daňové zatížení zaměstnanců s jedním dítětem v průběhu vybraných let a jednak rozdílné zdanění dodatečného důchodu. Zpracování příspěvku vychází ze studia pramenů odborné literatury, článků ekonomických časopisů a studií Ministerstva financí České republiky. Výsledky jsou poté vyhodnoceny a součástí metodologie je rovněž komparace v průběhu let VYBRANÉ ASPEKTY DAŇOVÉHO SYSTÉMU ČR Daňový systém České republiky prodělal za poslední dobu několik úprav, z nichž nejrozsáhlejší je daňová reforma platná od Cílem daňové reformy je zejména 1 : - podpora hospodářského růstu, - sociální citlivost vůči ekonomicky neaktivní populaci, - podpora rodin s dětmi, - podpora ekonomické aktivity, - podpora udržitelného rozvoje. Díky reformě by tak měl být snížen vládní deficit a zastaven nárůst vládního dluhu (pro rok 2008 v cílové výši 3%), měla by být posílena efektivnost vládních výdajů, plošně sníženo daňové zatížení, dále omezena administrativní zátěž a daňová distorze zjednodušením daňového systému. Cílem je rovněž podpora rodin s dětmi a sociálně citlivý přístup k ekonomicky neaktivní populaci (důchodci, studující, zdravotně postižení). Základním principem reformy se tak stalo postupné snížení daňové zátěže a zjednodušení daňového systému. DAŇOVÁ REFORMA OD V souvislosti s daňovou reformou vláda schválila také zavedení ekologických daní ze zemního plynu, pevných paliv a z elektřiny, kterými budou příslušná paliva zatěžovat jejich výrobci a dodavatelé. Ekologické daně jsou zmíněny již v programovém prohlášení vlády, mimo jiné i v souvislosti se snížením plateb sociálního pojištění. Povinnost zdaňovat výše zmíněné atributy České republice ukládá Směrnice Rady 2003/96/ES. Cílem těchto ekologických daní je omezovat energetickou náročnost ekonomiky. U DPH díky reformě došlo ke zvýšení snížené sazby z 5 % na 9 %. Snížená sazba je zachována ze sociálních důvodů, sblížení obou sazeb navíc snižuje motivaci k daňovým únikům. Zároveň dochází ke zvyšování podílu nepřímých daní a snižování podílu přímých 1 podle

3 daní. Tabulka č. 1 uvádí měsíční dopady na domácnosti pro rok 2008 podle výše jejich příjmů při sazbě 19 % a 9% (v Kč.) Tabulka č.1 : Měsíční dopady na domácnosti pro rok 2008 podle výše jejich příjmů při sazbě 19 % a 9% (v Kč) Zvýšení daně 1. decil (nejnižší) 2. decil 3. decil 4. decil 5. decil Na jednoho člena domácnosti decil 7. decil 8. decil 9. decil 10. decil Na jednoho člena domácnosti Zdroj: U majetkových daní došlo k osvobození zemědělských pozemků od daně z nemovitostí. Nově byly upraveny koeficienty ovlivňující základní sazbu daně u malých obcí do obyvatel - ve všech obcích do obyvatel byl tak stanoven koeficient 1,0; koeficienty u obcí nad obyvatel zůstaly nezměněny. Byl zaveden nový fakultativní místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5, kterým se vynásobí celková daňová povinnost poplatníka; využití tohoto koeficientu je přenecháno plně na kompetenci obce. Došlo rovněž k osvobození dědictví u II. skupiny od daně dědické a osvobození darů u I. a II. skupiny od daně darovací. V dalším období je uvažováno o zrušení daně z převodu nemovitostí. U daně z příjmů právnických osob došlo ke snížení sazeb (21% pro rok 2008, 20% pro rok 2009 a 19% pro rok 2010). Důvodem bylo zatraktivnění ČR pro investice, stimul pro příliv zahraničních investic a zohlednění vlivu daňové konkurence. U daně z příjmů fyzických osob se přešlo k tzv. rovné sazbě daně, ve výši 15% pro rok 2008 a 12,5% v roce Stimulem k této změně byla zejména snaha o omezení tendencí k daňovým únikům, podpora ochoty podnikat a snaha o pozitivní vliv zejména na firmy, které zaměstnávají kvalifikované a vysoce placené zaměstnance. Zvýšení slevy na dani v roce 2008 má přinést rodinám výhody jako dřívější společné zdanění manželů. Vývoj nezdanitelných částí základu daně a vybraných slev na dani, jež ovlivní právě rodiny s dětmi, shrnuje tabulka č.2. Tabulka č. 2: Vývoj nezdanitelných částí základu daně a vybraných slev na dani Nezdanitelná část ZD na poplatníka Sleva na poplatníka Nezdanitelná část ZD na dítě Daňové zvýhodnění na dítě Zdroj:

4 Jak je z tabulky zřejmé, došlo v průběhu posledních let k několika podstatných změnám. Roku 2005 byla zrušena nezdanitelná část základu daně na dítě a v roce následujícím i nezdanitelná část na poplatníka. Tyto daňové zvýhodnění byly od roku 2006 nahrazeny slevou na poplatníka (pro období ve výši 7.200Kč, v roce 2008 ve výši Kč). Od roku 2005 je možno také uplatnit daňové zvýhodnění na dítě ve výši Kč, od roku 2008 je tato částka zvýšena na Kč. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Mezi zdanitelné příjmy v České republice patří 2 : - příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, - příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, u kterých lze v určitých případech výdaje stanovit paušální částkou, tj. procentem z dosažených příjmů, - příjmy z kapitálového majetku, - příjmy z pronájmu, - ostatní příjmy. Osvobozenými příjmy jsou zejména sociální příjmy a transfery, náhrady škody a pojistná plnění. Odpočty a slevy na dani. Položkami snižující daňový základ jsou odpočty části úroků z úvěrů na bytové potřeby, příspěvků na penzijní připojištění, pojistného životního pojištění a zaplacených členských příspěvků odborové organizaci. Daňový základ rovněž snižuje hodnota darů s minimální souhrnnou hranicí Kč a maximem 10% daňového základu. Základní sleva na poplatníka se pro rok 2008 zvýšila na Kč; daňové zvýhodnění na dítě na Kč; sleva na dani na druhého z manželů na Kč. Došlo ke zvýšení i dalších slev, které blíže specifikuje tabulka č. 3. Tabulka č.3: Slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti Druh slevy rok 2007 rok poplatník (důchodce) 7 200Kč 0Kč Kč Kč -druhý z manželů bez příjmů 4 200Kč Kč - poživatel částečného invalidního důchodu - poživatel plného invalidního důchodu 1 500Kč Kč 3 000Kč Kč - držitel průkazu ZTP/P 9 600Kč Kč - studující 2 400Kč Kč - daňové zvýhodnění na dítě 6 000Kč Kč Zdroj: vlastní zpracování dle podle 3 ZDP

5 Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje. U poplatníka, kterému plyne ve zdaňovacím období souběžně více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně; u dílčích daňových základů z podnikání a z pronájmu lze vykázat ztrátu, od příjmů dosažených v zaměstnaneckém poměru lze odečíst jako výdaj pouze zaplacené pojistné sociálního pojištění. Sazba sociálního pojištění, placeného zaměstnancem, byla v období ve výši 12,5% hrubé mzdy. Sazba daně v roce byla stanovena dle daňových pásem, uvedených v tabulkách č. 4 a 5. Tabulka č.4: Sazba daně v roce 2005 Ze základu daně od Kč do Kč Daňová povinnost % CZK + 20% ze základu přes Kč CZK + 25% ze základu přes Kč a výše CZK + 32% ze základu přes Kč Zdroj: Pro rok 2005 byla nejnižší sazba daně ve výši 15%, ta však byla od roku 2006 snížena na 12% a rovněž bylo rozšířeno pásmo zahrnující nejnižší sazbu daně ze Kč na Kč. Tabulka č.5: Sazba daně v roce 2006 a 2007 Ze základu daně od Kč do Kč Daňová povinnost % CZK + 19% ze základu přes Kč CZK + 25% ze základu přes Kč a výše CZK + 32% ze základu přes Kč Zdroj: V roce 2008 je sazba daně jednotná ve výši 15%, vypočtená z tzv. superhrubé mzdy (pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem již není osvobozeno od daně z příjmů) METODIKA VÝPOČTU Výpočty byly provedeny pro 0,5; 0,9; 1,4 a 2 násobek průměrné mzdy. Tyto násobky byly vybrány tak, aby po celé období (rok ) obsáhly všechny čtyři daňová pásma a výsledky tak bylo mezi sebou možno lépe porovnat. 3 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

6 VÝSLEDKY VÝPOČTŮ DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ Výše odvedené daně se ve většině členských zemí OECD liší v závislosti na počtu vyživovaných dětí. Bezdětní občané (resp. osoby neuplatňující si daňové zvýhodnění na dítě) potom odvedou na daních při stejné mzdě více než občané vychovávající děti. Je to zejména proto, že vychovávají nové daňové poplatníky, kteří se budou podílet na příjmech státního rozpočtu, ze kterého jsou financovány například penze, a ty dostávají bezdětní občané. Příspěvek je zaměřen na porovnání daňového zatížení občana s jedním dítětem za období , kdy došlo k několika daňovým změnám ovlivňujícím právě zatížení rodin s dětmi. Výsledky shrnují tabulky č Tabulka č.6: Výpočet daňového zatížení pro rok 2005 nás. mzdy mzda soc.poj. odp.pol. ZD ZD zaokr. daň daň.sleva na dítě daň po slevě 0, , , , , , , , , , Et=T/W Et=(T+SP)/W 3,07% 15,57% 8,40% 20,90% 12,09% 24,59% 15,60% 28,10% Jak je z tabulky zřejmé, v roce 2005 byla uplatňována nezdanitelná část základu daně ve výši Kč a 6 000Kč sleva na dítě. Tabulka č.7: Výpočet daňového zatížení pro rok 2006 nás. mzdy mzda soc.poj. ZD ZD zaokr. daň sleva na poplatníka sleva na dítě 0, , , , daň po slevě zaplacená daň Et=T/W Et=(T+SP)/W ,00% 12,50% ,85% 19,35% ,80% 24,30% ,24% 28,74% V roce 2006 byla nezdanitelná část základu daně zrušena, poplatník mohl uplatnit slevu na dani ve výši 7 200Kč a 6 000Kč sleva na dítě.

7 Tabulka č.8: Výpočet daňového zatížení pro rok 2007 nás. mzdy mzda soc.poj. ZD ZD zaokr. daň sleva na poplatníka sleva na dítě 0, , , , daň po slevě zaplacená daň Et=T/W Et=(T+SP)/W ,08% 12,58% ,11% 19,61% ,07% 24,57% ,56% 29,06% V roce 2007 zůstala výše slev na dani pro poplatníka s dítětem stejná. Tabulka č.9: Výpočet daňového zatížení pro rok 2008 nás. mzdy mzda soc.poj. SH mzda daň daň po sleva na poplatníka sleva na dítě slevě 0, , , , zaplacená daň Et=T/W Et=(T+SP)/W 0 0,00% 12,50% ,43% 17,93% ,72% 23,22% ,58% 26,08% V roce 2008 byla zvýšena sleva na poplatníka na částku Kč a sleva na dítě na Kč. Přehledné porovnání daňového zatížení ve sledovaném období shrnuje následují tabulka č.10 (pouze daň) a tabulka č. 11 (daň a sociální pojištění). Tabulka č.10: Daňové zatížení v České republice v letech (jen daň) rok interval ,50 3,07% 0,00% 0,08% 0,00% 0,90 8,40% 6,85% 7,11% 5,43% 1,40 12,09% 11,80% 12,07% 10,72% 2,00 15,60% 16,24% 16,56% 13,58% Vývoj daňového zatížení ukazuje na trend stoupajícího daňového zatížení prakticky u všech vymezených poplatníků v letech 2005 a V roce 2006 dochází nahrazením nezdanitelné části základu daně slevou na dani ke snížení daňového zatížení u všech poplatníků vyjma

8 zaměstnance s 2 násobkem průměrné mzdy, v roce 2008 zavedení rovné sazby daně znamená snížení daňového zatížení u všech analyzovaných zaměstnanců. Tabulka č.11: Daňové zatížení v České republice v letech (daň a sociální pojištění) rok interval ,50 15,57% 12,50% 12,58% 12,50% 0,90 20,90% 19,35% 19,61% 17,93% 1,40 24,59% 24,30% 24,57% 23,22% 2,00 28,10% 28,74% 29,06% 26,08% Vývoj daňového zatížení (daň+sociálního pojištění) prakticky kopíruje trend daňového zatížení (pouze daň), což je pochopitelné vzhledem k lineární sazbě plateb sociálního pojištění a jeho nulovým změnám ve zkoumaném období. Tabulka také ilustruje podíl plateb sociálního pojištění na celkových odvodech zaměstnance. I přes trend snižování podílu plateb pojistného je ve sledovaném období pro zaměstnance s průměrnou mzdou pojistné vyšším zatížením jeho hrubého příjmu než samotná DPFO. Srovnání pouze z pohledu dvou let (změny roku 2008 oproti roku 2007) uvádí tabulka č.12, která blíže specifikuje, o jakou částku si polepší (na dani méně odvedou) bezdětný zaměstnanec, zaměstnanec s jedním dítětem, domácnost uplatňující společné zdanění manželů mající jedno, dvě a tři děti. Tabulka č.12: Daňové dopady reformy v roce 2008 Daňové dopady (rozdíl ) Měsíční hrubá mzda Zaměstnanec; bez dětí Zaměstnanec; 1 dítě Domácnost; 1 dítě SZM Domácnost; 2 děti SZM Domácnost; 3 děti SZM Zdroj: Jak je z tabulky zřejmé, daňová reforma je nejvýhodnější právě pro vysoko příjmové občany, bez ohledu na počet dětí. Reforma taktéž u převážné většiny příjmových skupin výrazně pomůže rodinám s třemi dětmi; naopak nejméně si daňově polepší bezdětný jednotlivec.

9 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VÝŠE DANĚ V ZÁVISLOSTI NA POČTU DĚTÍ Výše povinných odvodů (tj. daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění) z hrubé mzdy je nejnižší v rámci zemí OECD v Mexiku (4,5% u bezdětného občana), následuje Jižní Korea (9,3%) a Irsko (15,7%). Naopak nejvíce ze své hrubé mzdy odvedou občané Německa a Belgie (45,0%) 4. Při uvedeném srovnání je uvedeno pouze zdanění na straně zaměstnance a nejsou zohledněny daňové odvody zaměstnavatele (především ty jsou v Česku poměrně vysoké a zvyšují tak podnikatelům cenu práce). Samotné zdanění na straně zaměstnance je potom v Česku v rámci zemí OECD jedno z nejnižších. Nejvyšší rozdíl v odvedené dani u bezdětného občana a občana vychovávající dvě děti při průměrné mzdě je v Německu (rozdíl 12,8%), USA (10,6%), Nizozemí (10,5%), Lucembursku (8,9%) a Velké Británii (7,8%). V Německu je výrazná snaha o zvýšení porodnosti, proto jsou finančně a daňově zvýhodňovány rodiny s dětmi. Německo má totiž nejstarší obyvatelstvo v Evropě, průměrný věk činí 41,3 let. Nejmladší obyvatelstvo má Irsko, kde průměrný věk činí 33,1 let. Pro porovnání v Česku činí průměrný věk 38,4 let. Některé země při výpočtu daňové povinnosti nezohledňují počet vychovávaných dětí; jedná se o Austrálii, Dánsko, Finsko, Island, Mexiko, Nový Zéland, Polsko, Švédsko a Turecko. V těchto zemích jsou však přídavky na děti netestované, tzn. že na ně má nárok každý rodič bez ohledu na jeho finanční situaci. V České republice odvede občan vychovávající dvě děti na povinných odvodech o 5,5% méně než bezdětný občan. 3. DISKUZE A ZÁVĚR Pro účely příspěvku byl posuzován pouze poplatník s jedním dítětem, neuplatňující možnost společného zdanění manželů. Jedná se pouze o úvodní vstup do problematiky; ta by dále mohla být rozvedena i v závislosti na dalších parametrech. Omezením příspěvku bylo rovněž vymezení příjmových skupin zkoumaných zaměstnanců, lze např. očekávat poměrně značné snížení daňového zatížení (daň+pojistné) u vysoce příjmových skupin zaměstnanců v důsledku zavedení stropu na povinné pojistné v roce Výpočty dokládají stoupající daňového zatížení prakticky u všech vymezených poplatníků v letech 2005 a Naopak v roce 2006 došlo ke snížení daňového zatížení téměř u všech poplatníků z důvodu nahrazení nezdanitelné části základu daně slevou na dani. Rok 2008 znamená pro poplatníka s jedním dítětem rovněž snížení daňového zatížení, důvodem je zavedení rovné sazby daně. 4 zdroj: Evropská Komise. In GOLA, P., 2006, č. 10, s

10 Vývoj daňového zatížení při zohlednění nejen daně, ale i pojistného kopíruje trend daňového zatížení (pouze daň), což je pochopitelné z důvodu lineární sazby plateb sociálního pojištění a jeho nulovým změnám ve zkoumaném období. LITERATURA [1] BĚHOUNEK, P. Daňová reforma od Daně a právo v praxi, 2007, č.6, s [2] GOLA, P. Evropané odvádějí vysoké daně. Daně a finance, 2006, č. 4, s. 20. [3] GOLA, P. Jak se liší výše daně dle počtu dětí. Daně a finance, 2006, č. 10, s [4] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii (2.vydání). Praha: Linde, ISBN [5] VLACHÝ, J. Dodatečné zdanění nejistých osobních příjmů v důsledku daňové progrese. Politická ekonomie, 2007, č.5, s [6] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [7] Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.