Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům"

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1

2 Obsah: Část I. Obnovitelné zdroje energie otázky pro samotest str Část II. Obnovitelné zdroje energie otázky s označením správných odpovědí str Pokyny k vyplňování odpovědí: Správnou odpovědí může být jedna nebo více z nabízených možností. 2

3 Část I. Obnovitelné zdroje energie otázky pro samotest 1. Jaký má vliv rostoucí životní úroveň společnosti na spotřebu energie? A. Dochází ke zvyšování spotřeby energie B. Spotřeba energie neroste C. Spotřeba energie se snižuje 2. Jaká je souvislost mezi atmosférickým tlakem vzduchu a nadmořskou výškou? A. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou klesá B. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou roste C. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou se nijak významně nemění 3. Jaké je složení atmosféry naší planety? A. Dusík 20%, kyslík 65%, skleníkové plyny 14%, argon 1% B. Dusík 78%, kyslík 21%, argon 0,93% a tzv. skleníkové plyny C. Dusík 5%, Kyslík 80%, skleníkové plyny 12%, argon 3% 4. Který z tzv. skleníkových plynů je v atmosféře změně zastoupen nejvíce? A. Metan B. Neon C. Oxid uhličitý 5. Proč skleníkové plyny způsobují ohřívaní atmosféry a zemského povrchu? A. Zabraňují průchodu slunečního záření atmosférou k zemi B. Absorbují dlouhovlnné infračervené záření C. Oslabují ozónovou vrstvu planety 6. Co má největší vliv na vznik skleníkového efektu v atmosféře? A. Oxid uhličitý B. Vodní pára C. Částečky prachu 7. Co je hlavním příčinou nárůstu koncentrace oxidu uhličitého CO 2 v atmosféře? A. Spalování fosilních paliv a růst teploty B. Vulkanická činnost C. Chemické reakce v atmosféře 8. Co je hlavním zdrojem emisí oxidu dusného N 2 O do atmosféry? A. Zemědělská činnost B. Přirozené uvolňování z půdy a vody C. Lodní doprava 9. Proč se používá pro vyjádření vlivu skleníkových plynů přepočet na ekvivalentní množství CO 2? A. Oxid uhličitý má nejsilnější skleníkové účinky B. Oxid uhličitý je produkován v největší míře lidskou činností C. Oxid uhličitý je ze skleníkových plynů zastoupen v atmosféře nejvíce 3

4 10. Jakým způsobem je možné snížit produkci skleníkových plynů do atmosféry země? A. Využíváním obnovitelných zdrojů energie B. Zvyšováním účinnosti využití fosilních zdrojů energie C. Snižováním spotřeby energie 11. Proč je kladen v Evropě důraz na snižování spotřeby energie budov a to zejména domácností? A. Budovy mohou snadno snížit spotřebu energie, i když nejsou z hlediska spotřeby významné B. 40 % energie spotřebovávají budovy a 65 % tvoří domácnosti C. Domácnosti disponují volnými finančními prostředky 12. Pro jaký účel se spotřebovává v budovách v Evropě nejvíce energie? A. Pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody B. Pro provoz elektrických spotřebičů C. Pro osvětlení budov 13. Jaký je rozdíl mezi termíny Obnovitelné zdroje energie a alternativní zdroje energie? A. V podstatě se jedná o označení stejné, alternativní zdroje energie je označení starší B. Obnovitelné zdroje energie jsou moderní zdroje se schopností se obnovovat C. Alternativní zdroje energie jsou i netradiční fosilní zdroje energie 14. Je rozdíl mezi obnovitelnými zdroji pro výrobu tepla a pro výrobu elektrické energie? A. Ano, zdroje jsou určeny zvlášť B. Ne, jedná se o stejné zdroje energie C. Rozdíly jsou, ale jsou téměř zanedbatelné 15. Co je to solární konstanta? A. Hodnota celkového solárního záření dopadlého na hranici atmosféry za celý rok 1367kWh/m 2 B. Hodnota intenzity solárního záření na hranici atmosféry, přibližně 1367W/m 2 C. Teoretická hodnota solární radiace na zemském povrchu na ploše kolmo na dopadající záření, přibližně 1873W/m Jakým způsobem se šíří energie mezi Sluncem a Zemí? A. Formou proudění B. Formou vedením a prouděním C. Formou elektromagnetického záření 17. Co je to spektrum solárního záření? A. Je to závislost intenzity záření na vlnové délce. B. Je to závislost druhu záření na intenzitě a energii C. Je to vztah mezi množstvím záření, které projde atmosférou a zářením na hranici atmosféry 18. Z jakého záření se skládá spektrum solárního záření A. Záření viditelné, záření ultrafialové, záření infračervené B. Záření viditelné a záření ultrafialové C. Záření viditelné, záření infračervené a záření rádiové 4

5 19. Jaká je vlnová délka viditelného záření? A. 780 nm-1 mm B nm C. 3 mikro m-280 nm 20. Co je to přímé solární ozáření G b (W/m 2 )? A. Dopadlé přímé záření na jednotku plochy na zemi bez rozptylu v atmosféře B. Přímé záření dopadající na hranici atmosféry C. Celkové solární záření dopadlé na vodorovnou plochu na zemi. 21. Jaký je rozdíl mezi ozářením G a dávkou záření H? A. Ozáření je hustota zářivé energie dopadající na povrch, dávka záření je zářivé energie dopadající na jednotku plochy za určitý čas B. Jde o totéž, jen jiné označení C. Dávka záření je zářivá energie dopadající na jednotku plochy, ozáření je energie, na kterou nemá velikost plochy žádný vliv 22. Co je to difusní solární ozáření G d (W/m 2 )? A. Solární záření na jednotku plochy vzniklé rozptylem v atmosféře B. Solární záření se stejnou intenzitou ve všech směrech C. Rozdíl mezi globálním a přímým solárním zářením 23. Jaké je celkové sluneční ozáření v létě v ČR W/m 2 (jasný slunečný den)? A W/m 2 B W/m 2 C W/m Jaký je průměrný roční úhrn globálního solárního záření na m 2 za rok v ČR? A MJ/m 2 a B MJ/m 2 a C kwh/m 2 a 25. Jaký je průměrný roční úhrn globálního záření na m 2 za rok v ČR? A kwh/m 2 a B kwh/m 2 a C kwh/m 2 a 26. Jaká je celková doba slunečního svitu v ČR? A h B h C h 27. Co je to Trombeho stěna? A. Akumulační stěna s předsazeným zasklením ohřívající vzduch pro vytápění interiéru 5

6 B. Akumulační stěna v místnosti sloužící pro zvýšení setrvačnosti interiéru C. Akumulační stěna chránící interiér před solárními zisky 28. Co je to energetická fasáda? A. Integrace systémů obnovitelných zdrojů do fasády budovy B. Vzduchový kolektor pro snížení tepelných ztrát v zimě a tepelných zisků v létě C. Využití fasády pro získávání solární energie 29. Co je to transparentní tepelná izolace? A. Tepelná izolace s přiznanými spoji a systémem upevnění B. Tepelná izolace propouštějící solární záření C. Tepelná izolace aplikovaná v interiérech budov 30. Co je to solární komín? A. Zařízení pro podporu větrání v době slunečního svitu B. Zařízení pro podporu odvodu spalin z interiéru C. Komín sloužící jako architektonický doplněk budovy 31. Co znamená pojem solární kolektor? A. Název zařízení pro výrobu teplé vody pomocí solárního zařízení. B. Název zařízení určené pro výrobu elektrické energie. C. Název zařízení pro akumulaci solární energie zejména pro zemní tepelné čerpadlo. 32. Jaký je nejvhodnější sklon solárních kolektorů pro sezónní využití v letním období? A B. 45 C Jak velký vliv má nedodržení ideální orientace kolektoru (odchylka od jihu +- 30, sklon +- 5 ) na jeho výkon? A. Odchylka způsobí snížení výkonu do 5% B. Odchylka způsobí snížení výkonu do 10% C. Odchylka způsobí snížení výkonu do 20% 6

7 34. V čem spočívá hlavní nevýhoda kolektorů umístěných svisle na fasádě z pohledu získávání energie? A. Kolektor má špatnou hydrauliku a velké tlakové ztráty B. Kolektor málo využívá solární záření v letním období C. Náklady na upevnění kolektoru na svislý povrch jsou vysoké 35. Jaká je nejvhodnější orientace solárního kolektoru pro celoroční použití v podmínkách ČR? A. Orientace jižní, sklon 45 B. Orientace jiho-západ, sklon 45 C. Orientace jiho-východ, sklon Jak dělíme solární kolektory podle tvaru? A. Ploché (deskové), trubkové (trubicové), koncentrační B. Ploché (deskové), trubkové (trubicové) C. Koncentrační, deskové 37. Jak dělíme solární kolektory podle pracovního média? A. Kapalinové, vzduchové, vodní B. Kapalinové, vzduchové, vodní, smíšené C. Kapalinové a vzduchové 38. Jak rozdělujeme kolektory podle způsobu zasklení A. Bez zasklení, zasklení jednoduché, vícevrstvé, prizmatické B. Jednoduše zasklené, bez zasklení C. Prizmatické, čiré 39. Co je to prizmatické zasklení? A. Zasklení kolektoru vhodné i pro nižší úhly dopadajícího záření B. Zasklení kolektoru v podobě velké čočky s ohniskem uprostřed C. Zasklení kolektoru s tvarovaným vnitřním povrchem skla 40. Solární kolektory nevyužijí část energie dopadající na jejich povrch z důvodu ztrát. O jaké ztráty se jedná? A. Optická ztráta zasklení, tepelná ztráta kolektoru B. Ztráta odrazností povrchu rámu C. Ztráta propustností světla 41. Co charakterizuje nejlépe vakuový trubicový kolektor? A. Válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 200 C, 450 až 1100 kwh/m 2 r, vhodný pro horské oblasti B. Válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 350 C, 230 až 470 kwh/m 2 r, C. Plochý nebo válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 200 C, 380 až 760 kwh/m 2 r 42. Co charakterizuje nejlépe ploch deskový kolektor se selektivním povrchem? 7

8 A. Plochý absorbér se spektrálně selektivním povlakem, vhodný pro celoroční provoz, 320 až 530 kwh/m 2.r B. Plochý absorbér se spektrálně selektivním povlakem vhodný pouze pro sezónní provoz, 250 až 350 kwh/m 2.r C. Plochý absorbér s mechanicky zdrsněným povrchem vhodný pro celoroční provoz, 500 až 680 kwh/m 2.r 43. Čím je charakteristické zapojení Tiechelmann u solárních kolektorů? A. Zapojeny do série jsou maximálně 4 kolektory B. Zapojení přívodu a zpátečky od každého kolektoru je stejně dlouhé C. Zapojení výrazně zkracuje délky rozvodů ke kolektorům 44. Co to znamená, když dochází ke stagnaci solárních kolektorů? A. Kolektor je přehřátý a nepracuje B. Kolektor je ohřátý na nižší teplotu, než je třeba a čerpadlo solárního okruhu je zastaveno, stagnuje. C. Kolektor nemůže dodávat teplo do systému, neboť ten je plně nabitý a tak nepracuje. 45. Jaké jsou hlavní části solárního systému? Nakreslete a popište. 46. Jaká je běžná životnost teplonosné kapaliny v primárním okruhu solárního systému? A let B. 6-8 let C. Více než 20 let 47. V čem spočívá nevýhoda vakuových solárních kolektorů v oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou? A. Kolektory špatně odtávají díky dobré tepelné izolace B. Kolektory jsou křehké a často se poškodí C. Kolektory hůře využívají odražené sluneční záření 48. Pro jaké využití se nejlépe hodí samotížná solární soustava? A. Pro přípravu teplé vody v oblastech s mírnou zimou B. Pro oblasti s problematickou dodávkou elektrické energie C. Pro vytápění v horských oblastech 8

9 49. Jaká je běžná potřeba teplé vody pro návrh solárních systémů pro bytové domy? A. 82 l/os.den B l/os.den C l/os.den 50. Jak rozdělujeme solární soustavy podle průtoku teplonosné látky solárními kolektory? A. Systémy s vysokým průtokem (30-70 l/h.m 2 ), systémy s nízkým průtokem (8-15 l/h.m 2 ), systémy s kombinovaným průtokem (10-40 l/h.m 2 ) B. Systémy se standartním průtokem (10-80 l/h.m 2 ), a systémy speciální C. Systémy akumulační (15-20 l/h.m 2 ) a průtokové (50-60 l/h.m 2 ), 51. Co znamená pojem valence u akumulátoru tepla? A. Počet energií vstupujících do akumulátoru B. Počet přípojných míst akumulátoru C. Počet výměníků případně vnitřních zásobníků instalovaných v akumulátoru 52. K čemu se používá solární jednotka? A. Solární jednotka je sestava solárního kolektoru a zásobníku sloužící pro ekonomické výpočty. B. Solární jednotka je sestava armatur nutných pro provoz solární soustavy C. Solární jednotka je regulační systém určený pro provoz solárního systému 53. Jak je možné využít solární vzduchové kolektory v podmínkách ČR? A. Vzduchové kolektory je možné využít jako náhradu vytápěcí soustavy obytných domů v letním období B. Vzduchové kolektory mohou sloužit pro sušení nebo pro předehřev vzduchu C. Vzduchové kolektory mohou nahradit kapalinové kolektory 54. Co jsou to PV-T kolektory? A. Kolektory kombinující fotovolatický panel tepelný kolektor, nejčastěji vzduchový B. Kolektory pracující s vyššími teplotami než je běžné u standardních kolektorů C. Kolektory se speciální úpravou povrchu pro vyšší teploty 55. Co vyjadřuje faktor solárního pokrytí? A. Udává kolik procent střechy je pokryto solárními kolektory B. Udává kolik procent celoročně potřebné energie je zajištěno solární soustavou C. Udává kolik energie je získáno z 1m2 solárního systému 56. Jaké solární pokrytí je běžně používáno u obytných objektů, kde solární systém slouží pro přípravu teplé vody? A % B % C % 57. Jaké množství energie je možné reálně získat z běžné solární soustavy v ČR? A kwh/m 2.rok B kwh/m 2.rok C kwh/m 2.rok 9

10 58. Co je to plocha apertury solárního kolektoru? A. Plocha, kterou vstupuje solární záření do kolektoru B. Skladebná plocha kolektoru C. Plocha absorbéru kolektoru 59. Kdy je ekonomické využití solárních koncentrátorů pro výrobu tepla a následně elektrické energie? A. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 1700 kwh B. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 4000 kwh C. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 800 kwh 60. Na jaké principu funguje solární věž? A. Fotovoltaické panely vyrábí elektrickou energii, která je koncentrována v solární věži a následně dodávána do sítě B. Tepelné kolektory vyrábí teplo, které je v solární věži transformováno na elektrickou energii C. Zrcadla odráží solární záření na solární věž, kde je v generátoru vyráběna elektrická energie 61. Na jakém principu pracuje Stirlingův motor? A. Tepelnou energií je zahříván válec a v díky expanze a komprese je teplo přeměňováno na mechanickou práci. B. Jde o uzavřený motor, který pro pohon potřebuje teplo C. Jde o speciální motor, který pracuje na stejnosměrný proud a je schopen tak využívat elektrickou energii z fotovoltaických panelů 62. Na jakém principu funguje solární chlazení? A. Teplo ze solárních kolektorů je využíváno v absorpčních jednotkách pro výrobu chladu B. Teplo ze solárních panelů je využíváno pro výrobu elektrické energie, která pohání kompresory chladícího zařízení C. Teplo ze solárních kolektorů je přeměněno na elektrickou energii a ta využívána pro chlazení (Peltierův článek) 63. Co znamená pojem solární panel? A. Název zařízení pro výrobu teplé vody pomocí solárního zařízení B. Název zařízení určené pro výrobu elektrické energie C. Název zařízení pro akumulaci solární energie zejména pro zemní tepelné čerpadlo 64. Na jakém principu pracuje fotovoltaické článek? A. Energie fotonů způsobuje uvolnění elektronů z polovodiče. Díky nerovnoměrnosti rozdělení náboje mezi polovodičem P a N se vytváří elektrický potenciál B. Fotony dopadající na článek jsou vodivé a vytváří elektrický potenciál C. Fotony uvolňují z polovodiče částice, které proudí v článku 65. Jaký je rozdíl mezi termínem fotovoltaické článek a fotovoltaické panel? A. Článek je složen z panelů B. Panel je složen ze článků C. Jde o shodné označení 10

11 66. V čem spočívá přínos polykrystalický fotovoltaických článků proti monokrystalickým? A. Polykrystalické mají vyšší účinnost B. Polykrystalické mají menší spotřebu křemíku na výrobu C. Polykrystalické mají lepší delší životnost 67. Jaké účinnosti dosahují reálně polykrystalické fotovoltaické panely? A % B. do 5 % C % 68. Je ekonomicky efektivní natáčet fotovoltaický panel směrem ke slunci? A. Ano, je to přínosné B. Ne, nevyplatí se to C. Velmi záleží na lokálních podmínkách, zda ano nebo ne 69. Co znamená označení ostrovní systém u fotovoltaických systémů? A. Systém, kdy jsou jednotlivé fotovoltaické panely spojovány do skupin, ostrovů B. Fotovoltaický systém není zapojen do elektrické sítě C. Fotovoltaický systém pracuje samostatně bez závislosti na dodávce vnější energie 70. Jakou plochu fotovoltaických panelů potřebujeme pro dosažení výkonu 1kWp v podmínkách ČR při pevném optimálním sklonu a orientaci? A m 2 B. 120 m 2 C m Jakou charakteristiku používáme pro vyjádření výkonových vlastností fotovoltaického panelu? A. Volt-ampérová charakteristika B. Volt-odporová charakteristika C. Ampér-odporová charakteristika 72. Jak označujeme špičkový výkon fotovoltaického panelu? A. W (Watt) B. Wp (Watt-peak) C. Wu (Watt-napětí) 73. Co vyjadřuje špičkový výkon fotovoltaického panelu Wp? A. Vyjadřuje maximální dosažitelný výkon změřený v laboratorních podmínkách B. Vyjadřuje výkon dosahovaný panelem za slunečného letního dne C. Vyjadřuje průměrný roční výkon určený za stanovených podmínek 74. Jaká je odhadovaná průměrná životnost fotovoltaického panelu? A let B let C let 11

12 75. Jaký typ tepelného čerpadla podle způsobu získávání a předávání energie je v ČR nejpoužívanější? A. Země-voda B. Voda-voda C. Vzduch-voda 76. Z jakých hlavních částí se skládá tepelné čerpadlo? A. Kompresor-výparník-kondenzátor-expanzní ventil B. Kompresor-kondenzátor-expanzní nádoba C. Kompresor-výparník-pojistný ventil 77. Na jakém principu pracuje absorpční tepelné čerpadlo? A. Kompresor je nahrazen zdrojem tepla a absorbérem, které zajišťují pohon čerpadla B. Chladivo je střídavě pohlcováno a odpařováno a díky tomu je zajištěn oběh C. Systém je rozdělen na kompresorovou a absorpční část, které pracují společně 78. Co vyjadřuje zkratka COP? A. Topný faktor tepelného čerpadla B. Poměr dodané ku vyrobené energii tepelného čerpadla C. Jde o označení průměrné účinnosti tepelného čerpadla v topném období 79. Jaký je rozdíl mezi COP čerpadla a COSP vytápěcího systému s tepelným čerpadlem? A. COP vyjadřuje jen vlastnosti čerpadla, COSP vyjadřuje účinnost celého vytápěcího systému B. COSP je vhodné pro výpočet ekonomické efektivity systému vytápění C. COP je vhodné pro výpočet ekonomické efektivity systému vytápění 80. S jakou účinností (topným faktorem) pracuje běžné tepelné čerpadlo? A. 2-5 B. 1-2 C Jaké teploty je možné uvažovat ve vodě ve studni, ze které čerpá energii tepelné čerpadlo vodavoda? A C B. 2-5 C C C 82. Co znamená termín bivalentní provoz tepelného čerpadla? A. V systému jsou instalována dvě tepelná čerpadla B. Tepelné čerpadlo pracuje společně s jiným zdrojem energie C. Tepelné čerpadlo je napojeno na bivalentní zásobník 83. S jakými průtoky vzduchu pracuje přibližně tepelné čerpadlo země-voda o výkonu 6kW? A. 8000m 3 /h B m 3 /h C. 2000m 3 /h 12

13 84. Jaká je bezpečná průměrná rozteč vrtů pro tepelné čerpadlo země voda? A. 2-5 m B m C m 85. Jaký typ podloží bude mít nejvyšší tepelnou vodivost při získávání energie z vrtu pro tepelné čerpadlo? A. Pevné skalní podloží B. Vodou nasycené sedimenty C. Suché podloží 86. Dochází obvykle v průběhu životnosti vrtu k úbytku množství energie, které z něj získáváme? A. Obvykle pozvolna ano B. Odebírání energie je natolik malé, že obvykle ne C. Systém je vyrovnaný a přirozeně se regenerující 87. Co je zdrojem energie, kterou získáváme pomocí hlubinných vrtů? A. Solární energie B. Geotermální energie C. Kombinace, solární energie ale převažuje 88. Jaké množství energie získáme z povrchového zemního výměníku v hloubce 1,5m určeného pro tepelné čerpadlo? A W/m 2 B W/m 2 C W/m Kolik energie můžeme průměrně získat z vrtu pro tepelné čerpadlo provedeném v normálním pevném podloží? A. 50W/m B. 10 W/m C. 100W/m 90. Jak obvykle vypadá plošný výměník pro tepelné čerpadlo? A. Jako jedna smyčka několikrát zatočená v zemi B. Jako maximálně dvě smyčky stočené v zemi C. Jako systém samostatných okruhů rozdělených v rozdělovači před výměníkem 91. Jaká je obvyklá hloubka zemního výměníku pro tepelné čerpadlo? A. 0,3 m B. 1,5 m C. 5 m 92. Který typ tepelného čerpadla je považován za nejvýhodnější z hlediska množství získávané energie? A. Země-voda B. Vzduch-voda C. Voda-voda 13

14 93. Pokud je navrhováno tepelné čerpadlo jako bivalentní zdroj, na kolik procent maximální potřeby tepla je navrhováno? A. Obvykle na 50 % B. Obvykle na % C. Obvykle na 10 % 94. S jakým typem otopné soustavy bude tepelné čerpadlo pracovat s nejvyšším topným faktorem? A. Otopná soustava 65/55 C B. Podlahové vytápění 35/25 C C. Podlahové konvektory 80/60 C 95. Dochází při běžném provozu tepelného čerpadlo vzduch-voda k namrzání výparníku? A. Ne, to je záležitost chybného návrhu B. Ne, nevyskytuje se C. Ano, je to problém klimatických podmínek 96. Proč se používá u systémů s tepelným čerpadlem akumulační nádrž? A. Je to vhodné z důvodu omezení doby provozu tepelného čerpadla B. Používá se pro omezení startů tepelného čerpadla při malých odběrech tepla C. Důvody použití nesouvisí s tepelným čerpadlem 97. Je možné využít tepelné čerpadlo jako zdroj chladu? A. Ne, nelze. B. Ano, každé tepelné čerpadlo může i chladit C. Ano, tepelné čerpadlo ale musí být vybaveno speciálními armaturami 98. Co jsou to energetické piloty? A. Speciální konstrukce sloužící jako zdroj tepla nebo chladu pro budovy B. Konstrukce základů, které jsou zároveň využívány pro energetické účely C. Konstrukce vrtů, používané v průmyslových objektech 99. Jaké je správné pořadí provozních nákladů na vytápění od nejlevnějšího paliva po nejdražší? A. Zemní plyn, dřevěné pelety, hnědé uhlí B. Hnědé uhlí, dřevěné pelety, zemní plyn C. Dřevěné pelety, hnědé uhlí, zemní plyn 100. Proč hovoříme o ekologickém přínosu spalování rostlinné biomasy? A. Do ovzduší se při spalování neuvolňují žádné skleníkové plyny, jen vodní pára. B. Do ovzduší se při spalování uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého, které rostliny spotřebovala pro svůj růst. C. Do ovzduší se uvolňuje minimální množství oxidů, navíc rostliny spotřebovávají oxidy dusíku pro svůj růst Co je to biomasa? A. Hmota organického původu B. Rostlinná a živočišná hmota C. Hmota pouze rostlinného původu 14

15 102. Je možné spalovat slámu v běžných malých zdrojích tepla? A. Ne z důvodu velkého množství zplyňovaných částí B. Ano, bez omezení C. Ne, zdroj tepla musí být speciálně upraven 103. Jaký typ biomasy je zpracováván v bioplynové stanici? A. Fytomasa B. Dřevní hmota C. Fytomasa, dřevní hmota, kejda 104. K čemu slouží především bioplynová stanice? A. Zařízení pro výrobu biomasy B. Zařízení pro výrobu elektrické energie C. Zařízení pro skladování biomasy pro výrobu hnojiva 105. Jaká odpověď nejlépe charakterizuje způsoby získávání energie z biomasy? A. Termo-chemicky, bio-chemicky, mechanicko-chemicky B. Fermentace, mechanická úprava C. Spalování, termochemická přeměna, anaerobní kvašení 106. K čemu se nejčastěji používá bioplyn vyrobený v bioplynové stanici? A. K vytápění budov B. K prodeji plynárenským společnostem C. K výrobě elektrické energie 107. Jaká je obvyklá životnost plantáže rychle rostoucích dřevin? A let B let C let 108. Je možné používat jako palivo obilniny? A. Ne, není to možné B. Ano, je to možné C. Teoreticky ano, ale prakticky to nelze z konstrukčních důvodů 109. Do jaké míry je dřevo citlivé na obsah vlhkosti vzhledem k jeho výhřevnosti? A. Nemá vliv B. Má výrazný vliv C. Má vliv velmi malý 110. Jaký je rozdíl mezi spalným teplem a výhřevností paliva? A. Spalné teplo je vyšší než výhřevnost B. Výhřevnost je vyšší než spalné teplo C. Jde o shodné označení 15

16 111. Jaká je přibližná výhřevnost dřeva v podobě polen? A MJ/kg B. 5-8 MJ/kg C MJ/kg 112. S jakou účinností přibližně pracuje moderní kotel na přímé spalování dřeva? A. 85 % B. 50 % C. 95 % 113. Je možné dopravovat pelety ke zdroji tepla na větší vzdálenost než 2 metry? A. Ne, vzdálenost je příliš velká B. Ano, je možné využít pneumatickou dopravu C. Teoreticky ano, ale je to nevýhodné 114. Jakými způsoby může probíhat spalování biomasy? A. Přímým spalováním B. Zplyňováním C. Pyrolýzou 115. Elektrické zařízení má příkon 100W a pracuje průměrně 5h/den. Jaká je jeho spotřeba energie za 5 pracovních dní? A. (1500/3600)Wh B. 1500Wh C. (5*100*5)Wh 116. Je výhodné spojit provoz bioplynové stanice s provozem kogenerační jednotky? A. Zpravidla ano. B. Většinou to není možné C. Vyrobené teplo nemá využití a tak to není výhodné 117. Co je hlavní předností KVET? A. Hlavní předností je úspora nákladů na výstavbu jednoho zařízení oproti dvěma zařízením. B. Hlavní předností je vyšší účinnost využití primární energie díky současné výrobě elektrické energie a využití odpadního tepla pro technické účely. C. Hlavní předností je velmi nízká ekologická zátěž prostředí Jak je možné využívat geotermální energii ve formě páry při teplotách nad 150 C? A. Zpravidla nejlépe pro výrobu elektrické energie B. Nejlépe pro přímé vytápění C. Teplota je příliš vysoká a musí se nejprve snížit mísením s vodou 119. Je možné využít pro pohon kogenerační jednotky jiné palivo než zemní plyn? A. Ano, je to možné B. Ne, lze využívat pouze zemní plyn z důvodů ekologických C. V současné době neexistuje jiné palivo 16

17 120. Kde je nejvhodnější využívat energii větru? A. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění m/s B. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění m/s C. Využití energie větru je nejvýhodnější v oblastech s rychlostmi proudění 3-6 m/s 121. Jak závisí teoretický výkon větrného stroje na rychlosti větru? A. Výkon roste s třetí mocninou rychlosti B. Výkon roste s druhou mocninou rychlosti C. Výkon roste lineárně v závislosti na rychlosti 122. Co vyjadřuje součinitel výkonnosti větrného stroje cp? A. Vyjadřuje účinnost větrného stroje vzhledem k rychlosti větru B. Vyjadřuje schopnost větrného stroje využívat energii větru C. Vyjadřuje konstrukční vlastnosti větrného stroje 123. Jaká je maximální účinnost větrného stroje? A. 20 % B. 59 % C. 89 % 124. Jakým způsobem je zajištěno natáčení velké větrné elektrárny vzhledem ke směru větru A. Žádným, elektrárna se nenatáčí B. Celá strojovna se natáčí dle údajů z meteorologické stanice na větrné elektrárně pomocí motorů C. Elektrárnu natáčí samotný vítr 125. Je rozdíl mezi označením větrný park a větrná farma A. V podstatě není B. Mezi termíny je významný rozdíl C. Termín větrná farma se nepoužívá 126. Proč jsou větrné elektrárny umísťovány častěji na pevnině než do kontinentálního šelfu? A. Je to dáno nižšími náklady na výstavbu B. Nemá to reálné opodstatnění C. Elektrárny jsou na pevnině výkonnější 127. Je možná integrace větrné turbíny přímo do budovy? A. Ano, je B. Ne, není C. Neexistuje žádná budova, kde by to bylo realizováno 128. K jakému účelu slouží přečerpávací vodní elektrárna? A. Pro vyrovnávání odběrových špiček B. Pro využívání přebytků elektrické energie C. Pro dlouhodobou a stálou výrobu elektrické energie 17

18 Část II. Obnovitelné zdroje energie otázky s odpověďmi 1. Jaký má vliv rostoucí životní úroveň společnosti na spotřebu energie? A. Dochází ke zvyšování spotřeby energie B. Spotřeba energie neroste C. Spotřeba energie se snižuje 2. Jaká je souvislost mezi atmosférickým tlakem vzduchu a nadmořskou výškou? A. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou klesá B. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou roste C. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou se nijak významně nemění 3. Jaké je složení atmosféry naší planety? A. Dusík 20%, kyslík 65%, skleníkové plyny 14%, argon 1% B. Dusík 78%, kyslík 21%, argon 0,93% a tzv. skleníkové plyny C. Dusík 5%, Kyslík 80%, skleníkové plyny 12%, argon 3% 4. Který z tzv. skleníkových plynů je v atmosféře změně zastoupen nejvíce? A. Metan B. Neon C. Oxid uhličitý 5. Proč skleníkové plyny způsobují ohřívaní atmosféry a zemského povrchu? A. Zabraňují průchodu slunečního záření atmosférou k zemi B. Absorbují dlouhovlnné infračervené záření C. Oslabují ozónovou vrstvu planety 6. Co má největší vliv na vznik skleníkového efektu v atmosféře? A. Oxid uhličitý B. Vodní pára C. Částečky prachu 7. Co je hlavním příčinou nárůstu koncentrace oxidu uhličitého CO 2 v atmosféře? A. Spalování fosilních paliv a růst teploty B. Vulkanická činnost C. Chemické reakce v atmosféře 8. Co je hlavním zdrojem emisí oxidu dusného N 2 O do atmosféry? A. Zemědělská činnost B. Přirozené uvolňování z půdy a vody C. Lodní doprava 9. Proč se používá pro vyjádření vlivu skleníkových plynů přepočet na ekvivalentní množství CO 2? A. Oxid uhličitý má nejsilnější skleníkové účinky B. Oxid uhličitý je produkován v největší míře lidskou činností C. Oxid uhličitý je ze skleníkových plynů zastoupen v atmosféře nejvíce 18

19 10. Jakým způsobem je možné snížit produkci skleníkových plynů do atmosféry země? A. Využíváním obnovitelných zdrojů energie B. Zvyšováním účinnosti využití fosilních zdrojů energie C. Snižováním spotřeby energie 11. Proč je kladen v Evropě důraz na snižování spotřeby energie budov a to zejména domácností? A. Budovy mohou snadno snížit spotřebu energie, i když nejsou z hlediska spotřeby významné B. 40 % energie spotřebovávají budovy a 65 % tvoří domácnosti C. Domácnosti disponují volnými finančními prostředky 12. Pro jaký účel se spotřebovává v budovách v Evropě nejvíce energie? A. Pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody B. Pro provoz elektrických spotřebičů C. Pro osvětlení budov 13. Jaký je rozdíl mezi termíny Obnovitelné zdroje energie a alternativní zdroje energie? A. V podstatě se jedná o označení stejné, alternativní zdroje energie je označení starší B. Obnovitelné zdroje energie jsou moderní zdroje se schopností se obnovovat C. Alternativní zdroje energie jsou i netradiční fosilní zdroje energie 14. Je rozdíl mezi obnovitelnými zdroji pro výrobu tepla a pro výrobu elektrické energie? A. Ano, zdroje jsou určeny zvlášť B. Ne, jedná se o stejné zdroje energie C. Rozdíly jsou, ale jsou téměř zanedbatelné 15. Co je to solární konstanta? A. Hodnota celkového solárního záření dopadlého na hranici atmosféry za celý rok 1367kWh/m 2 B. Hodnota intenzity solárního záření na hranici atmosféry, přibližně 1367W/m 2 C. Teoretická hodnota solární radiace na zemském povrchu na ploše kolmo na dopadající záření, přibližně 1873W/m Jakým způsobem se šíří energie mezi Sluncem a Zemí? A. Formou proudění B. Formou vedením a prouděním C. Formou elektromagnetického záření 17. Co je to spektrum solárního záření? A. Je to závislost intenzity záření na vlnové délce. B. Je to závislost druhu záření na intenzitě a energii C. Je to vztah mezi množstvím záření, které projde atmosférou a zářením na hranici atmosféry 18. Z jakého záření se skládá spektrum solárního záření A. Záření viditelné, záření ultrafialové, záření infračervené B. Záření viditelné a záření ultrafialové C. Záření viditelné, záření infračervené a záření rádiové 19

20 19. Jaká je vlnová délka viditelného záření? A. 780 nm-1 mm B nm C. 3 mikro m-280 nm 20. Co je to přímé solární ozáření G b (W/m 2 )? A. Dopadlé přímé záření na jednotku plochy na zemi bez rozptylu v atmosféře B. Přímé záření dopadající na hranici atmosféry C. Celkové solární záření dopadlé na vodorovnou plochu na zemi. 21. Jaký je rozdíl mezi ozářením G a dávkou záření H? A. Ozáření je hustota zářivé energie dopadající na povrch, dávka záření je zářivé energie dopadající na jednotku plochy za určitý čas B. Jde o totéž, jen jiné označení C. Dávka záření je zářivá energie dopadající na jednotku plochy, ozáření je energie, na kterou nemá velikost plochy žádný vliv 22. Co je to difusní solární ozáření G d (W/m 2 )? A. Solární záření na jednotku plochy vzniklé rozptylem v atmosféře B. Solární záření se stejnou intenzitou ve všech směrech C. Rozdíl mezi globálním a přímým solárním zářením 23. Jaké je celkové sluneční ozáření v létě v ČR W/m 2 (jasný slunečný den)? A W/m 2 B W/m 2 C W/m Jaký je průměrný roční úhrn globálního solárního záření na m 2 za rok v ČR? A MJ/m 2 a B MJ/m 2 a C kwh/m 2 a 25. Jaký je průměrný roční úhrn globálního záření na m 2 za rok v ČR? A kwh/m 2 a B kwh/m 2 a C kwh/m 2 a 26. Jaká je celková doba slunečního svitu v ČR? A h B h C h 27. Co je to Trombeho stěna? A. Akumulační stěna s předsazeným zasklením ohřívající vzduch pro vytápění interiéru 20

21 B. Akumulační stěna v místnosti sloužící pro zvýšení setrvačnosti interiéru C. Akumulační stěna chránící interiér před solárními zisky 28. Co je to energetická fasáda? A. Integrace systémů obnovitelných zdrojů do fasády budovy B. Vzduchový kolektor pro snížení tepelných ztrát v zimě a tepelných zisků v létě C. Využití fasády pro získávání solární energie 29. Co je to transparentní tepelná izolace? A. Tepelná izolace s přiznanými spoji a systémem upevnění B. Tepelná izolace propouštějící solární záření C. Tepelná izolace aplikovaná v interiérech budov 30. Co je to solární komín? A. Zařízení pro podporu větrání v době slunečního svitu B. Zařízení pro podporu odvodu spalin z interiéru C. Komín sloužící jako architektonický doplněk budovy 31. Co znamená pojem solární kolektor? A. Název zařízení pro výrobu teplé vody pomocí solárního zařízení. B. Název zařízení určené pro výrobu elektrické energie. C. Název zařízení pro akumulaci solární energie zejména pro zemní tepelné čerpadlo. 32. Jaký je nejvhodnější sklon solárních kolektorů pro sezónní využití v letním období? A B. 45 C Jak velký vliv má nedodržení ideální orientace kolektoru (odchylka od jihu +- 30, sklon +- 5 ) na jeho výkon? A. Odchylka způsobí snížení výkonu do 5% B. Odchylka způsobí snížení výkonu do 10% C. Odchylka způsobí snížení výkonu do 20% 21

22 34. V čem spočívá hlavní nevýhoda kolektorů umístěných svisle na fasádě z pohledu získávání energie? A. Kolektor má špatnou hydrauliku a velké tlakové ztráty B. Kolektor málo využívá solární záření v letním období C. Náklady na upevnění kolektoru na svislý povrch jsou vysoké 35. Jaká je nejvhodnější orientace solárního kolektoru pro celoroční použití v podmínkách ČR? A. Orientace jižní, sklon 45 B. Orientace jiho-západ, sklon 45 C. Orientace jiho-východ, sklon Jak dělíme solární kolektory podle tvaru? A. Ploché (deskové), trubkové (trubicové), koncentrační B. Ploché (deskové), trubkové (trubicové) C. Koncentrační, deskové 37. Jak dělíme solární kolektory podle pracovního média? A. Kapalinové, vzduchové, vodní B. Kapalinové, vzduchové, vodní, smíšené C. Kapalinové a vzduchové 38. Jak rozdělujeme kolektory podle způsobu zasklení A. Bez zasklení, zasklení jednoduché, vícevrstvé, prizmatické B. Jednoduše zasklené, bez zasklení C. Prizmatické, čiré 39. Co je to prizmatické zasklení? A. Zasklení kolektoru vhodné i pro nižší úhly dopadajícího záření B. Zasklení kolektoru v podobě velké čočky s ohniskem uprostřed C. Zasklení kolektoru s tvarovaným vnitřním povrchem skla 40. Solární kolektory nevyužijí část energie dopadající na jejich povrch z důvodu ztrát. O jaké ztráty se jedná? A. Optická ztráta zasklení, tepelná ztráta kolektoru B. Ztráta odrazností povrchu rámu C. Ztráta propustností světla 41. Co charakterizuje nejlépe vakuový trubicový kolektor? A. Válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 200 C, 450 až 1100 kwh/m 2 r, vhodný pro horské oblasti B. Válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 350 C, 230 až 470 kwh/m 2 r, C. Plochý nebo válcový selektivní absorbér ve vakuované skleněné trubce, kolektor vhodný pro vysokoteplotní aplikace, teploty až 200 C, 380 až 760 kwh/m 2 r 42. Co charakterizuje nejlépe ploch deskový kolektor se selektivním povrchem? 22

23 A. Plochý absorbér se spektrálně selektivním povlakem, vhodný pro celoroční provoz, 320 až 530 kwh/m 2.r B. Plochý absorbér se spektrálně selektivním povlakem vhodný pouze pro sezónní provoz, 250 až 350 kwh/m 2.r C. Plochý absorbér s mechanicky zdrsněným povrchem vhodný pro celoroční provoz, 500 až 680 kwh/m 2.r 43. Čím je charakteristické zapojení Tiechelmann u solárních kolektorů? A. Zapojeny do série jsou maximálně 4 kolektory B. Zapojení přívodu a zpátečky od každého kolektoru je stejně dlouhé C. Zapojení výrazně zkracuje délky rozvodů ke kolektorům 44. Co to znamená, když dochází ke stagnaci solárních kolektorů? A. Kolektor je přehřátý a nepracuje B. Kolektor je ohřátý na nižší teplotu, než je třeba a čerpadlo solárního okruhu je zastaveno, stagnuje. C. Kolektor nemůže dodávat teplo do systému, neboť ten je plně nabitý a tak nepracuje. 45. Jaké jsou hlavní části solárního systému? Nakreslete a popište. 46. Jaká je běžná životnost teplonosné kapaliny v primárním okruhu solárního systému? A let B. 6-8 let C. Více než 20 let 47. V čem spočívá nevýhoda vakuových solárních kolektorů v oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou? A. Kolektory špatně odtávají díky dobré tepelné izolace B. Kolektory jsou křehké a často se poškodí C. Kolektory hůře využívají odražené sluneční záření 48. Pro jaké využití se nejlépe hodí samotížná solární soustava? A. Pro přípravu teplé vody v oblastech s mírnou zimou B. Pro oblasti s problematickou dodávkou elektrické energie C. Pro vytápění v horských oblastech 23

24 49. Jaká je běžná potřeba teplé vody pro návrh solárních systémů pro bytové domy? A. 82 l/os.den B l/os.den C l/os.den 50. Jak rozdělujeme solární soustavy podle průtoku teplonosné látky solárními kolektory? A. Systémy s vysokým průtokem (30-70 l/h.m 2 ), systémy s nízkým průtokem (8-15 l/h.m 2 ), systémy s kombinovaným průtokem (10-40 l/h.m 2 ) B. Systémy se standartním průtokem (10-80 l/h.m 2 ), a systémy speciální C. Systémy akumulační (15-20 l/h.m 2 ) a průtokové (50-60 l/h.m 2 ), 51. Co znamená pojem valence u akumulátoru tepla? A. Počet energií vstupujících do akumulátoru B. Počet přípojných míst akumulátoru C. Počet výměníků případně vnitřních zásobníků instalovaných v akumulátoru 52. K čemu se používá solární jednotka? A. Solární jednotka je sestava solárního kolektoru a zásobníku sloužící pro ekonomické výpočty. B. Solární jednotka je sestava armatur nutných pro provoz solární soustavy C. Solární jednotka je regulační systém určený pro provoz solárního systému 53. Jak je možné využít solární vzduchové kolektory v podmínkách ČR? A. Vzduchové kolektory je možné využít jako náhradu vytápěcí soustavy obytných domů v letním období B. Vzduchové kolektory mohou sloužit pro sušení nebo pro předehřev vzduchu C. Vzduchové kolektory mohou nahradit kapalinové kolektory 54. Co jsou to PV-T kolektory? A. Kolektory kombinující fotovolatický panel tepelný kolektor, nejčastěji vzduchový B. Kolektory pracující s vyššími teplotami než je běžné u standardních kolektorů C. Kolektory se speciální úpravou povrchu pro vyšší teploty 55. Co vyjadřuje faktor solárního pokrytí? A. Udává kolik procent střechy je pokryto solárními kolektory B. Udává kolik procent celoročně potřebné energie je zajištěno solární soustavou C. Udává kolik energie je získáno z 1m2 solárního systému 56. Jaké solární pokrytí je běžně používáno u obytných objektů, kde solární systém slouží pro přípravu teplé vody? A % B % C % 57. Jaké množství energie je možné reálně získat z běžné solární soustavy v ČR? A kwh/m 2.rok B kwh/m 2.rok C kwh/m 2.rok 24

25 58. Co je to plocha apertury solárního kolektoru? A. Plocha, kterou vstupuje solární záření do kolektoru B. Skladebná plocha kolektoru C. Plocha absorbéru kolektoru 59. Kdy je ekonomické využití solárních koncentrátorů pro výrobu tepla a následně elektrické energie? A. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 1700 kwh B. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 4000 kwh C. Pokud roční úhrn solárního záření přesahuje 800 kwh 60. Na jaké principu funguje solární věž? A. Fotovoltaické panely vyrábí elektrickou energii, která je koncentrována v solární věži a následně dodávána do sítě B. Tepelné kolektory vyrábí teplo, které je v solární věži transformováno na elektrickou energii C. Zrcadla odráží solární záření na solární věž, kde je v generátoru vyráběna elektrická energie 61. Na jakém principu pracuje Stirlingův motor? A. Tepelnou energií je zahříván válec a v díky expanze a komprese je teplo přeměňováno na mechanickou práci. B. Jde o uzavřený motor, který pro pohon potřebuje teplo C. Jde o speciální motor, který pracuje na stejnosměrný proud a je schopen tak využívat elektrickou energii z fotovoltaických panelů 62. Na jakém principu funguje solární chlazení? A. Teplo ze solárních kolektorů je využíváno v absorpčních jednotkách pro výrobu chladu B. Teplo ze solárních panelů je využíváno pro výrobu elektrické energie, která pohání kompresory chladícího zařízení C. Teplo ze solárních kolektorů je přeměněno na elektrickou energii a ta využívána pro chlazení (Peltierův článek) 63. Co znamená pojem solární panel? A. Název zařízení pro výrobu teplé vody pomocí solárního zařízení B. Název zařízení určené pro výrobu elektrické energie C. Název zařízení pro akumulaci solární energie zejména pro zemní tepelné čerpadlo 64. Na jakém principu pracuje fotovoltaické článek? A. Energie fotonů způsobuje uvolnění elektronů z polovodiče. Díky nerovnoměrnosti rozdělení náboje mezi polovodičem P a N se vytváří elektrický potenciál B. Fotony dopadající na článek jsou vodivé a vytváří elektrický potenciál C. Fotony uvolňují z polovodiče částice, které proudí v článku 65. Jaký je rozdíl mezi termínem fotovoltaické článek a fotovoltaické panel? A. Článek je složen z panelů B. Panel je složen ze článků C. Jde o shodné označení 25

26 66. V čem spočívá přínos polykrystalický fotovoltaických článků proti monokrystalickým? A. Polykrystalické mají vyšší účinnost B. Polykrystalické mají menší spotřebu křemíku na výrobu C. Polykrystalické mají lepší delší životnost 67. Jaké účinnosti dosahují reálně polykrystalické fotovoltaické panely? A % B. do 5 % C % 68. Je ekonomicky efektivní natáčet fotovoltaický panel směrem ke slunci? A. Ano, je to přínosné B. Ne, nevyplatí se to C. Velmi záleží na lokálních podmínkách, zda ano nebo ne 69. Co znamená označení ostrovní systém u fotovoltaických systémů? A. Systém, kdy jsou jednotlivé fotovoltaické panely spojovány do skupin, ostrovů B. Fotovoltaický systém není zapojen do elektrické sítě C. Fotovoltaický systém pracuje samostatně bez závislosti na dodávce vnější energie 70. Jakou plochu fotovoltaických panelů potřebujeme pro dosažení výkonu 1kWp v podmínkách ČR při pevném optimálním sklonu a orientaci? A m 2 B. 120 m 2 C m Jakou charakteristiku používáme pro vyjádření výkonových vlastností fotovoltaického panelu? A. Volt-ampérová charakteristika B. Volt-odporová charakteristika C. Ampér-odporová charakteristika 72. Jak označujeme špičkový výkon fotovoltaického panelu? A. W (Watt) B. Wp (Watt-peak) C. Wu (Watt-napětí) 73. Co vyjadřuje špičkový výkon fotovoltaického panelu Wp? A. Vyjadřuje maximální dosažitelný výkon změřený v laboratorních podmínkách B. Vyjadřuje výkon dosahovaný panelem za slunečného letního dne C. Vyjadřuje průměrný roční výkon určený za stanovených podmínek 74. Jaká je odhadovaná průměrná životnost fotovoltaického panelu? A let B let C let 26

27 75. Jaký typ tepelného čerpadla podle způsobu získávání a předávání energie je v ČR nejpoužívanější? A. Země-voda B. Voda-voda C. Vzduch-voda 76. Z jakých hlavních částí se skládá tepelné čerpadlo? A. Kompresor-výparník-kondenzátor-expanzní ventil B. Kompresor-kondenzátor-expanzní nádoba C. Kompresor-výparník-pojistný ventil 77. Na jakém principu pracuje absorpční tepelné čerpadlo? A. Kompresor je nahrazen zdrojem tepla a absorbérem, které zajišťují pohon čerpadla B. Chladivo je střídavě pohlcováno a odpařováno a díky tomu je zajištěn oběh C. Systém je rozdělen na kompresorovou a absorpční část, které pracují společně 78. Co vyjadřuje zkratka COP? A. Topný faktor tepelného čerpadla B. Poměr dodané ku vyrobené energii tepelného čerpadla C. Jde o označení průměrné účinnosti tepelného čerpadla v topném období 79. Jaký je rozdíl mezi COP čerpadla a COSP vytápěcího systému s tepelným čerpadlem? A. COP vyjadřuje jen vlastnosti čerpadla, COSP vyjadřuje účinnost celého vytápěcího systému B. COSP je vhodné pro výpočet ekonomické efektivity systému vytápění C. COP je vhodné pro výpočet ekonomické efektivity systému vytápění 80. S jakou účinností (topným faktorem) pracuje běžné tepelné čerpadlo? A. 2-5 B. 1-2 C Jaké teploty je možné uvažovat ve vodě ve studni, ze které čerpá energii tepelné čerpadlo vodavoda? A C B. 2-5 C C C 82. Co znamená termín bivalentní provoz tepelného čerpadla? A. V systému jsou instalována dvě tepelná čerpadla B. Tepelné čerpadlo pracuje společně s jiným zdrojem energie C. Tepelné čerpadlo je napojeno na bivalentní zásobník 83. S jakými průtoky vzduchu pracuje přibližně tepelné čerpadlo země-voda o výkonu 6kW? A. 8000m 3 /h B m 3 /h C. 2000m 3 /h 27

28 84. Jaká je bezpečná průměrná rozteč vrtů pro tepelné čerpadlo země voda? A. 2-5 m B m C m 85. Jaký typ podloží bude mít nejvyšší tepelnou vodivost při získávání energie z vrtu pro tepelné čerpadlo? A. Pevné skalní podloží B. Vodou nasycené sedimenty C. Suché podloží 86. Dochází obvykle v průběhu životnosti vrtu k úbytku množství energie, které z něj získáváme? A. Obvykle pozvolna ano B. Odebírání energie je natolik malé, že obvykle ne C. Systém je vyrovnaný a přirozeně se regenerující 87. Co je zdrojem energie, kterou získáváme pomocí hlubinných vrtů? A. Solární energie B. Geotermální energie C. Kombinace, solární energie ale převažuje 88. Jaké množství energie získáme z povrchového zemního výměníku v hloubce 1,5m určeného pro tepelné čerpadlo? A W/m 2 B W/m 2 C W/m Kolik energie můžeme průměrně získat z vrtu pro tepelné čerpadlo provedeném v normálním pevném podloží? A. 50W/m B. 10 W/m C. 100W/m 90. Jak obvykle vypadá plošný výměník pro tepelné čerpadlo? A. Jako jedna smyčka několikrát zatočená v zemi B. Jako maximálně dvě smyčky stočené v zemi C. Jako systém samostatných okruhů rozdělených v rozdělovači před výměníkem 91. Jaká je obvyklá hloubka zemního výměníku pro tepelné čerpadlo? A. 0,3 m B. 1,5 m C. 5 m 92. Který typ tepelného čerpadla je považován za nejvýhodnější z hlediska množství získávané energie? A. Země-voda B. Vzduch-voda C. Voda-voda 28

29 93. Pokud je navrhováno tepelné čerpadlo jako bivalentní zdroj, na kolik procent maximální potřeby tepla je navrhováno? A. Obvykle na 50 % B. Obvykle na % C. Obvykle na 10 % 94. S jakým typem otopné soustavy bude tepelné čerpadlo pracovat s nejvyšším topným faktorem? A. Otopná soustava 65/55 C B. Podlahové vytápění 35/25 C C. Podlahové konvektory 80/60 C 95. Dochází při běžném provozu tepelného čerpadlo vzduch-voda k namrzání výparníku? A. Ne, to je záležitost chybného návrhu B. Ne, nevyskytuje se C. Ano, je to problém klimatických podmínek 96. Proč se používá u systémů s tepelným čerpadlem akumulační nádrž? A. Je to vhodné z důvodu omezení doby provozu tepelného čerpadla B. Používá se pro omezení startů tepelného čerpadla při malých odběrech tepla C. Důvody použití nesouvisí s tepelným čerpadlem 97. Je možné využít tepelné čerpadlo jako zdroj chladu? A. Ne, nelze. B. Ano, každé tepelné čerpadlo může i chladit C. Ano, tepelné čerpadlo ale musí být vybaveno speciálními armaturami 98. Co jsou to energetické piloty? A. Speciální konstrukce sloužící jako zdroj tepla nebo chladu pro budovy B. Konstrukce základů, které jsou zároveň využívány pro energetické účely C. Konstrukce vrtů, používané v průmyslových objektech 99. Jaké je správné pořadí provozních nákladů na vytápění od nejlevnějšího paliva po nejdražší? A. Zemní plyn, dřevěné pelety, hnědé uhlí B. Hnědé uhlí, dřevěné pelety, zemní plyn C. Dřevěné pelety, hnědé uhlí, zemní plyn 100. Proč hovoříme o ekologickém přínosu spalování rostlinné biomasy? A. Do ovzduší se při spalování neuvolňují žádné skleníkové plyny, jen vodní pára. B. Do ovzduší se při spalování uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého, které rostliny spotřebovala pro svůj růst. C. Do ovzduší se uvolňuje minimální množství oxidů, navíc rostliny spotřebovávají oxidy dusíku pro svůj růst Co je to biomasa? A. Hmota organického původu B. Rostlinná a živočišná hmota C. Hmota pouze rostlinného původu 29

30 102. Je možné spalovat slámu v běžných malých zdrojích tepla? A. Ne z důvodu velkého množství zplyňovaných částí B. Ano, bez omezení C. Ne, zdroj tepla musí být speciálně upraven 103. Jaký typ biomasy je zpracováván v bioplynové stanici? A. Fytomasa B. Dřevní hmota C. Fytomasa, dřevní hmota, kejda 104. K čemu slouží především bioplynová stanice? A. Zařízení pro výrobu biomasy B. Zařízení pro výrobu elektrické energie C. Zařízení pro skladování biomasy pro výrobu hnojiva 105. Jaká odpověď nejlépe charakterizuje způsoby získávání energie z biomasy? A. Termo-chemicky, bio-chemicky, mechanicko-chemicky B. Fermentace, mechanická úprava C. Spalování, termochemická přeměna, anaerobní kvašení 106. K čemu se nejčastěji používá bioplyn vyrobený v bioplynové stanici? A. K vytápění budov B. K prodeji plynárenským společnostem C. K výrobě elektrické energie 107. Jaká je obvyklá životnost plantáže rychle rostoucích dřevin? A let B let C let 108. Je možné používat jako palivo obilniny? A. Ne, není to možné B. Ano, je to možné C. Teoreticky ano, ale prakticky to nelze z konstrukčních důvodů 109. Do jaké míry je dřevo citlivé na obsah vlhkosti vzhledem k jeho výhřevnosti? A. Nemá vliv B. Má výrazný vliv C. Má vliv velmi malý 110. Jaký je rozdíl mezi spalným teplem a výhřevností paliva? A. Spalné teplo je vyšší než výhřevnost B. Výhřevnost je vyšší než spalné teplo C. Jde o shodné označení 30

31 111. Jaká je přibližná výhřevnost dřeva v podobě polen? A MJ/kg B. 5-8 MJ/kg C MJ/kg 112. S jakou účinností přibližně pracuje moderní kotel na přímé spalování dřeva? A. 85 % B. 50 % C. 95 % 113. Je možné dopravovat pelety ke zdroji tepla na větší vzdálenost než 2 metry? A. Ne, vzdálenost je příliš velká B. Ano, je možné využít pneumatickou dopravu C. Teoreticky ano, ale je to nevýhodné 114. Jakými způsoby může probíhat spalování biomasy? A. Přímým spalováním B. Zplyňováním C. Pyrolýzou 115. Elektrické zařízení má příkon 100W a pracuje průměrně 5h/den. Jaká je jeho spotřeba energie za 5 pracovních dní? A. (1500/3600)Wh B. 1500Wh C. (5*100*5)Wh 116. Je výhodné spojit provoz bioplynové stanice s provozem kogenerační jednotky? A. Zpravidla ano. B. Většinou to není možné C. Vyrobené teplo nemá využití a tak to není výhodné 117. Co je hlavní předností KVET? A. Hlavní předností je úspora nákladů na výstavbu jednoho zařízení oproti dvěma zařízením. B. Hlavní předností je vyšší účinnost využití primární energie díky současné výrobě elektrické energie a využití odpadního tepla pro technické účely. C. Hlavní předností je velmi nízká ekologická zátěž prostředí Jak je možné využívat geotermální energii ve formě páry při teplotách nad 150 C? A. Zpravidla nejlépe pro výrobu elektrické energie B. Nejlépe pro přímé vytápění C. Teplota je příliš vysoká a musí se nejprve snížit mísením s vodou 119. Je možné využít pro pohon kogenerační jednotky jiné palivo než zemní plyn? A. Ano, je to možné B. Ne, lze využívat pouze zemní plyn z důvodů ekologických C. V současné době neexistuje jiné palivo 31

Integrace solárních soustav a kotlů na biomasu do soustav pro vytápění budov

Integrace solárních soustav a kotlů na biomasu do soustav pro vytápění budov SOLÁRNÍ TERMICKÉ SYSTÉMY A ZDROJE TEPLA NA BIOMASU MOŽNOSTI INTEGRACE A OPTIMALIZACE 29. října 2007, ČVUT v Praze, Fakulta strojní Integrace solárních soustav a kotlů na biomasu do soustav pro vytápění

Více

TZB - Vytápění. Daniel Macek Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební, ČVUT v Praze

TZB - Vytápění. Daniel Macek Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební, ČVUT v Praze TZB - Vytápění Daniel Macek Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební, ČVUT v Praze Volba paliva pro vytápění Zemní plyn nejrozšířenější palivo v ČR relativně čistý zdroj tepelné energie

Více

obnovitelné zdroje ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov

obnovitelné zdroje ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TZ1 Vytápění Zdroje tepla - elektrické vytápění, obnovitelné zdroje 1 Elektrická energie - výroba Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní

Více

Efektivita provozu solárních kolektorů. Energetické systémy budov I

Efektivita provozu solárních kolektorů. Energetické systémy budov I Efektivita provozu solárních kolektorů Energetické systémy budov I Sluneční energie Doba slunečního svitu a zářivý výkon závisí na: zeměpisné poloze ročním obdobím povětrnostních podmínkách Základní pojmy:

Více

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA ZEMĚ VODA

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA ZEMĚ VODA METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA ZEMĚ VODA Získávání tepla ze země Pro jímání tepla ze zemního masivu se s největším úspěchem používá speciální plastové potrubí, ve kterém koluje ekologicky odbouratelná

Více

Zdroje energie a tepla

Zdroje energie a tepla ZDROJE ENERGIE A TEPLA - II 173 Zdroje energie a tepla Energonositel Zdroj tepla Distribuce tepla Sdílení tepla do prostoru Paliva Uhlí Zemní plyn Bioplyn Biomasa Energie prostředí Solární energie Geotermální

Více

Technická zařízení budov zdroje energie pro dům

Technická zařízení budov zdroje energie pro dům Technická zařízení budov zdroje energie pro dům (Rolf Disch SolarArchitektur) Zdroje energie dělíme na dva základní druhy. Toto dělení není příliš šťastné, ale protože je už zažité, budeme jej používat

Více

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 11. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 11. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 11 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal

Více

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 9. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 9. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích ENS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 9 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal

Více

Přírodní zdroje a energie

Přírodní zdroje a energie Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Přírodní zdroje a energie Energie - je fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty

Více

Akumulace tepla do vody. Havlíčkův Brod

Akumulace tepla do vody. Havlíčkův Brod Akumulace tepla do vody Havlíčkův Brod Proč a kdy potřebujeme akumulovat energii? Období přebytku /možnosti výroby/ energie Přenos v čase Období nedostatku /potřeby/ energie Akumulace napomáhá srovnat

Více

Solární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Solární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Solární kolektory a solární soustavy pro obytné budovy Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Sluneční energie v Evropě zdroj: PVGIS Sluneční energie v České republice zdroj:

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 19. Energie alternativní zdroje Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

ČVUT v Praze. Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE

ČVUT v Praze. Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6 email: kamil.stanek@fsv.cvut.cz http://fotovoltaika.fsv.cvut.cz FOTOVOLTAIKA PRO BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE Palivo: Sluneční záření 150 miliónů

Více

Integrace solárních soustav do bytových domů Bořivoj Šourek

Integrace solárních soustav do bytových domů Bořivoj Šourek Integrace solárních soustav do bytových domů Bořivoj Šourek Siemens, s.r.o., Building Technologies Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze Solární tepelné soustavy pro BD Typy solárních

Více

ení spotřeby energie

ení spotřeby energie 1.3 Zhodnocení výchozího stavu Energetická bilance Kontrola stávaj vajících ch údajů: vstupy paliv a energie, změnu stavu zásob z paliv prodej energie fyzickým a právnickým osobám provozní ukazatele zdroje

Více

Stručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů - TZB-info

Stručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů - TZB-info 1 z 5 16. 3. 2015 17:05 Stručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů Datum: 2.4.2004 Autor: Zdeněk Fučík Text je úvodem do problematiky využívání spalného tepla u kondenzačních kotlů. Obsahuje

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TBA1 Vytápění Zdroje tepla - obnovitelné zdroje 1 Obnovitelné zdroje energie Zákon 406/2000 Sb o hospodaření energií OZE=nefosilní přírodní

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického

Více

Vytápění a chlazení tepelnými čerpadly volba vhodného systému

Vytápění a chlazení tepelnými čerpadly volba vhodného systému Vytápění a chlazení tepelnými čerpadly volba vhodného systému 20.9.2013 Ing. Zdeněk Smrž Tepelná čerpadla AIT 1 Energetická náročnost novostaveb Potřeba tepla v zimě Potřeba chladu v létě 20 50 W/m 2 30

Více

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2 Primární zdroje energie Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Zdroje energie rozdělení 2. Fosilní paliva 3. Solární

Více

09 ÚSPORNÉ ZDROJE ENERGIE

09 ÚSPORNÉ ZDROJE ENERGIE Radíme a vzděláváme Centrum pasivního domu je neziskovým sdružením právnických i fyzických osob, které vzniklo za účelem podpory a propagace standardu pasivního domu a za účelem zajištění kvality pasivních

Více

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry Úvod Znalosti - klíč k úspěchu Materiál přeložil a připravil Ing. Martin NEUŽIL, Ph.D. SPIRAX SARCO spol. s r.o. V Korytech (areál nádraží ČD) 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 274 00 13 51, fax: 274 00

Více

Tepelná čerpadla. země voda / vzduch voda. Úsporné řešení pro vaše topení

Tepelná čerpadla. země voda / vzduch voda. Úsporné řešení pro vaše topení země voda / vzduch voda Regulus spol. s r.o. Do Koutů 1897/3, 143 00 Praha 4 Tel.: 241 764 506, Fax: 241 763 976 E-mail: obchod@regulus.cz Web: www.regulus.cz OBSAH 4 v otázkách a odpovědích 5 Jak to funguje

Více

Biomasa jako palivo 29.4.2016. Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY

Biomasa jako palivo 29.4.2016. Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY Co je to biomasa? Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často

Více

Použito na násl. Stav. prvky: Plocha Náklady U-hodnota stará /nová Keller C1 761,36 m² 22.079,44 6,00 / 0,76 W/m²K

Použito na násl. Stav. prvky: Plocha Náklady U-hodnota stará /nová Keller C1 761,36 m² 22.079,44 6,00 / 0,76 W/m²K 6.1 opatření Dále jsou vysvětlena uvažovaná opatření: 4.1.1 Zateplení podlahové konstrukce Do stávající vzduchové vrstvy je vpravena izolace. Pro toto se hodí nejvíce sypké nebo vfoukávané izolační materiály.

Více

1/69 Solární soustavy

1/69 Solární soustavy 1/69 Solární soustavy hydraulická zapojení zásobníky tepla tepelné výměníky 2/69 Přehled solárních soustav příprava teplé vody kombinované soustavy ohřev bazénové vody hydraulická zapojení typické zisky

Více

Energetická náročnost budov

Energetická náročnost budov Energetická náročnost budov Energetická náročnost budov - právní rámec směrnice 2002/91/EC, o energetické náročnosti budov Prováděcí dokument představuje vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti

Více

Problematika oceňování energeticky úsporných staveb

Problematika oceňování energeticky úsporných staveb Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Problematika oceňování energeticky úsporných staveb Bakalářská práce Autor: Lenka Valová Oceňování majetku Vedoucí práce: doc. Ing. Jan

Více

Regulus - úsporné řešení pro vaše topení... 4. Jak to funguje... 5. Odkud získává tepelné čerpadlo energii... 6

Regulus - úsporné řešení pro vaše topení... 4. Jak to funguje... 5. Odkud získává tepelné čerpadlo energii... 6 TEPELNÁ ČERPADLA ÚSPORNÉ ŘEŠENÍ PRO VAŠE TOPENÍ OBSAH Regulus - úsporné řešení pro vaše topení... 4 Jak to funguje... 5 Odkud získává tepelné čerpadlo energii... 6 Tepelné čerpadlo vzduch/voda EcoAir

Více

Energetické systémy pro budovy s vysokou mírou soběstačnosti

Energetické systémy pro budovy s vysokou mírou soběstačnosti Energetické systémy pro budovy s vysokou mírou soběstačnosti Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze OBYDLÍ A BUDOVY udržitelné, ekologické,

Více

účinnost zdroje tepla

účinnost zdroje tepla Ztráty tepelných rozvodů při rozvodu tepelné energie Ing. Roman Vavřička, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí Roman.Vavricka@fs.cvut.cz www.utp.fs.cvut.cz Účinnost přeměny energie

Více

Obor: 12 Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie Model tepelného čerpadla VZDUCH/VODA

Obor: 12 Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie Model tepelného čerpadla VZDUCH/VODA Obor: 12 Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie Model tepelného čerpadla VZDUCH/VODA práce SOČ Autor: Moński Jakub Ročník studia: druhý Název, adresa školy: SPŠ, Karviná, Žižkova 1818, Karviná

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Diplomová práce. 12/2011 Ing. Roman Čížek

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Diplomová práce. 12/2011 Ing. Roman Čížek Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Diplomová práce 12/2011 Ing. Roman Čížek Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Katedra managementu a podnikatelské sféry Téma práce: Energetická

Více

Multifunkční solární kolektory pro integraci do budov

Multifunkční solární kolektory pro integraci do budov 1/26 Multifunkční solární kolektory pro integraci do budov Tomáš Matuška Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Česká republika info@solarnispolecnost.cz

Více

Solární termické systémy pro bytové domy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze

Solární termické systémy pro bytové domy. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze Solární termické systémy pro bytové domy Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze BYTOVÉ DOMY V ČR sčítání lidu 2001 195 270 bytových domů ~

Více

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2007 JIŘÍ KOPECKÝ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové

Více

BUDOVY S TÉMĚŘ NULOVOU POTŘEBOU ENERGIE

BUDOVY S TÉMĚŘ NULOVOU POTŘEBOU ENERGIE BUDOVY S TÉMĚŘ NULOVOU POTŘEBOU ENERGIE prosinec 2011 Publikace byla zpracována za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011 Program

Více

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Budovy s téměř nulovou spotřebou energie prof. Ing. Karel Kabele, CSc. Miroslav Urban Michal Kabrhel Daniel Adamovský Stanislav Frolík KLIMATICKÉ

Více

Efektivní využití OZE v budovách. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze

Efektivní využití OZE v budovách. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze Efektivní využití OZE v budovách Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze OBNOVITELNÉ ZDROJE TEPLA sluneční energie základ v podstatě veškerého

Více

Systémy země-voda a voda-voda TERRASMART / AQUASMART

Systémy země-voda a voda-voda TERRASMART / AQUASMART tepelná čerpadla Systémy země-voda a voda-voda TERRASMART / AQUASMART Technické informace 10. 2015 verze 3.20 PZP HEATING a.s, Dobré 149, 517 93 Dobré Tel.: +420 494 664 203, Fax: +420 494 629 720 IČ :

Více

Sanace panelových domů odvětrání po zateplení

Sanace panelových domů odvětrání po zateplení Sanace panelových domů odvětrání po zateplení Jedním z projevů špatného větrání jsou plísně Výměnou oken (a částečně i zateplením) v domě dojde k výraznému utěsnění domu. Zcela je tak eliminováno přirozené

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Fluidní spalování Podstata fluidního spalování fluidní spalování

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická)

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická) ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TZ1 Vytápění Elektrická energie - výroba Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická) Zdroje tepla - elektrické

Více

Solární systémy pro rodinné a bytové domy a další aplikace 1/38

Solární systémy pro rodinné a bytové domy a další aplikace 1/38 Solární systémy pro rodinné a bytové domy a další aplikace 1/38 Kde lze využít sluneční energii příprava teplé vody příprava teplé vody a vytápění ohřev bazénové vody nízkoteplotní aplikace do 90 C centralizované

Více

Destilační kolony. www.kovodel.cz. Jednokotlový systém. Hlavní výhody jednokotlového systému

Destilační kolony. www.kovodel.cz. Jednokotlový systém. Hlavní výhody jednokotlového systému Destilační kolony Jednokotlový systém Hlavní výhody jednokotlového systému menší nároky a náklady na stavební připravenost možnost ovlivnit kvalitu výsledného destilátu úspora provozních energií nižší

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Technické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Technické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Technické systémy pro pasivní domy Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze PASIVNÍ DŮM - VYTÁPĚNÍ snížení potřeby tepla na vytápění na minimum

Více

OTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles 1. Lokální tělesa 2. Konvekční tělesa Článková otopná tělesa

OTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles 1. Lokální tělesa 2. Konvekční tělesa Článková otopná tělesa OTOPNÁ TĚLESA Rozdělení otopných těles Stejně jako celé soustavy vytápění, tak i otopná tělesa dělíme na lokální tělesa a tělesa ústředního vytápění. Lokální tělesa přeměňují energii v teplo a toto předávají

Více

I N V E S T I C E D O V A Š Í B U D O U C N O S T I

I N V E S T I C E D O V A Š Í B U D O U C N O S T I Příloha č. 1 - Technická specifikace pro výběrové řízení na dodavatele opatření pro Snížení energetické náročnosti firmy Koyo Bearings Česká Republika s.r.o. ČÁST Č. 1 Výměna chladícího zařízení technologie

Více

TEPELNÉ ZTRÁTY 4 ZÁKLADNÍ INFORMACE 38 OHŘEV VODY 20 ELEKTRICKÝ OHŘEV VODY 20. DOPORučENÍ PRO PROVOZ 23 SOLÁRNÍ KOLEKTORY 24. DOPORučENÍ PRO PROVOZ 27

TEPELNÉ ZTRÁTY 4 ZÁKLADNÍ INFORMACE 38 OHŘEV VODY 20 ELEKTRICKÝ OHŘEV VODY 20. DOPORučENÍ PRO PROVOZ 23 SOLÁRNÍ KOLEKTORY 24. DOPORučENÍ PRO PROVOZ 27 Úspory v kostce I. Obsah TEPELNÉ ZTRÁTY 4 ZÁKLADNÍ INFORMACE 4 VýPOčTOVÉ aplikace a související publikace 4 elektrické VYTÁPĚNÍ 8 ZÁKLADNÍ INFORMACE 8 jak SI SPRÁVNĚ VYBRAT 8 OHŘEV VODY 20 ELEKTRICKÝ OHŘEV

Více

Mladá Boleslav 2007 Štěpánek Zdeněk

Mladá Boleslav 2007 Štěpánek Zdeněk Mladá Boleslav 2007 Štěpánek Zdeněk ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE TECHNICKÁ FAKULTA Semestrální práce z předmětu : KONSTRUOVÁNÍ S PODPOROU POČÍTAČŮ Téma : Ohřev TUV a výroba elektrického proudu pomocí

Více

Rekonstrukce bytového domu v Dubňanech projekt a zkušenosti z užívání domu

Rekonstrukce bytového domu v Dubňanech projekt a zkušenosti z užívání domu "Budovy s takmer nulovou potrebou energie fikcia alebo blízka budúcnosť?" Rekonstrukce bytového domu v Dubňanech projekt a zkušenosti z užívání domu Zdeněk Kaňa Ing. arch. David Vašíček Martin Jindrák

Více

Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39

Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39 Zdroje tepla pro pasivní domy Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39 Pasivní domy (ČSN 73 0540-2) PHPP: měrná potřeba primární energie

Více

Obr. č. 1: Pasivní domy Koberovy jihovýchodní pohled

Obr. č. 1: Pasivní domy Koberovy jihovýchodní pohled PŘÍKLAD 7 Název stavby: Soubor pasivních rodinných domů Koberovy Návrh domu, autor koncepce: ing. Petr Morávek CSc. Spoluautoři: prof. ing. Jan Tywoniak CSc., arch. J. Kořínek, ing. arch. T. Koumar, ing.

Více

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

TZB - VZDUCHOTECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-08 KLIMATIZACE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB Vzduchotechnika,

Více

INFOLISTY O OBNOVITELNÝCH ZDROJÍCH ENERGIE. Produkt ČEA k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace v roce 2007

INFOLISTY O OBNOVITELNÝCH ZDROJÍCH ENERGIE. Produkt ČEA k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace v roce 2007 INFOLISTY O OBNOVITELNÝCH ZDROJÍCH ENERGIE Produkt ČEA k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace v roce 2007 autoři: Ing. Karel Srdečný, Ing. Jan Truxa, Mgr. František Macholda, MBA, Ing. Jiří Beranovský,

Více

ohřevu teplé vody pro rodinný důmd

ohřevu teplé vody pro rodinný důmd VŠB TU Ostrava Fakulta strojní Katedra Energetiky Kombinovaný systém m vytápění a ohřevu teplé vody pro rodinný důmd Obhajoba diplomové práce Bc. Jana Marie Navrátilov tilová 8.6.2010 Popis objektu - Potštát

Více

Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie

Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Verze 2.17 Solární energie Kolektory

Více

Správná volba pro každého

Správná volba pro každého Nový nástěnný plynový kondenzační kotel Wolf FGB Správná volba pro každého NOVINKA ROKU 2016 kombinovaná zapalovací a ionizační elektroda průhledítko pro kontrolu plamene vestavěný odvzdušňovací ventil

Více

RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí

RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí z podprogramu Nová zelená úsporám RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory z podprogramu Nová zelená úsporám RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA VYTÁPĚNÍ

TECHNICKÁ ZPRÁVA VYTÁPĚNÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA VYTÁPĚNÍ Obsah: 1.0 Koncepce zásobení teplem 2.0 Systém vytápění 3.0 Tepelné ztráty 4.0 Zdroj tepla 5.0 Pojistné zařízení 6.0 Topné okruhy 7.0 Rozvod potrubí 8.0 Topná plocha 9.0 Doplňování

Více

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/ Úvod do teorie spalování tuhých paliv Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/ Zkušebna Výzkumného energetického centra Web: http://vec.vsb.cz/zkusebna Základy spalování tuhých

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19.4.2013

Více

Snížení energetické náročnosti objektu základní školy ve městě Rajhrad včetně výměny zdroje vytápění. Projektová dokumentace pro výměnu zdroje tepla

Snížení energetické náročnosti objektu základní školy ve městě Rajhrad včetně výměny zdroje vytápění. Projektová dokumentace pro výměnu zdroje tepla Snížení energetické náročnosti objektu základní školy ve městě Rajhrad včetně výměny zdroje vytápění Projektová dokumentace pro výměnu zdroje tepla Stupeň dokumentace: Dokumentace pro Výběr Zhotovitele

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Říjen 2009 Pracovní materiály pro seminář Tepelná čerpadla Vývoj Principy Moderní technická řešení Vazba na energetické systémy budov Navrhování

Více

Solární soustavy pro bytové domy

Solární soustavy pro bytové domy Využití solární energie pro bytové domy Solární soustavy pro bytové domy Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Původ sluneční energie, její šíření prostorem a dopad na Zemi

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 FOTOVOLTAIKA ING. JAROSLAV TISOT

Více

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č.

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka 364/2007 Sb. (k 1.1.2008)

Více

REKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ ZŠ A TĚLOCVIČNY LOUČOVICE

REKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ ZŠ A TĚLOCVIČNY LOUČOVICE REKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ ZŠ A TĚLOCVIČNY LOUČOVICE Objekt Základní školy a tělocvičny v obci Loučovice Loučovice 231, 382 76 Loučovice Stupeň dokumentace: Dokumentace pro výběr zhotovitele (DVZ) Zodpovědný

Více

Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. A Adresa budovy (místo, ulice, popisné číslo, PSČ): Účel budovy: Kód obce: Kód katastrálního území: Parcelní číslo: Vlastník nebo společenství

Více

Návod k použití a montáži

Návod k použití a montáži KOTEL-SPORÁK NA TUHÁ PALIVA Návod k použití a montáži Dovozce PechaSan spol.s r.o. Písecká 1115 386 01 Strakonice tel. 383 411 511 fax 383 411 512 www.pechasan.cz TEMY PLUS KOTEL- SPORÁK NA TUHÁ PALIVA

Více

Tepelná čerpadla vzduch/voda

Tepelná čerpadla vzduch/voda Tepelná čerpadla vzduch/voda MADE IN SWEDEN Tepelná čerpadla NIBE- vzduch/voda S tepelným čerpadlem NIBE systému vzduch/voda zásadně snížíte náklady na vytápění a ohřev teplé vody a nebudete závislí na

Více

Výměna zdroje vytápění v objektu základní školy v městysu Ostrovu Macochy. Projektová dokumentace pro výměnu zdroje tepla

Výměna zdroje vytápění v objektu základní školy v městysu Ostrovu Macochy. Projektová dokumentace pro výměnu zdroje tepla Výměna zdroje vytápění v objektu základní školy v městysu Ostrovu Macochy Projektová dokumentace pro výměnu zdroje tepla Stupeň dokumentace: Dokumentace pro Výběr Zhotovitele (DVZ) v rozsahu Dokumentace

Více

Solární sytém pro přípravu teplé vody HelioSet. počet kolektorů: 2 kolektory (HelioPlan SRD 2.3)

Solární sytém pro přípravu teplé vody HelioSet. počet kolektorů: 2 kolektory (HelioPlan SRD 2.3) Solární sytém pro přípravu teplé vody HelioSet Způsob rozlišování a označování solárního systému HelioSet: HelioSet.0 SC XX způsob montáže na střechu: T montáž na šikmou střechu F montáž na plochou střechu

Více

VNITŘNÍ VODOVOD ROZVODY, MATERIÁLY, VÝPOČET

VNITŘNÍ VODOVOD ROZVODY, MATERIÁLY, VÝPOČET VNITŘNÍ VODOVOD ROZVODY, MATERIÁLY, VÝPOČET Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 1 Vnitřní vodovod systém, zajišťující dopravu pitné vody k jednotlivým

Více

Nízkoteplotní infrazářič

Nízkoteplotní infrazářič Nízkoteplotní infrazářič Návod k projekci návrhu zařízení, montáži a údržbě. Helium K-50, K-100 a K-200 Verze 112014-01 Technický manuál HELIUM OBSAH 1. Úvod 1.1 Proč zvolit Helium 1.2 Použití nízkoteplotního

Více

Palivo. Teplo. Distribuce Ztráty Teplo r účinnost rozvodů tepla. Spotřebitelé

Palivo. Teplo. Distribuce Ztráty Teplo r účinnost rozvodů tepla. Spotřebitelé Ztráty tepelných zařízení, tepelných rozvodů a vyhodnocování účinnosti otopných systémů Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Roman.Vavricka@ Roman.Vavricka @fs.cvut.cz Účinnost přeměny energie

Více

RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí

RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek pro podprogram NZÚ RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí Podoblast podpory C.3 Instalace solárních termických a fotovoltaických

Více

Portfolio návrhu. Nová radnice pro Prahu 7 ANOT ACE AUTORSKY POPIS PROJEKTU. a) urbanisticko-architektonické řešení. Urbanismus.

Portfolio návrhu. Nová radnice pro Prahu 7 ANOT ACE AUTORSKY POPIS PROJEKTU. a) urbanisticko-architektonické řešení. Urbanismus. Portfolio návrhu Nová radnice pro Prahu 7 ANOT ACE Návrh přetváří stávající administrativní budovu na moderního reprezentanta transparentní státní správy. Dominantu radnici vtiskne symbolika nárožní věže

Více

Energetická studie. pro program Zelená úsporám. Bytový dům. Breitcetlova 876 880. 198 00 Praha 14 Černý Most. Zpracováno v období: 2010-11273-StaJ

Energetická studie. pro program Zelená úsporám. Bytový dům. Breitcetlova 876 880. 198 00 Praha 14 Černý Most. Zpracováno v období: 2010-11273-StaJ Zakázka číslo: 2010-11273-StaJ Energetická studie pro program Zelená úsporám Bytový dům Breitcetlova 876 880 198 00 Praha 14 Černý Most Zpracováno v období: září 2010 1/29 Základní údaje Předmět posouzení

Více

Požadavky tepelných čerpadel

Požadavky tepelných čerpadel Požadavky tepelných čerpadel na přípravu, pravu, návrh, projekt a stavební dokumentaci seminář ASPIRE v Rožnově pod Radhoštěm Ing. Tomáš Straka, Ph.D. 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 1973 1979

Více

SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU

SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU Martin Kny student Ph.D., ČVUT v Praze, fakulta stavební, katedra technických zařízení budov martin.kny@fsv.cvut.cz Konference

Více

Obr. č. 1: Pasivní dům Plzeň-Božkov, jihozápadní pohled

Obr. č. 1: Pasivní dům Plzeň-Božkov, jihozápadní pohled PŘÍKLAD 17 Název stavby: Autor návrhu: Investor: Zhotovitel: Pasivní dům v Plzni Božkově Ing. arch. Martin Spěváček, Plzeň SETRITE, s.r.o., Ve Višňovce 21, 326 00 Plzeň-Božkov SETRITE, s.r.o., Ve Višňovce

Více

499/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o dokumentaci staveb

499/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o dokumentaci staveb 499/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentaci staveb Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): 1 Úvodní

Více

Vyhláška č. xx/2012 Sb., o energetické náročnosti budov. ze dne 2012, Předmět úpravy

Vyhláška č. xx/2012 Sb., o energetické náročnosti budov. ze dne 2012, Předmět úpravy Verze 2. 3. 202 Vyhláška č. xx/202 Sb., o energetické náročnosti budov ze dne 202, Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen ministerstvo ) stanoví podle 4 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření

Více

Porovnání zdrojů energie v pasivním domu Celková dodaná energie, potřeba primární energie, Emise CO 2

Porovnání zdrojů energie v pasivním domu Celková dodaná energie, potřeba primární energie, Emise CO 2 Porovnání zdrojů energie v pasivním domu Celková dodaná energie, potřeba primární energie, Emise CO 2 Autor: Jakub Štěpánek Konzultace: Václav Šváb, ENVIC, o.s. Objekt: Jednopodlažní nepodsklepený rodinný

Více

VYTÁPĚNÍ A OHŘEV TUV V RODINNÉM DOMĚ SOLÁRNÍMI KOLEKTORY

VYTÁPĚNÍ A OHŘEV TUV V RODINNÉM DOMĚ SOLÁRNÍMI KOLEKTORY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE VYTÁPĚNÍ A OHŘEV TUV V RODINNÉM DOMĚ SOLÁRNÍMI

Více

Možnosti zateplení stávajících budov z hlediska technologií a detailů

Možnosti zateplení stávajících budov z hlediska technologií a detailů Možnosti zateplení stávajících budov z hlediska technologií a detailů Ing. Martin Mohapl, Ph.D. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně Zateplování

Více

Projekční podklady. Podklady pro praktickou instalaci tepelných čerpadel země/voda Logatherm WPS 6...11K a WPS 6...17 s výkonem od 6 kw do 17 kw

Projekční podklady. Podklady pro praktickou instalaci tepelných čerpadel země/voda Logatherm WPS 6...11K a WPS 6...17 s výkonem od 6 kw do 17 kw Projekční podklady Projekční podklady Vydání 06/2008 Podklady pro praktickou instalaci tepelných čerpadel země/voda Logatherm WPS 6...K a WPS 6...7 s výkonem od 6 kw do 7 kw Teplo je náš živel Obsah Obsah

Více

Vzduchotechnika. Tepelná bilance řešené části objektu: Bilance spotřeby energie a paliva:

Vzduchotechnika. Tepelná bilance řešené části objektu: Bilance spotřeby energie a paliva: TECHNICKÁ ZPRÁVA k projektové dokumentaci zařízení pro vytápění staveb Projekt: OBLASTNÍ NEMOCNICE NÁCHOD- Rekonstrukce operačních sálů ortopedie Investor: Královehradecký kraj, Pivovarské nám. 1245 Stupeň

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 1. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Člověk a životní prostředí, vy_32_inovace_ma_08_01

Více

Expert na zelenou energii

Expert na zelenou energii Expert na zelenou energii Člen podnikatelské skupiny LUKA & BRAMER GROUP se sídlem v Brně Zaměřená na dodávku technologií pro využití a zpracování odpadů dodávku a servis technologických celků a zařízení

Více

TECHNICKÉ PODKLADY pro projektanty

TECHNICKÉ PODKLADY pro projektanty TECHNICKÉ PODKLDY pro projektanty Díl 4, část h příslušenství a akumulační zásobníky Reflex příslušenství a akumulační zásobníky Široký výrobní program firmy Reflex zaměřený na expanzní nádoby, expanzní

Více

Hydraulická schémata TČ vzduch/voda

Hydraulická schémata TČ vzduch/voda Hydraulická schémata TČ vzduch/voda Vysvětlivky hydraulických zapojení Všeobecné upozornění Prosím dávejte pozor! 101) Vestavěná regulace 102) Hlídač rosného bodu možné příslušenství 103) Prostorový termostat

Více

Chytřejší solární systémy. Bílá kniha: SunPower panely generují nejvyšší finanční návratnost vašich solárních investic 2009. www.nemakej.

Chytřejší solární systémy. Bílá kniha: SunPower panely generují nejvyšší finanční návratnost vašich solárních investic 2009. www.nemakej. Chytřejší solární systémy : SunPower panely generují nejvyšší finanční návratnost vašich solárních investic 2009 www.nemakej.cz Obsah 3 4 Shrnutí Více energie díky panelům s nejvyšší účinností 22% účinnost

Více

01 ZÁKLADNÍ PRINCIPY. www.pasivnidomy.cz. Radíme a vzděláváme

01 ZÁKLADNÍ PRINCIPY. www.pasivnidomy.cz. Radíme a vzděláváme 01 ZÁKLADNÍ PRINCIPY Radíme a vzděláváme Centrum pasivního domu je neziskovým sdružením právnických i fyzických osob, které vzniklo za účelem podpory a propagace standardu pasivního domu a za účelem zajištění

Více

Co bychom dělali bez energie

Co bychom dělali bez energie Energie Autoři: Kliment Mindjov, Andras Keri Hlavní myšlenka Lidé jsou dnes závislí na zdrojích energie. Výroba energie škodí životnímu prostředí. Proto musí být zdroje energie citlivě a ekonomicky využívané.

Více

Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o.

Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o. VIRTUÁLNÍ CENTRUM informací o životním prostředí Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o. OVZDUŠÍ Stručný popis složení atmosféry-vrstvy a složení vzduchu Země je

Více

Využití solární energie pro ohřev vody a vytápění

Využití solární energie pro ohřev vody a vytápění Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Oddělení Expertního Inženýrství Využití solární energie pro ohřev vody a vytápění Bakalářská práce Vedoucí Bakalářské práce: Ing. Petr Trávníček,

Více