ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP BLATNÁ

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP BLATNÁ III. úplná aktualizace I. PODKLADY PRO RURÚ A RURÚ TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel: Městský úřad Blatná Tř. T. G. Masaryka Blatná Osoba splňující kvalifikační požadavky: Ing. Hana Roudnická Zpracovatelský kolektiv: Odbor výstavby a územního plánování Mgr. Vlastimil Peterka Ing. Zuzana Čecháčková PROSINEC 2014

2 Obsah Část A podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území... 4 ORP Blatná obecné informace a rozbor širších vztahů geografická poloha... 4 Analýza stavu ÚPD Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Radon Vodní režim a) Obecná hydrografie Znečištění vod Povodně a záplavová území Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny a) Stručný přehled maloplošných zvláště chráněných oblastí Stručný přehled evropsky významných lokality (NATURA 2000) na území ORP Blatná Památné stromy a územní systém ekologické stability Ekologická stabilita Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa a) Ohrožení zemědělské půdy Sociální pilíř Veřejná infrastruktura a) Veřejná dopravní infrastruktura b) Veřejná technická infrastruktura Zásobování vodou Kanalizační síť Zásobování plynem Zdroj: dotazníkové šetření Zásobování elektrickou energií (viz mapová příloha č. 5) Obce jsou zásobeny elektrickou energií, bez významnějších problémů Zásobování teplem Produktovod Socio demografické podmínky a) Demografický vývoj vývoj počtu obyvatelstva b) Bydlení c) Rekreace (příjezdový cestovní ruch a rekreace) d) Občanská vybavenost Ekonomický pilíř a) Zaměstnavatelé v ORP Blatná b) Podnikatelská sféra obcí ORP Blatná c) Míra ekonomické aktivity d) Pohyb pracovních sil e) Vzdělanost f) Nezaměstnanost B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění a. SWOT analýzy horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa veřejná dopravní a technická infrastruktura sociodemografické podmínky

3 bydlení rekreace hospodářské podmínky Závěr: vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé C. Vyhodnocení záměrů

4 Část A podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Blatná obecné informace a rozbor širších vztahů geografická poloha Správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná (dále jen SO ORP Blatná 1 ) se nachází v severozápadní části Jihočeského kraje. Severní část tohoto správního obvodu sousedí s krajem Středočeským (okres Příbram), západní s krajem Plzeňským (okres Plzeň Jih). Na jihu a východě sousedí s jihočeskými okresy Strakonice respektive Písek. Ve SO ORP Blatná bylo evidováno v roce obyvatel, rozloha správního obvodu činí 278,56 km², což řadí Blatnou k nejmenším správním obvodům v rámci Jihočeského kraje. Centrem správního obvodu je město Blatná, ve kterém bylo evidováno v roce obyvatel. Blatná je jediné významnější sídlo v mikroregionu, ve kterém jsou koncentrovány výrobní, ekonomické či jiné terciérní aktivity. Blatná představuje rovněž přirozené spádové centrum s vyšší občanskou vybaveností (dojížďka do základních a středních škol a zaměstnání). Ve správním obvodu se nachází celkem 26 obcí, z nichž žádná nemá statut pověřeného obecního úřadu. Relativní regionální význam města Blatná je poměrně vysoký, neboť v samotné jádrové oblasti (Blatná) žije přibližně stejný počet obyvatel jako zázemí (ostatní obce SO ORP Blatná - 25). Druhým nejvýznamnějším sídlem ve správním obvodu je město Sedlice, dalšími významnějšími obcemi jsou Bělčice a Lnáře. Geografická poloha mikroregionu je z hlediska exponovanosti území periferní (Musil 2008) s přítomnostní regionálního centra (Blatná). Poloha na hranici tří krajů ve vztahu k absenci významného centra v severozápadní oblasti výrazně determinuje perifernost obcí při hranici s Plzeňským a Středočeským krajem. Významnější sídelní vazby lze proto nalézt směrem jihozápadním a to na Strakonice a Písek ve vazbě na významnou komunikaci první třídy I/20. 1 dále také správní obvod či mikroregion 4

5 Obrázek 1: Periferní území, metropolitní území, regionální centra a ostatní území v roce 2005 Zdroj: Vnitřní periferie v České republice Musil 2008 Tabulka 1: Základní informace o SO ORP Blatná (2013) počet obyvatel SO ORP Blatná počet obyvatel města Blatná počet obcí ve správním obvodu dělení obcí dle velikosti Lnáře Bělčice, Sedlice Blatná rozloha SO ORP Blatná (km²) Zdroj: veřejná databáze ČSÚ 8 Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice, Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kocelovice, Lažánky, Lažany, Lom, Uzenice, Uzeničky Bezdědovice, Kadov, Mačkov, Myštice, Předmíř, Škvořetice, Tchořovice, Záboří 5

6 Tabulka 2: Základní informace o obcích v SO ORP Blatná (2013) Obec Katastrální výměra v km² Bělčice 34,32 Bezdědovice 5,81 Blatná 43,61 Bratronice 4,71 Březí 5,60 Buzice 8,40 Čečelovice 6,55 Hajany 3,82 Hornosín 3,41 Chlum 6,21 Chobot 2,33 Kadov 19,63 Kocelovice 9,33 Lažánky 2,58 Zdroj: veřejná databáze ČSÚ Počet obyvatel Hustota zalidnění 29,63 58,52 153,84 11,89 13,21 19,29 30,23 30,63 20,53 31,56 24,03 18,39 17,36 37,60 Obec Lažany Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří Celkem Katastrální výměra v km² 3,23 12,68 5,70 5,08 15,79 10,60 30,53 9,56 10,24 5,38 6,62 6,85 278,57 Počet obyvatel Hustota zalidnění 18,27 57,81 20,70 57,68 16,85 31,70 42,55 33,58 23,44 22,68 19,18 44,38 49,66 Z tabulky 1 je patrné, že většinu obcí ve správním obvodu tvoří populačně malé obce, přičemž přibližně v polovině obcí trvale nežije více než 200 obyvatel viz tabulka 2. Analýza stavu ÚPD ORP Blatná se skládá z 26 obcí, tzn. z 55 katastrálních území. Platnou ÚPD pořízenou od má 25 katastrálních území. Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválený před 1. lednem 2007, kterou lze dle 188 stavebního zákona do 31. prosince 2020 upravit, jinak pozbývají platnost, má 19 katastrálních území. Ve zbývajících 11 katastrálních území není platná územně plánovací dokumentace. Obec Bělčice (k. ú. Bělčice, Tisov, Újezdec u Bělčic, Záhrobí, Závišín u Bělčic, Podruhlí, Hostišovice) zažádala o pořízení územního plánu dle požadavků nového stavebního zákona a nyní se zpracovávají doplňující průzkumy a rozbory. Nově pořizovaný Územní plán Blatná, které řeší celé správní území obce Blatná (k. ú. Blatná, Blatenka, Jindřichovice u Blatenky, Drahenický Málkov, Čekanice, Milčice u Čekanic, Hněvkov u Mačkova, Skaličany), se nachází ve fázi schváleného zadání a zpracovává se návrh pro společné jednání. Územní plán Bratronice nepořizuje úřad územního plánování (MěÚ Blatná), ale sama obec Bratronice, která si zajistila splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti podle 24 stavebního zákona. Návrh je po společném jednání. Pořizování územních plánů Chlum, Kocelovice, Předmíř, Tchořovice a Záboří se nachází ve fázi úprav po společném jednání. Zároveň s pořizováním územního plánu Chlum se ruší Regulační plán obce Chlum. 6

7 Tabulka 3: Analýza stavu územně plánovací dokumentace v obcích SO ORP Blatná Obec Katastrální území Platné územní plány, regulační plány V současné době pořizované územní plány a jejich změny Bělčice Územní plán sídelního útvaru Bělčice, r Změna č. 1 ÚPnSÚ Bělčice, r Změna č. 2 ÚPnSÚ Bělčice, r Bělčice Blatná Záhrobí, Tisov, Újezdec u Bělčic, Závišín u Bělčic, Hostišovice, Podruhlí Změna č. 3 ÚPnSÚ Bělčice, r NEMÁ PLATNOU ÚPD Bězdědovice Bezdědovice Územní plán Bězdědovice, r Blatná Územní plán sídelního útvaru Blatná, r Změna č. 1 ÚPnSÚ Blatná, r Změna č. 2 ÚPnSÚ Blatná, r Změna č. 3 ÚPnSÚ Blatná, r Změna č. 4 ÚPnSÚ Blatná, r Změna č. 5 ÚPnSÚ Blatná, r Blatenka, Jindřichovice u Blatenky, Drahenický Málkov Změna č. 3 ÚPnSÚ Blatná, r Čekanice Změna č. 4 ÚPnSÚ Blatná, r Milčice u Čekanic Hněvkov u Mačkova Změna č. 4 ÚPnSÚ Blatná, r Skaličany Regulační plán Skaličany, r Bratronice Bratronice Územní plán obce Bratronice, r Změna č. 1 ÚPO Bratronice, r Březí Březí u Blatné Územní plán Březí, r Buzice Územní plán obce Buzice, r Buzice Změna č. 1 ÚPO Buzice, r Změna č. 2 ÚPO Buzice, r Změna č. 3 ÚPO Buzice, r Územní plán Bělčice Územní plán Blatná Územní plán Bratronice Čečelovice Čečelovice Územní plán Čečelovice, r Změna č. 1 ÚP Čečelovice, r Hajany Hajany u Blatné Územní plán Hajany, r Hornosín Hornosín Územní plán Hornosín, r Chlum Chlum u Blatné Regulační plán Chlum, r Územní plán Chlum Chobot Chobot Územní plán Chobot Kadov u Blatné Územní plán obce Kadov, r Změna č. 3 ÚPO Kadov, r Změna č. 4 ÚPO Kadov, r Lnářský Málkov Územní plán obce Kadov, r Změna č. 4 ÚPO Kadov, r Kadov Mračov Územní plán obce Kadov, r Změna č. 4 ÚPO Kadov, r Pole Územní plán obce Kadov, r Změna č. 1 ÚPO Kadov, r Změna č. 5 ÚPO Kadov Změna č. 4 ÚPO Kadov, r Vrbno Územní plán obce Kadov, r Změna č. 2 ÚPO Kadov, r

8 Změna č. 4 ÚPO Kadov, r Kocelovice Kocelovice NEMÁ PLATNOU ÚPD Územní plán Kocelovice Lažánky Lažánky Územní plán Lažánky, r Změna č. 1 ÚP Lažánky, r Lažany Lažany u Doubravice Územní plán Lažany, r Lnáře Lnáře Územní plán Lnáře, r Změna č. 1 ÚP Lnáře Zahorčice u Lnář Územní plán Lnáře, r Lom Lom u Blatné, Míreč Územní plán Lom, r Mačkov Mačkov Územní plán Mačkov, r Myštice, Kožlí u Územní plán Myštice, r Myštice Myštic, Vahlovice, Výšice Předmíř Metly, Předmíř, Řiště, NEMÁ PLATNOU ÚPD Zámlyní Územní plán Předmíř Holušice u Mužetic, Územní plán Sedlice, r Sedlice Mužetice, Němčice u Sedlice, Sedlice u Blatné Škvořetice Škvořetice, Pacelice Územní plán Škvořetice, r Změna č. 1 ÚP Škvořetice Tchořovice Tchořovice Územní plán obce Tchořovice, r Změna č. 1 ÚPO Tchořovice, r Územní plán Tchořovice Uzenice Uzenice Územní plán Uzenice, r Uzeničky Uzeničky Územní plán Uzeničky, r Záboří Záboří u Blatné Územní plán obce Záboří, r Změna č. 1 ÚP Záboří, 2010 Územní plán Záboří Zdroj: ÚPD obcí ORP Blatná odbor výstavby a územního plánování 8

9 Obrázek 2: Analýza stavu územně plánovací dokumentace obcí ORP Blatná Zdroj: ÚPD obcí ORP Blatná odbor výstavby a územního plánování 9

10 1. ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Horninové prostředí a geologie (souhrnné grafické schéma týkající se vodního režimu je k nahlédnutí v mapových přílohách, viz mapa č. 1) Blatensko lze zařadit do základní geologické jednotky Český masív, který byl vytvořen Kadomskou orogenezí (před mil. let) a dále přetvořen Variskou orogenezí (před mil. let). Český masiv je tvořen blokovou stavbou (území je rozděleno hlubinnými zlomy na dílčí části, z nichž jednu představuje bloková stavba oblasti moldanubické. Vývoj Českého masívu probíhal ve dvou etapách. V první etapě předplatformní (do úplného skončení variského geotektonického cyklu) vznikla moldanubická oblast (tvořící jižní a jihovýchodní část Českého masívu), která je tvořena převážně silně metamorfovanými kristalinickými komplexy proniknutými tělesy granitoidních hornin, které vznikly během Variského vrásnění či kolize. Součástí moldanubické oblasti je i Středočeský pluton, třetí největší těleso této oblasti, které zasahuje svou jižní částí do oblasti Blatenského regionu. Středočeský pluton je těleso tvořené vyvřelými horninami, nejčastěji granity (žuly). Tyto horniny jsou mladšího typu a jsou souběžné s výstupem (exhumací) původně hluboce uložených hornin moldanubika. Dáky tomu mají také horniny v této oblasti větší odolnost vůči erozním vlivům a krajině je tak zachován její ráz. Dle geomorfologického členění Blatensko náleží do Blatenské pahorkatiny, což je geomorfologický celek nacházející se v jihozápadní části Středočeské pahorkatiny, která se rozkládá na pomezí středních, západních a jižních Čech. Charakteristické typy pro krajinný ráz (ovlivněné geologickými a geomorfologickými procesy): náhorní plošina svažující se jihovýchodním směrem, dosahuje nadmořské výšky m, přesto jsou zřejmé malé výškové rozdíly (na severu zasahují do území Brdy, na jihu zabíhají poslední výběžky Šumavy) mírně zvlněný povrch s mozaikovitým rázem krajiny mírně svažitá odlesněná krajina bez indikací výraznějších tektonických poruch, místy svažitá zemědělsky obhospodařovaná krajina místy lze identifikovat mělké terénní deprese, tektonické poruchy a zóny menšího významu nad údolí a úžlabiny vystupují četné pahorky místy balvanitý rozpad granitoidů, povrch balvanů má výrazně zaoblený tvar, místy zaoblené balvany přemístěné (např. soliflukcí), příkladem může být např. okolí Kadovského viklanu horniny středočeského plutonu se těží nebo těžily v některých lomech jako stavební a dekorační kámen, nebo jako zdroj drceného kameniva, proto jsou pro Blatensko charakteristické rovněž lomy, které jsou v některých případech zatopené na středočeský pluton jsou také svým vznikem vázána ložiska nerostných surovin např. zlata, uranových či jiných rud, proto lze v území nalézt řadu starých důlních děl, připomínající těžbu těchto surovin 10

11 Území Blatenska není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny stavební kámen či kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (bližší informace viz tabulky 6 a 7), což je podmíněno zejména geologickým vývojem této oblasti. Tabulka 4: Stará důlní díla na území ORP Blatná Označení v mapě Název lokality Katastrální území Ohlášení Surovina S1 Šurf č. 79/78 Bratronice Diamo uran S2 Šurf č. 85/78 Bratronice Diamo uran S3 Šurf č. 129/79 Bratronice Diamo uran S4 Šurf č. 126/79 Bratronice Diamo uran S5 Šurf č. 127/79 Bratronice Diamo uran S6 Šurf č. 125/79 Bratronice Diamo uran S7 Šurf č. 112/79 Bratronice Diamo uran S8 Šurf č. 118/79 Bratronice Diamo uran S9 Šachtice č. V. Hornosín MŽP ruda S10 Šachtice č. VII. Hornosín MŽP ruda S11 Šachtice č. IVa Hornosín MŽP ruda S12 Šachtice D Újezdec u Bělčic MŽP ruda S13 Jáma Na Vitenči Újezdec u Bělčic Diamo ruda S14 Šachtice č. IV Újezdec u Bělčic MŽP ruda S15 Šachtice č. III Újezdec u Bělčic Diamo ruda S16 Jáma Kněžská Hora Újezdec u Bělčic Diamo ruda S17 Šachtice č. I Újezdec u Bělčic MŽP ruda S18 Šachitce č. II Újezdec u Bělčic MŽP ruda S19 Štola Barbora Újezdec u Bělčic Diamo ruda S20 Šachtice č. VIII Kocelovice MŽP ruda S21 Šachtice A Řiště MŽP ruda S22 Šachtice B Řiště MŽP ruda S23 Jáma Hory Kocelovice MŽP ruda S24 Štola Hory Kocelovice MŽP ruda S25 Jáma Na Borku Újezdec u Bělčic MŽP ruda S26 Jáma Na Borku č. III Březí u Blatné MŽP ruda S27 Jáma Na Borku č. II Březí u Blatné MŽP ruda S28 Šachtice C Kocelovice MŽP ruda S29 Šachtice Na Křipci č. I Kocelovice MŽP ruda S30 Šachtice Na Křipci č. III Kocelovice MŽP ruda S31 Šachtice Na Křipci č. II Kocelovice MŽP ruda S32 Šurf č. 80/78 Bratronice Diamo ruda Zdroj: poskytnutá data od MŽP a DIAMO 11

12 Tabulka 5: Poddolovaná území na území ORP Blatná Označení v mapě Název lokality Katastrální území Surovina P1 Blatná Mačkov Blatná zlatonosná ruda P2 Kožlí Kožlí u Myštic železné rudy P3 Lnáře Kobyla Lnáře zlatonosná ruda P4 Kocelovice Kocelovice zlatonosná ruda P5 Hornosín 3 Hornosín zlatonosná ruda P6 Hornosín 4 Hornosín zlatonosná ruda P7 Hornosín 2 Hornosín zlatonosná ruda P8 Hornosín 1 Hornosín zlatonosná ruda P9 Bratronice Nahošín Bratronice radioaktivní suroviny P10 Újezdec u Bělčic Újezdec u Bělčic zlatonosná ruda P11 Újezdec u Bělčic Bělčická hora Újezdec u Bělčic zlatonosná ruda P12 Kocelovice Sostrochna Kocelovice zlatonosná ruda P13 Kocelovice Zlaté Hory Kocelovice zlatonosná ruda P14 Újezdec u Bělčic Na Vrchu Újezdec u zlatonosná ruda Bělčic/Závišín u Bělčic Zdroj: Česká geologická služba Projevy (propadliny a haldy) Lnáře Kobyla (P3), Hornosín 1 (P8), Bratronice Nahošín (P9), Kocelovice Sostrochna (P12), Újezdec u Bělčic Na Vrchu (P14) Tabulka 6: Ložiska nerostných surovin na území ORP Blatná Označení v mapě Název lokality Katastrální území Surovina (nerost) Subregistr L1 Mačkov stavební kámen Mačkov Balkov (granodiorit, mineta) nevyhrazený nerost L2 Chlum - Škalí Chlum u Blatné kámen pro hrubou a bilancované ložisko ušlechtilou kamenickou výhradní výrobu (žula, granodiorit) L3 Chlum - Škalí Chlum u Blatné kámen pro hrubou a bilancované ložisko ušlechtilou kamenickou výhradní výrobu (žula, granodiorit) L4 Střížovice Myštice kámen pro hrubou a bilancované ložisko ušlechtilou kamenickou výhradní výrobu (granodiorit) L5 Blatná kámen pro hrubou a Blatná bilancované ložisko ušlechtilou kamenickou Chlum u Blatné výhradní výrobu (žula, granodiorit) L6 kámen pro hrubou a Paštiky - Bězdědovice - bilancované ložisko ušlechtilou kamenickou Skaličany Skaličany výhradní výrobu (granodiorit) L7 Vahlovice 2 Vahlovice kámen pro hrubou a bilancované ložisko ušlechtilou kamenickou výhradní výrobu (žula, granodiorit) L8 Vahlovice Vahlovice kámen pro hrubou a bilancované ložisko ušlechtilou kamenickou výhradní výrobu (žula, granodiorit) L9 Drahenický Drahenický kámen pro hrubou a bilancované ložisko 12

13 Málkov Málkov ušlechtilou kamenickou výhradní výrobu (granodiorit) L10 Měčichov* Bratronice kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou vyhrazené nerosty výrobu *název dle sousedního katastrálního území, částí zasahuje do ORP Blatná (k. ú. Bratronice) Zdroj: Česká geologická služba Tabulka 7: Chráněná ložisková území na území ORP Blatná Označení v mapě Název lokality Katastrální území Surovina (nerost) CH1 Drahenický Málkov Drahenický Málkov CH2 Vahlovice I Vahlovice, Chobot CH3 Paštiky Bezdědovice, Skaličany CH4 Radon Blatná Blatná, Chlum u Blatné, Hajany u Blatné CH5 Myštice Myštice, Chobot Zdroj: Česká geologická služba kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 13

14 Obrázek 4: 5: Geologická mapa, radonové riziko severozápadní jihozápadní část část Obrázek 3: Geologická mapa, radonové riziko severovýchodní část 14

15 Obrázek 6: Geologická mapa, radonové riziko jihovýchodní část 15

16 Vodní režim a) Obecná hydrografie (souhrnné grafické schéma týkající se vodního režimu je k nahlédnutí v mapových přílohách, viz mapa č. 2) Územím Blatenska neprotéká žádný velký tok. Významnější toky představují řeka Lomnice, Závišínský potok (levý a zároveň největší přítok Lomnice ve správním obvodu) a Smolivecký potok. Povodí řeky Lomnice má rozsah 277,64 km², samotná řeka je hlavní vodní osou a sběratelem vod na Blatensku a je na ni vázána téměř celá rybniční soustava. Závišínský potok: Jedná se o poměrně bystrý tok protékající směrem severozápad východ. Protéka lesnatou Blatenskou pahorkatinou do Blatenské rybniční kotliny. Část toku se nachází ve II. ochranném vodárenském pásmu. Lomnice: Vzniká soutokem několika potoků. Až k Tchořovicím teče téměř jižním směrem. Na horním toku protéká zejména lučinami. Na toku se nachází také chráněný úsek - rezervace protékaný Dolejší rybník či lokalita NATURA 2000 v zámeckém parku v Blatné. Hlavní tok Lomnice se skládá z typicky podhorských potoků, což jsou zejména lesní, částečně i luční potoky Smolivecký a Závišínský. V úseku od pramenu až do vtoku do rybníka Pustý je voda většinou klidnější. Zdejší krajina je čistá a panenská. K jezu mlýna Míreč je to klidná voda v otevřenějším údolí. Typickými vodními útvary povrchové tekoucí vody jsou drobné potoky a strouhy, které protékají mozaikovitou (lesopolní krajinou). Tyto drobné toky často zásobují rozsáhlou rybniční soustavu vodou či zavlažují půdu. I v důsledku nepříliš výrazných výškových terénních rozdílů je říční a potoční síť poměrně pomalá s kolísajícími stavy vody. Pro Blatensko je rovněž charakteristická poměrně rozsáhlá rybniční soustava (třetí největší v republice s přibližně 350 rybníky). K jejímu vybudování přispěly vhodné geologické a geomorfologické podmínky. Mělké terénní deprese Blatenské pahorkatiny, kterými protékaly drobné vodní toky, bylo možné přehradit a využít tak povrchové vodní zdroje k akumulaci vod. Mírně zvlněná krajina neumožňovala výstavbu rozsáhlejších rybníků (jako například v nížinatějších oblastech na Třeboňsku), zato jich zde lze identifikovat větší množství ale, zato menší rozlohy. Rybníky respektive vodní nádrže původně nesloužily pro chov ryb, ale jako ochrana (vodní příkop) pro zdejší tvrze a hrádky, byly součástí opevnění. Další typem rybníků jsou návesní rybníky, které sloužili k napájení domácího zvířectva a jako požární nádrže. Jejich význam může být rovněž spojován s urbanistickou hodnotou jednotlivých sídel, neboť utvářejí určitou jedinečnost. Většina rybníků byla na Blatensku vybudována od druhé poloviny 15. do první poloviny 16. století (toto období bylo označováno jako zlatý věk českého rybníkářství) nejvýznamnější vodními stavbami této doby jsou např. rybníky Velký Bělčický, Mětelský, Velký Kocelovický či Labuť (největší rybník Blatenska, dříve zvaný Střížovický). 16

17 Rybníky zaujímají téměř 5 % celkové plochy správního obvodu, což je vysoko nad republikový průměr. Většina rybníků je intenzivně obhospodařována, což se ve výsledku projevuje na kvalitě povrchových vod. Toto intenzivní rybářské hospodaření má rovněž vliv na rekreační využití této oblasti, ne všechny rybníky jsou tak vhodné například pro koupání. Význam rybniční soustavy propojené drobnými vodními toky později spočíval v retenci vod zejména v srážkově nadprůměrných obdobích, čímž bylo umožněno dobré zásobování mlýnských soustav v období sucha. Na Blatensku se nacházela řada mlýnů, dnes často zaniklých či nevyužívaných, které dokreslovaly charakter celé oblasti. Dochované mlýny či jejich opětovná obnova může připomenout jedinečnost Blatenska. Na mlýnské soustavy lze rovněž nahlížet jakožto na relikty dřívějšího hospodaření člověka v krajině, čímž de facto představují významné hodnoty v území. Blatensko náleží do hydrogeologického rajonu: Krystalinikum v povodí Horní Vltavy (v horninách krystalinika, proteozoika a paleozoika). Podzemní vody v krystaliniku mají spíše lokální význam. Mohou být zdrojem pitné vody a užitkové vody pro menší obce či malá města. I z tohoto důvodu sehrává v zásobování vodou celé oblasti důležitou roli připojení na vodárenskou soustavu Jihočeského kraje (k vodní nádrži Římov). Podzemní vody není potřebný dostatek, ani kvalita, pro zajištění zásobení celého Blatenska. Mimo oblasti napojené na vodovodní přivaděč představují hlavní zdroje vody domovní studně a vrty. Významným povrchovým zdrojem vody pro oblast Blatenska (respektive pro samotné město Blatná) byl Závišínský potok, který na svém dolním toku (kromě rybníka Pustý) neprotéká žádným jiným rybníkem. Závišínský potok protéká zejména lesy a v minulosti byl vybrán jako zdroj pitné vody a zařazen mezi vodárenské toky. I díky této skutečnosti je proto nutné dodržovat přísnější podmínky pro hospodaření v této oblasti, kde je rovněž vyhlášeno rozsáhlé pásmo hygienické ochrany (ochranné pásmo vodního zdroje od hráze Velkého Bělčického rybníka až po jímací objekt nad Bezdědovicemi poskytovatel ČEVAK). Využívání povrchové vody ze Závišínského potoka však bylo komplikováno mnoha faktory, které ovlivňovaly kvalitu vody, proto došlo k připojení vodovodu v Blatné na vodní nádrž v Římově. Úpravna vody v Bezdědovicích však nadále představuje záložní zdroj vody, stejně jako Závišínský potok. Většina ochranných pásmem vodních zdrojů menšího rozsahu byla zřizována zejména kolem vodních zdrojů zásobující bývalá JZD či v blízkosti samotných obcí. Znečištění vod Některá katastrální území obcí správního obvodu jsou zařazena do kategorie zranitelných oblasti, viz např. souhrnné mapové schéma vodního režimu. Zranitelné oblasti jsou oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Jako problematické se v těchto oblastech jeví používání a skladování hnojiv, statkových hnojiv ve spojení s intenzitou hnojení zemědělské půdy. Zranitelné oblasti jsou situovány na jihozápadě (obec Čečelovice) a při východní hranici s ORP Písek a jihovýchodní hranici s ORP Strakonice. Rozsah zranitelných oblastí je na celkové ploše ORP přibližně pětinový až čtvrtinový. Dále bude rozvedeno také v kapitole týkající se hygieny životního prostředí. 17

18 Tabulka 8: Zranitelné oblasti obec výměra obce [ha] rozsah zranitelné oblasti [ha] podíl rozsahu zranitelné oblasti na celkové výměře obce [ha] Čečelovice 653,3 653,3 100,0 Lom 572,0 572,0 100,0 Myštice 1 579,1 689,6 43,7 Sedlice 3 051, ,8 100,0 Škvořetice 678,8 678,8 71,1 Uzenice 538,4 538,4 100,0 SO ORP Blatná , ,8 22,2 Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Povodně a záplavová území Povodně představují z hlediska vodního režimu největší ohrožení. Ničivost zdejších povodní tkví zejména v uspořádání rybníků na vodních tocích. Při extrémně vydatných deštích v minulosti často docházelo k protržení hráze rybníka, což mělo za následek vznik povodňové vody způsobující ničivý dominový efekt v podobě protržení hrází dalších rybníků a následné devastaci krajiny i zastavěného území. Historicky je na Blatensku doložena řada ničivých povodní. V současné době je po poslední ničivé povodni (2002) většina rybníků vybavena moderním protipovodňovým zabezpečením bezpečnostní přepady, zpevněné hráze, které mohou odolat až 200-leté vodě, přesto je nutné zvýšené riziko povodní na Blatensku brát nadále zřetel. Pod rybníky (Metelský, Velký Kocelovický, Velký Bělčický, Nový, Hořejší) je vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem. Rozsah tohoto území kopíruje zejména tok řeky Lomnice a svým rozsahem se rozprostírá od severozápadu správního obvodu až po jeho východní část, ve které řeka Lomnice opouští řešené území. Pro výše jmenované rybníky jsou rovněž zpracovány povodňové plány. Pro dva nejvýznamnější toky v území (Lomnice a Závišínský potok) je vymezena aktivní zóna záplavového území včetně hranic rozlivu 5-ti, 20-ti a 100-leté vody. Aktivní zóny záplavového území zasahují do zastavěného území velmi zřídka. Zpravidla se jedná o pouze drobné zásahy, přesto daný střet může představovat potenciální riziko. Celkem bylo vytipováno 9 lokalit, které jsou svou povahou problematické. Jedná se o: Tabulka 9: Výčet lokalit s aktivní zónou záplavového území (potenciální riziko ohrožení záplavami) POZ 1 POZ 2 POZ 3 POZ 4 POZ 5 k. ú. Buzice, část zastavitelné plochy 5 vymezené Změnou č. 1 ÚPO Buzice, východní část sídla Buzice k. ú. Vahlovice, lokalita Nový mlýn, levý břeh řeky Lomnice k. ú. Vahlovice, levý břeh řeky Lomnice, jihovýchodní cíp katastrálního území, v blízkosti lokality Lacinka k. ú. Závišín u Bělčic, západ sídla Závišín, pravý břeh Závišínského potoka zásah do zastavitelného území k. ú. Závišín u Bělčic, lokalita Lopatárna, jižně od sídla Závišín, Závišínský potok 18

19 POZ 6 k. ú. Bezdědovice, jihozápadní okraj sídla Bezdědovice, Závišínský potok POZ 7 k. ú. Bezdědovice jižní okraj sídla Bezdědovice, Závišínský potok POZ 8 k. ú. Bezdědovice, jižní okraj sídla Bezdědovice, Závišínský potok POZ 9 k. ú. Blatná, sídlo Blatná, lokalita pod rybníkem Pustým, Závišínský Potok Zdroj: vlastní tvorba Zásahy aktivní zóny záplavového území do zastavitelných ploch lze rovněž shledat velmi ojediněle. Jediným významnějším zásahem je střet aktivní zóny záplavového území s vymezenou plochou pro bydlení Změnou č. 1 územního plánu obce Buzice. Daná lokalita prozatím není zastavěna ani zastavována. Obrázek 7: k. ú. Buzice, část zastavitelné plochy 5 vymezené změnou č. 1 ÚPO Buzice, východní část sídla Buzice 19

20 Obrázek 8: k. ú. Vahlovice, lokalita Nový mlýn, levý břeh řeky Lomnice Obrázek 9: k. ú. Vahlovice, levý břeh řeky Lomnice, jihovýchodní cíp katastrálního území, v blízkosti lokality Lacinka 20

21 Obrázek 10: k. ú. Závišín u Bělčic, západ sídla Závišín, pravý břeh Závišínského potoka zásah do zastavitelného území Obrázek 11: k. ú. Závišín u Bělčic, lokalita Lopatárna, jižně od sídla Závišín, závišínský potok 21

22 Obrázek 12: k. ú. Bezdědovice, jihozápadní okraj sídla Bezdědovice, Závišínský potok Obrázek 13: k. ú. Bezdědovice jižní okraj sídla Bezdědovice, Závišínský potok I 22

23 Obrázek 14: k. ú. Bezdědovice, jižní okraj sídla Bezdědovice, Závišínský potok II Obrázek 15: k. ú. Blatná, sídlo Blatná, lokalita pod rybníkem Pustým, Závišínský Potok 23

24 Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Jako kvalitu vnějšího ovzduší označujeme úroveň znečištění vnějšího ovzduší, která může svými účinky ovlivňovat lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály. Tato úroveň znečištění vnějšího ovzduší je způsobena vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnost (např. doprava, spalování, průmyslová výroba, a další). Znečišťující látky jsou po vypuštění ze zdroje přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Ovzduší v ORP Blatná je možné označit za mírně znečištěné. Dle dělení České republiky na území se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozónu) je oblast města Blatná zařazena mezi území s nepřekročenou limitní hodnotou a mezí tolerance. Zdroje znečišťování ovzduší za rok 2012 (aktualizováno ) Kvalita ovzduší v ORP Blatná je nejvíce ovlivňována velkými a malými zdroji znečišťování. Tabulka 10: Zdroje znečištění ORP Blatná Zdroj znečišťování Agro Sedlice, a. s. Obec Sedlice ČEPRO, a. s. sklad PHL - Bělčice Bělčice DURA Automotive CZ, k. s. Blatná HERLIN spol. s r. o. kamenolom - Chlum HERLIN spol. s r. o. kamenolom - Řečice Jednota, s. d. ve Volyni Blatná J. P. Koubka Hajany Liqui B Zámecký ovocný lihovar Blatná s. r. o. - Blatná Malkov Granit Baumann s. r. o. kamenolom Obaly Blatná, s. r. o. kotelna Blatná Blatná Blatná Druhy výrob čerpací stanice a zařízení na dopravu skladování pohonných hmot s výjimkou nakládání s benzinem podle zvláštního právního předpisu rafinérie ropy skladování a manipulace APL.NH Nanášení práškových plastů Povrh. úpr. kovů a plastů a jiných nekov. předmětů Kamenolomy a zpracování kamene Kamenolomy a zpracování kamene Blatná Drahenický Málkov Blatná Kamenolomy a zpracování kamene Emise [t]: oxidy dusíku oxid uhelnatý organické látky vyjádřené jako TOC 0,060 0,014 0,002 těkavé organické látky (VOC) 2,524 tuhé emise oxid siričitý oxidy dusíku oxid uhelnatý organické látky vyjádřené jako TOC těkavé organické látky (VOC) tuhé emise 0,100 0,003 0,472 0,062 0,330 0,314 3,851 tuhé emise 2,023 oxid siričitý 0,003 oxidy dusíku 0,133 oxid uhelnatý 0,005 organické látky vyjádřené jako TOC 0,003 oxid siričitý 0,002 oxidy dusíku 0,156 oxid uhelnatý 0,001 tuhé emise 4,180 tuhé emise 0,087 oxid siričitý 0,127 oxidy dusíku 0,295 oxid uhelnatý 1,676 24

25 Psychiatrická léčebna Lnáře - kotelna Střední odborná škola, Blatná, V Jezárkách Střední odborná škola, Blatná, U Sladovny Technické služby Města Blatné s. r. o. Blatná, krematorium Technické služby Města Blatné s. r. o. Plynová kotelna Čechova VISHAY ELECTRONIC spol. s r. o. Blatná ESTA B1 VISHAY ELECTRONIC spol. s r. o. kotelna II, III, IV a lakování Blatná VISHAY ELECTRONIC spol. s r. o. Blatná, Paštická 1096 Sfernice Lnáře tuhé emise 0,0167 oxid siričitý 0,729 oxidy dusíku 0,321 oxid uhelnatý 1,303 organické látky vyjádřené jako TOC 1,173 Blatná tuhé emise 0,002 oxidy dusíky 0,112 oxid uhelný 0,028 těkavé organické látky (VOC) 0,006 Blatná tuhé emise 0,003 oxid siričitý 0,003 oxidy dusíku 0,027 oxid uhelnatý 0,006 organické látky vyjádřené jako TOC 0,003 Blatná Krematoria tuhé emise 0,020 oxid siričitý 0,008 oxidy dusíku 0,267 oxid uhelnatý 0,075 organické látky vyjádřené jako TOC 0,007 těkavé organické látky (VOC) fluor a jeho anorg. sloučeniny, vyjadřené jako F 0, Blatná tuhé emise 0,016 oxid siřičitý 0,007 oxidy dusíku 0,975 oxid uhelnatý 0,001 organické látky vyjádřené jako TOC 0,049 Blatná Blatná Blatná Odmašťování karcin., halogen. I. (písm. a nebo b 3) Povrch. úpr. kovů a plastů a jiných nekov. předmětů APL. NH Aplikace nátěrových hmot, mimo 4.2. až 4.7. Nanášení adhesivních materiálů Odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3) Povrch. úpr. kovů a plastů a jiných nekov. předmětů Polygrafie Jiné tiskařské postupy tuhé emise 0,001 oxidy dusíku 0,032 oxid uhelnatý 0,007 organické látky vyjádřené jako TOC 0,002 zinek a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Zn 0,07 tetrachlorethylen 0,39 tuhé emise 0,018 oxid siřičitý 0,002 oxidy dusíku 0,425 uxid uhelnatý 0,959 organické látky vyjádřené jako TOC 0,010 těkavé organické látky (VOC) 3,235 cín a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Sn 0,00003 olovo a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Pb 0,00001 tuhé emise 0,112 oxid siřičitý 0,001 oxidy dusíku 0,089 oxid uhelnatý 0,009 organické látky vyjádřené jako TOC 0,006 těkavé organické látky (VOC) 0,863 Zemědělská družstvo Záboří Lažánky Lažánky tuhé emise 0,216 oxid siřičitý 1,283 oxidy dusíku 0,318 oxid uhelnatý 0,875 organické látky vyjádřené jako TOC 0,102 Zdroj:

26 Stav znečištění ovzduší se hodnotí pomocí základních ukazatelů, jako jsou O3 (ozon), SO2 (oxid siřičitý), NO2 (oxid dusičitý) a PM10 (polétavý prach). Nejbližší stanice Českého hydrometeorologického ústavu, ve které je sledována kvalita ovzduší, je Meteorologická stanice Kocelovice, v ní je měřeno množství v SO2 ovzduší. Další nejbližší měrná místa jsou ve Vodňanech (okres Strakonice). VODA Zdroje znečištění Odpadní vody vypouštěné do povrchových vod je možno rozdělit na městské odpadní vody, průmyslové odpadní vody a důlní vody. Největší objem vypouštěných vod tvoří městské odpadní vody (zejména ve větších městech jsou do kanalizací pro veřejnou potřebu často odváděny odpadní vody z průmyslových provozů). Dalším zdrojem znečištění vod a také půdy jsou různá zemědělská hnojiva. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Bělčice - Bezdědovice - Tuhý komunální odpad (TKO) je řešen popelnicovým systémem. Z obce Bezdědovice se odváží TKO na skládku Němčice cca 1x za 14 dnů nebo dle potřeby. V řešeném území se nenacházejí žádné registrované skládky TKO. 1x ročně je organizován svoz nebezpečného odpadu a 1x ročně jsou přistaveny 2 kontejnery na svoz odpadu velkého objemu z domácností. V obci jsou kontejnery na tříděný odpad. Systém nakládání s komunálním odpadem bude probíhat v souladu s platnou obecní závaznou vyhláškou obce Bezdědovice. Blatná - na území města Blatná a jeho osad je zřízeno celkem 26 sběrných míst, ve kterých jsou umístěny vždy barevné kontejnery na plasty, sklo bílé, sklo barevné a papír (v osadách Blatné se v současné době nerealizuje sběr vytříděného papíru - většina komunálního odpadu Města Blatné se odstraňuje uložením na Řízené skládce odpadů Blatná Hněvkov (dále jen skládka ), která je ve vlastnictví města (skládku provozují Technické služby města Blatná, s. r. o. společně s kompostárnou a sběrným dvorem v Čechově ulici v Blatné) - nebezpečné složky komunálního odpadu město předává oprávněným osobám - biologicky rozložitelné komunální odpady mohou občané odevzdávat na sběrném dvoře a tento odpad je následně spolu s odpadem z městské zeleně kompostován - na území města Blatná jsou dále provozovány sběrné suroviny, sběrna kovového odpadu, zařízení k odstraňování odpadů biodegradace a zařízení na soustřeďování ostatních odpadů před jejich využitím nebo odstraněním Bratronice Březí Buzice Čečelovice - kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny v centru, ke shromažďování KO je nejvíce používán systém odpadkových nádob a kontejnerů - svoz pevného domovního odpadu zajišťuje odborná firma 26

27 - nebezpečný a velkoobjemový odpad je likvidován formou svozu odbornou firmou 1-2x ročně je organizován obecním úřadem - bioodpad není zatím samostatně tříděn, součástí bioodpadu je také dřevní odpad a odpad z údržby zeleně ; odpad z údržby ploch veřejné zeleně je předáván zemědělským subjektům nebo drobným zemědělcům ke kompostování - pro tříděný odpad (sklo, plasty) jsou v obci umístěny kontejnery - žádná další zařízení na zneškodňování odpadu (skládky, spalovny) se na území obce nenacházejí, ani zde nebudou v budoucnu umístěny - ukládání odpadů bude řešeno v souladu se zákonem o odpadech Hajany - Tuhý komunální odpad (TKO) je řešen popelnicovým systémem. Z obce Hajany se odváží TKO na skládku cca 1x za 14 dnů nebo dle potřeby. V řešeném území se nenacházejí žádné registrované skládky TKO. 1x ročně je organizován svoz nebezpečného odpadu a 1x ročně jsou přistaveny 2 kontejnery na svoz odpadu velkého objemu z domácností. V obci jsou kontejnery na tříděný odpad. Systém nakládání s komunálním odpadem bude probíhat v souladu s platnou obecní závaznou vyhláškou obce Hajany Hornosín - Svoz TKO v obci zajišťuje smluvní partner odvozem na skládku - TKO je soustřeďován na pozemku majitele nemovitosti v popelnicích - v obci není realizován sběrný dvůr - kontejnery pro tříděný odpad (sklo, plasty, papír) jsou v dostupné vzdálenosti - mobilní sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (zbytky barev, staré léky, prostředky domácí chemie, ochranné postřiky proti škůdcům atd.) a sběr odpadu velkoobjemového zajišťuje 2x ročně smluvní partner - v Hornosíně se nenachází žádné velké provozovny s produkcí nebezpečných odpadů Chlum - V současné době je v řešeném území skládka jižně od sídla Chlum. Prostor bude nadále využíván pro skládku a je mu přiřazena plocha SP plochy specifické-skládka. - Zdrojem komunálního odpadu na území obce jsou bydlení a služby, Podnikatelské subjekty mají vlastní program likvidace odpadů. - Svoz komunálního odpadu je v sídle zajišťován uspokojivě a jeho skládkování je prováděno mimo území obce. Několikrát do roka je organizován svoz objemného odpadu. Chobot - je navržena plocha technické infrastruktury pro umístění sběrného dvora - jihovýchod sídla, - svoz pevného domovního odpadu je zajišťován svozem mimo řešené území, - nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně formou svozu. Kadov Kocelovice - Nakládání s odpady je ve správním území řešeno ukládáním tuhého komunálního odpadu do popelnic a centrálním svozem na řízenou skládku - zároveň obec organizuje třídění PDO přímo na svém území - tříděný odpad je ukládán do kontejnerů a odvážen pověřenou firmou 27

28 - likvidaci nebezpečných odpadů obec zajišťuje formou sběrných dnů minimálně dvakrát ročně (jaro, podzim) ve spolupráci s odbornou firmou - s ostatními odpady bude nakládáno dle příslušných platných právních předpisů Lažánky - Ukládání odpadů bude řešeno v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o vodách a Vyhl. MŽP č.383/2001 Sb. O podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Lažany - Ukládání odpadů bude řešeno v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o vodách a Vyhl. MŽP č.383/2001 Sb. O podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Lnáře Lom Mačkov Myštice Předmíř - V současné době není v řešeném území skládka splňující kritéria skládky 3. skupiny (komunální odpad). Zdrojem odpadu na území obce jsou bydlení a služby (zahradnictví biologický odpad), Podnikatelské subjekty mají vlastní program likvidace odpadů. - Svoz komunálního odpadu je v sídlech zajišťován uspokojivě a jeho skládkování je prováděno mimo území obce. Několikrát do roka je organizován svoz objemného odpadu. - Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří Ochrana přírody a krajiny (souhrnné grafické schéma týkající se vodního režimu je k nahlédnutí v mapových přílohách, viz mapa č. 3) Příroda a krajina na Blatensku je výrazně ovlivněna a přeměněna intenzivním hospodařením. Malá geologická různorodost způsobuje poměrnou chudost na vzácné či pozoruhodné druhy květeny. Význaný vliv na místní floru mělo používání umělých hnojiv, intezfikace rybničního hospodářství, vápnění rybníků a různé zemědělské úpravy. Pro Blatensko jsou tedy typické slatinné loučky, avšak pouze v pásu několika metrů od vodních toků či rybníků. Všechny potoční nivy jsou tvořeny nejmladšími aluviálními náplavami, obsahující štěrk, písek, hlínu, bahno a humusovou ornici. Charakteristická je mozaikovitá krajina tvořena chudými poli, loukami a pastvinami. Lesy jsou převážně jehličnaté. Celkový charakter krajině udávají rybníky na něž se váže řada specifických biot. Místní přírodní památky a rezervace mají spíše lokální či regionální význam a zobrazují původní krajinu, která nebyla příliš zasažena intenzivním zemědělstvím, lesnictvím a rybářstvím. Na území správního obvodu se nenacházejí velkoplošná zvláště chráněná území ani chráněné krajinné oblasti. Nachází se zde maloplošná zvláště chráněná území, jež jsou tvořena přírodními 28

29 památkami (PP) a přírodními rezervacemi (PR). Mimo tato chráněná území nalezneme na Blatensku několik evropsky významných lokalit NATURA 2000, nenachází se zde žádné prioritní stanoviště ani ptačí oblast. a) Stručný přehled maloplošných zvláště chráněných oblastí PP Pastvina u Zahorčic vlhká jednosečná louka, pro kterou jsou charakteristická luční společenstva a rozsáhlý soubor vlhkomilných rostlinných druhů na svahu údolní nivy bezejmenného přítoku Smoliveckého potoka. V místě jsou meliorační úpravy spojené s odvodňováním půd zamokřených vodami povrchovými nebo podzemními, které chrání půdu před záplavami a odvádí přebytek povrchových vod, čímž by bylo umožněno její zemědělské nebo jiné kulturní využívání. Riziko může představovat jakákoliv změna vodního režimu zejména odvodňování, což může mít za následek zánik místních vlhkomilných společenstev. Upuštění od pravidelného obhospodařování, rozsáhlé meliorace okolí a celková eutrofizace okolního prostředí měly za následek obsazení západní části přírodní památky dřevinami a částečnou degradaci lučního porostu květnaté louky a šíření agresivních rostlinných druhů. PP Nový rybník u Lnář předmětem ochrany této přírodní památky je kolonie racka chechtavého na ostrůvku v rybníce. Vzhledem k tomu, že kolonie vymizela z lokality již v minulosti a i přes provedená opatření není pravděpodobné, že bude obnovena, lokalita nesplňuje kritéria pro zachování přírodní památky z důvodu zániku předmětu ochrany. Existuje tedy záměr na zrušení této přírodní památky. PP Smyslov jedná se o komplex balvanitých pastvin a vlhkých luk, který je reprezentativní ukázkou typické krajiny Blatenska. V minulosti se jednalo o pastivnu, která zůstala bez plošných meliorací, které byly na Blatensku v 80. letech provedeny. Upuštění od obhospodařování způsobilo postupnou degradaci lučních porostů, snížení druhové diverzity a vymizení některých vzácných rostlinných druhů. PP Smyslov je součástí nadregionálního biocentra Velká Kuš a nezahrnuje lesní pozemky. Problémy této přírodní památky: zarůstání ploch náletovými dřevinami postupné zarůstání lesem (degradace lučních porostů). Existuje i záměr na rozšíření PP Smyslov (zdroj Plán péče PP Smyslov) PP Kadovský viklan Roztroušené balvany jsou typické pro historicky zemědělsky využívanou krajinu Blatenska. Okolí této přírodní památky nebylo dříve zalesněno, neboť se jednalo o pastvinu. Nejsou známé žádné problémy ani žádné záměry na rozšíření. PP Blatná přírodní památka Blatná byla vyhlášena na podzim Není respektována, žádnou územně plánovací dokumentací. V současné době se pořizuje nový územní plán, ve kterém je nutné zajistit respektování této přírodní památky. PP Závišínský potok tato památka je tvořena neregulovaným přirozeně meandrujícím potokem o délce cca 1,2 km protékající kulturní krajinou s mozaikou kosených luk, lučních lad, polí a drobných lesních porostů. Potenciální riziko představují okolní sídla, která se v povodí Závišínského potoka nacházejí a to zejména kvůli možnému znečištění. Dalším zdrojem ohrožení pro tuto lokalitu je používání organických hnojiv a chemických postřiků v nejbližším okolí této 29

30 památky (problém komunální a zemědělské znečištění). Nevhodná úprava říčního koryta či výstavba nových rybníků mohou způsobit možnou migrační bariéru či nevhodný biotop následné znečištění tekoucích vod bahnitými sedimenty a tepelným znečištěním). PR Dolejší rybník jedná se o rezervaci, jejíž nejcennější části je rašelinná louka, na které se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin a druhů Červeného seznamu. Jedná se o komplex mokřadních olšin a bažinných vrbin s rašelinnou loukou uvnitř, která je unikátní svojí ostřicovorašelinnou vegetací. Problémem je zejména zarůstání nejcennější části rezervace Orbincem. Tuto expanzi zřejmě nejvíce umocňuje kolísající hladina vody a periodické přeplavování louky eutrofní vodou z rybníka Dolejší. Ve východní části rezervace se nachází budova a zpevněné plochy využívané rybáři z protějších sádek, nacházejí se zde navážky a rumiště, celá plocha je neudržovaná a silně ruderální 2 je navrženo její vypuštění, další možnost představuje zlepšení skladby porostu. PR Hořejší rybník předmětem ochrany této rezervace je silně zarostlý rybník s loukami, podmáčenými olšinami a smíšeným lesem s bohatou květenou. PR Kocelovické pastviny přírodní rezervace se nachází na severním okraji rybníka Velký Kocelovický. Jedná se o bývalé pastviny charakteru mozaiky střídavě mokrých luk a krátkostébelných trávníků, typické pro krajinu Blatenska. V současné době danou lokalitu nejvíce ohrožuje šíření třtiny křovištní a celkové idealizace, způsobená splachy ze sousedního pole. PR Kovašínské louky tato rezervace leží na jižní hranici ORP Blatná s ORP Strakonice, mezi obcemi Bratronice, Nahošín a Doubravice. Jedná se rozlehlý rybník a komplex vlhkých luk a mokřadů kolem něho. Problém je zde obdobný jako u ostatních přírodních rezervací. Představuje ho ruderalizace území a nálety dřevin. V jižní části, nacházející se však již mimo ORP Blatná se nachází bývalá skládka PR Sedlická obora tato oblast představuje jeden z posledních zbytků dubových bučin, který lze považovat za podobný lesům původním. Zachovalost tohoto území je dána dlouhodobou součástí v rámci obory k chovu zvěře. Část rezervace je tvořena loukami, rybníky a několika menšími stavbami. Problémy jsou tvořeny zejména lesním hospodářstvím chov zvěře a jejím vlivem na novou výstavbu a také extenzivním hospodařením na místních rybnících. PR Újezdec tato rezervace také nazývána Újezdec Planinský rybník a Kozor. Místní krajina je tvořena mozaikou vlhkých luk, drobních lesíků, křovin a částí kulturního smrkového porostu. Okolí rybníků tvoří mozaikovitá kulturní krajina s mnoha rybníky různých velikostí, menšími lesními celky a četnými lesíky a mezemi. Potenciálním problém je změna druhu a způsobu využití pozemků, čímž by mohlo dojít ke snížení diverzity prostředí (nežádoucí je zalesňování lučních lad pří západním a severozápadním okraji Planinského rybníka). 2 např. ruderální porosty porosty plevelové vegetace vzniklé na nově odkrytých substrátech, navážkách, skládkách atd. 30

31 PR Velká Kuš předmětem ochrany v této přírodní rezervaci je komplex balvanitých pastvin a přilehlých mokřadních luk, reprezentující typickou krajinu Blatenska. Písčité dno stejnojmenného rybníka v těsné blízkosti rezervace je pokryto pískem a velkými zaoblenými žulovými balvany, jež často vyčnívají na hladinu. Ohrožení představuje antropogenní činnost spojená s rekreací, neboť se jedná o oblíbené místo odpočinku. Tabulka 11: MZCHÚ na území ORP Blatná obec typ MZCHÚ název MZCHÚ předmět ochrany rozloha [ha] Lnáře/Zahorčice u Přírodní památka Pastvina u Zahorčic vlhká jednosečná 1,6 Lnář louka Lnáře Přírodní památka Nový rybník u Lnář racek chechtavý 34,3 (již se v lokalitě nevyskytuje) Kadov/Pole Přírodní památka Smyslov komplex 7,8 balvanitých pastvin a vlhkých luk Kadov/Kadov u Přírodní památka Kadovský viklan viklan 0,1 Blatné Blatná Přírodní památka Blatná párník hnědý 44,0 Bělčice/Újezdec u vranka obecná Přírodní památka Závišínský potok Bělčic, Záhrobí 7,8 Tchořovice Přírodní rezervace Dolejší rybník rašeliniště 6,1 s rašelinoslatinnou vegetací Přírodní rezervace Hořejší rybník rybník s loukami, podmáčenými olšinami a smíšeným lesem s bohatou květenou Kocelovice Přírodní rezervace Kocelovické pastviny vlhká pastvina 2,1 s cennými rostlinnými společenstvy Bratronice/část mimo ORP Blatná Přírodní rezervace Kovašínské louky rozsáhlý komplex mokřadních, rašelinných a litorálních 26,2 Sedlice/Holušice u Mužetic společenstev Přírodní rezervace Sedlická obora les s přirozenou druhovou skladbou Březí, Bělčice/Březí Přírodní rezervace Újezdec kuňka obecná 97,3 u Blatné, Újezdec u Bělčic Přírodní rezervace Velká Kuš balvanité 7,4 komplexy a mokřadní luka Zdroj: plány péče přírodních památek a rezervací 20,3 31

32 Stručný přehled evropsky významných lokality (NATURA 2000) na území ORP Blatná EVL Závišínský potok Jedná se asi o 10km úsek horního toku Závišínského potoka, na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje. Krajinná charakteristika je typická pro jižní okraj Brd a severní okraj Blatenska s mozaikou lesních komplexů, luk, pastvin a polí, v jižní části s početnými menšími až středně velkými rybníky. Závišínský potok je ve spodní části lemován poměrně širokou a často zaplavovanou nivou a je obýván vodní faunou pstruhového pásma. Na území EVL se vyskytuje Vranka obecná. Zranitelnost lokality způsobují zejména zásahy do údolní nivy a samotného koryta, dále hrozí komunální znečištěn, rybářské obhospodařování a potenciální výstavba rybníků. EVL Kocelovické pastviny Jedná se o vlhké louky na severovýchodním břehu Velkého Kocelovického rybníka, 1 km severně od sídla Kocelovice. Nejvýznamnějším typem biotopu jsou střídavě vlhké bezkolencové louky vyvinuté a zachovalé velmi charakteristicky, s velkou druhovou diverzitu. Kocelovické pastviny jsou nejkvalitnější lokalitou s nejpočetnější populací ohroženého taxonu hořečku drsného v ČR. Zranitelnost může být ohrožena nedůsledně prováděným managmentem. Okrajové části jsou zasaženy expanzí třtiny křovistní, severní a východní okraj je vystaven splachům živin z přilehlých ploch orné půdy. EVL Dolejší rybník Mokřad na jižním břehu Dolejšího rybníka u silnice Blatná Lnáře, asi 1 km jihovýchodně od obce Tchořovice. Jedná se o slatinné až přechodové rašeliniště s porosty mokřadních vrbin po okrajích. Lokalita má nadregionální význam, tato slatinná vegetace je známá více než 100 let. Společenstva rašeliniště podléhají poměrně rychlému sukcesnímu vývoji. V jeho ploše se expanzivně šíří forma orobince širokolistého, místy vytvářející téměř kompaktní porosty, jež jsou jen s obtížemi udržovány v určitých mezích. Louka je bezprostředně ohrožena expanzí vrby popelavé, objevují se také nálety. EVL Újezdec Dva malé rybníky asi 1 km jihozápadně od Újezdce, asi 9 km severozápadně od Blatné. EVL se nachází v mozaikovité kulturní krajině s mnoha rybníky různých velikostí, menšími lesními celky a četnými lesíky a kazy uprostřed zemědělsky obdělávaných pozemků. Tato významná lokalita se momentálně nachází ve velmi dobrém stavu. Při kontrolách lokality v letech 2004 a 2005 však bylo zjištěno vypuštění minimálně 100 ks uměle odchovaných kachen divokých pro myslivecké účely na Planinský rybník. Pokud by toto pokračovalo, mohlo by to lokalitu významně poškodit. Intenzifikace rybářského hospodářství, především vysazování těžších rybích osádek a vyšších věkových stádií ryb mohou ohrožovat kuňky obecné, či způsobovat vysoký zákal vody, což by vedlo k ústupu litorálních porostů. EVL Pastvina u Zahorčic Přirozená vlhká louka uprostřed kulturních luk a zemědělsky obhospodařovaných polí, cca 1,3 km severo-severozápadně od sídla Zahorčice, 3 km severně od Lnář. Lokalita se nachází v mírně zvlněné krajině severního Blatenska s roztroušenými nízkými pahorky s četnými balvanitými žulovými výchozy, v mělkých údolích s početnými drobnými až středně velkými rybníky, se střídáním menších lesních komplexů a drobných lesíků, zemědělské půdy a drobných sídel. Pro lokalitu jsou typická společenstva bezkolejových luk, jsou vyvinuta zcela charakteristicky, s poměrně vysokou druhovou diverzitou. Částečně nepříznivě je ovlivněn hydrologický režim lokality odvodněním okolních zemědělských pozemků, což se zatím zásadně 32

33 neprojevilo na floristické skladbě bezkolejových luk, tento faktor ale pravděpodobně urychluje expanzi náletů dřevin a expanzi porostu třtiny do okrajů lučního porostu. EVL Blatná Lokalita se nachází na jihozápadním okraji města Blatná při pravém břehu řeky Lomnice v areálu zámeckého parku. Krajinářský zámecký park se nachází v blízkosti městské aglomerace, vybudovaný počátkem 19. století z dřívější obory. Prostory tvrdého luhu při řece Lomnici, přeměněné do podoby krajinářského parku, umožňují přežívání poměrně izolované populace páchníka hnědého v bezprostřední blízkosti města Blatná. Předmětem ochrany je rizikovým faktorem zejména odstraňování starých listnatých stromů i jejich silných větví. Dalším ohrožením jsou změny hydrografických poměrů, které mohou lokálně ohrozit fyziologický stav stromů. Tabulka 12: Lokality NATURA 2000 na území ORP Blatná Obec NATURA 2000 Předmět ochrany Bělčice (k.ú. Záhrobí, Újezdec u Bělčic) EVL Závišínský potok vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně vlhká tužebníková lada Kocelovice (k.ú. Kocelovice) EVL Kocelovické pastviny podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce; střídavě vlhké bezkolencové louky Tchořovice (k.ú. Tchořovice) EVL Dolejší rybník Vegetace letněných rybníků; mezofilní ovsíkové louky; nevápnitá mechová slatiniště Březí, Bělčice (k.ú. Březí u Blatné, Újezdec u Bělčic) EVL Újezdec makrofytní vegetace přirozeně eutotrofních a mezotrofních stojatých vod ostatní porosty, podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce, střídavě vlhké bezkolencové louky, nevápnitá mechová slatiniště Lnáře (k.ú. Zahorčice u Lnář) EVL Pastvina u Zahorčic střídavě vlhké bezkolencové louky, mezofilní ovsíkové louky Blatná (k.ú. Blatná) EVL Blatná makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod ostatní porosty, mezotrofní vegetace bahnitých substrátů, acidofilní bučiny, údolní jasanovo-olčové luhy, typické porosty Zdroj: NATURA 2000, AOPK ČR Památné stromy a územní systém ekologické stability Tabulka 13: Památné stromy na území ORP Blatná Obec Název památného stromu Index v mapě Lnáře Augustiniánské lípy ve Lnářích 1 Lnáře Augustiniánské lípy ve Lnářích 2 Bezdědovice Bezdědovický dub 3 33

34 Ekologická stabilita Lnáře Brandlova lípa ve Lnářích 4 Blatná/Čekanice Buk Velenovského 5 Sedlice Czernínských dub v Sedlické oboře 6 Blatná/Čekanice Čekanický dub 7 Březí Divadelní lípa v Březí 8 Bělčice/Podruhlí Fiřtova lípa v Podruhlí 9 Bělčice/Hostišovice Hostišovické lípy 10 Bělčice/Závišín Huťská lípa 11 Kocelovice Paračovské lípy 12 Kocelovice Paračovské lípy 13 Kocelovice Paračovské lípy 14 Bezdědovice/Paštiky Paštická lípa 15 Předmíř Předmířská lípa 16 Blatná/Rošice Rošický klen 17 Kocelovice Paračovské lípy 18 Zdroj: evidence památných stromů AOPK ČR Koeficient ekologické stability je na území SO ORP Blatná poměrně různorodý. Identifikovat lze dvě skupiny obcí. První skupina je tvořena obcemi, pro které je charakteristická intenzívně využívané území, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Koeficient ekologické stability v této skupině dosahuje hodnot od 0,3 do 1,0. Pro tyto obce je charakteristický vysoký podíl zemědělské půdy, která je navíc ohrožena erozí. Koeficient ekologické stability blížící se k hodnotě 0,3 značí území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Nejnižší hodnoty koeficientu ekologické stability lze identifikovat u obcí: Bratronice, Čečelovice, Lom, Škvořetice a Uzenice. Druhou významnější skupinou jsou obce, které jsou charakteristické vcelku vyváženou krajinou, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů. Pro tyto oblasti jsou charakteristické rozsáhlejší lesní komplexy. Koeficient ekologické stability dosahuje hodnot od 1,0 do 3,0. Do druhé skupiny patří např. obec: Bezdědovice, Chobot, Mačkov, Tchořovice. Tabulka 14: Koeficient ekologické stability obcí ORP Blatná obec koeficient ekologické stability Bělčice 1,1 Bezdědovice 1,8 Blatná 1,1 Bratronice 0,4 Březí 0,6 Buzice 1,0 Čečelovice 0,4 Hajany 0,7 Hornosín 1,1 34

35 Chlum 0,7 Chobot 1,8 Kadov 1,0 Kocelovice 0,9 Lažánky 1,1 Lažany 1,3 Lnáře 0,7 Lom 0,5 Mačkov 1,9 Myštice 0,8 Předmíř 0,6 Sedlice 0,9 Škvořetice 0,4 Tchořovice 1,3 Uzenice 0,4 Uzeničky 1,2 Záboří 1,1 SO ORP - Blatná 0,9 Zdroj: ČSÚ, data k

36 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (souhrnné grafické schéma týkající se vodního režimu je k nahlédnutí v mapových přílohách, viz mapa č. 4) Blatensko je historicky oblastí zemědělskou, většinu půdy zaujímaly pole, louky pastviny, lesy zaujímaly více než 25 % krajiny a rybníky přibližně 5 %. Zdejší půdy jsou hnědé a kyselé, vyskytují se na zvětralinovém plášti krystalinika a určují ráz celému pokryvu oblasti. V roce 2013 představoval podíl zemědělské půdy přibližně 60 %, lesů 25 % a vodních ploch 6 %. Úbytek orné půdy je spojen zejména s rozvojem sídel, výstavbou nových umělých nádrží, o které je stále zájem a také díky plánované výstavbě významných staveb dopravní infrastruktury (např. přeložka pro komunikaci I/20). Tabulka 15: Podíl orné půdy, trvalých travních porostů, zastavených ploch, vodních ploch a lesů z celkové výměry obce v obcích ORP Blatná v roce obec celková výměra [ha] podíl zemědělské půdy [%] z toho orná půda [%] z toho trvalý travní porost [%] z toho zastavěné a ostatní plochy [%] z toho podíl vodních ploch [%] z toho podíl lesů [%] Bělčice 3432,0 57,2 71,7 26,1 7,1 5,2 30,4 Bezdědovice 581,0 41,6 68,4 26,0 7,0 2,4 49,1 Blatná 4361,0 54,9 68,1 28,2 10,4 5,7 29,0 Bratronice 471,0 80,0 79,9 18,5 7,1 5,9 7,0 Březí 560,0 68,7 74,8 24,0 9,5 8,5 13,3 Buzice 840,0 60,0 71,2 27,7 8,0 6,1 25,8 Čečelovice 655,0 74,8 86,3 11,8 7,4 0,2 17,6 Hajany 382,0 78,0 61,1 36,1 10,2 7,4 4,4 Hornosín 341,0 68,2 60,2 37,7 7,3 6,3 18,2 Chlum 621,0 63,1 85,4 12,9 6,5 0,8 29,6 Chobot 233,0 46,0 67,9 29,1 4,8 2,1 47,0 Kadov 1962,0 59,2 62,2 36,0 13,4 9,6 17,8 Kocelovice 933,0 63,4 69,3 29,4 8,2 9,7 18,7 Lažánky 258,0 60,2 54,2 43,1 15,4 3,7 20,7 Lažany 323,0 50,3 74,9 22,7 6,5 9,1 34,1 Lnáře 1268,0 63,6 73,6 22,7 11,2 7,3 17,9 Lom 570,0 79,5 77,1 21,3 5,7 1,1 13,7 Mačkov 508,0 57,0 44,8 52,1 9,1 3,5 30,4 Myštice 1579,0 62,6 77,5 20,6 6,1 7,8 23,5 Předmíř 1060,0 71,6 72,3 26,2 9,6 10,6 8,2 Sedlice 3053,0 59,9 79,5 17,1 6,2 2,4 31,5 Škvořetice 956,0 69,4 87,2 11,1 9,2 4,3 17,2 Tchořovice 1024,0 46,1 73,4 25,1 10,4 19,6 23,8 Uzenice 538,0 78,2 80,7 18,0 7,2 0,7 13,9 Uzeničky 662,0 53,8 75,6 21,7 4,2 4,2 37,8 Záboří 685,0 54,5 72,5 25,2 9,1 3,5 33,0 SO ORP Blatná 27856,0 60,6 72,8 24,7 8,6 6,0 24,9 Zdroj: Český statistický úřad 36

37 Nejcennější půdy (I. a II. třída ochrany ZPF) jsou situovány zejména v obcích Předmíř, Březí, Bělčice, Kocelovice, Bezdědovice, Chlum, Myštice, v jižní část obce Lnáře a v jižní a jihovýchodní části správního obvodu (Sedlice, Škvořetice, Lom). a) Ohrožení zemědělské půdy Zemědělská půda na Blatensku je ohrožena především vodní erozí (ohrožení větrnou erozí je v rámci správního obvodu téměř zanedbatelné, viz obrázek č. 17 a 18), acidifikací, utužením, znečištěním a úbytky organické hmoty. Půda, která je erodována vodní erozí může dále poškozovat obecní či soukromý majetek příkladem může být zanášení příkopů, zanášení vodních toků a vodních nádrží, které je často spojeno s přísunem nadměrného množství živin (z hnojiv atd.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do vodního prostředí. Transportované částice tak znečišťují vodní zdroje, zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí pro vodní organismy a zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin. Nejvíce ohrožené oblasti orné půdy vodní erozí se nacházejí v pásu od Lnář přes severní část obce Tchořovice, Hajany směrem k obci Chlum. Druhou výrazněji ohroženou oblastí vodní erozí je pás obcí sousedící na východě s ORP Písek (Sedlice, Škvořetice, Lom, Myštice, Uzeničky a Uzenice). čeho dosáhnout: Zatravňování a zalesňování orné půdy; utlumení těžké mechanizace a optimalizace technologie zemědělského hospodaření (dodržení osevních postupů, využití meziplodin, orba po vrstevnici, šetrná orba). v územně plánovací dokumentaci umožnit změnu využití kultur např. z orné půdy na trávu Obrázek 17: Potenciální ohrožení větrnou erozí Obrázek 16: Potenciální ohrožení vodní erozí Zdroj: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 37

38 Pro Blatensko charakteristická nejen krajina rybniční, ale i krajina lesů. Je zde patrný výrazný přechod z tmavých brdských lesů do lesů světlejších, kolem kterých jsou rozptýlené hladiny rybníků. Pro Blatensko jsou právě proto typické hospodářské stavby zvané hajnice které kombinují lesnickou hájovnu a rybářskou baštu. Jedná se často o samoty, které mimo jiné vytváří významné urbanistické hodnoty a to nejen díky plnění funkcí orientačních bodů, ale i díky svým znakům reliktů dřívějšího způsobu hospodaření. Mezi nejvýznamnější lesní komplexy patří zalesněné území mezi vrchy Kupcový a Hora s přibližnou rozlohou 400 ha. Jihozápadním směrem od vrchu Hora se rozprostírá další významný lesní komplex mezi lesy Mýť a Zákupy o rozloze 450 ha. Lesy v této oblasti zaujímají kulturní smrkové lesy, místy s příměsí borovice a jedle, ojediněle duby modříny a břízy. Vyskytují se i lužní podmáčené lesy. Východním směrem, mezi sídly Jindřichovice a Čekanice, se rozprostírá 290 ha rozsáhlý komplex Rošického lesa (komplex nepřerušovaný plochami rybníků, jednolitý, typické jsou semenné buky, mohutné duby. Na západ od Rošického lesa se nachází další lesní komplex tvořený lesy Balkov a Trchov o rozloze 170 ha. V jihovýchodní části se mezi městem Sedlice a obcí Lom rozprostírá rozsáhlý lesní komplex s lesem Chlum o rozloze téměř 500 ha. Z tamějších vrcholů Kamenice či Chlum je možné zhlédnout směrem na Šumavu či Novohradské hory. Místní lesy byly v poslední době postiženy větrnými smrštěmi. V nejzazším jihozápadním cípu se rozprostírá jeden z nejvýznamnějších lesních komplexů. Jedná se o Sedlickou oboru o rozloze přibližně 260 ha, pro kterou jsou charakteristické unikátní lipové porosty a přírodní rezervací buku obklopenou borovicovým porostem. V centrální až severní části správního obvodu se nachází další rozsáhlý lesní komplex tvořený např. lesy Tisovec, Mýta, Hliniště, Rampír, Stržený, Na Širokém. Zajímavostí je, že v obklopení tohoto mohutného lesního komplexu se rozprostírá jedna osada Blatné Drahenický Málkov. 2. SOCIÁLNÍ PILÍŘ Veřejná infrastruktura Veřejná infrastruktura je tvořena veřejnou dopravní a veřejnou technickou infrastrukturou. Dále se do veřejné infrastruktury zařazují rovněž veřejné občanské vybavení a veřejná prostranství. a) Veřejná dopravní infrastruktura (souhrnné grafické schéma týkající se dopravní infrastruktury je k nahlédnutí v mapových přílohách, viz mapa č. 5,6,7) Vertikální dopravní poloha V rámci dopravní hierarchizace středisek z hlediska kvality a kvantity veřejné a individuální dopravy správní obvod ORP Blatná představuje typicky malé středisko ORP s poměrně velkou vzdáleností od krajských měst, která představují nejvýše postavená střediska. Díky dobře rozvinuté horizontální dopravní poloze nelze tvrdit, že vertikální dopravní poloha by vykazovala výrazné známky perifernosti. Kvalita individuální dopravy je zajištěna dobrým dopravním napojením na střediska vyššího řádu (Strakonice, Písek), dopravní napojení středisek nižšího řádu (obce ve správním obvodu) je rovněž kvalitně zajištěno. Veřejná doprava je zajišťována jak autobusovou tak železniční dopravou. Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě počtu spojů do obce Blatná ve všedních dnech pro vybrané 38

39 časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 16: Dostupnost města Blatná veřejnou dopravou z obcí v zázemí Bělčice Bezdědovice autobusová doprava I. dostupnost na trase Březí Bělčice Blatná 4 spoje denně II. dostupnost na trase Březnice Bělčice Blatná 3 spoje denně III. dostupnost na trase Blatná Bělčice Hornosín 1 spoj denně vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Bělčice Březnice 10 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice (Paštiky) Uzeničky 3 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice (Paštiky) Březí 4 spoje denně III. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice (Paštiky) Hornosín 1 spoj denně IV. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice (Paštiky) Bezdědovice (Dobšice) 1 spoj denně V. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice Bezdědovice (Dobšice) 1 spoj denně Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Bezdědovice Březnice 10 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Bratronice Strakonice/Třebohostice 7 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Březí Blatná 4 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Buzice 4 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Čečelovice - Horažďovice 2 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Předmíř Mladý Smolivec 6 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Hornosín 1 spoj denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Chlum Mladý Smolivec 2 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Chobot Uzeničky 3 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Kadov (bez Pole) - Svéradice 1 spoj denně II. dostupnost na trase Blatná Kadov (i přes Pole) - Svéradice 3 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Kocelovice Mladý Smolivec 5 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Kocelovice Předmíř 1 spoj denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Lažánky Strakonice/Třebohostice 7 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Lažánky Horažďovice 2 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Lažany Strakonice 4 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Lnáře Mladý Smolivec 5 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Chlum Předmíř 1 spoj denně 39

40 III. dostupnost na trase Blatná Lnáře Předmíř 1 spoj denně (přes Tchořovice) Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice Škvořetice Tchořovice Uzenice Uzeničky Záboří vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Lnáře Nepomuk 8 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Lom Sedlice 4 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Mačkov Strakonice 4 spoje denně vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Sedlice Strakonice 11 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Myštice Praha 4 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Myštice Svobodka (Praha/Mirotice) 5 spojů denně III. dostupnost na trase Blatná Myštice Svobodka Uzenice 1 spoj denně autobusová doprava * může být rozdíl sudé/liché týdny I. dostupnost na trase Blatná Předmíř rozcestí Mladý Smolivec 2 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Tchořovice Předmíř 1 spoj denně III. dostupnost na trase Blatná Předmíř 1 spoj denně IV. dostupnost na trase Blatná Předmíř/Zámlyní Mladý Smolivec 3 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Sedlice Písek 9 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Holušice Sedlice 2 spoje denně III. dostupnost na trase Blatná Sedlice Strakonice 9 spojů denně IV. dostupnost na trase Blatná Škvořetice Sedlice Strakonice 1 spoj denně V. dostupnost na trase Blatná Mužetice Sedlice 2 spoje denně vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Sedlice Strakonice 11 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Škvořetice - Holušice Sedlice 2 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Škvořetice Sedlice Strakonice 1 spoj denně III. dostupnost na trase Blatná Škvořetice Mužetice Sedlice 2 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Tchořovice Předmíř 1 spoj denně vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Lnáře Nepomuk 8 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Svobodka Uzenice - Uzeničky 1 spoj denně II. dostupnost na trase Blatná Uzenice Příbram 3 spoje denně III. dostupnost na trase Blatná Chobot Uzenice 2 spoje denně IV. dostupnost na trase Blatná Myštice Uzeničky 1 spoj denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Uzeničky/Černívsko Březí 4 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Uzeničky/Černívsko Hornosín 1 spoj denně III. dostupnost na trase Blatná Chobot Uzeničky 3 spoje denně IV. dostupnost na trase Blatná Uzeničky Příbram 3 spoje denně V. dostupnost na trase Blatná Svobodka Uzeničky 1 spoj denně VI. dostupnost na trase Blatná Myštice Uzeničky 1 spoj denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Záboří Strakonice 7 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Záboří Horažďovice 2 spoje denně 40

41 Zdroj: integrovaný dopravní systém Tabulka 17: Dostupnost obcí v zázemí veřejnou dopravou z města Blatná Bělčice Bezdědovice Bratronice Březí Buzice Čečelovice Hajany Hornosín Chlum Chobot Kadov Kocelovice Lažánky Lažany Lnáře autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Bělčice Březí 4 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Bělčice Březnice 3 spoje denně III. dostupnost na trase Blatná Bělčice Hornosín 1 spoj denně vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Bělčice Březnice 10 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice (Paštiky) Uzeničky 3 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice (Paštiky) Březí 4 spoje denně III. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice (Paštiky) Hornosín 1 spoj denně IV. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice (Paštiky) Bezdědovice (Dobšice) 1 spoj denně V. dostupnost na trase Blatná Bezdědovice Bezdědovice (Dobšice) 1 spoj denně vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Bezdědovice Březnice 10 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Bratronice Strakonice/Třebohostice 7 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Březí 4 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Buzice 4 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Čečelovice - Horažďovice 2 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Předmíř Mladý Smolivec 6 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Hornosín 1 spoj denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Chlum Mladý Smolivec 2 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Chobot Uzeničky 3 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Kadov (bez Pole) - Svéradice 1 spoj denně II. dostupnost na trase Blatná Kadov (i přes Pole) - Svéradice 3 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Kocelovice Mladý Smolivec 5 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Kocelovice Předmíř 1 spoj denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Lažánky Strakonice/Třebohostice 7 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Lažánky Horažďovice 2 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Lažany Strakonice 4 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Lnáře Mladý Smolivec 5 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Chlum Předmíř 1 spoj denně III. dostupnost na trase Blatná Lnáře Předmíř 1 spoj denně (přes Tchořovice) 41

42 Lom Mačkov Myštice Předmíř Sedlice vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Lnáře Nepomuk 8 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Lom Sedlice 4 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Mačkov Strakonice 4 spoje denně vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Sedlice Strakonice 11 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Myštice Praha 4 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Myštice Svobodka (Praha/Mirotice) 5 spojů denně III. dostupnost na trase Blatná Myštice Svobodka Uzenice 1 spoj denně autobusová doprava * může být rozdíl sudé/liché týdny I. dostupnost na trase Blatná Předmíř rozcestí Mladý Smolivec 2 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Tchořovice Předmíř 1 spoj denně III. dostupnost na trase Blatná Předmíř 1 spoj denně IV. dostupnost na trase Blatná Předmíř/Zámlyní Mladý Smolivec 3 spoje denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Sedlice Písek 9 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Holušice Sedlice 2 spoje denně III. dostupnost na trase Blatná Sedlice Strakonice 9 spojů denně IV. dostupnost na trase Blatná Škvořetice Sedlice Strakonice 1 spoj denně V. dostupnost na trase Blatná Mužetice Sedlice 2 spoje denně vlaková doprava I. dostupnost na trati Blatná Sedlice Strakonice 11 spojů denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Škvořetice - Holušice Sedlice 2 spoje denně Škvořetice II. dostupnost na trase Blatná Škvořetice Sedlice Strakonice 1 spoj denně III. dostupnost na trase Blatná Škvořetice Mužetice Sedlice 2 spoje denně autobusová doprava Tchořovice I. dostupnost na trase Blatná Tchořovice Předmíř 1 spoj denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Svobodka Uzenice - Uzeničky 1 spoj denně Uzenice II. dostupnost na trase Blatná Uzenice Příbram 3 spoje denně III. dostupnost na trase Blatná Chobot Uzenice 2 spoje denně IV. dostupnost na trase Blatná Myštice Uzeničky 1 spoj denně autobusová doprava I. dostupnost na trase Blatná Uzeničky/Černívsko Březí 4 spoje denně II. dostupnost na trase Blatná Uzeničky/Černívsko Hornosín 1 spoj denně Uzeničky III. dostupnost na trase Blatná Chobot Uzeničky 3 spoje denně IV. dostupnost na trase Blatná Uzeničky Příbram 3 spoje denně V. dostupnost na trase Blatná Svobodka Uzeničky 1 spoj denně VI. dostupnost na trase Blatná Myštice Uzeničky 1 spoj denně autobusová doprava Záboří I. dostupnost na trase Blatná Záboří Strakonice 7 spojů denně II. dostupnost na trase Blatná Záboří Horažďovice 2 spoje denně Zdroj: integrovaný dopravní systém 42

43 Horizontální dopravní poloha SO ORP Blatná je v rámci horizontální dopravní polohy situován na poměrně exponovaném místě (vzhledem k velikosti správního obvodu), i přes geografickou periferní polohu na hranici tří krajů. Správním územím prochází důležitá komunikace I. třídy spojující krajská města Plzeň a České Budějovice. Toto dopravní napojení má pro celý region významnou roli (zejména pro průmyslové areály a firmy, pro které je přítomnost kvalitního dopravního napojení rozhodující). Tento významný evropský tah má však i svá negativa a to zejména vysoká intenzita provozu, na kterou postupem času přestává mít tato komunikace parametry, hluk a exhalace ze silniční a kamionové dopravy (viz mapa dopravní infrastruktura, kde je znázorněna intenzita dopravy). Na páteřní komunikaci I/20 jsou napojeny silnice nižších tříd doplňující dopravní napojení na silnice I. tříd I/19 (Plzeň Tábor) a I/4 (Praha Strakonice) v severo východním směru a na I/22 (Klatovy Vodňany) jiho západním směru. Blatenský mikroregionu je tak poměrně dobře dopravně napojen všemi směry. Silniční doprava Územím SO ORP Blatná neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základní kostru silniční sítě tvoří páteřní komunikace I/20 spojující České Budějovice s Plzní. Tuto komunikaci doplňují silnice II., III. tříd a účelové komunikace. Silniční infrastruktura - silnice I/20 (součástí mezinárodního evropského tahu Magdeburk Vídeň, komunikace prochází obcemi Sedlice (Sedlice, Němčice), Blatná (Blatná, Hněvkov), Tchořovice, Lnáře). Za jihovýchodní hranici území se kříží s komunikací I/4 (resp. R4), která vede severojižně z Prahy přes Strakonice a Strážný do Německa. - silnice II. třídy tvoří: II/173 (napojení na II/174 Bezdědovice Blatná Sedlice (Radomyšl) (Strakonice) napojení na jižně sousedící ORP Strakonice II/174 (Březnice) Bělčice Kocelovice Lnáře Kadov (Velký Bor) umožňuje spojení se severně sousedícím ORP Příbram a na jihozápadě se SO ORP Horažďovice II/175 (Mirovice) Myštice Blatná zajišťuje dopravní propojení na severovýchod s ORP Písek II/177 (I/19 Mladý Smolivec) Lnáře (II/174) na řešeném území prochází jen její krátký úsek vedoucí do sousedního SO ORP Nepomuk II/121 Buzice Blatná - silnice III. třídy jsou uvedeny rovněž ve výkresu dopraní infrastruktury Železniční doprava Správním územím ORP Blatná prochází pouze regionální železniční trať, neprochází zde žádný tranzitní železniční koridor. Jedná se o železniční tratě: č. 191 Nepomuk Blatná 43

44 č. 203 Březnice Strakonice Jedná se o jednokolejné tratě obsluhované osobními vlaky, jež dané území napojují na celostátní železniční trať č. 190 České Budějovice Plzeň, která zajišťuje dostupnost obou těchto krajských měst a dalších důležitých center regionu. Letecká doprava Na území SO ORP Blatná se nenachází veřejné vnitrostátní letiště. Pouze na území obce Tchořovice se nachází bývalé vojenské letiště, které však nyní není využíváno pro leteckou dopravu, ale pro různé akce. Problémem vázajícím se k této stavbě je otázka, zda stále jde o letiště, či zda má plocha stále statut letiště a zda má stále ochranná pásma. Na tuto otázku však doposud nebyla získána jednoznačná odpověď. Proto je v ÚAP nadále evidováno letiště i včetně ochranných pásem. Rozvoj dopravní infrastruktury V souvislosti s výše zmíněnými problémy existují i záměry z hlediska silniční dopravy. Zřejmě nejvýznamnějším záměrem je realizace přeložky komunikace I/20 směrem od Sedlice až po hranice s Plzeňským krajem. Další významným záměrem je realizace západního obchvatu Blatné II/173. Realizace tohoto záměru by významně snížila intenzitu dopravy v centru města Blatná, čímž by se i zvýšila bezpečnost silničního provozu v některých jeho částech. Jako hodně vzdálený záměr představuje i východní přeložka Blatné II/175. Mezi záměry týkající se ostatních obcí jde o přeložku komunikace v Řišti, možná výstavba nové komunikace v návaznosti na realizaci nové zástavby na východě obce. b) Veřejná technická infrastruktura Dle 2 odst. (1) písm. k) stavebního zákona je technická infrastruktura součástí veřejné infrastruktury vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody. Do kategorie veřejné technické infrastruktury lze zahrnout sledované jevy části A, přílohy č. 1 k vyhlášce či. 500/2006 Sb. Jedná se o jevy A067 A087. Tyto jevy jsou pravidelně aktualizovány a zveřejňovány jako údaje o území na internetových stránkách města Blatná sekce územní plánování. Zásobování vodou (viz mapová příloha č. 5) Zásobování vodou na Blatensku je prováděno několika způsoby: A) z veřejných vodovodů a) nadobecní vodovodní přivaděče Díky prodloužení jihočeské vodárenské na území SO ORP Blatná došlo k zajištění kvalitního vodovodního napojení jihozápadní části území, respektive dvou největších měst správního 44

45 obvodu (Blatné a Sedlice). Další záměry počítají s rozšířením severovýchodním směrem od Blatné přes Buzice a Myštice a západním směrem od Blatné směrem na Lnáře (přes obce Chlum, Hajany, Tchořovice, Lnáře). Jihozápadní částí správního obvodu prochází skupinový vodovod Záboří Čečelovice Slivonice, na který však nejsou již žádné jiné obce ve správním obvodu napojeny. Lze tedy identifikovat tři hlavní skupiny obcí. První z nich jsou obce napojené na nadobecní vodovodní přivaděč, druhou skupinu tvoří obce, se kterými se počítá k připojení na nadobecní vodovodní přivaděč, třetí skupinou jsou obce bez neobecního vodovodního přivaděče. Tabulka 18: Kategorie obcí dle napojení na nadobecní vodovodní přivaděče obce napojené na nadobecní vodovodní přivaděč napojení na nadobecní vodovodní přivaděč je v záměrech obce bez napojení na nadobecní vodovodní přivaděč Zdroj: plán rozvoje vodovodů a kanalizací JčK Čečelovice, Záboří, Bezdědovice, Blatná, Buzice, Škvořetice, Sedlice, Lom Chlum, Hajany, Tchořovice, Lnáře Bratronice, Lažánky, Lažany, Kadov, Mačkov, Myštice, Chobot, Uzenice, Uzeničky, Bělčice, Hornosín, Březí Předmíř, Kocelovice Podrobnější popis úseků - úsek řadu RO Vítkov Blatná (části tvoří výtlačný řad z Drhovle do Sedlice DN 300 o délce 10,6 km a gravitační řad DN 300 o délce 10,1 km ze Sedlice do VDJ Blatná Dubina). Voda natéká do VDJ Sedlice II, ze kterého se plánuje budoucí zásobování města Sedlice. Současný zdroj vody pro město Sedlice je studna s VDJ Sedlice. Z VDJ Sedlice II je voda gravitačně svedena do VDJ Blatná Dubina. Stávající úpravna vody pro město Blatná, ÚV Bezdědovice, je v současné době již mimo provoz, a počítá se s ní pouze pro případ náhradního zásobení. - skupinový vodovod Záboří Čečelovice Slivonice - záměr zásobení severního Písecka: Sedlice Mirotice (vodovodní řad bude napojen na stávající věžový vodojem Sedlice II. Vodovod bude ukončen napojením na stávající VDJ Mirovice, předpokládaná délka řadu bude cca 8 km, DN 200, budou provedeny odbočky pro napojení obcí Škvořetice a Lom). Tento záměr je obsažen v ZÚR JčK (označen jako V1) koridor vymezený pro napojení obcí v severozápadní části kraje na jihočeskou vodárenskou soustavu. Šíře koridoru 100 m, při průchodu zastavěným územím šíře koridoru v některých úsecích redukována na 50 m. Realizováno v roce záměr nadobecní vodovod přivaděč Blatná Lnáře (koridor vymezený pro vodovod v úseku Bezdědovice Tchořovice Lnáře (jižní okraj) podél dnešní silnice I/20 a její plánované přeložky, šíře koridoru 100 m, který se týká obcí Bezdědovice, Chlum, Hajany, Lnáře a Tchořovice). V ZÚR JčK je tento záměr označen jako V6. 45

46 b) obecní vodovody (podrobněji viz karty obcí) Tabulka 19: Obecní vodovody v obcích SO ORP Blatná název obce existence obecního vodovodu počet obyvatel napojených na vodovod problémy s vodou Bělčice ano 90 % nejsou evidovány problémy spojené s vodou Bezdědovice ano 30 % (Bezdědovice) problémy s kvalitou vody či s jejím množstvím jsou evidovány v sídlech Dobšice a Paštiky Blatná ano 99 % neevidovány Bratronice ne 0 % špatná kvalita vody Březí ano 100 % nejsou evidovány problémy spojené s vodou Buzice ano 98 % není evidován Čečelovice ano 40 % malá vydatnost vrtů v období sucha Hajany Hornosín ne 0 % většina nemovitostí je napojena na vlastní studnu či vrt problémy s vodou nejsou evidovány Chlum ano 100 % ne Chobot ne 0 % špatná kvalita Kadov ne 0 % problémy s kvalitou vody či s jejím množstvím Kocelovice ne 0 % nejsou evidovány problémy spojené s vodou Lažánky ano 90 % nejsou evidovány problémy spojené s vodou Lažany ne 0 % problémy jsou spojené s malým množstvím vody v sušších obdobích Lnáře ano Lnáře 60 % Zahorčice 0 % Lnáře problémy nejsou evidovány, v Zahorčicích bývá nedostatek vody v období sucha Lom ano 90 % nejsou evidovány problémy Mačkov ano 30 % jsou evidovány problémy s kvalitou vody velké množství radonu, manganu a uranu Myštice ano 50 % nejsou evidovány, v případě období sucha má problémy s vodou cca 10 % samozásobitelů Předmíř ano (k.ú. Předmíř, Metly, Zámlyní) ne (k.ú. Řiště) 90 % špatná kvalita zaviněno zastaralou technologií úpravy vody Sedlice ano 100 % nejsou evidovány problémy s vodou Škvořetice ne 0 % ze 40 % je problém dodávkou vody způsoben obdobími sucha a ze 40 % špatnou kvalitou Tchořovice ano 100 % nejsou evidovány problémy spojené s vodou Uzenice ne 0 % nejsou evidovány problémy spojené s vodou Uzeničky ne 0 % problémy s vodou evidovány nejsou (pouze v případech dlouhotrvajícího sucha), 100 % tvoří vlastní zdroje ze studní a vrtů Záboří ano 85 % nejsou evidovány problémy spojené 46

47 Zdroj: dotazníkové šetření 2014 s vodou B) individuálně z domovních studní a vrtů Tento způsob zásobování vodou je nejvíce uplatňován v malých obcích a také v obcích, u kterých chybí napojení na nadobecní vodovodní přivaděče a bez obecního vodovodu. Tabulka 20: Vodovodní řady v obcích SO ORP Blatná Název vodovodního řadu RVS Bělčice Typ Počet zásobených obyvatel v připojených obcích nebo jejich částech Vodovodní řady, celková délka (km) rozvodná vodovodní síť 701 4,9 obec Bělčice Vlastník PŘ II studny, S1, S2 - RVS přiváděcí řad 0 0,5 obec Bělčice PŘ I vrty B3, B5 - VDJ Bělčice (250 m³) přiváděcí řad 0 2 obec Bělčice PŘ II ÚV Bezdědovice - VDJ Blatná (2x500 m³) přiváděcí řad 0 1,6 město Blatná RVS Bězdědovice rozvodná vodovodní síť 88 3,4 obec Bezdědovice VDJ Sedlice - VDJ Dubina přiváděcí řad 0 11,1 Jihočeský vodárenský svaz Obecní vodovod Lažánky rozvodná vodovodní síť 82 1,6 obec Lažánky RVS Blatná (včetně zásobních řadů) rozvodná vodovodní síť ,1 město Blatná svodné řady z vrtů HJ-1, HJ-2, HJ-3 na ÚV Březí přiváděcí řad 0 0,2 obec Březí RVS Březí rozvodná vodovodní síť 66 1,4 obec Březí Vodovod Čečelovice - Záboří - Slivonice rozvodná vodovodní síť 479 7,5 obec Čečelovice Čekanice, PŘ - surová voda přiváděcí řad 0 0,9 město Blatná Čekanice, RVS rozvodná vodovodní síť 64 0,9 město Blatná Obecní vodovod Chlum rozvodná vodovodní síť 193 3,1 obec Chlum RVS Lnáře rozvodná vodovodní síť 393 1,1 obec Lnáře PŘ VDJ Lnáře - zámek Lnáře přiváděcí řad 0 2,6 Anna Valtová RVS Metly rozvodná vodovodní síť 60 2,4 obec Předmíř RVS Holušice - místní část rozvodná vodovodní síť 92 2,5 město Sedlice PŘ I vrt S1 - ČS Mužetice přiváděcí řad 0 0,3 město Sedlice PŘ II ČS-VDJ Mužetice přiváděcí řad 0 0,7 město Sedlice RVS Mužetice rozvodná vodovodní síť 40 1,2 město Sedlice Svodné řady od vrtů P3, P4, P5 na ÚV Předmíř přiváděcí řad 0 1,4 obec Předmíř 47

48 PŘ ÚV Předmíř - VDJ Předmíř přiváděcí řad 0 0,4 obec Předmíř RVS Předmíř - Zámlyní rozvodná vodovodní síť 199 1,8 obec Předmíř PŘ Sedlice (zdroje VDJ) přiváděcí řad 0 1,2 město Sedlice rozvodná RVS Sedlice vodovodní síť ,7 město Sedlice VDJ Sedlice - AŠ Sedlice přiváděcí řad 0 0,2 Jihočeský vodárenský svaz rozvodná Vodovod Tchořovice vodovodní síť 98 4,6 obec Tchořovice Přiváděcí řad přiváděcí řad 0 1,1 obec Tchořovice Vodovod Záboří rozvodná vodovodní síť 294 4,5 obec Záboří Zdroj: dotazníkové šetření 2014 Tabulka 21: Vodní zdroje v SO ORP Blatná Název Bělčice - vrt B3 Bělčice - studna S1 a S2 Vodní zdroj (typ) Vlastník Vodní zdroj, název Kapacita úpravny vody projektovaná (l/s) Využitelná kapacita zdrojů - bez úpravy (l/s) Využitelná kapacita zdrojů - ztoho podzemní (l/s) podzemní voda obec Bělčice vrt B3, vrt B5 0 0,9 0,9 podzemní voda obec Bělčice studna S1 a S2 0 0,7 0,7 ÚV Bezdědovice vodní tok město Blatná Závišínský potok ÚV Březí podzemní voda obec Březí vrty HJ-1, HJ-2, HJ-3 1,2 0 0 Úpravna Čečelovice podzemní voda obec Čečelovice vrty HJ-1, HJ-2, HJ-3 5,8 0 0 Čekanice S1, s2, vrt ČK1 podzemní voda město Blatná studna S1, S2, vrt ČK 1 0 0,3 0,3 Studna u Barocha (Lnáře) podzemní voda obec Lnáře studna S 0 0,2 0,2 Holušice -vrt S1 - ČS - dávkovací Čerpadlo podzemní voda město Sedlice vrt S Mužetice - studna S1 podzemní voda město Sedlice studna S1 0 0,2 0,2 Vrt S2 - nenapojený podzemní voda město Sedlice vrt S2 0 0,1 0,1 ÚV Předmíř podzemní voda obec Předmíř vrty P-1, P-3, P-4, P-5, kopaná studna S-1 3,6 0 0 Sedlice - vrt Se1, Se2, HV1 podzemní voda město Sedlice vrt Se1, Se2, HV Úpravna vody Tchořovice podzemní voda obec Tchořovice TV-1 a TCH-1 1,1 0 0 Zdroj: dotazníkové šetření

49 Kanalizační síť (viz mapová příloha č. 5) Tabulka 22: Kanalizace a ČOV v obcích SO ORP Blatná název obce existence kanalizace a ČOV počet obyvatel problémy spojené s napojených na kanalizaci kanalizací Bělčice kanalizace ano smíšená 75 % i neuvedeno neuvedeno dešťová 25 %, ČOV také Bezdědovice ano splašková 50 % nejsou evidovány ČOV ano výjimka (2018) Blatná ano 90 % ČOV má nedostatečnou ČOV - ano kapacitu Bratronice ano smíšená ČOV není neuvedeno výjimka povolena do roku 2021 Březí ano - smíšená 100 % nejsou evidovány Buzice ano 44 % nejsou evidovány Čečelovice ano smíšená neuvedeno výjimka do roku 2015 ČOV není Hajany ano smíšena 100 % nejsou evidovány ČOV není Hornosín ano smíšená neuvedeno nejsou evidovány ČOV není Chlum ano smíšená ČOV není 100 % ne, plán výstavby ČOV na rok 2015 Chobot ano dešťová neuvedeno nejsou evidovány ČOV není Kadov ano smíšená 80 % nejsou evidovány ČOV ano výjimka (2021 Kadov, Lnářský Málkov, Pole, 2019 Vrbno) ČOV není v Mračově Kocelovice ano jednotná 100 % nejsou evidovány ČOV - není Lažánky ano smíšená ČOV není 80 % nejsou evidovány, výjimka do roku 2020 Lažany ano smíšená 100 % výjimka do roku 2016 ČOV není Lnáře ano jednotná 60 % neuvedeno jako problém uveden nutná ČOV pro 200 obyvatel výstavba nové ČOV i kanalizace Lom Lom ano Neradov ne, ale je v plánu vybudovat 100 % 0 % ČOV není, výjimka udělena do roku 2022 Mačkov ano smíšená, ČOV není neuvedeno neuvedeno Myštice ano - dešťová, smíšená, splašková neuvedeno neuvedeno poměr neuveden ČOV není Předmíř ano smíšená neuvedeno nejsou evidovány ČOV v sídlech Předmíř a Metly, v ostatních částech není Sedlice ano 100 % nejsou evidovány Škvořetice není kanalizace ani ČOV část kanalizace se nachází, je ovšem 0 % výjimka povolena do roku 2016 určena pro dešťovou vodu cca 20 % obce Tchořovice ano smíšená neuvedeno výjimka povolena, rok ČOV - není neuveden Uzenice ano jednotná 100 % bez výjimky 49

50 ČOV není Uzeničky ano dešťová ano smíšená ČOV není Záboří ano jednotná ČOV ano Zdroj: dotazníkové šetření % 80 % 70 % 70 % výjimka do roku 2015 neuvedeno Tabulka 23: Stoková síť v obcích SO ORP Blatná Název lokalizace kanalizační stoky - část obce, název Typ Vlastník Počet obyvatel připojených na stokovou síť odvedeno na ČOV Počet obyvatel připojených na stokovou síť do volných výustí Kanalizační stoky, celková délka (km) Stoková síť Bělčice Stoková síť obec Bělčice ,5 Výusť č. 1 a č. 8 Stoková síť obec Bezdědovice ,2 Obecní kanalizace Lažánky VK1 Stoková síť obec Lažánky Stoková síť Blatná Stoková síť město Blatná ,6 Kanalizace Březí Stoková síť obec Březí ,8 Základní stoka Stoková síť obec Čečelovice ,7 Kanalizace Chlum Stoková síť obec Chlum ,2 Kadov Stoková síť obec Kadov ,9 Kanalizace Vrbno Stoková síť obec Kadov ,7 Obec Kocelovice Stoková síť obec Kocelovice ,6 KS Lnáře - do ČOV Stoková síť obec Lnáře ,6 KS Lnáře do vol. Výustí Stoková síť obec Lnáře ,2 Pole VK2 Stoková síť obec Kadov ,9 Předmíř výusť č. 1 Stoková síť obec Předmíř ,6 Stoková síť Sedlice Stoková síť město Sedlice ,7 Kanalizace pro veřejnou potřebu Uzenice Stoková síť obec Uzenice ,2 KS Uzeničky Stoková síť obec Uzeničky ,9 KS Černívsko Stoková síť obec Uzeničky ,6 Kanalizace Záboří Stoková síť obec Záboří ,5 Zdroj: eagri kanalizační stoky Tabulka 24: Čistírny odpadních vod na území ORP Blatná Název ČOV Vlastník Počet obyvatel připojených na ČOV Počet ekvivalentních obyvatel připojených na ČOV (současný stav dle přítoku) Projektované parametry - kapacita, Qd (m³/den) Projektované parametry - kapacita (ekvivalentní obyvatelé) ČOV Bělčice obec Bělčice ČOV Blatná město Blatná ČOV Lnáře obec Lnáře ČOV Sedlice město Sedlice ČOV Záboří obec Záboří Zdroj: eagri kanalizační stoky 50

51 Zásobování plynem (viz mapová příloha č. 5) Většina obcí ve správním obvodu ORP Blatná je plynofikována. Územní rozdělení obcí, ve kterých není zaveden plyn, je poměrně nerovnoměrné. Neplynofikované obce se nacházejí v severovýchodní části správního obvodu. Příčinnou může být absence významnějšího plynovodního rozvodu VTL či VVTL, dále také nízký zájem mezi občany o plynofikaci. Tabulka 25: Plynofikace v obcích a počet obyvatel napojených na plynovod název obce plynofikace obce počet obyvatel napojených na plynovod Bělčice ano (pouze sídlo Bělčice) 80 % Bezdědovice ano 90 % Blatná ano 75 % Bratronice ano 30 % Březí ano 98 % Buzice ano 1 % Čečelovice ano 98,5 % Hajany ano 40 % Hornosín ne 0 % Chlum ano 100 % Chobot ne 0 % Kadov ano 50 % Kocelovice ano 45 % Lažánky ano 55 % Lažany ne 0 % Lnáře ano - Lnáře 80 % Lom ne 0 % Mačkov ano 90 % Myštice ne 0 % Předmíř ne 0 % Sedlice ano 95 % Škvořetice ano 50 % Tchořovice ano 71 % Uzenice ne 0 % Uzeničky ne 0 % Záboří ano 20 % Zdroj: dotazníkové šetření Zásobování elektrickou energií (viz mapová příloha č. 5) Obce jsou zásobeny elektrickou energií, bez významnějších problémů. Zásobování teplem (viz mapová příloha č. 6) Centrálním zásobování teplem je vybavenou pouze město Blatná. Nachází se zde 2 teplofikované lokality, z nichž každá má svůj zdroj tepla. Jedná se o kotelnu Nad Lomnicí, zásobující místí sídliště a kotelnu v ulici Čechova, rovněž zásobující teplem své nejbližší okolí. V obou těchto kotelnách došlo v nedávné době k umístění nových kogeneračních jednotek. S provozem kotelen se nadále počítá. 51

52 Produktovod Severní částí správního obvodu prochází produktovod značený i v politice územního rozvoje. Objektem na produktovodu je objekt zařazení do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami v Bělčicích areál ČEPRA. Produktovod je významným limitem severní části správního obvodu, díky rozsáhlému bezpečnostnímu pásmu. 52

53 počet obyvatel Socio demografické podmínky (souhrnné grafické schéma týkající se demografie je k nahlédnutí v mapových přílohách, viz mapa č. 8,9,10) a) Demografický vývoj vývoj počtu obyvatelstva Počet obyvatel v ORP Blatná jako celku je poměrně stabilní, nedochází k výraznému nárůstu ani poklesu trend stagnace počtu. V jádrové oblasti Blatné došlo k výraznějšímu poklesu počtu obyvatel na počátku 90. let minulého století. Nyní však počet v posledních deseti letech stagnuje. V obcích zázemí Blatné dochází k drobnému nárůstu počtu obyvatel (v posledních 10 letech) jedná se o obce ležící v těsné blízkosti Blatné Chlum, Hajany, Buzice, dále byl zaznamenán více než 10% nárůst v obcích Lažánky a Čečelovice. Významný podíl na této situace výhodná geografická poloha a také vydaná územně plánovací dokumentace. Úbytek počtu obyvatel byl zaznamenán u obcí ležících na hranících ORP a to jak se Plzeňským tak Středočeským krajem nejvíce populačně ztrátovou oblastí je severovýchod (Uzenice, Uzeničky, Myštice, Chobot, Lom) Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Blatná, v jeho jádrové oblasti a zázemí v letech Zdroj: Český statistický úřad veřejná databáze rok ORP Blatná jádro (Blatná) zázemí (ostatní obce) 53