Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení Masokombinát Plzeň s.r.o.

Transkript

1 Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení Masokombinát Plzeň s.r.o. V Praze,

2 Zadavatel: Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor životního prostředí Škroupova 18, Plzeň IČ: Kontakt: Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek technické ochrany životního prostředí Litevská 8, Praha 10 IČ: Kontakt: Č.j.: 5883/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního prostředí Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková, vedoucí oddělení IPPC a EIA Odborný garant: Ing. Jitka Zagorová Vypracoval: Ing. Danica Slaná Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007

3 Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č Přímo spojené činnosti STANOVISKO K ŽÁDOSTI NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ Ovzduší Voda Hluk, vibrace a neionizující záření Nakládání s odpady Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí Hospodárné využití surovin a energie Opatření pro předcházení haváriím Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Další podmínky Kontrola a monitorování Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ STANOVENÍ BAT SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT Použití nízkoodpadové technologie Použití látek méně nebezpečných Podpora zhodnocování a recyklace látek Srovnatelné procesy Technický pokrok Charakter, účinky a množství emisí Datum uvedení zařízení do provozu Doba potřebná k zavedení BAT Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 23

4 1. Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení: Provozovatel zařízení: Adresa sídla: Jatka Plzeň IČ: Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: Umístění zařízení: 2. Údaje o zařízení Masokombinát Plzeň s.r.o. Jateční 47, Plzeň 6.4. a) Žádost podle 42 zákona č. 76/2002 Sb. Plzeňský kraj, k. ú. Plzeň Parcelní čísla: viz příloha č. IV.3 žádosti o vydání IP 2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 Jatecká činnost hovězí a vepřová porážka o kapacitě 380 t/den Příjem zvířat a jejich předporážkové ustájení, porážení, vykrvení, stahování kůží, odstraňování hlav a kopyt u hovězího dobytka. U prasat následuje paření, odstraňování chlupů a paznehtů, opalování a místření kruponů. Dalšími operacemi jsou vykolení, půlení a následné chlazení. vepřová porážka hovězí porážka manipulace dráhy rychloschlazovny chladírny pomocné jateční provozy (kožárna místření, vážení, nasolování a skladování kuponů, střevárna manipulace s trávícím traktem) 2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 Masná výroba sušení trvanlivých masných výrobků kapacita 20 t/den výroba tepelně opracovaných masných výrobků (fritování) kapacita 7 t/den výroba škvařeného sádla kapacita 3 t/den výroba technického oleje kapacita 1,5 t/den Kotelna 3 x středotlaký parný kotel typu Slatina VSP Nízkotlaká kotelna v zámečnické dílně nízkotlaká kotelna osazená plynovým horkovodním kotlem o výkonu 153 kw Výroba krmiv pro zvířata v zájmovém chovu o kapacitě 500 t/rok výroba krmiv pro zvířata z odpadu 3. kategorie. Ve výrobně se nachází: odpařovací kotel, řezačka, míchačka 4

5 Sušárna salámů vyvíječ kouře, 4 x sušící jednotka na sušení trvanlivých masných výrobků, médium je teplá voda Sušení trvanlivých masných výrobků 4 x sušící jednotka, balící stroj Multivac Myčka dopravních prostředků k přepravě jatečních zvířat Lapač tuku s hrubým předčištěním odpadních vod čištění odpadních vod z technologií výroby před vstupem do veřejné kanalizace Regulační stanice pro rozvod plynu objekt sloužící k redukci tlaku plynu Trafostanice 2 ks olejových transformátorů Kompresorová stanice výroba stlačeného vzduchu 3 vzduchové kompresory Schneider a vzduchová nádrž Skladování sklad u trafostanice skladové prostory u kompresorové stanice skladové prostory u zámečnícké díolny Výroba fritovaných masných výrobků tvarovací zařízení, moučnící zařízení, zařízení suchého a mokrého obalu, smažící linka, 2 x varná komora KUM, varná komora VEMAG Výroba sádla a technického oleje 2 x řezačka RM 3 000, 3 x parní duplikátorový kotel l, 2 x čerpadlo na čerpání sádla, 6 x nádrž na vyškvařené sádlo, odstředivka na lůj, ztužovač sádla, balička sádla Mytí nádob myčka Pöbeg Chlazení šroubový kompresor York, 3 x pístový kompresor NF, pístový kompresor 4VD ČKD, 3 x čpavkové čerpadlo, expanzní nádrž o objemu l, odlučovač oleje, 2 x sběrač kapalného čpavku, čpavkové rozvody a odpařovací kondenzátor Zámečnická dílna objekt pro pracovníky provádějící udržovací, servisní a preventivní práce Bouraní a balení masa velká půlící pila, bourárenský pás, malá půlící pila, ruční půlící pila, stahovačka kůží Weber, kotletovačka, kostkovačka 2.3. Přímo spojené činnosti manipulace se zvířaty etiketování a kartonování masných výrobků expedice masa sanitace nakládání s VŽP 5

6 autodoprava technologie mytí, desinfekce, dezinsekce, deratizace laboratorní činnost nakládání s odpadními vodami zpracování vnitřností a usní nakládání s odpady skladování 3. Stanovisko k žádosti Na základě požadavku, č. j. ŽP/197/07, ze dne , jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti Masokombinát Plzeň s.r.o. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. K žádosti nebylo doloženo: povolení k vypouštění předčištěných vody do kanalizačního řadu. 6

7 4. Návrh závazných podmínek provozu zařízení Termín plnění podmínek IP je stanoven od nabytí právní moci IP, pokud není uvedeno v textu jinak Ovzduší a) Kotelna velký stacionární zdroj znečišťování ovzduší 3 x parní středotlaký kotel typ Slatina VPS 2 500, o jmenovitém výkonu 3 x kw, výrobce je Sigma Slatina k.p. Brno. Rok výroby Kotle K1 a K2 je 1988 a kotle K3 je Tabulka Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Návrh závazného limitu * CO mg/m Kotel K1, K2 NO x a K3 (jako NO 2 ) mg/m SO 2 mg/m 3 35 * dle nařízení vlády č. 352/2002 Sb., pro referenční obsah kyslíku 3 % Měřící místa pro měření emisí na kotlích jsou umístěna v kouřovodu za příslušným kotlem před vstupem spalin do komínu. Emisní limit SO 2 pro kotel č.1 a č.2 je stanoven i pro spalování zemního plynu, nebylo doloženo, že dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu (podle 6 odst. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb.). Provozovatel zajistí autorizované měření emisí u kotle jedenkrát za rok. b) Nízkotlaká kotelna v zámečnické dílně malý stacionární zdroj znečišťování ovzduší 1 x plynový horkovodní kotel o výkonu 153 kw. Poznámka: Povinnosti malých spalovacích zdrojů vyplývají z 12 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší a nařízení vlády č. 352/2002 Sb. c) Jatka střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší Odsavač par z pařící lázně nevyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší (procesní ohřev) Pařící vana na začátku bourací linky, kde dochází ke spaření zvířecích těl horkou vodou před zpracováním. Nad vanou je odsavač par, který odtahuje okolní vzduch do ovzduší. Tabulka Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Návrh závazného limitu* NH 3 mg/m 3 50 (při hmotnostním toku > 500 g/h) Pařící vana VOC** mg/m 3 50 TZL mg/m (hmotnostní tok < 2,5 kg/h) 150 (hmotnostní tok > 2,5 kg/h) * dle vyhlášky č. 356/2002 Sb., ** vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) 7

8 Provozovatel zajistí kontrolní autorizované měření emisí odsavače par z pařící lázně, na základě předložených výsledků budou stanoveny podmínky měření a bude provedena kategorizace zdroje. Termín: navrhne provozovatel 1) Provozovatel stanoví koncentraci pachových látek dle vyhlášky č. 362/2006 Sb. Termín: do d) Sušárna salámů nevyjmenovaný stacionární zdroje znečišťování ovzduší (procesní ohřev) 4 ks sušících jednotek, médium je teplá voda, vyvíječ kouře. 2) Provozovatel stanoví koncentraci pachových látek dle vyhlášky č. 362/2006 Sb. Termín: do e) Lapač tuku s hrubým předčištěním odpadních vod ostatní střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší Technologie produkující odpadní vody v množství větším než 50 m 3 /den 3) Provozovatel stanoví koncentraci pachových látek dle vyhlášky č. 362/2006 Sb. Termín: do f) Výroba krmiv z vedlejších produktů porážky nevyjmenovaný střední technologický zdroj znečišťování ovzduší 4) Provozovatel stanoví koncentraci pachových látek dle vyhlášky č. 362/2006 Sb. Termín: do g) Fritéza nevyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší 5) Budou dodržovány následující emisní limity a podmínky Tabulka Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Návrh závazného limitu * VOC** mg/m 3 50 Fritéza TZL mg/m (hmotnostní tok < 2,5 kg/h) 150 (hmotnostní tok > 2,5 kg/h) * dle vyhlášky č. 356/2002 Sb., ** vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) Provozovatel zajistí kontrolní autorizované měření emisí fritézy, na základě předložených výsledků budou stanoveny podmínky měření a bude provedena kategorizace zdroje. Termín: navrhne provozovatel 4.2. Voda Odpadní vody Odpadní vody z provozu jateční porážky, z výroby masných produktů a vody splaškové jsou svedeny na lapač tuku (mechanickou ČOV), kde jsou předčištěny a následně jsou svedeny do veřejné kanalizace, která je zakončena městskou ČOV. 8

9 V roce 2006 byla provedena rekonstrukce mechanické ČOV. Původní česle byly vyměněny, byl upraven přístup k česlím. Momentálně je po rekonstrukci v zkušebním provozu. Po skončení a vyhodnocení zkušebního provozu budou Vodárnou Plzeň a.s. stanoveny nové limity Kanalizačního řádu. Poznámka: Podle 18 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích, musí mít odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, povolení vodoprávního úřadu. V žádosti se nenachází povolení k vypouštění předčištěných vody do kanalizačního řadu s limity pro zkušební provoz. Provozovatel zažádá o povolení k vypouštěni předčištěných vody do kanalizačního řadu v ukazatelích daných kanalizačním řádem. Provozovatel používá čistící a desinfekční přípravky na bázi chloru. Navrhujeme doplnění pravidelného sledování AOX v odpadních vodách. Srážkové vody Dešťové vody jsou odváděny do dešťové kanalizace, která následně ústí do veřejné kanalizace. Odběr pitné vody Pitná voda je do zařízení dodávána z veřejného městského vodovodu. Dodavatelem pitné vody na základě smlouvy je společnost Vodárna Plzeň a.s Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk 1) Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v nařízení č. 148/2006 Sb. Denní doba 50 db (6,00 až 22,00) Pro noční dobu 40 db (22,00 až 6,00) 2) Prokázat plnění nejvyšší přípustné hodnoty hluku a to buď měřením hluku nebo vypracováním hlukové studie. V návaznosti na výsledky vypracovat postup omezování hladiny hluku ve venkovním chráněném prostoru. Termín: navrhne provozovatel Poznámka: Nebylo provedeno měření hluku. Zařízení Jatka Plzeň se nachází v průmyslovém areále. Stížnosti nejsou zaznamenány. b) Vibrace Nerelevantní. c) Neionizující záření Nerelevantní. 9

10 4.4. Nakládání s odpady V rámci řízení o IP bude vydán souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Předmětem nakládání s odpady bude jejich třídění, shromažďování a předávání oprávněné osobě k další úpravě, využití nebo odstranění. 1) Nakládáno bude s následujícími odpady: * Nechlorované hydraulické minerální oleje * Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje * Kaly z odlučovačů oleje * Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje * Jiné emulze * Papírové obaly * Plastové obaly * Kovové obaly * Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami * Olejové filtry * Brzdové kapaliny * Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky * Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC), hydrofluorouhlovodíky (HFC) * Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly až ) * Olověné akumulátory * Odpady obsahující ropné látky * Odpady obsahující jiné nebezpečné látky * Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky * Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Poznámka: Vydáním IP bude nahrazeno Rozhodnutí o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem vydané Magistrátem města Plzně, č.j. ŽP/3149/02-Maj, ze dne , a Rozhodnutí o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem vydané Magistrátem města Plzně, č.j. ŽP/2632/05-Maj, ze dne Tyto souhlasy jsou pro společnost Masokombinát Plzeň s.r.o. a ne přímo pro zařízení Jatka Plzeň. Doporučujeme na ústním jednání o žádosti upravit seznam odpadů podle potřeb zařízení Jatka Plzeň. 10

11 Provozovatel má rovněž Rozhodnutí o udělení souhlasu k upuštění od třídění a odděleného shromážďování odpadů, č.j. ŽP/2920/05-Ku, ze dne , podle kterého odpady , , , , , jsou dle převládajícího druhu odpadu zařazeny pod kód č Směsné obaly. Rozhodnutí je pro celou společnost Masokombinát Plzeň s.r.o. a ne jen pro zařízení Jatka Plzeň. Doporučujeme nenahrazovat odpady ze skupiny odpadem V případě zařazení odpadu bude potřebovat provozovatel souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování. 2) Provozovatel je povinen nakládat s vedlejšími živočišnými produkty (VŽP) vznikajícími při porážce hovězího a vepřového dobytka dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, v platném znění. 3) Provozovatel bude nakládat s VŽP podle dokumentu Standardní operační postup č. 3 Vedlejší živočišné produkty, schváleného KVS Plzeňského kraje, kde bude vyjmenován materiál VŽP, který vzniká v zařízení a jeho zatřídění do jednotlivých kategorií Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti Tři měsíce před plánovaným ukončením provozu bude KÚ Plzeňského kraje, OŽP předložen plán sanace zařízení Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí Poznámka: Integrovaným povolením budou schváleny Provozní řád středního zdroje znečišťování ovzduší (lapač tuku s hrubým předčištěním odpadních vod). Provozní řád bude zpracován na základě 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. a 4 odst. 2 vyhlášky č. 615/2006 Sb. ve smyslu přílohy č. 10 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. Dále bude schválen Provozní řád velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší (kotelna), včetně opatření k zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší (dále jen provozní řád) dle 11 odst. 2 zákona č. 86/2002Sb Hospodárné využití surovin a energie 1) Sledovat 1 x měsíčně specifické spotřeby energie a vody (vztaženo na t produkce). O výsledcích vést dokumentaci a jedenkrát ročně provést vyhodnocení. V případě zvyšování spotřeb energie a vody navrhnout a realizovat opatření po dohodě s KÚ Plzeňského kraje, OŽP. 2) Provozovatel bude plnit průběžně opatření, která povedou k úsporám energie a vody. Vyhodnocení bude předkládat v roční závěrečné zprávě o plnění podmínek IP KÚ Plzeňského kraje, OŽP Opatření pro předcházení haváriím Provozovatel předložil Havarijní plán zpracovaný podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., který bude vydán v rámci řízení o vydání IP. 11

12 Provozovatel nemá zaveden systém EMS (EN ISO ). 1) Chemické látky a přípravky, které mají nebezpečnou vlastnost, žíravost nebo jsou toxické, budou skladovány tak, aby bylo zabráněno jejich úniku (sklady těchto látek budou uzavřeny a vybaveny záchytnými jímkami). Přípravky na bázi kyselin a zásad nesmí být skladovány společně. 2) Provozovatel prokazatelně zajistí 1 x ročně školení svých zaměstnanců v oblasti ŽP. Poznámka: Jako chladící médium je používán amoniak (3 t). Strojovna chlazení je vybavena bezodtokou centrální sběrnou jímkou pro čpavkovou vodu nebo oleje a podlaha je spádovaná také do této jímky. 3) Opatřit systém chlazení vhodnými bezpečnostními prvky. Zhodnotit možnost instalace stabilních čpavkových čidel propojených na akustickou signalizaci. Termín: navrhne provozovatel 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu Podmínky nejsou stanoveny Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Podmínky nejsou stanoveny Další podmínky Podmínky nejsou stanoveny Kontrola a monitorování Kontrola dodržování emisních limitů: CO, NO x, SO 2 u zdroje kotelna (kap vyjádření) VOC, NH 3, TZL u zdroje jatka (kap vyjádření) VOC, TZL u zdroje fritéza (tab vyjádření) ukazatele dle povolení u vypouštěné odpadní vody (kap vyjádření) Další kontroly a monitoring: pachové látky (kap 4.1. vyjádření) Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: - předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP KÚ Plzeňského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, k běžného roku, - ohlásit KÚ Plzeňského kraje plánovanou změnu zařízení, - neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí. 12

13 5. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení KÚ Plzeňského kraje byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: Rada Plzeňského kraje, ze dne bez připomínek Magistrát města Plzně, odbor životního prostředí, č.j. OŽP/3700/07, ze dne KVS pro Plzeňský kraj, č.j. VET/1290/07, ze dne bez připomínek KHS Plzeňského kraje, odbor životního prostředí, č.j /24/2007, ze dne Vypořádání s připomínkami Magistrátu města Plzně: 1. Vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je nutno uvést do souladu s požadavky platného kanalizačního řádu (vody, které k dodržení nejvyšší přípustné míry znečištění dle KŘ vyžadují předchozího čištění, mohou být do kanalizace vypouštěny jen s povolením VPÚ) 2. V současné době je uvedený producent veden v kanalizačním řádu jako producent kategorie A, bez platného povolení VPÚ 3. Platnost současného Kanalizačního řádu pro kanalizaci statutárního města Plzně je časově omezena do Další podmínky vypouštění odpadních vod jednotlivých producentů (případné požadavky na vybudování dalšího předčisticího zařízení) bude provozovatel kanalizace projednávat s producentem před odsouhlasením nového kanalizačního řádu Zohledněno v kapitole 4.2. vyjádření. Vypořádání s připomínkami KHS Plzeňského kraje: Požadujeme návrh žádosti Integrované povolení společnosti Masokombinát Plzeň s.r.o. pro zařízení Jatka Plzeň v souladu s vyhláškou č. 554/2002, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění, doplnit kapitolu 8.3 o hlukové posouzení (hluková studie, měření), které zhodnotí hluk z provozu zařízení vzhledem k nejbližšímu chráněnému venkovnímu prostoru staveb. V žádosti o integrované povolení (kapitola 8.3 Zdroje hluku) jsou v tabulce uvedeny hladiny akustického výkonu na hranici areálu pro roky 2005, Tyto hodnoty nejsou podloženy výpočtem (hluková studie) ani měřením hluku (je zde zmíněno, že hladina hluku nebyla v minulosti měřena). Dokumentace neobsahuje hlukové posouzení nebo měření hluku, které by dokázalo dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve smyslu nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zohledněno v kapitole 4.3. vyjádření. 13

14 6. Stanovení BAT Porovnání bylo provedeno s Final Draft BREF O nejlepších dostupných technologiích v průmyslu potravin, nápojů a mléka z června 2005 (Bref I) a dále s materiálem BREF O nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty návrh z května 2005 (Bref II). Tabulka 6.1. Plnění jednotlivých ukazatelů BAT Předmět porovnání Technologie jatek Technologie jatek Technologie jatek Technologie jatek Technologie jatek Technologie jatek Technologie jatek Technologie jatek Technologie jatek Voda Voda Technologické nebo technické řešení v zařízení Zvířata jsou ustájena před porážkou v budově stájí Zvířata stráví na jatkách max. 12 hodin a nejsou na jatkách krmena Vepřové kusy jsou omráčeny pomocí elektrického proudu elektrickými kleštěmi Sprchování prasat je prováděno. Jsou užívány standardní rozprašovače Jatečné trupy prochází myčkou půlek Provádí se pomocí škrabek. Provádí se i suchý úklid podlah stájí Pro vykrvení se používá dutý zapichovací nůž Provádí se Paření je prováděno v mechanické pařící vaně naplněné vodou V provozu jsou 2 vodoměry Trysky jsou používány v odštětinovacích strojích Nejlepší dostupná technika Příjem a ustájení zvířat v uzavřených prostorách Přerušit krmení 12 hodin před porážkou (Bref II 5.2.1) Omračování prasat oxidem uhličitým (Bref II ) Sprchování prasat v suchých a horkých dnech úspornými tryskami s časovým řízením (Bref II 5.2.1) Žádný a minimální oplach jatečních trupů (Bref II 5.1.5) Suchý sběr odpadu z podlah (Bref II 5.2.1) Používání dutých nožů (Bref II ) Ořezání veškerého materiálu z kůží, neurčeného pro činění, okamžitě po stažení zvířete; pokud existuje výstup pro zhodnocení odřezků Pařící tunel ve visu (Bref II 5.2.1) Instalace měření spotřeby vody (Bref I 5.1.3) Použití trysek pro přívod vody (Bref II 5.2.1) Porovnání a zdůvodnění rozdílů Jiná technologie v ČR běžná. V souladu s BAT Částečně v souladu s BAT Jiná technologie v souladu s BAT 14

15 Voda Voda Voda Voda a čištění Voda a čištění Voda a čištění Voda a čištění Voda a čištění Voda a čištění Voda a čištění Chlazení Chlazení Chlazení V zařízení nejsou opakovaně používány žádné vody Suché vyprazdňování žaludků je prováděno Korpusy prasat nejsou sprchovány před jejich zchlazením v chladícím tunelu Nákladní automobily se čistí pomocí seřiditelné vysokotlaké vodní pistole Flotace není prováděna Nákladní automobily se čistí pomocí seřiditelné vysokotlaké vodní pistole, ovládané spouští Pro první čištění žlabu pro sběr krve je používána stěrka Všechny odpady jsou vybaveny síty, zabraňujícími vniknutí materiálů do odpadní vody Používá se nepřetržitý suchý a segregovaný sběr vedlejších produktů podél celé porážecí linky. Suchý sběr odpadu z podlahy je prováděn pomocí škrabek Automatické dávkování čistících činidel do čistící linky Pro chlazení je zaveden systém řízení a regulace Spínače nejsou, dveře jsou zavírány gumovými žaluziemi Rekuperace se nevyužívá Opakované použití studené vody v odštětinovacích strojích (Bref II 5.2.1) Suché vyprazdňování žaludků (Bref II 5.2.1) Nesprchování korpusů prasat před vstupem do chladícího tunelu (Bref II 5.2.1) Dodávat vodu na čištění s regulovaným tlakem (Bref I 5.1.3) Předčištění odpadní vody flotací (Bref II 5.1.5) Úklidové hadice s ruční spouští (Bref II 5.1.1) Použití stěrky pro první čistění sběrného žlabu na krev (Bref II 5.2.1) Použití prvotního mechanického čistění (Bref II 5.1.5) Suché čištění (Bref II 5.1.1) Řízení a snížení na minimum spotřebovaného množství vody a detergentů (Bref II 5.1.1) Systém řízení chlazení (Bref II 5.1.1) Mikrospínače zavírání dveří chladících komor (Bref II 5.1.1) Rekuperace tepla ze strojoven chlazení (Bref II 5.1.1) Není v souladu s BAT Není v souladu s BAT Jiná technologie částečně v souladu s BAT Není v souladu s BAT 15

16 Chlazení Energie Energie Jako chladivo je využíván čpavek Pařící lázeň není izolovaná ani krytá. Nad vanou jsou odsavače par Parní a horkovodní potrubí je izolováno Zabránit emisím látek, které poškozují ozónovou vrstvu tím, že se např. nepoužívají jako chladiva halogenované sloučeniny (Bref I ) Izolace pařící lázně a regulace hladiny vody v těchto nádržích (Bref II 5.2.1) Provedení izolace potrubních rozvodů (pára, voda, stlačený vzduch, u čpavkového chlazení) (Bref II 5.1.1) Není v souladu s BAT Energie Používá se Zářivkové osvětlení Energie Používá se Vypínání zařízení, pokud není potřebné (Bref I ) Energie Používají se (kondenzátor chlazení, sypačka koření) 7. Souhrnné hodnocení BAT Frekvenční měniče otáček (Bref I ) 7.1. Použití nízkoodpadové technologie Zařízení produkuje odpady, které souvisejí s jeho výrobním zaměřením. Z jateční výroby vzniká velké množství vedlejších živočišných produktů (materiál I., II. a III. kategorie), které jsou pod pravomocí veterinárních předpisů. Hledisko je plněno 7.2. Použití látek méně nebezpečných Ve výrobě jsou používány chemické látky a přípravky v množství nezbytně nutném. Doporučuje se postupně nahradit desinfekční prostředky na bázi aktivního chlóru z důvodů zvyšování hodnoty AOX v odpadních vodách šetrnějšími prostředky. V centrálním chladícím systému je používán jako chladivo čpavek (3 t). Při manipulaci s nebezpečnými látkami a přípravky budou dodržovány zásady pro bezpečné nakládání a jednotlivé činnosti v rámci nakládání s nebezpečnými látkami nebo přípravky budou prováděny dle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. Hledisko bude plněno. Řešeno v kapitole 4.2. a 4.8. vyjádření. 16

17 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek Odpady, které vznikají, jsou tříděny, odděleně shromažďovány podle charakteru odpadu v nádobách, kontejnerech a předávány na základě smluvního vztahu ke zneškodnění nebo následnému využití oprávněným osobám. Pro splnění kritérií BAT je třeba, aby provozovatel průběžně hodnotil možnosti regenerace a recyklace surovin, meziproduktů a odpadů a podle výsledků tyto možnosti využíval. Provozovatel bude dodržovat Standardní operační postup č. 3 Vedlejší živočišné produkty, schváleného KVS Plzeňského kraje, ve kterém je popsáno nakládání s vedlejšími živočišnými produkty. Hledisko je plněno 7.4. Srovnatelné procesy Z hlediska porovnání srovnatelných procesů je zařízení Jatka pro porážku vepřových a hovězích jatečních zvířat vybaveno standardní technikou zařízení: JATKA Příjem zvířat a předporážkové ustájení zvířata jsou před porážkou ustájena ve stájích. Doba ustájení by neměla přesáhnout 12 h. Doba ukončení krmení zvířat maximálně 12 hodin před porážkou vede ke snížení nestráveného obsahu jejich žaludků, snížení množství hnoje (BREF Jatka, kap ). Zvířata jsou napájena. Prasata jsou v teplém počasí sprchována. Před porážkou jsou sprchována v naháněcí uličce. Porážka Dobytek je veden kus po kusu do omračovacího kotce, který brání zvířeti v pohybu. Prasata jsou omračována elektrickým proudem po dobu 5 s při použití nůžkových kleští. Skot se před vykrvením omračuje s použitím pneumatické omračovací pistole, což je standardní technika. Vykrvení omráčených zvířat je zahájeno co nejrychleji po omráčení a je prováděno tak, aby přineslo rychlé, vydatné a úplné vykrvácení. Používání dutých nožů při získávání potravinářské krve je BAT. Provozovatel provádí vykrvení pomocí dutého zapichovacího nože, kdy krev stéká přímo do nerezové vymíchávačky, kde dojde k jejímu vymíchání a poté se přečerpává do připravených nádob. Technická krev, která se používá pro krmné účely, by měla být odvážena do 24 hodin na kafilérii. Krmná krev je odvážena denně neprodleně ve stavu po vychlazení. U vepřové porážky následuje paření v mechanické pařící vaně (BREF Jatka, kap ). Dále následuje odštětinování s následným opalováním plynovými hořáky. BAT odštětinovač s plynovým opalováním. Opalovací hořáky je potřebné nastavit tak, aby odpadní plyny zůstávaly v reakční zóně dle možností 1 s minimálně pak 0,5 s. Teplota v reakční zóně má dosahovat hodnotu C. Opalování je prováděno pomocí dvou ručních plynových hořáků. Kůže je stahována bubnovým stahovačem. Bourárna dělení masa na bourárenském páse v nerezovém provedení za použití ručního a strojního nářadí. Odpovídá BAT. Chlazení Po rozpůlení jsou půlky oplachovány nízkotlakou pitnou vodou a následně jsou umístěny do rychlozchlazoven hovězích půlek a chladírny vepřových půlek. Obvyklá doba chlazení v těchto zařízeních je pro trupy prasat 12 až 24 hodin, 24 až 48 hodin pro hovězí půlky. Zchlazené trupy jsou v zařízení skladovány max. 2 dny. Jako chladivo je používáno ekologicky šetrné chladivo (čpavek). Pro chlazení je zaveden systém řízení a regulace. Zpracování krve Krev je zachycována ve vykrvovacích vanách na každé z porážek a je odvážena cisternami k likvidaci. Krev usazená u dna a na stěnách van se smývá přímo do kanalizace připojené k čistírně odpadních vod. Dno žlabů je opatřeno dvěma výpustmi, jedné pro krev a druhé pro odpadní vodu. Technologická krev se nezpracovává, a proto není 17

18 ochlazovaná ani chlazená. Krev se přepravuje v izolovaných nádobách a je odvážena denně. Krev pro výrobu je odvážena neprodleně ve stavu po vychlazení (není horká). Pachový filtr na nádržích s krví není používán. Hledisko je plněno MASNÁ VÝROBA Při výrobě masných výrobků používá provozovatel standardní jednotkové operace, které odpovídají BREF kap Při uzení dosahovat úrovně emisí VOC do ovzduší pod 50 mg/m 3 (BREF kap ). Hledisko je plněno Technický pokrok Z údajů v žádosti vyplývá, že je technický pokrok respektován. Zařízení je vybaveno technologickými celky odpovídajícími současným trendům s ohledem na přísné hygienické a veterinární podmínky provozu, vyvolané novými legislativními požadavky. Při výrobě je využíváno automatického řízení procesů technologie. Hledisko je plněno 7.6. Charakter, účinky a množství emisí a) Emise do ovzduší Hlavním zdrojem emisí do ovzduší je kotelna velký zdroj znečišťování ovzduší. NO x, SO 2, CO kotelna NH 3, TZL, VOC jatka, odtah z pařící vany VOC, TZL fritéza Pachové látky jatka, udírny, výroba krmiv z vedlejších produktů porážky a mechanická ČOV Hledisko je plněno. Pachové látky jsou řešeny v kap vyjádření. b) Emise do vody V odpadních vodách jateckého a masného průmyslu je nutné eliminovat především tuky, exkrementy, krev a obsah čistících a desinfekčních prostředků. Zdrojem emisí do vody je vykládka zvířat, ustájení, vykrvení, paření a ožehování prasat, vyjímání a zpracování vnitřností, čištění nástrojů, výrobních prostor, stájí, vozidel, nádob a kontejnerů. Odpadní vody neobsahují zvlášť nebezpečné závadné látky ve smyslu přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb. BAT technologické odpadní vody jsou jímány přímo u zdroje a rozdělené dle stupně znečištění. Provozovatel odpadní vody z provozu jateční porážky, z výroby masných produktů a vody splaškové svádí na mechanickou ČOV, kde jsou předčištěny na lapači tuku s hrubým předčištěním vod a následně svedeny do veřejné kanalizace, která je zakončena městskou ČOV. Uplatňuje se princip předčištění odpadní vody. BAT předčištění odpadní vody pomocí flotace. Provozovatel flotaci nevyužívá. S odpadní vodou ze střevárny (až 30 % celkového znečištění) je třeba nakládat jako s kejdou. Provozovatel segreguje srážkovou vodu, kterou nepředčišťuje na lapači tuku s hrubým předčištěním odpadních vod. 18

19 Ze všech tekutých odpadů pocházejících z provozu jatek má krev největší dopad na hodnoty CHSK Cr. Zachycování krve je nejúspěšnější způsob snižování kontaminace odpadní vody na jatkách. (BREF Jatka, kapitola ). Nakládání s krví je v souladu s BAT. V BREFu Jatka, kap je BAT nepoužívání nebo snížení používání čistících a dezinfekčních prostředků obsahujících aktivní chlor. Přípravky obsahující chlor mohou produkovat nebezpečné halogenované organické látky a chlorované uhlovodíky, které mohou oslabit nebo narušit anaerobní zpracování materiálů v odpadní vodě. Vzhledem k tomu, že provozovatel používá čistící a desinfekční prostředky na bázi aktivního chlóru, doporučujeme sledovat obsah AOX ve vypouštěných odpadních vodách a omezit používání přípravků na bázi aktivního chlóru. Hledisko je plněno částečně c) Emise hluku, vibrací a neionizujícího záření Zdrojem hluku je doprava a z provozu zařízení zejména vykládka, ustájení a porážka zvířat, výroba masných výrobků, strojovna chlazení a ventilátory. Hluk způsobený provozem a dopravními prostředky se vyskytuje zejména v denních hodinách. Hledisko nelze zohlednit Hledisko vibrací a neionizujícího záření nerelevantní Datum uvedení zařízení do provozu Není známo, kdy byla jatka uvedena do provozu, provozovatel je provozuje od roku V roce 2006 byla provedena rekonstrukce objektu pro čištění odpadních vod Doba potřebná k zavedení BAT Zařízení je provozováno v souladu s právními předpisy ČR. Zařízení bylo průběžně modernizováno. Používaná technologie odpovídá BAT. Alternativní úpravy lze očekávat v závislosti na požadavcích trhu a legislativy. BAT týkající se spotřeby vody a energie doporučujeme realizovat s ohledem na jejich ekonomickou dostupnost Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Spotřeba, druh a množství použitých surovin se řídí technologickými předpisy. Jejich dodržování je v zájmu zachování kvality výrobku nezbytné. Spotřeba vody Průměrná spotřeba vody v litrech na tunu produkce jatek je 5 150, BREF Jatka (Tab. 3.1 a 3.) uvádí spotřeby vody v rozmezí l/t. Není možné porovnání daného provozu s dokumentem BREF, protože provozovatel neuvádí spotřebu vody na t produkce jatek, ale na celý provoz. Je možné porovnání měrné spotřeby vody se srovnatelnými zařízeními, které taky uvedli množství celkové spotřeby vody. 19

20 Tabulka Porovnání měrného objemu spotřeby vody Výroba 2004 l vody/ t produkce 2005 l vody/ t produkce 2006 l vody/ t produkce Jatka Plzeň neuvedeno Zařízení stejného výrobního zaměření neuvedeno Zařízení stejného výrobního zaměření Zařízení stejného výrobního zaměření neuvedeno neuvedeno Měrná spotřeba vody byla v roce 2006 nižší. Porovnání měrných spotřeb vody se zařízením srovnatelného výrobního zaměření a kapacity výroby je pro provozovatele uspokojivé. Hledisko je plněno Spotřeba energie Provozovatel nemá vypracovaný Energetický audit. V žádosti bylo uvedeno, že se audit provádí a bude dodán v průběhu řízení. Je využíván zemní plyn jako ekologicky šetrné palivo. Provozovatel průběžně zrealizuje opatření, která mu budou doporučená v energetickém audite. Hledisko je plněno Spotřeba surovin Hlavní surovinou pro výrobu je jateční dobytek (prasata a skot). Vedlejšími vstupy jsou obalové materiály, voda, desinfekční prostředky. Hlavní energetické vstupy do zařízení jsou elektrická energie, voda a zemní plyn. Hledisko je plněno Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum Požadavek prevence je obecně plněn striktním dodržováním technologie. Opatření zavedená k omezení celkových dopadů na životní prostředí a omezení rizik s nimi spojených: optimalizace dávkování čistících prostředků optimalizace osvětlení automatické řízení teplot v chlazených prostorách tlakové čištění provozu Doporučené BAT, které lze využít k omezení celkových dopadů na životní prostředí a omezení rizik s ním spojených: instalace detekčního zařízení a akustické signalizace pro případ úniku čpavku řízený monitoring energie využití rekuperace tepla využití ekologických šetrných prostředků k sanitaci zařízení 20

21 žlaby na odtok krve z celé porážkové linky zavedení systému Monitoring&Targeting certifikace EN ISO (EMS) Všechna tato opatření vedou k omezení celkových dopadů emisí a rizik na ŽP. Je třeba zvážit i jejich dostupnost nejen z hlediska ekonomické náročnosti a hledat alternativu. Hledisko je plněno Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí V souladu s 39 zákona č. 254/2001 Sb., je zpracován Havarijní plán podle vyhlášky 450/2005 Sb. Zaměstnanci jsou pravidelně školeni v oblasti nakládání s odpady, školení/výcvik je zaměřen zejména na důsledné třídění odpadů, předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství, správné způsoby nakládání s odpady. K žádosti byl doložen i protokol o nezařazení podle zákona č. 59/2006 Sb. Hledisko BAT bude splněno při splnění podmínek navržených v kapitole 4 vyjádření. 21

22 8. Seznam použité legislativy Final Draft BREF O nejlepších dostupných technologiích v průmyslu potravin, nápojů a mléka z června BREF O nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty návrh z května 2005 Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Vyhláška č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování Vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 22

23 9. Seznam použitých zkratek BAT BREF ČOV EMS IP KHS KÚ KVS OŽP TOC TZL VOC VŽP ŽP nejlepší dostupná technika referenční dokument o nejlepších dostupných technikách čistírna odpadních vod Enviromental Management System integrované povolení krajská hygienická stanice krajský úřad krajská veterinární stanice odbor životního prostředí uhlík obsažený v těkavých organických sloučeninách tuhé znečišťující látky těkavé organické látky vedlejší živočišné produkty životní prostředí 23