Multioborová analýza současného stavu péče. o předčasně narozené děti v ČR PRAHA koordinátor analýzy: České zdravotnické fórum, o.p.s.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Multioborová analýza současného stavu péče. o předčasně narozené děti v ČR PRAHA 2014. koordinátor analýzy: České zdravotnické fórum, o.p.s."

Transkript

1 Multioborová analýza současného stavu péče o předčasně narozené děti v ČR PRAHA 2014 koordinátor analýzy: České zdravotnické fórum, o.p.s.

2 Obsah Úvod... 3 Pohledem lékaře... 5 Klasifikace novorozenců... 5 Důvody rostoucí míry nezralosti... 6 Kontext předčasného porodu:... 6 Perinatální zátěž a dlouhodobá morbidita... 7 Nezbytnost dlouhodobého sledování... 8 Stav současné péče o PND v ČR... 9 Akční plán rozvoje neonatologické/pediatrické péče Souhrn medicínské části analýzy Pohled dětského klinického psychologa I. Současný stav péče o PND a jejich matky v době hospitalizace po narození Péče zaměřená na vývoj developmental care Pět důležitých kategorií DC Možné důsledky nedostatečné péče zaměřené na vývoj (developmental care) na JIRPN a odděleních intermediární péče II. Současný stav péče o PND po propuštění do domácí péče Současné možnosti psychologické péče o PND s vývojovými problémy v raném věku Výhledy do budoucna Akční plán péče o PND za psychologickou sekci Souhrn Pohledem speciálního pedagoga Současný stav pedagogické péče o PND Akční plán pro rozvoj pedagogické péče o PND Souhrn (Abstrakt) Návrhy odborníků pro celkové zkvalitnění péče o PND Závěr:

3 Úvod Každoročně se narodí v ČR cca 8,3% dětí nízké porodní hmotnosti z celkového počtu novorozenců. (Ve světě variuje procento předčasně narozených dětí od 6 do 11%, což reprezentuje na celém světě asi 16 milionů předčasně narozených dětí ročně). U nás se jedná přibližně o 8-9 tisíc dětí ročně, což představuje jednu z našich největších pacientských skupin. Situace je obdobná v celé západní Evropě a tento problém narůstá celosvětově. Přestože se část nedonošených dětí vyvíjí bez problémů, narůstá počet těch, které vyžadují specializovanou dlouhodobou péči. Problematika související s nezralostí se z velké části přesouvá z roviny tělesného postižení do roviny psychosociální. Zahrnuje měnící se spektrum věkově vázaných somatických a psychických obtíží. Psychologická problematika se týká prostých poruch pozornosti, poruch chování až po těžké odchylky související s poruchami autistického spektra. Skupina dětí s extrémně nízkou porodní hmotností se nejenom stále rozšiřuje, ale postupně i dorůstá věkové kategorie školáků vyžadujících nejenom specializovanou zdravotnickou péči, ale i speciálně pedagogické přístupy. Nedílnou součástí této problematiky je i péče o rodiče předčasně narozených dětí, kteří potřebují odbornou pomoc a vedení, pro úspěšné zvládnutí nastalé situace. Impulsem k realizaci analýzy byly informace z nejrůznějších oblastí, jejichž společným tématem byla neprovázanost systému péče o předčasně narozené děti. Cílem analýzy nebylo a není hodnotit neonatologickou péči jako takovou, ale zaměřit se na provázanost jednotlivých oborů, které s předčasně narozenými dětmi pracují a vyhledání slabých mís a naopak synergií mezi jednotlivými obory. Česká republika zaujímá dlouhodobě přední místa v statistice nízké novorozenecké úmrtnosti, je proto důležité definovat a hlavně zajistit spolupráci následných oborů, které o předčasně narozené dítě pečují od jeho odchodu z neonatologického oddělení až po jeho vstup do školy. Tato analýze se zaměřuje na spolupráci mezi jednotlivými odborníky, kteří se s předčasně dítětem setkají od jeho narození až po vstup do školy. Zaměřili jsme se převážně na komunikaci, spolupráci, koordinaci a synergie jednotlivých kroků a činností. Cílem nebylo analyzovat jednotlivé obory (neonatologie, pediatrie, klinická psychiatrie aj.), ale jejich součinnost. 3

4 Experti zanalyzovali současný stav a navrhli i jednotlivé dílčí kroky ke zlepšení péče o předčasně narozené děti od jejich narození až do předškolního věku. 4

5 Analýza současného stavu péče o předčasně narozené děti v ČR Pohledem lékaře Incidence novorozenců nízké porodní hmotnosti ve všech hmotnostních kategoriích stoupá v celém západním světě. V ČR lze mluvit v posledních letech o více než 8,0 % novorozenců. Jedná se o 7% chlapců a 9% dívek v populaci. Podíl nezralosti v populaci narozených je však vyšší. Předčasně, tedy do konce 37. týdne, se narodilo dětí. Podíl předčasně narozených dětí dlouhodobě roste, zatímco v roce 2000 představoval 9,4 % ze všech živě narozených, v roce 2012 již 15,5 % živě narozených dětí. Extrémně nezralí novorozenci, tedy narození do 32. týdne těhotenství včetně, se podíleli 1,5 % na celkovém počtu živě narozených dětí. Nejvíce narůstá počet novorozenců v kategorii lehké a střední nezralosti. Za deset let se jejich počet téměř zdvojnásobil. Ročně přibude rodin, které pečují o dítě s různou mírou perinatální zátěže (nemusí se jednat pouze o dítě nezralé). Tyto rodiny potřebují různou míru pomoci a vedení. Klasifikace novorozenců Nedonošený novorozenec je dítě narozené před dokončeným 38. týdnem gestačního věku. Za hranici životaschopnosti plodu se považuje v ČR 24. gestační týden. Hmotnost novorozence nemusí odpovídat stupni zralosti. Z pohledu predikce mortality, ale i morbidity je významnějším faktorem gestační stáří. LBW (novorozenec nízké porodní hmotnosti) 2500 g (jedná se o nedonošené děti i donošené děti s nitroděložní růstovou retardací) VLBW (novorozenec velmi nízké porodní hmotnosti) 1500 g (pokud je výjimečně dítě donošené, je pak těžce hypotrofické) ELBW (novorozenec extrémně nízké porodní hmotnosti) 1000 g 5

6 Důvody rostoucí míry nezralosti rostoucí věk rodiček s jejich přidruženou morbiditou, tím stoupá riziko výskytu vrozených vývojových vad a možnost předčasného porodu metody IVF a vícečetná těhotenství důvody enviromentální Vzhledem k centralizaci předčasných porodů do 12 perinatologických center a 20 intermediárních center a rostoucí kvalitě péče, je propuštěno stále více dětí, které se narodily v pásmech VLBW a ELBW. S rostoucí mírou nezralosti roste počet dětských pacientů s různou mírou perinatální zátěže. Problematika péče o děti velmi nízkých porodních hmotností není jen záležitostí akutní péče. Tyto děti vyžadují i po propuštění velkou míru individuálního, dlouhodobého, multidisciplinárního přístupu. Míra péče souvisí s gestačním stářím a tíží perinatální morbidity. Kontext předčasného porodu: Během nitroděložního vývoje se týden po týdnu spouští programovaný sled dějů, které vedou k narození zdravého dítěte. Předčasný porod zasahuje do této kaskády dějů. Veškeré léčebné zásahy vedoucí k udržení stability nezralých životních funkcí narušují kontinuitu vývoje. I v nepřítomnosti patrných strukturálních orgánových abnormalit jsou nedonošené děti častěji postižené poruchami psychomotorického vývoje, růstu a chování v pozdějším věku. Nezralost nižších gestačních týdnů souvisí s těžší perinatální morbiditou i s možnými dlouhodobými zdravotními a vývojovými obtížemi. Ale i děti narozené v kategorii late pretem, tedy děti v pásmu mírné a střední nezralosti mají určitou míru morbidity, která může limitovat jejich vývoj v dětství a může mít přesah do dospělosti. Důsledkem předčasného porodu je téměř vždy separace matky od dítěte s veškerým komplexním dopadem na procesy imunologické, vývojové i procesy bondingu (utváření 6

7 biologické vazby) a attachmentu (citové pouto). Přerušení těchto procesů má přímou souvislost se zráním mozku a utvářením neuronálních okruhů, iniciací kojení, délkou kojení, To přímo souvisí s nemocností v dětství a částečně i v dospělosti. Sám fakt předčasného porodu souvisí s traumatem matky a velmi pravděpodobným rozvojem PSTD. Je prokázáno, že matky s vyšší mírou úzkosti mají nižší pečovatelské skóre. Perinatální zátěž a dlouhodobá morbidita Perinatální zátěž má různý stupeň závažnosti. Důsledky zátěže - přechodné, dlouhodobé, celoživotní, mohou být mírnějšího nebo komplexního charakteru a různé míry a různého stupně vyjádření od mírné formy postižení až k těžkému handicapu. Sledovaná kriteria těžké morbidity (EAPM 1996) je 7 kriterií těžkého handicapu: Dětská mozková obrna (DMO) Retinopatie nedonošených dětí (ROP) Kortikální slepota Senzorineurální hluchota (ztráta > 40 db) Těžká retardace vývoje (DQ < 50) Retardace růstu (výška < 2SD) Vrozená luxace kyčelních kloubů V důsledku změny přístupů v léčbě nezralých dětí se zvyšuje počet přežívajících a mění se spektrum dlouhodobě sledované morbidity. Dnešní kriteria morbidity jsou charakterizovány spíše mírnější a střední formou postižení. Objevuje se posun projevů postižení jak v typu postižené oblasti, tak v časové složce. Sledovány jsou odlišné projevy postižení, které se manifestují více v psychické složce než v raných projevech postižení motorické oblasti. Vývojové problémy se mohou objevit až v pozdějším věku, v průběhu dozrávání CNS, kdy jsou zároveň na dítě kladeny stále větší požadavky např. ve školním věku. Dlouhodobé studie ukazují, že problémy často přetrvávají do věku adolescence i do dospělosti. 7

8 Specifikem vývojových problémů je to, že se vzájemně ovlivňují a řetězí a působí, pokud nejsou ošetřeny, dlouhodobý diskomfort dítěte. Ten může vyvolávat nesoulad v rodině už tak traumatizované předčasným porodem, nebo nemocí dítěte. Specializovanou péči vyžadují: poruchy tonusového a posturálního zrání neurologické odchylky chronické dechové obtíže (BPD) poruchy příjmu potravy (GER a problémy související s orofaciální obranou v důsledku razantních léčebných zásahů v oblasti úst a horních dýchacích cest) nízký počet kojených dětí při propuštění i v dalším vývoji, nevhodně zaváděná komplementární strava anemie z nezralosti osteopenie z nezralosti poruchy růstu lehčí smyslové poruchy, které vyžadují včasný záchyt a dlouhodobou péči. trauma matek po předčasném porodu a posttraumatická stresová reakce (PSTD), která narušuje procesy attachmentu a snižuje výchovnou kompetenci matek (rodičů) Nezbytnost dlouhodobého sledování Smyslem a cílem dlouhodobého sledování je minimalizace rizik a zajištění optimálního vývoje dítěte s perinatální zátěží. Některá rizika vývoje lze predikovat již na základě průběhu akutní péče / tak jak je časná morbidita sledována/ některá rizika dozrávají v čase tak, jak zraje dítě. Nedonošené děti se propouští ve stabilizovaném stavu, ale s mnoha riziky, která jsou daná už jen tím, že vývoj posledního trimestru probíhal za zcela jiných podmínek, než by tomu bylo nitroděložně. Některé obtíže dítěte mohou být umocněné nevhodným výchovným přístupem, který je dán narušeným vztahem matka dítě z důvodu nezpracovaného traumatu předčasného porodu. 8

9 Rozsah péče je dán mírou nezralosti, související patologie, vývojových potřeb dětí v kontextu plasticity mozku a možností pozitivně ovlivnit jejich další zdravotní a psychosociální stav. To vše se pak spolupodílí na začlenění do kolektivu ostatních dětí v budoucnu. Stav současné péče o PND v ČR Mezioborová spolupráce v oblasti péče je nesystematická, nekoncepční, probíhající zcela odlišným způsobem v každém regionu závisí na typu PC. (12 perinatologických center III. typu a 10 perinatologických center II. typu = intermediární péče) Perinatologická centra mají většinou své rizikové poradny, kromě Prahy, kde je od dubna 2011 na Klinice dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží. Dále je Centrum pro děti s poruchami vývoje v rámci FN Motol a v Plzni je rovněž centrum vývojové péče při dětské klinice. Péče končí většinou ve 2 letech věku, výjimkou je VFN. Pokud jsou děti dlouhodobě sledovány, pak většinou pouze jednotlivými specialisty, ale nekomplexně. Ve 2. roce věku probíhá v celé republice v rámci 12 PC sběr dat dlouhodobě sledované závažné morbidity. Sběr dat se týká podle kritérií Evropské asociace perinatální medicíny z roku 1996 pouze dětí s porodní hmotností pod 1500g. Po propuštění nedonošeného dítěte je současné sledování většinou pouze neurologické, oční, někdy psychologické a podle potřeby zahrnuje rehabilitaci. Psychologické vyšetření by mělo vždy doplnit somatické vyšetření ve 2. roce věku. Avšak vzhledem k malému počtu adekvátně vzdělaných dětských klinických psychologů, není všude dostupné tak, jak by bylo žádoucí. Po propuštění PND z neonatologického oddělení přebírá dítě do své péče PLDD. Tuto péči poskytuje systematicky v rámci prevence i kurativy do 19 let věku, ale část bez dostatečné znalosti komplexní problematiky těchto dětí. Značným problémem se zdá být nedostatečná míra pochopení komplexnosti dané problematiky a nezbytnosti dlouhodobého sledování těchto dětí nejenom v období kojeneckém, batolecím, ale celého dětství až po dospělost. Podílí se na ní i nedostatečná míra spolupráce jednotlivých specializací, z čehož vyplývá nesystematičnost, zřídka duplikace péče a vyšetření nebo naopak naprosté chybění některých aspektů následné péče. Dosud 9

10 zcela chybí model následné psychosociální péče nejenom o pacienta ale o celou rodinu. Důsledkem je negativní dopad na rodinu s následkem jejího selhání a rozpadu. Nezralost je problém jdoucí napříč mnoha odborností a specializací včetně etických souvislostí. Následná péče o tyto děti nezahrnuje pouze problematiku zdravotnickou, ale i psychosociální pedagogickou. Největší problémy se promítají do několika rovin. Prvotní příčinou je podcenění daného problému Rovina zdravotnická nedostatečná sít poraden nebo specializovaných center, které by se touto problematikou zabývaly. Nedostatek vyškoleného personálu daný částečně přetížeností center akutní péče. Nezanedbatelný je i faktor nedostatku finančních prostředků k vybudování podmínek pro následnou péči v rámci perinatologických center a v regionech tak, aby bylo dostupná potřebným dětem. Náročnost následné péče, která by se odehrávala při PC stojí na okraji zájmu, je pojišťovnami dosud podhodnocená, takže se pro zdravotnická zařízení nevyplatí. Tato péče nemá zatím specifický kód, a dosud používané kódy neodráží její náročnost. Chybí kvalitní a dostatečné laktační poradenství spolu s nedostatečnou podporou kojení, přičemž výživa mateřským mlékem výrazně snižuje výskyt pozdních sepsí, nekrotizující enterokolitidy a zlepšuje celkový outcome nezralých dětí ve všech kategoriích ((nižší výskyt chronických obtíží jako BPD, imunologické problémy, lepší neurobehaviorální zrání, menší počet rehospitalizací). Chybí možnosti o významu kangaroo mother care pro nedonošené dítě v rámci stabilizace aktuálního stavu, kratší doby hospitalizace, lepší a delší laktace a zvýšení pečovatelského skóre matek. Rovina psychologická malá dostupnost tzv. krizové intervence pro rodiče po předčasném porodu nebo po úmrtí dítěte. Obtížné překonávání posttraumatické reakce především ze strany matky, což se může negativně odrážet v rovině vazby dyády matky- dítě a negativně ovlivnit i další vývoj dítěte s dopadem na formování celoživotních vztahů. Zásadní je i nedostatek psychologů pro vyšetření dětí ve 2 letech. Rovina sociální - nedostatečná ekonomická podpora rodiny při sledování vývoje ohroženého a handicapovaného dítěte. Je malá dostupnost rané péče a sociálních programů. 10

11 Rovina společenská - rodiny. nedostatečná informovanost o dané problematice, častá izolace V současné době představuje podporu rodině pouze pomoc rodičovských organizací: Nedoklubko, Dobrotety a Baby klokánci. Rovina vzdělávání - Předčasně narozené děti potřebují velmi často specifický speciálně pedagogický přístup a často i osobní asistenci aby mohly být co možná nejvíce integrovány mezi své vrstevníky. Rovina mezioborové komunikace a spolupráce- Zatím vázne dostupnost i základní následné péče v řadě regionů. Do Centra komplexní péče KDDL např. dojíždí děti nezřídka ze vzdálenosti i 100 km. Komunikace mezi neonatologem a pediatrem většinou končí propuštěním dítěte z JIP. Pouze na několika místech po republice se neonatolog podílí i na dalším sledování těchto dětí po jejich propuštění do domácí péče. Spolupráce mezi pediatrem a psychologem se zatím uskutečňuje jen zřídka, většinou je zatím v rovině přání. Ještě složitější situace je v dětské psychiatrii. Specializovanou a terapeutickou péči pro děti s poruchou autistického spektra zajišťuje pouze centrum APLA (čekací doba na vyšetření je 1 rok) a 5 specializovaných dětských psychiatrů v celé ČR. Mezioborová spolupráce je až na výjimky nízká, vázne nejenom spolupráce v oblasti zdravotnické, ale i v dalších výše zmíněných rovinách. 11

12 Akční plán rozvoje neonatologické/pediatrické péče Podle našeho názoru je potřeba hledat cesty možné spolupráce a větší informovanosti všech zúčastněných stran (možnost odborné publikace, sponzorovaných regionálních seminářů a konferencí pro odbornou veřejnost, série článků v odborných periodikách, lepší medializace problému a podpora rodičovských organizací. Konkrétně: edukační materiály problematika nezralosti v rovině: orgánových dysfunkcí pneumopatie, GIT obtíže, neurologie + anemie, poruchy růstu, kostního zrání kojení a výživa nedonošených dětí trauma rodičů a posttraumatický syndrom psychosociální souvislosti nezralosti a perinatální morbidity informace o významu rané péče a nejrůznějších terapií série článků na stejná témata přednášky po ČR stejná témata, či cyklus prezentací v rámci akcí lékařské komory psychoterapeutické minimum ( informovanost - proškolení pracovníků JIP a nemocnic o traumatu rodičů a posttraumatické syndromu a vyrovnání se s traumatem rodičů nedonošených a nemocných novorozenců a to stejné u rodičů dětí se závažnou Dg.) podpora rodičům- kontinuální od krizové intervence na JIPu po následnou péči/ rodinnou terapii a léčbu PSTD návaznost na terénní služby raná péče a sociální podporu laktační a výživové poradenství pro tuto skupinu dětí systémově více rooming in lůžek při JIPech novorozenců systémově vytvoření zvláštního bodového ohodnocení, které zohlední nutnou následnou dispenzární péči o nedonošené děti (definováno týdnem gestace?, 12

13 hmotností?) podpora nutného dg. zázemí pro ambulantní následnou disp. péči možnost zapůjčení léčebných, RHB a stimulačních pomůcek domů podpora rodičovských skupin ČR za definovaných podmínek Ideální způsob následné péče by měl být interdisciplinární, dlouhodobý, dostupný místem i časem s návazností sociálních programů. Možným pozitivním řešením dané situace by mohla být podpora vzniku (alespoň) ambulancí, nebo poraden vývojové péče pro děti s perinatální zátěží respektive pro rizikové novorozence s přímou návazností na ranou péči. Tato péče by měla minimálně zahrnovat: péči pediatrickou, neurologickou, oční, rehabilitační, kardiologickou, podporu kojení a správné výživy, UZV diagnostiku. Optimální by byla i možnost krizové intervence a následné psychologické podpory. Vyšší stupně této péče koncentrovaný do center komplexní péče (cca 3 pro celou ČR) by měl poskytovat nejenom již výše zmíněnou péči, ale navíc péči dalších odborností: pneumologie, endokrinologie, foniatrie, logopedie, psychologie, psychiatrie a gastroenterologie. Mělo by též zajišťovat specializované diagnostické a terapeutické metody. Tato komplexní, následná péče by měla být organizovaná a centralizovaná jako péče akutní. 13

14 Souhrn medicínské části analýzy: Ročně se v ČR narodí cca 8,3% dětí nízké porodní hmotnosti. Jedná se přibližně o 8-9 tis. dětí ročně což představuje jednu z našich největších pacientských skupin. Důvodem rostoucí míry nezralosti je především rostoucí věk rodiček, metody IVF a vícečetná těhotenství či důvody environmentální. V souvislosti s centralizací předčasných porodů a rostoucí kvality péče perinatologických center, roste počet propuštěných dětí klasifikovaných jako VLBW a ELBW. Tyto děti vyžadují i po propuštění velkou míru individuálního, dlouhodobého, multidisciplinárního přístupu. Míra péče závisí na gestačním stáří a tíží perinatální morbidity. Krom sledovaných kriterií těžkých morbidit jsou v dnešní době čím dál častěji charakterizována kriteria pro mírnější a střední formu postižení. Jedná se především o poruchy kognitivního, mentálního, sociálního a emočního vývoje a poruchy chování., přičemž vývojové poruchy se mohou projevit až pozdějším věku dítěte v průběhu dozrávání CNS. Mezioborová spolupráce v oblasti péče o předčasně narozené děti je nesystematická, nekoncepční a nekomplexní, probíhající zcela odlišným způsobem v každém regionu. Největším problémem se jeví primárně nedostatek pochopení komplexnosti dané problematiky a nezbytnosti dlouhodobého sledování těchto dětí. Značnou roli hraje i nedostatečná míra spolupráce jednotlivých specializací, z čehož vyplývá nesystematičnost následné péče. V rovině zdravotnické se jedná především o nedostatečnou síť poraden nebo specializovaných center, které by se touto problematikou zabývaly a nedostatek vyškoleného personálu. Nezanedbatelný je faktor nedostatku finančních prostředků. Náročnost následné péče je pojišťovnami dosud podhodnocena, tato péče nemá zatím specifický kód a dosud používané kódy neodráží její náročnost. Nedílnou součástí této problematiky je nízká podpora kojení a podhodnocení možnosti kangaroo mother care, dále mizivá dostupnost krizové intervence pro rodiče PND, nedostatečná ekonomická podpora rodiny a malá dostupnost rané péče a sociálních programů. Ke zlepšení péče by mohlo přispět hledání cest možné spolupráce a větší informovanosti všech zúčastněných stran. Ideální způsob následné péče by měl být interdisciplinární, 14

15 dlouhodobý, dostupný místem i časem s návazností sociálních programů. Nedílnou součástí péče by měla být krizová intervence pro rodiny PND, rodinné terapie a léčba PSTD matek. 15

16 Analýza současného stavu péče o předčasně narozené děti v ČR Pohled dětského klinického psychologa I. Současný stav péče o PND a jejich matky v době hospitalizace po narození Jak již bylo předesíláno v předchozí části analýzy, zájem odborníků ve vyspělých státech se přesouvá od těžké dlouhodobé morbidity nedonošených novorozenců k jejím lehčím formám, jejichž výskyt je daleko častější, a které se mohou manifestovat později jako např. specifické poruchy učení nebo poruchy chování, což nepříznivě ovlivňuje kvalitu života těchto dětí i jejich rodičů. Ukazuje se, že při řešení této problematiky je nutná úzká spolupráce s odborníky zaměřených na vývoj dítěte (developmental professionals), kteří pečují o optimální neurobehaviorální vyzrávání a regulaci chování nedonošených dětí, zapojují rodiče do péče o dítě od samého začátku a vedou je k senzitivní účinné interakci s dítětem, což přispívá ke zlepšení psychického stavu rodičů a zvyšuje jejich sebehodnocení. Péče zaměřená na vývoj developmental care Termínem developmental care rozumíme taková opatření při péči o dítě, která nenarušují organizaci jeho chování, ale naopak ji podporují, zlepšují jeho fyziologickou stabilitu, respektují a ochraňují spánkové stavy a posilují tak růst a maturaci nezralého centrálního nervového systému (CNS) i celého organismu dítěte. I když tato péče je obecně přijímána, není jednotně definována (Gibbins et al. 2008, Coughlin et al. 2009). Existují různé přístupy a modely, které se snaží termín vývojová péče či péče zaměřená na vývoj (developmental care dále jen DC) vymezit. Dítě jako dynamický organismus obsahující vnitřní fyziologické systémy ovlivněné nezbytnými cykly spánku a bdění je centrem tohoto modelu. Rodina je umístěna co možná nejblíže dítěti, protože hraje zásadní roli při získávání nových zkušeností dítěte v prostředí nemocnice. Zdravotnický personál vytváří ochrannou sféru kolem dyády dítě- rodina. Další sférou je prostředí zahrnující fyzické, lidské a organizační prvky, které představují nastavení zdravotní péče daného zařízení. 16

17 Tomuto modelu odpovídá podle Coughlinové a spolupracovníků (2009) pět základních měřitelných kategorií založených na důkazech, které jsou důležité pro hodnocení DC: chránění spánku, (protected sleep), hodnocení a manažment bolesti a stresu denní aktivity zaměřené na vývoj, péče zaměřená na rodinu (family- centered care) léčebné prostředí (the healing environment). Měření těchto kategorií umožňuje hodnocení DC na neonatologických pracovištích a mělo by ukázat na její klinické, psychosociální a ekonomické přínosy. Uvedená strategie umožňuje i srovnávání DC na jednotlivých pracovištích. Aby takováto péče mohla být úspěšná, musí jít nutně o týmovou spolupráci a klinický psycholog/dětský klinický psycholog by měl být členem tohoto týmu. Pět důležitých kategorií DC 1. Chránění spánku a hodnocení neurobehaviorálních stavů dítěte Ochrana spánku je považována za nejdůležitější kategorii, protože klade důraz na sledování behaviorálních stavů dítěte, které jsou základem lidských aktivit. Péče o dítě by se měla řídit podle behaviorálního stavu, v němž se dítě právě nachází (Fridrichová et al. 2008). Znalost těchto stavů a umět je rozlišovat a vhodně na ně reagovat je základem DC. K přesnému hodnocení spánku se užívá elektrofyziologických metod, zejména polygrafického záznamu: EEG (elektroencefalografie), EMG (elektromyografie), EOG (elektrookulografie), dýchání a akce srdeční. U nás je zatím této důležité problematice věnována minimální pozornost. Je škoda, že po ukončení práce Dittrichové a Paula (např. Dittrichová et al. 2004, Paul et al. 2002, 2003) v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze nemá zatím u nás tento významný přístup k hodnocení chování dětí nejranějšího věku následovníky. Pro hodnocení behaviorálních stavů PND se užívají vedle polygrafie ještě metody založené na pozorování chování dítěte v průběhu standardizovaných vyšetření. Jednou z kvalitních metod pro klinické hodnocení je metoda Neurobehavioural Assessment of the Preterm Infant NAPI. Tuto metodu užívaly u nás Dittrichová ad. (1993) a Sobotková ad. (2000), které 17

18 poukázaly na její možné využití i pro edukaci rodičů o chování dítěte během pobytu na jednotce intenzivní péče pro novorozence JIPN či oddělení intermediární péče. Dommníváme se, že její opětovné užívání by bylo výhledově značným přínosem, jak pro hodnocení a sledování organizace chování u PND, tak pro zmíněnou edukaci rodičů. 2. Hodnocení a management bolesti a stresu Manažmentu bolesti a stresu u nedonošených dětí je věnována pozornost v zahraničí i u nás, neboť bolest novorozence vyčerpává a ve svém důsledku může zpomalovat jeho růst a vývoj. Z práce Pokorné (2006), která hodnotila danou problematiku pomocí dotazníkové metody pro staniční sestry na 21 neonatologických pracovištích v ČR (na odděleních JIPN nebo intermediární péče) vyplývá, že analgetika používá téměř 86 % pracovišť. Nefarmakologické prostředky k tišení bolesti, jako je kontakt s dítětem, polohování, zavinutí, podání šidítka a glukózy per os a dodržování dalších organizačních opatření uvedlo necelých 92 % pracovišť, ale zároveň 33,3 % se domnívá, že léčba bolesti je u nich nedostatečná. Největší nedostatky odhalila tato práce v hodnocení bolesti. Ačkoliv řada staničních sester je seznámena alespoň s některou metodou hodnotící bolest u novorozenců, jejich užívání v běžné praxi je zcela nedostatečné. Metody určené pro monitorování bolesti u novorozenců užívala jen 2 pracoviště (9,5%) a 4 další pracoviště používala svoje vlastní hodnocení. 5 pracovišť vůbec nezaznamenávalo do dokumentace, zda novorozenec trpí bolestí. Také v další práci je zmínka o tom, že i když existuje již množství škál hodnotících bolest (Fendrychová J. 2013), v praxi se u nás používají zřídka (Gapová 2011). Gapová (2011) v závěru své práce uvádí, že téměř všechny matky její studie by uvítaly, kdyby získaly kvalitní informace o bolesti novorozenců přímo na neonatologických odděleních od zdravotnického personálu a nikoli převážně z internetu. 3. Denní aktivity zaměřené na vývoj Na našich jednotkách intenzivní a resuscitační péče pro novorozence (JIRPN) a odděleních intermediární péče se vychází při stimulaci PND v průběhu dne zejména z konceptu bazální péče. Bazální stimulace je individualizovaná strukturovaná péče, která se řídí dle potřeb a 18

19 stavu každého dítěte (Fridrichová et al. 2008). Jejím základem je stimulace: somatická- založena na doteku formou hlazení či jemných masáží. Patří sem i vnímání ohraničeného prostoru pomocí polohovacích pomůcek. vestibulární- zlepšuje prostorovou orientaci a vnímání pohybu. U dítěte je nutné měnit v určitých intervalech polohu hlavy i celého těla. vibrační- patří sem zejména tzv. klokánkování. Na některých pracovištích se využívá také muzikoterapie a nahrávek matčina hlasu, což je rovněž spojováno s lepším prospíváním dítěte. (Dokoupilová et al. 2009). Při jakékoli stimulaci je však vždy potřebné vycházet z individuálních potřeb každého dítěte a stimulaci provádět tak, abychom nerušili spánek dítěte, ale naopak ho posilovali, jak již bylo řečeno výše. Při jakékoliv aktivitě je potřebné neustále sledovat chování dítěte. Pokud dává najevo určitý diskomfort buď na fyziologické úrovni (např. tachypnoe, tachykardie, apnoické pausy, zvýšení krevního tlaku) nebo prostřednictvím pozorovatelných nepříznivých změn chování (zvýšená dráždivost, lekavost, třes končetin či brady, zatínání pěstiček, svraštělé obočí a čelo nebo změněný hlasový projev jako je hlasitější nebo déletrvající pláč), je nutné aktivity ukončit a zajistit dítěti odpočinek. K takovéto péči vycházející ze znalostí chování dítěte a jeho možných reakcí je nezbytné vést také rodiče dítěte (Fridrichová et al. 2008). Význam klokánkování - tato metoda, která je ve světě užívána od 80. let minulého století a známá pod názvy kangaroo mother care se používá také u nás na většině JIRPN. Nahý novorozenec spočívá po určitou dobu na nahém hrudníku pečovatele, nejčastěji matky, čímž je zajištěn intenzivní kontakt kůže na kůži (skin- to- skin contact) a zároveň i stimulace olfaktorická. Dítě vnímá tlukot srdce svého péčovatele, případně jeho řeč či zpěv, což představuje také stimulaci auditivní. Feldmanová a Eidelman (2003) zjistili, že klokánkování přispívá jak k rychlejšímu zrání autonomního nervového systému dítěte, tak k lepší organizaci jeho behaviorálních stavů. Pozitivní vliv osmitýdenního klokánkování na zrání CNS zmiňuje Scher a spolupracovníci (2009). Podobně Allenová (2012) upozorňuje na zralejší spánek u klokánkovaných nedonošených dětí. Klokánkování má však pozitivní vliv i na matky, které jsou méně 19

20 depresivní a více senzitivní vůči potřebám dítěte, čímž dochází ke zlepšení vztahu matka- dítě (Feldman 2004, Sikorová, Suszková 2012). Feldmanová (2004) uvádí, že lepší regulace chování dítěte a lepší vztah matka- dítě se v průběhu dalšího vývoje ovlivňují navzájem, což může vést k lepšímu kognitivnímu vývoji dětí. Zároveň zmiňuje i lepší celkové vztahy v rodinách klokánkovaných dětí včetně vztahu otec- dítě. Zdůrazňuje, že metoda klokánkování nic nestojí, je jednoduchá a přirozená bez minimálních rizik, která přináší značné výhody v péči o nedonošené děti a jejich rodiče. Příjem potravy je další důležitá aktivita při péči o PND i jejich rodiče. Jakým způsobem bude dítě krmeno, záleží na jeho nezralosti a zdravotním stavu. U nejvíce nezralých a nemocných novorozenců je nutné podávat výživu nitrožilně. Postupně s vyzráváním novorozence či jeho uzdravováním je snaha zahájit výživu ústy, což probíhá nejprve kombinovaně s nitrožilní výživou, většinou pomocí zavedení sondy do žaludku. Když je již koordinace mezi sáním, polykáním a dýcháním zralá, doporučuje se krmení alternativním způsobem (např. ze stříkačky po prstu, lžičkou, kádinkou) a začít s přikládáním dítěte k prsu a zahájit kojení. Nutný je v tomto ohledu nejen individuální přístup ke každému novorozenci, ale také k matce - brát ohled na její přání, obavy a psychické rozpoložení. Matky nedonošených dětí jsou často stresovány, že se kojení nedaří a dítě málo přibývá, což celé atmosféře při krmení dítěte rozhodně neprospívá. Mohou tak vzniknout sekundární poruchy příjmu potravy plynoucí z nadměrné úzkosti a nervozity matky. Při zavádění kojení u PND by se měl proto volit takový přístup, aby byla klidná jak matka, tak dítě, neboť spokojená matka a klidné dítě je základním předpokladem k úspěšnému řešení většiny problémů souvisejících s nástupem a udržením laktace. V neposlední řadě je třeba dbát na to, aby matka, která nemůže nebo případně nechce kojit, nebyla kvůli tomu vystavována zbytečnému stresu, který by jen dále komplikoval její vztah k dítěti. 4. Péče zaměřená na rodinu (family- centered care) Při takovéto péči jsou rodiče podporováni zdravotnickým personálem, aby se stali nedílnou součástí terapeutické péče o jejich dítě od samého začátku. V tomto smyslu jsou vzděláváni, seznamováni s chováním dítěte, učí se rozeznávat jeho různé signály a optimálně na ně 20

PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice, 12.

PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice, 12. PROČ POVAŽUJEME ZA DŮLEŽITÉ DLOUHODOBÉ PSYCHOLOGICKÉ SLEDOVÁNÍ NEDONOŠENÝCH DĚTÍ PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice,

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 OBSAH 1. Úvod 11 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 3. Prenatální a postnatální růst 18 3.1. Prenatální období 18 3.2. Postnatální

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

CELOEVROPSKÝ DEN PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ PREMATURITY DAY 18. 11. 2009, Praha

CELOEVROPSKÝ DEN PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ PREMATURITY DAY 18. 11. 2009, Praha CELOEVROPSKÝ DEN PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ PREMATURITY DAY 18. 11. 2009, Praha Eva Pavlíková, Lenka Novotná 17. listopadu 2009, kdy jsme si v České republice připomněli výročí sametové revoluce a 20. narozeniny

Více

Podpora časné enterální výživy z pohledu sestry. Bc. Michaela Kolářová VFN Praha, Gynekologicko porodnická klinika Neonatologické oddělení

Podpora časné enterální výživy z pohledu sestry. Bc. Michaela Kolářová VFN Praha, Gynekologicko porodnická klinika Neonatologické oddělení Podpora časné enterální výživy z pohledu sestry Bc. Michaela Kolářová VFN Praha, Gynekologicko porodnická klinika Neonatologické oddělení Extrémní nezralost Od 24. gestačního týdne Extrémní nezralostnepřipravenost

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Slunečnicová zahrada. Sdružení Meta, o.s. Partner projektu

Slunečnicová zahrada. Sdružení Meta, o.s. Partner projektu Slunečnicová zahrada Sdružení Meta, o.s. Partner projektu Projekt Slunečnicová zahrada Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost vyhlášený MŠMT, podpořený ESF (5/2010 4/2013), působnost projektu

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Management porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci

Management porodní asistence. Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Management porodní asistence v České republice Věra Vránová Ústav teorie a praxe ošetřovatelství LF UP v Olomouci Mezinárodn rodní definice porodní asistentky Porodní asistentka je osoba, která byla řádně

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Zařazování pacientů na čekací listinu k transplantaci ledviny. Kazuistiky

Zařazování pacientů na čekací listinu k transplantaci ledviny. Kazuistiky Zařazování pacientů na čekací listinu k transplantaci ledviny Kazuistiky Tomáš Seeman Pediatrická klinika a Transplantační centrum FN Motol a 2.LF UK Praha Symposium ČTS, 26.10.2005 Transplantace ledviny

Více

Postřehy psychologa z perinatologického centra

Postřehy psychologa z perinatologického centra Postřehy psychologa z perinatologického centra Ivana Holubcová Perinatologické centrum Fakultní nemocnice Plzeň e-mail: holubcova@fnplzen.cz Ročně se narodí v České republice 5-6% dětí předčasně. Nedonošené

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Pomáháme učitelům odborně růst

Pomáháme učitelům odborně růst Střední zdravotnická škola Kroměříž Sborník ke konferenci Pomáháme učitelům odborně růst Vzdělávací programy pro učitele odborných předmětů na středních zdravotnických školách. CZ.1.07/1.3.00/19.0020 Obsah

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče Jsou různé Musí zajistit plynulý a bezproblémový chod ošetřovací

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA

CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA DO ROKU 2020 VYTVOŘIT PODMÍNKY, ABY VŠECHNY NAROZENÉ DĚTI A DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU MĚLY LEPŠÍ ZDRAVÍ UMOŽŇUJÍCÍ JIM ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA Důležité komponenty tělesného a

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením

Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením Poradenství pro osoby s mentálním a jiným duševním postižením Mgr. Lucia Pastieriková, Ph.D. Cíle Cílem kapitoly je seznámit studenty s poradenským systémem určeným jak osobám s mentálním či jiným duševním

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Systém preventivních prohlídek v ČR je dlouhodobě propracovaný preventivní program, který umožňuje u Vašeho dítěte odhalit a včas léčit nejrůznější

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ A DOROSTOVÁ PSYCHIATRIE

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ A DOROSTOVÁ PSYCHIATRIE VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ A DOROSTOVÁ PSYCHIATRIE 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání v oboru dětská a dorostová psychiatrie je získání specializované způsobilosti

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Absolventi mohou po ukončení studia nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách VOŠ nebo a vysokých školách. Uplatnění absolventů

Více

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 11. 2011 59 Souhrn Zpráva o novorozenci 2010 Report on newborn 2010 V roce 2010 se v České republice živě narodilo

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Imunoprofylaxe RSV infekce. M.Čihař, K.Liška¹, K.Klenková Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce ¹Neonatologické oddělení, VFN, Praha

Imunoprofylaxe RSV infekce. M.Čihař, K.Liška¹, K.Klenková Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce ¹Neonatologické oddělení, VFN, Praha Imunoprofylaxe RSV infekce M.Čihař, K.Liška¹, K.Klenková Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce ¹Neonatologické oddělení, VFN, Praha RSV - RNA (objeven 1956) - Skupina paramyxoviridae - 2 skupiny (povrchové

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Koncepce oboru Dětská chirurgie

Koncepce oboru Dětská chirurgie Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a

Více

Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská

Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská Spánek v prostředí intenzivní péče Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská Úvod Existuje mnoho studií poukazujících na rizika spojená s nedostatkem spánku u zdravotníků. Jen málo se

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Role a kompetence sestry

Role a kompetence sestry Role a kompetence sestry Role sestry Je určena typem ošetřovatelské péče profesionální péče vyžaduje speciální vědomosti, dovednosti a postoje kvalifikované sestry laická pomoc okolí rodině, přátelům,

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Poruchy spánku na ICU

Poruchy spánku na ICU Poruchy spánku na ICU Vladimír Černý Centrum pro výzkum a vývoj Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

První kontakt rodičů s předčasně narozeným dítětem 1

První kontakt rodičů s předčasně narozeným dítětem 1 První kontakt rodičů s předčasně narozeným dítětem 1 Milada Matoušová postgraduální studium, FF UK Praha, katedra psychologie milada.m@volny.cz Abstrakt: Příspěvek vychází ze zkušeností a údajů, které

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

SITUACE V RODINÁCH DĚTÍ S AUTISMEM. sdružení propas Mgr. Petra Valentová

SITUACE V RODINÁCH DĚTÍ S AUTISMEM. sdružení propas Mgr. Petra Valentová SITUACE V RODINÁCH DĚTÍ S AUTISMEM sdružení propas Mgr. Petra Valentová Průkazy OZP Zákon 329/2011 Sb. 34 průkaz TP náleží osobě se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Podpora zdraví na pracovišti jako součást moderní ZPP

Podpora zdraví na pracovišti jako součást moderní ZPP Podpora zdraví na pracovišti jako součást moderní ZPP Kardia, s.r.o. Prevencí ke zdraví Healthy Life Expectancy at Birth (HALE) Počet let prožitých ve zdraví Věk Pro Českou republiku: 58,8 roku Pro EU

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Poskytnutí základních informací o zdravotnickém systému České republiky a zdravotnictví města Brna by mělo sloužit jako východisko k dalším jednáním,

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

- 2 - Organizační členění zařízení. Budova na ul.mládeže:

- 2 - Organizační členění zařízení. Budova na ul.mládeže: V ý r o č n í z p r á v a Název organizace: Sídlo organizace: Statutární orgán: Zástupce statut.orgánu: Odborný zástupce: Náměstek pro HTS : Vrchní sestra zařízení: Dětské centrum Znojmo, příspěvková organizace

Více