Cvičení jednotek SDH v roce 2014 (2. 4. května 2014, Strakonice)

Transkript

1 Cvičení jednotek SDH v roce 2014 (2 4 května 2014, Strakonice) Připravil: Ing Pavel Škarda 1

2 Tento materiál je určen pro jednotky požární ochrany, které se přihlásily na Cvičení jednotek SDH v roce 2014, které proběhne ve dnech 2 4 května 2014 ve Strakonicích Každý člen zodpovídá za své svěřené věcné prostředky požární ochrany a za své chování Za členy jednotky zodpovídá velitel jednotky Na jednotlivá cvičení bude každý nastupovat řádně připravený v předepsané ústroji a bez vlivu alkoholických a jiných návykových látek V případě podezření na požití alkoholických, popř návykových látek, může být člen jednotky vyloučen ze cvičení, popř může být po projednání s velitelem příslušné jednotky vyloučena celá jednotka požární ochrany, jejímž je tato osoba členem Při příjezdu potvrdí členové jednotky požární ochrany, že byli seznámeni s bezpečností na místě cvičení, fyzickou náročností a průběhem cvičení Budou dodržovat pokynů vedoucího cvičení a jeho zástupců a velitele své jednotky (velitele družstva) Všechny připravené cvičení budou provádět dle svého nejlepšího svědomí a využijí získané odborné znalosti v rámci pravidelné odborné přípravy prováděné příslušníky HZS ČR a veliteli SDH obce Každou nevolnost, popř úraz, nahlásí neprodleně veliteli své jednotky, popř vedoucímu cvičení Členové budou plně zodpovídat za své chování i projevy po celou dobu konání cvičení V případě, že bude poničen majetek, ať již záměrně nebo z nedbalosti, bude škoda nahrazena osobou, která ji způsobila nebo bude domluvena náhrada poškozené věci s poškozeným Připravil: Ing Pavel Škarda 2

3 1) Účel cvičení Účelem cvičení jednotek je ověření schopnosti spolupráce jednotek požární ochrany při společném zásahu jednotek a možnost prohloubit své odborné znalosti Další činnost je si osvojit taktiku zásahu pro různé zásahy ( při využití dokumentace zdolávání požáru operativní karty a operativního plánu, výcvik na vodě, nebezpečné látky, dálková doprava vody ) Dále je třeba prohloubit odborné znalosti hasičů na místě zásahu, velitelů v oblasti řízení a velení u zásahu a osvojit si praktické zkušenosti strojníků se svěřenou technikou 2) Cíle cvičení - Ověřit schopnost hasičů, velitelů a strojníků při společném zásahu více jednotek požární ochrany - Ověřit schopnost rychlého a bezpečného provedení zásahu při dodržování BOZP - Ověření taktiky a časové náročnosti zásahu - Vyhodnocení taktického cvičení v případě zjištění nedostatků jejich odstranění v rámci odborné přípravy 3) Námět cvičení V rámci pravidelné odborné přípravy jednotek SDH a v rámci přípravy na složení zkoušek odbornosti Hasič III stupeň, Hasič II stupeň a odbornosti Strojník připravila ORV cvičení, které by se mělo opakovat v pravidelném jednoročním intervalu Letošní cvičení je již třetím cvičením, které je zaměřeno na praktický výcvik znalosti Dokumentace zdolávání požárů (dále jen DZP ) Operativní karta a Operativní plán; výcvik na vodě; dálkové dopravy vody na požářiště (dálková, kyvadlová ) a výcvik zásahu na nebezpečnou látku První cvičení jednotek bylo zkušební a námětem byly následující úkoly: hledání ztracené osoby v terénu za snížených podmínek (tma a neznalost terénu), požár lesa a dálková doprava vody na místo požářiště od vodního zdroje - rybník) Druhé cvičení jednotek bylo zaměřeno na výcvik znalosti Dokumentace zdolávání požárů (dále jen DZP ) Operativní karta a Operativní plán; výcviku na vodě; dálkové dopravy vody na požářiště (dálková, kyvadlová ) a výcviku zásahu na nebezpečnou látku Cvičení by mělo být opět dvoudenní a závěrem bude vyhodnocení a návrh témat na další připravované cvičení pro rok 2015 Materiální zabezpečení popř finanční náklady: Každá jednotka si zabezpečí své technické prostředky a finančně zajistí provozuschopnost popř opravu prostředků a techniky v případě poruchy či poškození Finanční náhrady mzdy členům jednotek požární ochrany nebudou proplaceny Po dohodě s veliteli jednotek požární ochrany bude domluvena akceschopnost jednotky v místě své dislokace 4) Etapy cvičení způsob provedení I etapa příjezd jednotek požární ochrany, seznámení s cvičením pátek 2 hodiny II etapa Dokumentace zdolávání požárů Operativní karta a Operativní plán pátek 3 hodin III etapa provedení cvičení, seznámení z nedostatky sobota 10 hodin Připravil: Ing Pavel Škarda 3

4 IV etapa vyhodnocení, odjezd na domovské stanice neděle 2 hodiny 5) Místo a termín provedení Připravované cvičení bude provedeno dne 2 4 května 2014 ve Stakonicích, rekreační areál Podskalí viz foto 6) Grafická část cvičení místo cvičení místo cvičení Připravil: Ing Pavel Škarda 4

5 7) Časová osa průběhu cvičení Pč Čas úsek :00-20:00 20:00-21:00 21:00-23:00* Plán provedení taktického cvičení dne 2 4 května 2014 Událost Činnost cvičících Provádí Poznámka Příjezd jednotek VC pátek Seznámení s průběhem cvičení 1 cvičení: DZP volná zábava, večeře, spánek Seznámení s místem cvičení, určení taktiky zásahu a časového sledu cvičení DZP (Operační karta a operační plán) v místě areálu VC VZ, cvičící jednotky 4 9:00 Zahájení cvičení druhého dne VC 5 9:01-9:30 Seznámení s námětem cvičení VC sobota 6 9:30* - 13:00 2 cvičení: DZP + nebezpečná látka Orientace v DZP Procvičení pravidel na zásah s nebezpečnou látkou VZ, cvičící jednotky 13:00-15:00 oběd 7 15:05* - 19:30 3 cvičení: výcvik na vodě Hledání utonulé osoby a různých předmětu pod vodní hladinou VZ, cvičící jednotky 19:35-20:30 večeře 8 21:15* - 22:00 vyhodnocení Rekapitulace a zhodnocení provedených cvičení VC, VZ, VD 22:15 volná zábava, diskuze 9 9:30-11:30 Závěrečné ukončení cvičení Zhodnocení průběhu cvičení a individuální odjezd na domovské stanice cvičící jednotky neděle Pozn * - možno změnit Připravil: Ing Pavel Škarda 5

6 Odborná část příprava na cvičení 81) Organizace a řízení zásahu 8) Řízení Průzkum Cílem průzkumu na místě zásahu je zjistit a) zda jsou ohroženy osoby, zvířata a majetek, b) rozsah požáru, způsob a směry jeho šíření a druh hořících materiálů nebo rozsah účinků mimořádné události, c) přítomnost nebezpečných látek a předmětů, které mohou nepříznivě ovlivnit průběh zásahu, d) terénní a jiné podmínky významné pro použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany Průzkum na místě zásahu provádí a) velitel zásahu a nejméně 1 hasič, nebo b) průzkumná skupina, kterou tvoří nejméně 2 hasiči, anebo c) celá jednotka O tom, kdo provede průzkum, rozhodne velitel zásahu Provádí-li průzkum průzkumná skupina, velitel zásahu určí jejího velitele, který odpovídá za činnost průzkumné skupiny a výsledky průzkumu Záchrana osob, zvířat a majetku Při zásahu má záchrana osob přednost před záchranou zvířat a majetku Cílem činnosti jednotky při záchraně osob a zvířat je odstranění bezprostředního ohrožení jejich života Velitel zásahu je oprávněn na nezbytnou dobu záchranu osob, zvířat nebo majetku přerušit v případě, kdy již nelze, ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků, osoby, zvířata nebo majetek zachránit, anebo pokračování v zásahu by bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů Zdolávání požárů Cílem činnosti jednotek při zdolávání požáru je a) lokalizace požáru v případech, kdy bylo zásahem zamezeno dalšímu šíření požáru a síly a prostředky zasahujících jednotek jsou pro likvidaci požáru dostatečné, a poté b) likvidace požáru až do ukončení nežádoucího hoření V případě, že by náklady na zdolání požáru osamoceně stojícího objektu, jako je například stoh nebo sklad píce, mohly být s ohledem na hodnotu takového objektu považovány za náklady vynaložené nehospodárně a průzkumem, bylo potvrzeno, že nejsou ohroženy životy osob nebo zvířat, anebo životní prostředí, je velitel zásahu povinen zvážit účelnost zásahu a případně jej ukončit, aniž by bylo dosaženo cíle činnosti jednotek při zdolávání požáru Střídání hasičů při zásahu Střídání hasičů při zásahu se provádí podle rozhodnutí velitele zásahu tak, aby nedošlo k jejich ohrožení a k přerušení zásahu Připravil: Ing Pavel Škarda 6

7 Předání místa zásahu Pokud je nutné zabezpečit dohled nad místem, kde jednotky zasahovaly, provede velitel zásahu předání místa zásahu vlastníku nebo jiné oprávněné osobě Pokud tak nelze ihned učinit, velitel zásahu zabezpečí po dobu hrozícího nebezpečí dohled nad místem zásahu Předání místa zásahu se provádí písemně, pokud se určují opatření nutná k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru Převzetí velení společně zasahujících jednotek a složek integrovaného záchranného systému Při zásahu 2 nebo více jednotek řízení zásahu převezme velitel jednotky, která zahájila činnost na místě zásahu jako první To neplatí, jestliže některý z velitelů zasahujících jednotek využije právo přednostního velení Pokud to technické prostředky umožní, oznámí velitel jednotky, která přijela na místo zásahu jako první, příslušnému operačnímu středisku převzetí velení zásahu a upřesní místo zásahu a charakter zásahu Jestliže jedna nebo více jednotek zasahuje u mimořádné události s ostatními složkami integrovaného záchranného systému a některé ze zasahujících složek integrovaného záchranného systému, s ohledem na charakter záchranných a likvidačních prací, přísluší podle zvláštních předpisů řízení těchto prací, velitel zásahu s takovou složkou integrovaného záchranného systému spolupracuje Nejsou-li příslušné složky integrovaného záchranného systému na místě zásahu, velitel zásahu zajistí jejich vyrozumění Do doby jejich příjezdu, nebo je-li spor o tom, která složka má záchranné a likvidační práce řídit, řízení záchranných a likvidačních prací převezme velitel zásahu Při soustředění většího množství sil a prostředků, a při organizačně složitém nebo rozsáhlém zásahu, anebo při zásahu v rámci integrovaného záchranného systému, může velitel zásahu zřídit štáb velitele zásahu (dále jen "štáb"), jednotlivé úseky a určit velitele úseků Zřídí-li velitel zásahu úseky, stanoví úkoly, které budou úseky plnit a vyčlení pro plnění těchto úkolů potřebné síly a prostředky Pro několik úseků může velitel zásahu zřídit společný sektor a určit jeho velitele Pokud nestanoví velitel zásahu jinak, jsou hasiči přímo podřízeni svým velitelům jednotek Velitelé jednotek jsou podřízeni veliteli úseku, veliteli sektoru a veliteli zásahu Při nebezpečí z prodlení může velitel úseku, velitel sektoru nebo velitel zásahu vydat hasičům rozkaz nebo pokyn přímo 82) Právo přednostního velení V případě, kdy jsou na místě zásahu 2 nebo více jednotek, může být řízení zásahu převzato podle práva přednostního velení Právem přednostního velení se rozumí, že: a) velitel jednotky hasičského záchranného sboru kraje má přednost před všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku v případě uvedeném v písmenu b), b) velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku má přednost před všemi veliteli jednotek v případě, že místem zásahu je podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, c) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku s výjimkou případu uvedeného v písmenu d), d) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v případě, je-li místem zásahu podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, Připravil: Ing Pavel Škarda 7

8 e) velitel jednotky, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, má přednost před ostatními veliteli jednotek stejného druhu; to neplatí, jestliže jednotka, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, se do činností na místě zásahu nezapojí nebo pokud se velitelé jednotek dohodnou jinak Řízení zásahu převzít nelze, jestliže generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "generální ředitel") nebo jím pověřený zástupce, ředitel hasičského záchranného sboru kraje, nebo ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje anebo jimi pověření funkcionáři hasičského záchranného sboru kraje, určí velitele zásahu nebo velení sami převezmou Při předávání a přebírání velení odstupující velitel zásahu nového velitele zásahu informuje o postupu jednotek při zásahu a jednotkám své odstoupení oznámí Nový velitel se ujme řízení zásahu prohlášením, že velení přebírá Není-li účast odstupujícího velitele možná, nový velitel převzetí velení jednotkám oznámí sám a tuto okolnost poznamená ve zprávě o zásahu Štáb Štáb v souladu s rozhodnutími velitele zásahu organizuje činnost jednotek na místě zásahu, je využíván při koordinaci složek integrovaného záchranného systému a připravuje rozhodnutí velitele zásahu Štáb tvoří a) náčelník štábu, b) člen štábu pro spojení, c) člen štábu pro týl, d) člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu, e) člen štábu pro nasazení sil a prostředků, f) zástupci složek integrovaného záchranného systému, v případě zásahu v rámci integrovaného záchranného systému, g) pomocníci členů štábu Náčelník štábu odpovídá za činnost štábu Navrhuje veliteli zásahu složení štábu, zastupuje velitele zásahu po dobu jeho nepřítomnosti a zajišťuje styk s veřejností na místě zásahu Člen štábu pro spojení zabezpečuje koordinaci spojení na místě zásahu mezi jednotkami a složkami integrovaného záchranného systému a spojení jednotek s příslušným operačním střediskem Člen štábu pro týl organizuje materiální zabezpečení jednotek, včetně podmínek péče o hasiče a osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci, evidenci výdajů a nákladů na zásah a poskytování neodkladné péče osobám postiženým mimořádnou událostí Člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu provádí analýzu situace na místě zásahu za účelem přípravy rozhodnutí velitele zásahu Člen štábu pro nasazení sil a prostředků organizuje součinnost jednotek a složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu a jejich evidenci Náčelník štábu a členové štábu jsou určeni k výkonu funkce ve štábu velitelem zásahu, který vedle náčelníka štábu do štábu vždy určí alespoň člena štábu pro týl a člena štábu pro spojení Náčelníkovi a každému členu štábu může velitel zásahu určit pomocníky, nebo jim Připravil: Ing Pavel Škarda 8

9 přidělit síly a prostředky, pokud to vyžaduje plnění jim uložených úkolů Pomocníkem člena štábu mohou být vedle hasičů i fyzické osoby a zástupci právnických osob, které při zásahu poskytují osobní nebo věcnou pomoc nebo se kterými jednotky nebo složky integrovaného záchranného systému na místě zásahu spolupracují Stanoviště štábu určí velitel zásahu, a to obvykle v místě velitelského stanoviště Stanoviště štábu musí být zabezpečeno proti neoprávněnému vstupu nepovolaných osob a před vlivem nepříznivých klimatických podmínek Současně musí být zajištěn náhradní mobilní zdroj elektrické energie a prostředky k odstranění technických závad na zařízeních používaných pro činnost štábu Na stanovišti štábu musí být přítomen po dobu zásahu některý z jeho členů a vedena evidence o činnosti štábu Spojení s příslušným operačním střediskem Velitel zásahu zabezpečuje průběžné informování příslušného operačního střediska o a) situaci na místě zásahu, b) potřebě sil a prostředků, popřípadě jiné pomoci, c) změně v osobě velitele zásahu, d) činnosti jednotek a složek integrovaného záchranného systému, e) zásadní změně situace na místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení hasičů nebo postižených osob, f) době lokalizace a likvidace požáru nebo ukončení záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech, g) odjezdu jednotek z místa zásahu Činnost hasičů na místě zásahu Hasiči na místě zásahu a) plní rozkazy a pokyny svých velitelů jednotek, b) dodržují pravidla spojení, c) provádějí průzkum v místě svého nasazení a zjištěné poznatky hlásí veliteli jednotky nebo veliteli úseku či sektoru, anebo veliteli zásahu, d) používají osobní ochranné pracovní prostředky, e) nepoužívají oděvní doplňky a předměty nošené na těle nebo při sobě, kterých není pro činnost na místě zásahu třeba, a které mohou být při zásahu poškozeny nebo které mohou ohrozit jejich zdraví 83) Velitel zásahu a) řídí průzkum, vyhodnocuje situaci a s ohledem na získané poznatky organizuje soustřeďování a nasazování jednotek, b) kontroluje a vyhodnocuje účinnost zásahu a plnění svých rozkazů a pokynů, c) rozhoduje o zahájení a ukončení činnosti k záchraně osob, zvířat a majetku a určí, které osoby, která zvířata nebo který majetek budou zachráněny přednostně, d) organizuje součinnost zasahujících jednotek a jejich spolupráci s těmi, kteří poskytují osobní a věcnou pomoc, e) organizuje spojení v místě zásahu a spojení s příslušným operačním střediskem a odpovídá za úplnost a správnost předávaných informací, Připravil: Ing Pavel Škarda 9

10 f) v případě potřeby zřídí štáb, označí velitelské stanoviště a přiděluje do úseků, popřípadě sektorů síly a prostředky jednotek nebo složek integrovaného záchranného systému, g) zajišťuje týlové zabezpečení jednotek, h) zajišťuje podávání informací o zásahu sdělovacím prostředkům a veřejnosti, i) organizuje poskytování informací příbuzným osob, které byly postiženy následky požáru nebo mimořádné události, j) organizuje opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob na místo zásahu, k) vyhodnocuje zásah a zpracovává zprávu o zásahu Zpráva o zásahu obsahuje údaje o silách a prostředcích na místě zásahu, hodnocení situace na místě zásahu v době příjezdu první zasahující jednotky a popis nasazení jednotek včetně zvláštností, které při zásahu nastaly, a záznam o poskytnutí osobní a věcné pomoci Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu a odevzdává ji příslušnému operačnímu středisku nejpozději do 6 dnů ode dne ukončení zásahu V místě zásahu, kde se předpokládají účinky požáru nebo mimořádné události, zabezpečuje velitel zásahu ve spolupráci s příslušným operačním střediskem, správními úřady a obcemi a) provedení průzkumu šíření účinků požáru nebo mimořádné události, b) informování obyvatelstva na území ve směru šíření požáru nebo mimořádné události, která by je mohla ohrozit svými účinky, c) evakuaci obyvatelstva nebo jeho ochranu před nebezpečím, nelze-li evakuaci uskutečnit, d) vyhledání bezprostředně ohrožených osob, e) ošetření zraněných osob, f) regulaci volného pohybu osob a dopravních prostředků v místě zásahu, g) střežení evakuovaného území a majetku, h) odstranění staveb a porostů, provedení terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých požárem nebo mimořádnou událostí Velitel zásahu může prostřednictvím příslušného operačního střediska žádat o a) regulaci dopravy na trasách odsunu zraněných do zdravotnických zařízení nebo na trasách, po kterých jsou přepravovány síly a prostředky jednotek, b) zabezpečení náhradního ubytování pro postižené, c) zabezpečení zdravotní péče, hygienické a protiepidemické péče a sociální a duchovní péče pro postižené, nemocné a zraněné, d) provedení sanace a dekontaminace zasaženého území, e) stanovení hygienických a veterinárních opatření Velitel zásahu za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů: a) analyzuje informace o nebezpečí na místě zásahu, b) rozděluje místo zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanoví odpovídající režim práce a způsob ochrany, c) dbá, aby požadavky kladené na jednotky odpovídaly jejich vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární techniky a cíl jejich činnosti při zásahu byl stanoven s přihlédnutím ke konstrukci zachraňovaných objektů, charakteru technologických procesů probíhajících v těchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek, pokud jsou známy, Připravil: Ing Pavel Škarda 10

11 d) vytváří podmínky pro obnovu fyzických sil hasičů na místě zásahu, zajištění minimálních podmínek péče o zasahující hasiče a osoby poskytující osobní a věcnou pomoc Velitel zásahu přímo řídí činnost: a) náčelníka štábu, velitele průzkumné skupiny, velitele úseku, velitele sektoru a dalších hasičů, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud jim neurčil jiného přímého nadřízeného, b) velitelů jednotek, kromě těch, kteří byli zařazeni do podřízenosti velitele sektoru nebo velitele úseku Velitel zásahu může odvolat: a) velitele jednotky nebo hasiče, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud nemohou plnit nebo neplní svoje úkoly, a současně určit jejich nástupce, b) z místa zásahu jednotku, která neplní svoje úkoly nebo jestliže její síly a prostředky nejsou potřebné Velitel zásahu může rozdělit jednotku, určit vedoucí skupin a začlenit osoby poskytující osobní a věcnou pomoc do jednotky Nad činností těchto osob musí být zajištěn odborný dohled a musí být vybaveny osobními ochrannými prostředky Velitel zásahu může rozhodnout o nedodržení technických podmínek požární techniky a věcných prostředků požární ochrany, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně života osob Nemůže-li velitel zásahu vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, bezodkladně určí svého zástupce, pokud nedojde k převzetí velení 84) Velitel úseku, velitel sektoru Velitel úseku je na místě zásahu podřízen veliteli zásahu nebo veliteli sektoru, pokud byl sektor zřízen Velitel úseku a) prostřednictvím velitelů jednotek řídí jednotky zařazené do úseku, b) organizuje podle rozhodnutí velitele zásahu průzkum a vyhodnocuje situaci v úseku; v případě bezprostředního ohrožení života osob je oprávněn změnit rozhodnutí velitele zásahu, c) podává veliteli zásahu informace o plnění úkolů a o situaci v úseku, d) řídí zásah sil a prostředků v úseku a spolupráci při poskytování osobní a věcné pomoci, e) kontroluje činnost jednotek při zásahu a plnění svých rozkazů a pokynů, f) udržuje spojení s velitelem zásahu a s podřízenými jednotkami Velitel úseku za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů a) analyzuje informace o nebezpečí v úseku a provádí jejich ověřování, b) určí jednotkám úkoly tak, aby odpovídaly vybavení hasičů v úseku, respektuje zvláštnosti místa zásahu, zejména technologii, konstrukční a dispoziční řešení objektů a vlastnosti přítomných nebo vznikajících látek, c) oznamuje veliteli zásahu poznatky o situaci v úseku Připravil: Ing Pavel Škarda 11

12 Velitel jednotky Velitel jednotky je na místě zásahu podřízen veliteli úseku Pokud úsek není zřízen, je podřízen veliteli zásahu Velitel jednotky: a) ohlásí ihned veliteli zásahu příjezd jednotky a množství sil a prostředků jednotky, b) podává veliteli úseku či sektoru nebo, není-li úsek či sektor zřízen, tak veliteli zásahu průběžně informace o plnění úkolů a o situaci na místě zásahu; v případě bezprostředního ohrožení života osob je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízeného, c) zpracovává dílčí zprávu o zásahu Velitel jednotky za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví hasičů jednotky: a) shromažďuje informace o nebezpečí a provádí jejich ověřování na místě zásahu jednotky, b) rozděluje místo zásahu jednotky na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanovuje odpovídající režim práce a způsob ochrany hasičů, c) upozorní velitele úseku či sektoru nebo, není-li velitel úseku či sektoru určen, tak velitele zásahu, pokud požadavky kladené na jednotku neodpovídají jejímu vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární techniky a pokud při stanovení cíle činnosti jednotky při zásahu nebylo přihlédnuto ke konstrukci zachraňovaných objektů, charakteru technologických procesů probíhajících v těchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek, d) dbá, pokud to situace na místě zásahu umožňuje, aby při nebezpečných činnostech, jakými jsou například průzkum, práce v prostředí nebezpečných látek, práce ve výškách a hloubkách, byli hasiči jištěni navzájem nebo jiným hasičem, e) dbá u zasahujících hasičů na používání předepsaného standardního vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky a věcnými prostředky požární ochrany proti působení nebezpečných látek, zejména chemických, radioaktivních a infekčních Velitel jednotky může odvolat z místa zásahu hasiče, který nemůže plnit nebo neplní svoje úkoly nebo jestliže mu neočekávané závažné okolnosti jejich plnění znemožní O odvolání hasiče je povinen informovat velitele úseku či sektoru, nebo není-li sektor zřízen, tak velitele zásahu Nemůže-li velitel jednotky vykonávat oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, je povinen bezodkladně určit svého zástupce, kterému řízení jednotky předá Označení hasičů při zásahu Při zásahu hasiči nosí a) velitel zásahu červenou pásku s nápisem "VZ" na levé paži nebo zvláštní vestu s nápisem "Velitel zásahu", b) náčelník štábu červenou pásku na levé paži s nápisem "NŠ" nebo zvláštní vestu s nápisem "Náčelník štábu", Připravil: Ing Pavel Škarda 12

13 c) člen štábu pro spojení červenou pásku na levé paži s nápisem "S" nebo zvláštní vestu s nápisem "Spojení", d) člen štábu pro týl červenou pásku na levé paži s nápisem "T" nebo zvláštní vestu s nápisem "Týl", e) člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu červenou pásku na levé paži s nápisem "A" nebo zvláštní vestu s nápisem "Analýza", f) člen štábu pro nasazení sil a prostředků červenou pásku na levé paži s nápisem "N" nebo zvláštní vestu s nápisem "Nasazení" 85) Taktické a prověřovací cvičení Prověřovací cvičení je určeno k prověrce akceschopnosti jednotek, k prověření požárního řádu obce k prověření dokumentace zdolávání požárů, havarijních plánů nebo k ověření součinnosti mezi jednotkami a složkami integrovaného záchranného systému Součástí tohoto cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu Taktické cvičení je určeno k ověření schopností velitelů jednotek a štábu řídit jednotky a k ověření znalosti území, pro které byla jednotce s územní působností stanovena územní působnost Prověřovací cvičení je oprávněn nařídit a) generální ředitel nebo jeho zástupce, b) ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo jeho zástupce, c) ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje nebo jeho zástupce, d) velitel jednotky a příslušníci, kteří v rámci výkonu státního požárního dozoru kontrolují akceschopnost jednotky, e) hejtman, přednosta okresního úřadu, primátor na území hlavního města Prahy, primátor na území města Brna, města Ostravy a města Plzně a starosta obce, f) statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které jednotku zřídily Při ohlášení požáru nebo mimořádné události musí být ohlašovna požáru, operační středisko nebo jiné místo, kterým se požár nebo mimořádná událost ohlašuje, upozorněny, že jde o prověřovací cvičení, pokud nejsou sami prověřovány Taktická cvičení organizují velitelé jednotek v souladu s ročním plánem odborné přípravy Dokumentaci taktického cvičení schvaluje ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje v případě, že se do taktického cvičení zapojují dvě a více jednotek nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje, pokud cvičení svým rozsahem přesáhne území okresu 9) Dokumentace zdolávání požárů Dokumentaci zdolávání požárů tvoří: operativní plán zdolávání požárů (dále jen operativní plán ) nebo operativní karta zdolávání požárů (dále jen operativní karta ), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob Připravil: Ing Pavel Škarda 13

14 Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti, i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím DZP se zpracovává zejména na objekty zvýšeným požárním nebezpečím, kde jsou složité podmínky pro zdolávání požárů v případech: v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob), v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším), za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky v množství stejném nebo větším než je množství uvedené v příloze č 1 zvláštního právního předpisu, v objektech a zařízeních provozů chemické výroby, v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o čtyřech a více nadzemních podlažích pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty, ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o čtyřech a více nadzemních podlažích pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty, ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod a dále u objektů s činnostmi se zvýšeným požárním nebezpečím které nelze vůbec odvětrat od zplodin hoření nebo je odvětrat bez znalosti ovládacích prvků příslušných technických zařízení, dokonalého dispozičního řešení objektu, nebo v případě, že se zplodiny mohou šířit cestami, které nelze dobře odhadnout nebo zjistit průzkumem jednotky požární ochrany, prostorů a zařízení, kde by vstup nebo jednání jednotky PO bez upozornění na zde platný zvláštní režim znamenal ohrožení životů hasičů, řešení stavebních konstrukcí nebo technologického zařízení, které je těžko poznatelné a skýtá snadnou možnost šíření požáru mimo požární úsek nebo i objekt, ve kterém hoří, stejně jako vzájemná těžko rozpoznatelná spojitost zařízení, objektů z hlediska jejich havárie nebo šíření požáru, Připravil: Ing Pavel Škarda 14

15 objektů, kde musí být přesně dodržen postup v množství a druhu nasazené požární techniky a prostředků požární ochrany 91) Operativní plán Operativní plán je základní formou DZP a tvoří : a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, nejsložitější variantu požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek PO - tuto část dokumentu jednotky PO nemají k dispozici, slouží jen jako podklad pro zpracování operativního plánu, b) vyjímatelná příloha, určená pro jednotky PO při zdolávání požáru, která obsahuje ba) textovou část s: operativně taktickou charakteristikou objektu, doporučení pro velitele zásahu, bb) grafickou část s plánem objektu včetně okolní situace, zdrojů vody a komunikací apod Většina informací je v grafické části operativního plánu Součástí vyjímatelné přílohy operativního plánu může být také operativní karta Operativně taktická charakteristika obsahuje zejména následující části a údaje: a) Údaje o podniku nebo budovách a technologiích stručná stavební charakteristika objektů z hlediska hořlavosti stavebních konstrukcí, jejich požární odolnosti a možnosti šíření požáru, množství osob v různých denních režimech, počty zvířat, koncentrace zvláštních hodnot, specifikace činností se zvýšeným požárním nebezpečím, nebezpečí skladovaných nebo zpracovávaných látek a případná rizika, umístění a ovládání stabilního hasicího zařízení (dále jen "SHZ") nebo elektrické požární signalizace (dále jen "EPS"), zvláštnosti v systému rozvodu elektrické energie, topení, ventilace nebo klimatizace z hlediska šíření požáru, upozornění na složité podmínky při zdolávání požáru b) Vodní zdroje a hasicí látky vodní zdroje v podniku a v jeho bezprostřední blízkosti, vydatnost zdrojů, zvláštnosti v dodávce hasicích látek; speciální druhy skladovaných hasicích látek c) Komunikace stav komunikací v podniku s ohledem na rozměry požární techniky; zvláštní pokyny pro jízdu nebo parkování požární techniky Doporučení velitele zásahu Připravil: Ing Pavel Škarda 15

16 V části "Doporučení pro velitele zásahu" jsou uvedeny údaje, které vystihují specifické rysy podniku a očekávané komplikace z pohledu složitých podmínek pro zdolávání požáru, zejména: způsob záchrany osob (využití zásahových a evakuačních cest, mobilní výškové techniky, záchranných prostředků apod), evakuace zvířat a materiálů, informace o možném šíření požáru a o závažných specifických okolnostech, majících na toto šíření vliv (ventilace, speciální rozvody apod) V případě petrochemického a chemického průmyslu pak musí být uvedeny doby vyvření nebo vzkypění ropy, popř i rychlosti vyhořívání nebo prohřevu hořlavých kapalin apod, zásady bezpečnosti práce z hlediska specifiky podniku, zejména nutnost použití speciálních ochranných prostředků (dozimetry, ochranné obleky apod), jakož i místa, kde jsou uloženy nebezpečné látky, místa, kde v důsledku požáru lze předpokládat vznik toxických zplodin (uvede se druh), výbušných koncentrací apod Dále se uvedou také způsoby zneškodnění nebezpečných látek (neutralizace apod), popř osoby, které o tom rozhodují nebo zneškodnění provádí, potřebné údaje k dodržení zásad bezpečné dekontaminace osob i techniky, kterou je nutno provést bezprostředně při zásazích, jakož i omezení doby pobytu v radioaktivním prostředí s ohledem na aktivitu zářiče, podmínky pro použití speciální požární techniky pro zásah, způsob uzavření plynu, vypnutí el energie včetně upozornění na prostory, které jsou pod napětím i po vypnutí hlavního vypínače el proudu (viz nouzové zdroje, UPS apod), odstavení technologických zařízení, odpojení a vyprázdnění technologických zařízení apod a seznam osob (pracovní zařazení, adresa, telefon) v podniku, které tuto činnost vykonávají nebo o ní rozhodují, způsob dálkové dopravy vody, zásady výpomoci mezi podniky pro speciální případy havárií, nasazení speciálních druhů hasicích látek na vybrané prostory v podniku apod, výsledky výpočtů pro objekty, kde musí být přesně dodržen postup v množství a druhu nasazené požární techniky a prostředků požární ochrany Grafická část vyjímatelné přílohy operativního plánu Názvy objektů musí být v celém operativním plánu jednotné a shodné s běžně užívanými názvy Pro zobrazení potřebných informací se používají grafické značky Značky se kreslí do míst, kde operativně taktický údaj má svoje opodstatnění nebo se označí pozicí k uvedenému místu Místo značky lze uvést přímo nápis, upozorňující na danou skutečnost Ve výkresech se užívají následující barvy: MODRÁ - vše, co souvisí s hašením požáru (vodní zdroje, sklady požárního nářadí), Připravil: Ing Pavel Škarda 16

17 ČERVENÁ, ORANŽOVÁ - vše, co komplikuje zdolávání požárů nebo vytváří nebezpečí, ZELENÁ - plochy okolí objektů bez úpravy pro vedení požárního zásahu, vegetace a zeleň, HNĚDÁ - místa nebo objekty s hořlavým povrchem nebo hořlavou konstrukcí, představující s ohledem na možné šíření požáru tzv požární mosty, ŽLUTÁ - nástupní plochy, komunikace vhodné pro požární techniku Na každém výkresu je v pravém rohu dole popisové pole s označením názvu objektu, právnické nebo podnikající fyzické osoby, s jejím razítkem a podpisem statutárního zástupce Pro odhad vzdáleností a velikosti objektů se na výkresech zakresluje síť 10x10 m Pokud to vyžaduje účel operativního plánu a složitost podmínek pro zdolávání požáru, může se u vícepodlažních, zejména atypických budov, provádět půdorys pro každé odlišné podlaží zvlášť V opačném případě, u stejných podlaží a se stejnými údaji operativně taktického charakteru, se každé podlaží zobrazovat nemusí 92) Operativní karta Zpracování a obsah operativní karty Operativní karta se zpracovává pro objekty, u kterých jsou méně složité podmínky pro zdolávání požáru Operativní karta je zjednodušenou formou vyjímatelných příloh operativního plánu a její obsah tvoří: a) textová část, která obsahuje charakter objektu, konstrukční zvláštnosti objektu, evakuační cesty, vnitřní rozvod požární vody, popis míst uzávěru plynu, vypnutí elektrické energie, zapojení nouzového osvětlení; b) grafická část, která obsahuje plán objektu, podle potřeby i vedlejší objekty, komunikace, zdroje vody Operativní karta se zpracovává na ofsetový nebo kladívkový papír formátu A4 tak, aby její grafická část byla umístěna na druhé straně textové části operativní karty Operativní karta se doporučuje vložit do průhledného impregnovaného obalu Textová část operativní karty Textová část operativní karta je formulář, který shrnuje obsah operativní karty zejména do těchto bodů: charakter objektu, hasicí látky, doporučení pro velitele zásahu Význam jednotlivých bodů odpovídá významu pojmů, užívaných v operativním plánu Grafická část operativní karty V plánu grafické části operativní karty se údaje operativně taktického charakteru, důležité pro činnost jednotky PO a zdolávání požáru, zakreslují pomocí značek podle zásad pro grafické přílohy operativního plánu Pokud to vyžaduje složitost podmínek pro zdolávání požárů, může se u několikapodlažních budov (zejména atypických) zakreslovat každé podlaží objektu zvlášť Grafické značky a vzory DZP jsou uvedeny v doporučené literatuře Uložení DZP Připravil: Ing Pavel Škarda 17

18 DZP je uložena na příslušném HZS kraje - zpravidla na místně příslušném operačním a informačním středisku nebo na stanici HZS kraje, v jejímž hasebním obvodu objekt leží Druhý výtisk DZP je uložen u právnické nebo podnikající fyzické osoby, u HZS podniku nebo na trvale dostupném místě (vrátnice apod) 10) Výcvik na vodě Výcvik na vodě se provádí pro získání a návyku některých pravidel, kterých je potřeba za účelem rychlé a bezpečné práce na vodní hladině, při práci s plavidlem (člun,loď) popř pod vodní hladinou Vždy je důležité více času obětovat nácviku a pak využít pro snadnou a rychlou záchranu tonoucího Vodní hladinu můžeme rozdělit na vodu stojatou (rybník, vodní nádrž, požární nádrž) či tekoucí (řeka, potok, jez) Záchranou je situace, kdy je oběť v nebezpečí, a to i v situaci, je-li oběť pod vodou na čas kratší než půl hodiny (u osob podchlazených a dětí i déle) v tomto případě je možnost pro záchranu ještě reálná Tonutí bývá provázeno panikou a zuřivým zápasem postiženého o udržení hlavy nad hladinou, zvláště nedosáhne-li na dno a nemůže se ničeho chytit Čím rychlejší bude akce, tím účinnější bude záchrana Bezpečnost zachránce na prvním místě osobní zásah přichází až po vyčerpání všech ostatních možností, použití záchranných pomůcek, popř plavidel!!! Nutnost dokonalého ovládání jednoduchých záchranných pomůcek, znát všechny varianty použití vzhledem k místu a situaci Plavidla dokonalé ovládání plavidla vesly popř pádly (pohyb a otáčení na malém prostoru) 101) Záchrana tonoucích Záchranu dělíme na tři části, které se v praxi velmi často prolínají Záchranné a ochranné prostředky Plavidla Osobní zásah Záchranné pomůcky Byly vytvořeny pro záchranu ze břehu nebo z plavidla Záchranná tyč jedná se o jednoduchou, ale velmi účelnou pomůcku v různých provedeních (lehký trhací hák) Použití: podání tyče tonoucímu a jeho přitažení ke břehu nebo plavidlu Záchranný kruh je z pěnového polystyrénu, který nesaje vodu, je 3 5 kg těžký s vnitřním průměrem cca 45 cm a jako vrchní barva se užívá oranžová Na čtyřech místech je ke kruhu připevněno široké lano o průměru 1 1,5 cm Záchranný kruh udrží na hladině bezpečně dospělou osobu Záchranný míč gumový nebo z umělé hmoty o průměru cm, který je umístěn do síťky Výhodou proti kruhu je jeho hmotnost, lze jej házet na větší vzdálenost a je méně nebezpečný při přímém zásahu tonoucího Míč házíme spodním nebo horním obloukem, vždy s plovoucím lanem, se kterým zacházíme jako při házení kruhu Záchranný pás je z plovoucí pružné hmoty, cca 95 cm dlouhý, 13 cm široký a 6 cm vysoký Na jednom konci je osazen karabinou a na druhém kovovým kroužkem na který je navázáno plovoucí lano dlouhé asi 160 cm, konec lana je zakončen odepínací smyčkou z Připravil: Ing Pavel Škarda 18

19 popruhu, jehož velikost je určena potřebou převléknout smyčku co nejrychleji přes hlavu a pod jednu paži Velkou předností záchranného pásu je mnohočetnost jeho použití V některých situacích ho stačí postiženému jen podat, lze jej použít jako házecí pomůcku jak narovnaný, tak i sepnutý do kruhu Pás lze použít pro zajištění vlastní bezpečnosti Největší předností je jeho využití při přepravě tonoucího, s možností sledovat stav postiženého, popřípadě zahájit resuscitaci Házecí pytlík je součástí vybavení pro vodní turistiku a záchranu na tekoucí vodě Je válcového nebo kuželového tvaru, v jehož dně je umístěn nosný materiál, aby pytlík plaval na hladině Do pytlíku se podle jeho velikosti smotá od 15 do 25 metrů plovoucího lana Ve dně je otvor, kterým je konec záchranného lana vytažen ven a ukončen smyčkou do poutka Za toto poutko je možno pytlík zavěsit ke člunu, plovací vestě apod Karabiny jsou potřebné jak při upevňování předmětů vezených v lodi, tak i při vlastní záchraně U záchranáře je minimální počet 5 7 kusů Z uvedeného minimálního počtu musí být aspoň polovina karabin s pojistkou na zámku Nůž v pevném pouzdře dává možnost se v případě nouze uvolnit z lana, které se při nehodě omotalo kolem nohou Při práci záchranáře je mnohdy nůž nezbytně nutný pro práci s lanovým materiálem Buď lze nosit krátký nůž v pouzdře upevněném na prsní části plovací vesty, nebo zavírací nůž v pouzdře na opasku Píšťalka upevněná na plovací vestě je pro komunikaci a upozornění vhodnější než křik Ochranné prostředky Jsou to prostředky určené k ochraně člověka před chladem i možným zraněním oblek a) neoprénový chrání před chladem a před možným zraněním (oděrky následkem nárazu ) Pro záchranářskou činnost se používá neopren tloušťky 5 mm b) suchý oblek tento oblek je zhotovený z vodotěsné tkaniny se zavařenými švy nebo neoprénu U krku, rukávů a popřípadě i nohavic je pryžové těsnění, které brání vniknutí vody Toto oblečení dovoluje obléci spodní prádlo a další tepelně izolační vrstvy Nenahrazuje záchrannou vestu Při netěsnosti nebo protržení suchého obleku dojde k naplnění vodou Tento oblek nenahrazuje záchrannou vestu Boty jsou při vodní záchraně důležitým ochranným prostředkem Při delší činnosti za nepříznivých podmínek pak od nohou dochází k podchlazení Je zde také řešení použití Připravil: Ing Pavel Škarda 19

20 neoprénových ponožek do sportovní obuvi U suchých obleků bývají pevně spojeny s oblekem Rukavice chrání před zraněním ruky a zároveň chrání ruku před chladem Pro činnost ve vodě se používají rukavice s protiskluzovou úpravou dlaňové části Plovací vesta chrání před nárazy a především nadnáší Její tvar musí zajišťovat, aby dokonale seděla na těle a při pádu do vody nesklouzla Upínání na tělo je pomocí popruhů a přezek Vesta musí mít náplň umístěnu tak, aby při bezvědomí postiženého byl tento obrácen obličejem vzhůru Vodácká ochranná přilba musí chránit spánky, zátylek, temeno hlavy a nesmí bránit v rozhledu Při záchranné činnosti musí být používána vždy tam, kde hrozí nebezpečí poranění hlavy Záchranný oblek nahrazuje záchrannou vestu Používá se pro sebezáchranu v chladné vodě Není vhodný pro záchranné práce prováděné ve vodě Plavidla používaná při záchraně Používá se mnoho plavidel např gumových člunů bez motoru nebo s motorem, čluny Zodiak, pevných lodí atd Vždy je nejdůležitější vyhodnotit typ vodní plochy, vzdálenost tonoucího od břehu, hloubku vodní hladiny atd Povinnosti posádky záchranného člunu Musí sledovat přidělený úsek a nesmí být zaměstnána jinými úkoly Příslušník, který je určen k zachraňování skokem do vody, musí být fyzicky zdatný plavec a musí ovládat záchranu osob ve vodě Je bez záchranné vesty a má na sobě popruh s lanem Druhý konec lana je připevněn na břehu, ze člunu nebo jej přidržuje další člen posádky Lano je nutno skládat do tvaru osmičky, aby se nezauzlovalo Povinnosti člena posádky Bezpodmínečně plní rozkazy velitele plavidla Bezpečně ovládá veslování, pádlování a práci se záchranným nářadím Je si vědom zvýšeného nebezpečí, je ukázněný a odpovědný Připravil: Ing Pavel Škarda 20

21 Dbá na kompletní vybavení a stav své výzbroje a výstroje lodi Případné nedostatky hlásí veliteli plavidla Musí znát: a) Způsob provedení akce a určení svého úkolu b) Místo ukotvení záchranného člunu c) Hranice bezpečnostních pásem a bezpečnostní opatření d) Místo velitelského stanoviště e) Směr a způsob vlastní záchrany v případě vlastní krizové situace Povinnosti vůdce plavidla Je odpovědný za činnost a bezpečnost posádky plavidla Hrozí-li osobám na plavidle v případě nehody nebezpečí, musí použít všech prostředků, které má k dispozici pro jejich záchranu Musí být při plavbě a výkonu práce vždy na plavidle Jeho rozkazů a pokynů jsou povinny uposlechnout všechny osoby na plavidle Rozhoduje o použití záchranných pomůcek (záchranné vesty) Dbá na kompletní vybavení plavidla a výstroj členů posádky Odpovídá za včasné doplutí člunu na místo určení a za rychlé, bezpečné a úspěšné provedení zásahu Vůdce plavidla, které je v blízkosti jiného plavidla postiženého plavební nehodou, při níž jsou ohroženy lidské životy, nebo hrozí zatarasení dráhy, je povinen poskytnout neodkladně pomoc tak, aby neohrozil bezpečnost vlastního plavidla Hrozí-li společná havárie, je velitel povinen zabránit větší škodě i za cenu vlastní havárie Osobní zásah Při osobním zásahu zdůrazňujeme prvotní hledisko záchrany BEZPEČNOST ZACHRÁNCE Může jej provádět pouze vycvičený a zdatný plavec, a to jako poslední možnost po vyčerpání všech ostatních způsobů záchrany Pro osobní zásah je nutné zvládnout tyto oblasti: Technika přiblížení se k tonoucímu, uchopení a narovnání tonoucího Techniky tažení tonoucího Techniky vynášení tonoucího z vody Techniky obrany zachránce 102) Záchrana na vodním toku Nácvik záchranného týmu Provádí se od úkolů nejlehčích ke stále těžším Při nácviku nesmí být ztracen přehled o cvičících a praktický výcvik musí být doprovázen vždy zajištěním pro případ nehody Před každou praktickou činností musí být překontrolována všechna výstroj a výzbroj určená k činnosti Je nutné vyvarovat se nezodpovědného přístupu k provádění záchranných akcí, lhostejnosti k vybavení a požívání alkoholu a jiných návykových látek před výcvikem a v jeho průběhu či během přímé záchranné akce Připravil: Ing Pavel Škarda 21

22 Vedení záchranné akce Špatně organizovaná záchranná akce či pracovní činnost u vody ohrožuje kromě zachraňovaných i samotné členy záchranného týmu Samotná záchranná akce musí být velmi jasně a zřetelně řízena jedním zachráncem V případě možnosti a nutnosti situace lze rozdělit záchranáře na více družstev se vzájemnou koordinací Opět platí, že každé družstvo musí být řízeno jednou osobou, a nad nimi je opět jedna velící osoba, která neřeší detaily, ale sleduje záchrannou akci jako celek Pro každou záchrannou akci platí tyto zásady: mít vždy záchranné prostředky v naprostém pořádku a pohotově k dispozici, ovládat možné typy záchrany a ovládat techniku a taktiku jízdy na určeném záchranném plavidle, dobrá fyzická a psychická kondice, mít jasnou odpověď na otázku: jak, kde, čím? (Jaký způsob záchrany zvolíme, kde jí provedeme a zda máme na tuto činnost vhodnou výzbroj a výstroj?), záchrannou akci řídí jeden záchranář, zamezit panice a chaosu, nenechat si rušit již probíhající záchrannou akci, zachraňovat na prvním místě člověka a potom materiál, další (volní) záchranáři připravují další možnost záchrany, nespoléhat na náhodné diváky, neuvazovat záchranáře napevno, aby měl v případě nouze možnost uvolnění (např bezpečnostní popruh na záchranné vestě, stačí uvolnit přezku na hrudníku a může se odpoutat Nepoužívat horolezecký úvazek), minimalizovat rizika pro záchranáře, uvážit množství a sílu vody při zásahu Sebezáchrana Plavání Znalost plavání v tekoucí vodě je na prvním místě Je důležitá pro sebezáchranu po zvrhnutí lodi, pádu do vody ze břehu či člunu i pro vlastní osobní zásah záchranáře Jestliže síla proudu je nad plavecké síly člověka a při malé hloubce hrozí poranění nohou nebo zaklesnutí nohy za podvodní překážku, musí se postižený nutně otočit na záda nohama po proudu Obě chodidla musí tlačit k hladině Do plavání zapojí obě paže, kterými může řídit svůj směr Dostane-li se postižený do proudu, který mu již umožňuje plavání ke břehu či jinému záchrannému místu, je pak snadné se z pozice na znak přetočit na břicho, stále však hlavou proti proudu a nohama ve směru proudu, a plaveckými tempy záchranného místa dosáhnout Připravil: Ing Pavel Škarda 22

23 Sebezáchrana z vodního válce (tj činnost vody za překážkou nebo pod jezem) Postižený je vtažen silou proudu pod vodu a spodním odtékajícím proudem je tažen dále po toku Při dně postiženému hrozí zranění Jedna z možností jak tomu zabránit, je sbalit se do klubíčka U velkých vodnatých toků a mnohých jezů množství a síla vracejícího se proudu budou postiženého držet ve válci vývaru V takovém místě je voda propěněná a tedy nenosná (malý účinek plovací vesty) Dochází k brzké ztrátě orientace Některé poučky praví, aby postižený odhodil plovací vestu, čímž se dostane snáze ke dnu, a pak vyplaval ve směru odtékající vody za vývarovou linii Sebezáchrana s lodí (na nafukovacím člunu) Při případné nehodě se nesmíme nechat tlačit člunem, neboť by mohlo dojít k namáčknutí plavajícího člověka na kámen nebo jinou překážku, což by mohlo vést k těžkému nebo i smrtelnému zranění To znamená, že při pádu do vody nebo převržení se snažíme podél člunu přeručkovat na laně kolem boků k té části člunu, která je natočena vzhůru proti proudu Při převržení nebo pádu ze člunu musí být snahou každého postiženého, aby se dostal do blízkosti člunu a mohl se ho držet Vytažení postiženého z vody do člunu Jeden člen posádky (ten, který co je nablízku) uchopí postiženého za ramínka plovací vesty a vtáhne ho zcela nebo alespoň horní polovinou těla do člunu Vtáhne-li postiženého jen zčásti na člun, jednou rukou jej stále drží za vestu a druhou jej uchopí za oděv na zadku, aby tak mohl být postižený zcela vtažen do člunu Při záchraně člověka plavajícího ve vodě je nutné, Připravil: Ing Pavel Škarda 23

24 aby se záchraně věnoval pouze jeden člověk Vrhne-li se k zachraňovanému polovina posádky člunu a zatíží-li nevhodně jednu stranu či dostane-li se člun bokem vln nebo válce, může dojít k převržení člunu Záchrana s přípravou Ne vždy lze při záchraně na tekoucí vodě využít záchranné pomůcky bez přímého osobního zásahu Nastanou okamžiky, kdy zachránce musí za postiženým do vody Pro činnost upoutaného zachránce je potřebná plovací vesta s tzv bezpečnostním popruhem Ten umožní upoutání prostřednictvím karabiny na lano Důležitým prvkem je správná volba místa záchrany na tekoucí vodě Pokud se jedná o záchranu z proudu vody, vhodné je místo, kde se proud co nejvíce zúží Dále je nutné zkontrolovat místo, ve kterém dojde k napnutí lana a zahájení kyvadlovitého pohybu ke břehu V místě, kde končí kyvadlovitý pohyb, musí být dobrý výlez na břeh Při záchraně z vodních válců (hlavně nebezpečných vývařišť pod jezy), musí mít záchranář jistícího, který lano povoluje nebo dobírá a vytáhne záchranáře z válce nebo vývaru pod jezem 103) Možné nebezpečí při záchranných akcích Velké řeky Běžným jevem jsou karfioly, víry a za překážkami válce s velkými vývary Přímý osobní zásah bez přítomnosti stabilního plavidla je zde nebezpečný, s malou možností úspěchu A na prvním místě je vždy život záchranáře Malé vodní toky Vzhledem k menšímu průtoku, zarostlým břehům a k malému přehledu v řečišti se nejvíce používá házecí pytlík a upoutaný záchranář s jištěním ze břehu Častým nebezpečím na malých vodních tocích jsou větve zasahující nad vodní hladinu, již zmíněné zarostlé břehy, padlé kmeny, nízké lávky nad vodou a nad vodou natažené dráty Nárazové břehy Tam, kde proud naráží v zákrutě na břeh, lze očekávat podemletí Pak bývá těžký přístup k postiženému Záchranná akce vyžaduje přítomnost lan a horolezeckého materiálu a samozřejmě vycvičených osob, případně nasazení potápěčů Vodní díla na tocích Překážku vytvořenou člověkem se snaží voda zlikvidovat a uhladit Vymílací činností se z vodních děl stávají pasti pro člověka Ze železobetonových staveb vyčnívá často vyztužovací dráty, na dřevěných konstrukcích hřeby a kování, bývá zde i nebezpečí přisátí V případě nutnosti rychlého zásahu musí přijít ke slovu upoutaný zachránce 104) Vyhledávání utonulých Hledání utonulého je akce, která jen ve výjimečných případech má za následek jeho záchranu života I tak musíme celou akci vyhledávání utonulého zahájit co nejdříve, co nejdůkladněji a velmi systematicky tak, aby reálnost nalezení utonulého byla co největší Celá akce, její průběh i výsledky jsou závislé na: hloubce vody, charakteru dna, čistotě vody, přesnosti určení místa, kde zmizel tonoucí, proudu vody a dalších faktorech Připravil: Ing Pavel Škarda 24