SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O OPERACÍCH USKUTEČNĚNÝCH V RÁMCI MANDÁTU EIB PRO POSKYTOVÁNÍ ÚVĚRŮ TŘETÍM ZEMÍM V ROCE 2010

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2012) 36 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O OPERACÍCH USKUTEČNĚNÝCH V RÁMCI MANDÁTU EIB PRO POSKYTOVÁNÍ ÚVĚRŮ TŘETÍM ZEMÍM V ROCE 2010 {SWD(2012) 3 final} CS CS

2 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O OPERACÍCH USKUTEČNĚNÝCH V RÁMCI MANDÁTU EIB PRO POSKYTOVÁNÍ ÚVĚRŮ TŘETÍM ZEMÍM V ROCE 2010 OBSAH 1. ÚVOD FINANČNÍ OPERACE Přehled objemu financování EIB v regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí Příspěvek k cílům politiky EU Rozčlenění podle jednotlivých odvětví Dopad a přidaná hodnota operací EIB SPOLUPRÁCE S KOMISÍ SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI FINANČNÍMI INSTITUCEMI... 9 CS 1 CS

3 1. ÚVOD Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 633/2009/ES ze dne 13. července 2009 (dále jen rozhodnutí nebo mandát ), vyžaduje, aby Komise předkládala každý rok zprávu o finančních operacích EIB uskutečněných na základě záruky, a to podle ročních zpráv předložených EIB. Mimo EU, v regionech, na něž se vztahuje mandát, poskytuje banka úvěry a záruky za úvěry kryté zárukou EU ( operace na základě mandátu ) nebo na vlastní riziko podle článku 16 svých stanov ( operace na vlastní riziko ). Tato zpráva přezkoumává finanční operace EIB, které se uskutečnily v roce 2010 na základě mandátu, a podává souhrnný přehled o operacích na vlastní riziko. Naproti tomu operace EIB v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a rovněž v zámořských zemích a územích (ZZÚ) jsou zahrnuty v samostatné výroční zprávě. Zpráva za rok 2010 zdůrazňuje dva významné faktory: potřebu soustavného poskytování úvěrů v rámci reakce na krizi a rozšiřování operací souvisejících se změnou klimatu. Globální krize zasáhla nejsilněji země usilující o přistoupení k EU, východní sousední země a Rusko, jejichž reálný ekonomický pokles v roce 2009 činil 4,5 % u zemí usilujících o přistoupení k EU a 8,0 % u východních sousedních zemí a Ruska. U zemí usilujících o přistoupení k EU potvrdila EIB svou klíčovou úlohu vzhledem k tomu, že přispívá k celkovému HDP více než polovinou procentního bodu HDP a pomáhá čelit omezení úvěrů v tomto regionu. V souladu s tím se objem úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům v tomto regionu v roce 2009 zdvojnásobil. Díky obnově po krizi byl tento stimul zcela stažen a poskytování úvěrů v tomto regionu se znovu ocitlo na úrovni před krizí. Řešení hospodářské krize probíhalo mimo jiné ve spolupráci s dalšími mezinárodními finančními institucemi v rámci společného akčního plánu na podporu úvěrů bankovnímu sektoru a reálné ekonomiky ve střední a východní Evropě. Zatímco růst úvěrů poskytnutých soukromému sektoru v zemích usilujících o přistoupení k EU a v zemích Asie a Latinské Ameriky opět plně zregeneroval, ve středomořském regionu stejně jako ve východních sousedních zemích a v Jihoafrické republice zůstává stále na úrovni nižší než před krizí. Proto měla EIB v těchto regionech i nadále významnou další proticyklickou roli. Druhým hlavním trendem v roce 2010 bylo výrazné rozšíření činností EIB na boj proti změně klimatu, a to především prostřednictvím nástrojů EIB prováděných na vlastní riziko. Celkem investovala EIB do projektů v oblasti udržitelné energetiky a dopravy 1,6 miliardy EUR, z toho více než tři čtvrtiny v Asii a Latinské Americe a ve východních sousedních zemích, tedy v nejméně energeticky účinných regionech, na něž se mandát vztahuje. Toto navýšení v kombinaci se zvýšením investic do energetiky v středomořském regionu s cílem podpořit evropskou energetickou bezpečnost plně kompenzuje stažení proticyklických investic realizovaných v roce V tomto rámci se spolupráce mezi Komisí a EIB v průběhu roku 2010 dále posílila, a to zejména v rámci přezkumu mandátu v polovině období a rovněž v oblasti jednotlivých kombinací grantů a úvěrů. V průběhu roku 2011 bylo zejména v návaznosti na arabské jaro zahájeno několik klíčových iniciativ na úrovni EU, jako například zvýšení úvěrové kapacity EIB se zárukou EU pro oblast Středomoří, iniciativa partnerství z Deauville skupiny G8 a zřízení pracovní skupiny EU pro jižní Středomoří. Zpráva za příští rok přezkoumá příspěvek EIB k těmto iniciativám. CS 2 CS

4 Podrobnější informace a statistické tabulky týkající se výše uvedených činností na úrovni projektů, odvětví, států i regionů jsou uvedeny v připojeném pracovním dokumentu (dále jen pracovní dokument útvarů Komise ) 1. Odkazy na tabulky v této zprávě se týkají tohoto pracovního dokumentu útvarů Komise, pokud není uvedeno jinak. Po přezkumu mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období předložila Komise v dubnu 2010 Evropskému parlamentu a Radě návrh nového rozhodnutí, které bylo přijato dne 25. října (rozhodnutí 1080/2011/EU o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Unii). Toto nové rozhodnutí zahrnuje finanční operace od 1. února 2007 do 31. prosince Nové rozhodnutí stanoví další požadavky na předkládání zpráv, které se budou vztahovat na finanční operace EIB podepsané v roce FINANČNÍ OPERACE 2.1. Přehled objemu financování EIB v regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí Celkový objem financování EIB v regionech mimo EU včetně operací na základě mandátu i operací uskutečněných na vlastní riziko EIB zůstal v roce 2009 a 2010 stálý a činil přibližně 8,8 miliard EUR, což bylo zhruba o 40 % více oproti úrovni předchozích let před krizí (v roce ,5 miliard EUR, v roce ,1 miliardy EUR). Celkový objem u regionů, na něž se vztahuje mandát EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím a které nezahrnují země AKT/ZZÚ a země ESVO, činil v letech 2010 obdobně jako v roce ,8 miliard EUR v porovnání s 5,6 miliardami EUR v roce Pro rok 2009 bylo zvýšení o 1,2 miliardy EUR (o 67 %) v rámci nástrojů EIB prováděných na vlastní riziko vykompenzováno odpovídajícím snížením objemu úvěrů poskytnutých v rámci mandátu. Z hlediska počtu projektů bylo v roce 2010 v rámci mandátu financováno 46 projektů oproti 55 projektům v roce Na konci roku 2010 činila celková částka podepsaná v rámci mandátu 16,8 miliard EUR, tj. 65 % z celkového stropu podle rozhodnutí 633/2009/ES (25,8 miliard EUR). Evropský parlament a Rada se rozhodly v rámci nového rozhodnutí uvolnit další 2 miliardy EUR na horizontální mandát pro změnu klimatu a zvýšit regionální stropy, aby nedošlo k omezení úvěrové činnosti EIB v posledních letech mandátu, zejména ve Středomoří a v zemích usilujících o přistoupení. V důsledku toho bude podle nového rozhodnutí celkový strop tohoto mandátu činit 29,5 miliardy EUR. Částka, kterou podepsala EIB do konce roku 2010, představuje 57 % nového celkového stropu. Následující tabulka podává přehled o objemu financování EIB z vlastních zdrojů v letech 2009 a 2010 v regionech, na něž se vztahuje mandát pro poskytování úvěrů třetím zemím. 1 2 SEK(20--)[ ] Úř. věst. L 280, , s. 1. CS 3 CS

5 Tabulka č. 1: Financování EIB v letech 2009 a 2010 (na základě mandátu na období ) (v mil. EUR) Země, v nichž se uskutečnily operace (v mil. EUR) Globální záruka Operace na základě mandátu Záruka na politická rizika Celkem Operace EIB uskutečňované na vlastní riziko (1) Celkem Země usilující o přistoupení Středomoří Východní Evropa, jižní Kavkaz a Rusko Asie a Latinská Amerika Jihoafrická republika Celkem (1) Operace EIB uskutečňované na vlastní riziko v rámci těchto nástrojů: - Předvstupní nástroj: finanční krytí ve výši 19,5 miliardy EUR na období , z toho 6,2 miliardy EUR na období Pro období bylo povoleno navýšení o 5,7 miliardy EUR; - Nástroje středomořského partnerství II: 2 miliardy EUR na období ; - Nástroj pro energetickou udržitelnost a zabezpečení dodávek: 4,5 miliard EUR na období ; - Nástroj ESVO: 3,3 miliardy EUR do roku 2013; - Nástroj pro východní partnery: 1,5 miliardy EUR schváleno v prosinci 2009 do roku V roce 2010 se na 75 % úvěrů podepsaných v rámci mandátu vztahovala globální záruka, která se používá pro státní a státem řízené operace, zatímco na 25 % se vztahovala záruka na politická rizika operací v soukromém sektoru. Celkový předpokládaný objem podpisů v rámci obou záruk představuje 63 % celkového financování v roce 2010 v regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí, zatímco zbývajících 37 % odpovídá úvěrům EIB z vlastních zdrojů ve výši 2,9 miliard EUR bez využití záruky EU. V zemích usilujících o přistoupení ukazuje trend v rámci mandátu, že v roce 2010 došlo k návratu na úroveň před krizí, a to po mimořádně vysoké úvěrové aktivitě v roce 2009 v rámci reakce EIB na krizi ve formě podpory investic (zejména malých a středních podniků) v daném regionu. Naproti tomu se úvěry v rámci předvstupního nástroje v roce 2010 zvýšily o 22 % na 1,8 miliardy EUR, což převýšilo aktivitu v rámci mandátu (1,5 miliardy EUR). Aby bylo možné vyhovět sníženému prostoru v rámci mandátu a stále významným potřebám regionu usilujícího o přistoupení, schválila Rada guvernérů EIB počátkem roku 2011 zvýšení úvěrového stropu předvstupního nástroje do roku 2013 o 5,7 miliardy EUR. V roce 2010 výrazně vzrostly aktivity EIB v oblasti financování v jižních a východních zemích, jichž se týká politika sousedství. Ve Středomoří dosáhla celková výše úvěrů EIB z vlastních zdrojů (v rámci mandátu se zárukou EU a v rámci nástroje středomořského partnerství II na vlastní riziko) rekordní úrovně 2,5 miliard EUR. Ve východních sousedních zemích a v Rusku se objem úvěrových aktivit od roku 2009 více než zdvojnásobil a dosáhl 631 miliónů EUR. CS 4 CS

6 V Asii a Latinské Americe se počet úvěrů v rámci mandátu snížil, ale došlo k téměř ekvivalentnímu zvýšení úvěrů v regionu v rámci nástroje pro energetickou udržitelnost a bezpečnost dodávek. Celkové financování na základě mandátu a nástrojů na vlastní riziko v zemích Asie a Latinské Ameriky činilo dohromady 1,2 miliardy EUR. V Jihoafrické republice byl v návaznosti na vysoký objem podepsaných částek v roce 2009 (280 miliónů EUR) v roce 2010 podepsán jeden nový úvěr ve výši 50 miliónů EUR Příspěvek k cílům politiky EU Cílem operací EIB v rámci tohoto rozhodnutí je podpořit příslušné cíle vnější politiky Unie. Toto rozhodnutí stanoví zejména některé konkrétní politické cíle, které je třeba řešit prostřednictvím vnějších operací EIB. Tabulka č. 2 níže uvádí souhrnný přehled klíčových cílů finančních operací EIB v regionech, na něž se rozhodnutí vztahuje. Tabulka č. 2: Shrnutí hlavních cílů finančních operací EIB podle rozhodnutí Hlavní cíle podle rozhodnutí Země usilující o přisto upení Středo moří Východ Asie a Latinsk á Amerik a Jihoafri cká republi ka Energetika zabezpečení dodávek X X X X X Ochrana životního prostředí X X X X X Rozvoj soukromého sektoru, malé a střední podniky Rozvoj infrastruktury včetně rozšíření TEN Předvstupní pomoc Podpora přítomnosti EU X X X X X X X X X X Je třeba poznamenat, že nové rozhodnutí zjednoduší cíle úvěrů ve všech regionech. Společným cílem ve všech regionech, na něž se rozhodnutí vztahuje, je podpora zabezpečení dodávek energie a ochrany životního prostředí. Následující tabulka uvádí objem podepsaných úvěrů EIB v letech na podporu těchto cílů. CS 5 CS

7 Tabulka č. 3: Operace EIB podepsané v letech 2009 a 2010 na podporu zabezpečení dodávek energie a životního prostředí (v mil. EUR) - na základě mandátu Zabezpečení dodávek energie v členských státech Ochrana životního prostředí problematika změny klimatu voda a odpadní vody hospodaření s přírodními zdroji snižování průmyslového znečištění 3 16 Udržitelná společenství (pro srovnání) udržitelná doprava obnova a oživení měst 48 0 zdravotní péče v rámci nástrojů EIB prováděných na vlastní riziko Zabezpečení dodávek energie v členských 0 státech 500 Ochrana životního prostředí Udržitelná společenství 0 27 Součet (mandát + nástroje) v regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí Zabezpečení dodávek energie v členských 25 státech 520 Ochrana životního prostředí Udržitelná společenství V posledních letech EIB posílila své úvěry týkající se opatření v oblasti klimatu a svůj širší závazek dosažení cíle EU, kterým je růst založený na nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu v Unii i mimo ni, zejména v návaznosti na úmluvu UNFCC ze summitu v Kodani. V roce 2010 si EIB stanovila cíl věnovat 20 % svých celkových úvěrů na opatření v oblasti klimatu. Předpokládá se, že tento cíl se bude v příštích letech postupně zvyšovat. Na základě zkušeností a odborných znalostí získaných prostřednictvím investic v rámci EU rozšířila EIB rychle své aktivity spojené se změnou klimatu v regionech, na něž se vztahuje mandát. EIB je také aktivním účastníkem konkrétních skupin týkajících se klimatických změn nastavených na konci roku 2010 ve všech regionálních investičních nástrojích EU. EIB má proto všechny předpoklady k tomu, aby mohla podpořit budování kapacit a rozvoje a šíření znalostí a technologií šetrných ke klimatu v rozvojových zemích. CS 6 CS

8 Podrobnější informace o rozsahu příspěvku EIB k cílům politiky EU, na něž se zaměřuje toto rozhodnutí, jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise. Přezkum mandátu EIB v polovině období provedený v průběhu roku 2010 ukázal, že zatímco operace EIB byly celkově v souladu s vnějšími politikami EU, je nutno posílit vztah mezi cíli politiky EU a jejich operativním prováděním ze strany EIB a zajistit, aby byl explicitnější a více strukturovaný. Nové rozhodnutí tuto skutečnost odráží a předpokládá, že Komise a EIB vypracují regionální operačně-technické pokyny s cílem posílit vazby mezi realizací aktivit EIB, obecnými cíli na vysoké úrovni stanovenými v rámci mandátu a regionálními strategiemi a prioritami EU Rozčlenění podle jednotlivých odvětví Tabulka č. 4 podává přehled o regionálním a odvětvovém rozdělení operací EIB na základě rozhodnutí, která se uskutečnila v roce Tabulka č. 4: Rozčlenění jednotlivých operací podepsaných v roce 2010 v rámci mandátu (v mil. EUR) Region Celke m Energetika Doprava Služby a průmysl Voda a hygiena Úvěry malým a středním podnikům Zdravotní a vzdělávací infrastruktura Země usilující o přistoupení k EU % % % % % 50 3 % Země Středomoří % % % 55 3 % % Východní sousední země a Rusko % % % % 55 9 % Asie a Latinská Amerika % % % Jihoafrická republika % Celkem % % % % % % Největším odvětvím byla energetika, jejíž financování v rámci mandátu v roce 2010 dosáhlo 1,6 miliardy EUR. Podíl financování energetické účinnosti (330 miliónů EUR) a obnovitelných zdrojů energie (100 miliónů EUR) dohromady představoval 27 % energetických úvěrů v rámci mandátu. U obnovitelných zdrojů energie jsou oba financované projekty vodních elektráren v Gruzii považovány za základní kameny gruzínské energetické strategie, jejímž cílem je proměnit zemi v čistého vývozce vodní energie v daném regionu. Doprava včetně železniční, silniční, přístavní a městské dopravní infrastruktury představovala 25 % celkového objemu úvěrů v rámci mandátu. Zhruba 44 % v rámci tohoto odvětví se vztahovalo k příspěvkům EIB na financování tří velkých projektů pozemní a CS 7 CS

9 námořní infrastruktury v Maroku a Tunisku, zatímco dalších 19 % tvořily tři projekty v Srbsku zaměřené na rozvoj dopravních os k propojení s transevropskými sítěmi. Odvětví služeb představovalo zhruba 13 % celkového objemu úvěrů v rámci mandátu, přičemž příspěvky v rámci tří investičních programů směřovaly k posílení znalostní ekonomiky a výzkumných a inovačních kapacit v Srbsku a Turecku. Odvětví průmyslu pokrývalo téměř 10 % a zahrnovalo dva financované projekty v Egyptě a Brazílii, jejichž cílem bude dosažení čistších výstupů výroby a snížení průmyslového znečištění. Úvěry v odvětví zemědělství zahrnovaly jeden úvěr ve výši 75 miliónů EUR (cca 1,5 %) poskytnutý Moldavské republice jako pomoc při řešení strukturálních nedostatků v odvětví moldavského vinařství (které se skládá především z malých a středních podniků) zahrnujících celý proces od pěstování vína až po konečné balení a expedici. Bylo poskytnuto financování dodávek vody a hygienické infrastruktury ve výši 337 miliónů EUR (což odpovídá 7 % celkového objemu úvěrů) na devět projektů ve všech regionech mandátu s výjimkou zemí Asie a Latinské Ameriky. EIB přispívá v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí OSN ke zlepšení udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením. Tyto projekty jsou zpravidla spojeny s velmi pozitivními dopady na životní prostředí a veřejné zdraví a s celkovým přínosem pro kvalitu života dotčených obyvatel. Sedm z devíti financovaných projektů využívá kromě financování z EIB technickou pomoc nebo jiné granty za účelem většího zvýhodnění nebo realizace podpory projektu. Financování zprostředkovaných úvěrových linek pro malé a střední podniky v rámci mandátu činilo 308 miliónů EUR (což odpovídalo 6 % celkového objemu úvěrů). V rámci předvstupního nástroje bylo poskytnuto významnější financování malých a středních podniků prostřednictvím úvěrových linek, jehož výše činila 980 miliónů EUR. Tato podpora je poskytována prostřednictvím řady veřejných i soukromých finančních institucí, které poskytují úvěry celé řadě odvětví. Část tohoto financování je poskytována v rámci společného akčního plánu mezinárodních finančních institucí na podporu bankovních systémů a úvěrů pro reálnou ekonomiku ve střední a východní Evropě (včetně západního Balkánu a Turecka). Kromě toho byly v Gruzii a Moldavsku prodlouženy dva úvěry v rámci iniciativy Východního partnerství malých a středních podniků (ve výši 55 miliónů EUR). Čtyři procenta z celkového objemu úvěrů byla poskytnuta na dvě operace v oblasti infrastruktury zdravotnictví a vzdělávání. V Srbsku byl poskytnut úvěr ve výši 50 miliónů EUR na investice do řešení systémových problémů v oblasti primárního a sekundárního vzdělávání, zatímco v Sýrii byl v roce 2010 podepsán druhý úvěr na investiční program, jehož cílem je zvýšit schopnost země reagovat na základní zdravotní potřeby obyvatelstva včetně řešení měnících se demografických a epidemiologických problémů Dopad a přidaná hodnota operací EIB Přidanou hodnotu svých operací hodnotí EIB na základě rámce založeného na těchto třech pilířích: Pilíř č. 1 shoda s cíli politiky EU a příspěvek k nim; Pilíř č. 2 kvalita a řádné řízení projektu; Pilíř č. 3 finanční a nefinanční příspěvek EIB k projektu. Rámec vztahující se na operace v zemích usilujících o přistoupení k EU, nazývaný rámec přidané hodnoty, je stejný jako rámec používaný při finančních operacích v rámci EU. Ve všech ostatních regionech, na něž se vztahuje rozhodnutí, uplatňuje EIB takzvaný rámec pro CS 8 CS

10 posuzování hospodářských a sociálních dopadů, který odráží různé potřeby a charakteristiky a rovněž příslušné cíle poskytování úvěrů v každém ze zeměpisných regionů. EIB provádí hodnocení předem na základě skutečností a údajů získaných během fáze schvalování projektu. Rámec je navržen tak, aby mohl poskytovat cenné informace a referenční hodnoty v průběhu celé doby provádění projektu, zejména pro monitorování a hodnocení ex post. Tabulka č. 5a: Hodnocení operací schválených v roce 2010 v zemích usilujících o přistoupení z hlediska přidané hodnoty (maximum bodů = 200). Hodnocení dopadů Pilíř 1 Pilíř 2 Pilíř 3 Průměrné hodnocen í Schválené operace Mandát se zárukou EU Předvstupní nástroj Tabulka č. 5b: Hodnocení operací schválených v roce 2010 v zemích Středomoří, východních sousedních zemích a Rusku, v zemích Asie a Latinské Ameriky a v Jihoafrické republice Hodnocení dopadů Pilíř 1 Pilíř 2 investiční úvěry Pilíř 2 zprostředkované úvěry (malé a střední podniky Pilíř 3 Vysoké 29 (76 %) 11 (35 %) 1 (14 %) 25 (66 %) Střední 9 (24 %) 19 (61 %) 6 (86 %) 11 (29 %) Mírné 0 1 (3%) 0 0 Nízké Celkem 38 (100 %) 31 (100 %) 7 (100 %) 38 (100 %) V zemích usilujících o přistoupení k EU lze u pilíře č. 1 a č. 2 vysledovat malé rozdíly mezi operacemi v rámci záruky EU a operacemi na vlastní riziko, které částečně odrážejí skutečnost, že mandát je zaměřen především na projekty s relativně vyšším rizikem, kde záruka EU poskytuje nejvyšší přidanou hodnotu. V ostatních regionech mandátu získalo vysoké celkové hodnocení ve všech třech pilířích devět operací, z nichž osm představují investice, které přispívají k ochraně životního prostředí (obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, snižování průmyslového znečištění, zásobování vodou a udržitelná doprava), a jedním z nich je regionální mezaninový fond na zdroje rizikového kapitálu FEMIP. 3. SPOLUPRÁCE S KOMISÍ Komise a EIB v rámci střednědobého přezkumu mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím intenzivně spolupracovaly. Zpráva vypracovaná řídícím výborem odborníků a CS 9 CS

11 hodnocení provedené externím konzultantem sloužily jako podklad pro návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě v dubnu Řádný legislativní postup pro změnu rozhodnutí byl dokončen v říjnu Nové rozhodnutí vyžaduje ještě větší spolupráci a součinnost mezi Komisí a EIB a rovněž nově vzniklou ESVČ. V kontextu víceletého finančního rámce po roce 2013 začala Komise a EIB uvažovat o nových finančních nástrojích na podporu vnějších politik EU. Výrazný nárůst využívání inovativních finančních nástrojů by měl umožnit kombinaci většího podílu dotací EU s úvěry nebo jejich využívání v kapitálových nástrojích či v nástrojích sdílení rizik s cílem mobilizovat další finanční prostředky, a to zejména od soukromých investorů, které by pokryly investiční potřeby našich partnerských zemí. Využívání inovativních finančních nástrojů ve vnějších politikách by mělo být podporováno v rámci platformy EU pro spolupráci a rozvoj s cílem zvýšit účinnost a efektivnost externího financování EU. Financování v oblasti změny klimatu dosáhlo v roce 2010 téměř 30 % celkového objemu financování EIB. Během 16. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Cancúnu EIB dále rozvíjela partnerství v oblasti změny klimatu prostřednictvím různých akcí. Jednalo se například o společnou konferenci Komise a EIB o zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování v zemích AKT a ostrovních státech v rámci zámořských zemí a území, prezentaci aktuálního vývoje Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii spravovaného EIB a diskusi u kulatého stolu o změně klimatických záruk a výkonnostních norem mezinárodních rozvojových bank. S cílem zlepšit příspěvek EIB k cílům rozvojové spolupráce EU byla zorganizována série seminářů o lidských právech pro výměnu osvědčených postupů a usnadnění dialogu mezi zúčastněnými stranami zejména z řad občanské společnosti, podniků a mezivládních organizací. Semináře v Londýně v červnu 2010 se zúčastnilo přes 80 zástupců odpovědných za lidská práva; po něm následoval druhý seminář v Johannesburgu v červenci 2010, kterého se zúčastnilo dalších 40 zúčastněných stran, především z afrických zemí. A konečně se v Bruselu v říjnu 2010 konalo zasedání zástupců EIB a Evropské komise u kulatého stolu. EIB i nadále poskytuje podrobné zprávy o svých finančních operacích, které se potenciálně kvalifikují jako oficiální rozvojová pomoc podle směrnic Výboru pro rozvojovou pomoc OECD. Výklad použití těchto směrnic na úvěrovou činnost EIB v rámci záruky EU je předmětem stále probíhajících intenzivních diskusí mezi OECD a EK. 4. SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI FINANČNÍMI INSTITUCEMI V roce 2010 představovalo spolufinancování s dalšími mezinárodními finančními institucemi nebo s evropskými dvoustrannými institucemi 43 % celkového objemu financování EIB mimo EU (včetně zemí AKT). Objem spolufinancovaných operací na základě mandátu představoval 64 % veškerých podpisů (včetně rizikového kapitálu FEMIP financovaného z rozpočtu EU). Tento podíl spolufinancovaných operací se od počátku období mandátu stále zvyšuje, a to ze 42 % v roce 2007 na 55 % v roce 2008 a 60 % v roce Seznam spolufinancovaných operací podepsaných v regionech, na něž se v roce 2010 vztahoval vnější mandát, je uveden v pracovním dokumentu útvarů Komise. Přezkum mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období kladně hodnotil spolupráci EIB s dalšími mezinárodními finančními institucemi a ocenil zvýšení spolufinancování a úsilí vedoucí všude tam, kde je to vhodné, k zajištění jednotné projektové CS 10 CS

12 a odvětvové podmíněnosti mezi mezinárodními finančními institucemi. EIB bylo doporučeno provádět společné spolufinancování se zvýšenou vzájemnou závislostí, pokud má takový přístup smysl pro příjemce projektu a pokud zlepšuje účinnost finanční podpory poskytované mezinárodními finančními institucemi. EIB je aktivním účastníkem regionálních nástrojů pro kombinaci prostředků, které Komise v posledních letech zřizuje společně s EIB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a dalšími evropskými dvoustrannými finančními institucemi (např. investiční facilita sousedství, investiční facilita pro Střední Asii, investiční rámec pro západní Balkán a svěřenecký fond EU a Afriky pro infrastrukturu). EIB zváží své zapojení do dalších nástrojů v dalších regionech (např. do investiční facility pro Latinskou Ameriku). V roce 2010 bylo vypracováno nové memorandum o porozumění mezi Komisí, skupinou EIB a EBRD, které bylo podepsáno v březnu Toto nové memorandum o porozumění nahrazuje a spojuje dřívější dohody týkající se východní Evropy, jižního Kavkazu, Ruska a Střední Asie (z prosince 2006) a Turecka (z ledna 2009). Toto memorandum o porozumění umožní posílit strategickou a operativní spolupráci. Nové třístranné memorandum o porozumění týkající se spolupráce za hranicemi EU by mělo být revidováno, jakmile EBRD zahájí činnost v oblasti Středomoří. EIB v roce 2010 i nadále úzce spolupracovala s dalšími mezinárodními finančními institucemi a evropskými dvoustrannými institucemi a posilovala tak svou roli katalyzátoru v oblasti podpory politických cílů a standardů EU, včetně Klubu dlouhodobých investorů a Klubu institucí EU specializujících se na dlouhodobé úvěry. V dubnu 2010 uspořádala EIB v Lucembursku pololetní setkání hlav mezinárodních rozvojových bank, které projednávalo koordinaci reakce těchto institucí na změnu klimatu a rovněž způsoby zlepšení koordinace a účinnosti, zejména v reakci na hospodářskou krizi. Spolupráce s AFD a KfW byla posílena a formalizována podpisem třístranné dohody o vzájemné důvěře v únoru V tomto rámci se tyto tři instituce snaží zvýšit svou kolektivní efektivitu a účinnost tím, že budou vzájemně uznávat postupy a standardy, které jednotlivé instituce uplatňují na spolufinancované projekty, a spoléhat se na ně. Do konce roku 2010 byly vybrány pilotní projekty pro regiony jižního sousedství a regiony AKT. Společný akční plán mezinárodních finančních institucí na podporu bankovních systémů a úvěrů poskytovaných reálné ekonomice ve Střední Asii a východní Evropě, podepsaný skupinami EIB a Světové banky a EBRD v únoru 2009 jako reakce na globální finanční krizi, byl v roce 2010 úspěšně dokončen a poskytl částku přes 33 miliard EUR na podporu bank a ekonomik regionu. Tato bezprecedentní úroveň spolupráce měla zásadní význam pro udržení angažovanosti klíčových západních bank v tomto regionu v době ochromení mezinárodních trhů a stažení soukromých zdrojů. Závěrečná zpráva vydaná dne 11. března 2011 dospěla k závěru, že cílů společného akčního plánu mezinárodních finančních institucí bylo dosaženo. Celkově pomohl společný akční plán mezinárodních finančních institucí odvrátit systémovou bankovní krizi a těžkou úvěrovou krizi a v řadě zemí pomohl obnovit úvěrování. CS 11 CS