TECHNOLOGIE POTRAVIN

Transkript

1 ŠVP, obor Technologie potravin Střední odborná škola a Střední odborné učiliště U Hvězdy 2279, Kladno Školní vzdělávací program Obor vzdělání: L/51 TECHNOLOGIE POTRAVIN Vydáno dne: Platnost: od Poslední aktualizace: Číslo jednací: listů: 172 1

2 ŠVP, obor Technologie potravin ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Garantem oboru Ing. Kateřina Hladíková 2

3 ŠVP, obor Technologie potravin OBSAH ŠVP I. ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 4 II. PROFIL ABSOLVENTA 5 1. Název ŠVP, kód a název oboru vzdělávání identifikační údaje 5 2. Popis uplatnění absolventa v praxi (výčet typic. prac. činností, pozic či povolání) 5 3. Popis očekávaných výsledků vzdělávání (kompetencí) absolventa Klíčové kompetence Odborné kompetence vztahující se k oboru vzdělání Odborné kompetence obecněji vyžadované 8 III. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Identifikační údaje Nezbytné podmínky pro přijetí ke studiu Zdravotní způsobilost Celkové pojetí vzdělávání ve školním vzdělávacím programu Stěžejní metody výuky využívané v rámci teoretického a praktického vyučování Informačně receptivní metoda Reproduktivní metoda Metoda problémového výkladu Heuristická metoda Výzkumná metoda Způsoby rozvoje klíčových kompetencí Způsoby začlenění průřezových témat do výuky Metodické přístupy, které je škola schopna zajistit při vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Specifické podmínky vzdělávání v nástavbovém studiu Situační specifika vzdělávání dospělých Osobnostní specifika dospělých a jejich vliv na výuku Organizace výuky Podmínky pro přijetí ke vzdělání Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace, stupeň dosaženého vzdělání Společná (státní) část maturitní zkoušky Profilová část maturitní zkoušky Realizace dalších vzdělávacích a mimoškolních aktivit podporujících záměr školy Hodnocení žáků Učební plán ŠVP Identifikační údaje Učební plán Poznámky k učebnímu plánu Přehled využití týdnů ve školním roce Personální a materiální podmínky realizace ŠVP Materiální zabezpečení výuky Personální zabezpečení výuky Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech 21 IV. CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY 22 V. SEZNAM ZPRACOVATELŮ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ 23 VI. UČEBNÍ OSNOVY 24 3

4 ŠVP Tp, úvodní identifikační údaje I. ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa školy: SOŠ a SOU U Hvězdy 2279, Kladno Zřizovatel: Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5 Název školního vzdělávacího programu: Technologie potravin Kód a název oboru vzdělání: L/51 Technologie potravin Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka studia: dvouleté Forma vzdělávání: denní studium Platnost ŠVP: od 1. září 2015 počínaje 1. ročníkem Kontakty pro komunikaci se školou Jméno ředitele: PaedDr. Marta Malcová Telefonní číslo: , Fax: ová adresa: info@sos-hvezda.cz Adresa webu: 4

5 ŠVP Tp, profil absolventa II. PROFIL ABSOLVENTA 1. Název školního vzdělávacího programu, kód a název oboru vzdělávání identifikační údaje Název a adresa školy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kladno U Hvězdy 2279, Kladno Zřizovatel: Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5 Název ŠVP: Technologie potravin Kód a název oboru vzdělání: L/51 Technologie potravin Délka studia: dvouleté Forma vzdělávání: denní studium Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Platnost ŠVP: od 1. září 2015 počínaje 1. ročníkem 2. Popis uplatnění absolventa v praxi (výčet typických pracovních činností, pozic či povolání) Absolvent najde uplatnění zejména při výkonu povolání potravinářský technik na různých typových pozicích v potravinářských provozech, např. jako vedoucí směny, vedoucí jednotlivých provozních středisek, technolog, dále v oblasti nákupu surovin a pomocných látek, odbytu a prodeje surovin a potravinářských výrobků, v oblasti marketingu potravin apod. Uplatní se rovněž v oblasti kontroly jakosti, trvanlivosti a zdravotní bezpečnosti potravin v provozních laboratořích, při tvorbě systému kritických bodů potravinářského provozu, včetně zajištění harmonogramu sanitace, BOZP a hygienických opatření. Může také odborně posuzovat změny technologie z hlediska výrobních zařízení. 3. Popis očekávaných výsledků vzdělávání (kompetencí) absolventa 3.1 Klíčové kompetence Kompetence k celoživotnímu učení, tzn. aby absolvent byl schopen samostatně se věnovat učení a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn. že absolvent by měl: - znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání; - ovládat různé metody učení a užívat osobní strategie učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; - být motivován k celoživotnímu učení, překonávat překážky a být vytrvalý v zájmu úspěšnosti učení; - získávat, zpracovávat a osvojovat si nové znalosti a dovednosti, vyhledávat a využívat dostupné možnosti a prostředky k učení, pomoc a podporu; - využívat ke svému učení různé informační zdroje, umět systematizovat a aplikovat získané znalosti a zkušenosti v práci i v životě; 5

6 6 ŠVP Tp, profil absolventa - sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání, tzn. aby absolvent byl schopen úspěšně budovat svoji profesní kariéru a byl připraven zvládat podnikatelské činnosti, tzn. že absolvent by měl: - mít odpovědný postoj k vlastní profesní kariéře, být připraven přizpůsobovat se měnícím pracovním podmínkám a celoživotně se vzdělávat; - mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, požadavcích na výkon odborné kvalifikace a o základních pracovněprávních vztazích; - mít přehled o zdrojích informací a poradenských službách týkajících se vzdělávání a trhu práce; - jednat aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat sebe i svoji odbornost; - rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání. Personální a sociální kompetence, tzn. aby absolvent byl schopen rozvíjet svoji osobnost, udržovat vhodné mezilidské vztahy a dbát o své zdraví, tzn. že absolvent by měl: - stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; - adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých možností je pozitivně ovlivňovat; - podporovat nekonfliktní soužití s druhými lidmi, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k lidem z různých sociálních prostředí; - spolupracovat s ostatními lidmi, odpovědně se podílet na realizaci společných pracovních i jiných činností, usilovat o integritu a prosperitu pracovního týmu; - být připraven vyrovnávat se stresem v osobním i pracovním životě a uvědomovat si význam zdravého životního stylu. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi, tzn. aby absolvent efektivně pracoval s prostředky ICT a s informacemi, tzn. absolvent by měl: - pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; - rozvíjet práci s běžným základním a aplikačním programovým vybavením včetně nových aplikací; - využívat vhodné prostředky online a offline komunikace; - získávat informace z otevřených zdrojů a dále je zpracovávat; - uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. Kompetence k řešení problémů, tzn. aby absolvent byl schopen samostatně nebo v týmu řešit pracovní i jiné problémy, tzn. že absolvent by měl: - pojmenovat a analyzovat vzniklý problém (problematickou situaci) v celém jeho kontextu; - určit příčiny problému, získat informace potřebné k jeho řešení, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, zvážit možné pozitivní i negativní dopady; - zvolit optimální potup řešení, zdůvodnit jej a vysvětlit postup řešení jiným lidem, vyhodnotit výsledek; - uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení, volit prostředky vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; - spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).

7 ŠVP Tp, profil absolventa Komunikativní kompetence, tzn. aby absolvent byl schopen souvisle se vyjadřovat v písemné i ústní formě a volit komunikační strategie a prostředky adekvátně situaci, tzn. že absolvent by měl: - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, vhodně se prezentovat, zpracovávat souvislé, obsahově i stylisticky náročnější texty; - vést konstruktivní dialog, formulovat a obhajovat své názory a postoje ústně i písemně a způsobem odpovídajícím dané situaci, adekvátně reagovat na projevy druhých lidí; - zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.); - zvládat komunikaci nejméně v jednom v cizím jazyce při běžné komunikaci v cizojazyčném prostředí; - využívat cizí jazyk pro základní pracovní komunikaci (např. zvládat odbornou terminologii a pracovní pokyny, orientovat se v jednodušším odborném textu). Matematická a finanční gramotnost, tzn. aby absolvent byl schopen používat matematické myšlení za účelem funkčního zvládání různých situací, tzn. že absolvent by měl: - aplikovat matematické postupy a znalosti při řešení různých úkolů v běžných situacích včetně pracovních a pro další, zejména odborné vzdělávání; - rozumět matematicky vyjádřeným informacím, umět interpretovat statistické a ekonomické údaje; - zvládat řešení svých sociálních i ekonomických záležitostí s ohledem na měnící se životní situace, být finančně gramotný; - orientovat se v problematice peněz a cen, být schopen vést pracovní, rodinný i osobní rozpočet včetně správy finančních aktiv i závazků. Občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. aby absolvent žil v souladu s hodnotami a principy humanity, demokracie a udržitelného rozvoje a uznával kulturní hodnoty, tzn. že absolvent by měl: - dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; - jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním, ale i ve veřejném zájmu; - uznávat rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboženských nebo etnických skupin a potřebu vzájemné kritické tolerance v multikulturním soužití; - zajímat se o politické a společenské dění u nás i ve světě a být schopni kriticky přistupovat k realitě, vytvářet si vlastní argumenty podložený názor; - chápat význam kvalitního životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; - vážit si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací. 3.2 Odborné kompetence vztahující se k oboru vzdělání Připravit, provádět a řídit technologický proces, tzn. aby absolvent: - plánoval jednotlivé fáze výroby, řídil konkrétní výrobní úsek; - vybíral vhodné suroviny a pomocné látky; - skladoval suroviny, pomocné látky a produkty; - popsal princip funkce výrobní linky a strojního zařízení a prováděl jejich obsluhu; - prováděl technologické výpočty; - posuzoval průběh výroby dle průběžné kontroly výrobního procesu a jakosti polotovarů a dle výsledků operativně zasahoval do výroby; 7

8 ŠVP Tp, profil absolventa - dbal na dodržování technologické kázně; - dbal na dodržování právních předpisů v oblasti potravinářství včetně hygienických a sanitačních; - využíval znalosti o principech certifikačních systémů v souvislosti s technologickým vývojem a ochranou životního prostředí, orientoval se v environmentálních technikách a technologiích; - vedl provozní záznamy a výrobní evidenci. Provádět senzorickou a laboratorní kontrolu, tzn. aby absolvent: - odebíral a upravoval vzorky k analýze; - znal a objasnil principy klasických a moderních kontrolních metod; - prováděl dílčí analýzy vzorků; - vyhodnocoval výsledky a vhodně je aplikoval ve výrobě; - posuzoval kritické body ve výrobě (např. HACCP) a vyhodnocoval je; - dbal na dodržování systému kontroly jakosti v souladu s platnými předpisy a požadavky na zdravotní bezpečnost potravin; - obsluhoval běžnou laboratorní techniku. Posoudit základní ekonomické parametry a uplatnit je v nabídce a poptávce, tzn. aby absolvent: - orientoval se v cenách surovin; - prováděl základní ekonomické výpočty; - znal nabídku a poptávku trhu; - orientoval se v oblasti obchodování a logistiky. 3.3 Odborné kompetence obecněji vyžadované Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolvent: - chápal bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; - znal a dodržoval základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; - osvojil si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznal možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byl schopen zajistit odstranění závad a možných rizik; - znal systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměl uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); - byl vybaven vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázal první pomoc sám poskytnout. Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolvent: - chápal kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; - dodržoval stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; - dbal na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňoval požadavky klienta (zákazníka, občana). 8

9 ŠVP Tp, profil absolventa Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolvent: - znal význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; - zvažoval při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; - efektivně hospodařil s finančními prostředky; - nakládal s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 9

10 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP III. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 1. Identifikační údaje Název a adresa školy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kladno U Hvězdy 2279, Kladno Zřizovatel: Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5 Název ŠVP: Technologie potravin Kód a název oboru vzdělání: L/51 Technologie potravin Délka studia: dvouleté Forma vzdělávání: denní studium Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Platnost ŠVP: od 1. září 2015, počínaje 1. ročníkem 2. Nezbytné podmínky pro přijetí ke studiu a) podle nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání je nezbytné absolvování těchto tříletých učebních oborů zakončených výučním listem: H/01 Cukrář, H/01 Pekař, H/01 Řezník uzenář, H/01 Kuchař číšník, b) přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. 83 dále 16, 20, 63, 70; c) splnění podmínek přijímacího řízení prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů; d) splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o studium daného oboru, které jsou stanoveny vládním nařízením. 3. Zdravotní způsobilost Do oboru vzdělávání může být přijat pouze uchazeč, jehož dobrý zdravotní stav posoudil a písemně potvrdil příslušný registrující praktický lékař. Ten vystaví uchazeči zdravotní průkaz pro výkon činností epidemiologicky závažných ( 19 a násl. zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů). 10

11 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP 4. Celkové pojetí vzdělávání ve školním vzdělávacím programu 4.1 Stěžejní metody výuky využívané v rámci teoretického a praktického vyučování Základem je interakce učitel žák, která je ve výuce realizována především prostřednictvím výukových metod. Jde o vzájemnou spolupráci, v níž učitel akceptuje psychologické, sociální a somatické zvláštnosti jednotlivého žáka a žák se na základě svých osobních svobodných aktivit ztotožňuje se stanoveným výukovým cílem. Na základě těchto předpokladů oba subjekty společně pracují ve výuce na naplnění tohoto cíle. získává tím více informací a schopností, čím aktivněji je zapojen do procesu učení Informačně receptivní metoda Dosahuje svého cíle předáváním hotových informací žákům. Realizuje se formou výkladu, vysvětlováním, popisem pomocí demonstračních pokusů, sledováním videoprogramů. Hotové informace jsou prezentovány učitelem Reproduktivní metoda Jde o metodu organizovaného opakování způsobu činnosti. Učitel konstruuje systém učebních úloh pro činnost, která ve své podstatě je žákům již známá prostřednictvím informačně receptivní metody. Plnění učebních úloh lze realizovat ústní reprodukcí, opakovacím rozhovorem, čtením, psaním, řešením typových učebních úloh, napodobováním jazykových modelů a rýsováním schémat Metoda problémového výkladu Učitel vytyčuje problém a žáci si fixují algoritmus postupu = formulace problému analýza problému formulace postupu řešení výběr optimálního řešení verifikace vybraného řešení vlastní řešení problému. Kontrolu postupu řešení provádí učitel postupně. Cílem je postupné seznamování žáků s logikou jednotlivých fází řešení Heuristická metoda Jedná se o osvojování zkušeností z tvořivé činnosti prostřednictvím jednotlivých etap. U této metody učitel z okruhu učiva a zkušeností žáků konstruuje učební úlohy tak, aby pro žáky znamenaly určitý rozpor, určitou obtíž, aby od nich vyžadovaly samostatné řešení některých fází. Učitel vytyčuje dílčí problémy, formuluje protiklady, upozorňuje na konfliktní situace, sám nebo společně se žáky určuje jednotlivé kroky řešení problému Výzkumná metoda Vyžaduje od žáků samostatně hledat řešení pro celistvý problémový úkol. Činnost učitele spočívá ve výběru požadovaných učebních úloh, které by u žáků zajišťovaly komplexní tvořivou aplikace vědomostí i získaných praktických zkušeností a dovedností. samostatně zkoumá a řeší nejprve snadné a později stále složitější problémy. Z prezentovaných metod jsou nejfrekventovanější první dvě uvedené, zajišťují osvojování hotových poznatků a činností. Zařazení jednotlivých metod je konkretizováno v jednotlivých vyučovacích předmětech. 11

12 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP 4.2 Způsoby rozvoje klíčových kompetencí Způsoby rozvoje klíčových kompetencí byly zpracovány v kapitole Popis očekávaných výsledků vzdělávání (kompetencí) absolventa. 4.3 Způsoby začlenění průřezových témat do výuky Člověk v demokratické společnosti, tzn. aby absolvent: - měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; - byl připraven klást si základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení; - byl ochoten a schopen se celoživotně vzdělávat; - hledal kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byl kriticky tolerantní; - byl schopen odolávat myšlenkové manipulaci; - dovedl se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; - dovedl jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; - byl ochoten se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech; - vážil si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažil se je chránit a zachovat pro budoucí generace. Průřezové téma se zaměřuje především na: - kultivaci dospělé osobnosti a etickou výchovu; - prohloubení schopnosti a motivace k učení; - výcvik v komunikaci, vyjednávání, řešení konfliktů; - soužití v multikulturní společnosti; - úctu k životu, stáří a pomoc potřebným; - ČR, Evropu a soudobý svět z hlediska studovaného oboru; - masová média a rozvíjení mediální gramotnosti žáků. Průřezové téma se realizuje zejména důslednou kultivací chování a jednání žáků ve smyslu obyčejné lidské slušnosti, čestnosti, tolerance, solidarity a prosociálního chování. Cílem je kladný přístup žáka k sobě samému a z toho pramenící jeho kladný přístup k životu, k ostatním lidem, k živé i neživé přírodě, ke kulturním, historickým a jiným hodnotám, které lidé vytvořili a vytvářejí. Důležité je promyšlení a funkční používání různých strategií výuky, protože jsou zásadní pro rozvoj klíčových kompetencí a dosahování ostatních plánovaných vzdělávacích cílů. Nedílnou součástí je vytvoření demokratického klimatu školy, kde se lidé vzájemně respektují a spolupracují a realizace mediální výchovy. Člověk a životní prostředí, tzn. aby absolvent: - pochopil souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život, osvojil si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví; - porozuměl souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji; - respektoval principy udržitelného rozvoje; - pochopil vlastní odpovědnost za své jednání a snažil se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů; - získal přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; 12

13 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP - osvojil si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání; - poznával samostatně a aktivně okolní prostředí, získával informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů, dokázal esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí. Cíle environmentální výchovy a vzdělávání je možné realizovat v rovinách informativní, kdy jsou získávány potřebné znalosti a dovednosti, formativní, kdy jsou vytvářeny hodnoty a postoje ve vztahu k životnímu prostředí, a sociálně komunikativní, kdy jsou rozvíjeny dovednosti k vyjádření a zdůvodňování svých názorů, k zprostředkování informací, k obhájení řešení problematiky životního prostředí a k působení pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. Těžiště realizace tohoto průřezového tématu spočívá v integraci poznatků biologických, ekologických, životního prostředí člověka, ochrany přírody, prostředí a krajiny a ekologických aspektů pracovní činnosti v odvětví a povoláních zahrnutých v daném oboru vzdělání. Průřezové téma je zaměřeno především na: - současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí (klimatické změny, ohrožování ovzduší, vody, půdy, ekosystémů i biosféry z různých hledisek rozvoje lidské populace, vliv prostředí na lidské zdraví); - možnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském životě (např. nástroje právní, ekonomické, informační, technické, technologické, organizační, prevence negativních jevů, principy udržitelnosti rozvoje); - biosféru v ekosystémovém pojetí (znalosti o abiotických a biotických podmínkách života, o ekologické přizpůsobivosti, o vzájemných vztazích organismů a prostředí, o struktuře a funkci ekosystémů, o významu biodiverzity a ochrany přírody a krajiny). Průřezové téma Člověk a životní prostředí je realizováno komplexně v uceleném bloku ekologického učiva zahrnutého do předmětu Základy přírodních věd, který umožňuje integraci a doplnění poznatků o ekologii, životní prostředí a komplexní pohled na udržitelný rozvoj v občanském životě i v daném oboru vzdělání. Informační a komunikační technologie, tzn. aby absolvent: - byl schopen pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a využíval je jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravuje), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jeho osobního a občanského života; - prováděl praktické úkoly, které jsou realizovány formami různých cvičení, samostatných prací, souhrnných prací, projektů a testů s použitím počítače; - používal základní a aplikační programové vybavení počítače nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání, naučil se pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky. Úkolem nástavbového studia je poskytnutí hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání, maturitní zkoušky i vyšších nároků na obecné studijní dovednosti. Při použití metody výkladu následuje praktické procvičení vyloženého učiva. 13

14 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP 4.4 Metodické přístupy, které je škola schopna zajistit při vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Tento nástavbový obor není vhodný pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním. K identifikaci sociálně znevýhodněného žáka využíváme informací, které poskytne zákonný zástupce, školské poradenské zařízení, orgány sociálně-právní ochrany, ale také osobní zkušenosti a znalosti žáka a jeho rodinného prostředí. Škola, výchovný poradce a třídní učitel používají znalost skutečné sociální situace v citlivém pedagogickém přístupu a zohledňují ji v průběhu vzdělávání. ům lze půjčovat zdarma učebnice a učební pomůcky, případně lze žákovi zapůjčit i sportovní potřeby. Stručná charakteristika specifických vývojových poruch učení: dyslexie porucha projevující se neschopností naučit se číst běžně používanými výukovými metodami; dysgrafie projevuje se výraznými obtížemi osvojování psaní; dysortografie nápadné pravopisné chyby, chybí cit pro jazyk; dyskalkulie porucha schopnosti operovat s číselnými symboly. Konečná diagnóza přísluší odbornému pracovišti. Ve školství se jedná o pedagogickopsychologickou poradnu. ům, u kterých je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce píší tito žáci po předchozí přípravě. U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace jako jedna z forem hodnocení umožňuje snadnější srovnání výkonů. Je vhodné, aby klasifikace byla provázena i vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, doporučením, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost. Je dobré hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní. 4.5 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Mimořádně nadaný žák musí doložit vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře. Pro žáky nadané vytváříme ve škole tyto podmínky: zadáváme individuální a samostatné úkoly, tolerujeme vlastní pracovní tempo, nabízíme možnost uplatnění při soutěžích a reprezentaci školy, nabízíme výuku pomocí projektů, aby učení bylo zajímavé, aby žáci byli nuceni hledat cesty k řešení problémů, aby docházelo k rozvoji myšlení. 14

15 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP 4.6 Specifické podmínky vzdělávání v nástavbovém studiu Nástavbové studium patří svým zaměřením do vzdělávání dospělých, neboť je určeno uchazečům, kteří již získali střední vzdělání s výučním listem ve tříletém vzdělávacím programu, mají zájem rozšířit si nebo zvýšit kvalifikaci a získat vyšší stupeň vzdělání. Jedná se o dospělé lidi, kterým je nejméně roků, a kteří mají určité zkušenosti z pracovního života ve svém oboru. Vedle čerstvých absolventů středních odborných učilišť, kteří kontinuálně pokračují ve vzdělávání v denní formě nástavbového studia a jejichž pracovní zkušenosti jsou zpravidla dány pouze odborným výcvikem, si zde doplňují vzdělání lidé, kteří již řadu let pracují a popřípadě prošli různými pracovišti. Těm jsou určeny ostatní formy vzdělávání jako např. dálkové studium Situační specifika vzdělávání dospělých Tato specifika jsou spjatá jak s rodinným, tak s pracovním a společenským životem a sociálním postavením dospělých. Tento vzdělávací program tudíž citlivě reaguje na obecnou situaci dospělých žáků a jejich individuální vzdělávací potřeby, a to jak z hlediska obsahu vzdělávání, tak i z hlediska odpovídajících metod výuky, kontroly vzdělávání apod. Učitelé zvažují způsob aplikace učiva, které jsou např. shodné s programy počátečního vzdělávání a nekorespondují se životními zkušenostmi dospělých. Dále berou v úvahu také výraznou orientaci žáků na praxi a jejich studijní a pracovní návyky, které mohou ovlivnit jejich studijní úspěšnost a popřípadě i vlastní vyučovací proces. Podobně je tomu, i pokud jde o hodnocení výsledků vzdělávání, také zde je zapotřebí větší individualizace, a to umožněním individuálního tempa učení nebo individualizací závěrečného hodnocení dospělých žáků. Významným činitelem je také doba, která uplynula od předchozího formálního vzdělávání, což se zpravidla projeví na vstupních vědomostech žáků a jejich studijních návycích. V neposlední řadě hraje důležitou roli motivace žáků a jejich sociální podmínky Osobnostní specifika dospělých a jejich vliv na výuku Situační specifika vzdělávajících se dospělých žáků do jisté míry korespondují s problematikou jejich specifik osobnostních. Osobnosti dospělých žáků zpravidla bývají zralejší, celkově zkušenější, a proto také cílevědomější a spolehlivější než děti nebo mladiství. Naproti tomu bývají často citlivější na případné studijní neúspěchy či selhání ve zkouškových situacích. Z obojího důvodu se u nich obecně projevuje vyšší samostatnost a učitel pak z ní vychází i při vymezení partnerských rolí učícího se a učitele, kdy učitel působí především jako konzultant a rádce při samostatné práci. Základním rysem učitele dospělých je taktní zájem o žáky spojený se snahou pochopit jejich těžkosti a zábrany související s výukou nebo učením. Podmínkou práce učitele je úcta k dospělému při respektování jeho osobnosti, zájmů, schopností, ale i jeho vlastních představ o sobě samém. S žákem jej spojuje společný učební cíl, který je realizován výhradně na základě jejich partnerství a spolupráce. Učitel tomu musí přizpůsobovat svou roli ve třídě i postupy práce při vyučování. Nemusí pak vadit ani vyšší věkový rozdíl mezi mladším učitelem a žákem, který ale musí být zároveň podložen empatií a pedagogickým taktem učitele. U dospělých v pozdějším aktivním věku je třeba nezřídka také počítat s fyziologickým zhoršením zraku či sluchu a preventivně tomu přizpůsobit všechny relevantní podmínky výuky (volba učebny, její uspořádání z hlediska moderních forem výuky, materiálně-technické vybavení pro potřeby výuky a samostudia atd.). Základním didaktickým principem, který respektuje každý vyučující, je oproštění se od snahy dospělého žáka vychovávat a formovat, neboť každý dospělý se vzdělává sám. Učitel používá takové principy, které mají vliv na konkrétní výuku, tj. na vyučování na straně učitele a učení se na straně žáka. Nejčastěji volí vyučující principy vědeckosti, spojování teorie s praxí, participativnosti, soustavnosti, přiměřenosti, individuálního přístupu, názornosti a trvanlivosti. 15

16 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP Pokud jde o didaktické strategie, ty se uplatňují za konkrétních učebních podmínek a jsou úzce spojeny s naplňováním vzdělávacích cílů a s obsahem vzdělávání. Oblast vzdělávání dospělých je průnikem klasických školských metod a vhodně zvolených metod jiných, které byly vyvinuty především pro další profesní vzdělávání, jde především o samostudium žáků, proto je ve výuce věnována náležitá pozornost metodám učení se. Významným prostředkem ve vzdělávání dospělých jsou prostředky informačních a komunikačních technologií, které umožňují žákům získávat informace pro samostudium a pro průběžnou komunikaci žáka se školou z domácího prostředí. 5. Organizace výuky Nástavbový obor Technologie potravin je realizován ve dvouleté denní formě vzdělávání. 5.1 Podmínky pro přijetí ke vzdělávání Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. Uchazeči o vzdělání musí splnit podmínky zdravotní způsobilosti o vzdělávání v tomto oboru (viz. kapitola Zdravotní způsobilost ). Podmínky zdravotní způsobilosti jsou stanoveny v nařízení vlády č. 689/2004 Sb. 5.2 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace, stupeň dosaženého vzdělání Žáci ukončují vzdělávání maturitní zkouškou dle platných předpisů. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Maturitní zkouška má 2 části společnou a profilovou Společná (státní) část maturitní zkoušky Zkušebními předměty společné části jsou: Český jazyk písemná část, didaktický test a ústní část; a výběr z předmětů Matematika (písemná část) nebo cizí jazyk písemná část, didaktický test a ústní část Profilová část maturitní zkoušky Nabídka povinných zkoušek je určena ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Témata, stanovená pro tuto zkoušku zahrnují obsahové okruhy metody a postupy analýzy potravin, potravinářské biologie a mikrobiologie a potravinářské technologie. Profilová zkouška se skládá z praktické maturitní zkoušky, písemné maturitní zkoušky a ústní maturitní zkoušky. Praktická maturitní zkouška Praktická zkouška je rozdělena do dvou dnů v celkovém rozsahu 840 minut (2 x 7 ). Zkouška zahrnuje učivo odborných předmětů vzdělávacích okruhů potravinářská biologie a mikrobiologie, potravinářská technologie a metody a postupy analýzy potravin. Písemná maturitní zkouška Písemná zkouška trvá nejdéle 300 minut (5 ). Zkouška zahrnuje učivo různých odborných předmětů jednotlivých vzdělávacích okruhů. /žákyně na jednotlivých vybraných částech potravinářských technologií předvede své teoretické znalosti potravinářských surovin a jejich zpracování. 16

17 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP Ústní maturitní zkouška Ústní zkouška se koná před maturitní komisí z odborných předmětů Technologie potravin a Analýza potravin. /žákyně si vylosuje jednu z 20 otázek, která je rozdělena na dvě části. První část se týká předmětu Technologie potravin a druhá část předmětu Analýza potravin. 5.3 Realizace dalších vzdělávacích a mimoškolních aktivit podporujících záměr školy Kromě teoretického vyučování je do vzdělávání zahrnuta v obou ročnících čtrnáctidenní odborná praxe v odborných potravinářských firmách. Firmu si žáci vybírají sami na základě svého odborného zaměření a své nabité teoretické znalosti mohou aplikovat do praxe přímo ve firmě při podnikatelských aktivitách. V prvním ročníku je praxe obvykle realizována v během měsíce prosinec před vánočními prázdninami. Praxe patřící do druhého ročníku je realizována v předstihu o letních prázdninách mezi prvním a druhým ročníkem, tj. v měsících červenec či srpen. Prázdninový termín je takto zvolený především z důvodu blížící se maturitní zkoušky a s tím spojeného minimálního zameškání žáků v druhém ročníku. Pro žáky prvních ročníků (s možností účasti žáků napříč ročníky) je organizován lyžařský kurz, kde se žáci mohou naučit lyžovat nebo jezdit na snowboardu či se zdokonalit v lyžařských a snowboardových technikách jízdy. Pro žáky obou ročníků je určen sportovně turistický kurz. V rámci prevence sociálně patologických jevů jsou do výuky zařazeny besedy a přednášky odborných lektorů. Škola spolupracuje s Centrem drogové prevence Kladno, Domem světla Praha, Policií ČR a Městskou policií Kladno. Ve spolupráci s Úřadem práce v Kladně jsou se žáky druhých ročníků uspořádávány besedy na téma: - možnosti žáků po ukončení školy; - náležitosti evidence na úřadu práce; - práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání; - nabídka služeb úřadu práce. Pro zvýšení kulturního rozvoje žáků jsou do výuky zařazeny 2x za školní rok filmová představení a 1x divadelní představení. Výběr pořadů je přizpůsoben problematice dospívání s důrazem na prevenci sociálně patologických jevů. y seznamujeme s činností Státní vědecké knihovny. Do výuky všech ročníků jsou zařazeny odborné exkurze. 17

18 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP 6. Hodnocení žáků Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné. Hodnocení žáků vychází z klasifikačního řádu, který je součástí Školního řádu SOŠ a SOU. Způsob hodnocení je navíc uveden u každého předmětu v učební osnově. 7. Učební plán ŠVP 7.1 Identifikační údaje Název: Kód a název oboru vzdělání: Délka studia: Forma vzdělávání: Stupeň vzdělání: Platnost: Technologie potravin L/51 Technologie potravin 2 roky denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou od 1. září 2015 počínaje 1. ročníkem 7.2 Učební plán Názvy vyučovacích předmětů A. Povinné vyučovací předměty (či povinně volitelné*) týdenních vyučovacích v ročníku Celkem Všeobecně vzdělávací předměty Jazykové a estetické vzdělávání 13(14) Český jazyk a literatura Cizí jazyk (AJ nebo NJ) Konverzace z jazyka (AJ nebo NJ) Společenskovědní základ 3 Občanská nauka Dějepis Matematické vzdělání 7(8) Matematika Seminář z matematiky Přírodovědné vzdělání 3 Základy přírodních věd Vzdělávání pro zdraví 4 Tělesná výchova Vzdělávání v ICT 4 Informační a komunikační technologie Písemná a elektronická komunikace Ekonomické vzdělání 3 Ekonomika Základy podnikání Odborné předměty 18 RVP Disponibilní y 10 3(4) (4)

19 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP Potravinářská biologie a mikrobiologie 6 Biologie a mikrobiologie Potravinářská technologie 10 Technologie potravin Výživa Metody a postupy analýzy potravin 12 Biochemie a chemie potravin Analýza potravin B. Nepovinné vyučovací předměty xxx Celkem z toho 15 DH * volí ve druhém ročníku mezi Konverzací z jazyka a Seminářem z matematiky (dle maturitní zkoušky) 7.3 Poznámky k učebnímu plánu Učební plán ŠVP vychází z rámcového rozvržení obsahu vzdělávání v RVP. Do učebního plánu školního vzdělávacího programu se zařazují vyučovací předměty, které se vytvářejí na základě vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů stanovených v rámcovém rozvržení obsahu vzdělávání. Předmět Základy přírodních věd se skládá ze třech částí, Chemie, Fyziky a Ekologie. Disponibilní y jsou určeny pro vytváření profilace ŠVP, realizaci průřezových témat, posílení ové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí, obsahových okruhů a všeobecně vzdělávacích předmětů vzhledem k přípravě na státní maturitu, a také pro podporu zájmové orientaci žáků. Disponibilní y jsou využity k posílení ových dotací předmětů Český jazyk a literatura, Cizí jazyk (ANJ nebo NEJ a konverzace), Matematika (a Seminář z matematiky), Dějepis, Základy přírodních věd, Informační a komunikační technologie, Písemná a elektronická komunikace, Základy podnikání a u odborného předmětu Technologie potravin. vyučovacích za celou dobu vzdělávání je 66 (z toho 15 je disponibilních). Týdenní počet vyučovacích v ročnících je minimálně 32 v souladu se školským zákonem. V ŠVP je v každém ročníku zařazena tělesná výchova v minimálním rozsahu 2 y týdně, jako další sportovní aktivity jsou zařazeny lyžařský výcvik a sportovně turistický kurz. Škola vytváří podmínky pro zkvalitňování jazykových znalostí žáků. má možnost zvolit Anglický nebo Německý jazyk. Škola vytváří podmínky pro zkvalitňování přípravy ke státní maturitě. má možnost si zvolit ve 4. ročníku Seminář z matematiky nebo Konverzaci z jazyka podle toho, jakou bude konat maturitní zkoušku. 19

20 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP 8. Přehled využití týdnů ve školním roce Činnost 1. ročník 2. ročník Vyučování podle rozpisu učiva Lyžařský výcvik* (1) (1) Sportovně turistický kurz** (1) (1) Maturitní zkouška - 1 Odborná praxe ve firmách 2 /2/ v době letních prázdnin*** Časová rezerva (opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce) 4 3 Celkem týdnů *ovi je doporučeno v průběhu docházky minimálně jedenkrát absolvovat lyžařský výcvik v jakémkoliv ročníku studia, dle vlastního uvážení. **ovi je doporučeno v průběhu docházky minimálně jedenkrát absolvovat sportovně turistický kurz v jakémkoliv ročníku studia, dle vlastního uvážení. ***Odborná praxe ve firmách v rámci druhého ročníku je povinně pro žáky zařazena v době letních prázdnin, tj. v červenci nebo srpnu mezi prvním a druhým ročníkem. 9. Personální a materiální podmínky realizace ŠVP 9.1 Materiální zabezpečení výuky Výuka nástavbového dvouletého studijního oboru Nábytkářská a dřevařská výroba bude realizována především v budově SOŠ a SOU. Zde jsou k dispozici učebny pro klasickou výuku, ale také řada odborných učeben, jejichž inovace neustále probíhá. V rámci projektů OP VK a ROP byly učebny dovybaveny interaktivními tabulemi, dataprojektory, výpočetní technikou, vizualizéry, počítači a notebooky s potřebným softwarem a dalšími multimediálními pomůckami. V rámci těchto evropských projektů byly nakoupeny také pomůcky, učebnice a některé další učební podpory vznikají. Naším cílem je postupně část výuky přenést na e-learningové metody a prostřednictvím prostředí Moodle žákům zpřístupnit didaktické materiály. Na škole je též posluchárna, tělocvična a posilovna. 9.2 Personální zabezpečení teoretické výuky a výuky praxe V teoretické výuce zabezpečuje výuku všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů všech oborů a výuku praxe u tříletých učebních oborů dostatečný počet kvalifikovaných vyučujících (teoretické výuky, praktické výuky či odborného výcviku), popř. kvalifikovaných externích zaměstnanců (teoretické výuky a praktické výuky) a jedna asistentka pedagoga. Aktuální seznam všech pedagogických pracovníků či externistů je k dispozici na personálním oddělení SOŠ a SOU. Naprostá většina pedagogických pracovníků splňuje předpoklad odborné kvalifikace pro vykonávanou přímou pedagogickou činnost podle 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, popř. se na ně vztahuje výjimka uvedená v 32 zákona č. 563/2004 Sb. Odborná i pedagogická způsobilost pracovníků, kteří realizují ŠVP, je na velmi dobré úrovni a plní kvalifikační předpoklady k výkonu složitějších, odpovědnějších a náročnějších pedagogických 20

21 ŠVP Tp, charakteristika ŠVP činností. Jednotliví pedagogičtí pracovníci kromě již získané kvalifikace absolvují školení, semináře a kurzy, tím získávají nové informace pro zkvalitnění své pedagogické činnosti. 10. Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech V teoretické výuce jsou žáci seznámeni se základními předpisy BOZP, a to vždy při zahájení školního roku. Pedagogický pracovník koná podle rozvrhu dohled nad žáky zejména ve škole před vyučováním a o přestávkách mezi vyučovacími ami. Dohled ve škole začíná nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí nejdříve ukončením výchovy a vzdělávání. Pedagogický pracovník vykonává podle pokynů ředitele dohled i mimo školu, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících z ŠVP, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou. Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. 21

22 ŠVP Tp, charakteristika spolupráce se sociálními partnery IV. CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP SOŠ a SOU je škola zaměřená zejména na profesní přípravu žáků. Z toho vyplývá, že již dlouhodobě spolupracuje s řadou partnerů na reálných pracovištích, které žáci navštěvují jednak při ročníkových čtrnáctidenních praxích, ale také při jednorázových exkurzích. Konkrétně spolupracujeme s potravinářskými firmami jako jsou např. Kompek Kladno s.r.o., Backaldrin Kladno s.r.o., La Lorraine a.s., Novicom Praha spol. s r. o. nebo Cukrárna ŇAM ŇAM Kladno či Velká Dobrá. Tyto firmy nám pomáhají vytvořit regionální základnu pro prvotní vzdělávání v potravinářství, ale zároveň také pro vzdělávání celoživotní. Pro tvorbu strategického plánu si vedení SOŠ a SOU nechalo zpracovat dvě analytické studie, které byly zaměřeny na potřeby pracovních sil na trhu práce, na potřeby nových zaměstnanců u potravinářských firem v regionu, a také na zájemce o rozšiřování a prohlubování kvalifikace. ŠVP tyto potřeby akceptují a aktivně na ně reagují. V budoucnu vidíme nutnost spolupracovat s našimi partnery ještě intenzivněji a rozšířit spolupráci na evropskou dimenzi, což se nám daří zejména u mezinárodních potravinářských firem jako je backaldrin International The Kornspitz Company GmbH v rakouském Astenu nebo Carpigiani Gelato University v italské Boloni. SOŠ a SOU je aktivním členem OHK Kladno. Členové OHK se zúčastňují profilových částí maturitní zkoušky. Dalším sociálním partnerem je Úřad práce v Kladně, se kterým probíhá aktivní spolupráce již od jeho vzniku. Prognózy úřadu práce jsou součástí dlouhodobých záměrů SOŠ a SOU i pravidelných inovací krátkodobých plánů. 22

23 ŠVP Tp, seznam zpracovatelů učebních osnov V. SEZNAM ZPRACOVATELŮ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ Předmět Český jazyk a literatura Anglický jazyk Anglická konverzace Německý jazyk Německá konverzace Občanská nauka Dějepis Matematika Seminář z matematiky Základy přírodních věd chemie Základy přírodních věd fyzika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Písemná a elektronická komunikace Ekonomika Základy podnikání Biologie a mikrobiologie Technologie potravin Výživa Biochemie a chemie potravin Analýza potravin Zpracovatel Mgr. Šárka Eisová, Mgr. Marie Valtrová Bc. Petr Lansdorf Bc. Petr Lansdorf Ing. Jana Posseltová, Mgr. Jana Kotelenská Ing. Jana Posseltová Mgr. Jitka Srpová, Mgr. Marie Valtrová Mgr. Marie Valtrová RNDr. Jana Jirasová, Ing. Michal Havlík Ing. Michal Havlík Ing. Lenka Krsková Mgr. Vlasta Hrabáková Mgr. Šárka Eisová Ing. Michal Havlík Mgr. Jana Kotelenská Ing. Michal Havlík Ing. Jana Bláhová Ing. Petra Kejdová, Ing. Lenka Krsková Ing. Petra Kejdová, Ing. Kateřina Hladíková Ing. Kateřina Hladíková RNDr. Jana Jirasová, Ing. Lenka Krsková, Ing. Petra Kejdová Ing. Petra Kejdová, RNDr. Jana Jirasová 23

24 ŠVP, učební osnovy Technologie potravin UČEBNÍ OSNOVY 24

25 Učební osnova vyučovacího předmětu: Český jazyk a literatura Obor vzdělávání: Technologie potravin L/51 Hodinová dotace: 3 4 I. Pojetí vyučovacího předmětu část Český jazyk 1. Obecné cíle předmětu: Předmět český jazyk rozvíjí jazykové a komunikační dovednosti a schopnosti žáků, zejména kultivované, jazykově správné vyjadřování odpovídající konkrétní komunikační situaci. Vychází z toho, že komunikace je pro žáka hlavním předpokladem dobrého uplatnění ve společnosti a na trhu práce. Cílem předmětu je, aby žáci chápali význam kultury osobního projevu, využívali jazykové a komunikační dovednosti v praktickém životě (pravidla osobní a profesní komunikace, zásady asertivní komunikace), pochopili a zvládali principy užívání jazyka v různých komunikačních situacích (v mluvené i písemné podobě), rozvíjeli a prohlubovali své vyjadřovací a komunikační schopnosti, chápali jazyk jako odkaz historického a kulturního vývoje národa, byli schopni získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů a byli mediálně gramotní. Z hlediska afektivních cílů vzdělávání tento předmět vychovává žáky tak, aby dokázali projevovat vhodným způsobem své emoce, vnímání, oceňovali estetické hodnoty a uplatňovali estetická kritéria v běžném životě. Vzdělávání v předmětu český jazyk směřuje k komu, aby žáci: - uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace - využívali jazykové a komunikační dovednosti v praktickém životě - vyjadřovali se srozumitelně, souvisle, jazykově správně - správně formulovali a vyjadřovali své názory - chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění - chápali jazyk jako jev, ve kterém se odrazí historický a kulturní vývoj národa - uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření společnosti, kultury a jazyka (v kladném i záporném smyslu) - získávali a kriticky hodnotili informace a dokázali je patřičně využít. 2. Charakteristika učiva - vzdělávací oblast jazykové vzdělávání - 1. ročník 1 a týdně, 2. ročník 1 a týdně - klíčovou činností je práce s textem, která vede k jeho porozumění (žáci jsou schopni nalézt v textu požadované informace, rozlišují podstatné od nepodstatného, dokáží vystihnout hlavní myšlenky a zaznamenat je) a zhodnocení z hlediska obsahové a formální výstavby i z hlediska stylistického - žáci si postupně osvojují práci s různými typy textů (informační, administrativní, odborné, publicistické, umělecké) 3. Výukové strategie - výuka probíhá formou výkladu a práce s texty (učebnice, aktuální články z tisku, umělecké texty), při práci s texty se klade důraz na porozumění, analýzu a interpretaci - žáci pracují individuálně, v párech, ve skupinách, důraz je kladen na samostatnost žáků, jejich osobní odpovědnost a kulturu projevu 25