Technika v rozhodování fotbalu. Bakalářská práce

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Technika v rozhodování fotbalu Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Evžen Amler, CSc. Vypracoval: Lukáš Hoza Rozhodčí fotbalu Brno, 2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 15. dubna 2014 Lukáš Hoza

3 Obsah Obsah... 3 Úvod Cíl bakalářské práce Vývoj rozhodcovství fotbalu Technika a výbava rozhodčího Píšťalka Karty Praporky Signály asistenta rozhodčího Komunikátory Střídací tabule Brankoví rozhodčí Brankové technologie (GLT systém) Cairos GoalMinder GoalControl GoalRef Jestřábí oko Stadiony s nainstalovanými brankovými technologiemi Mizící sprej Sporné branky ve fotbalových utkáních Anglie- Německo Anglie- Německo Bulharsko- Rumunsko Bayer 04 Leverkusen- Hoffenheim Juventus- AC Milán Baník Ostrava- Viktoria Plzeň Liverpool- Chelsea Chelsea- Liverpool Anglie- Ukrajina Závěr...34 Literatura...35 Summary...40

4 Úvod Fotbal je jednou z nejznámějších a nejpopulárnějších her na celém světě. Hraje se na obrovských stadionech, ale také na ulicích. Fotbal přináší radost a emoce a tolik důležité odreagování od problémů všedního života. Během průběhu let a vývoje fotbalu si ke kopané našlo cestu mnoho diváků. Především ti se zasloužili o rozšíření fotbalu. Při každém zápase proti sobě stojí 22 hráčů. Mezi nimi se však pohybují tři postavy v černém, kteří jsou neodmyslitelnou součástí hry. Tyto tři postavy jsou rozhodčí. Svými rozhodnutími určují směr zápasu a dohlížejí na dodržování pravidel. Často se proti nim zvedne vlna nevole kvůli některým rozhodnutím ať již chybným, či nikoliv. Rozhodčí je jen člověk, a ten není neomylný. I když by si to mnoho lidí z řad diváků, hráčů, ale i samotných rozhodčích přálo. Aby byly jejich rozhodnutí co nejpřesnější, jsou do fotbalu zaváděny nové prvky. Jedná se o přidání dalších rozhodčích, zavedení komunikačních zařízení a v posledních letech také zavedení videa. 4

5 1 Cíl bakalářské práce Cílem této bakalářské práce je přiblížit vývoj techniky v rozhodování fotbalu, nabídnout ucelený soubor prostředků používaných rozhodčími i s jejich zavedením do fotbalu, zaměřit se na zavedení videa ve fotbale a uvést konkrétní případy, kdy mohlo video změnit historii fotbalu. Práce by měla sloužit jak rozhodčím, tak široké veřejnosti, pro rozšíření obzorů ve vývoji jednoho z nejpopulárnějších sportů světa. 5

6 2 Vývoj techniky v rozhodcovství fotbalu Vývoj rozhodcovství a týmu rozhodčích prošlo v průběhu let dlouhodobým vývojem a mnohými změnami. V prvopočátcích fotbalu se rozhodovaly sporné momenty v zápasech na základě gentlemanské domluvy účastníků utkání. Zásadní slovo měli kapitáni obou mužstev. První rozhodčí začali v utkáních participovat až v roce 1873 (Mitáš, 2013). Do utkání však neměl pravomoc zasahovat. Jeho úkolem bylo na hru dohlížet a při dotazu hráčů jim poskytl svůj názor na danou situaci. Od roku 1881 je v pravidlech doporučováno, aby rozhodčí řídil hru (Mitáš, 2013). K tomu mu od roku 1887 dopomáhá píšťalka (Bedřich, 2006). Od roku 1892 dostává rozhodčí právo vlastního rozhodnutí i bez vyzvání družstev (Mitáš, 2013). Tato jeho rozhodnutí jsou konečná a mužstva jsou povinna je akceptovat, i kdyby nebyla objektivně správná. V roce 1899 byli rozhodčímu přiděleni dva čároví rozhodčí, zprvu zvaní umpire, rozhodoval však výlučně rozhodčí (Mitáš, 2013). Pravomoci pomocníků na čarách se postupně zvyšovaly- začali spolurozhodovat o ofsajdu, o straně, která provede vhazování a bylo jim také povoleno signalizovat zakázanou hru. Trvalo však téměř sto let, až do roku 1996, než se z pomezního rozhodčího ( linesman ) stal asistent a jeho pravomoci byly rozšířeny do dnešní podoby. Poslední zásadní změna, která souvisí s přerozdělením kompetencí, přinesla asistentům možnost zasahovat přímo do dění na hrací ploše, a to pomocí signalizace, včetně pokutových území (Mitáš, 2013). V roce 2002 bylo schváleno zavedení čtvrtého rozhodčího (Mitáš, 2013). Tento rozhodčí neměl v kompetenci rozhodnutí mající vliv na vývoj utkání. Jeho úlohou byly organizační záležitosti. Jeho místo je za pomezní čárou mezi oběma lavičkami mužstev. Dohlíží na dodržování pravidel a zajišťuje správně prováděná střídání hráčů. K jeho výbavě patří střídací tabule a v posledních letech také komunikátory. Díky nim se rozšířily jeho kompetence, kdy má povinnost hlavnímu rozhodčímu sdělit svůj názor na situace, které nemohl hlavní rozhodčí vidět nebo o nichž měl čtvrtý rozhodčí lepší přehled. V posledních letech prochází složení rozhodcovského týmu zásadním vývojem, s cílem minimalizovat chyby. Testován byl systém dvou hlavních 6

7 rozhodčích, stejně jako je tomu například v hokeji. Tento experiment ale FIFA zastavila a začala testovat systém tzv. Additional Assistants Referee (brankový rozhodčí). Tito brankový rozhodčí byli testování nejprve v Evropské lize (UEFA Europa League) v sezoně 2009/2010 (FIFA, 2009) a v roce 2012 byli také součástí Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 v Polsku a na Ukrajině (Mitáš, 2013). V posledních letech začínají i do fotbalu pronikat moderní technologie. Konkrétně se jedná o technologie sledující brankovou čáru (Goal-line Technologies, GLT), které se poprvé představí na Mistrovství světa v Brazílii v roce

8 3 Technika a výbava rozhodčího Rozhodčí na hřišti využívá mnoha pomůcek, které mu pomáhají ve vykonávání dobrých výkonů na hřišti. Ať už se jedná o symbol každého rozhodčího, píšťalku, nebo o nově zaváděné brankové technologie. 3.1 Píšťalka Historie prvního použití píšťalky ve fotbalovém utkání se datuje do 19. století, konkrétně do roku 1878, do anglického města Nottingham. (Bedřich, 2006) Zdejší rozhodčí Joseph Hudson z Birminghamu (Acme, n.d.) během utkání nedokázal, do té doby tradičním voláním na hráče, docílit svého. Rozhodl se tedy použít svou píšťalku na psa. Toto rozhodnutí mělo úspěch a od roku 1887 byli rozhodčí píšťalkou vybaveni. V dnešní době patří píšťalka k hlavnímu symbolu rozhodčího. V dnešní době je na výběr mnoho typů píšťalek pro rozhodčí, ale hlavními distributory jsou anglická firma Acme a kanadská firma Fox. Firma Acme úzce souvisí s výše zmíněným Josephem Hudsonem, který v roce 1884 vynalezl píšťalku Acme Thunderer (Obr. 1), která se stala jednou z nejprodávanějších píšťalek na světě (Sportskeeda, 2013). Mezi nejužívanější píšťalky fotbalových rozhodčích patří Acme Tornado (Obr. 2), zahnutá píšťalka s pronikavým zvukem, u které je potřeba najít správný úhel a sílu dechu, dvou-frekvenční Acme T2000 vhodná na velké stadiony, jelikož je dobře slyšet jak v blízkosti rozhodčího, tak na dálku a Fox 40 (Obr. 3) s vyšším tónem. Všechny tyto zmíněné píšťalky jsou bezkuličkové. Na některé z píšťalek je potřeba naučit se pískat a každému může vyhovovat píšťalka jiná. Která je pro jednoho ideální volbou, může být pro jiného noční můrou. Píšťalka musí být slyšet a její výběr je tedy pro každého rozhodčího důležitý. Při výběru je nutné si uvědomit jak je složité s danou píšťalkou pískat, jak je hlasitá a jaká výška jejího tónu (Acme, n.d.). 8

9 ( Obr. 1 Píšťalka Acme Thunderer ( TORNADO-635) Obr. 2 Píšťalka Acme Tornado ( Obr. 3 Píšťalka Fox 40 Classic 3.2 Karty Mezi základní výbavu rozhodčího patří od Mistrovství světa 1970 v Mexiku také žlutá a červená karta (Mitáš, 2013). S myšlenkou zavedení karet přišel britský fotbalový rozhodčí Ken Aston, který na světovém šampionátu v roce 1966 zodpovídal za rozhodčí a usoudil, že pouhé slovní napomenutí a vyloučení hráčů může být zmatečné a neevidentní (Yahoo, 2010). Proto se rozhodl zavést podle barev na semaforu žlutou kartu udělovanou za napomenutí a červenou kartu jako symbol vyloučení. Na Mistrovství světa 1970 se karty ujaly a rozšířily se i do jiných sportů. 9

10 Karty mohou mít různé rozměry, ale měly by mít jasně rozpoznatelnou barvu, vhodnou velikost a neměly by být potrhané nebo popraskané. Je vhodné je nosit v jiných kapsách, což předchází tasení karty nesprávné barvy karty a zdržování udělení trestu. Také tím rozhodčí zamezuje bouřlivým reakcím, když z kapsy vytáhne karty obě a nikdo neví, jestli vytažená červená karta bude udělena. 3.3 Praporky Do roku 1891 rozhodoval fotbalová utkání jediný rozhodčí. Od tohoto roku začali na fotbalová utkání nastupovat rozhodčí tři. Jeden hlavní a dva pomezní. Spolu s pomezními rozhodčími nastoupily k rozhodování utkání také praporky. Původními povinnostmi jmenovaných asistentů rozhodčích bylo rozhodnout kdy je míč mimo hru a která strana má nárok na vhazování, rohový kop a kop od brány. První z pomezních rozhodčích byli spojeni s hrajícími kluby, a tak se o jejich nestrannosti dalo polemizovat. Proto také jejich pravomoci byly omezené. Od roku 1899 začali být delegováni také postranní rozhodčí (Mitáš, 2013). Těmto neutrálním postranním rozhodčím (bez spojitosti s kluby) bylo povoleno zaujmout stanovisko o rozhodování padnuvšího gólu, nesportovním chování hráčů a nedovolené hře. Tato stanoviska však byla určena jako pomoc rozhodčímu a ne jako naléhání. Stejný princip zůstal do dnešních dnů. Dle Pravidel fotbalu: Asistenti rozhodčího mají pomáhat rozhodčímu vést utkání v souladu s pravidly. V případě nevhodného vměšování nebo nevhodného chování asistenta rozhodčího má rozhodčí právo asistenta zprostit funkce, určit za něj jinou osobu a podat o tom zprávu příslušnému řídícímu orgánu. (Kureš, 2011). Praporky asistentů rozhodčího mají mít rozměry 30x50 cm a výraznou barvu. Nejčastější je červená a žlutá. V poslední době se mezi rozhodčí rozšířily elektronické signal-beep praporky. V jejich rukojeti je umístěna jednoduchá vysílačka posílající signál přijímači. Ten má rozhodčí umístěn nejčastěji na pravé paži. Po vyslání signálu od asistenta tento přijímač rozhodčímu buď na paži zavibruje, nebo vyšle akustický signál. Tyto praporky napomáhají rychlejší reakci rozhodčího, když není se svým asistentem v očním kontaktu a upozorňují na 10

11 porušení pravidel hry. Jejich cílem je snížit na minimum chyby pramenící z pozdní reakce na signalizaci pomezního rozhodčího. I s elektronickými praporky však základem zůstává signalizace praporkem Signály asistenta rozhodčího Ofsajd- před přerušením hry V okamžiku ofsajdu asistent vzpaží paži s praporkem kolmo nad hlavu a drží ji vzpaženou, dokud rozhodčí signalizaci nezaregistruje. (Obr. 4) ( Obr. 4 Signalizace ofsajdu před přerušením hry Ofsajd- po přerušení hry Jakmile rozhodčí přeruší hru pro ofsajd, signalizuje asistent, v kterém místě na hrací ploše hráč porušil pravidlo. Provede to tím způsobem, že sklopí paži s praporkem a ukáže směrem do hrací plochy. Pokud se hráč, který byl v ofsajdu, nacházel na vzdálenější straně hrací plochy, podrží krátce paži s praporkem skloněnou směrem nahoru. (Obr. 5) ( Obr. 5 Signalizace ofsajdu hráče na vzdálenější straně hrací plochy po přerušení hry Pokud se hráč, který byl v ofsajdu, nacházel přibližně uprostřed hrací plochy, podrží krátce paži s praporkem skloněnou vodorovně. (Obr. 6) 11

12 ( Obr. 6 Signalizace ofsajdu hráče uprostřed hrací plochy po přerušení hry Pokud se hráč, který byl v ofsajdu, nacházel na bližší straně hrací plochy, podrží krátce paži s praporkem skloněnou směrem dolů. (Obr. 7) ( Obr. 7 Signalizace ofsajdu hráče na bližší straně hrací plochy po přerušení hry Vhazování Asistent poté, co míč opustí hrací plochu, nejprve vzpažením paže s praporkem kolmo nad hlavu naznačí, že míč přešel přes pomezní čáru, a poté s praporkem ukáže směr vhazování. Provede to tím způsobem, že paže směřuje rovnoběžně s pomezní čárou nahoru v úhlu 30 k brankové čáře družstva, proti němuž má být vhazování nařízeno. Přitom je asistent obrácen tváří a tělem do hrací plochy. (Obr. 8) ( Obr. 8 Signalizace vhazování Kop z rohu Asistent poté, co míč opustí hrací plochu, nejprve vzpažením paže s praporkem kolmo nad hlavu naznačí, že míč přešel přes brankovou čáru, a poté zřetelně ukáže paží s praporkem směrem k dolní části toho rohového 12

13 praporku, který zakončuje pomezní čáru, podél níž se asistent pohybuje. Při signalizaci asistent neukazuje, z jaké strany má být kop z rohu proveden. Kop od branky Asistent poté, co míč opustí hrací plochu, nejprve vzpažením paže s praporkem kolmo nad hlavu naznačí, že míč přešel přes brankovou čáru, a poté zřetelně ukáže paží s praporkem směrem do hrací plochy na místo, kde se na hrací ploše protínají čáry ohraničující brankové území; přitom paži s praporkem drží vodorovně; přitom stojí pravým bokem směrem do hrací plochy. Střídání Je-li náhradník připraven vystřídat hráče, signalizuje asistent, který je na straně u lavičky pro členy a funkcionáře družstva, v době, kdy je míč ze hry, že střídání je připraveno. Druhá asistent je připraven v případě potřeby signalizaci převzít. Signalizace spočívá v tom, že asistent drží žerď praporku vodorovně v rukách vzpažených kolmo nad hlavu, přičemž je tváří i tělem obrácen do hrací plochy. (Obr. 9) ( Obr. 9 Signalizace střídání Přestupek proti pravidlu 12 (zakázaná hra a nesportovní chování) Zpozoruje-li asistent, že rozhodčí neviděl přestupek hráče, zvedne paži s praporkem a kývavým pohybem praporku signalizuje přestupek hráče. Přeruší-li rozhodčí hru, naznačí asistent rozhodčího paží s praporkem směr, kterým se má volný kop provést. (Obr. 10) ( Obr. 10 Signalizace přestupku hráče po přerušení hry 13

14 Přestupek proti pravidlu 12 za zády rozhodčího Přestupky za zády rozhodčího signalizuje asistent s přihlédnutím k výhodě ve hře podle závažnosti přestupku ihned nebo při nejbližším přerušení hry. V mimořádně závažných případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, použije asistent rozhodčího tzv. zvýrazněné signalizace. Zvýrazněná signalizace spočívá v tom, že asistent rozhodčího nejen zdvihne hlavu, ale kývavým pohybem praporku ze strany na stranu rozhodčímu zdůrazní, že řešení situace nesnese odkladu. Pro rozhodčího tento signál znamená, že má ihned přerušit hru. (Kureš, 2011, s ) 3.4 Komunikátory V roce 2003, na 117. zasedání valné hromady, rozhodl IFAB o zavedení experimentu s komunikačními zařízeními pro rozhodčí. První test komunikátorů proběhl v roce 2003 na Konfederačním poháru (FIFA Confederation Cup) ve Francii (FIFA, 2003). Testování proběhlo úspěšně a komunikátory byly zavedeny do výbavy rozhodčího. Jedná se o užitečnou technickou pomoc. Hlavní rozhodčí slyší přes komunikátor názory a rady svých asistentů, včetně čtvrtého rozhodčího. Komunikátory napomáhají lepšímu fungování rozhodcovského týmu, ale asistenti musí být s hlavním rozhodčím domluveni na pravidlech používání. Mnoho slov a mnoho názorů může hlavního rozhodčího vytrhnout z koncentrace. Vhodné je používání hesel, jako jsou například: ruka, faul, penalta nebo žlutá karta. Rozhodčí tak zná názor svých kolegů a může dát na jejich rady, kdy mohl mít horší výhled na danou situaci než oni. Pokud potřebuje hlavní rozhodčí sdělit nějaké informace svým asistentům, nebo naopak asistenti hlavnímu rozhodčímu, nemusí k nim chodit, respektive jej přivolat, a zdržovat tak navázání hry, čímž se zlepšuje plynulost hry. Významným výrobcem komunikačních zařízení na trhu je francouzská společnost Adeunis RF a její produkty VOKKERO. Komunikační zařízení VOKKERO (Obr. 11) jsou vhodné pro fotbalové rozhodčí a jsou užívány po celém světě. S úspěchy byly použity na posledních Mistrovstvích světa a Evropy a také v Lize mistrů UEFA. Jejich výhodou je snadné používání, filtrace ruchů, dobrá přenosnost, příjem signálu a permanentní příjem. To znamená, že rozhodčí jsou v neustálém kontaktu a nemusí nic zapínat nebo stisknout (VOKKERO, n.d.). 14

15 Komunikační zařízení jsou v české první a druhé lize pravidelně používány od roku 2007 (Hospodářské noviny, 2012). ( Obr. 11 Souprava komunikátorů VOKKERO pro tým šesti rozhodčích 3.5 Střídací tabule Při fotbalových utkáních má každé z družstev k dispozici určitý počet střídání. V soutěžních utkáních jsou to tři střídání na každé straně. V přátelských záleží na domluvě týmů, ale může jich být i šest. V některých okresních soutěžích je povoleno pět střídání. V takových chvílích se dostává do popředí střídací tabule. Ve vyšších soutěžích ji obstarává čtvrtý rozhodčí a bývá zpravidla elektronická. Tato tabule informuje účastníky utkání i přihlížející diváky o provedených střídáních. V nižších soutěžích nebývá na utkání čtvrtý rozhodčí delegován a ani tabule nebývá elektronická. Jedná se o černou tabuli, do které se umisťují červené a zelené pruhy, které se skládají do podoby digitálních čísel. Již na první pohled je jasné, že při mnohonásobných střídáních se s takovými tabulemi průběh utkání velmi zpomaluje. Každá výměna čísel trvá a uvědomímeli si, že střídání může být najednou i šestičlenné, nastává otázka, zda není lepší střídání provést a postupem času střídání ukazovat. Těmto časovým problémům předchází právě tabule elektronické. Jejich obsluhu má na starosti čtvrtý rozhodčí, který s tabulí pracovat umí a zadávání konkrétních čísel není časově náročné. 3.6 Brankoví rozhodčí Od roku 2009 si diváci mohli všimnout, že se tým rozhodčích na zápasech Evropské ligy rozrostl o další dva členy. Tito rozhodčí jsou tzv. brankoví rozhodčí 15

16 (Additional Assistants Referee). Právě v roce 2009 začalo být tohle složení rozhodčích testováno, když v březnu předchozího roku byla tato změna schválena na mítinku IFAB (FIFA, 2009). Tito arbitři nejsou na hřišti jen pro sledování brankové čáry a rozhodování o tom, zda branka padla či ne. Mezi jejich úlohy patří dohlížet na dodržování hry v duchu pravidel fotbalu především uvnitř pokutového území a v jeho bezprostřední blízkosti. Mají redukovat chyby ovlivňující zápas, podporovat rozhodčího a pomoci mu se situacemi, na které mají lepší výhled než hlavní rozhodčí, identifikovat porušení pravidel a odradit hráče od porušování pravidel. Cílem jejich nasazení má být zlepšení hry. Konečné rozhodnutí je však stále na hlavním rozhodčím. Testy, které jsme prováděli při soukromých a mládežnických utkáních, dopadly velmi dobře. Hráči se přestali tahat za dresy a přestali nadávat, protože věděli, že je někdo vidí. Tento experiment podle mě bude úspěšný," uvedl šéf UEFA Michel Platini (FotbalPortál, 2008). Nejprve bylo jejich postavení za brankami na straně protilehlé asistentům rozhodčího (Obr. 12). V sezoně 2011/2012 byli však přesunuti na stejnou stranu jako asistenti, a to z důvodu využití přirozeného diagonálního pohybu hlavního rozhodčího (Mitáš, 2013). V roce 2012 se účastnili Mistrovství Evropy 2012 v Polsku a na Ukrajině, ale právě tato mezinárodní akce ukázala, že člověk není stroj a není neomylný. Je to způsobeno i možnostmi lidského oka. To je schopno vnímat 16 snímků za vteřinu (FIFA, n.d.). V přepočtu to znamená, že aby mohlo oko zachytit míč za brankovou čárou, musel by za ní být alespoň 60 milisekund. V některých situacích je však míč za brankovou čárou jen pár milisekund. Chyby se tedy stávají, ale systém brankových rozhodčích v mnoha situacích pomáhá. Jeden z nejznámějších rozhodčích, bývalý arbitr Pierluigi Collina tvrdí, že tito rozhodčí jsou velkou pomocí pro hlavní rozhodčí a i přes zavádění brankových technologií by brankoví rozhodčí měli mít při zápasech své místo (Goal, 2014). Brankové technologie slouží k určení branky, kdežto brankoví rozhodčí pomáhají se situacemi kolem. Začalo se tedy uvažovat o moderních technologiích, které by arbitrům mohly usnadnit řešení některých zásadních situací. 16

17 ( Obr. 12 Postavení brankového rozhodčího na protilehlé straně branky před sezonou 2011/ Brankové technologie (GLT systém) Spousta rozhodnutí v každém zápase může vést k bouřlivým diskusím. Může se jednat o faul, udělení karty nebo odpískání penalty a další. Jedno rozhodnutí je však jasně dané a nezáleží na subjektivním názoru rozhodčího. Jedná se o dosažení branky. Vstřelit gól patří k základnímu úkolu každého týmu. V Pravidlech fotbalu je označeno dosažení branky jako Pravidlo 10. Doslova se v nich píše: Branky je dosaženo, jestliže míč celým objemem přejde brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod brankovým břevnem a útočící družstvo předtím neporušilo žádné pravidlo. (Kureš, 2011) Jednoduché pravidlo k pochopení, avšak v mnohých případech se nejedná o snadné rozhodnutí pro rozhodčí, a tak je možné, že je uznána neregulérní branka nebo naopak neuznán gól, který platit měl. I nejlepší z rozhodčích můžou v takové situaci pochybit a nevědět o tom. Následkem je poté bohužel ovlivnění zápasu a někdy i celého turnaje. Může to být způsobeno velkým množstvím hráčů kolem míče, postavením rozhodčího a úhlu pohledu nebo například nedostatkem koncentrace. Pro tento účel se FIFA rozhodla zavést takzvanou Goal-line technology (GLT), která by měla v takových situacích rozhodčím pomoci, a omezit tak vzrušené debaty o chybách a ovlivnění fotbalového utkání. Na tyto brankové technologie se 17

18 specializuje několik společností, které vymyslely vlastní systém nebo převzaly fungující systém z jiných sportů. Dle mého názoru je zavedení brankových technologií krokem vpřed v rozhodování fotbalu. Při dnešních možnostech nehrozí zdržení hry a eliminují se chyby spojené s limity lidského oka. Fotbal je hra určená pro diváky, a těm video poskytuje pocit spravedlnosti a přesnosti. Souhlasím se zachováním lidského faktoru a myslím, že je správné ponechat rozhodnutí o ofsajdech či faulech na subjektivitě rozhodčích Cairos Společnost Cairos AG se sídlem v německém Karlsbadu, založena v červnu roku 2000, byla první, kdo přišel s návrhem technologie, která by pomohla rozhodčím s jejich rozhodnutími. V prosinci roku 2007 tato společnost úspěšně otestovala svůj systém založený na magnetickém poli a senzoru umístěném v míči na Mistrovství světa klubů v Japonsku (FIFA Club World Cup) (Cairos, n.d.). Systém je založen na instalaci kabelů 15 centimetrů pod hrací plochou na úrovni brankové čáry a do brankové konstrukce. Celková instalace těchto kabelů trvá méně než jeden den. Tyto kabely poté generují magnetické pole a uprostřed fotbalového míče je umístěn senzor. Senzor je v míči umístěn ve speciálně vyvinuté duši (Obr. 13), která je hromadně vyráběna a je možno ji integrovat do míče jakéhokoli výrobce a neovlivňuje letové vlastnosti míče, navíc je velmi odolná nárazu a senzor je dobře chráněn před poškozením. Senzor umístěný ve fotbalovém míči obdrží informace o magnetickém poli a přenáší takto získaná data do centrálního počítačového systému prostřednictvím přijímacích antén, které jsou umístěny za brankou. Mobilní centrální výpočetní jednotku lze umístit kdekoliv podél hrací plochy. Se získanými údaji vypočítá počítač, zda míč přešel celým svým objemem brankovou čáru. Pokud míč brankovou čáru překročil a padl tak gól, signál je do půl vteřiny poslán na hodinky rozhodčího. Rozhodčí tedy bez zbytečného odkladu nebo přerušení hry gól uzná. Výhodou tohoto systému je nezávislost na počasí a lidském faktoru. I když míč zakrývají těla 18

19 hráčů nebo jej zalehne brankář, systém založený na magnetickém poli funguje pořád stejně. ( Obr. 13 Senzor systému Cairos umístěný v míči GoalMinder Za vznikem technologie Goalminder stojí dva fanoušci Boltonu, a to Harry Barnes a Dave Parden, kteří se začali brankovými technologiemi zabývat po odvolání branky jejich oblíbeného fotbalového týmu. Základem této brankové technologie jsou vysokorychlostní kamery snímající až 2000 snímků za vteřinu. Tyto vysokorychlostní kamery jsou zabudované do brankové konstrukce (Obr. 14), jak do tyčí, tak do břevna. Informace z kamer dorazí k rozhodčímu do pěti vteřin. Výhodou tohoto systému jsou menší náklady a snadná instalace (Goalminder, n.d.). ( Obr. 14 Umístění senzoru systému Goalminder na brankové konstrukci 19

20 3.7.3 GoalControl Další z německých společností, tentokráte se sídlem ve Würselenu, vynalezla úspěšný systém GoalControl-4D založen na snímání hrací plochy čtrnácti rychlostními kamerami, z nichž sedm sleduje jednu branku (Obr. 15) a sedm tu druhou. Kamery snímají rychlostí 500 snímků za vteřinu a přesnost systému je 0,5 mm (GoalControl, n.d.). Zdali byla branka vstřelena, se potvrdí rozhodčímu do jedné vteřiny na jeho speciálních hodinkách, a to vibrací a optickým signálem. Těchto čtrnáct kamer je rozmístěno na střeše stadionu a snímá celé hřiště (GoalControl, n.d.). FIFA udělila tomuto systému GLT licenci (licence pro technologie snímající brankovou čáru) v březnu roku 2013 a o měsíc později zvolila GoalControl-4D jako technologii použitou na Konfederačním poháru 2013 (FIFA, 2013). Na tomto turnaji se odehrálo 16 zápasů na 6 stadionech a padlo 68 branek a všechny byly snímány touto technologií bez problémů, včetně penaltového rozstřelu v semifinálovém zápase mezi Španělskem a Itálií a v zápase o třetí místo. Na základě tohoto úspěšného testu se FIFA rozhodla zvolit v říjnu roku 2013 právě GoalControl-4D systém jako brankovou technologii použitou na Mistrovství světa ve fotbale v Brazílii v roce 2014 (FIFA, 2014). Na tomto šampionátu bude tato technologie použita na všech stadionech, na kterých se budou zápasy hrát. GoalControl-4D umožňuje převést skutečný obraz do grafického znázornění podobně jako tomu je u jestřábího oka a poskytuje tak divákům u televize i příznivcům na stadionu zobrazení situace na obrazovce. Ti tak mají důkaz, že branka opravdu padla nebo naopak ne. 20

21 ( Obr. 15 Sedm vysokorychlostních kamer systému GoalControl-4D snímajících fotbalovou bránu GoalRef Tato technologie byla původně vyvinuta v Dánsku pro házenou. V roce 2011 se k originálním výrobcům přidalo německé výzkumné středisko Fraunhofer a stalo se hlavním partnerem. Poté se o technologii GoalRef začal zajímat IFAB (International Football Association Board) a tato technologie začala být testována pro fotbalové zápasy. Po laboratorních testech a testech na hřišti a na trénincích bylo rozhodnuto, že GoalRef bude testován v Dánské fotbalové lize (Danish Superliga, v dánštině Superligaen). Po těchto testech byl tento systém schválen a bylo rozhodnuto, že bude použit pro Mistrovství světa klubů v roce 2012 (FIFA Club World Cup 2012) (Physics, n.d.). GoalRef je založen na systému magnetického pole podobně jako systém Cairos. Uvnitř brankové konstrukce jsou cívky vytvářející nízkofrekvenční magnetické pole (Obr. 16) a uvnitř míče jsou uloženy drátky tvořící pasivní elektrický obvod (Metro, 2013). Pokud míč překročí brankovou čáru, naruší se tak magnetické pole a rozhodčímu je na hodinky poslán šifrovaný radiový signál, který jej upozorní na to, že padla branka. 21

22 ( Obr. 16 Zařízení umístěné na brankové konstrukci vytvářející magnetické pole Jestřábí oko Počátky jestřábího oka (Hawk-eye) se datují do roku 1999 do anglického Roke Manor. V roce 2001 je poprvé použito v televizi při kriketovém zápase. Později se začalo užívat i v jiných sportech, především v tenise, ale také v baseballu, snookeru nebo irském národním sportu hurlingu a od roku 2012 také ve fotbale. Po úspěšném zavedení jestřábího oka v tenisu se o tuto technologii začala zajímat také fotbalová asociace (Hawk-eye, n.d.). Po několika testech bylo jestřábí oko použito i v zápasech. V těchto prvních zápasech však neměl rozhodčí tuto technologii k dispozici a přístup k ní měli jen zástupci FIFA, kteří si ověřovali její funkčnost. V červnu roku 2012 FIFA tuto brankovou technologii schválila a udělila ji GLT licenci. V dubnu 2013 bylo jestřábí oko schváleno pro nadcházející ročník 2013/2014 anglické nejvyšší ligy Premier League pod oficiálním názvem Goal Decision System (Physics, n.d.). V prosinci 2013 bylo rozhodnuto, že tato technologie bude využita při třech čtvrtfinálových zápasech anglického poháru Capital One Cupu (Goal, 2013). Jestřábí oko je založeno na snímání šesti až osmi vysokorychlostními kamerami (Obr. 17), které jsou nainstalovány na střeše stadionu a snímají polohu míče pomocí triangulace s přesností více než 3 centimetry, což byl požadavek FIFA pro udělení licence (Hawk-eye, n.d.). Přesnost brankových technologií pro udělení licence je nyní, po zavedení změn, větší než 1,5 cm (FIFA, 2014). Jestřábí oko snímá nejen rozhodující pozici míče při překročení brankové čáry, ale také 22

23 jeho trajektorii. Jeho výhodou je neinvazivní instalace na stadionech bez nutnosti zavádění kabelů pod povrch a úspěšné zavedení v ostatních sportech (Hawk-eye, n.d.). ( Obr. 18 Branka snímaná šesti vysokorychlostními kamerami systému Hawk-eye Stadiony s nainstalovanými brankovými technologiemi Brankové technologie jsou zatím nainstalovány na 30 stadionech. Kvůli Mistrovství světa 2014 jsou nainstalovány na všech zapojených stadionech v Brazílii. Anglická Barclays Premier League je první fotbalovou ligou s plným využitím brankových technologií. Na evropské scéně jsou brankové technologie na stadionu v německých Cáchách a v nizozemském Amsterodamu a Rotterdamu (Tab. 1) (FIFA, n.d.). Tab. 1 Stadiony s nainstalovanými brankovými technologiemi Stadion Země Město Využitá technologie Arena Fonte Nova Brazílie Salvador GoalControl 4D Arena Pernambuco Brazílie Recife GoalControl 4D Estadio Castelao Brazílie Fortaleza GoalControl 4D Estadio do Maracana Brazílie Rio de Janeiro GoalControl 4D Estadio Minerao Brazílie Belo Horizonte GoalControl 4D Estadio Nacional Brazílie Brasilia GoalControl 4D New Tivoli Stadium Německo Cáchy GoalControl 4D Olympisch Stadion Nizozemí Amsterdam GoalRef Stadion Feijenoord Nizozemí Rotterdam Jestřábí oko Anfield Road Anglie Liverpool Jestřábí oko Britannia Stadium Anglie Stoke Jestřábí oko Cardiff City Stadium Anglie Cardiff Jestřábí oko Carrow Road Anglie Norwich Jestřábí oko Craven Cottage Anglie Londýn Jestřábí oko 23

24 Emirates Stadium Anglie Londýn Jestřábí oko Etihad Stadium Anglie Manchester Jestřábí oko Goodison Park Anglie Liverpool Jestřábí oko KC Stadium Anglie Hull Jestřábí oko Liberty Stadium Wales Swansea Jestřábí oko Old Trafford Anglie Manchester Jestřábí oko Selhurst Park Anglie Londýn Jestřábí oko St James Park Anglie Newcastle Jestřábí oko St Mary s Stadium Anglie Southhampton Jestřábí oko Stadium of Light Anglie Sunderland Jestřábí oko Stamford Bridge Anglie Londýn Jestřábí oko The Hawthorns Anglie West Bromwich Jestřábí oko Upton Park Anglie Londýn Jestřábí oko Villa Park Anglie Birmingham Jestřábí oko Wembley Stadium Anglie Londýn Jestřábí oko White Hart Lane Anglie Londýn Jestřábí oko Zdroj: Mizící sprej Mizící sprej byl vynalezen Brazilcem Pablem Silvou a byl poprvé použit v soutěžích v Jižní Americe a v americké Major League Soccer (Mirror, 2013). Ukázal se jako efektivní a v roce 2008 byla Argentinskou fotbalovou asociací (Argentine Football Association) přijata nově vynalezená forma mizícího spreje. Tento sprej byl úspěšně vyzkoušen na Copa America v roce 2011 a v březnu roku 2012 jej IFAB schválil napříč konfederacemi a ligami. Sprej byl využíván na Mistrovství světa do 20 let (FIFA U20 World Cup) v Turecku v roce 2013, na Mistrovství světa do 17 let (FIFA U17 World Cup) ve Spojených arabských emirátech v roce 2013 a v témže roce také na Mistrovství světa klubů (FIFA Club World Cup) v Maroku (ESPN, 2013). Nyní je schváleno použití mizícího spreje také na nadcházejícím Mistrovství světa v Brazílii v roce 2014 (Eurosport, 2013). Mizící sprej se používá pro udržení postavené zdi ve vzdálenosti 9.15 metrů od míče při provádění volných kopů. Po určení vzdálenosti rozhodčí aplikuje sprej na trávu (Obr. 19) a nechá postavit zeď. Po jedné minutě sprej z trávníku zmizí. Sprej funguje jako prevence proti nedodržení vzdálenosti a snižuje riziko udělení žluté karty. Výhodou pro rozhodčího je to, že i při odvrácení pozornosti od postavené zdi má jistotu, jestli se zeď neposunula směrem k míči a nezkrátila tak vzdálenost. Jedná se tak o další užitečnou pomůcku pro fotbalové rozhodčí. 24

25 ( Obr. 19 Aplikace mizícího spreje rozhodčím 4 Sporné branky ve fotbalových utkáních V celé historii fotbalu padl nespočet branek. Na některé z nich se nezapomnělo pro jejich fotbalovou krásu, důležitost, okolnosti a příběh, ale na některé z nich se nezapomnělo z jiných důvodů. Těmito důvody je jejich neregulérnost nebo nejasnost. Výběr těchto branek spadá především do posledních let, kdy máme vyvinuté technologie a pomocí několika záběrů z kamer můžeme určit, zda branka má či nemá platit. Rozhodčí však tyto možnosti na hřištích neměli. V některých situacích arbitři chybovali špatným pozičním postavením, v jiných byla situace natolik složitá, že i pomocí kamer bylo určení gólu složité. 4.1 Anglie- Německo 1966 Mezi takové branky patří téměř 50 let stará situace z Mistrovství světa. Jedná se o jeden z nejznámějších fotbalových okamžiků. Psal se rok 1966 a výběr Anglie hrál finále Mistrovství světa proti celku Německa. Po devadesáti minutách hry svítilo na časomíře skóre 2:2. O vítězi tak rozhodovalo prodloužení. Ve 101. minutě se dostal anglický útočník Geoff Hurst ke střele. Ta se odrazila od břevna dolů na brankovou čáru (Obr. 20). Po domluvě hlavního rozhodčího, Švýcara Gottfrieda Diensta, se svým ruským asistentem Tofikem Bachramovem se hlavní arbitr rozhodl branku uznat. Angličané přidali ještě jeden gól a stali se v roce 1966 mistry světa ve fotbale. 25

26 Ještě několik let po zápase se mnoho lidí a vědců snažilo přijít na to, zda míč překročil celým svým objemem brankovou čáru, či ne. To se povedlo dokázat až o čtyřicet let později. Díky moderním technologiím bylo dokázáno, že míč se odrazil šest centimetrů za brankovou čáru a nepřekročil ji tedy celým svým objemem. ( Obr. 20 Záběr na pozici míče po odrazu od břevna po střele Geoffa Hursta 4.2 Anglie- Německo 2006 Další branka z utkání Mistrovství světa a opět mezi celky Anglie a Německa. Tato branka padla v osmifinále světového šampionátu v Jihoafrické republice, uznána však nebyla a na svědomí ji měl anglický záložník Frank Lampard. Ten ještě před pokutovým územím vyslal na branku německého brankáře Neuera prudkou střelu. Ta se odrazila od břevna směrem dolů za brankovou čáru (Obr. 21) a poté ven z brány. Podle opakovaných záběrů míč překročil brankovou čáru celým svým objemem a branka tak měla být uznána. Problémem bylo postavení pomezního rozhodčího. Ten správně hlídal ofsajd a byl tak na úrovni předposledního německého hráče, který však byl téměř na úrovni pokutového území. Asistent rozhodčího tak měl na tuto situaci špatný úhel pohledu a byl poměrně daleko. Hlavní rozhodčí byl také před pokutovým územím. Po této situaci se FIFA rozhodla pro testování brankových technologií a na příští velké akci, na Mistrovství Evropy 2012, byli při zápasech přítomni brankoví rozhodčí. Prezident FIFA Sepp Blatter prohlásil, že ve svém funkčním období již takovou brankovou situaci nechce vidět. 26

27 ( Obr. 21 Míč za brankovou čárou po střele Franka Lamparda 4.3 Bulharsko- Rumunsko 1996 Tento zápas se odehrál v základní skupině Mistrovství Evropy v roce 1996 v Anglii. Ve druhém zápase skupiny B se utkaly mužstva Bulharska a Rumunska, které před tímto zápasem nemělo po prohře s Francií na kontě ani bod a nutně potřebovalo bodovat. Již od třetí minuty zápasu vedlo Bulharsko po brance Hrista Stoichkova 1:0. Po půlhodině hry se rumunský hráč Dorinel Munteanu odhodlal ke střele zpoza pokutového území a po této střele se míč odrazil od břevna dolů za brankovou čáru (Obr. 22). Hlavní rozhodčí Peter Mikkelsen se svými asistenty branku neuznal a Rumunsko tento zápas prohrálo. Nakonec Mistrovství Evropy opouštělo po základní skupině bez zisku bodů. 27

28 ( Obr. 22 Míč za brankovou čárou po střele Dorinela Munteanua 4.4 Bayer 04 Leverkusen- Hoffenheim 2013 V utkání německé nejvyšší soutěže, Bundesligy, padl 18. října 2013 gól z hlavy německého útočníka Stefana Kiesslinga hrajícího za Bayer 04 Leverkusen do sítě celku z Hoffenheimu. Tato hlavička po kopu z rohu sice skončila v síti (Obr. 24), ale dostala se do branky skrze díru v boční síti (Obr. 23). Problémem pro rozhodčí byla nezměněná trajektorie míče po průchodu síti a na první pohled se zdálo, že branka je regulérní. V tu chvíli si toho moc lidí nevšimlo, jedním z nich však byl určitě střelec Kiessling. Nejprve se držel za hlavu z neproměněné šance, ale po uznání branky rozhodčím se začal radovat, a že branka padla neregulérně, jej v tu chvíli nezajímalo. Rozhodčí měl na situaci dobrý výhled a takřka ideální pozici. Branku však chybně uznal. Tento gól je v anglicky mluvících zemích označován jako ghost goal nebo phantom goal a tyto názvy odkazují na zvláštní shodu náhod při vstřelení této branky, která nakonec Leverkusenu zajistila výhru proti Hoffenheimu. 28

29 ( Obr. 23 Pozice míče vedle branky po hlavičce Kiesslinga ( Obr. 24 Míč v brance po průletu boční sítí po hlavičce Kiesslinga 4.5 Juventus- AC Milán února roku 2012 se proti sobě postavily, v rámci zápasu 25. kola italské nejvyšší Serie A, celky Juventusu a AC Milán. Hlavními postavami této branky byl italský brankář Gianluigi Buffon ve službách Juventusu Turín a Sulley Ali Muntari z Ghany hrající za AC Milán. Po kopu z rohu se k zakončení dostal právě ghanský záložník, který po dorážce hlavou trefil Buffonovy rukavice. Ty však byly i s míčem za brankovou čarou a až poté italský brankář míč vyrazil mimo bránu. Muntari se začal radovat, ale rozhodčí branku neuznal. Asistent rozhodčího měl na situaci dobrý výhled, ale zákrok Buffona byl pohotový a rychlý a rozhodčí míč za brankovou čarou nezaregistroval. Z opakovaných záběrů bylo patrné, že branka opravdu platit měla (Obr. 25). 29

30 ( Obr. 25 Míč za brankovou čárou při zákroku Buffona 4.6 Baník Ostrava- Viktoria Plzeň 2014 Podobný gól padl i v české Gambrinus lize, a to v duelu ostravského Baníku a Viktorie Plzeň. Stalo se tak 23. února roku 2014 v 17. kole. Celá situace se odehrála v 21. minutě prvního poločasu po ostravském závaru před plzeňskou brankou. Po srážce plzeňského Daniela Koláře se svým spoluhráčem, brankářem Matúšem Kozáčikem, se míč dostal za brankovou čáru (Obr. 26), odkud jej plzeňský gólman rychle vyrazil ven z brány. Sudí Tomáš Kocourek po dohodě se svým asistentem branku neuznal. Že branka měla platit, potvrdila po zápase i předsedkyně ústřední komise rozhodčích FAČR Dagmar Damková. Ta řekla: Televizní záznam i fotografie inkriminované situace při utkání Ostrava - Plzeň dokazují, že míč jasně překročil brankovou čáru, a gól tedy měl platit. Při zpětném posouzení situace je zřejmé, že rozhodčí Kocourek měl mít lepší poziční postavení, z nějž by měl lepší výhled, věc mohl posoudit lépe a míč by pak viděl za brankovou čarou," dodala Damková. 30

31 ( Obr. 26 Míč za brankovou čarou při zákroku Matúše Kozáčika 4.7 Liverpool- Chelsea 2005 V odvetném zápase semifinále Ligy mistrů v roce 2005 se utkaly celky FC Liverpool a FC Chelsea Londýn. Již ve čtvrté minutě zápasu se k míči dostal liverpoolský záložník Luis García a jeho tečovanou střelu vykopával na brankové čáře stoper Chelsea William Gallas (Obr. 27). Ani dnes není stoprocentně jisté, zda branka platit měla či ne. Pravděpodobně však gól neměl být uznán. Postavení hlavního i pomezního rozhodčího bylo správné, ale v takové situaci nemůže rozhodčí adekvátně zareagovat už kvůli limitům lidského oka. Podle nových podmínek FIFA musí být přesnost brankových technologií vyšší než 1,5 centimetrů a takovou situaci by měly být schopny posoudit. ( Obr. 27 William Gallas vykopává míč na brankové čáře 31

32 4.8 Chelsea- Liverpool 2012 V roce 2012 se hrálo 131. finále nejstaršího fotbalového poháru FA Cupu a o jeho titul bojovaly mužstva Chelsea a Liverpoolu. V 82. minutě zápasu zareagoval brankář Petr Čech proti hlavičce pod břevno liverpoolského Andyho Carrola. Míč vyrazil z branky (Obr. 28) a utkání pokračovalo dál. Rozhodčí branku neuznali a podle opakovaných záběrů zřejmě správně, ale najisto to zatím nikdo nedokázal potvrdit. Tohle centimetrové rozhodnutí je pro lidské oko nesmírně složité k posouzení, zvlášť z větší vzdálenosti a proto je dobře, že rozhodčí budou mít podporu techniky při posouzení brankových situací. ( Obr. 28 Pozice míče na brankové čáře po zákroku Petra Čecha 4.9 Bolton Wanderers- Queens Park Rangers 2012 V sezoně 2011/2012 anglické Barclays Premier League se v březnu utkaly týmy Boltonu a Queens Park Rangers na stadionu Reebok Stadium. Ve 22. minutě se za stavu 0:0 dostal k hlavičce hráč Queens Parku. Tento pokus brankář vyrazil ven z brány, ale míč byl v té době již za brankovou čárou (Obr. 29). Hlavní rozhodčí i asistent tento moment přehlédli a hra pokračovala dál. Utkání nakonec vyhrál 2:1 Bolton Wanderers. Po utkání se v Anglii rozproudily diskuze o zavedení brankových technologií. O dvě sezony později bylo v anglické nejvyšší soutěži zavedeno Jestřábí oko. 32

33 ( Wanderers-v-Queens-Park-Rangers-live.html) Obr. 29 Míč za brankovou čárou v utkání Bolton- Queens Park Rangers 4.10 Anglie- Ukrajina 2012 Na Euro 2012 bojovaly v posledním zápase základní skupiny D týmy Anglie a Ukrajiny o přímý postup do čtvrtfinále šampionátu. V 62. minutě zápasu Ukrajina prohrávala 0:1 a k zakončení se dostal ukrajinský Mark Děvič. Ten míč dokázal dostat za brankovou čáru, ale anglický stoper John Terry míč ve skluzu vykopl z brány (Obr. 30). U situace byl již brankový rozhodčí, a i když branka uznána být měla, rozhodčí hru nechali plynout a z postupu se nakonec radovala Anglie. Po tomto zápase se již do průběhu šampionátu nezapojil maďarský arbitr Viktor Kassai se svým týmem, který toto utkání řídil, a o tři týdny později bylo schváleno zavedení videa do fotbalu. Ukázalo se, že rozhodčí je jen člověk a chybovat je lidské. ( Obr. 30 Skluz Johna Terryho s míčem za brankovou čárou 33

34 Závěr Tato práce si za úkol vytyčila sesbírání informací o pomůckách rozhodčího, používaných technologií a zavádění videa do tak tradiční hry, jakou je fotbal. V této práci je zpracováno téma techniky v rozhodování fotbalu. Hlavním cílem této práce je popsání výbavy rozhodčího, vývoje techniky v průběhu let a rozbor konkrétních brankových situací. Stejně jako v mnoha dalších sportech, i ve fotbale bylo nakonec zavedeno video. Tím hlavním impulzem byla branka na Mistrovství světa v roce 2010, kterou proti Německu vstřelil Frank Lampard. Branka však nebyla uznána a Anglie zápas prohrála. Proti moderním technologiím se do té doby stavěl jak šéf FIFA Sepp Bitter, tak šéf UEFA Michel Platini. V dnešní době však ustoupili a rozhodli se, pro zavedení brankových technologií, které jsou považovány za zlomové rozhodnutí pro budoucnost fotbalu. Do fotbalu neodmyslitelně patří lidský faktor a to byl dříve také hlavní důvod, proč se videu federace dlouho bránila. Lidský faktor je však ve hře zachován v podobě posuzování ofsajdů nebo faulů. Jako podklad pro zavedení videa jsou v práci uvedeny sporné situace. V práci je jich uvedeno deset a jen ve dvou z nich bylo rozhodčími rozhodnuto správně. Tyto příklady neslouží jako kritika rozhodčích, ale jako důkaz, že rozhodnout tyto situace není jednoduché a v mnohých případech je to takřka nemožné. 34

35 Literatura 1. Bedřich, L. (2006). Fotbal, rituální hra moderní doby. Brno, Masarykova univerzita 2. Kureš, J. (2011). Pravidla fotbalu: platná od Praha, Olympia 3. Mitáš, V. a kol. (2013). Managment utkání, technika v řízení utkání ve fotbalu. Brno, Masarykova univerzita Internetové zdroje: ACME. (n.d.). About us [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) ACME. (n.d.). Choosing a Whistle [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) CAIROS. (n.d.). CAIROS GLT System [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) CAIROS. (n.d.). Functionality and Installation [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) CAIROS. (n.d.). History [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) CAIROS. (n.d.). Advantages of the CAIROS GLT Systems [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) ČTK. (2014). Gól Baníku měl platit, sudí mají pozastavenou činnost [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) ESPN. (2013). Club World Cup referees to use vanishing spray [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) 35

36 Eurosport. (2013). Vanishing spray set for World Cup [online]. Dostupné z webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (2009). Additional assistant referee experiment in UEFA Europa League [online]. Dostupné na webu dditionalassistanrefs-backgroundpaper_e.pdf (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (2013). Goal-line technology set to make its African debut [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (2013). FIFA Strategic comitee supports goal-line technology [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (2014). Updated goal-line technology testing manual published [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (2014). Goal-line technology set up ahead of FIFA World Cup [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (2013). GLT replays on show in Morocco [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (2013). Goal-line technology at the FIFA Club World Cup [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (2003). IFAB authorises FIFA to conduct experiment with referee communication system [online]. Dostupné na webu 3/ (přístup Duben 19, 2014) 36

37 FIFA. (n.d.). Goal-line technology: How does it assist the referee [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (n.d.). Goal-line technology: What technologies exist [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (n.d.). Goal-line technology: Goal-line incidents [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FIFA. (n.d.). Goal-line technology: FIFA certified GLT installations [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FotbalPortál. (2008). Pět rozhodčích při fotbale by podle Platiniho mohlo změnit hru [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) FOX40. (n.d.). The story of Fox 40 [online]. Dostupné na webu y_of_fox_40&id=55884 (přístup Duben 19, 2014) Goal. (2014). Pierluigi Collina backs additional assistant referees [online]. Dostupné z webu (přístup Duben 19, 2014) Goal. (2013). Capital One Cup set fot goal-line technology [online]. Dostupné z webu (přístup Duben 19, 2014) GoalControl. (n.d.). GoalControl [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) Goalminder. (n.d.). About Goalminder [online]. Dostupné na webu (přístup Duben 19, 2014) 37