18. Intenzivní a extenzivní zeleň na střeše

Transkript

1 S třední škola stavební Jihlava STŘECHY 18. Intenzivní a extenzivní zeleň na střeše Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Zelené ploché střechy

3 Rozdělení zelených střech V podstatě se střešní zahrady rozdělují podle druhu vegetace a tím i dle celkové skladby vegetačního souvrství na : Extenzivní střešní zeleň Jednoduchá intenzivní zeleň Intenzivní střešní zeleň

4 Extenzivní střešní zeleň Má obvykle malou stavební výšku a plošná hmotnost vlastního vegetačního souvrství se obvykle pohybuje od 90 do 200 kg/m2. Vlastní výška střešního substrátu se zpravidla pohybuje od 60 do 150 mm podle zvolené technologie a druhu rostlin. Jedná se o neudržovanou zeleň s vhodně zvoleným výběrem nenáročných rostlin.

5 Schéma skladby extenzivní zelené střechy 1.podkladní konstrukce 2.parotěsná zábrana 3.tepelně izolační vrstva 4.hydroizolační vrstva 5.ochranná separační vrstva 6.vegetační souvrství

6 Jednoduchá intenzivní zeleň Je přechodovým typem mezi extenzivní a intenzivní zelení. Je v podstatě tvořena stejnými rostlinami jako má extenzivní zeleň s tím, že je doplňují suchomilné trvalky. Z hlediska využití, údržby a zavlažování je tento typ zeleně podobný jako extenzivní zeleň.

7 Intenzivní střešní zeleň Má větší stavební výšku a splňuje vysoké nároky z hlediska výběru a druhu rostlin. Je možné zde pěstovat jak požadované travnaté plochy, tak i náročnější rostliny, keře a stromky. Umožňuje rekreační a pracovní pobyt osob na střeše, ale znamená také nutnost provedení.

8 Schéma skladby intenzivní zelené střechy 1. podkladní konstrukce 2. parotěsná zábrana 3. tepelně izolační vrstva 4. hydroizolační vrstva 5. ochranná separační vrstva 6. vegetační souvrství

9 samostatné doplňky zavlažovacího systému.

10

11 Výhodystřešního ozeleňování Zemina a vegetační pokryv chrání střešní konstrukci před vlivem slunečního záření, které způsobuje postupné rozrušování izolačních živicových pásů a před destrukčními následky výkyvů teplot, které jsou zpravidla na nechráněných střešních konstrukcí značné. Vyšší finanční náklady, které je nutno vynaložit na instalaci hydroizolační fólie, zřízení vegetačního souvrství a osázení (osetí) rostlinami, jsou vyrovnány nižšími náklady na nutnou údržbu vegetací nechráněných střešních konstrukcí v dalších letech.

12 Nevýhodystřešního ozeleňování Nelze popřít, že na ozeleněnou střechu je nutno vynaložit vyšší finanční prostředky za dokonalou izolaci, vyšší pracnost, zřízení vegetačního souvrství a výsadbu rostlin. Podle německých údajů jsou tyto náklady průměrně o 10% vyšší ve srovnání s vybudováním holé střešní konstrukce bez vegetace. Na to je třeba nahlížet z dlouhodobého hlediska. Je nutné statické zesílení nosné střešní konstrukce, neboť přitížení od vegetačního souvrství (obzvláště intensivní zeleně) je značné.

13 Hydroizolační vrstva Minimální sklon hydroizolační vrstvy u zelených plochých střech by měl být 1%, optimální je podle zahraničních zkušeností okolo 2%. Po samotné zeleni je to jedna z nejdůležitějších částí střechy.

14

15

16 Závěrem Střešní zeleň v našem obytném prostředí nebyla doposud řešena v dostatečném rozsahu a prosazována do praxe s náležitou velkorysostí, s jakou se zhruba od počátku šedesátých let prosazuje v jiných zemích. Pro tento způsob vnášení zeleně do těsného kontaktu s obydlenými stavbami nebyly u nás ani v průběhu osmdesátých let vytvořeny především vhodné stavebně technologické podmínky, jakkoliv byly teoreticky k problematice zakládání zeleně na střechách položeny poměrně dobré základy a bylo realizováno několik experimentálních zelených střech (Sempra Kroměříž 1979, Movis Holíč 1986 apod.). Stává se ale čím dál zřejmější, že střechy a fasády budov jsou dnes prakticky jedinými plochami, které lze do jisté míry a s řadou výhod pro tvorbu zeleně využít. Zahraniční zkušenosti bývají vyjádřeny názorem, že již 5% ozeleněných střech ve městech je přínosem pro obytné prostředí.

17 6 Použitá literatura Normy a předpisy: 1. ČSN P :2000 Hydroizolace staveb Základní ustanovení 2. ČSN P :2000 Hydroizolace staveb Povlakové hydroizolace Základní ustanovení 3. ON Hydroizolace staveb Izolace asfaltové - Navrhování a provádění 4. ČSN :2011 Navrhování střech Základní ustanovení 5. ČSN :1975 Asfaltované a dehtované hydroizolačné pásy Spoločné ustanovenia 6. ČSN EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí -Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem 7. EN Eurokód 1: Zatížení konstrukcí -Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem 8. Soubor norem Tepelná ochrana budov 9. Soubor norem Požární bezpečnost staveb Odborné publikace: 10.KUTNAR PLOCHÉ STŘECHY Monografie Praha KUTNAR KATALOG Hydroizolační systémy staveb z asfaltových pásů Praha KUTNAR KATALOG Hydroizolační systémy staveb z fólií z měkčeného PVC Praha Luděk Svoboda, Zdeněk Tobolka Stavební izolace Praha sborníky přednášek k seminářům DEKTRADE KUTNAR předpis VDD ABC der Bitumen-Bahnen - Technische Regeln KUTNAR Vegetační střechy a střešní zahrady, Skladby a detaily, únor 2009 Firemní materiály: 17.DEKTRADE Montážní příručka HYDROIZOLACE STŘECH Fóliové systémy ALKORPLAN, ALKORFLEX, DEKPLAN 18.DEKTRADE Mechanicky kotvené jednovrstvé systémy ELASTEK 50 SOLO + ALKOR F 19.DEKTRADE POLYDEK návod k použití 20.DEKTRADE Asfaltové pásy Dektrade návod k použití 21.EJOT výrobní program a katalog 22.FOAMGLAS Practical Guide to Flat Roofing 23.APP systémy střešních zahrad 24.ZINCO systémy střešních zahrad 25.PARAMO asfaltové výrobky 26.NOBASIL výrobní program a katalog 27.G+H ISOVER Styrodur 28.BÖRNER lepidlo PUK 29.MITOP výrobní program a katalog

18 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : ing.jaroslava Lorencová Při tvorbě byly použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na Tvorba materiálů byla financována z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou stavební Jihlava.