VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Jsou naše porodnice opravdu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Jsou naše porodnice opravdu Baby friendly hospital? Bakalářská práce Autor: Dagmar Šabíková Vedoucí práce: Mgr. Dana Tůmová Jihlava 2012

2 Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na podporu kojení v porodnicích. V teoretické části se zabývám iniciativou Baby Friendly Hospital a Deseti kroky k úspěšnému kojení. Dále uvádím informace o kojení, které by měly být sdělovány všem kojícím ženám, tedy technika kojení a jeho výhody, složení mateřského mléka a strava kojících matek. V druhé, tedy praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu týkajícího se tématu této práce. Klíčová slova Kojení, Baby Friendly Hospital, Deset kroků k úspěšnému kojení, kojící matka, podpora kojení. Annotation This work is focused on support of breastfeeding in maternity hospitals. I deal with initiative Baby Friendly Hospital and Ten Steps to Successful Breastfeeding in the theoretical part. In the next section I present information about breastfeeding which should be informed to all nursing women, such as technology of breastfeeding and its benefits, compositions of breast milk and diet of nursing mothers. There are research results concerning the subject of this work introduced in second, practical part. Key words Breastfeeding, Baby Friendly Hospital, Ten Steps to Successful Breastfeeding, nursing mother, support of breastfeeding.

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Mgr. Daně Tůmové za odborné vedení, poskytnutí materiálů a čas, který mi věnovala při zpracování této bakalářské práce.

4 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

5 Obsah Poděkování Úvod Cíl práce Pracovní hypotézy Teoretická část Baby friendly hospital Baby Friendly Hospital v České republice UNICEF WHO Deset kroků k úspěšnému kojení Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení Umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí Nepodávat novorozencům žádnou potravu ani nápoje, kromě mateřského mléka, s výjimkou lékařsky indikovaných případů Umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně (rooming-in) Podporovat kojení podle potřeby dítěte (nikoliv dle předem stanoveného časového harmonogramu) Nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka a dudlíky Povzbuzovat zakládání dobrovolných skupin matek pro podporu kojení a upozorňovat na ně matky při propouštění z porodnice Teorie kojení

6 2.3.1 Fyziologie laktace a anatomie prsní žlázy Složení mateřského mléka Výhody kojení Technika kojení Strava a životospráva kojící matky Nejčastější potíže při kojení Praktická část Metodika výzkumné práce Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Průběh a popis výzkumu Vlastní výsledky výzkumu Diskuze Závěr Seznam použité a citované literatury 49 Seznam tabulek a grafů 50 Seznam příloh 51 7

7 1 Úvod Kojení je ten nejpřirozenější a nejlepší způsob krmení dítěte v prvním půlroce jeho života. Bohužel ne každá novopečená matka má to štěstí, že může své novorozené miminko hned od narození kojit bez potíží. V takových situacích, kdy má žena jakýkoliv typ problému s kojením se může cítit nejistě a může pochybovat o své schopnosti uživit vlastní dítě. Úloha porodní asistentky nebo dětské sestry je v této chvíli obzvláště důležitá, protože má možnost matku uklidnit, pomoci jí s jejím problémem a znovu jí dodat sebevědomí. Kojení není pro dítě důležité jen jako příjem potravy, ale také jako fyzický kontakt s matkou. Během kojení se lépe rozvíjí důvěrný a blízký vztah matky a dítěte. Pokud žena odmítá kojit, je ideální, pokud jí porodní asistentka, případně dětská sestra vysvětlí, proč je dobré krmit své dítě mateřským mlékem a jaké výhody z toho plynou pro ni i pro dítě. V žádném případě ale nikdo ze zdravotníků nesmí na matku tlačit a násilně ji přesvědčovat, aby své rozhodnutí změnila. Je právem každé ženy se svobodně rozhodnout, zda své dítě kojit chce či nikoliv a zdravotnický personál musí toto rozhodnutí akceptovat. Kojení je významné pro matku i dítě z fyzické, ale i psychické stránky. Je proto velmi důležité, aby se všichni zdravotničtí pracovníci, kteří pečují o ženu a její dítě v prvních dnech po porodu, snažili o rozvoj a podporu kojení. 8

8 1.1 Cíl práce Cílem této práce je zjistit, jak je v porodnicích dodržováno Deset kroků k úspěšnému kojení a jak jsou ženy spokojeny s péčí o kojení v porodnicích. 1.2 Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1 V porodnicích není desatero dodržováno v plném rozsahu Hypotéza č. 2 Více než polovina žen není úplně spokojena s péčí o kojení v porodnicích Hypotéza č. 3 Více než třetina žen odchází z porodnice s problémy s kojením 9

9 2 Teoretická část 2.1 Baby friendly hospital Tato celosvětová iniciativa na podporu kojení v porodnicích byla zahájena v roce Vznikla na popud Světové zdravotnické organizace a UNICEF. Podle těchto organizací mají na úspěšné a dlouhodobé kojení vliv zejména první dny po porodu, tedy období, které žena tráví se svým dítětem v porodnici. Hlavním cílem této iniciativy je zvýšit počet plně kojených dětí, protože v několika posledních desetiletích 20. století docházelo k nárůstu dětí, které byly ihned po propuštění z porodnice krmeny pouze umělou stravou. Světové organizace UNICEF a WHO viděly problém především ve špatné informovanosti matek o technice kojení a v tom, že každý zdravotník sděloval kojící ženě jiné informace. Aby došlo ke sjednocení instrukcí podávaných matkám v celém zdravotním systému, byla spuštěna iniciativa Baby Friendly Hospital a zejména jejích Deset kroků k úspěšnému kojení, podle kterých by se měli řídit všichni pracovníci, kteří pečují o matku a dítě. Dodržování zásad Baby Friendly Hospital může do jisté míry ovlivňovat také oblíbenost jednotlivých porodnic u klientek, kterým ve většině případů záleží na tom, aby své dítě dlouho a bez potíží kojily a které jsou velmi vnímavé a citlivé jak na přístup a chování personálu v porodnici, tak na jeho odbornost a profesionalitu. (Lauwers; Swisher, 2011) Baby Friendly Hospital v České republice Český výbor pro UNICEF se k iniciativě Baby Friendly Hospital připojil v roce 1992, tedy rok po jejím vytvoření. Už v roce 1993 byl titul Baby Friendly Hospital udělen třem českým nemocnicím. Byla to Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze, Okresní nemocnice v Kladně a Městská nemocnice v Ostravě. V současné době má titul Nemocnice přátelská k dětem 62 nemocnic v České republice. Titul může být také odebrán, v případě, že se zjistí, že se konkrétní porodnice neřídí Deseti kroky k úspěšnému kojení. ( 10

10 2.1.2 UNICEF UNICEF (United Nations Children`s Fund) je největší světová organizace, která se věnuje ochraně dětí a zlepšování jejich životních podmínek. Tato instituce byla založena v roce 1946 na pomoc dětem, které byly postiženy 2. světovou válkou. Od roku 1953 je stálou součástí OSN (Organizace spojených národů), kde se specializuje na pomoc znevýhodněným a trpícím dětem ve všech zemích celého světa. UNICEF byl založen s cílem podílet se na vymícení překážek, které staví dětem do cesty chudoba, násilí, nemoci a diskriminace. UNICEF mimo jiné vyžaduje postupy, které dětem přináší co nejlepší start do života, protože vhodná péče v dětském věku je velmi důležitá pro budoucí život člověka. Dále se snaží zajistit, aby všechny děti byly dostatečně živeny a netrpěly nedostatkem potravy a čisté vody. Také podporuje rovnocenné vzdělávání dívek i chlapců. UNICEF je jedna z nejaktivnějších organizací v boji proti HIV/AIDS. Snaží se zabránit šíření této nemoci a pomáhá už nakaženým lidem a jejich rodinám prožít důstojný život. UNICEF působí převážně v chudých rozvojových zemích, ale je vždy připraven vyslat pomoc i do míst postižených přírodní katastrofou nebo válkou. ( WHO Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) vznikla 7. dubna 1948 a v současné době ji tvoří 193 členských států. Zajišťuje mezinárodní spolupráci v zdravotní oblasti a usiluje o zlepšení kvality lidského života. Dále WHO uskutečňuje programy na redukci a úplné vymýcení některých, převážně infekčních nemocí. Hlavním posláním této instituce je dosažení co nejlepšího zdraví pro každého. Mezi strategie WHO patří omezovat nemocnost, postižení a úmrtnost, zvláště u chudých skupin obyvatelstva. Kromě toho se podílí na vývoji spravedlivějších a účinnějších zdravotních systémů v jednotlivých zemích a poskytuje konzultační činnost státům z oblasti zdravotnictví. Dále Světová zdravotnická organizace realizuje osvětové kampaně, ať už v celosvětovém nebo pouze regionálním měřítku. Tyto kampaně bývají zaměřené na zdravou životosprávu, na boj proti faktorům, které mají negativní účinek na zdraví nebo 11

11 například na prevenci sexuálně přenosných chorob a jiných infekčních nemocí. ( 2.2 Deset kroků k úspěšnému kojení Aby byla mohla být všemi stejně dodržována iniciativa Baby Friendly Hospital, byly základy pro podporu kojení shrnuty do deseti hlavních bodů. Těchto deset kroků platí v nemocnicích po celém světě, všude tam kde přijali iniciativu Baby Friendly Hospital. Deset kroků k úspěšnému kojení pomáhá zdravotníkům orientovat se v tom, jak správně rozvíjet, podporovat a chránit kojení u žen. Bezpodmínečné dodržování Deseti kroků k úspěšnému kojení je předpokladem k tomu, aby porodnici byl udělen mezinárodně uznávaný titul Baby Friendly Hospital, tedy Nemocnice přátelská k dětem. Deset kroků k úspěšnému kojení: 1. Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu 2. Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie 3. Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení 4. Umožnit matkám zahájit kojení do jedné hodiny po porodu 5. Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí 6. Nepodávat novorozencům žádnou jinou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka, s výjimkou lékařsky indikovaných případů 7. Praktikovat roaming in umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně 8. Podporovat kojení podle potřeby dítěte (nikoli podle předem stanoveného časového harmonogramu) 9. Nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka, dudlíky apod. 10. Povzbuzovat zakládání podpůrných skupin kojících matek pro podporu kojení (ANIMA, 1991) 12

12 2.2.1 Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu S tím, jak naučit ženy správně kojit a řešit problémy s tím spojené se porodní asistentky, lékaři a dětské sestry setkávají již při svém studiu. Přesto by ale měli být po nástupu na oddělení, kde se s kojícími matkami budou setkávat, znovu seznámeni s iniciativou Baby friendly hospital a Deseti kroky k úspěšnému kojení. Tak se docílí toho, že všichni zdravotníci budou klientce podávat stejné informace. Na každém takovém oddělení by mělo být Deset kroků k úspěšnému kojení sepsáno a umístěno na viditelném místě. (Klimova a kol., 1998) Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie Aby dobře fungovala strategie Deset kroků k úspěšnému kojení, je potřeba, aby ji všichni zdravotníci, kteří přijdou do kontaktu s ženou před i po porodu, dokonale ovládali. Jen tak mohou klientce podávat správné a hlavně stejné informace o kojení. Vzhledem k tomu, že se objevují stále nové poznatky v péči o matku a dítě a tedy i o kojení, je žádoucí, aby se zdravotníci ve svém oboru i nadále vzdělávali. Je vhodné, aby zdravotní personál, který pečuje o ženy v předporodním a poporodním období, navštěvoval odborné semináře, které jsou zaměřené na novinky v oblasti kojení, nové pomůcky podporující kojení apod. Ideální je, pokud se daného školení může zúčastnit většina pracovníků daného oddělení, aby se nové informace a doporučení dostaly k co nejvíce zdravotníkům. Samozřejmostí by mělo být i samostudium pomocí odborné literatury. Kromě znalostí a praktických dovedností je důležitá i osobnostní stránka. Aby mohla porodní asistentka, případně dětská sestra, dokonale vysvětlit ženě jak kojit, je potřeba, aby byla dostatečně komunikativní, trpělivá, milá, přátelská a profesionální. (Klimová a kol., 1998) 13

13 2.2.3 Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení Informace o kojení by se k ženám měly dostat už v období gravidity, nejlépe v průběhu třetího trimestru. V této době je budoucí matka velmi vnímavá ke všemu, co se týká dítěte, tedy i kojení. V období po porodu už není rodička tolik soustředěná a pro ni zcela nové poučky o správné technice kojení se míjí účinkem. Ženy, které se dozvídají vše o kojení v prenatálních poradnách nebo na předporodních kurzech, mají dostatek času na to, aby všechny instrukce dostatečně vstřebaly a mohly o nich v klidu přemýšlet. Je vhodné, pokud na těchto předporodních setkáních dojde i k praktickému nácviku, např. poloh při kojení s pomocí panenky. V těchto kurzech by se měly těhotné ženy dozvědět zejména informace o výhodách kojení, o fyziologii laktace, o technice kojení, o složení a nutričních hodnotách mateřského mléka a o vhodných stravovacích návycích kojící ženy. U každé těhotné ženy by také měly být vyšetřeny a zkontrolovány prsy, se zaměřením na ploché a vpáčené bradavky. Pokud se tento stav zjistí již v těhotenství, může si žena pomocí formovačů vytvarovat bradavky, ke kterým se bude dítě přikládat bez problémů a předejde tak používání silikonových kontaktních kloboučků při kojení. (Vinther, 1993) Umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu Časné zahájení kojení má velký význam pro novorozence i pro matku. Nejvýhodnější je, pokud dojde k prvnímu kojení ještě na porodním sále, nejlépe během první půl hodiny po porodu. Zdravé dítě je nahé položeno na matčinu hruď, jde tedy o tzv. skinto-skin kontakt, který je pro dítě nejpřirozenější a přináší mu pocit bezpečí. Po chvíli se dítě začne rozhlížet a hledat prs. Tehdy je nejvhodnější doba na první přiložení. V první hodině by od sebe matka a dítě neměly být odloučeny. Je prokázáno, že kontakt s matčiným tělem zajistí novorozencům víc tepla než postýlka (tam jejich teplota stále klesá); na matčině těle se také nejrychleji vzpamatují z porodu, zachovají si a načerpají energii. (Weigert, 2006, str. 26) Význam časného zahájení kojení pro matku je jednak psychický, kdy je šťastná z blízkosti svého dítěte a často i hrdá, že dokáže svému dítěti poskytnout potravu. Dále dochází prostřednictvím sání dítěte k hormonálním reakcím, které zesílí stahování dělohy. Díky tomu se snadněji odloučí placenta a dochází k menším krevním ztrátám. 14

14 Další hormon, který se při kojení vylučuje je endorfin, neboli hormon štěstí, který má vliv i na snížení pocitu bolesti a pomáhá zapomenout na námahu spojenou s porodem. Novorozenec při kojení zažívá příjemné, libé pocity a cítí se při něm v bezpečí. Proto mu kojení zahájené chvíli po porodu usnadňuje adaptaci na nové, pro něj nezvyklé prostředí. Nezanedbatelné je i emoční a psychické pouto, které se při prvním kojení vytváří mezi matkou a jejím dítětem. (Klimová a kol., 1998) Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí Při pobytu v porodnici, ale i po propuštění do domácí péče mohou nastat situace, kdy je matka od svého dítěte oddělena a nemůže jej tedy kojit. Podobný problém nastává i tehdy, když je dítě předčasně narozené a mnohdy v prvních dnech slabé na to, aby sálo. Aby v těchto případech nedošlo k zástavě laktace, je nutné, aby žena v pravidelných intervalech odstříkávala mateřské mléko. Odstříkávání mléka se doporučuje provádět nejméně 6-8x za den a to po dobu přibližně dvaceti minut. Přes den nejlépe každé dvě až tři hodiny. V noci může být interval mezi jednotlivými odstříkáními delší, přestávka by však neměla být více než šest hodin. Ruční odstříkávání je více podobné přirozenému sání dítěte, proto se mu dává přednost, ale ani použití odsávačky, ať už manuální nebo elektrické, není zatracováno. O technice odstříkávání i odsávání musí být žena dobře poučena, aby nedošlo k poranění prsu nebo bradavky. Před samotným úkonem je vhodné prs nahřát a lehce promasírovat. Povzbudí se taky vypuzovací reflex. Důležité je odstříkávat mléko v čistém prostředí, čistýma rukama a do vyvařených nádob (v případě, že chceme mléko podat dítěti nebo uchovávat). Matka položí palec a ukazováček na okraj dvorce tak, aby tvořily písmeno C. Po chvíli rytmického stlačování, začne odkapávat mléko. Mezi jednotlivými stlačeními nesmí prsty opouštět dvorec, aby se zamezilo odření jemné pokožky. V průběhu odstříkávání se několikrát vystřídají oba prsy. (Klimová a kol., 1998) Mléko, které bylo odstříkáno do sterilní nádoby můžeme podat alternativní metodou dítěti, nebo uchovat na pozdější použití. Mléko, ve kterém je krev, nebo jakákoli 15

15 příměs, či bylo nějakým způsobem kontaminované, se nesmí skladovat. V uzavřené nádobě můžeme odstříkané mléko uchovávat v lednici až 48 hodin a v mrazničce, kde je teplota v rozmezí od -18 C do -20 C, až 4 měsíce. Když chceme zmražené mléko použít, rozmrazíme ho při pokojové teplotě a před podáním ohřejeme ve vodní lázni. Jednou rozmražené mléko se už znovu zmrazit nesmí. (Vinther, 1993) Nepodávat novorozencům žádnou potravu ani nápoje, kromě mateřského mléka, s výjimkou lékařsky indikovaných případů Mateřské mléko je pro novorozence a kojence nejvhodnější potravinou. Zdravý, donošený novorozenec má po porodu dostatečné zásoby energie i tekutin, takže bez potíží přečká prvních pár dnů i v případě, že jeho matka má opožděný nástup laktace. Podávání umělé výživy, tekutin, čaje nebo glukózy tedy není nutné. Výjimku samozřejmě tvoří lékařsky indikované případy, tedy děti předčasně narozené, nemocné nebo novorozenci s nízkou porodní hmotností. Mateřské mléko obsahuje ideální poměr živin (tuky, cukry, bílkoviny), vitaminů, minerálů, ale také imunitní látky, které jsou pro novorozence s nezralou obranyschopností velmi důležité. Výlučné kojení snižuje výskyt řady akutních i chronických onemocnění a v pozdějším věku snižuje riziko výskytu tzv. civilizačních onemocnění. Složení mateřského mléka se v průběhu času mění tak, aby přesně vyhovovalo stáří a vývoji kojeného dítěte. Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF) doporučují výlučné kojení po dobu šesti měsíců, zavádění nemléčných příkrmů až po šestém měsíci věku a pokračování v kojení s příkrmem do věku dvou let dítěte i déle. (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003, str. 8) V roce 1981 přijalo WHO a UNICEF Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, který upřednostňuje kojení, jako nejlepší stravu novorozence a kojence a omezuje reklamní praktiky výrobců umělé výživy pro děti. Zakazuje například dávání vzorků umělého mléka těhotným ženám a rodičkám v porodnicích a také zakazuje prezentování náhrad mateřského mléka jako výhodnější a lepší stravy pro dítě. Tento mezinárodní kodex samozřejmě bere v úvahu, že jsou ženy, které nekojí, nebo kojí jen částečně, takže náhrady mateřského mléka jsou plně přístupné všem, kteří je potřebují. (ANIMA, 1992) 16

16 2.2.7 Umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně (rooming-in) Systém roaming-in umožňuje matkám mít své děti u sebe 24 hodin denně. To je výhodné nejen pro časné navázání citového pouta ale i pro rychlejší a lepší rozvoj kojení. V neposlední řadě, se matka, která má dítě stále u sebe, naučí o ně lépe a rychleji pečovat, zejména je-li prvorodička. Právě v prvních dnech po porodu je potřebné reagovat na signály potřeb dítěte nepřerušovaně a v souladu s jeho nepravidelným biorytmem. Konzistentní a synchronizované chování matky vyvolává v novorozenci prvotní pocity bezpečí, důvěry, satisfakce. (Ratislavová, 2008) Pozitivním vlivem systému rooming-in na kojení se zabývali i mnohé výzkumy. Například Buranasin, který vedl výzkum v jedné thajské porodnici, zjistil, že po zavedení systému roaming-in se zvýšil počet plně kojených dětí z 85% na 99%. Do výzkumu bylo zahrnuto 2 tisíce dětí, narozených mezi roky V České republice přijímaly první porodnice systém roaming-in v 70. letech 20. století. Zpočátku se praktikoval rooming-in pouze částečný, kdy měly matky své děti u sebe přes den a v noci si je odnášely sestry na novorozenecké oddělení. Později se v porodnicích zaváděl i úplný roomig-in, tedy celodenní a celonoční přítomnost dítěte na pokoji matky. Mezi první porodnice u nás, které aplikovaly systém roaming-in patří brněnská porodnice na Obilním trhu, porodnice ve Znojmě a porodnice v Havlíčkově Brodě. V součastné době se tento sytém praktikuje ve většině porodnic v České republice. (Ezrová, Ratislavová, 2011) Podporovat kojení podle potřeby dítěte (nikoliv dle předem stanoveného časového harmonogramu) Dítě by se mělo od narození kojit tehdy, když pociťuje hlad nebo žízeň a ne podle časového rozpisu. Aby se zezačátku tvořilo mléko v dostatečném množství, mělo by být dítě přikládáno k prsu přibližně osmkrát denně. Samozřejmě není na škodu, pokud je novorozenec kojen i častěji. Zhruba během prvních tří až čtyř měsíců se většinou četnost kojení ustálí a dítě si vytvoří jakousi pravidelnost. Je důležité vědět, že každé dítě je jedinečná osobnost a tedy i jeho potřeba kojení je individuální. 17

17 Pokud dítě prospívá, není potřeba kontrolovat ani délku jednotlivých kojení a množství vypitého mléka. Dítě pije podle chuti, a tedy někdy pije chvíli a jindy déle. Vážení jednotlivých kojení je tedy pro matku zbytečně stresující. Jiná situace je, když dítě celkově neprospívá a vážení před a po kojení má lékařské odůvodnění. (Weigert, 2006) Zdravé, donošené dítě je zbytečné na kojení budit. Výjimku tvoří novorozenci nemocní a předčasně narození. Nemocné děti bývají unavené a spavé, tudíž se na kojení nevzbudí, přestože by mohly být hladové. Tyto novorozence je potřeba na kojení budit přibližně po 3-4 hodinách. Stejně postupujeme u dětí s nízkou porodní hmotností. (Dort a spolupracovníci, 2004) Nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka a dudlíky První 4-6 týdnů po narození se dítě učí, jak správně pít z matčina prsu. Aby dítě dostalo tolik mléka, kolik potřebuje, je důležité, aby mělo správnou techniku sání. Jestliže mu tedy v těchto prvních týdnech budeme dávat šidítka a dudlíky, s velkou pravděpodobností mu narušíme techniku sání z prsu a můžeme ohrozit celé kojení. Stejný efekt má i dokrmování z kojenecké lahve. Jestliže musíme dítě dokrmovat, požijeme některou z alternativních metod. Do těch patří krmení lžičkou, stříkačkou či kapátkem a krmení z kádinky nebo hrnečku. Jestliže bylo dítě dokrmováno nevhodným způsobem, může se stát, že je při pití z prsu zmatené a neví, jak se k němu přisát. Způsob, jakým dítě pije z prsu a z lahvičky je totiž rozdílný. Při pití z lahve je dítě zvyklé vystrkovat jazyk směrem dopředu, a když tento pohyb jazykem udělá při kojení, vypadne mu bradavka z úst. Další důvod, proč dítě může odmítat pití z prsu je, že tok mléka ze savičky je silný, se stálou intenzitou. Dítěti se tedy lépe pije a nemusí vynakládat takovou námahu jako při sání z matčina prsu. Návrat ke kojení potom, co dítě prs odmítá je složité, ale ne nemožné. Vyžaduje především hodně trpělivosti od matky. V první řadě se musí dokrmování dítěte z lahve nahradit alternativním způsobem. Matka musí být poučena o častém odstříkávání mateřského mléka, aby nedošlo k zástavě laktace. Dítě se postupně zkouší přikládat k prsu, vždy několikrát denně, tak aby si na situaci zvyklo, ale v žádném případě se nesmí do ničeho nutit. Důležité je, aby se tak dělo v klidném prostředí. (Schneidrová a kol., 2002) 18

18 Povzbuzovat zakládání dobrovolných skupin matek pro podporu kojení a upozorňovat na ně matky při propouštění z porodnice V podpůrných skupinách se setkávají ženy, které mají s kojením potíže, neví si rady, ale i matky, které žádné problémy nemají. Ženy si mezi sebou vyměňují zkušenosti, radí si, pomáhají si a navzájem se povzbuzují. Novopečené matky se od těch zkušenějších učí i pouhým pozorováním. Je dobré, když v každé takovéto skupině je alespoň jeden odborník, zabývající se kojením. Nemusí to být nutně odborník se zdravotnickým vzděláním, ale i matka laktační poradkyně, která si udělá kurz u Laktační ligy. Takovýto odborník pak může zasvěceně a hlavně správně radit ženám s jejich problémy při kojení. Často jsou tyto podpůrné skupiny realizovány v mateřských centrech, v organizacích zabývajících se předporodními kurzy, u soukromých porodních asistentek, dul apod. Možnou alternativou podpůrných skupin mohou být odborné internetové stránky věnující se kojení. Na takovýchto stránkách existují i poradny, kde na dotazy matek odpovídají laktační poradkyně, porodní asistentky nebo lékaři. Dále jsou na stránkách i diskuze, kde si matky mohou radit a sdělovat zkušenosti mezi sebou. Je ale potřeba si dát pozor na neodborné stránky, které mohou svými radami i uškodit. Odborné stránky o kojení jsou například které zaštiťuje Laktační liga. Je důležité matku s těmito podpůrnými skupinami seznámit již při propouštění z porodnice. Bylo by totiž vhodné, aby ženy navštěvovaly skupiny kojících matek preventivně. Předcházely by tak problémům s kojením, případně by věděly, jak tyto situace řešit. ( 2.3 Teorie kojení Fyziologie laktace a anatomie prsní žlázy Mléčná žláza (glandula mammaria) je složena z 15 až 20 laloků (lobi mammae). Laloky se dále rozdělují na lalůčky (lobuli), které mají ve své terminální části buňky tvořící mléko. Každý z laloků má svoje vlastní vyústění, tzv. mlékovod (ductus lactiferus), který přivádí mléko na povrch bradavky. Pohledem můžeme rozdělit prs na centrální část a čtyři kvadranty. V centrální části se nachází dvorec (areola mammae) a prsní bradavka (papilla mammae). 19

19 Mléko se vytváří v žlázových buňkách prsní žlázy. Tyto buňky jsou uspořádány do tzv. váčků (alveolů). Stahem svalů, které obklopují alveoly, se mléko dostává vývody do sinusů, jakýchsi rezervoárů v okolí prsního dvorce. Z těchto sinusů je díky pohybům jazyka a spodiny ústní dítěte mléko vystřikováno a dítě jej polyká. Tvorba mateřského mléka je řízena především hormony oxytocinem a prolaktinem. Oxytocin, hormon hypofýzy, zajišťuje uvolňování již vytvořeného mléka. Tento děj nazýváme let-down-reflex neboli vypuzovací reflex. Při sání dítěte jsou na bradavce a prsním dvorci podrážděna nervová zakončení, přes která je veden nervový vzruch do zadního laloku hypofýzy. Odtud je vyplaven hormon oxytocin, který se dostává do mléčné žlázy, kde usnadňuje uvolňování mateřského mléka. Prolaktin je také produkován hypofýzou, ale jejím předním lalokem. Tento hormon ovlivňuje samotnou tvorbu mléka. V menším množství je produkován už na konci těhotenství, ale v dostatečném množství se uvolňuje až po porodu placenty. Jeho tvorbu velmi podporuje sání dítěte, a to nejvíce v první půlhodině po porodu, proto je důležité včasné přiložení novorozence k matčinu prsu. Množství mateřského mléka není ovlivněno tvarem ani velikostí prsou, ale dostatečným a správným přikládáním dítěte. Čím častěji a více dítě saje, tím více se tvoří mléka. (Kudela, 2008; Klimová a kol., 1998) Grafické znázornění anatomie prsní žlázy je uvedeno v příloze č Složení mateřského mléka Složení mateřského mléka se v průběhu laktace mění. Počáteční mléko, které se tvoří hned po porodu, nazýváme kolostrum neboli mlezivo. Oproti zralému mateřskému mléku, které se tvoří po pár týdnech, obsahuje více proteinů a méně sacharidů a lipidů. Mimoto se složení mateřského mléka mění i v průběhu jednotlivého kojení. Mléko, které teče na začátku kojení, tzv. přední, obsahuje více vody a laktózy a méně tuku. U dítěte tedy pokrývá potřebu tekutin. Zadní mléko, které bývá ke konci kojení, je spíše bohaté na tuky a splňuje energetické nároky dítěte. Bílkoviny tvoří 7-10% kalorické hodnoty mateřského mléka. Hlavní bílkovina se nazývá laktalbumin, další v pořadí je kasein. Poměr laktalbuminu a kaseinu je 20

20 v mateřském mléce přibližně 70:30, tedy opačný než v mléce kravském. Díky tomuto poměru je pro dítě mateřské mléko lehce stravitelné a kravské mléko naopak nevhodné. Tuky mají svoji důležitost hlavně kvůli růstu a vývoji dítěte. Jsou většinovým zdrojem energie. Tuky v mateřském mléce tvoří zejména triglyceridy. Mastné kyseliny, z větší části nenasycené mají opodstatnění hlavně kvůli myelinizaci a vývoji CNS. Nenasycené mastné kyseliny obsažené v mateřském mléce jsou hlavně kyselina linolenová, linolová a arachidonová. Množství tuků v mléce se velmi mění v průběhu dne i během každého kojení. Cukry v mateřském mléce zastupuje především laktóza, dále galaktóza, fruktóza a menší množství dalších oligosacharidů. Laktóza je po štěpení změněna na glukózu a galaktózu, které jsou nezbytné pro správný vývoj centrální nervové soustavy. Vitaminy a minerální látky jsou v mateřském mléce obsaženy v takovém množství, aby plně pokryly potřeby zdravého novorozence. Jestliže je strava matky dostatečně výživná a pestrá, není nutné dítěti podávat žádné vitaminové doplňky. Mimo výše jmenovaných nutritivních složek obsahuje mateřské mléko i obranné látky. Těch je v mléce nejvíce během prvních pár dní po porodu, kdy je novorozenec s nezralou imunitou ohrožen infekcemi ze zevního prostředí. Mateřským mlékem jsou dítěti předávány zejména imunologicky aktivní lymfocyty T a B, dále neutrofily a makrofágy, které obsahují IgA, laktoferin a lysozym.(frühauf, Nevoral, Paulová, 2003) Podrobné složení mateřského mléka je znázorněno v příloze č Výhody kojení Kojení má své výhody jak pro matku, tak pro dítě. Kojené dítě je lépe chráněno před průjmy a ostatními infekčními chorobami, v budoucnu má nižší riziko vzniku diabetu, alergií a obezity. Podle mnohých výzkumů má kojení pozitivní vliv i na vývoj duševních schopností dítěte. Jako výhody kojení pro matku se uvádějí nižší poporodní krevní ztráty díky rychlejší involuci dělohy a snadnější návrat postavy do stavu před otěhotněním. Důležité je i podporování citové vazby mezi matkou a dítětem v průběhu kojení. Podle některých lékařů chrání kojení ženy před vznikem rakoviny prsu, vaječníků a osteoporózou. Nezanedbatelná je také ekonomická stránka kojení oproti krmení umělou výživou. 21

21 Dříve byl jako výhodný uváděn i antikoncepční účinek kojení, v dnešní době ale ženy dávají přednost jiným metodám zabraňujícím nežádoucímu otěhotnění. (Klimová a kol., 1998) Technika kojení Znalostí správné techniky kojení může matka předejít řadě problémů, jako jsou odřené, popraskané bradavky nebo hladové a neklidné dítě. Pro úspěšné kojení je důležitá nejen správná poloha dítěte u prsu ale také správná technika sání. Dítě může správně sát, jestliže se jeho brada a nos dotýkají prsu. Dále má ústa široce otevřená a bradavka je v nich vložena tak hluboko, že se dotýká zadní části tvrdého patra, kde se nachází sací bod. Rty, které jsou ohrnuty směrem ven, jsou umístěny na dvorci, nikoli pouze na bradavce. Jazyk je pod bradavkou a kryje spodní dáseň i ret. Že dítě správně a efektivně saje, poznáme tak, že se mu při sání pohybují spánky a uši. Správná poloha dítěte i matky je zásadní pro úspěšné kojení. Matka by měla být v takové poloze, aby se cítila pohodlně a mohla při kojení odpočívat. Dítě matka drží těsně u těla tak, aby se bříškem dotýkalo jejího břicha. Jen tak může dítě bradavku vzít do úst ve správném úhlu. Vždy se při úpravě polohy pohybuje hlavičkou dítěte, ne prsem. Bradavka a dvorec jsou pak pro dítě pevný, nepohyblivý bod, který se mu lépe uchopuje. Prs, ze kterého dítě saje, si matka podepírá tak, že palec má položený nad dvorcem a zbylé čtyři prsty podepírají prs ze spodu. Prsty se nesmí dotýkat dvorce, protože by to znesnadňovalo sání dítěte. Z tohoto důvodu je nevhodný dříve užívaný nůžkový úchop, kdy se bradavka přidržovala mezi prostředníčkem a ukazováčkem. V žádném případě také není potřeba odtahovat prsní tkáň od nosu dítěte. Dítě, které je při kojení ve správné poloze, může bez problémů dýchat, přestože se nosem prsu dotýká. (Vinther, 1993) Poloh, při kterých může matka své dítě kojit je několik. Všechny by ale pro matku měly být příjemné a pohodlné. K tomu, aby si žena vytvořila příjemnou polohu, může použít různé polštáře a srolované deky, nebo speciální kojící polštáře. Nacvičení nové kojící polohy může být někdy pro matku i dítě obtížnější a vyžaduje trpělivost a cvik. Poloha vsedě. Matka sedí pohodlně opřená, nejlépe v křesle s područkami. Pod nohy si pro větší komfort může položit stoličku. Dítě drží tak, že jeho hlavička spočívá v ohbí lokte, předloktí podpírá záda dítěte a dlaň je umístěna na hýždích. Druhá ruka přidržuje 22

22 prs. Při této poloze je vhodné podložit ruku, která dítě drží polštářem, aby si matka během kojení ruku nenamáhala. Poloha tanečníka. Při této poloze matka také sedí, jako v předchozí poloze. Dítě žena drží na předloktí, dlaní a prsty podpírá hlavičku a ramínka. Při této poloze matka drží dítě např. levou rukou a kojí z pravého prsu. Pravá ruka podpírá prs. Tento způsob přiložení je vhodný zejména pro předčasně narozené děti a ty, které se hůře přisávají. Fotbalové držení. Při této poloze matka sedí a kojené dítě má tělíčko a nohy okolo matčina boku. Dítě má matka položené na předloktí a dlaň s prsty podpírá ramínka a hlavičku dítěte. V tomto případě je obzvlášť vhodné použít polštář na podložení předloktí matky, kdy dítě částečně na polštáři leží. Tato poloha se doporučuje ženám s velkými prsy, po císařském řezu a hlavně pro tandemové kojení dvojčat. Je také vhodná pro vyprázdnění dolního zevního kvadrantu prsu, ve kterém se často mléko zadržuje a může způsobovat nepříjemné pocity, tlak, bolest nebo dokonce zánět. Dítě totiž při sání pije mléko především z té části prsu, ke které mu směřuje brada. Poloha vleže na boku. Matka leží na boku a hlavu má podepřenou polštářem tak, aby se opět cítila pohodlně. Pro lepší pohodlí si může matka umístnit polštář také mezi kolena a kotníky. Dítě leží také na boku, přitisknuté bříškem k matce. Hlava je v ohbí paže matky, která dítě přidržuje předloktím a dlaní spodní ruky. Druhá ruka opět přidržuje prs. Poloha vleže na zádech. Matka leží na zádech, hlavu a horní část těla může mít mírně podloženou např. polštáři a dítě má položené na svém břiše a hrudníku, souběžně s jejím tělem. Poloha je vhodná pro matky po císařském řezu a pro děti, které se špatně přisávají. Vzpřímená poloha. Matka při kojení sedí, dítě jí obkročmo sedí na dolní končetině. Rukou dítěti přidržuje hrudník a hlavičku, druhá ruka podpírá prs. Tato poloha je doporučována při kojení nedonošených novorozenců a dětí s malou bradou. (Weigert, 2006) Grafické vyobrazení poloh při kojení je uvedeno v příloze č

23 2.3.5 Strava a životospráva kojící matky Každá žena, která kojí, musí myslet na to, že vše co sní a vypije, se dostane do mateřského mléka a díky němu až k dítěti. V prvních dnech kojení si matka musí dávat zvýšený pozor na to, co jí, aby její dítě nemělo potíže se zažíváním. Její strava by tedy měla být odlehčená, ale přesto výživná, aby pokryla energetickou potřebu matky i dítěte. V prvních týdnech po porodu by se žena měla úplně vyhnout nezdravým uzeninám, luštěninám, citrusovým plodům, ovoci a zelenině, které často způsobují alergie (například jahody, maliny, kiwi, papriky apod.). Po několika týdnech může žena do jídelníčku zařadit dráždivou zeleninu a ovoce, ale pouze výjimečně a v malých dávkách. Žena, která kojí, by neměla držet diety na cílené snižování hmotnosti. Nedostatek živin negativně ovlivňuje laktaci, proto by měly kojící matky jíst pestrou, zdravou a energeticky přiměřeně vydatnou stravu a váhový přírůstek z těhotenství shazovat pomalu, postupně a zejména pohybem. Ideální je snižování váhy přibližně jeden kilogram za měsíc. Hlavní zásady stravování kojící matky jsou: Konzumace pestré a rozmanité stravy Střídmý příjem cukrů a tuků, zejména cholesterolu Dostatečný příjem vitaminů a vlákniny, to znamená dostatečná konzumace ovoce, zeleniny a obilovin Nízký příjem soli Vyhýbat se alkoholu, kofeinu a škodlivým látkám Dostatečný příjem vápníku, který by měl být dvakrát takový, jako u nekojící ženy Dostatečný příjem tekutin, který by měl být také vyšší než u nekojících, a to přibližně kolem 3 litrů denně, protože příjem tekutin u ženy ovlivňuje laktaci, co se týče množství mléka Ženy, které jsou závislé na alkoholu a drogách by v případě, že jejich užívání nepřeruší, neměly své dítě kojit. Nejenže jsou tyto škodlivé látky pro organismus novorozence nezdravé, ale i u něj na ně vzniká těžká závislost. Těmto dětem by měla být podávána náhradní strava. 24

24 Užívání kofeinu se v období kojení sice také nedoporučuje, ale díky tomu, že na dítě nemá tak negativní účinky, je tolerován. Neměl by však příjem kofeinu překročit 100 mg denně, což představuje asi 2 šálky kávy. Nadbytek kofeinu může u kojeného dítěte způsobovat nepokoj a podrážděnost. (Gregora, Zákostelecká, 2009) Nejčastější potíže při kojení Bolestivé nalití prsou Nejčastěji se objevuje kolem třetího dne po porodu. Matka může pociťovat bolestivost a plnost obou prsou. Okolí dvorce může být nalité a zatvrdlé až tak, že to znesnadní přisátí dítěte. V takovém případě musí matka před kojením opatrně odstříkat trochu mléka, aby byl dvorec opět měkký a dítě ho mohlo bez potíží uchopit. Je dobré, pokud si před kojením žena přiloží na prsy teplý obklad a podpoří tak uvolňování mléka. Ucpaný mlékovod, retence mléka Na prsu se vyskytuje na dotek teplá, bolestivá skvrna. Může se u ženy objevit i mírné zvýšení teploty. Tato situace může nastat, když je dlouhodobě zadržováno mléko v určité části prsu, tedy při špatné technice kojení, nebo když žena delší čas nekojí a ani mléko neodstříká. Stav se většinou zlepší po úpravě dříve špatné techniky kojení a díky častému přikládání dítěte. Antipyretika mohou být podána, ale antibiotika nejsou nutná. Mastitida Zánět prsu, který se projevuje zarudnutím, otokem a velkou bolestivostí určitého místa na prsu. Zánět je obvykle doprovázen celkovou schváceností a zvýšenou teplotou, případně horečkami. Léčba zahrnuje časté kojení z postiženého prsu, přikládání teplých obkladů před kojením a studených po kojení, dále podávání léků na snížení horečky a případně podávání antibiotik. Přídatná žláza Přídatná žláza je tvořena stejnou tkání jako prs, tedy podléhá i hormonálním změnám, které prs ovlivňují. V období laktace může být zduřená a bolestivá. Nejčastěji se vyskytuje v podpaží. Potíže se v tomto případě odstraňují chlazením přídatné žlázy studenými obklady. 25

25 Ploché a vpáčené bradavky Ploché nebo vpáčené bradavky znesnadňují sání dítěte. Ideální je, pokud žena začne takovéto bradavky tvarovat již v těhotenství. Na trhu jsou k dostání speciální formovače, které se nosí zasunuté do podprsenky několik posledních týdnů těhotenství. Pokud má žena ploché nebo vpáčené bradavky i po porodu a dítě není schopno se přisát, může ke kojení použít kontaktní silikonové kloboučky, které nahrazují správný tvar bradavky. Poranění bradavky Poranění bradavky bývá způsobeno nesprávnou technikou kojení, tedy špatným přiložením dítěte nebo nevhodnou polohou při kojení. Tento stav tedy vyžaduje úpravu techniky kojení. K hojení poraněné bradavky je vhodné potírat bradavku mlezivem, případně třezalkovým olejem nebo hojícím krémem s vysokým obsahem lanolínu. Prospěšný je také přístup čerstvého vzduchu. Nedostatek mléka Nedostatek mléka je relativní problém. Tato situace se dá řešit častějším přikládáním dítěte, tedy vyšší poptávka zvyšuje i nabídku. Pomáhá také vyšší příjem tekutin, případně i pití speciálních bylinných směsí na zvýšení tvorby mléka nebo užívání homeopatik se stejným účinkem. Spavé dítě Dítě může být spavé z důvodu nízké porodní hmotnosti, nemoci, silné novorozenecké žloutenky, ale i bez zjevné příčiny. Spavé dítě při kojení saje krátce a slabě, poté usíná. Takové dítě musíme na kojení probouzet, protože pocit hladu ho obvykle nevzbudí. Aby dítě dobře a dostatečně dlouho sálo, nemělo by být příliš teple oblečeno a ani svázáno v zavinovačce. Dále by během kojení měla matka na dítě mluvit, střídat polohy, případně i prsy a během kojení dělat přestávky na odříhnutí. Obzvlášť spavým dětem se může při kojení otírat obličej studenou žínkou. (Schneidrová a kol. 2002) 26

26 3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce K vypracování praktické části této práce byl použit kvantitativní výzkum formou dotazníku, který obsahoval 13 uzavřených otázek. První otázka se týkala identifikačních údajů respondentek, tedy nemocnice, ve které rodily. Ostatní otázky v dotazníku měly za úkol zjistit, jaká je podpora kojení v porodnicích, jak se dodržují zásady Baby friendly hospital a také jaká byla spokojenost respondentek s péčí o kojení během hospitalizace v porodnici. Poslední otázka byla formou tabulky, kde ženy hodnotily svoji spokojenost s personálem porodnic v jednotlivých oblastech péče o kojení. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Vzorek respondentek obsahuje 120 žen, které rodily v nemocnicích v Jihlavě (40 žen), v Novém Městě na Moravě (36 žen) a v Třebíči (44 žen). Ženám byl dotazník předložen v období od 6 týdnů do 3 měsíců po porodu. Část dotazníků jsem po domluvě s lékaři dala do čekáren gynekologické a pediatrické ordinace. Druhou část jsem rozdala a rozeslala svým známým, které splňovaly podmínky pro zařazení do výzkumu. 3.3 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal od ledna do října Ze 150 rozdaných dotazníků se mi jich vrátilo 125. Z těchto 125 dotazníků jsem do výzkumu 5 nezařadila, protože obsahovaly nevyplněné otázky, nebo respondentky rodily v zařízení, kterým se ve své práci nezabývám. Počet dotazníků využitých při hodnocení výzkumu je tedy

27 3.4 Vlastní výsledky výzkumu Vyhodnocení otázky č. 1. Ve které porodnici jste rodila? a)v Jihlavě b)v Novém Městě na Moravě c)v Třebíči Tabulka č. 1: Ve Které porodnici jste rodila? a) V Jihlavě 40 33% b) V Novém městě na Moravě 36 30% c) V Třebíči 44 37% Ʃ % 40% Ve které porodnici jste rodila? 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% V Jihlavě V Novém Městě n. M. V Třebíči Graf č. 1: Ve které porodnici jste rodila? V první otázce byly respondentky dotazovány na zařízení, ve kterém rodily. Jako místo porodu uvedlo 40 žen (33%) Jihlavskou nemocnici, 36 žen (30%) nemocnici v Novém Městě na Moravě a 44 žen (37%) nemocnici v Třebíči. 28

28 Vyhodnocení otázky č. 2. Kojila jste na konci šestinedělí? a)ano, plně b)ano, ale s příkrmem c)ne, nekojila Tabulka č. 2: Kojila jste na konci šestinedělí? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 29 73% 23 64% 19 43% b) 8 20% 8 22% 16 36% c) 3 7% 5 14% 9 21% Ʃ % % % 80% Kojení na konci šestinedělí 70% 60% 50% 40% 30% Jihlava Nové Město n. M. Třebíč 20% 10% 0% a) b) c) Graf č. 2: Kojila jste na konci šestinedělí? Zde ženy odpovídaly na otázku, zda kojily na konci šestinedělí. První možnost, že kojily plně, si vybralo 29 žen (73%) z Jihlavy, 23 žen (64%) z Nového Města na Moravě a 19 žen (43%) Třebíče). Celkem tedy 71 žen (59%). 29

29 Další odpověď, tedy že kojily, ale podávaly i příkrm, označilo 8 žen (20%) z Jihlavy, 8 žen (22%) Nového Města na Moravě a 16 žen (36%) z Třebíče. Celkem 32 žen (27%). Že na konci šestinedělí vůbec nekojily, uvedly 3 ženy (7%) z Jihlavy, 5 žen (14%) z Nového Města na Moravě a 9 žen (21%) z Třebíče. Celkem 17 žen (14%). Vyhodnocení otázky č. 3. Kdy Vám bylo poprvé Vaše dítě přiloženo k prsu? a)bezprostředně po porodu b)po delší době, ale byla jsem ještě na porodním sále c)až na oddělení Tabulka č. 3: Kdy Vám bylo poprvé Vaše dítě přiloženo k prsu? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 22 55% 14 39% 28 63% b) 12 30% 15 42% 6 14% c) 6 15% 7 19% 10 23% Ʃ % % % 70% Kdy bylo dítě poprvé přiloženo k prsu? 60% 50% 40% 30% 20% Jihlava Nové Město n. M. Třebíč 10% 0% a) b) c) Graf č. 3: Vám bylo poprvé Vaše dítě přiloženo k prsu? 30

30 Na otázku, kdy bylo ženám poprvé přiloženo dítě k prsu, odpovídalo možností, že bezprostředně po porodu 22 žen (55%) z Jihlavy, 14 žen (39%) z Nového Města na Moravě a 28 žen (63%) z Třebíče. Celkem 64 žen (53%). Možnost, že bylo dítě přiloženo až po delší době, ale stále ještě na porodním sále zvolilo 12 žen (30%) z Jihlavy, 15 žen (42%) z Nového Města na Moravě a 6 žen (14%) z Třebíče. Celkem tedy 33 žen (28%). Poslední možnost, tedy že první přiložení proběhlo až na oddělení, si vybralo 6 žen (15%) z Jihlavy, 7 žen (19%) z Nového Města na Moravě a 10 žen (23%) z Třebíče. Celkem 23 žen (19%). Vyhodnocení otázky č. 4. Měla jste po celou dobu pobytu v porodnici dítě u sebe na pokoji (rooming-in)? a)ano, hned od porodu jsme byli stále spolu b)dítě mi přinesli až několik hodin po porodu, ale pak už jsem je měla u sebe c)dítě jsem měla většinou u sebe, ale občas si je odnesli, abych si oddechla d)dítě jsem u sebe neměla, bylo v inkubátoru Tabulka č. 4: Měla jste po celou dobu pobytu v porodnici dítě u sebe na pokoji (roomig-in)? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 24 60% 15 42% 22 50% b) 10 25% 8 22% 18 41% c) 2 5% 10 28% 1 2% d) 4 10% 3 8% 3 7% Ʃ % % % 31

31 70% Bylo dítě po celou dobu pobytu na pokoji s matkou - rooming-in? 60% 50% 40% 30% 20% Jihlava Nové Město n. M. Třebíč 10% 0% a) b) c) d) Graf č. 4: Měla jste po celou dobu pobytu v porodnici dítě u sebe na pokoji (roomig-in)? Další otázka se zabývala přítomností dítěte na pokoji matky, tedy systémem rooming-in. Odpověď, že byly matka s dítětem hned od porodu stále spolu, označilo 24 žen (60%) z Jihlavy, 15 žen (42%) z Nového Města na Moravě a 22 žen (50%) z Třebíče. Celkem 61 žen (51%). Že jim bylo dítě přineseno až později, uvedlo 10 žen (25%) z Jihlavy, 8 žen (22%) z Nového Města na Moravě a 18 žen (41%) z Třebíče. Celkem tedy 36 žen (30%). Odpověď, že měla žena dítě u sebe, ale sestry si ho občas odnášely, aby si odpočinula, si vybraly 2 ženy (5%) z Jihlavy, 10 žen (28%) z Nového Města na Moravě a 1 žena (2%) z Třebíče. Celkem 13 žen (11%). Poslední možnost, tedy že dítě bylo v inkubátoru, uvedly 4 ženy (10%) z Jihlavy, 3 ženy (8%) z Nového Města na Moravě a 3 ženy (7%) z Třebíče. Celkem 10 žen (8%). Vyhodnocení otázky č. 5. Ukazovaly a pomáhaly Vám opakovaně sestry na oddělení se správnou technikou kojení? a)ano, vše mi ukázaly a vysvětlily, chodily za mnou opakovaně b)něco málo mi řekly, ale mně to nepomohlo c)pouze mi pustily DVD (kazetu) o kojení 32

32 d)nikdo mi nic neukázal, ani nevysvětlil Tabulka č. 5: Ukazovaly a pomáhaly Vám opakovaně sestry na oddělení se správnou technikou kojení? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 24 60% 23 64% 27 61% b) 5 13% 10 28% 9 21% c) 9 22% 0 0% 4 9% d) 2 5% 3 8% 4 9% Ʃ % % % 70% Ukazovaly sestry opakovaně správnou techniku kojení? 60% 50% 40% 30% 20% Jihlava Nové Město n. M. Třebíč 10% 0% a) b) c) d) Graf č. 5: Ukazovaly a pomáhaly Vám opakovaně sestry na oddělení se správnou technikou kojení? Na otázku, zda jim sestry opakovaně ukazovaly techniku kojení, odpovídalo možností ano, vše jim bylo ukázáno a vysvětleno 24 žen (60%) z Jihlavy, 23 žen (64%) z Nového Města na Moravě a 27 žen (61%) z Třebíče. Celkem 74 žen (62%). Druhou možnost, tedy že sestry matce něco málo řekly, ale jí to moc nepomohlo, označilo 5 žen (13%) z Jihlavy, 10 žen (28%) z Nového Města na Moravě a 9 žen (21%) z Třebíče. Celkem 24 žen (20%). 33

33 Další odpověď, že bylo matce pouze puštěno DVD, označilo 9 žen (22%) z Jihlavy, 0 žen (0%) z Nového Města na Moravě a 4 ženy (9%) z Třebíče. Celkem 13 žen (11%). Poslední možnost, že matce nikdo nic neukázal a nevysvětlil, uvedly 2 ženy (5%) z Jihlavy, 3 ženy (8%) z Nového Města na Moravě a 4 ženy (9%) z Třebíče. Celkem 9 žen (7%). Vyhodnocení otázky č. 6. Jak často jste v porodnici kojila? a)tak často, jak dítě chtělo b)musela jsem kojit podle časového rozpisu, tak jako ostatní matky Tabulka č. 6: Jak často jste v porodnici kojila? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 34 85% 26 72% 35 79% b) 6 15% 10 28% 9 21% Ʃ % % % 90% Jak často bylo dítě v porodnici kojeno? 80% 70% 60% 50% 40% 30% Jihlava Nové Město n. M. Třebíč 20% 10% 0% a) b) Graf č. 6: Jak často jste v porodnici kojila? 34

34 V této otázce odpovídaly respondentky na to, jak často kojily své dítě v porodnici. Možnost, že matka kojila tak často, jak dítě chtělo, zvolilo 34 žen (85%) z Jihlavy, 26 žen (72%) z Nového Města na Moravě a 35 žen (79%) z Třebíče. Celkem 95 žen (79%). Druhou odpověď, tedy že dítě muselo být kojeno podle časového harmonogramu, označilo 6 žen (15%) z Jihlavy, 10 žen (28%) z Nového Města na Moravě a 9 žen (21%) z Třebíče. Celkem 25 žen (21%). Vyhodnocení otázky č. 7. Podávala se Vašemu dítěti v porodnici náhrada mateřského mléka nebo jiné tekutiny? a)ano, jeho zdravotní stav to vyžadoval b)ano, než se mi začal tvořit dostatek mateřského mléka c)ano, ale nevím proč d)ne, krmili jsme pouze mateřským mlékem Tabulka č. 7: Podávala se Vašemu dítěti v porodnici náhrada mateřského mléka nebo jiné tekutiny? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 3 7% 3 8% 5 11% b) 15 38% 13 36% 12 27% c) 0 0% 0 0% 2 5% d) 22 55% 20 55% 25 57% Ʃ % % % 35

35 60% Byla dítěti v porodnici podávána náhrada mateřského mléka? 50% 40% 30% 20% Jihlava Nové město n. M. Třebíč 10% 0% a) b) c) d) Graf č. 7 Podávala se Vašemu dítěti v porodnici náhrada mateřského mléka nebo jiné tekutiny? Zde dotazované ženy odpovídaly na otázku, zda byly jejich dítěti v porodnici podávány náhrady mateřského mléka. První možnost, tedy že náhrady MM podávány byly, protože to zdravotní stav dítěte vyžadoval, označily 3 ženy (7%) z Jihlavy, 3 ženy (8%) z Nového Města na Moravě a 5 žen (11%) z Třebíče. Celkem 11 žen (9%). Další možná odpověď byla, že se dítěti podávaly náhradní tekutiny, do té doby, než se matce začal tvořit dostatek mateřského mléka. Tuto možnost označilo 15 žen (38%) z Jihlavy, 13 žen (36%) z Nového Města na Moravě a 12 žen (27%) z Třebíče. Celkem tedy 40 žen (33%). Odpověď, že dítěti byly náhrady MM podávány, ale matka netušila proč, si nevybrala žádná žena (0%) z Jihlavy, žádná žena (0%) z Nového Města na Moravě a 2 ženy (5%) z Třebíče. Celkem 2 žen (2%). Poslední odpověď, tedy že matka v porodnici krmila pouze mateřským mlékem, uvedlo 22 žen (55%) z Jihlavy, 20 žen (55%) z Nového Města na Moravě a 25 žen (57%) z Třebíče. Celkem 67 žen (56%). Vyhodnocení otázky č. 8. Používaly se v porodnici šidítka a dudlíky? a)ano, běžně b)ano, ale jen při vyšetření 36

36 c)ne, vůbec Tabulka č. 8: Používaly se v porodnici šidítka a dudlíky? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 7 18% 5 14% 11 25% b) 14 35% 5 14% 13 30% c) 19 47% 26 72% 20 45% Ʃ % % % 80% Používaly se v porodnici šidítka? 70% 60% 50% 40% 30% Jihlava Nové Město n. M Třebíč 20% 10% 0% a) b) c) Graf č. 8: Používaly se v porodnici šidítka a dudlíky? Tato otázka měla za úkol zjistit, jestli se v porodnici používaly šidítka. Možnost, že se šidítka používaly běžně, zvolilo 7 žen (18%) z Jihlavy, 5 žen (14%) z Nového Města na Moravě a 11 žen (25%) z Třebíče. Celkem 23 žen (19%). Další odpověď, že se šidítka požívaly, ale jen při vyšetření uvedlo 14 žen (35%) z Jihlavy, 5 žen (14%) z Nového Města na Moravě a 13 žen (30%) z Třebíče. Celkem tedy 32 žen (27%). Že se šidítka v porodnici nepoužívaly vůbec, odpovědělo 19 žen (47%) z Jihlavy, 26 žen (72%) z Nového Města na Moravě a 20 žen (45%) z Třebíče. Celkem 65 žen (54%). 37

37 Vyhodnocení otázky č. 9. Shodovaly se rady a informace o kojení od všech zdravotníků v zařízení? a)ano, všichni mi říkali to samé b)ne, některé sestry mi říkaly trochu jiné věci Tabulka č. 9: Shodovaly se rady a informace o kojení od všech zdravotníků v zařízení? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 18 45% 18 50% 25 57% b) 22 55% 18 50% 19 43% Ʃ % % % 60% Shodovaly se informace o kojení od všech zdravotníků? 50% 40% 30% 20% Jihlava Nové Město n. M. Třebíč 10% 0% a) b) Graf č. 9: Shodovaly se rady a informace o kojení od všech zdravotníků v zařízení? Dále odpovídaly respondentky na otázku, zdali se shodovaly informace o kojení od všech pracovníků v zařízení. Možnost, že všichni matce říkali to samé, uvedlo 18 žen (45%) z Jihlavy, 18 žen (50%) z Nového Města na Moravě a 25 žen (57%) z Třebíče. Celkem 61 žen (51%). Odpověď, že některé sestry říkaly rozdílné věci, označilo 22 žen (55%) z Jihlavy, 18 žen (55%) z Nového Města na Moravě a 19 žen (43%) z Třebíče. Celkem 59 žen (49%). 38

38 Vyhodnocení otázky č. 10. Když jste odcházela z porodnice, znala jste odpověď na všechny otázky o kojení, co Vás zajímaly? a)ano, ve všem jsem měla jasno b)více méně ano, ale hodně jsem si musela zjišťovat i jinde c)ne, byla jsem hodně nejistá Tabulka č. 10: Když jste odcházela z porodnice, znala jste odpověď na všechny otázky o kojení, co Vás zajímaly? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 18 45% 22 61% 21 48% b) 20 50% 10 28% 19 43% c) 2 5% 4 11% 4 9% Ʃ % % % 70% Byly při odchodu z porodnice zodpovězeny všechny otázky o kojení? 60% 50% 40% 30% 20% Jihlava Nové město n. M. Třebíč 10% 0% a) b) c) Graf č. 10: Když jste odcházela z porodnice, znala jste odpověď na všechny otázky o kojení, co Vás zajímaly? Tato otázka zjišťuje, jestli ženy, které odpovídaly v tomto výzkumu, měly při odchodu z porodnice jasno ve všem, co se kojení týká. Možnost ano, ve všem jsem měla jasno, 39

39 zvolilo 18 žen (45%) z Jihlavy, 22 žen (61%) z Nového Města na Moravě a 21 žen (48%) z Třebíče. Celkem tedy 61 žen (51%). Odpověď, že byly více méně informované, ale hodně si musely zjišťovat i jinde, označilo 20 žen (50%) z Jihlavy, 10 žen (28%) z Nového Města na Moravě a 19 žen (43%) z Třebíče. Celkem 49 žen (41%). Poslední možnost, že odpovědi na své otázky neznaly a byly si hodně nejisté, uvedly 2 ženy (5%) z Jihlavy, 4 ženy (11%) z Nového Města na Moravě a 4 ženy (9%) z Třebíče. Celkem 10 žen (8%). Vyhodnocení otázky č. 11. Když jste odcházela z porodnice, měla jste nějaké problémy s kojením nebo s prsy? a)ne, problémy jsem neměla ani během pobytu v porodnici b)ne, všechny problémy už byly vyřešeny c)ano, ale byla jsem poučena jak je řešit d)ano, problémy jsem měla a netušila jsem, co s nimi dělat Tabulka č. 11: Když jste odcházela z porodnice, měla jste nějaké problémy s kojením nebo s prsy? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 14 35% 8 22% 9 20% b) 12 30% 13 36% 11 25% c) 14 35% 13 36% 15 35% d) 0 0% 2 6% 9 20% Ʃ % % % 40

40 40% Vyskytly se při odchodu z porodnice problémy s kojením? 35% 30% 25% 20% 15% Jihlava Nové Město n. M. Třebíč 10% 5% 0% a) b) c) d) Graf č. 11: Když jste odcházela z porodnice, měla jste nějaké problémy s kojením nebo s prsy? Další otázka zjišťovala, zda měly ženy při odchodu potíže s kojením nebo prsy. Že problémy neměly při odhodu, ani během pobytu v porodnici, uvedlo 14 žen (35%) z Jihlavy, 8 žen (22%) z Nového Města na Moravě a 9 žen (20%) z Třebíče. Celkem 31 žen (26%). Možnost, že všechny problémy s kojením byly vyřešeny, označilo 12 žen (30%) z Jihlavy, 13 žen (36%) z Nového Města na Moravě a 11 žen (25%) z Třebíče. Celkem tedy 36 žen (30%). Další odpověď, že problémy s kojením měly, ale byly poučeny, jak je řešit, si vybralo 14 žen (35%) z Jihlavy, 13 žen (36%) z Nového Města na Moravě a 15 žen (35%) z Třebíče. Celkem 42 žen (35%). Že problémy s kojením respondentky měly a netušily co s nimi, uvedlo 0 žen (0%) z Jihlavy, 2 ženy (6%) z Nového Města na Moravě a 9 žen (20%) z Třebíče. Celkem 11 žen (9%). Vyhodnocení otázky č. 12. Kdy a kde jste se poprvé dozvěděla hlavní informace o kojení? a)v ordinaci svého praktického gynekologa b)na předporodním kurzu 41

41 c)informace jsem si hledala už v těhotenství sama na internetu, v knihách, d)většinu informací jsem se dozvěděla až v porodnici po porodu e)jak správně kojit jsem si zjišťovala sama a až po porodu Tabulka č. 12: Kdy a kde jste se poprvé dozvěděla hlavní informace o kojení? Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč a) 7 17% 5 14% 5 11% b) 8 20% 6 17% 3 7% c) 14 35% 16 44% 14 32% d) 6 15% 6 17% 14 32% e) 5 13% 3 8% 8 18% Ʃ % % % 50% Kdy a odkud byla hlavní informace o kojení? 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% Jihlava Nové Město n. M. Třebíč 10% 5% 0% a) b) c) d) e) Graf č. 12: Kdy a kde jste se poprvé dozvěděla hlavní informace o kojení? Na otázku, kde se poprvé dozvěděly hlavní informace o kojení, měly respondentky na výběr jednu z pěti odpovědí. První možnost, že to bylo v ordinaci praktického 42

42 gynekologa, zvolilo 7 žen (17%) z Jihlavy, 5 žen (14%) z Nového Města na Moravě a 5 žen (11%) z Třebíče. Celkem 17 žen (14%). Odpověď, že se hlavní informace dozvěděly na předporodním kurzu, označilo 8 žen (20%) z Jihlavy, 6 žen (17%) z Nového Města na Moravě a 3 ženy (7%) z Třebíče. Celkem 17 žen (14%). Že si informace hledaly převážně samy už během těhotenství, uvedlo 14 žen (35%) z Jihlavy, 16 žen (44%) z Nového Města na Moravě a 14 žen (32%) z Třebíče. Celkem 44žen (37%). Další možnost, tedy že se většinu informací o kojení dozvěděly v porodnici, si vybralo 6 žen (15%) z Jihlavy, 6 žen (17%) z Nového Města na Moravě a 14 žen (32%) z Třebíče. Celkem 26 žen (22%). Jak správně kojit, si až po porodu zjišťovalo 5 žen (13%) z Jihlavy, 3 ženy (8%) z Nového Města na Moravě a 8 žen (18%) z Třebíče. Celkem tedy 16 žen (13%). Vyhodnocení otázky č. 13 Hodnocení aktivit personálu známkami 1, 2, 3, 4, 5 Tabulka č. 13: Hodnocení aktivit personálu Jihlava Nové Město n. M. Třebíč Opakované vysvětlení jak kojit, 2,45 2,38 2,29 Vysvětlení životosprávy při kojení 2,97 2,55 2,79 Vysvětlení výhod kojení pro matku i dítě 2,45 1,91 2,9 Ochota pomáhat při problémech 1,9 1,91 1,95 Celková spokojenost 2,25 2,11 2,27 43

43 3.5 Diskuze Hypotéza č. 1 V porodnicích není deset kroků dodržováno v plném rozsahu Tato hypotéza se mi potvrdila. Přímo k dodržování Deseti kroků k úspěšnému kojení se vztahovalo 6 otázek v dotazníku. Otázka 3, 4, 6, 7, 8 a 9. První z otázek zjišťovala, kdy bylo poprvé po porodu přiloženo dítě k prsu. 64 respondentek, tedy 53% uvedlo, že kojení bylo zahájeno bezprostředně po porodu. Zbylých 56 respondentek, tedy 47% zahájilo kojení později. Dále byly respondentky dotazovány na dodržování systému rooming-in v porodnici. Že byly s dítětem po celou dobu hospitalizace spolu a to hned od porodu odpovědělo 61 žen (51%). Ostatních 59 respondentek (49%), uvedlo jinou z nabízených variant. V další otázce bylo zjišťováno, jestli ženy kojily podle potřeby dítěte, nebo podle harmonogramu. 95 respondentek (79%), odpovědělo, že kojily podle chuti a potřeby dítěte. Dalších 25 žen (21%) muselo kojit podle časového plánu. Dále bylo zkoumáno, zda byla dětem v porodnici podávána náhrada mateřského mléka. Kojení, jako jedinou stravu dítěte v porodnici uvedlo 67 žen (56%). Dalších 11 žen (9%) odpovědělo, že sice náhrada MM podávána byla, ale z toho důvodu, že to vyžadoval zdravotní stav dítěte. Z jiných důvodů byla náhrada mateřského mléka podávána v 42 případech (35%). Další z otázek měla za úkol zjistit častost používání šidítek a dudlíků v porodnici. Že nebyly dudlíky používány, odpovědělo 65 respondentek (54%). Používání dudlíků, ať už z jakéhokoli důvodu, uvedlo zbývajících 55 žen (46%). Poslední otázka zjišťovala, zda veškerý personál v porodnici podával stejné informace o kojení. Že se shodovaly informace od všech zdravotníků, odpovědělo 61 žen (51%). Zbývajících 59 respondentek (49%) uvedlo, že od zdravotnických pracovníků dostávaly rozdílné informace týkající se kojení. Po vyhodnocení těchto kritérií, tedy několika bodů Desatera k úspěšnému kojení, vyplývá, že deset kroků bylo v průběhu hospitalizace respondentek v porodnicích 44

44 dodržováno v rozsahu 59%. Nejvíce byl v porodnicích dodržován bod o kojení podle chuti a potřeb dítěte, a to v 79 - ti % případů. Hypotéza č. 2 Více než polovina žen není úplně spokojená s péčí o kojení v porodnici Tato hypotéza se mi potvrdila. Vztahovala se k ní otázka č. 13, tedy tabulka, kde respondentky známkami hodnotily jednotlivé aktivity personálu při podpoře a rozvoji kojení. Známky byly od 1 do 5, kdy 1 byla nejlepší a 5 nejhorší. Úplnou spokojenost, tedy ohodnocení všech druhů aktivit personálu známkou 1, uvedlo pouze 16 žen z celého souboru respondentek, tedy 13%. Z toho vyplývá, že 87% respondentek nebylo úplně spokojeno s péčí o kojení v porodnicích. U žádné z porodnic nebyl průměr celkové spokojenosti lepší než 2,0. V hodnocení celkové spokojenosti dopadla nejlépe porodnice v Třebíči s hodnocením 2,11, dále pak porodnice v Jihlavě se známkou 2,25 a porodnice v Novém Městě na Moravě obdržela hodnocení 2,27. Dále respondentky touto metodou hodnotily opakované vysvětlování techniky kojení. S nejlepším hodnocením skončila třebíčská porodnice se známkou 2,29, druhá byla porodnice v Novém Městě na Moravě s hodnocením 2,38 a poslední porodnice v Jihlavě se známkou 2,45. Další bod hodnocení bylo vysvětlení životosprávy kojící matky. Nejlepší známku, tedy 2,25 získala porodnice v Novém Městě na Moravě, dále porodnice v Třebíči známku 2,79 a nakonec jihlavská porodnice známku 2,97. Třetí hodnocená aktivita personálu bylo vysvětlení výhod kojení pro matku a dítě. Nejlépe dopadla porodnice v Novém Městě na Moravě s hodnocením 1,91, dále porodnice v Jihlavě se známkou 2,45 a jako poslední třebíčská porodnice s hodnocením 2,9. Nakonec byla hodnocena ochota personálu pomáhat při problémech. V tomto bodě byly všechny tři porodnice velmi vyrovnané. První skončila porodnice v Jihlavě s hodnocením 1,9, druhá porodnice v Novém Městě na Moravě se známkou 1,91 a třetí porodnice v Třebíči se známkou 1,95. 45

45 Toto tabulkové hodnocení ukázalo, že se všemi třemi porodnicemi jsou respondentky spokojeny přibližně ve stejné míře. V jednotlivých bodech hodnocení se mezi porodnicemi nevyskytují výraznější rozdíly. Každá z porodnic byla alespoň v jednom bodě hodnocení na prvním místě. Hypotéza č. 3 Více než třetina žen odchází z porodnice s problémy s kojením Tato hypotéza se mi potvrdila. Z celkového počtu 120 respondentek, mělo při odchodu z porodnice problémy s kojením nebo prsy 44% z nich, tedy více než třetina. Ve srovnání tří porodnic nejlépe dopadla jihlavská porodnice, kdy problémy s kojením mělo 35% dotazovaných, druhá byla porodnice v Novém Městě na Moravě, kde bylo 42% dotazovaných žen, které měly problém s kojením i při odchodu z porodnice a nejhůře skončila porodnice v Třebíči, kdy problémy s kojením při propuštění mělo dokonce 55% respondentek, tedy více než polovina. Je ale nutné zdůraznit, že přestože ženy odcházely z porodnice s potížemi, ve většině případů byly poučeny, jak situaci řešit. Pouze 9% dotazovaných z celkového souboru respondentek absolutně netušilo, co s problémy, které měly s kojením dělat. Přestože 9% není mnoho, není tato situace nejlepší. Každá žena by měla být po porodu svého dítěte poučena odborníkem o kojení a potížích, které s ním mohou být spojené. Také by se měla dozvědět, jak tyto potíže řešit, obzvláště pokud se vyskytnou už během pobytu v porodnici. Ideální by samozřejmě bylo, pokud by každá žena odcházela z porodnice bez jakýchkoli problémů, ale chvíli ještě potrvá, než se k tomuto stavu dopracujeme. Dalším zajímavým faktem při srovnávání všech tří porodnic, byla úspěšnost kojení na konci šestinedělí. Nejlépe v tomto porovnání skončila jihlavská porodnice, kde na konci šestinedělí kojilo 29 žen (73%) plně, 8 žen (20%) částečně a 3 ženy (7%) nekojily vůbec. Na druhém místě byla porodnice v Novém Městě na Moravě, kde 23 žen (64%) kojilo po šesti týdnech od porodu plně, 8 žen (22%) částečně a 5 žen (14%) nekojilo. Z třebíčské porodnice kojilo po šestinedělí pouze 19 žen (43%) plně, 16 žen (36%) částečně a 9 žen (21%) nekojilo vůbec. 46

46 4 Závěr Porod vlastního dítěte je pro ženu zásadním okamžikem v jejím životě. Většina matek své děti chrání a chtějí pro ně jen to nejlepší. Dá se říct, že v oblasti výživy je pro malé dítě nejlepší právě kojení. Mateřské mléko má ten správný poměr živin, vitaminů a minerálů, obsahuje imunologicky aktivní látky, má pro dítě přesnou teplotu, neobsahuje bakterie a matka ho má stále po ruce. Pro dítě od narození do půl roku věku minimálně je tedy ideální potravinou. Kromě poskytování potravy je kojení významné i z psychického hlediska. Tímto blízkým tělesným kontaktem se intenzivněji rozvíjí citový vztah mezi matkou a dítětem. Kvůli těmto i dalším důvodům je potřebné, aby všechny ženy měly možnost kojit a zdravotní personál v porodnicích je v této činnosti podporoval. V teoretické části jsem se zabývala iniciativou Baby friendly hospital a Deseti kroky k úspěšnému kojení. Dále jsem se věnovala teorii kojení, tedy fyziologii laktace, výhodám a technice kojení, složení mateřského mléka, stravě kojících matek a některým potížím, které se během kojení mohou vyskytovat. V praktické části této práce jsem se pomocí kvantitativního výzkumu snažila zjistit, jaká je podpora kojení v porodnicích a jak jsou s ní spokojeny samotné klientky. Sběr dat byl prováděn formou dotazníků, které byly rozdány ženám rodícím ve třech porodnicích v Kraji Vysočina. Konkrétně se výzkum týkal nemocnic v Jihlavě, v Novém městě na Moravě a v Třebíči. Tato práce měla dva hlavní cíle, a to zjistit, jak se v porodnicích dodržuje Deset kroků k úspěšnému kojení a zjistit jak jsou ženy spokojeny s péčí o kojení v porodnicích. Díky uskutečněnému výzkumu se mi podařilo dosáhnout obou cílů. Po vyhodnocení výzkumu se mi potvrdily i všechny tři hypotézy. Řešení problémů vidím zejména v poctivém dodržování Deseti kroků k úspěšnému kojení v porodnicích. Práce ukázala, že jsou stále v dodržování těchto pravidel jisté mezery. Jako nejdůležitější se mi jeví hlavně to, aby opravdu každý zdravotník, který se v porodnici stará o matku nebo její dítě, podával ženě kvalitní a sjednocené informace. Rozdílné instrukce totiž v matce vyvolávají zmatek a mohou způsobit nedůvěru rodičky v personál porodnice. 47

47 Také by měla být skutečně každá žena poučena o kojení již v době těhotenství, a to v první řadě porodní asistentkou, která pracuje buď samostatně, nebo u obvodního gynekologa. Zároveň by mělo být provedeno i vyšetřeni prsou, kvůli včasnému odhalení plochých nebo vpáčených bradavek. V současné době se bohužel informování o kojení a kontrola prsou provádí jen v části ordinací obvodních gynekologů. Jako pomoc ženám po propuštění z porodnice nyní slouží především laktační poradkyně. Ale ne každá kojící matka je o nich informována případně ví, kde je hledat. Se svým problémem se tak trápí sama, což často vede k předčasnému ukončení kojení. Velmi by se mi líbilo, kdyby se naše zdravotnictví dostalo jednou na takovou úroveň, aby každá žena po odchodu z porodnice měla nárok na neplacenou návštěvu laktační poradkyně nebo porodní asistentky u sebe doma. 48

48 Seznam použité a citované literatury ANIMA: Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka. 1. vydání. Praha: J. V. PRINT, s. ISBN ANIMA: Ochrana, prosazování a podpora kojení. 1. vydání. Praha: J. V. PRINT, s. DORT, J., a kol.: Neonatologie: vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vydání. Praha: Karolinum, s. ISBN EZROVÁ, M., RATISLAVOVÁ, K.: Podpora vztahu matky a novorozence po porodu. Sestra, ročník 2011, číslo 3, strana 36. ISSN FRÜHAUF, P., NEVORAL, J., PAULOVÁ, M.: Výživa novorozenců a kojenců současný pohled. 1. vydání. SOLEN s. r. o. pro NESTLÉ Česko s. r. o., s. ISBN GREGORA, M., ZÁKOSTELECKÁ, D.: Jídelníček kojenců a malých dětí. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, s. ISBN KLIMOVÁ, A., a kol.: Kojení - dar pro život. 2. vydání. Praha: GRADA Publishing, s. ISBN KUDELA, M., a kol.: Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače Lékařské fakulty. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN LAUWERS, J., SWISHER, A.: Consueling the Nursing Mother. 1. vydání. Sudbury: Jones & Bartlett Learning, s. ISBN RATISLAVOVÁ, K.: Psychologie časného poporodního období. Moderní babictví, ročník 2008, číslo 15, dostupné online na SCHNEIDROVÁ, D.: Kojení Nejčastější problémy a jejich řešení. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, s. ISBN X VINTHER, T., D.: Kojení Jak podpořit úspěch. 1. vydání. Vydal WHO Kodaň, s. WEIGERT, V.: Všechno o kojení. 1. vydání. Praha: Portál, s. r. o., s. ISBN

49 Seznam tabulek a grafů Graf č. 1 Ve které porodnici jste rodila? Graf č. 2 Kojila jste na konci šestinedělí? Graf č. 3 Vám bylo poprvé Vaše dítě přiloženo k prsu? Graf č. 4 Měla jste po celou dobu pobytu v porodnici dítě u sebe na pokoji (roomig-in)? Graf č. 5 Ukazovaly a pomáhaly Vám opakovaně sestry na oddělení se správnou technikou kojení? Graf č. 6 Jak často jste v porodnici kojila? Graf č. 7 Podávala se Vašemu dítěti v porodnici náhrada mateřského mléka nebo jiné tekutiny? Graf č. 8 Používaly se v porodnici šidítka a dudlíky? Graf č. 9 Shodovaly se rady a informace o kojení od všech zdravotníků v zařízení? Graf č. 10 Když jste odcházela z porodnice, znala jste odpověď na všechny otázky o kojení, co Vás zajímaly? Graf č. 11 Když jste odcházela z porodnice, měla jste nějaké problémy s kojením nebo s prsy? Graf č. 12 Kdy a kde jste se poprvé dozvěděla hlavní informace o kojení? Tabulka č. 1 Ve Které porodnici jste rodila? Tabulka č. 2 Kojila jste na konci šestinedělí? Tabulka č. 3 Kdy Vám bylo poprvé Vaše dítě přiloženo k prsu? Tabulka č. 4 Měla jste po celou dobu pobytu v porodnici dítě u sebe na pokoji (roomigin)? Tabulka č. 5 Ukazovaly a pomáhaly Vám opakovaně sestry na oddělení se správnou technikou kojení? Tabulka č. 6 Jak často jste v porodnici kojila? Tabulka č. 7 Podávala se Vašemu dítěti v porodnici náhrada mateřského mléka nebo jiné tekutiny? Tabulka č. 8 Používaly se v porodnici šidítka a dudlíky? Tabulka č. 9 Shodovaly se rady a informace o kojení od všech zdravotníků v zařízení?

50 Tabulka č. 10 Když jste odcházela z porodnice, znala jste odpověď na všechny otázky o kojení, co Vás zajímaly? Tabulka č. 11 Když jste odcházela z porodnice, měla jste nějaké problémy s kojením nebo s prsy? Tabulka č. 12 Kdy a kde jste se poprvé dozvěděla hlavní informace o kojení? Tabulka č. 13 Hodnocení aktivit personálu Seznam příloh 1 - Dotazník 2 - Anatomie prsní žlázy 3 - Obsah cukrů, tuků, bílkovin a vitamínu a minerálů v mateřském mléce 4 - Polohy při kojení 51

51 Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den, tento dotazník, který se Vám dostal do ruky, má za úkol zjistit podporu kojení v porodnicích. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze ke zpracování bakalářské práce. Předem Vám děkuji za čas, který jste vyplnění dotazníku věnovala. Případné připomínky k otázkám napište na konec dotazníku. Vypracovala Dagmar Šabíková studentka III. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Porodní asistentka. 1. Porodnice, kde jste rodila: Jihlava Nové Město na Moravě Třebíč 2. Kojila jste ještě na konci šestinedělí? Ano, plně Ano, s příkrmem Ne, nekojila 3. Kdy Vám bylo poprvé vaše dítě přiloženo k prsu? Bezprostředně po porodu Po delší době, ale byla jsem ještě na porodním sále Až na oddělení 4. Měla jste po celou dobu pobytu v porodnici dítě u sebe na pokoji (roomingin)? Ano, hned od porodu jsme byli stále spolu Dítě mi přinesli až několik hodin po porodu, ale pak už jsem je měla u sebe Dítě jsem měla většinou u sebe, ale občas si je odnesli, abych si oddechla Dítě jsem u sebe neměla, bylo v inkubátoru 5. Ukazovaly a pomáhaly Vám opakovaně sestry na oddělení se správnou technikou kojení (přikládání, správné polohy, )? Ano, vše mi ukázaly a vysvětlily, chodily za mnou opakovaně Něco málo mi řekly, ale mně to nepomohlo Pouze mi pustily DVD (kazetu) o kojení Nikdo mi nic neukázal ani nevysvětlil 6. Jak často jste v porodnici kojila? Tak často, jak dítě chtělo Musela jsem kojit podle časového rozpisu, tak jako ostatní matky 7. Podávala se vašemu dítěti v porodnici náhrada mateřského mléka nebo jiné tekutiny? Ano, jeho zdravotní stav to vyžadoval Ano, než se mi začal tvořit dostatek mateřského mléka Ano, ale nevím proč Ne, krmili jsme pouze mateřským mlékem

52 8. Používaly se v porodnici šidítka a dudlíky? Ano, běžně Ano, ale jen při vyšetření Ne, vůbec 9. Shodovaly se rady a informace o kojení od všech zdravotníků v zařízení? Ano, všichni mi říkali to samé Ne, některé sestry mi říkaly trochu jiné věci 10. Když jste odcházela z porodnice, znala jste odpověď na všechny otázky o kojení, co Vás zajímaly? Ano, ve všem jsem měla jasno Více méně ano, ale hodně jsem si musela zjišťovat i jinde Ne, byla jsem hodně nejistá 11. Když jste odcházela z porodnice, měla jste nějaké problémy s kojením nebo s prsy? Ne, problémy jsem neměla ani během pobytu v porodnici Ne, všechny problémy už byly vyřešeny Ano, ale byla jsem poučena jak je řešit Ano, problémy jsem měla a netušila jsem, co s nimi dělat 12. Kdy a kde jste se poprvé dozvěděla hlavní informace o kojení? V ordinaci svého praktického gynekologa, ještě v těhotenství Na předporodním kurzu Informace jsem si hledala už v těhotenství sama na internetu, v knihách, Většinu informací jsem se dozvěděla až v porodnici po porodu Jak správně kojit jsem si zjišťovala sama a až po porodu 13. Oznámkujte jako ve škole: 1, 2, 3, 4, 5 Aktivity personálu: Hodnocení: Opakované vysvětlení jak správně kojit, jak přikládat, jaké polohy, Vysvětlení životosprávy při kojení Vysvětlení výhod kojení pro matku i dítě Ochota pomáhat při problémech Celková spokojenost

53 Příloha č. 2 Anatomie prsní žlázy Zdroj: Frühauf, P., Nevoral, J., Paulová, M., Výživa novorozenců a kojenců současný pohled Příloha č. 3 Složení mateřského mléka Složka Ve 100ml Složka Ve 100ml Energie 67 Kys. linol. 374 Bílkoviny 0,9-1,3 Cukry 6,5-7,2 Tuky 3,8-4,5 Voda 90,4 Minerály Ve 100ml Vitamíny Ve 100ml Ca (mg) 28 A (IU) 225 P (mg) 14 D (IU) 2,0 Mg (mg) 3,5 E (IU) 0,4 Fe (mg) 0,03 K (µg) 0,2 Na (mg) 17,9 B 12 (µg) 0,05 K (mg) 52,8 C (mg) 4,0 Cl (mg) 42,2 k. list (µg) 5,0

54 Nenutritivní složky mateřského mléka Obranné látky: celulární složka (makrofágy, neutrofilní polynukleáry, T a B-lymfocyty, epiteliální bb.); humorální složka (imunoglobuliny siga, IgA, IgG, IgM, IgD a IgE sekreční komponenty, laktoferin, lysozym, interferon, antienterotoxin, inhibitory proteáz); nespecifická složka (komplement, chemotaktické faktory, EGF, MIF, nukleotidy, gangliosidy) Hormony a substance s hormonálním působením: pohlavní hormony, hormony nadledvin, parathyreoidální (PTH-like hormon), hypotalamohypofyzární (GnRh, GRF, GH, somatostatin), tyreoidální (TRH, TSH, T3, T4), erytropoetin, inzulín, interleukiny, cytosiny, EGF, prostaglandiny, relaxin, neurotenzin Gastrointestinální regulační peptidy: gastrin, GIP, GRP, PHM, somatostatin, substance P, VIP, PYY, a jiné Transportní bílkoviny: laktoferin, transferin, B12 binding protein a další Enzymy: lysozym, lipoproteinová lipáza, amyláza, leukocytární enzymy Zdroj: Frühauf, P., Nevoral, J., Paulová, M., Výživa novorozenců a kojenců současný pohled Příloha č. 4 Polohy při kojení Poloha vsedě

55 Kojení vpolosedě s podloženýma nohama Poloha tanečníka Boční, fotbalové držení

56 Poloha vleže na boku Poloha vleže na zádech Vzpřímená, vertikální poloha