ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 12 S VÝHLEDEM DO ROKU 2015 ANALYTICKÉ ÚDAJE O ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ AMBULANTNÍ PÉČI A PRŮVODCE PACIENTA

2 PŘEHLED ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ AMBULANTNÍ PÉČE NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 12 S VÝHLEDEM DO ROKU 2015 Zpracovatel: Mgr. Zlatuše Rybářová, zástupce starosty Zpracováno na základě podkladových materiálů z následujících zdrojů: Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo sociálních věcí ČR Magistrát hlavního města Prahy Český statistický úřad Odbor sociálních věcí ÚMČ Praha 12 CODUM s.r.o. Kontaktní adresa: Úřad městské části Praha 12 Písková 830/25, , Praha 4 - Modřany Telefon: Fax: , podatelna@p12.mepnet.cz Identifikační kód datové schránky: ktcbbxd Web: Přehled zdravotní péče byl zpracován v 04/2010 Text je k dispozici na

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat za spolupráci výkonnému řediteli polikliniky v Modřanech panu MUDr. Františku Fenclovi a také některým praktickým lékařům pro děti, dorost a dospělé, kteří mi pomáhali s odbornými informacemi. Mé poděkování patří i Petru Hánovi, Ladislavu Markovi, Martinu Rothovi. Za finální podobu tohoto dokumentu děkuji Danu Rokosovi i jeho týmu z odboru informačních technologií.

4 Úvodní slovo Přehled základní zdravotní ambulantní péče na území městské části Praha 12 do roku 2015 popisuje organizaci zdravotní péče v městské části Praha 12 a v příloze Průvodce informacemi ve zdravotnictví je uveden obecný přehled informací pro pacienta. Na základě zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů došlo k přechodu kompetencí na úseku zdravotnictví a zdravotní správy. V souvislosti s převodem těchto kompetencí a reformou veřejné správy na úseku zdravotnictví byla hl. m. Prahou schválena vyhláška č. 27/2002 Sb., kterou přešel výkon státní správy v oblasti zdravotnictví z městských částí na hlavní město Prahu, a to s účinností od Dlouhodobě je na území městské části Praha 12 rozhodujícím poskytovatelem zdravotní ambulantní péče společnost CODUM s.r.o. sídlící na poliklinice Modřany. V tomto kontextu se přehled zabývá způsobem zajištění ambulantní péče, akutní lůžkové péče a neodkladné péče. Dále pak pohotovostní a záchrannou službou a lékařskou službou první pomoci (LSPP). Z dalších oblastí souvisejících se zdravotní péčí pak lékárenskými službami, dopravou pacientů, lázeňskou péčí a návazností ambulantní péče na péči sociální. Vzhledem k tomu, že městská část Praha 12 nemůže přímo ovlivnit vznik nových lékařských ordinací či nestátního zdravotnického zařízení, měl by tento materiál sloužit především při budoucích jednáních s Magistrátem hlavního města Prahy jako fundovaný podklad pro zajištění dostatečné zdravotní péče v městské části Praha 12. Věřím, že se náš zodpovědný přístup k potřebám občanů pozitivně projeví v praxi. Petr Hána starosta Prahy

5 Použité zkratky ARO ČR DRNR EKG ES EU HBsAG HCV HIV LSPP LZS MČ MZ ČR PNP RLP RV RZP s.r.o. Sb. SZZ WHO ZZS anesteziologicko-resuscitační oddělení Česká republika doprava raněných, nemocných a rodiček (převozová služba) elektrokardiograf Evropské společenství Evropská unie hepatitis B surface Antigen, je povrchový antigen viru žloutenky typu B hepatitis C virus, virus žloutenky typu c Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunitní nedostatečnosti lékařská služba první pomoci letecká záchranná služba městská část Ministerstvo zdravotnictví přednemocniční neodkladná péče rychlá lékařská pomoc systém součinnosti posádek RZP s lékařem v jiném automobilu rychlá zdravotnická pomoc společnost s ručením omezeným Sbírka zákonů smluvní zdravotnické zařízení World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) zdravotnická záchranná služba - 5 -

6 Obsah Úvodní slovo... 4 Použité zkratky... 5 Slovo autora Organizace systému poskytování zdravotní péče Ambulantní péče Základní ambulantní péče Specializovaná ambulantní zdravotní péče Zvláštní ambulantní péče Ambulantní péče v MČ Praha Ústavní péče Základní obory akutní lůžkové péče poskytované v ústavních zdravotnických zařízeních Ústavní péče v MČ Praha Preventivní péče Nároková preventivní péče Praktický lékař pro děti a dorost Praktický lékař pro dospělé Stomatolog pro dospělé Stomatolog pro děti a dorost Gynekolog Další hrazená preventivní péče Preventivní péče v MČ Praha Závodní preventivní péče Závodní preventivní péče v MČ Praha Lékárenské služby Lékárenské služby v MČ Praha Neodkladná péče Pohotovostní a záchranná služba Činnost zdravotnické záchranné služby Činnost lékařské služby první pomoci Činnost ústavní pohotovostní služby Rozdíl v užití záchranné služby a lékařské služby první pomoci Poskytování neodkladné péče v MČ Praha

7 7. Dopravní zdravotní služby Dopravní zdravotní služby v MČ Praha Lázeňská péče Lázeňská péče v MČ Praha Podmínky pro vznik a práci lékařské ordinace Podmínky pro vznik a práci lékařské ordinace v MČ Praha Současný stav základní zdravotní ambulantní péče v městské části Praha 12 výhled do roku Praktičtí lékaři pro děti a dorost Praktičtí lékaři pro dospělé Lékaři specialisté s odborností gynekologie Lékaři specialisté s odborností stomatologie Základní zdravotní ambulantní péče poskytovaná v jednotlivých mikroregionech Zhodnocení stavu a vývoje základní zdravotní ambulantní péče Ambulantní zdravotní péče specializovaná a zvláštní s návazností na péči sociální v městské části Praha Ambulantní péče zvláštní Návaznost ambulantní péče na péči sociální v městské části Praha Vyhodnocení zajištění základní primární zdravotní ambulantní péče Průvodce pacienta Legislativa Veřejné zdravotní pojištění Zdravotní pojišťovny Přehled zdravotních pojišťoven Průkaz pojištěnce Péče v ambulancích Informace pro pacienty v ambulantní péči Nejčastější chyby a omyly v ambulantních zdravotnických zařízeních Důležité webové adresy: Seznam lékáren s celodenním provozem Přehled zdravotnických prodejen na území Praha Přehled poskytovatelů dopravní zdravotní služby Důležitá telefonní spojení Lékařská služba první pomoci LSPP

8 Prevence Prevence - praktický lékař pro dospělé Prevence - praktický lékař pro děti a dorost Prevence lékař s odborností stomatologie Prevence - lékař s odborností gynekologie Shrnutí problematiky preventivních prohlídek Lucemburská deklarace k bezpečí pacientů Strategie cesty ke zvyšování bezpečí pacientů v České republice Úloha státu Mezinárodní spolupráce Odborná veřejnost Pacienti Práva pacientů Práva dětí v nemocnici Práva tělesně postižených Deklarace práv duševně postižených lidí Právo osob blízkých na informace o zdravotním stavu pacienta Práva osob pozůstalých Informovaný souhlas Zdravotnická dokumentace Shrnutí procesu snižování rizik ve zdravotnictví Příloha - platná legislativa ve zdravotnictví k Organizace zdravotnictví Zdravotní pojištění Vytváření a ochrana zdravých životních podmínek Hygiena práce Posudková činnost Opatření proti infekčním nemocem Hygiena obecná a komunální Hygiena výživy a předmětů běžného užívání Hygiena dětí a mladistvých Zdravotní péče Léčiva 79 Zdravotnické prostředky

9 Transplantace a bezpečnost lidských tkání a buněk Péče o ženy a děti Postup při úmrtí Posudková činnost - lékařské expertízy Boj proti tuberkulóze Tělesná výchova a sport Kožní a pohlavní nemoci Klinická onkologie Psychiatrie Návykové látky Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Přírodní léčebné lázně, přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod Zdravotnické povolání a odborná výchova Pracovní poměry pracovníků ve zdravotnictví Různé

10 Slovo autora Jsem původní profesí zdravotní sestra. Svou pracovní kariéru jsem zahájila na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v táborské nemocnici. Každý, nejen zdravotník, si uvědomuje, že nejcennějším, co každý člověk má, je zdraví. I proto práci zdravotníků daleko nejvíce považuji za poslání než za zaměstnání. Chtěla bych připomenout, že zdravotnictví prošlo od listopadu 1989 obrovským přerodem. Je zcela běžné, že se používá jednorázový materiál, je používaná nová zdravotní technika, jsou nové zdravotnické pomůcky a nové účinné léky. V dnešní době je kladen velký důraz na celoživotní vzdělávání veškerého zdravotnického personálu, jsou také uplatňovány stále nové zdravotnické standardy kvality ošetřovatelské péče. Přes veškeré snahy odborné veřejnosti je toto povolání v mnohých ohledech podceňováno, což v konečném důsledku má za následek nedostatek zdravotního personálu, a to nejenom zdravotních sester. I když toto poslání - povolání již osmý rok nevykonávám, chtěla bych poděkovat všem, kteří toto poslání vykonávají pro nás ostatní

11 1. Organizace systému poskytování zdravotní péče Na území České republiky existují jak státní, tak nestátní zdravotnická zařízení. Téměř všechna zařízení mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami a poskytují pacientům pojištěným u příslušné pojišťovny zdravotní péči zdravotní služby. Péče o pacienty se rozděluje, dle doporučení WHO (Světová zdravotnická organizace), na primární, sekundární a terciární 1. Primární péče Zdravotní péče poskytovaná v místě bydliště zdravotnickými odborníky, kteří představují pro pacienty první kontaktní místo. Sekundární péče Specializovaná zdravotní péče poskytovaná specializovanými zdravotnickými odborníky, se kterými pacienti běžně nemají první kontakt. Terciární péče Specializovaná zdravotní péče poskytovaná (obvykle na doporučení zdravotnických odborníků z oblasti primární nebo sekundární péče) specializovanými zdravotnickými odborníky, kteří pracují ve zdravotnickém zařízení disponujícím zaměstnanci a vybavením pro specializovaná vyšetření a specializovanou péči. Zdravotní služby poskytuje soustava zařízení. Tyto služby můžeme rozdělit: ambulantní péči, ústavní (lůžkové) péči, preventivní péči, závodní preventivní péče, neodkladnou péči, dopravní zdravotní služby, lázeňskou péči lékárenskou péči zajišťující léčiva, zdravotní pomůcky a stomatologické výrobky. 1 Definice jsou převzaty z doporučení Komise (ES) 837/2008 v návrhu z

12 - 12 -

13 - 13 -

14 1.1. Ambulantní péče V případě onemocnění se pacient zpravidla obrací nejprve na lékaře tzv. primární péče, který je nejblíže v místě jeho bydliště. Těmito lékaři jsou praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, praktický lékař s odborností stomatolog a praktický lékař s odborností gynekolog. Praktický lékař je průvodcem pacienta soustavou zdravotnictví. Musí rozumět složité zdravotnické soustavě, současně má odpovědnost za zdraví svých registrovaných pacientů a v jejich zájmu účelně koordinuje jejich pohyb zdravotní soustavou. Praktický lékař musí být lékařem s komplexním přehledem o zdravotním stavu občana a o veškeré léčebně preventivní péči, která mu je poskytována i v jiných oborech, a plní funkci strážce systému také z hlediska efektivity poskytované komplexní péče. Pro tuto roli musí být praktičtí lékaři vybaveni patřičnými dovednostmi, znalostmi, ale i zodpovědnostmi a pravomocemi. Dovednosti se týkají jak širokých medicínských znalostí, tak i specifických sociálních, komunikačních schopností. Praktický lékař musí být schopen vhodně ovlivňovat prostředí kolem pacienta a musí být schopen správně (jak v čase, tak místně) delegovat, předávat a zprostředkovávat zdravotní péči. Měl by být vybaven znalostmi místních podmínek a specifik a také schopností tyto informace o měnící se situaci přijímat a flexibilně se podle nich chovat. Aby mohl plnit tuto roli, musí být jeho zvláštní postavení formalizováno a respektováno při všech aktivitách ambulantních a klinických specialistů, včetně pracovníků návštěvní sociální a zdravotní služby, kteří s praktickým lékařem spolupracují a povinně ho informují. Lze se registrovat (přihlásit) pouze k lékaři, který má uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotní péče s pojišťovnou, u níž je pacient přihlášen. Lékař, který pacienta zaregistruje, je jeho registrující lékař a vystaví mu registrační list, kde se zavazuje k soustavné péči o tohoto pacienta, tj. k zajištění základní péče (u praktických lékařů včetně návštěvy u nemocného doma). Pokud pacient přijde ke svému praktickému lékaři a jeho zdravotní stav vyžaduje specializovanou péči, pak v takovém případě pacientovi registrující lékař doporučí specializované zdravotnické zařízení, které má smlouvu s pacientovou zdravotní pojišťovnou a vydá pacientovi doporučení k odborné péči, a to formou písemné žádosti. Pokud se však rozhodne pacient navštívit lékaře specialistu sám z vlastní vůle, doporučení praktického lékaře není nezbytnou podmínkou. Přesto si však pacient může vybrat lékaře specialistu nebo zdravotnické zařízení sám. V případě, že stav pacienta vyžaduje neodkladnou péči (Lékařskou službu první pomoci - pohotovost), doporučení praktického lékaře není nezbytné. Lékař může odmítnout zaregistrovat pacienta pouze v případech, kdy by pro něho přijetím dalšího pacienta vzniklo takové pracovní zatížení, které by znemožnilo poskytnout mu kvalitní péči. Lékař ovšem nemůže odmítnout ošetření v případě neodkladné péče (úrazu nebo akutního náhlého onemocnění), po tomto ošetření však předá pacienta jeho ošetřujícímu lékaři

15 V případě odmítnutí má pacient právo, aby mu lékař odmítnutí potvrdil písemně. Poté se může obrátit na odbor zdravotnictví místně příslušného krajského úřadu s žádostí o prošetření. V případě městské části Praha 12 se jedná o Magistrát hlavního města Prahy. Pokud pacient z nějakého důvodu nezná lékaře nebo zdravotnické zařízení, může se informovat na krajském, městském či obecním úřadě, nebo si vyžádat radu od zdravotní pojišťovny, kde by mohl být přijat nebo registrován Základní ambulantní péče Základní formou zdravotní péče je péče primární, jejímž úkolem je zabezpečení komplexního, dlouhodobého a soustavného sledování vývoje zdravotního stavu pacienta, se zohledněním všech informací o jeho zdravotním stavu. Součástí je také sledování a koordinace návaznosti poskytování primární zdravotní péče na péči sekundární. Cílem této péče je poskytovat ji co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta, popřípadě zajištění její návaznosti na péči sociální. Primární péče je poskytována jako ambulantní péče, jejíž součástí je i návštěvní služba. Zajišťují ji praktičtí lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních. Kvalita a dostupnost primární péče je zásadní pro další vývoj onemocnění a úrazů, stejně jako péče poskytovaná pacientům po propuštění z lůžkových zařízení nebo po předání pacienta specialistou zpět do péče zvolenému lékaři. Primární péče je u nás zachovávána ve čtyřech odbornostech: praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, praktický lékař s odborností gynekologie, praktický lékař s odborností stomatologie Specializovaná ambulantní zdravotní péče Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce poskytnutí specializované ambulantní zdravotní péče, doporučí registrující lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno specializovanou ambulantní zdravotní péči na náležité úrovni poskytnout. Právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení není dotčeno. Odborného specialistu může pacient navštívit i bez doporučení lékaře primární péče Zvláštní ambulantní péče Zvláštní ambulantní péče je poskytována pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci

16 Tato péče se poskytuje jako: a) domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, b) zdravotní péče ve stacionářích, pokud je poskytována na základě doporučení ošetřujícího lékaře, c) zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů, d) zdravotní péče v ústavech sociální péče. Cílem této péče je poskytovat ji co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta, popřípadě zajištění její návaznosti na péči sociální Ambulantní péče v MČ Praha 12 Od osmdesátých let minulého století byla pro území městské části Praha 12 centrem poskytování základní ambulantní péče poliklinika v Soukalově ulici s detašovanými pracovišti například v ulici Daškova, Zárubova a Zdislavická. Dnes je centrem ambulantní péče Poliklinika v Modřanech v ulici Soukalova V devadesátých letech minulého století vznikla na území městské části celá řada nestátních zdravotnických zařízení, která svým pacientům poskytují ambulantní péči dodnes. Návaznost ambulantní péče na péči sociální v městské části Praha 12 je uvedena v kapitole č. 11. Dopravní obslužnost k poliklinice v ulici Soukalova lze hodnotit kladně, a to ze všech pěti katastrálních území městské části Praha 12. Za návštěvu u praktického lékaře pro dospělé, zubního a ženského lékaře, ambulantního specialisty se platí poplatek 30,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách

17 2. Ústavní péče Pokud to vyžaduje charakter onemocnění, doporučí lékař primární péče nebo ambulantní specialista pacientovi léčbu v nemocnici, nebo mu přímo toto přijetí sám dohodne. Pokud je v případě přijetí dítěte do zdravotnického zařízení vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nutná celodenní přítomnost rodiče (prarodiče či jiného příbuzného, dále průvodce), může s ním být průvodce přijat do ústavní péče. Po skončení léčby v nemocnici je pacient propuštěn. Pacientovi jsou vydány potřebné léky na tři dny a zpráva o způsobu a výsledcích léčení pro jeho registrujícího lékaře (na vydání této zprávy však není právní nárok). V praxi je také možné, že ošetřující lékař zašle tuto zprávu přímo lékaři primární péče nebo ambulantnímu specialistovi, který pacienta do ústavní péče odeslal. Ústavní lůžková péče je vedle nemocniční péče poskytována i v síti odborných léčebných ústavů tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, psychiatrických léčebnách, rehabilitačních ústavech, ozdravovnách, nočních sanatoriích, léčebnách tuberkulózy a respiračních nemocí a lázeňských léčebnách. Byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu Základní obory akutní lůžkové péče poskytované v ústavních zdravotnických zařízeních Vnitřní lékařství - zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou, rehabilitací, posudkovou činností i výzkumem vnitřních nemocí postihujících jeden nebo více vnitřních orgánů. Chirurgie - náplní je diagnostika, prevence a léčba chirurgických onemocnění. Charakteristickým rysem odlišujícím chirurgii od ostatních medicínských disciplín je užívání chirurgických metod (operací), a to jak v diagnostice, tak především v léčbě. Základním oborem chirurgie je všeobecná chirurgie, na kterou navazuje celá řada specializací (hrudní chirurgie, traumatologie, cévní chirurgie, dětská chirurgie, kardiochirurgie, plastická chirurgie, onkochirurgie, gastroenterochirurgie, proktochirurgie, mikrochirurgie, miniinvazivní chirurgie a transplantační chirurgie). Pediatrie - zabývá se dítětem a dospívajícím do 19 let, prevencí, diagnostikou, léčením, rehabilitací, psychologickou a výchovnou péčí, prostředím, ve kterém dítě a dospívající žije, sociálně právní ochranou dítěte. Gynekologie a porodnictví - náplní oboru je prevence, diagnostika, léčba, dispenzarizace, posudková činnost a výzkum nemocí a poruch funkcí ženského pohlavního ústrojí a prsu, péče o ženu a plod v těhotenství, při porodu, v šestinedělí

18 2.2. Ústavní péče v MČ Praha 12 Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou v Praze 4 Krč je pro městskou část Praha 12 spádově nejbližší nemocnicí s ústavní péčí, která má velmi dobrou dopravní obslužnost. V nemocnici se hradí poplatek za den hospitalizace 60,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách

19 3. Preventivní péče V rámci hrazené péče se u pojištěnců zdravotních pojišťoven provádějí preventivní prohlídky. Účelem preventivních prohlídek je včasné zjištění ohrožení nebo poruch zdraví. Preventivní prohlídky provádí registrující lékař. Obsahem preventivních prohlídek je zjištění údajů nutných pro posouzení zdravotního stavu a zdravotních rizik, jakož i podrobné klinické vyšetření a zajištění potřebných laboratorních vyšetření. Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek stanoví vyhláška. Pojištěnec je povinen podrobit se na vyzvání předepsaným preventivním prohlídkám. Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Preventivní péče má za cíl předcházet nebo snižovat nebezpečí vzniku závažných onemocnění a tím i šetřit následné náklady na léčbu. Poskytuje poučení o tom, jak se chovat, aby bylo možné předcházet problémům se zdravotním stavem nebo tyto problémy omezit a vysvětluje souvislosti, které by mohly vést ke zdravotním problémům. Prevence se soustřeďuje zejména na pacienty s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, na kuřáky, na lidi trpící obezitou a poruchou metabolismu tuků Nároková preventivní péče Praktický lékař pro děti a dorost Dítě má nárok na tyto prohlídky: celkem devětkrát v 1. roce života, v 18 měsících, ve 3 letech a dále vždy jednou za 2 roky. Součástí prevence je i povinné očkování proti: tuberkulóze očkovaní je provedeno přímo v porodnici, záškrtu, tetanu a dávivému kašli, obrně, haemophilové infekci, spalničkám, příušnicím a zarděnkám hepatitidové infekci B ; Od rodiče dítěte mohou požádat o očkování proti pneumokokové infekci toto očkování není povinné a je placené zdravotními pojišťovnami. Placené očkovaní na požádání rodičů: Klíšťová encefalitida, hepatitis A, varicella, rotavirus, meningokok, chřipka

20 Většina zdravotních pojišťoven rovněž podporuje preventivní očkování dětí proti klíšťové encefalitidě. Za splnění určitých podmínek můžete dostat příspěvek na očkování. Více informací naleznete u příslušných zdravotních pojišťoven Praktický lékař pro dospělé Od 18 let - nárok na preventivní prohlídku jedenkrát za dva roky. Od 40 let - vyšetření EKG (v čtyřletých intervalech). Od 45 let - kontrola hladiny cukru v krvi, ženy mamografické vyšetření jedenkrát za dva roky. Od 50 let - vyšetření na skryté krvácení do stolice, alternativně lze kolposkopické vyšetření 1x za 10 let V 18, 40, 50 a 60 letech - vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi Stomatolog pro dospělé Dospělí mají nárok na preventivní prohlídku jednou ročně s tím, že prevence je prováděna i u ošetření a vyšetření registrovaného pacienta jednou za 1/2 roku. Těhotné ženy mají nárok na 2 prohlídky v průběhu těhotenství Stomatolog pro děti a dorost Děti by na první preventivní prohlídku zubů měli rodiče přivést mezi 6-12 měsícem života a následně pak dvakrát za rok Gynekolog Na preventivní prohlídku má nárok každá dívka při ukončení povinné školní docházky a od 15 let jednou ročně Další hrazená preventivní péče vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním (nezahrnuje prohlídky pro vydání zdravotního průkazu) očkování stanovená zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a vyhláškou MZ ČR č. 439/2000 Sb. o očkování proti infekčním nemocem, prováděná pracovišti léčebné péče očkování proti vzteklině a tetanu při poraněních a nehojících se ranách očkování proti tuberkulóze a testování s použitím tuberkulinového testu odběry materiálů (v zařízeních léčebné péče) na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření a jejich provedení laboratořemi pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz diagnostika HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostika HIV (v zařízeních léčebně preventivné péče) pro potřeby stanovení

21 postupů (nezahrnuje anonymní vyšetření a vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí) 3.2. Preventivní péče v MČ Praha 12 Pro preventivní péči platí to samé, co pro ambulantní péči. Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 12 jsou schopna zajišťovat preventivní péči v potřebném rozsahu. Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách

22 4. Závodní preventivní péče Základním předpokladem kvalitního výkonu lékařských služeb je znalost konkrétních pracovních podmínek na pracovištích a nároků práce a znalost zdravotního stavu pracovníka. Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci a ochranu zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví na pracovišti, včetně prevence úrazů. Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců. Pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců (vstupní, průběžné a výstupní). 4.1 Závodní preventivní péče v MČ Praha 12 Povinnost zajistit poskytování závodní preventivní péče vyplývá pro zaměstnavatele z legislativy. V městské části Praha 12 se nachází řada nestátních zdravotnických zařízení, které mimo jiné poskytují i závodní zdravotní a preventivní službu. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách

23 5. Lékárenské služby Lékárenské služby zajišťují pacientům léčiva a zdravotnické prostředky, a to jak na základě lékařského předpisu, tak i bez něj. Lékárny vydávají pacientům léčiva podle předpisu buď bez úhrady, pokud je cena léčiva hrazena zdravotní pojišťovnou zcela, nebo za příslušný poplatek, pokud pojišťovna hradí pouze část ceny léčiva nebo je nehradí vůbec. Platnost lékařského předpisu: předpis z pohotovostní služby platí 24 hodin předpis na antibiotika platí 5 dní předpis na opiáty platí 3 dny ostatní předpisy obvykle platí jeden týden Po uplynutí těchto lhůt pozbývá předpis platnosti a lékárna příslušné léčivo na jeho základě vydat nemůže. V případě, že jde o lék, který je nutno zvlášť zajišťovat, může lékař dobu platnosti předpisu již při jeho vystavení prodloužit. Pokud lékárna předepsané léčivo nemá a je třeba léčivo okamžitě vydat, může být vydán vždy jiný léčivý přípravek s totožným chemickým složením a s odpovídající účinností, hrazený stejným způsobem. Lékárny vydávají vedle léčiv i některé prostředky zdravotnické techniky zdravotní pomůcky. Většinou se zajišťováním těchto pomůcek zabývají i specializovaná pracoviště, která také pracují na základě smluv se zdravotními pojišťovnami a pomůcky vydávají na základě lékařských předpisů buď bez úhrady ze strany pacienta nebo s jeho spoluúčastí nebo za plnou úhradu. U některých zdravotních pomůcek může zdravotní pojišťovna rozhodnout o jejich zapůjčení a nikoli konečném předání pacientům (jde např. o hole v případech zranění pacientů apod.). Prostředky zdravotní techniky je tedy obecný pojem, kterým označujeme veškeré zdravotnické materiály používané k léčení lidí s výjimkou léčiv (ať už vyráběných hromadně nebo připravovaných individuálně). Lékárenskou péči na úrovni komunikace s pacientem rozdělujeme do dvou hlavních kategorií: poradenství - cílem je předat pacientovi esenciální informace o přípravku co nejsrozumitelnějším způsobem; monitoring terapie - speciální, několikastupňový komplexní proces lékárenského poradenství orientovaný už na konkrétního pacienta, konkrétní onemocnění, jehož smyslem je spoluzodpovědnost lékárníka za vhodnou terapii, maximalizace compliance (chování pacienta se shoduje s podanou radou lékárníka) a minimalizace nákladů. Povinností farmaceuta není jen příprava, kontrola a výdej léků, ale také další služby v rámci zdravotní péče a musí využít svého vzdělání také k další pomoci. Proto se začíná ve světě i u nás používat výraz lékárenská péče. Ve středu zájmu farmaceuta není tedy již jen léčivo, ale v prvé řadě pacient, respektive využití léčiva ve prospěch pacienta

24 5.1. Lékárenské služby v MČ Praha 12 Lékárny vždy odrážejí celkovou společenskou situaci v dané zemi. Pro lékárenství v České republice znamenal rok 1989 významný historický mezník. Lékárnám byla umožněna privatizace. Ve velmi krátkém časovém období byly lékárny zprivatizovány a jejich počet dramaticky vzrostl. Sortiment je v každé lékárně téměř shodný. Dnes je možné i nakupování léků přes Internet, kde si lidé mohou koupit volně prodejné léky, vitamíny i potravinové doplňky. Internetový prodej by měla mít jen tzv. kamenná lékárna s povolením Státního ústavu kontroly léčiv. Na webových stránkách ústavu na adrese si občané mohou ověřit, zda lékárna povolení má. V městské části Praha 12 je velmi dobrá sít lékárenské péče s velmi dobrou dopravní obslužností. Lékárny tedy nacházíme v ulici K Dolům, Mráčkova, Plovdivská, Převoznická, Soukalova, Vosátkova, Zárubova, Zdislavická. V případech naléhavé potřeby lékárenské péče je zajištěn nepřetržitý provoz lékárny ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou v Krči pro celé jižní území Prahy. Poplatek za položku na receptu je 30,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách

25 6. Neodkladná péče 6.1. Pohotovostní a záchranná služba Zdravotní péče je zajištěna i v případě náhlého onemocnění nebo úrazu v době mimo ordinační hodiny registrujícího lékaře. Pro případy náhlých těžkých onemocnění, kdy se pacient nemůže sám dopravit k lékaři a kdy je nezbytné rychlé ošetření a jeho přeprava do zdravotnického zařízení, aby nedošlo k nebezpečnému zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožení života, je organizována rychlá záchranná služba, jejíž pomoci se lze dovolat prostřednictvím zvláštní telefonní linky Činnost zdravotnické záchranné služby Zdravotnická záchranná služba (ZZS) zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Tísňová linka ZZS má v Česku číslo 155. Přednemocniční neodkladná péče (PNP) je definována jako péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, v průběhu jejich transportu k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. PNP je odborná péče, která je zabezpečována zdravotnickými pracovníky zdravotnické záchranné služby. Zdravotnická záchranná služba je poskytována při stavech, které : bezprostředně ohrožují život postiženého, způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé následky, mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, působí náhlé utrpení a bolest, působí změny chování a jednání ohrožující postiženého nebo jeho okolí. Přednemocniční neodkladnou péči (PNP) poskytují výjezdové skupiny: rychlá zdravotnická pomoc (RZP), v níž je nejméně dvoučlenná posádka složená z řidiče a zdravotnického záchranáře (posádka bez lékaře); rychlá lékařská pomoc (RLP), s nejméně tříčlennou posádkou; členy posádky jsou řidič, zdravotnický záchranář a lékař (min. 1 atestace v oboru chirurgie, vnitřní lékařství, všeobecné lékařství, anesteziologie a resuscitace nebo pediatrie avšak nejvhodnější je atestace v oboru urgentní medicína); RV systém (RV), je systém součinnosti posádek RZP s lékařem v jiném automobilu. V režimu RV jezdí pouze řidič a lékař. V praxi to vypadá tak, že pokud přijede posádka RZP k případu, kdy je nutné přivolat ještě lékaře, nebo je nutné s ním stav pacienta prokonzultovat,

26 povolá se na místo další vozidlo, většinou rychlý osobní nebo terénní automobil, ve kterém je lékař; letecká záchranná služba (LZS), v níž je zdravotnická část posádky nejméně dvoučlenná ve složení zdravotnický záchranář a lékař; převozová služba DRNR (DRNR), je vozidlo označováno jako transportní nebo převozová sanita a v osádce je pouze jeden řidič; sanita je vybavena pouze nejnutnějšími věcmi, vybavenost by se dala přirovnat k velmi dobře vybavené autolékárničce; převozovou službu poskytují hlavně soukromé firmy. DRNR - doprava raněných, nemocných a rodiček je zabezpečená samotnými nemocnicemi, avšak nemocnice ji v současnosti hlavně z finančních důvodů ruší. Používá se pouze při větších rozsáhlejších neštěstích, například velkých dopravních nehodách, kdy není možné povolávat více sanit RZP a RLP. Rozhodnutí o vyslání jednotlivých výjezdových skupin je výhradně v kompetenci dispečera. V případech, kdy reálně hrozí nebo došlo k selhání základních životních funkcí (dýchání, krevní oběh, vědomí), je na místo události vysílána posádka RLP nebo LZS. PNP je garantována státem a hrazena ze státního rozpočtu a zdravotního pojištění. Další činnost zdravotnické záchranné služby: kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev, doprava raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními (tzv. sekundární transporty), doprava související s plněním úkolu transplantačního programu, doprava raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky, přednemocniční neodkladná péče při likvidaci zdravotních následku hromadných neštěstí a katastrof, doprava krve, zajištění rychlé dopravy odborníků k zabezpečení akutní péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, součinnost s dalšími složkami integrovaného záchranného systému, výuková činnost Činnost lékařské služby první pomoci Lékařská služba první pomoci (LSPP), známá jako pohotovost, je služba určená pro ošetření běžných, život neohrožujících onemocnění a pacientů s chronickým (dlouhodobým) onemocněním, jejichž zdravotní stav kolísá. Službu zajišťují výhradně praktičtí lékaři. Lékaře je možné navštívit v pohotovostní ambulanci. Praktický lékař nemá povinnost zajistit 24 hodinovou péči o své registrované pacienty. Kapitační platba byla v roce 1997 kalkulována na 8,5 hodin, z toho pět hodin má být

27 věnováno řádné ordinační době, dvě hodiny službě návštěvní a 1,5 hodiny administrativní činnosti praktického lékaře. LSPP rozdělujeme: Služba LSPP výjezdová s dopravou lékaře za pacientem, Služba LSPP nevýjezdová - pacient se dopravuje za lékařem sám. LSPP slouží: K ošetření akutních stavů, které nelze odložit do doby pravidelného provozu ZZ (protože by mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví, zahrnuje i zmírnění utrpení nemocného). K akutní pomoci s výkony první pomoci pro odbornosti praktický lékař, pediatr, internista, chirurg a ARO (nikoli však o výkony v primární péči). Legislativně je od kompetence zajištění LSPP svěřena do samostatné působnosti krajů, v případě MČ Praha 12 se jedná o hlavní město Prahu Činnost ústavní pohotovostní služby Činnost ústavní pohotovostní služby je pro městskou část Praha 12 poskytována spádově nejbližší nemocnicí Fakultní Thomayerovou nemocnicí s poliklinikou, která je v Praze 4, a která má velmi dobrou dopravní obslužnost. V zásadě však platí, že téměř v každém lůžkovém zdravotnickém zařízení (nemocnici) je poskytována ústavní pohotovostní služba. Návštěva ústavní pohotovostní služby je klasifikována návštěvou v nemocniční ambulanci v době od do 6.59 hodin a je zpoplatněna částkou 90,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů Rozdíl v užití záchranné služby a lékařské služby první pomoci Dle naléhavosti péče je LSPP na nižším stupni akutnosti než zdravotnická záchranná služba. Zdravotnická záchranná služba je služba určená zejména k řešení náhlých a neočekávaných změn zdravotního stavu zpravidla život bezprostředně ohrožujících. Hlavním úkolem záchranné služby není léčit onemocnění, které bylo příčinou ohrožení životních funkcí, ale tyto životní funkce stabilizovat, zajistit a pacienta bezpečně dopravit do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení ke stanovení definitivní diagnózy a léčbě. Nejbližší vhodné zdravotnické zařízení je přitom to, které je schopné poskytnout pacientovi definitivní ošetření,

28 tj. nejzávažnější stavy (úrazy apod.) by měly být transportovány přímo z místa události do specializovaného centra, nikoliv do místní nemocnice a odtud teprve dál na místo definitivního ošetření. LSPP měla své opodstatnění v době, kdy nebyl na současné úrovni systém přednemocniční neodkladné péče, tzn. ZZS a pokrytí území výjezdovými místy rychlé lékařské a rychlé zdravotnické pomoci s 15minutovou dostupností od přijetí tísňové výzvy (s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele viz definice dle vyhlášky o ZZS). V současnosti při fungování pohotovostních služeb v nemocnicích, zejména dětských oddělení ošetřujících malé pacienty, jsou LSPP ve své podstatě zdvojením pohotovostních služeb, navíc s vysokými provozními a mzdovými nároky. Provoz LSPP je značně podhodnocen i v úhradovém systému veřejného zdravotního pojištění a většina ztrát bývá dofinancována z obecních rozpočtů. Shrnutí: - cítíte-li, že jde o situaci, v níž je pacient ohrožen na životě, volejte záchrannou službu 155 nebo Tísňovou linku 112, - jde-li o onemocnění, pro které neočekáváte hospitalizaci, vyhledejte či kontaktujte lékařskou službu první pomoci pohotovost nebo ústavní pohotovostní službu Poskytování neodkladné péče v MČ Praha 12 Poskytování neodkladné péče zajišťuje Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy - územní středisko záchranné služby, zřizovaná hlavním městem Prahou. LSPP a ústavní pohotovostní službu zajišťuje pro občany Prahy 12 především Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou v pavilonu B1 (vpravo od hlavní budovy) tel Pohotovost pro dospělé tel Pohotovost pro děti a dorost tel Zubní pohotovost tel BEZPLATNÁ TELEFONNÍ LINKA, NA KTEROU SE LZE DOVOLAT 24 HODIN DENNĚ: 150, 155, 156, 158 LINKA TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ, OPERÁTOŘI HOVOŘÍ ANGLICKY I NĚMECKY: 112 (operátoři sami zkontaktují záchrannou službu a problém jí přetlumočí) Návštěva ústavní pohotovostní je zpoplatněna částkou 90,- Kč. Úleva od poplatků platí pro pojištěnce, který čerpá dávky pomoci v hmotné nouzi. Mezi tyto dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pacient musí při návštěvě lékaře či lékárny doložit dokladem, že je od poplatků osvobozen. Doklady

29 vydávají obecní úřady s rozšířenou působností. V našem případě doklad vydává Úřad městské část Praha 12. Tento doklad nesmí být starší 30 dnů. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách

30 7. Dopravní zdravotní služby Pokud lékař indikuje dopravní zdravotní službu (sanitu) u pacienta v případě nemoci, úrazu, či kontroly, pak lékař objednává sanitku zavoláním na dispečink. Dopravní zdravotní služba je hrazena příslušnou zdravotní pojišťovnou, u které je pacient registrován. Praktický lékař, nebo právě ošetřující lékař, vyplní příkaz k přepravě pro transport sanitkou, kterou pak pacient předloží řidiči, který ho poveze. Každý pacient má právo na jeden doprovod, který mu cestou bude pomáhat s určitými věcmi při jeho léčbě, pokud by to sám nezvládl. V každém případě nutnost využití dopravní zdravotní služby posuzuje a předepisuje lékař Dopravní zdravotní služby v MČ Praha 12 Na městské části Praha 12 mají sídlo dva poskytovatelé této služby, a to AMBULANCE MEDITRANS, s.r.o. v ulici Vazovova a PRAGOMEDIKA, spol. s r.o. v ulici Tajovského. Na webových stránkách hlavního města Prahy je uveden přehled poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, který je průběžně aktualizován: Přehled zdravotnických služeb se nachází na stránkách Přehled sociálních služeb se nachází na stránkách

31 8. Lázeňská péče Lázeňství je v ČR doposud vnímáno jako nedílná součást zdravotního a sociálního systému. Zároveň jsou návštěvníci lázní také účastníky cestovního ruchu. Do systému lázeňské péče tak stále více pronikají nové trendy a tendence, z nichž dnes nejrozšířenější je tzv. wellness, které lze definovat jako aktivity lidí vedoucích k pocitu uspokojení a pohody, které si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů. Mezi ně patří pohyb, příjemná hudba, regenerace, uklidnění, relaxace, a v přiměřené míře i jídlo a pití. Lázeňská léčba je určena pro všechny občany ČR, pojištěné u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR. Poskytování lázeňské péče upravuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění a o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost, v platném znění. Po návrhu ošetřujícího lékaře, schválení tohoto návrhu revizním lékařem a odeslání pojišťovnou do lázeňského zařízení je pacient vyzván k nástupu lázeňské léčby. Termín nástupu, který je závazný, a druh ubytování závisí na kapacitní možnosti lázní. Pacient projde vstupní lékařskou prohlídkou, na jejímž základě stanoví odborný lékař druh i počet léčebných procedur. Nutriční asistentka vystaví pacientovi stravovací plán, který se taktéž odvíjí od zjištění aktuálního zdravotního stavu pacienta. Veškerá péče o pacienta je plně hrazena jeho zdravotní pojišťovnou Lázeňská péče v MČ Praha 12 V MČ Praha 12 není v žádném zdravotnickém zařízení provozována lázeňská péče. Přehled poskytovatelů lázeňské péče je na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR

32 9. Podmínky pro vznik a práci lékařské ordinace Abychom mohli v následujících kapitolách popsat základní zdravotní ambulantní péči v městské části Praha 12, je velmi důležité obecně vysvětlit, jakým způsobem vzniká nové místo pro lékaře a jak se postupuje při registraci pacientů v ordinaci praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost. V devadesátých letech minulého století došlo ke zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, která stanovila rajonizaci a stanovila maximální počet pacientů u praktického lékaře pro dospělé na 2500 a u praktického lékaře pro děti a dorost na Lékař s odbornou specializací neměl určenou maximální kapacitu pacienta vůbec. V té době si také někteří lékaři nedovedli představit, že se osamostatní a budou provozovat svou soukromou ordinaci. Dnes je soukromá ordinace lékaře nebo soukromé zdravotnické zařízení zcela běžným jevem. Vznik nové lékařské ordinace nebo vznik nového nestátního zdravotnického zařízení se řídí zákonem č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Provozovatelem nestátního zdravotnického zařízení může být fyzická nebo právnická osoba. Předpokladem zahájení činnosti zdravotnického zařízení je vyhlášení výběrového řízení. Pokud jsou všechny zákonem stanovené podmínky splněny, je vydaná zdravotnickému zařízení příslušná registrace. Výběrové řízení na provozovatele zdravotnického zařízení vyhlašuje a vyhodnocuje Krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy nebo Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen "orgán příslušný k registraci"). Výběrové řízení může také iniciovat samo zdravotnické zařízení, a to svou písemnou žádostí na orgán příslušný k registraci. Výběrového řízení se účastní zástupce krajského úřadu, magistrátu či ministerstva, zástupce příslušné profesní organizace, zástupci zdravotních pojišťoven, zástupce lékařské komory, odborné společnosti. O vyjádření jsou požádána i místně příslušná sdružení lékařů (praktičtí lékaři v městské části Praha 12 jsou členy Sdružení praktických lékařů České republiky a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky). Obě sdružení jsou vždy vyzývána magistrátem při výběrovém řízení o vyjádření k podané žádosti na nového provozovatele nestátního zařízení či lékařské ordinace. Po té budoucí nový provozovatel nestátního zařízení či lékařské ordinace začíná vstupovat v jednání se zdravotními pojišťovnami, ty nesmějí uzavřít smlouvu se zdravotnickým zařízením bez předchozího výběrového řízení. Zdravotní pojišťovny však nejsou povinny smlouvu se zdravotnickým zařízením uzavřít, i když výběrové řízení úspěšně proběhlo. Z uvedeného také vyplývá, že o otevření nebo zřízení nové lékařské ordinace v jakémkoli oboru nemá městská část rozhodující vliv. Stanovení maximálního počtu registrovaných pacientů u praktických lékařů není snadné stanovit. Při konzultacích s praktickými lékaři se ukázalo, že stanovení maximální hranice únosnosti registrovaných pacientů je velmi individuální záležitostí samotného lékaře a on sám rozhodne, jak si tuto hranici vůči sobě stanoví (Někteří praktičtí lékaři pro děti a dorost mají za hranici únosnosti 700 registrovaných pacientů, jiní lékaři uvádějí hranici únosnosti 1500 registrovaných pacientů. U praktických lékařů pro dospělé je to obdobné. Někteří uvádějí hranici maximální únosnosti registrovaných pacientů 1500 pacientů, jiní lékaři uvádějí hranici 3000 registrovaných pacientů). Ambulantní specialisté jsou placeni tzv. výkonovou platbou podle skutečně provedených a vykázaných výkonů. Tato platba je krácena při překročení

33 určitého počtu vykázaných bodů na jednoho pojištěnce za určité období. Obě výše uvedené skupiny lékařů jsou úhradovou vyhláškou regulováni ve finanční náročnosti své léčby a lékařem doporučených diagnostických výkonů (rtg, laboratoř atd). Při překročení stanovených limitů jsou přímo finančně postiženi krácením úhrad za svoji práci vždy o určité procento překročení. Lékař se musí orientovat v základních pojmech, které pojišťovna běžně používá k výpočtu paušální platby. Lékař také musí dbát na znalost legislativy a sledovat novely zákonů, vyhlášek, nařízení atd. Jen pro zajímavost, každoročně je Ministerstvem zdravotnictví ČR schválena vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění (pro rok 2010 platí Vyhláška č. 471/2009). Lékař také musí znát aktualizované verze Pravidel pro vyhodnocování dokladů pro zdravotní pojišťovny. Každý lékař má stanovenou odbornost (např. praktický lékař pro dospělé 001, praktický lékař pro děti a dorost 002). Pro představu uvádím základní pojmy zdravotních pojišťoven: Kapitační centrum - zpracovává doklady všech SZZ (smluvní zdravotnické zařízení) a od všech pojišťoven. Kapitace je poskytování pevné částky na jednoho registrovaného pacienta s přihlédnutím k věku a demografickým či jiným charakteristikám pojištěnce. Registrační list - podle věku, určeného z rodného čísla pojištěnce se pojištěnec přepočte na počet jednicových pojištěnců (výpočet podle tabulky věkových indexů pro věkové skupiny). Pro přiřazení je rozhodující měsíc, ve kterém pojištěnec dosáhl věku pro zařazení do věkové skupiny. Součet jednicových pojištěnců v dané odbornosti může být podkladem pro výpočet degresivního koeficientu. Vypočtený degresivní koeficient bývá pak podkladem pro výpočet kapitační platby jednotlivých pojišťoven. Degresivním koeficient - koeficient, který vypočte Kapitační centrum dle počtu jednicových pojištěnců všech pojišťoven u jednoho lékaře nebo u jednoho smluvního zdravotnického zařízení a jedné odbornosti v závislosti na stanoveném, normovanému počtu jednicových pojištěnců. Hodnota tohoto koeficientu se snižuje se zvyšujícím se počtem pojištěnců, a to po překročení stanovené procentní meze počtu přepočtených registrovaných pojištěnců u jednoho lékaře nebo u jednoho smluvního zdravotnického zařízení a jedné odbornosti (používá se pro odbornost praktického lékaře pro děti, dorost a dospělé). V současné době není uplatňován. Lékař má volnost v počtu registrovaných pacientů dle svého uvážení, protože je svobodná volba lékaře. Jednicový pojištěnec - pojištěnec věkové skupiny od 0 do 85 let a více, která je považována za jednotku z hlediska spotřeby zdravotní péče. Chceme-li přepočítat pojištěnce na jednicového, musíme jej vynásobit věkovým indexem dané věkové skupiny. Věkový index vyjadřuje poměr nákladů na pojištěnce v dané věkové skupině vůči nákladům na pojištěnce ve skupině 0 do 85 let a více. Dle aktuálního stavu Kapitačního registru přepočítává každý měsíc počty oprávněně registrovaných pojištěnců všech pojišťoven u jednotlivých lékařů na