Zdravý životní styl předškolních dětí

Transkript

1 Zdravý životní styl předškolních dětí

2 Charakteristika předškolního věku dynamika vývoje a rozvoj dovedností ve všech oblastech, zejména v oblasti motorické, kognitivní, řečové a sociální rychlost růstu dítěte pokračuje pomalejším tempem než v batolecím období. přírůstek dítěte v předškolním věku je přibližně 6 cm a 2,5 kg za rok na začátku předškolního období jsou ve stavbě těla ještě značné disproporce, postupně se postava zeštíhluje a ustupuje baculatost, která se objevuje u batolat zpomalení růstu dítěte se projeví i na jeho chuti k jídlu chuťové preference jsou nestálé a rozmanité

3 Výživové chování prosazování vlastní osobnosti vůči rodičům odmítání některých druhů jídel může mít i emocionální, někdy i účelový podtext období rozhodující pro naučení se a přijetí celoživotních zásad zdravé výživy mezi rokem se upevňuje škála preferencí, ale i averzí vůči některým potravinám (neofobie, negativní zážitek, emoce..) na formování preferencí má zásadní vliv životní styl rodiny, prostředí školky, vliv sdělovacích prostředků (klamavá reklama)

4 Doporučení dítě si nejsnáze oblíbí ty potraviny, které si spojuje s příjemnými pocity, s pocitem příjemných či milých situací opakovaný nenucený kontakt s potravinou v příjemném prostředí a pohodě efekt sociální nápodoby (děti přebírají preference svých rodičů i pedagogů) zdůrazňovat příznivý zdravotní účinek u potravin, jejichž konzumaci se dítě předem nebrání (jahody, banány apod.) stejně tak, jako ji zdůrazňujeme u "pochoutek" typu rybího tuku Děti by neměly být nikdy odměňovány za to, že opravdu zkonzumovaly to, co jim bylo předloženo

5 Když dítě nechce jíst Společné jídlo ve školce by nemělo být ani příčinou úzkosti, ani zdrojem napětí. Když jíme jen tehdy, když máme hlad, nezasluhuje si to žádnou zvláštní pochvalu. Když naopak nejíme, pokud hlad nemáme, nezasluhuje si to zase žádnou výčitku. Pokud má dítě malou chuť k jídlu, je potřeba předkládat mu velmi malé porce. Navrhněte mu, že mu později přidáte, ať pouze ochutná Nezabývejte se tím, co dítěti zůstalo na talíři. Seberte mu talíř ve stejnou chvíli jako ostatním a přineste další chod bez jakýchkoli poznámek. Nikdy dítě do jídla nenuťte, ani rádoby zábavným způsobem, například tak, že budete dělat šašky, abyste odvrátili jeho pozornost, nebo vyprávěním pohádek o autíčkách, která jedou zaparkovat do garáže. Pokud to je potřeba, dejte dítěti jídlo a nevšímejte si ho. Chovejte se, jako kdyby vás otázka jeho stravování už nezajímala.

6 Výživa v předškolním věku Tuky 30 % celkové přijaté energie (stejně jako v pozdějším věku až do dospělosti, méně než v batolecím věku) omezovat živočišné tuky (zjevné i skryté - uzeniny, tučná masa, smetanové výrobky) a některé ztužené rostlinné (hlavně levné trvanlivé cukrovinky) Sacharidy energetický základ stravy 55 58% celkové přijaté energie (převaha polysacharidů a oligosacharidů ve formě obilovin, zeleniny a brambor) Bílkoviny diskuse o velkosti denní dávky 1-1,5 g/kg 12 15% celkové přijaté energie (nižší příjem snížení mentálních funkcí, celkové psychomotorické zaostávání, vyšší příjem riziko KVO, DM, nádorová onem.)

7 0 2 porce 2 3 porce 1 2 porce 3 5 porcí 2 4 porce 3 6 porcí

8 pečivo, těstoviny, obiloviny, rýže - společně se zeleninou by měli tvořit základ talíře. Tato skupina potravin dodává tělu energii, jsou zdrojem sacharidů a škrobů. Doporučený počet porcí pro děti mezi 2. a 3. rokem jsou 2-3 porce denně, pro děti čtyřleté a starší 3-4 porce denně, převaha pečiva bílého, občas zařazujeme celozrnné zelenina - je zdrojem vody, vlákniny a vitamínů, minerálních látkek. Nejlépe je podávat zeleninu syrovou, vařenou pro lepší stravitelnost i vařenou. Doporučený počet porcí pro děti mezi 2. a 3. rokem je 1-2 porce denně, pro děti čtyřleté a starší 3-4 porce denně. ovoce - obsahuje cukry, vlákninu. Doporučený počet porcí pro děti dvouleté a starší jsou 2 porce denně.

9 mléko, mléčné výrobky - z potravin v této skupině získává tělo dvě třetiny celkové potřeby vápníku a jsou zdrojem proteinů živočišného původu. Mléčný tuk je nositelem vitamínů rozpustných v tucích. Pro děti je vhodné mléko polotučné. Doporučený počet porcí pro děti mezi 1. a 3. rokem je 1-2 porce denně, pro děti čtyřleté a starší 1-3 porce denně. maso, vejce, luštěniny - maso je nejlepším dodavatelem železa a vitamínů skupiny B a proteinů. Přednost bychom měli dát masu čerstvému a méně tučnému. Nejvhodnější úprava masa pro děti je vaření a/nebo dušení. Doporučený počet porcí pro děti mezi 1. a 3. rokem je ½-1 porce denně, pro děti čtyřleté a starší 1-1,5 porce denně. živočišné tuky, volný cukr, sůl - doporučuje se tyto potraviny konzumovat střídmě a spíše se jim vyhýbat. omezit příjem soli (dosolování, glutamát apod., instantní pokrmy, chipsy apod., uzeniny a slané sýry, středně a silně mineralizované vody) (doporučení max. 5g soli denně, průměrná spotřeba v ČR až 16g denně, nadbytek soli už u batolat)

10 Rámcový jídelníček Snídaně: pečivo nebo cereálie + potravina z bílkovinného patra (přednostně mléko či mléčný výrobek) + příp. ovoce nebo zelenina. Přesnídávka: pečivo + potravina z bílkovinného patra (např. jogurt, tvarohová pomazánka, šunka) + ovoce nebo zelenina. Oběd: polévka, maso (nebo ryba či luštěniny) + příloha + zeleninová obloha nebo salát. Svačina: obdobně jako přesnídávka. Večeře: potravina z bílkovinného patra + pečivo nebo příloha + zelenina (ovoce)

11 Pitný režim Vhodné nápoje Čistá voda - pitná z kohoutku, z vlastní kontrolované studny, Ovocný a slabý bylinný čaj - pokud možno neslazený. Ovocné a zeleninové šťávy - je vhodné je ředit vodou v poměru minimálně 1:2 (ideálně 1:3 a více). Nápoje s omezenou konzumací Minerální vody slabě mineralizované, neperlivé Ovocné sirupy pouze přírodní (sledovat složení) Nevhodné nápoje Ochucené minerální vody, nektary a sladké limonády - způsobují vznik zubního kazu a nadváhy. Neředěné ovocné džusy - mohou způsobovat malnutrice (energeticky hodnotné), průjmy, obezitu Nápoje sycené oxidem uhličitým - mohou způsobit žaludeční obtíže a mají diuretické vlastnosti. Kofeinové nápoje typu cola kys. fosforečná, kofein, cukr Silný černý čaj, ledový čaj, káva - mají diuretický účinek a kofein může nepříznivě ovlivnit dětský nervový systém. Alkoholické nápoje.

12 Určování potřeby tekutin přepočtem na kg tělesné hmotnosti: Hmotnost dítěte Příjem tekutin do 10 kg 100 ml na 1 kg hmotnosti kg 1000 ml + 50 ml na každý 1 kg nad 10 kg kg 1500 ml + 20 ml na každý 1 kg nad 20 kg

13 Mýty o výživě dětí Mýtus: Děti musejí jíst odmalička nízkotučné potraviny jako prevenci nadváhy. Pravda: Z dětského jídelníčku nelze zcela vyloučit tuky. Pro děti volíme polotučné výrobky, upřednostňujeme kvalitní rostlinné oleje a tuky. Rostlinné oleje obsahují nenasycené mastné kyseliny, ty jsou důležité pro správný vývoj i růst dětí. Mýtus: Sladkosti děti nesmí. Pravda: Do zdravého jídelníčku dětí sladkosti patří, nikoli však denně. Volíme spíše sušené ovoce, cereální tyčinky bez polevy, čokolády s vysokým obsahem kakaa. Mýtus: Mléko zahleňuje. Pravda: Mléko a mléčné výrobky jsou nejdůležitějším zdrojem vápníku a obsahují kvalitní bílkoviny. Mýtus: Pokud dítě trpí nadváhou, bude dodržovat redukční dietu. Pravda: Redukční dietou dítěti neprospějeme. Bude mít nedostatek energie, potřebných živin a bude strádat i psychicky. Spíše bychom měli zvýšit fyzickou aktivitu a řídit se doporučeným množstvím jednotlivých živin Mýtus: Vlákniny není nikdy dost. Pravda: Vysoký příjem vlákniny může způsobit nedostatečné využití živin ze střeva. Celkový příjem vlákniny se u dětí se řídí vzorcem věk v letech plus pět (tzn., že doporučené množství vlákniny pro tříleté dítě je 8g/den, pro pětileté dítě 10g/den).

14 Pohybová aktivita u dětí Pohyb je přirozenou potřebou člověka. Omezení a potlačení pohybu vede u dětí ke zvýšení celkové stresové zátěže, i když to děti tak nemusí vnímat ( zvyknou si ) Pohyb pro zdraví = pohyb s radostí. Nucený pohyb (když nás to nebaví) zvyšuje stres. Pohybový deficit současných dětí a mládeže je velkou zdravotní hrozbou pro jejich budoucnost.

15 Doporučená dávka pohybu pro děti spontánní volná hra venku v předškolním a mladším školním věku optimálně 4-5 hodin denně (tolik, kolik stráví ve škole), omezení jednostranného tréninku, nepřetěžovat dítě sportovní tréninky max. 2x, později 3x týdně odlišovat dítě pohybově nenadané a pohybově zaostalé pohyb musí děti bavit střídání aktivit

16 Nemoci způsobené nesprávnou výživou a pohybovou inaktivitou v dětství Obezita ( v ČR je 6-7 % obézních dětí,až 4x více než před 15 lety, cca 15% dětí má nadváhu nebo obezitu, ze 70% obézních dětí budou obézní dospělí Zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak (už i v dětství), urychlená ateroskleróza (cévní komplikace v mladé dospělosti) Nesprávný vývoj pohybové soustavy (svalové dysbalance - bolesti zad aj. již od dětství, zhoršený vývoj struktury kostí dřívější osteoporóza) Vyšší výskyt DM (cukrovky) typu II (už i v dětství a mladém věku) Vyšší výskyt astmatu Pohlavní zralost dívky dříve, chlapci později Psychické obtíže, sociální stres V dospělosti zvýšené riziko některých nádorů Obézní se v průměru dožívají nižšího věku

17 Hlavní zdroje a doporučené odkazy Z.Marinov, U.Barčáková,M.Nesrstová, D.Pastucha: S dětmi proti obezitě J.Nevoral: Výživa v dětském věku

18 Děkuji za pozornost. Mgr. Anna Milerová