FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU"

Miluše Lišková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

2 ADEKVÁTNÍ VÝŽIVA ZDRAVÉHO DÍTĚTE MUSÍ ZAJIŠŤOVAT Optimální tělesný růst Optimální vývoj psychických funkcí Optimální vývoj imunologických reakcí Optimální průběh metabolických procesů od časného věku až do dospělosti Zdravotní stav je člověka je asi z 60% určován životními podmínkami, jejichž podstatnou složku (40%) tvoří výživa Výživa je nejvýznamnějším faktorem zevního prostředí, jež až ze 40-60% ovlivňuje zdraví a délku života

3 VLIV VÝŽIVY NA TĚLESNÝ RŮST, ZMĚNY TĚLESNÉHO SLOŽENÍ,METABOLISMUS OBVOD PAŽE - CHLAPCI Zdravotní komplikace do dospělého věku OBEZITA Nepříznivý vliv na průběh organického onemocnění MALNUTRICE Vliv na průběh metabolických procesů NUTRIGENOMIKA

4 NÁROKY ORGANISMU NA PŘÍJEM ŽIVIN SE PRŮBĚŽNĚ MĚNÍ Referenční hodnoty pro příjem živin jsou stanovovány na základě vědeckých studií metabolických procesů lidského organismu. Vzhledem k nedostatečnému výzkum této problematiky v ČR, Společnost pro výživu publikovala v roce 2011 překlad doporučení, která jsou platná v zemích středoevropského regionu (Německo, Rakousko a Švýcarsko) a z tohoto pohledu je posuzován příjem energie a živin.

5 ENERGETICKÁ POTŘEBA DÍTĚTE Optimální energetická potřeba je definována přívodem energie k udržení zdraví, přiměřeného růstu a pohybové aktivity dítěte Věk - nedonošené dítě kcal/kg/den, kojenec 100kcal/kg/den, 10 leté dítě 80kcal/kg/den, 20letý člověk 45kcal/kg/den Růst novorozenec až 50% celkové potřeby, 5leté dítě 12% celkové potřeby

6 BÍLKOVINY Mají v organismu řadu funkcí: Stavební (kolagen,elastin,karatin), Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin), Zajišťující pohyb (aktin, myosin), Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony,receptory ), Ochranné, obranné (Imunoglobulin,fibrin, fibrinogen..) Nezbytnost příjmu: Tvorba nových tkání (růst a vývoj), obnova tkání stávajících Jsou tvořeny z aminokyselin: Esenciálních, semi-esenciálních, neesenciálních

7 METABOLISMUS BÍLKOVIN Dospělý člověk 70kg roteolýza 300g/den CELKOVÁ BÍLKOVINA 11kg Volné AMK Denní bilance bílkovin 4g/kg/den Proteosyntéza 300 g/den tzn. 70g Kojenec Denní bilance bílkovin 10-15g/kg/den

8 POTŘEBA ESENCIÁLNÍCH AMINOKYSLIN (EAMK) (mg/kg/den) V DĚTSTVÍ A DOSPĚLOSTI POTŘEBNÝ POMĚR EAMK : NAMK u kojenců 1:3 u dospělého člověka 1:10-15 KOJENEC BATOLE ŠKOLÁK DOSPĚLÝ Příklady 3 MĚS 2 ROKY 12 let 30 let LYSIN THREONIN CELKEM ESENCIÁLNÍ AMK

9 Maso mléko, ml.výr. vejce ESENCIÁLNÍ AMINOKYSELINY V POTRAVINÁCH Meth Isol Leucin Lysin Phen Threonin Tryp Valin Obiloviny Zelenina Luštěniny Ořechy, sója Sezam, slunečnice Obsah esenciálních aminokyselin: ++ velmi dobrý + dostatečný -- nedostatečný Poznámka: v mase je cca 16-20% bílkovin, v zelenině je obsah bílkovin zanedbatelný

10 POTŘEBA VÁPNÍKU VÁPNÍK - jeho ionty jsou nezbytné pro život buněk našeho organismuovlivňují funkci buněčných membrán, podílí se na přenosu akčního potenciálu v nervovém systému, zprostředkovávají elektromechanické spojení ve svalech k jejich kontrakci, podílí se na srážení krve, ovlivňují funkci různých enzymů, mají vliv na pohyblivost spermií, ovlivňují dělení buněk... UKLÁDÁ se do kostních krystalů, kde společně s fosfáty ve formě hydroxyapatitu vytváří anorganickou část kostní tkáně. Na povrchu těchto krystalů jsou ionty vápníku trvale směnovány za ionty sodíku nebo vodíku. Kostní a zubní tkáň je rezervoárem cca 99% všech zásob tělesného vápníku. DOSAŽENÍ maximální kostní hmoty v mládí a její minimální odbourávání ve stáří je důležitou složkou prevence osteoporózy. Dostatečné zásobení složkami, které se podílí na vytváření a udržování kostní tkáně, musí doplňovat přiměřená pohybová aktivita.

11 SOUBORY SLEDOVANÝCH DĚTÍ r leté děti No 1087 (ch %, d %) DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO věk 5,2 ± 1,01 roku 7-10leté děti No 1705 (ch %,d %) DĚTI MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO věk 8,8 ± 1,3 roku r leté děti No 813 (ch-407, d- 406) 11-15leté děti No 745 (ch- 351, d- 394) DĚTI STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Celkem sledováno 4350 dětí Metodika hodnocení - tří a pěti celodenní jídelníčky dětí z Prahy, Brna, Plzně - více než 30 živin podle Referenčních hodnot DACH - nutriční stav (BMI) podle českých referenčních údajů

12 DENNÍ ENERGETICKÝ PŘÍJEM PODLE DACH V PROCENTECH DOPORUČENÉHO PŘÍJMU r.2007, r.2011 průměr median 10.Percentil 90.percentil Děti 3-6 let 98,5% (6505 kj) Děti 7-10 let r.2007 Děti 7-10 let r ,4 % (7599 kj) 103,3% (8602 kj) Děti let 91,5% (8281kJ) 96,7% 71,5% 127,4% 93,7% 66,5% 131,4% 102,5% 77,8% 130,9% 88,3% 62,3% 119,1%

13 VÝSLEDKY ZE STUDIÍ V r SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍJEM VÁPNÍKU (mg/den) DOPORUČENÝ DENNÍ PŘÍJEM 4-6 let 750mg, 7-10 let mg let 1200mg PERCENTIL VĚK PRŮMĚR MEDIAN LET LET R LET R LET

14 KONZUMACE MLÉKA, MLÉČNÝCH VÝROBKŮ A PŘÍJEM VÁPNÍKU U DĚTÍ r.2007,r.2011 PŘÍJEM (MLÉKA) A Děti 3-6let MLÉČNÝCH VÝROBKŮ A) DENNĚ (44,6%) 66,3% Děti 7-10 let r.2011 Děti 10-15let B) NĚKOLIKRÁT TÝDNĚ A+B (41,6%) 29,7% C) OJEDINĚLE (9,8%) 4,0% (86,2%) 96% (78,5%) 94% (76,2%) 95 % D) ODMÍTÁ C+D PŘÍJEM VÁPNÍKU (%DDD) 10% dětí přijímá < %DDD (4%) 0% (13,8%) 4% (21,5%) 6% (23,8%) 5% (178%) 114,5% Vysvětlivka: %DDD - procento denní doporučené dávky (103,9%) 65,4% (81,7) 52,2%

15 % PŘÍJEM VITAMINŮ - r.2007 a r.2011 V PROCENTECH DOPORUČENÉ DÁVKY r.2007 r ) Příjem 3-6 vitamínů let v procentech 2) doporučené 7-10 let dávky MŠ ZŠ Děti 3-6 let Děti 7-10 let Děti 7-10let Děti let

16 ODMÍTANÉ POTRAVINY V PŘEHLEDU r.2011 (procento dětí odmítajících nebo ojediněle konzumujících potraviny) 7-10let 11-15let mléko maso zelenina luštěniny celozrnné pečivo mléčné výrobky ryby brambory ovoce pečivo

17 MOŽNÉ NUTRIČNÍ DEFICITY PŘI VEGETARIÁNSTVÍ Rostlinná strava je deficitní na vitamin D a vitamin B12, má méně, nebo ne vždy je zcela zastoupena dostatečným spektrem esenciálních aminokyselin. Z rostlinné stravy se špatně využívají některé minerální látky nebo stopové prvky - vápník, železo a zinek V období dětského věku je pro vegetariánství charakteristický nedostatek železa a dalších nutrientů v závislosti na charakteru výživy u veganství je často nevyvážený příjem energie, bílkovin, Ca, Zn, Se, vitamin B12, vitamin D, omega 3 MK,

18 OBECNÁ DOPORUČENÍ K VEGETARIÁNSKÉ VÝŽIVĚ ŠKOLNÍCH DĚTÍ Lakto-ovo-vegetariánská strava je možná Je nutné volit vhodné zdroje železa, vápníku a zinku U veganů je nutné doplňovat vitamin B12 a v zimním období vitamin D. Jinak jsou potřebné častější porce jídel s vyšším obsahem nenasycených tuků

19 ZÁVĚR Zodpovědná výživová a potravinová politika státu by měla nejen napomáhat k zajišťování dostatečného množství zdravotně nezávadných, zdraví prospěšných a ekonomicky dosažitelných potravin, ale měla by i usměrňovat náš společenský systém ke zdravému způsobu výživy Systém stravování dětí ve školních jídelnách je významnou součástí prevence rozvoje závažných onemocnění dětského a dospělého věku Systém výživy dětí by měl být ve školním prostředí vhodně upraven i odpovídající nabídkou potravin a nápojů mimo školní jídelnu Novelizace systému školního stravování musí vycházet z odborných poznatků k výživě dětí a možnostem jejich plošného prosazování

Podobné dokumenty

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin