DNES ZAČÍNÁ JARO V Žichlínku už děti vynesly Moranu, a tak jaro může přijít. Čtěte na straně 9.

Transkript

1 LL 6 / 2008 STRANA 1 6 LISTY LANŠKROUNSKA ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU Ročník VIII. 21. března 2008 Cena 12 Kč DNES ZAČÍNÁ JARO V Žichlínku už děti vynesly Moranu, a tak jaro může přijít. Čtěte na straně 9. Rozhovor s Františkem Trkalem str. 14 a 15 Mezinárodní konference v Lanškrouně str. 7 Historie Hospodářského družstva str. 13 Zveme vás na dvě výstavy Str. 21 Aktuality z Lanškrounska: lanskroun.cz/ Archiv starších výtisků LL: lanskroun.cz/ a

2 STRANA 2 RADNICE SDĚLUJE LL 6 / 2008 Rada města jednala dne Finanční záležitosti: RM doporučuje ZM schválit roz počtové opatření č. 21 výdaje na o pravy budov v majetku města La po škozené vichřicí EMMA a rozpoč tová opatření v položkách 22 až 34 dle přílohy. T: ; Z: Ing. Renáta Krčová, vedoucí FO Veřejné zakázky: RM souhlasí s písemnou výzvou k po dání nabídky a návrhem pro výběr u chazečů u veřejné zakázky na stavební práce malého rozsahu Stavební ú pravy, přístavba MŠ Na Výsluní La. RM pověřuje starostu města jmenováním hodnotící komise. T: ; Z: Jiří Zatloukal, ref. IO RM rozhodla přidělit veřejnou za kázku na stavební práce Stavební úpravy ulice Kozinova a K. Světlé La firmě SAPA LPJ, spol. s r.o., Vysoké Mýto za podmínek uvede ných v nabídce ve výběrovém řízení. T: , Z: Jiří Zatloukal, ref. IO RM schvaluje zadání Poptávky k předložení nabídky na veřejnou za kázku Pasport zeleně dřeviny dle přílohy. Tato zakázka je zakázkou ma lého rozsahu. RM pověřuje starostu jmenováním hodnotící komise. T: ; Z: Ing. Blanka Helbichová, referentka OŽP Věcná břemena: RM souhlasí se zřízením práva od povídajícího věcnému břemeni práva uložení podzemního vedení veřejného osvětlení přes poz. ppč. 972/56, práva vstupu vlastníkem pověřených osob na předmětný poz. za účelem opravy a údržby veřejného osvětlení a práva přejezdu motorových a mechani začních prostředků přes tento poz. za účelem opravy a údržby veřejného osvětlení. RM souhlasí s podpisem Smlouvy o uzavření budoucí smlou vy o zřízení věcného břemene mezi vlastníkem předmětného poz. jako po vinným z věcného břemene a městem La jako vlastníkem podzemního ve dení a oprávněným z věcného břeme ne (cesta od Kypuše k Rybniční). T: ; Z: Jiří Zatloukal, ref. IO RM projednala žádost projektanta Ing. Ladislava Pražana, Moravská Chrastová o souhlas s přeložením vrchního vedení kabelů VN 22 kv a zřízení práva odpovídajícímu věcné mu břemeni (přístupu k opravám vrchního vedení) v k.ú. Dolní Třeš ňovec ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce, a. s., Děčín na pozemcích ve vlastnictví města: ppč (ZE) a ppč. 1370/3, vše v k.ú. Dolní Třeš ňovec, souhlasí s umístěním vrchní ho vedení kabelů VN 22 kv na výše uvedených pozemcích a rozhodla o zřízení věcného práva s obsahem dle návrhu smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene dle pří lohy. T: ; Z: Bc. Kateřina Gregorová, referentka OPPSMM Byty: RM projednala žádost o výměnu kuchyňské linky v bytě žadatelky, konstatuje, že není kompetentní v té to věci rozhodovat, a postupuje tuto žádost společnosti Městský bytový podnik La, s.r.o. T: ; Z: Ing. Petra Brejšová, vedoucí KSaT RM se seznámila s informací spo lečnosti Městský bytový podnik La, s.r.o., o volném bytu č. 1 v domě čp. 225, VM, Hradební ulice a ukládá OP PSMM zveřejnit úmysl města před mětnou bytovou jednotku prodat. T: ; Z: Bc. Kateřina Grego rová, referentka OPPSMM RM projednala žádost o mimořádné přidělení bytu a rozhodla žádosti ne vyhovět a byt žadatelce nepřidělovat, neboť neshledala důvod hodný zře tele. RM odkazuje žadatelku na účast v dražbě, případně losování práva uzavřít smlouvu o nájmu bytu. T: ; Z: Bc. Kateřina Gregorová, referentka OPPSMM RM se seznámila s obsahem proto kolu o průběhu losování o uzavření práva uzavřít smlouvu o nájmu bytu ze dne dle Pravidel. RM roz hodla pronajmout byt č. A 16 v domě čp. 552, OP, Sokolská ulice, La na dobu určitou 2 roky. T: ; Z: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM Prodeje nemovitostí: RM projednala žádost MUDr. Hany Valentové, Sázava o zřízení zástavní ho práva ve prospěch České spořitel ny, a.s., k domu čp. 226 na části poz. stpč. 738 a k části poz. ppč. 738 (část zastavěná domem), ŽP a doporučuje ZM žádosti vyhovět a zřízení zástav ního práva k uvedeným nemovitostem povolit (ulice Úzká). T: ; Z: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM RM stanovuje vyvolávací cenu: do mu čp. 37 v ulici S. Čecha, VM, La na části poz. stpč. 29; domem zastavěné části poz. stpč. 29 ve výši Kč; minimální výše příhozu Kč , a termín dražby práva uzavřít kupní smlouvu na uvedené nemovitosti na den s tím, že prezenční listina účastníků dražby bude uzavřena dne RM ukládá bytové komisi a OPP SMM zajistit provedení dražby. T: ; Z: Radovana Minářová, referentka OPPSMM RM se seznámila s odstoupením zájemkyně od koupě bytové jednotky č. 153/6 v domě čp. 153, ŽP, Ná dražní ulice a se žádostí o navrácení zálohy Kč a rozhodla vrátit ža datelce zálohu s tím, že OPPSMM sepíše se stávající nájemkyní dohodu o ukončení nájmu předmětného bytu v návaznosti na budoucí přidělení náhradního bytu. T: ; Z: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM RM projednala informaci o jednání o přeložce silnice II/311 mezi Pardu bickým krajem, městem La a zástupci fy ZAKOV STEEL, a.s., Štítina a do poručuje ZM prodat část ppč. 3173/ 15, která zbude po realizaci přeložky II/311 firmě ZAKOV STEEL, a.s., Štítina za cenu Kč 100, /m 2. T: do 3 měsíců po uvedení přeložky do pro vozu; Z: Ing. Jan Šebrle, místostarosta Pronájmy nemovitostí: RM projednala žádost společnosti Realitní a dražební kancelář Mozaika, s.r.o., La o pronájem poz. ppč. 3984/ 2 a části poz. ppč. 3984/1 (parkoviště pod hotelem Slávie) a rozhodla žádosti nevyhovět a poz. o celkové vý měře cca 157 m 2 uvedené společnosti nepronajmout. RM ukládá ODSH zajistit realizaci veřejného parkoviště s tím, že bude zachováno právo věc ného břemene ve prospěch vlastníků domu čp. 93 na stpč. 112/1 spočíva jící v právu oprávněných z věcného břemene přístupu a příjezdu přes ppč. 3984/2 ke stpč.112/2 a ke garáži u do mu čp. 93/I v šíři 3 m. T: ; Z: Bc. K. Gregorová, ref. OPPSMM Změny smluv: RM projednala žádost o změnu Smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne na straně budoucího kupujícího na poz. ppč. 3073/95 v v lokalitě Pod Pen zionem II a doporučuje ZM žádosti nevyhovět. T: ; Z: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM RM projednala žádost manželů Ilony a Ing. Karla Novákových, La o rozšíření osoby kupujícího v kupní smlouvě na prodej poz. ppč. 89/8, 89/ 3 a 89/10, který byl schválen zastupi telstvem města La č. 19/08 dne , a doporučuje ZM žádosti vyho vět s tím, že na straně kupujícího bu de rovněž uvedena Ilona Nováková. T: ; Z: Bc. Kateřina Gregorová, referentka OPPSMM Různé: RM projednala žádost společnosti ISCAREX, s.r.o., Česká Třebová o vy dání souhlasu s užitím znaku města na propagačních materiálech a sou hlasí s umístěním znaku města na propagačních materiálech Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu; 9. ročníku Ceny firmy ISCAREX Dolní Morava Králický Sněžník. T: ; Z: Ing. Petra Brejšová, KSaT RM schvaluje dodatek č. 4 k Orga nizačnímu řádu, kterým se stanovuje od počet zaměstnanců města zařazených do MěÚ v úřední profesi na 71. T: ; Z: Ing. Petr Ko těra, tajemník MěÚ RM souhlasí s dočasným umístěním kontejnerů na separovaný sběr dru hotných surovin na ppč. 195/1. T: ; Z: Ing. Josef Mareš, ředitel TS Použité zkratky: MěÚ městský úřad, TS společnost Technické služby Lanškroun, s.r.o., OPPSMM odbor právní, přestupků a správy majetku města, FO finanční odbor, IO investiční odbor, KSaT kancelář starosty a tajemníka, ODSH odbor dopravy a silničního hospodářství, La Lanškroun, RM Rada města, ZM Zastupitelstvo města, OP Ostrovské Předměstí, ŽP Žichlínské Předměstí, VM Vnitřní Město, poz. pozemek, ved. vedoucí, ref. referent, Z zodpovídá, T termín realizace usnesení. Všechny uvedené pozemky se, pokud není uvedeno jinak, nacházejí v kata strálním území Lanškroun. Výtah z usnesení zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Vlajku pro Tibet vyvěšovala rada města Letos se v Lanškrouně vedle starosty města Ing. Martina Košťála, místo starosty Ing. Jana Šebrleho a tajemníka městského úřadu Ing. Petra Kotěry vyvěšování tibetské vlajky zúčastnili i členové rady města Mgr. Zdeněk Baborák a pan Ladislav Sychra. Město si tak spolu s lidmi na celém světě připomíná 49. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci ve Lhase, při kterém zemřelo Tibeťanů. Lanškroun tímto způsobem vyjadřuje podporu nenásilnému boji tibetského lidu za svá základní práva a nezávislost. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Město Lanškroun hodlá prodat VOLNOU BYTOVOU JEDNOTKU č. 1, v domě čp. 225, Vnitřní Město, Hradební ulice, Lanškroun o celkové výměře 62 m 2, II. kategorie, 2+1 v 1. nadzemním podlaží. Prohlídku bytu zajistí MBP Lanškroun s.r.o. ve čtvrtek Bližší informace na odboru právním, přestupků a správy majetku města (tel , ).

3 LL 6 / 2008 STRANA 3 NEJEN Z RADNICE Z kalendáře starosty 18. února Zahájení přezkumu hospodaření města za rok 2007 ze strany KrÚ Pardubického kraje; pracovní schůzka s p. Bořivojem Bartoníčkem, členem OV Českého svazu bojovníků za svobodu 19. února Jednání s p. Františkem Jiráskem, předsedou společenství vlastní ků bytových jednotek ul. Krátká; pracovní schůzka se zástupci společnosti DEA s.r.o. Brno o nových energetických auditech a možnostech zateplení budov 20. února Jednání zastupitelstva města 21. února Jednání se zástupci pojišťovny Generali, a.s., o možnostech spo lupráce s městem Lanškroun; pracovní schůzka týkající se situace na MěBP Lanškroun, s.r.o.; návštěva u p. Richarda Peška, starosty města Ústí n/o; jednání s Jolanou Kouteckou, vedoucí oddělení zdravotní péče VZP 22. února Pracovní schůzka o možnostech výstavby nových skautských kluboven; vyhodnocení nejlepších reprezentantů města z řad mládeže na ZŠ Dobrovského 25. února Jednání rady města 27. února Pracovní schůzka s p. Jaroslavem Urbanem, zaměstnancem MěBP; jednání majetkové komise rady města 28. února Jednání představenstva spol. Vodovody a kanalizace Jablonné n/o, a.s.; finálový zápas krajského přeboru v ledním hokeji 29. února Pracovní schůzka s p. Jiřím Pomikálkem, asistentem senátorky Ludmily Müllerové ohledně podpory Čermenských slavností 10. března Akce Vlajka pro Tibet ; jednání rady města 11. března Shromáždění starostů Dobrovolného svazku obcí Lanškrounsko v Dolní Čermné Mezinárodní konference IDEA v Lanškrouně 13. března Celostátní konference Národního sdružení místních akčních skupin v Humpolci 15. března Memoriál Jaroslava Jandíka turnaj přípravek v minihokeji v Lanškrouně Beseda o připravovaných projektech V pondělí 17. března se uskutečnila ve velké zasedací místnosti městského úřadu beseda městského architekta s občany o připravovaných investičních akcích města. Přítomná veřejnost a několik zastupitelů města se seznámilo s připravovanými rozpracovanými projekty, s kterými se město Lanškroun uchází o spolufinancování z dotací Evropské unie. Jako první představil MgA. Přemysl Kokeš projekt Spolkového domu, následovalo Rekreační využití Lanškrounských rybníků, Sportovní areál Za Střelnicí, Odkanalizování a zásobování pitnou vodou Kypuše, Rozšíření kanalizace Dolní Třešňovec a projekt Cesta pod korunami stromů (revitalizace zámeckého parku, nový park na pivovarské louce a stezka pod korunami stromů k Lanškrounským rybníkům). Pořadatele besedy potěšil zájem o projekty z řad zastupitelů a doufají, že příští besedy se setkají i s větším zájmem veřejnosti. Petra Brejšová Ve finále krajského kola jsou Lanškroun a Výprachtice Sdružení Zlatý erb pořádá v roce 2008 jubilejní desátý ročník soutěže o nej lepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí České republiky. V Par dubickém krají se mezi finalisty dostaly následující města a obce: Jaroměřice, Lanškroun, Lukavice, Opatovice nad Labem, Přelouč, Staré Hradiště, Vysoké Mýto, Výprachtice. Slavnostní ceremoniál, na kterém budou předány ceny vítězům krajského kola, proběhne za účasti hejtmana kraje pana Ing. Ivo To mana dne Petra Brejšová Uzavření Obecního živnostenského úřadu 27. a Ve dnech (čtvrtek) a (pátek) bude Obecní živnostenský úřad z technických důvodů uzavřený. Vyplněné ohlášení či ohlášení změn lze předat na podatelně v budově radnice. Výstupy z Czechpointu lze získat v přízemí radnice v kanceláři informací. Josef Havliš Czech POINT v Lanškrouně Další měsíc fungování Czech POINTu na Městském úřadě v Lanškrouně přinesl podobná čísla jako ten první. V měsíci únoru bylo vydáno celkem 139 ověřených výpisů, z toho 83 z rejstříku trestů, 39 z katastru nemovitostí a 17 z obchodního rejstříku. Czech POINT funguje na Městském úřadě Lanškroun od jako asistované místo výkonu veřejné správy. Každý člověk může získat všechny informace o údajích, které o něm vede stát v centrálních registrech, a bude moci také učinit jakékoliv podání ke státu. Tato služba nabízí ověřené výpisy z registrů veřejné zprávy. V současnosti lze získat výpisy z rejstříku trestů, živnostenského rejstříku, obchodního rej stříku a z katastru nemovitostí. Lenka Mačátová, kanc. starosty a tajemníka Cesta vlakem na invalidním vozíku? Mimořádný zážitek! V pátek 7. března se uskutečnil výlet žáků lanškrounské ZŠ speciální do pardubického Ekocentra Paleta, kde si žáci měli možnost vyzkoušet přípravu těsta a pečení chleba ve venkovní peci. Výletu se mohli zúčastnit i žáci s tělesným postižením díky nasazení, pomoci a ochotě zaměstnanců ČD. Se zařizováním cesty a vyzkoušením si nové služ by nám velmi pomohla paní Eva Černohousová, pracovnice železniční stanice Lanškroun. Profesionálně zajistila předání informací o cestě vozíčkářů 6 dní před zamýšlenou cestou, informovala personál železničních stanic Česká Třebová a Pardubice o konkrétním spoji, ke kterému bude třeba připravit plošinu a použít výtah. Díky tomuto úsilí jsme z Lanškrouna vyjížděli bezbariérovými vagóny Regionova, které umožnily hladké najetí vozíčku i s vozíčkářem (cca 120 kg). Na nádražích v Lanškrouně, České Třebové i Pardubicích se nám osobně věnoval připravený člen personálu ČD. Tuto službu na požádání poskytnou ČD všem imobilním občanům. Doufáme, že se zkvalitňujícím se vybavením vlakových souprav a jed notlivých stanic bude cestování našich spoluobčanů s handicapem pro ČD samozřejmostí. Děkujeme za nevšední zážitek! Děti a učitelé ZŠ speciální Lanškroun Bude nutné navrhnout k R35 zákon? Vicehejtman Roman Línek velmi přivítal odpověď ministra dopravy Řebíčka na společný dopis představitelů krajů a primátorů, dotčených výstavbou ko munikace R35. Ministr v ní uvádí, že výstavba páteřní komunikace R35 patří mezi vládní priority a již v letošním roce bude na její přípravu uvolněna částka 50 až 100 milionů korun. Vicehejtman Línek k aktuální situaci ohledně R35 uvádí: Náš kraj v únoru definitivně potvrdil Velký územní plán schválený v prosinci 2006, který je platný a závazný pro celé území Pardubického kraje. Jsme tak, mimochodem, jediným krajem v České republice, který má tento dokument schválený. Tím dal kraj jasně zelenou pro vedení nové dálnice z Čech na Moravu R35. Pro náš kraj je výstavba R35 a její uvedení do provozu naprostou prioritou. Tato komunikace přinese nejen odklon dopravy z center města obcí Pardu bického kraje, ale i výrazný ekonomický rozvoj a příliv peněz do našeho kra je, zdůraznil vicehejtman Línek, který v minulých týdnech jednal s několika významnými investory. Vicehejtman Línek dokonce uvažuje, že v případě komplikací s přípravou výstavby, by Pardubický kraj mohl navrhnout speciální zákon, který by tyto přípravy urychlil a výstavbu definitivně zajistil. Krajská zastupitelstva totiž mohou samy navrhovat zákony, které pak posoudí Parlament. Již jsem hovořil s některými členy Poslanecké sněmovny i Senátu Parla mentu o možnosti, že by náš kraj v případě komplikací sám navrhl specielní zákon k R35, který by razantně řešil problémy s přípravou výstavby. Pokud by se příprava této nové dálnice z Čech na Moravu dostala z nějakých důvodů do patu, odhaduji, že nejdéle v roce 2010 bude tato zákonodárná iniciativa k R35 aktuální. Určitě bychom oslovili i sousední kraje, aby se k našemu pří padnému návrhu připojily, uvedl k návrhu Roman Línek. Návrhy zákonů od krajů jsou v naší zemi zatím ojedinělé, avšak ve výji mečných případech může kraj návrh zákona podat do Poslanecké sněmovny, která ho musí následně projednat. KÚ Pk

4 STRANA 4 NEJEN Z MĚSTA LL 6 / 2008 ALKOHOL stále častější příčina dopravních nehod Obecně dochází k dopravním ne hodám pod vlivem alkoholu nej častěji ve dnech volna a v nočních a v časných ranních hodinách. Nejohroženější skupinou jsou mladí lidé ve věku do 25 let a řidiči s krátkou dobou praxe. Noční a ran ní návraty ze zábavy často končí váž nými dopravními nehodami. Při tragických dopravních neho dách hraje velkou roli alkohol, ne přiměřená rychlost a nezkušenost. Příkladem mohou být i tragické do pravní nehody ze Štědrého dne minu lého roku Loňský Štědrý den se tak stal nejtragičtějším za posled ních 8 let. Zahynulo celkem pět lidí. Za celé vánoční svátky přišlo o život osm lidí. Statistiky za rok 2007 navíc uvádějí nárůst počtu mrtvých na na šich silnicích o 155 osob. Statistiky Policie ČR jednoznač ně prokazují, že: Řidiči s praxí do 2 let včetně zaviní pod vlivem alkoholu cca 30 % z cel kového počtu dopravních nehod za viněných řidiči pod vlivem alkoholu (v roce %), přičemž řidiči s praxí do 1 roku zaviní z tohoto počtu více jak polovinu (v roce %). Mladí lidé ve věku do 25 let zaviní v průměru kolem 30 % všech doprav ních nehod pod vlivem alkoholu; k nejvíce dopravním nehodám mla dých řidičů pod vlivem alkoholu do chází mimo obec při nepřiměřené rychlosti jízdy. Dopravní nehody mladých řidičů, u kterých byl prokázán alkohol, jsou spojeny s dalším negativním chová ním například v roce 2006 byl al kohol spojen v 53 % s rychlostí jízdy, ve 41 % s nesprávným způsobem jíz dy a 6 % s ostatními způsoby nespráv ného chování. Zahraniční studie (například SWOV, Nizozemí, 2007) jednoznač ně prokazují zvyšující se riziko zavinit dopravní nehodu pod vlivem alkoho lu se zvyšujícím se podílem alkoholu v krvi řidiče. Světová zdravotnická organiza ce (WHO) uvádí, že: Mladí řidiči s 0,3 % alkoholu vezou cí 2 a více spolucestujících mají 34 x větší šanci zavinit dopravní nehodu než řidiči ve věku nad 30 let s nulo vou hladinou alkoholu v krvi a vezou cí pouze jednoho spolucestujícího. Riziko být účastníkem dopravní ne hody se zvyšuje s narůstajícím promile alkoholu v krvi řidiče; nárůst je patrný již u 0,3 promile, prudký nárůst je po tom od 0,6 promile a výše (The role of drinking driver in traffic accidents, Department of Police Administration, Indiana University). Řidiči motorových vozidel řídící s více jak 0,0 promile alkoholu v krvi mají vyšší pravděpodobnost být účast níkem dopravní nehody než ti, kteří žádný alkohol v krvi nemají. Od 1. ledna 2008 zůstávají v EU již pouze dva členské státy, které po volují řidičům motorových vozidel jízdu s 0,8 promile alkoholu v krvi. Jedná se o Velkou Británii a Irsko, přičemž zatím posledním ze států, který limit alkoholu snížil, bylo Lu cembursko, a to z 0,8 na 0,5 promile s tím, že pro nové řidiče a profesio nální řidiče platí od 1. října 2007 limit 0,2 promile. Současně v Evropské unii pokraču je trend ve zpřísňování sankcí za alko hol za volantem. Například v Itálii od srpna 2007 za alkohol v rozmezí 0,5 0,8 promile hrozí řidiči pokuta v roz pětí euro, za alkohol v roz pětí 0,8 1,5 promile pokuta ve výši euro a pro ty, u kterých po licie zjistí alkohol nad 1,5 promile, pokuta ve výši euro. To vše je doprovázeno jak odnětím řidič ského oprávnění až do dvou let, tak případně i vězením do tří měsíců. Tresty se zvyšují dvojnásobně, pokud řidič zaviní dopravní nehodu. Fakta jak z České republiky, tak i ze zahraničí jednoznačně prokazují nebezpečnost i malého množství al koholu za volantem jak pro řidiče, tak i ty, kteří se nechají odvážet řidičem, který alkoholický nápoj požil. Pokud jedete za zábavou automo bilem, zvolte si vždy předem někoho, kdo nebude pít alkohol a odveze vás bezpečně domů. Určitě se to vyplatí! Za využití informací Odboru pre vence kriminality: Npor. Bc. Stanislav Musil ( Úplná uzavírka silnice III/36819 V době od do bude úplná uzavírka silnice III/36819 ul. Husova v Lanškrouně z důvodu rekonstrukce kanalizace. Ulice bude uzavřena v úseku mezi č. p. 257 a křižovatkou s ul. B. Smetany. Objízdná trasa v délce cca 1200 m bude vedena přes silnici I/43 v ul. Lorencova alej a Nádražní a místní komunikaci ul. B. Smetany. Trasa objížďky je vedena obousměrně. Linkové autobusy společnosti ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., na lince a pojedou z Lanškrouna po stanovené objízdné trase. Helena Poláková Rozpis služeb stomatologie (SO, NE, svátek 8 11 hod.) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/o MUDr. Vacková Jana, Lanškroun, Hradební 227, MUDr. Valentová Hana,Lanškroun, Strážní 151, MUDr. Vebrová Zdeňka, Žamberk, Raisova 814, MUDr. Vítková Eva,Červená Voda 333 (MOVIOM), Ze zpravodajství Policie ČR V noci z pondělí 3. na úterý 4. března došlo k vloupání do cestovní kance láře na ul. Nádražní v Lanškrouně. Pachatel donesenou ocelovou trubkou vyrazil vstupní dveře a odnesl si dvě plazmové televize, notebook, mobilní telefon a deset tisíc korun. Krádeží vznikla majiteli škoda za více než 170 tisíc korun. Případ je šetřen jako trestný čin krádeže a trestní sazba pro pachatele je odnětí svobody až na tři léta. Litr vína a láhev vodky si odpoledne odnesl ze supermarketu v Lanš krouně 39letý muž z Vísky u Jevíčka. Nešel ale daleko. Hned před prodejnou láhve otevřel a obsah začal konzumovat.dopustil se přestupku proti majetku. Za jízdu bez řidičáku byl odpoledne ve zkráceném přípravném řízení obviněn 19letý mladík z Rudoltic. V Ústí nad Orlicí ho za volantem škodovky kontrolovali včera odpoledne policisté. V brzké době se tak ocitne před soudem. Dne v 16 hod. bylo oznámeno, že v obci Žichlínek došlo ke krádeži uschované finanční částky z rodinného domu. Pachatel si bez použití násilí z domu odnesl částku , Kč. Případ je šetřen jako trestný čin krádeže odpoledne využil v místním baru v Lanškrouně 20letý mladík chvíle, kdy šel jeden z hostů na toaletu, a ze zimní bundy mu sebral mobilní telefon za 3,5 tisíce korun. Policisté případ šetří jako přestupek proti majetku. Dne oznámila žena z Lanškrounska, že její malá dcera vyhodila do od padkového koše mobilní telefon zn. Sony Ericsson K 510i. Tohoto si však ne všimli a odpad byl následně vyvezen. Po několika dnech si poškozená chtěla u operátora objednat novou SIM kartu. Při tom zjistila, že z jejího telefonního čísla neznámý pachatel uskutečnil několik hovorů v hodnotě 7.000, Kč. Věc je šetřena jako krádež dle ust. 247 odst. 1 písm. a) tr. zákona. Dne bylo oznámeno vloupání do firmy, která sídlí v obci Dolní Třeš ňovec. Zde neznámý pachatel nezjištěným způsobem odstranil visací zámek u plechových vrat a vnikl do výrobní haly firmy. Tam odcizil 300 kg nerezového plechu v hodnotě , Kč. Dále bylo oznámeno vloupání do firmy Kovo obrábění se sídlem na ul. Dvořákova. Z dílny neznámý pachatel odcizil ne rezovou kulatinu v hodnotě , Kč, která zde byla připravena pro výrobu. V sobotu v osm hodin ráno usnul v Dolní Čermné za volantem ško dovky 34letý podnapilý řidič. V mírné pravotočivé zatáčce vyjel mimo vo zovku, prorazil plot a skončil na zahradě u rodinného domu. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Policisté řidiči na místě zadrželi řidičský průkaz. Navečer došlo v Lanškrouně k dopravní nehodě. Řidič babety (47 let) vyjížděl z ulice Jungmannova na ul. Dukelskou, nedal přednost v jízdě felicii jedoucí po této ulici směrem na obec Sázava a došlo ke střetu. Ke zranění osob nedošlo. Bylo zjištěno, že řidič motocyklu nevlastní řidičské oprávnění pro žádnou skupinu. Dále byla u řidičů provedena dechová zkouška, řidiči motocyklu bylo naměřeno 2,33 promile alkoholu v krvi. Věc je šetřena ve zkráceném přípravném řízení, o trestu rozhodne soud. Krátce před polednem nedal v Damníkově přednost fordu jedoucímu po hlavní silnici 20letý řidič osobního vozidla Alfa Romeo. Při dopravní ne hodě došlo k jednomu těžkému a třem lehkým zraněním osob a velké hmotné škodě na vozidlech. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že jeden z řidičů není držitelem řidičského oprávnění. Věc je šetřena jako podezření z trestného činu ublížení na zdraví a řízení vozidla bez řidičského oprávnění. Dne bylo v Žichlínku hlídkou OOP ČR Lanškroun zastaveno osobní vozidlo řízené řidičem, u kterého bylo následnou kontrolou zjištěno, že řídí vozidlo, přestože není držitelem příslušného řidičského oprávnění a navíc mu byl uložen soudní zákaz řízení motorových vozidel. Hrozí mu trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest. Dne oznámil majitel stavební firmy krádež aku šroubováku s kufříkem a náhradní baterií, který měl odcizit jeden z jeho zaměstnanců v době od do Poškozený odcizené věci nalezl v jedné ze zastaváren v Lanškrouně a poté věc ohlásil na policii. Vykutálenému zaměstnanci hrozí za trestný čin krádeže trest odnětí svobody až na dva roky. V sobotu brzy ráno odcizil neznámý pachatel na diskotéce v restauraci Koupaliště z odložené bundy mobilní telefon, doklady a finanční hotovost. Nenechavci hrozí za trestný čin krádeže trest odnětí svobody až na dva roky. Dne v dopoledních hodinách přijel na nám. J. M. Marků řidič s osob ním vozidlem a zastavil v řadě zaparkovaných vozidel. Při vystupování udeřil dveřmi do sousedního vozu, a když ho na toto slušně upozornila jeho řidička, začal ji slovně urážet. Poté, co jí přispěchal na pomoc její přítel, na něj vystřelil ze své plynové pistole a z místa ujel. Ke zranění osoby nedošlo. Útočník byl později zajištěn Policií ČR. Věc je šetřena jako podezření z trestného činu výtržnictví. V neděli v brzkých ranních hodinách došlo v Lanškrouně ke dvěma dopravním nehodám osobních vozidel. V prvním případě poškodil řidič se svým vozidlem lampu veřejného osvětlení na nám. J. M. Marků a ve druhém došlo u restaurace Koupaliště ke srážce dvou osobních vozidel. V obou pří padech byli řidiči podezřelí ze zavinění nehody pod vlivem alkoholu. Zvláštní případ řeší policisté v Trpíku. Neznámý pachatel tam v minulých dnech rozebral stavidlo, vypustil rybník a odvezl přibližně 500 kg ryb.

5 LL 6 / 2008 STRANA 5 NEJEN Z MĚSTA Služebna lanškrounských policistů v novém V pondělí 3. března se Lanškroun stal jedním ze 40 míst v republice, kde se slavnostně předávaly zrekonstruované služebny na obvodních odděleních Policie ČR. Ve východních Čechách šlo v této vlně pouze o čtyři objekty (kromě Lanškrouna Jičín, Skuteč a okresní ředitelství ve Svitavách, kam na slavnost dorazili ministr vnitra). Rekonstrukce obvodního oddělení Policie ČR v Lanškrouně probíhala v rámci tzv. Projektu 1000 a stála 3,5 mil. Kč. Nový je i bezbariérový vstup do objektu, který však musel být vyřešen zadním vchodem. Zleva: zástupce ředitel Správy Východočeského kraje plk. JUDr. Miloš Kříž, velitel místního oddělení npor. Bc. Stanislav Musil, místostarosta Ing. Jan Šebrle a ředitel OŘ PČR Ústí nad Orlicí plk. Mgr. Jaroslav Jireš Pásku slavnostně přestřihli zástupce ředitel Správy Východočeského kraje plk. JUDr. Miloš Kříž, velitel místního oddělení npor. Bc. Stanislav Musil, místostarosta města Lanškroun Ing. Jan Šebrle a ředitel Okresního ředitelství Policie ČR Ústí nad Orlicí plk. Mgr. Jaroslav Jireš. Místostarosta Jan Šebrle byl civilním gratulantem a na bezproblémový provoz si připil i s místním velitelem Stanislavem Musilem. V diskusi přítomní nadřízení lanškrounských policistů označili za přímo vzorovou místní spolupráci se složkami integrovaného systému (důkazem byla i přítomnost velitele lanškrounských hasičů npor. Bc. Jiřího Katzera na této slavnosti). Lanškrounský velitel si pochvaluje možnosti moderní techniky. Mezi čtenáři jsou oblíbené internetové stránky místního oddělení, hodně je využíváno diskusní fórum. A e mailem už dokonce na místní oddělení došlo osobní doznání jednoho pachatele Text a foto: Lada Sitová Tisková mluvčí okresního ředitelství PČR nprap. Eva Sichrová sdělila: Samotná rekonstrukce byla zahájena koncem října loňského roku. Již ke konci prosince byla tato velmi náročná a blesková rekonstrukce ukončena. Jejím výsledkem je nejenom vybudování nové recepce s bezbariérovým vstu pem, ale i výrazné zlepšení pracovních podmínek policistů sloužících na tom to oddělení. Součástí recepce je i dětský koutek, maminky s nejmenšími dětmi mají k dispozici přebalovací pult, občané si na monitoru mohou přečíst no vinky z regionu, informace o samotném obvodním oddělení a další zajímavosti, je tam ale i další vybavení, které občanům pobyt na policejní služebně zpříjemní. Nezbývá než popřát policistům sloužícím na tomto oddělení, aby se jim v novém prostředí dobře sloužilo, a občanům, kteří na tuto nově zrekon struovanou policejní stanici přijdou s prosbou o informaci, pomoc nebo při jdou oznámit nepříjemnou událost, aby se cítili co možná nejpříjemněji. Městská policie v únoru a začátkem března Na katastru města jsou čtyři větší stavby, z tohoto důvodu se často se tkáváme s bahnem na silnicích, které je z nákladních vozidel vyjíždějících z těchto staveb. Strážníci toto průběž ně kontrolují a jsou ve spojení s oso bami zodpovídajícími za úklid po zne čištění stavebními vozidly.v těchto případech bylo i několik telefonic kých oznámení od občanů. Žena, která nebyla z Lanškrouna, slavila se známými v chatové oblasti, byla podnapilá a ocitla se v místech jí neznámých. Nevěděla, kam přesně a jak se dostat zpět, strážníci ji pomohli a předali jejím známým. Na služebnu MP se dostavil muž s dotazem, zda k nám někdo nepřinesl peníze, které si vybral s bankomatu a v roztržitosti je zapomněl odebrat. Bo hužel, nikdo takový se nedostavil. Během tohoto období však byly na služebnu odevzdány peněženky i s ob nosem peněz, což se mnohdy nestává. Byly předány majitelům. Děkujeme, že se můžeme setkat s poctivými ná lezci. Strážníci vyjížděli v dopoledních hodinách na oznámení muže, který ze sousedství slyšel velký křik. Jed nalo se o hádající se mladý pár, který zde bydlel. Muž, který hádku zavinil, byl poučen o možnosti postihu při dalším narušování občanského sou žití. Druhý den byl podobný případ opět řešen strážníky, v tomto případě byla věc předána PČR. Strážníci spolupracovali s hasiči při otevření bytu, jednou na požádání majitele a jednou z důvodu podezření na úmrtí v bytě, které se potvrdilo. První březnový den v Lanškrouně řádil orkán, strážníci obdrželi nespo čet hlášení a dotazů, jak postupovat při škodách souvisejících s tímto živ lem. Spolupracovali s ostatními slož kami, HZS, PČR, TS. Ve večerních hodinách hlídka při kontrolní činnosti spatřila cyklistu, který jel na neosvětleném kole, před hlídkou ujížděl v zahrádkářské lo kalitě, kolo zahodil a utekl. Kolo bylo uloženo na služebně MP. V noci na bylo v Lanškrouně ukradeno několik vík z kanálů, byly vyrozuměni majitelé komunikací a výpustí TS a SÚS. Věc bude řešit PČR jako trestný čin krádeže. Za celé toto období byli odchyceni tři psi, kteří pobíhali bez svých ma jitelů. Do útulku v Třešňovci putovali dva pejsci a další byl předán majiteli, který obdržel blokovou pokutu. Na krádeže v obchodech vyjížděli strážníci ve čtyřech případech, přestupky byly oznámeny na odbor právní a přestupků při MÚ Lanš kroun a v jednom případě byla udě lena bloková pokuta na místě. Městská policie

6 STRANA 6 Z MĚSTA I Z REGIONU LL 6 / 2008 Vichřice Emma z pohledu Krizového štábu města Lanškroun Není třeba občanům Lanškrouna připomínat, co způsobila vichřice Em ma, která se v sobotu 1. března pře hnala přes naše území. V celé frontě se projevila velmi silným větrem, v ně kterých místech došlo k jevu, který se odborně nazývá húlava. Je to místní výrazné zvýšení rychlosti prou dění vzduchu. Vzniká většinou před, anebo při bouřkách. A právě jedna tato húlava způsobila rozhodující část škod. Český hydrometeoro logický ústav na tento jev, tedy velmi silný vítr, vydal výstražnou informa ci. Lokalizace výše zmíněných hú lav se však předpovídat nedá. Tajemník Krizového štábu města Lanškroun (dále jen KŠ) byl ve svém bydlišti informován o situaci stráž níkem Městské policie Lanškroun v 11:42 hod. Ihned se telefonicky spojil s místopředsedou KŠ, který byl v té době mimo Lanškroun. Pak tajemník telefonicky informoval ve litele Požární stanice Lanškroun, kte rý je členem KŠ, a tajemníka KŠ Par dubického kraje. Informoval se o si tuaci u velitele Jednotky SDH Lanš kroun (dalšího člena KŠ). Ve hod. přivezl místopředsedu KŠ do Lanškrouna, kde se ihned setkali s ve litelem požární stanice a velitelem městské policie. Rozhodli se jednat v zúženém složení KŠ, protože před seda KŠ byl na dovolené mimo Lanš kroun, velitel jednotky SDH byl u zá sahu a dalším členem je ředitel Okres ního ředitelství PČR v Ústí n/o, je hož přizvání se v této fázi nejevilo jako nezbytné. Pokud by vyvstaly ú koly pro PČR, bylo dohodnuto jednat s vedoucím Obvodního oddělení PČR Lanškroun. Do KŠ byla přizvá na i vedoucí kanceláře starosty a ta jemníka MěÚ Lanškroun. KŠ osobně zmonitoroval a zdoku mentoval vzniklé škody. V průběhu cesty se k němu přidal i Ing. Roman Línek, 1. náměstek hejtmana Pardu bického kraje, který tento den trávil služebně asi 20 km od Lanškrouna. Po obdržení informace o této pohro mě se ihned dostavil, aby se osobně přesvědčil o skutečném stavu a po stupu při likvidaci škod. Musím konstatovat, že i přes slo žitou situaci se všichni, kdo se podí leli na odstraňování ať už havarijních stavů hrozících úrazem, nebo vznik lých škod, ujali svého úkolu přímo vzorně. V době, kdy jsme zjišťovali rozsah škod, se ve městě už pilně pra covalo. Nejen vlastníci postižených nemovitostí s dalšími dobrovolníky, ale i jednotky profesionálních i dob rovolných hasičů (u těch se to dá před pokládat), v plné práci už byli i pra covníci technických služeb, městské ho bytového podniku a odborných firem. Prostřednictvím KŠ bylo nutno za jistit již jen velmi málo úkolů. Nejdů ležitějším bylo zabezpečení dodávky elektřiny do části města, která byla postižena událostmi v ulici Hradební. Havarijní linky ČEZu byly přetíženy, proto KŠ zajistil přímé vyrozuměni pracovníků ČEZu a zabezpečil plošinu pro provedení oprav. Všem, kteří se na likvidačních pracích podíleli, patří náš skutečně upřímný dík. Ze znění příslušných ustanovení zákona 240/2000 Sb. krizový zákon, lze dovodit, že krizová situace je ta ková mimořádná událost, jejímž půso bením jsou ohroženy životy, zdraví a majetek obyvatel a její ohrožení není možné odvrátit běžnou činností správ ních úřadů a složek IZS z daného území. Vzhledem k tomu, že druhá část definice nebyla naplněna, nejednalo se o krizovou situaci. Přesto letošní 1. březen musíme brát velmi vážně jako varování. Jako varování, že ne štěstí, pohromy a havárie mohou na stat kdekoli a kdykoli, a jak říká jedno heslo krizového managementu, O tázka nezní, zda u nás krizová situace nastane, ale kdy nastane! Za Krizový štáb města Lanškroun Aleš Hampl, tajemník Emma v regionu Vichřice Emma nezasáhla pouze Lanškroun. I ostatní obce regionu zasáhl tento divoký živel. Škody jsou různé. Kontaktovali jsme starosty některých obcí a ti ohlásili následující: Žichlínek 4 stromy, převrácená zastávka u Zachařů, nějaké načaté střechy, ohnuté sloupy na horním hřišti, zničená výsadba pod spadlými stromy; Horní Heřmanice kromě škod v obecních lesích (polomy) ve výši cca 20 tis.kč žádné další škody nebyly hlášeny; Tatenice na budovách v majetku obce jsou poškozené střechy, odhad škody 50 tis. Kč; polomy v obecních lesích jsou odhadnuty na 200 m 3 dřeva; Horní Třešňovec hlásí polomy v lesích, první předběžný odhad je asi 400 m 3 ; rozsah škod na střechách budov je také značný; Luková nehlásí žádné vážnější škody, v přidružené obci Květná je pouze lehce poškozena střecha kostelíka; Sázava v obci spadlo cca 10 stromů, z toho jeden poškodil střechu rodinného domu; několik větví vlétlo do oken rodinných domů a rozbilo je; na sportovišti byly vyvráceny sloupy pro ochranné sítě. JS Přečetli jsme: Střechu jim strhla vichřice, domů se vrátí za měsíc Tak měsíc potrvá, než se rodina Ladislava Vaška z Lanškrouna může znovu nastěhovat do svého domu. Vichřice Emma strhla střechu, odkryla půdu a do bytu v prvním patře zatéká. Teď tam stojí nádoby, které zachycují vodu, stěny a strop jsou poničené. Opadává omítka. A rodina stěhuje, aby zachránila vybavení bytu. V sobotu jsme střechu provizorně zakryli, ale do domu stejně teče, říká Vaško. Postižená rodina již objednala řemeslníky. Tesaři připravují trámy na krovy, opravit se musí strop, atika, možná i elektřina. Opravy je budou stát asi jeden a půl milionu korun. Dům má rodina naštěstí pojištěný. Myslím, že prvotní šok jsme již ustáli. Do léta bychom mohli mít všechno opravené, míní. Vichřice Emma si pohrávala se střechami domů na Orlickoústecku, jako by to byly dětské hračky. Všechno to netrvalo ani minutu. Rodina zrovna seděla u oběda, když se zablesklo. Pak začaly padat tašky, blesk rozeskl sousedům ovocný strom. Zachvěl se barák, spadly talíře. Šel jsem se podívat na půdu a tam světlo jako nikdy předtím. Střecha tam nebyla, vzpomíná Ladislav Vaško. Člověk podle Vaška myslí na škody, ale horší jsou pocity, že střecha něko ho zranila. Jeho dům s přízemními nebytovými prostory totiž stojí na frekven tovaném náměstí. Část střechy poničila obchod a další kusy odlétly na nedale kou autodílnu. Máme dům na jihozápadní stranu, jsme tu jak na rozhledně. Musela to být pásová vlna, která prošla přes náš dům a pokračovala dál, pro tože pak škody tímto směrem pokračují až do lesa. Jako by tam těch 50 metrů na šířku někdo projel buldozerem, popisuje Vaško. Pro jeho rodinu je to první nepříjemný zážitek se silným větrem. Loňský lednový orkán Kyrill dům zvládl bez úhony. Jenom se klepaly stěny. Dům od války všechno přečkal, až teď ne, zkon statoval Vaško. (Mladá fronta DNES Pardubický kraj, ) Přečetli jsme: Řádění Emmy lidé s velkým nasazením odstraňují Informace médií včera předbíhali lidé, kteří odstraňovali následky škod po vichřici Emma v Pardubickém kraji. Dřív než například ČTK vydala zprávu, že silnice mezi obcemi Strkov a Čekov u Nasavrk bude celý den kvůli polomům neprůjezdná, cestáři ji vyčistili a nařezané kmeny srovnali do metrů. Obdobně bleskově se pracovalo i na železnici a především na soukromém majetku. Objem vykonaných prací od soboty do pondělí je úctyhodný. Krizové orgány obcí s rozšířenou působností situaci zvládaly samy. Především hasičům, energetikům, silničářům a dalším lidem v přímé akci patří mé velké poděkování. Neztráceli hlavu, jednali okamžitě a smysluplně, konstatoval hejtman Pardubicka Ivo Toman (ODS). Profesionální hasiči Pardubicka vyjížděli skoro 350krát, nejvíce na Orlickoústecku, kde si připsali 124 zásahů Energetici si nakonec nechali bonbónek mimořádný. Mezi vesničkami Podbor a Bořice u Hrochova Týnce se po zlomení dvou stožárů vysokého napětí dostaly dráty metr nad silnici. Energetici kilometrový úsek silničky uzavřeli nejen dopravními značkami a páskou, ale i tak, že do silnice natahali spadlé ovocné stromy. K dispozici jich měli desítky. Na likvidaci pracovali celé pondělí Tudy to šlo jako tornádo. U baráku jsem mohl škrtnout sirkou a nezhasla, o deset metrů dál létaly stromy patnáct metrů vysoko. To byste nevěřili, jak dokáže železný stožár naříkat, když ho vítr drtí jako suchou nudli, třeštil oči starousedlík z Podboru. Jinak si energetici mohli oddychnout. Stav nouze byl odvolán v neděli ve 22 hodin, řekla Právu Kateřina Nohavová, mluvčí Pardubického kraje. Lanškroun se stal pro Pardubicko symbolem Emmy. Podle zatím dostup ných statistik odletělo vichřicí 33 střech, v centru Lanškrouna jich byla z toho skoro třetina. Z větší části je to poklizené, ale střechy ještě někde od kryté jsou. O víkendu foukal vítr, a tak se zajistilo to nejnutnější, in formoval tajemník (krizového štábu pozn. LL) lanškrounské radnice Aleš Hampl. Lanškroun byl důkazem, že Emma si nevybírala. Vzala střechu z paneláku i staré budovy a dokázala ji přehodit přes celé náměstí. Kdyby někdo chtěl spočítat pokácené dopravní značky a billboardy, došel by asi k astronomické cifře. Například mezi Pardubicemi a Dražkovicemi nezůstala jediná. Na značení odhadujeme škody asi na sto tisíc, škody na krajském majetku se budou vyčíslovat postupně, podotkl hejtman Toman. (Právo Východní Čechy, ) Poděkování ze Strážné Přímo v obci Strážná vichřice shodila jen jednu třešeň. Na cestě mezi Strážnou a Tatenicemi však během víkendu spadla snad stovka stromů. Zásahové jed notky a dobrovolníci z Tatenic, Strážné, Žichlínka a Dolní Čermné se s pomocí Hasičského záchranného sboru Lanškroun snažili udržet průjezdnost komuni kace po celou sobotu a neděli. Tímto bych všem zúčastněným ráda poděkovala za jejich úsilí, které bylo spojeno s nebezpečím pádů dalších stromů. Vichřice způsobila několikeré přerušení elektrického proudu, tím celkově na rušila víkendový program obce Strážná. Na sobotu odpoledne byl plánován dět ský karneval. Ten se přesunul na neděli, zúčastnily se ho všechny děti ze Strážné, a tak i přes nesnáze vše dobře dopadlo. K. Indrová, starostka

7 LL 6 / 2008 Z MĚSTA STRANA 7 V Lanškrouně proběhla konference s mezinárodní účastí Ve středu 12. března byla na zámku v Lanškrouně zahájena konference v rámci projektu IDEA Intercultural Dialogue Exchanges Activities, který je financován z prostředků Evropské unie. Lanškrounská část projektu IDEA navázala na první konferenci, která se uskutečnila na podzim roku 2007 v Itálii. Hlavními tématy byly Mezikulturní dialog, role středních škol v roz šiřující se Evropě, vnímání Evropské unie mladými lidmi. Lanškrounský starosta Martin Košťál přebírá dárek od starosty Castiglione in Teverina Mirco Luziho, přihlíží jeho předchůdce Francesco Chiucchiurlotto. Konferenci, které se účastnilo téměř 80 delegátů z osmi měst, zahájila hym na Evropské unie Beethovenova Óda na radost. Poté se představili zástupci jednotlivých měst místostarosta italského Fiamignana Bruno Creazzo, místostarosta polského Czosnowa Piotr Rutkowski, starosta italského Castig lione in Teverina Mirco Luzi, starosta českého Lanškrouna Martin Košťál, starosta italského Cellena Marco Taschini, místostarosta italského Civitella d Agliano Alessandro Patassini, prezident italského svazu měst a obcí Anci Lazio Francesco Chiucchiurlotto, Beata Roszkowska z polského Serocku a Dita Breberová z Hlinska. Součástí slavnostního zahájení bylo i krátké hudební vystoupení tria lesních rohů ze ZUŠ Jindřicha Pravečka Lanškroun. Na konferenci promluvili zástupci škol a studentů ze zúčastněných měst, aktivně se zapojily všechny tři lanškrounské střední školy. Ve čtvrtek 13. března vyrazili účastníci lanškrounské mezinárodní konference z jednacího sálu do terénu. Svůj program zahájili návštěvou Střední země dělské školy v Dolním Třešňovci. Ředitel Vlastislav Fiedler nabídl atraktivní ukázku z činnosti školy. Jedním z oborů zde vyučovaných je chov koní a jez dectví a právě ukázky práce s koňmi mohli návštěvníci sledovat z nové tri buny v jízdárně školy. Představili se nejen studenti, ale dokonce i žákyně ZŠ, které sem docházejí na kroužek (nejmladším bylo 12 let). Po občerstvení ná sledovala prohlídka výukových prostor. Poté se účastníci konference seznámili s Lanškrounem a jeho historií v měst ském muzeu. Návštěvníci využili i příležitost podívat se na právě probíhající výstavu dvou lanškrounských malířů. Odpoledne hosté navštívili Litomyšl. S průběhem konference se budou moci seznámit i diváci regionální italské televize, protože vše zajímavé zaznamenával italský kameraman. Text: Petra Brejšová a Lada Sitová, foto: LS Přečetli jsme za vás: Studenti hravě nachytali účastníky konference Studenti z Hlinska nachytali účastníky mezinárodní konference zaměřené na mezikulturní vztahy. Předložili jim dotazník s otázkami o zúčastněných zemích, tedy o Itálii, Polsku a České republice. Jako vítězové odešli Češi, na opak nejhorší vědomosti měli Italové, a to především o Polsku. Mladí lidé mají v dnešní době v rámci EU a za pomoci jejích dotací obrovskou příležitost poznávat ostatní Evropany. Nabízejí se jim studentské výměnné pobyty a participace na různých mezinárodních projektech. Napomoci novým kontaktům měla také třídenní konference IDEA, které se v Lanškrouně účastnili zástupci čtyř italských, dvou českých a dvou polských měst. Na projekt, který byl na podzim loňského roku zahájen v Itálii, naváže už v září v Polsku další. Účastníkem byl také Martin Košťál, starosta hostícího města Lanškrouna. Nemluvili tu jen starostové, ale také ředitelé a učitelé škol a především studenti, upozornil. Lanškroun reprezentovali studenti všech tří středních škol: gymnázia, zemědělky i střední odborné školy a středního odborného učiliště. A jaké konkrétní výsledky konference přinesla? Předběžně jsme dohodli program výměny studentů z Lanškrouna s italským Castiglione in Teverina, která se uskuteční v srpnu a září, naznačil starosta. (Orlický deník, ) Nahoře: Dialog na konferenci se neobešel bez simultánního tlumočení. Dole: Návštěva střední zemědělské školy.

8 STRANA 8 LL 6 / 2008 Z KRAJE Přečetli jsme: Energie z větru je stále víc Výroba elektrické energie z větrných elektráren v Pardubickém kraji vloni výrazně vzrostla ve srovnání s předchozím rokem. Zatímco v roce 2006 vrtule větrníků vyrobily přes 819 megawatthodin (MWh), o rok později to bylo již 3,5 gigawatthodin, tedy více než čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil na svých stránkách Energetický regulační úřad. Nárůst byl způsoben prudkým zvýšením instalovaného výkonu v souvislosti s uváděním stále větších soustrojí do provozu. V roce 2006 měly generátory všech 14 větrných turbín na 11 místech v kra ji instalovaný výkon přibližně 3,2 megawattů, na konci loňského roku to bylo již 7,2 megawattů. V listopadu minulého roku začaly pracovat dvě dosud nej větší větrné elektrárny v regionu u Žipotína na Svitavsku, každá o výkonu dva megawatty. Ještě v roce 2006 tvořily většinu větrných elektráren v kraji jen malé zdroje, ty největší byly právě v Žipotíně s výkonem po 600 kilowatech. Ostatní měly výkony v řádech desítek či jednotek kw a často nebyly za celý rok vůbec v provozu. Společnost S & M CZ Jevíčko, která větrný park u Žipotína provozuje, se chystá spustit další výkonné stroje. Na jaře chceme spustit čtyři věže se sou strojím o výkonu 1,25 megawattu u Anenské Studánky na Orlickoústecku. Tři stejně výkonné elektrárny zprovozníme v létě u Ostrého Kamene na Svitavsku, řekl ředitel společnosti Martin Hofman. (Mladá fronta DNES Pardubický kraj, ) Uvolnění finančních prostředků na prezentační akce kraje Rada Pardubického kraje uvolnila další sérii dotací na tzv. prezentační akce kraje, tentokrát ve výši 190 tisíc korun. Jde o finanční prostředky např. na podporu činnosti Českého svazu bojovníku za svobodu, na realizaci koncertů Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice ve slovenském Prešovském samosprávném kraji i na podporu mezinárodního hokejového turnaje kategorie elévů (4. 5. třída) v Chocni atd. Nejvyšší dotaci (40 tis.) tentokrát dostaly dva projekty Týden cyklistiky v Moravské Třebové a také dvě významné mezinárodní lyžařské akce Mezinárodní FIS pohár žáků v travním lyžován a závod Světového poháru. Jak jsem již v minulých dnech slíbil, podpořili jsme i aktivity moravsko třebovského horolezce Romana Langra. Ten se už v první polovině tohoto ro ku pokusí výstup na nejvyšší horu světa Mont Everest. To je pro mne úžasná odvaha, zvlášť když Roman všechny své kopce zdolává bez použití kyslí kových přístrojů. Držím mu palce, aby se vše zdařilo, a těším, že na nejvyšší hoře světa zavlaje i vlajka Pardubického kraje, řekl hejtman Ivo Toman. Dotace je ve výši 20 tisíc korun a je určena jako příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících s přípravou Romana Langra. KÚ Pk Pardubický kraj uspěl v evropském hodnocení Celoevropsky vycházející odborný fdi Magazine (Foreign Direct In vestment), jehož vydavatelem je skupina Financial Times v Londýně, každoročně provádí pomocí nezávislých odborníků hodnocení evropských regionů, případně velkých měst, a to ve 13 kategoriích. Výsledky pro období uveřejnil ve svém březnovém vydání. Z více jak tisíce posuzovaných regionů dopadl velmi dobře Pardubický kraj, který jako jediný vedle Prahy bodoval. Byl zahrnut mezi evropská města a regiony budoucnosti, uvedl vicehejtman Roman Línek, zodpovědný za regionální a investiční politiku a záležitosti EU. Pardubický kraj zaujal 25. pozici v TOP 25 celkově nejlépe hodnocených regionů a zejména 5. pozici v desítce regionů s největším ekonomickým potenciálem. Pořadí bylo posuzováno podle přísných kritérií a zařazení Pardubického kraje do rodiny regionů, jako jsou hlavní města členských států EU či nejrozvinutější švýcarské kantony, by pro nás mělo být obrovskou motivací a výzvou. Jen to dokládá to, co si dlouho, nejen já, myslím: Pardubický kraj je kraj s výbornou budouc ností, komentuje čerstvě zveřejněné informace Roman Línek. KÚ Pk SETKÁNÍ KRÁLÍKŮ V KRÁLÍKÁCH LETOS JINAK Občanské sdružení PATRIOT CZ se rozhodlo, že 5. ročník oblíbeného Setkání Králíků v Králíkách letos pojme netradičně. V současné době probíhá výběr loga, které jej bude provázet. Vzhledem k tomu, že se jedná o 5. ročník, jako celebritu Setkání Králíků bychom chtěli pozvat ženu. V hledáčku mám několik zajímavých osobností, ale jejich jména odtajním v dubnu, řekl Jan Králík, předseda PATRIOT CZ. V loňském ročníku se při Kralickém víceboji jako hlavní rozhodčí velice osvědčil bývalý trenér Jarmily Kratochvílové, pan Kváč. Určitě mu dáme důvěru v pátém jubilejním Setkání. Loni mu velice dobře asistovala dvojná sobná mistryně světa v běhu Ludmila Formanová. Letos bychom rádi po boku pana Kváče viděli jeho dlouholetou svěřenkyni a úspěšnou reprezentantku Jarmilu Kratochvílovou. V současné době je tato možnost v jednání a sám jsem zvědav, zda se nám podaří tuto významnou osobnost československé atletiky představit v Králíkách, řekl Králík. Setkání Králíků se neuskuteční na králickém náměstí, ale na jiném místě, které bude pro účastníky akce do poslední chvíle utajováno. Sraz účastníků bude v sobotu 21. června 2008 od 9 do 10 hodin na terase hotelu Zlatá labuť na Velkém náměstí v Králíkách. Vyjímečnost letošního ročníku krom jiného spočívá v tom, že zveme i ob čany jménem Králíček Králíčková. Totiž i malá paní Králíčková může být velká samice, s úsměvem dodal Jan Králík. Těšíme se nejen na Králíky a Krá líčky, ale i na občany města a turisty, kteří se budou chtít pobavit a zasmát. Bc. Martin Kadrman, tiskový mluvčí PATRIOT CZ Přečetli jsme: Rozhovor s hejtmanem Ivo Tomanem S působením Vašeho předchůdce Michala Rabase se pojí mnohé úspě chy. Budete proto čelit vysokým očekáváním. Nemáte z toho trochu trému? Trému nemám, ale cítím obrovský závazek. Michal Rabas byl můj přítel, mnohé jsme spolu prožili po pracovní i soukromé stránce. Rozhodně chci v jeho práci pokračovat a naskočit do úspěšně rozjetého vlaku, který ze stanice nula vypravil tandem Michal Rabas a Roman Línek. I Romanovy práce, kdy hejtmana více než dva roky zastupoval, si totiž cením. Vaší doménou coby krajského radního byla dopravní politika kraje. Budete dále prosazovat tuto linii, nebo chcete zasahovat i do jiných resortů? Chci se soustředit na oblast dopravy. I přes velký kus práce, který se v této ob lasti udělal, nám stále chybí dopravní infrastruktura. Nemáme ani kilometr dálnice, nemáme obchvaty měst ani čtyřproudové silnice. Je třeba lobovat u státu za dobudování této chybějící infrastruktury. Rád bych pokračoval v modernizaci železničních koridorů a v rozvoji mezinárodního letiště v Par dubicích. Usilovat budu i o dosplavnění Labe do Pardubic. Kromě dopravy se však chci zaměřit i na další oblasti, např. stabilizovat situaci ve zdravotnictví. Budu se snažit také o maximální využití zdrojů Evropské unie, o likvidaci starých ekologických zátěží či o zatraktivňování kraje z pohledu turistiky. Rád by také podporoval neziskové organizace, rozvoj školství, volnočasových aktivit apod. Důležitým cílem je také snaha udržet a snižovat míru nezaměst nanosti v kraji a zachovat růst životní úrovně v regionu. Přibližte nám nejožehavější problémy, které budete muset z pozice hejtmana řešit. Už jsem to naznačil. Půjde především o stabilizaci situace ve zdravotnictví, o dobudování dopravní infrastruktury i o dokončení transformace veřejné správy. Chceme, aby se Pardubický kraj konečně stal plnohodnotným regio nem. Znamená to, že jednáme o zřízení krajského soudu v Pardubicích či o krajském ředitelství Policie ČR. Tyto dvě instituce doposud kopírují územní tzv. starých krajů a nerespektují hranice těch současných. Ale i v této ob lasti už jsme snad na dobré cestě... Jak se chcete zasadit např. o optimalizaci situace zdravotnických zařízení v regionu? V Pardubickém kraji máme pět nemocnic, které jsme v loňském roce transfor movali na akciové společnosti. Začíná se ukazovat, že to byl dobrý krok, pro tože nemocnice pomalu své ztráty snižují. Ještě více se však ukázalo, že nej větším bolákem českého zdravotnictví jsou zdravotní pojišťovny, respektive úhra dový systém. Ten je pro náš kraj nespravedlivý. Je třeba s pojišťovnami jednat a zajistit, aby rozsah a kvalita poskytované zdravotní péče byla adekvátně placena. Spolupracujete také s okolními kraji? V čem tato spolupráce spočívá? Jsme členem Asociace krajů ČR. To znamená, že vystupujeme jednotně směrem k vládě, parlamentu, ale i celé řadě jiných institucí. Co se týká konkrétní spolupráce mezi regiony, zcela logicky máme nejužší vazbu na Králové hradecký kraj. Máme různé společné zájmy např. výstavbu R35, ale také vybudování cyklostezky mezi oběma krajskými městy či společnou prezentaci v rámci cestovního ruchu jako jednotného regionu Východní Čechy. Pro jektů je více, pravidelně se představitelé obou krajů, ale také obou krajských měst, setkávají a řeší vše podstatné ve prospěch obou oblastí. Jaké kroky plánujete v případě výstavby komunikací v kraji? Prioritní je samozřejmě výstavba R35. V současné době je už definitivně stabilizována trasa této klíčové komunikace a ještě letos by měla být zahájena její příprava. V Opatovicích nad Labem se již buduje křižovatka, která by mě la R35 propojit s dálnicí D11, ale také se vznikajícím čtyřpruhem mezi Pardu bicemi a Hradcem Králové. Zbývá nám ještě doladit trasování přivaděčů z Orlickoústecka na R35. Kromě toho chceme pokračovat v modernizaci krajské silniční sítě. Za poslední roky jsem už do silnic investovali na dvě miliardy korun a rozhodně chceme v tomto trendu pokračovat. Z pozice náměstka hejtmana jste byl v úzkém kontaktu s Romanem Lín kem. Změní se nějak váš vzájemný vztah po prostřídání na postu hejtmana? V úzkém kontaktu budeme i nadále. Pro úspěšné řešení problémů a rozvoj kraje je vzájemná komunikace nutná. Tak, jak jsme spolupracovali doposud, budeme spolupracovat i nadále. Na našem vztahu se určitě nic nezmění. (Zkrácená verze rozhovoru ze stránek pce.cz)

9 LL 6 / 2008 REGION STRANA 9 Vilém Chládek nominován na cenu Den D Den D není jen synonymem pro slavný den Druhé světové války. Má i mnoho dalších významů není bez zajímavosti, že převážně označují význačnou údálost. Den D je pro města a vesnice východních Čech dnem těch, kteří dobrovolně a bezplatně tráví svůj volný čas službou lidem kolem sebe je Dnem všech dobrovolníků. Jde o slavnostní akci, kdy je oceněno deset nejlepších dobro volníků, kteří byli na prestižní ocenění nominováni svým okolím a doporučeni odbornou komisí. Nejde však o obvyklou záležitost. Tento Den D je okamžikem, kdy vyhrává nezištná práce pro druhé, okamžikem, kdy je právem oceněna lidskost, přátelství a cit pro problémy druhých. Na počátku Dne D stál nápad zviditelnit každodenní práci bezejmenných dobrovolníků a alespoň symbolicky odměnit jejich úsilí. V dané souvislosti je možná vhodné si připomenout loňské ocenění dobro volníků. Den D se tehdy konal v Chrudimi v divadle Karla Pipicha dne 8. března Tehdy nejvyšší ocenění získal pan Petr Pfeifer, dlouholetý starosta hasičů, konkrétně ZO Svazu dobrovolných hasičů Výprachtice. I v letošním roce je jedním z nominovaných pan Vilém Chládek, který pochází Lanškrounska, tedy z našeho regionu, konkrétně z Výprachtic Ko burku. Ten výkonu dobrovolnické činnosti zasvětil již neuvěřitelných 49 let. Pan Vilém Chládek se letos navíc v plném zdraví dožívá významného životního jubilea 70. let. Za občany i za obecní zastupitelstvo připsal k článku starosta obce, pan Miroslav Stejskal, tato slova: Viléme, přejeme Ti, aby Tě stále více bavilo být mezi lidmi a pro jejich dobro jim pomáhat a s nimi se společně radovat. Medailonek našeho jubilanta (převzato ze serveru skp centrum.cz) Pan Vilém Chládek po ukončení základní vojenské služby v roce 1959 byl přijat do tehdejšího Svazu požární ochrany Koburk, nyní Sbor dobrovolných hasičů Koburk. V této dobrovolné organizaci zastával od roku 1975 do roku 1994 funkce velitele jednotky. Nejméně 20 let pan Chládek dobrovolně promítal pro místní občany kino a organizoval další kulturní a společenské akce. Jako dobrovolník se aktivně zapojil do výstavby hasičské zbrojnice v Koburku a je ho aktivita byla příkladem pro ostatní. V letech 1983 až 1985 byl iniciátorem generální opravy hasičské nádrže, přičemž sám odpracoval na této akci nej více brigádních hodin. Nejinak tomu bylo v roce 1994, kdy byla zahájena zásadní rekonstrukce hasičské zbrojnice Koburk. I této akci pan Chládek věnoval vět šinu svého volného času. V roce 1980 obdržel pan Chládek medaili za příklad nou práci, roku 1989 obdržel čestné uznání a v roce 2002 medaili za zásluhy. Pan Vilém Chládek se stejným způsobem zapojil do práce v tělovýchovné jednotě, kde se jako člen zaregistroval rovněž v roce Zde vykonával funkci vedoucího volejbalového oddílu, a to téměř 30 let. Za dobu, kdy se aktivně věnoval volejbalovému sportu, družstvo volejbalu pod jeho vedením jedenkrát vyhrálo krajskou soutěž a několikrát se umístilo na druhém nebo třetím místě v rámci kraje. Pan Chládek pomáhal stavět sportovní areál, kde bylo nejdříve postaveno jedno volejbalové hřiště, ke kterému později přibylo další hřiště na volejbal a dvě hřiště na tenis. Nominovaný se aktivně podílel na rekonstrukci zázemí TJ Sokol Výprachtice, byl organizátorem tradičních letních karnevalů, přičemž příjmy z těchto karnevalů byly použity na rozvoj sportu, na práci s mládeží, na organizování sportovních soutěží a na další sportovní akce. Pan Chládek je držitelem řady čestných uznání za rozvoj sportu, které mu věnoval Okresní výbor ČSTV, Okresní orlické sdružení TJ a další orgány. Jmenovaný nebyl a není členem žádné strany. I ve svých té měř 70 letech dokáže bez problémů zdolávat dlouhé dálkové pochody a často si sám ještě rekreačně zasportuje. Ve sportu dokáže směle odolávat i podstatně mladším jedincům. Do současné doby pomáhá při organizaci sportovních, společenských a dalších významných akcí, a to jak v Koburku, tak i ve Vý prachticích. V rámci setkání důchodců, které se pravidelně koná jedenkrát za 14 dnů, pomáhá s obsluhou, přípravou sálu a s organizací těchto setkání. V pomoci ostatním je příkladem nejen pro mladé. Jeho optimismus a vita litu mu může závidět mnohý z nás. Je radostí pro jeho blízké i pro nás ostatní sdílet s ním společné okamžiky, dny i celé roky. Být mezi lidmi a pomáhat jim a radovat se s nimi, to je jeho život. Tato radost a optimismus většinou přechází i na ostatní. Jsme rádi, že jej známe a můžeme Vám o něm toto povědět. Vilém (Vilda) jako člověk je velice skromný a nemá rád slávu ani chválu. Trvalo nám, než jsme jej přesvědčili, a věříme, že přesvědčíme i Vás. Co napsat závěrem? Pan Chládek je letos jediným reprezentantem našeho regionu Lanškrounska. Proto se sluší mu popřát nejen k životnímu jubileu. Chtěli bychom, aby jeho práce byla po zásluze odměněna, a proto mu držíme palce a přejeme mu, aby se nominace proměnila v držitelství tohoto zajímavého ocenění. JS a Miroslav Stejskal, starosta obce Výprachtice PS: Slavnostní vyhlášení výsledků a předávání cen již proběhlo dne Bohužel se nám zatím ani do konce uzávěrky nepodařilo zjistit výsledky ankety. Takže výsledky jsou pro nás stále tajemstvím... Vynášení Morany Původně pohanský zvyk, který se postupně přeměnil na symbol konce zimy, si jako každoročně připomněly děti ze ZŠ a MŠ v Žichlínku. Společnými silami vytvořily Moranu a líta (symbol zimy a jara). Na poslední cestě ze vsi Moranu doprovodily v hlasitém průvodu, který se ubíral k lávce. Zde ji vhodily do vody a tím ukončily vládu zimy. Při zpáteční cestě bylo také hlasitě vítáno jaro. Po příchodu ke škole děti líta zapíchly do země a podle dávné tradice si každý vzal od hospodyně kousek žlutého mazance. ZŠ a MŠ Žichlínek ZÁPIS V RUDOLTICÍCH Ve středu 6. února se konal na naší škole zápis dětí předškolního věku do 1. ročníku základní školy. Tento den je pro každé dítě významnou událostí, proto se snažíme, aby byl dnem plným očekávání, radosti a uspokojení. Letošní rok proběhl na pirátské lodi Pipi Dlouhé punčochy. Plavba začala v hodin v kajutě 1. ročníku. Na loď nastoupilo 17 předškoláků. Již od prvních kroků provázeli každého předškoláčka budoucí kamarádi piráti spolu s veselou Pipi Dlouhou punčochou. Pomáhali dětem s plněním úkolů i výběrem pokladů. Naše plavba končila v hodin. Děti si odnášely zlaté dukáty a celou řadu pokladů, které pro ně kamarádi nastřádali. Snad největšími poklady byly radost a uspokojení v srdci dítěte. A pro nás všechny, kteří jsme se plavby účastnili, rozzářené dětské oči. Mgr. Světluše Hamalová

10 STRANA 10 DĚTI LL 6 / 2008 Karneval v mateřské škole Damníkov V pondělí 18. února 2008 zaplnil celé prostory naší školky karnevalový rej, při kterém se děti předvedly ve vlastnoručně vyrobených maskách. Vesele tu skotačilo mnoho rozmanitých zajíčků, pejsků a ptáků ohniváků. Po celý den byl připraven zábavný program v podobě zajímavých her a na pínavých soutěží. Pejsci házeli kostí na cíl, zajíčci zase mrkvičkou a ohniváci si vyzkoušeli hod ohnivou koulí. Děti tančily, zpívaly a pořádně si zadováděly. Odpoledne si všichni své masky odnesli domů a plni všech dojmů si hned vyprávěli, za co se převléknou příště. Příjemně strávený den, plný radosti a dětského smíchu, byl pro všechny pěkným zážitkem. Dana Šípková učitelka MŠ ŠKOLKA PLNÁ HVĚZDIČEK V posledních únorových dnech se červená školka změnila v malý vesmír. Připravovali jsme se na karneval, tentokrát,,vesmírný. Listovali jsme ency klopediemi, četli jsme,,vesmírné pohádky, vyráběli hvězdy, rakety, létající talíře, vymýšleli jsme mimozemšťany. Školkou zněly písničky,,naše Země kulatá,,,haló, Marťané,,,Hvězdička. Vše vyvrcholilo v úterý odpo ledne karnevalem s rodiči. Sluníčka, hvězdičky, vesmírné a pohádkové bytosti se předvedly při promenádě a minivystoupení. Děti i rodiče tančili, soutěžili třeba v hodu hvězdou, v chůzi po oblacích nebo po mléčné dráze, ve skládání hvězd. Odměnou za snahu byla samozřejmě hvězdička sladká, cukrovaná. V našem malém vesmíru jsme si užili spoustu radosti a legrace, domů jsme se rozcházeli neradi, ale se spoustou zážitků a sluncem v duši. Někteří rodiče vymýšleli a vyráběli karnevalovou masku pro své děti už podruhé v této sezoně. 21 dětí, které se zúčastnilo lyžařského výcviku,,ski SUN SCHOOL v Čenkovicích ve dnech , se už v maskách vydovádělo při maškarním reji na lyžích. I na té trošce sněhu, kterou nám le tošní zima nadělila, si děti osvojily základy lyžování a dokázaly vyjet na vleku samy až nahoru a spustit se odvážně dolů s kopce mezi brankami. Všechny děti mají za to náš velký obdiv, těšíme se na příští lyžařskou sezonu. Kéž nám zima nadělí více sněhu. R. Šilarová, S. Andrlová, MŠ Wolkerova Lanškroun Karneval ve školní družině Ve středu proběhl ve školní družině jako každý rok dětský maškarní karneval. Taneční kroužek Sluníčko pod vedením paní vychovatelky M. Kroulíkové svým vystoupením navodil příjemnou taneční atmosféru. Mohli jsme vidět princezny, vodníky, berušky, včelky, Pipi Dlouhou punčochu, Obelixe, Karkulku, čaroděje a černokněžníky, bílé paní, kostlivce, kovbojku a další krásné pohádkové masky. Celkem se zúčastnilo 65 masek. Pro děti byl připraven pestrý program. Nejprve průvod masek školní jídel nou, hry a soutěže ve třídách (skákání v pytli, chození na kelímkových chů dách, zdolávání překážek se lžičkou a vajíčkem v ruce, skládání obrázků, hod na cíl malým i velkým míčkem, chůze na pedalu, shazování kuželek ). Za soutěže děti sbíraly na své kartičky razítka a po splnění všech úkolů dostaly sladkou odměnu. Nechybělo ani tancování na chodbě, vyhodnocení 8 nejlepších masek každého oddělení a udělení cen a diplomů. Na karnevale bylo veselo a živo a všechny děti odcházely domů spokojené. Vychovatelky ŠD Dobrovského MATEŘSKÉ CENTRUM DĚTSKÝ SVĚT zve děti a jejich maminky, tatínky, sourozence a ostatní k návštěvě. Přijďte si pohrát nebo se zapojit do tvořivých činností do našich prostor v PENZIONU PRO DŮCHODCE (ulice B. Martinů, vchod vedle ka deřnictví). Scházíme se pravidelně: PONDĚLÍ hod (zaměřeno na děti do 2 let) ÚTERÝ hod STŘEDA hod (zaměřeno na děti do 1 roku) ČTVRTEK hod Kontaktní telefon: Těšíme se na vás! AKCE Z PROGRAMU: 27. března maňáskové divadlo Dětský maškarní ples (1. března). Klavíristé a houslisté soutěžili Klavíristé a houslisté lanškrounské ZUŠ změřili své síly v okresních kolech celostátní soutěže uměleckých škol vyhlášené MŠMT a získali ve svých věkových kategoriích tato ocenění: Ve hře na klavír získali druhé ceny Dorotthea Kellerová ze třídy učitelky M. Střechové, Ondřej Kolín ze třídy H. Brandejsové, Markéta Kráčmarová a Vojtěch Polák ze třídy L. Jansové. Třetí cenu získali Miriam Kolínová ze třídy H. Brandejsové a Jan Marek ze třídy L. Jansové. Organizátorem a hostitelem 58 soutěžících z osmi ZUŠ okresu Ústí nad Orlicí soutěže ve hře na housle byla lanšrounská ZUŠ. Naši houslisté ze třídy učitelky V. Sejkorové získali tato ocenění: Martina Bártová získala mimo 1. ceny zároveň cenu starosty města, Marie Poláková získala 2. cenu, Alena Střechová a Karolína Hejlová si odnesly 3. cenu. Karolína Hejlová je držitelkou druhé ceny starosty města. K dosa ženým výsledkům blahopřeji nejen soutěžícím, ale také jejich učitelům a korepe titorům. Nejúspěšnější žáci ze soutěží včetně kytaristů, které okresní kolo soutěže teprve čeká, vystoupí v programu tradičního koncertu žáků 23. dubna na lanškrounském zámku. Marta Obrová, ředitelka školy

11 LL 6 / 2008 DĚTI STRANA 11 SPOLEČENSKÝ DEN NA SMETANCE V pondělí 3. března se v naší škole konala zají mavá akce Společenský den. Žáci druhého stupně byli předem rozděleni do dvou bloků (šestky, sed mičky + osmičky, devítky). Jednotliví žáci bloků se předem rozepsali do 5 dílen: účesy, kosmetika, příprava módní přehlídky, návrhy oděvů a etudy z etikety. V osudný den přišli všichni v gala a načančaní. První dvě hodiny se žáci prvního bloku (ti mladší) rozdělili na poloviny a vždy na hodinu si vyzkou šeli buď základy některých jednoduchých tanců, nebo taneční hry. Pro druhou půlku času se vy měnili. Starší žáci (druhý blok) byli první dvou hodinovku rozděleni do dílen. V půlhodinovém mezičase jsme se všichni sešli v tělocvičně, kde jsme si navzájem ukázali a předvedli výsledky naší práce módní přehlídku a předtančení. Následující dvě hodiny jsme se v blocích vy měnili. Po poslední oficiální ukázce tanců se mno hým vůbec nechtělo odcházet, a tak si pobyt ve škole dobrovolně prodloužili.( A zlomili Martina bývalého žáka naší školy, toho času i tanečního mistra aby se jim dále věnoval). Poslední taneční maratónce rozpustila až hrozba, že nestihnou oběd. Takže AHOJ na našem školním žákovském plese, který se bude konat výhledově. Už se moc těšíme. Generálka byla fajn. Něco málo statistiky: Ze všech odpovídajících žáků dotazníku se jich 55% vyjádřilo kladně o celé akci; 41 % kladně o účesech i kosmetice a 23 % o hrách v gymnastickém sále. Jen 18 % lidiček mělo negativní názor na tancování; 9 % se nelíbilo, že si museli vzít svátečnější oblečení. Ohlasy: Včerejší den byl super. Bývalý žák nás v tělo cvičně učil tančit různé tance walz, mazurku... Pěkně jsme si to užili Pak jsme šli do gymnastického sálu, tam jsme tancovali s balónkem mezi čely a navzájem jsme si je práskali Zahráli jsme si také na kadeřníky, dělali jsme si různé účesy a sprejovali hlavy Pak jsme se sešli v tělocvičně, ukázali si v pře hlídce výrobky a v dobrém jsme se rozešli. A máme zážitek Včerejší den byl takový správný den. Moc mne to zaujalo, na spoustu věcí bych já sám nepřišel. Užili jsme si moc legrace Včerejší den byl velice originální a jedinečný Málokdy uvidíte lidi tak upravené a spořádané Mohli jsme poznat lidi více a důvěrněji. Byla to sranda Byl to den s velkým D. Opravdu jsem si to užila, až na menší bolest nohou, nejsem žádný profe sionál Bylo to opravdu naučné a navíc nás provázel příjemný učitel (bývalý žák) Myslím, že to byla dobrá příprava na žákovský ples, který se bude v nejbližší době konat Prvním pravidlem Společenského dne bylo přijít ve slušném oblečení, to znamená děvčata v sukni a chlapci přinejmenším v košili a společenských kalhotách Myslím si, že tento den vyvolal v řadě studentů pozitivní naladění A nebylo by špatné uskutečnit den slušnosti i příští rok Naučili jsme se, jak se má žádat o tanec, jak se má vodit partnerka a také základní držení párů Ten den se moc vydařil, velice se mi to líbilo, naučili jsme se hodně věcí, ale hlavně jsme se také zasmáli Myslím si, že by se to tancování mohlo někdy opakovat Žáci a učitelé ZŠ Smetanova Lyžařské kurzy ZŠ Smetanova Naší škole se i přes letošní nezimní počasí, které lyžování moc nepřálo, podařilo uskutečnit tři kurzy, kterých se zúčastnilo téměř 100 dětí. Výcviky jsou pořádány každoročně pro děti od 4. do 9. tříd. Každý žák má tedy možnost jet až šestkrát za dobu své školní docházky. Od 6. třídy je lyžařský výcvik rozšířen o výuku snowboardingu. Dobré lyžařské podmínky nám tradičně poskytl lyžařský areál Ski Sněžník a Větrný vrch na Dolní Moravě. Někteří žáci se lyžovat naučili, jiní se zdokonalili. Všichni si však odpočinuli, získali mnoho zajímavých zážitků a nabrali plno nových sil. Už teď se většina z nich těší na příští lyžák. Za vedoucí LV: Zdena Ambrožová Odpoledne na stěně V pátek 29. února prožily děti ze školní družiny na ZŠ nám. A. Jiráska sportovní odpoledne. Za asistence členů horolezeckého oddílu zkou šely ve školní tělocvičně zdolat vybrané cesty na horolezecké stěně. Plny odhodlání se oblékly do zapůjčené výstroje, poslechly si pokyny, zahřály své svaly a vrhly se na stěnu. Některé děti pomalu překonávaly své počáteční obavy z výšky, jiné se těšily ze svých prvních horolezeckých úspěchů a ti nejlepší zdolaly i své první vrcholy. Čas bohužel rychle utekl, a tak i ony musely zpět do zá kladního tábora do školní družiny. Na stěnu se však určitě zase vrátí. K. Řeháková Čajové odpoledne To, že v Japonsku připravují a servírují čaj gejši, že se v Rusku vaří tento nápoj v samovaru a v An glii že se pije čaj O páté, vědí od pátečního od poledne (7. března) už i děti ze školní družiny ZŠ na náměstí Aloise Jiráska. Skoro 40 dětí se tady sešlo na pátečním čajovém odpoledni, které školní družina pořádala. Hned v úvodu odpoledne si děti s paní vycho vatelkou vyprávěly o pěstování, rozšíření, druzích, přípravě a různých zvycích při přípravě tohoto každodenního nápoje. Potom si každý připravil svůj vybraný druh čaje a správně ho podle druhu zařadil do připravené tabulky. Ve druhé části od poledne si potom děti vytáhly své sbírky čajových sáčků a začaly pilně vyměňovat. Přitom s chutí po píjely svůj šálek čaje. Čas ale rychle utekl, čaj byl vypitý až do dna, a tak děti sbalily své sbírky a hu rá domů. Třeba na svůj rodinný čaj o páté. K. Řeháková

12 STRANA 12 LL 6 / 2008 KULTURA NA TANCI MĚ FASCINUJE, ŽE K JEHO VYJADŘOVÁNÍ NEPOTŘEBUJI ŽÁDNÁ SLOVA Karolína Hejlová patří mezi letošní oceněné v anketě Mládež reprezentuje město. Na celostátní soutěži se jí dařilo a vytancovala třetí místo, čímž naše město reprezentovala opravdu dobře. Chtěla by procestovat celý svět a být reportérkou. Avšak i tanec by si uměla představit jako své povolání Jak dlouho už tancuješ a co tě k tanci přivedlo? Tancuji už sedm let scénický tanec. Přivedla mě k tomu maminka, chtěla nás přihlásit na nějaké kroužky, a tak jsem začala chodit do hudebky a na tanec. Pak ještě sport,volejbal, ale toho jsem nechala.viděla jsem, že mě to táhne víc k tanci a k hudbě. Sedmým rokem také hraji na housle. To mě také hodně baví a už si svůj život bez houslí a tance nedovedu představit. Co tě na tanci nejvíce baví? Že k jeho vyjadřování nepotřebuji vůbec žádná slova, že vše můžu říci pohyby a výrazem v obličeji, nemusím nikomu nic říkat Je to pro lidi, kteří umí dobře vnímat, kteří vycítí, co chci tím tancem říct. Fascinuje mě, že exis tuje i jiné vyjadřování než řeč. Chtěla jsi s tancováním někdy skončit? Určitě. Když jsem byla ještě mladší, občas mě tancování nebavilo, nechtěla jsem tam vůbec chodit. Měla jsem dokonce období,kdy jsem skoro vůbec nechodila, ale mamka mi řekla ať nepřestávám. Říkala, že by mě to mohlo mrzet. A měla pravdu.. Jsem strašně ráda, že jsem u tance zůstala. Máš nějaký taneční vzor? Úplně určitý vzor nemám. Vždycky se mi někdo hodně líbí, ale není to můj vzor. Líbí se mi třeba Sofia Boutella nebo Babyson. Když máš tolik zájmů, jak stíháš školu? Mohlo by to být lepší, asi bych se měla učit víc, ale zatím to docela stíhám. Uvidím, jak to budu stíhat na vyšším gymnáziu. A kamarády? Teď jsem začala chodit na breakdance, kde mám spoustu přátel, takže si na ně nemusím dělat čas. Chtěla by ses v budoucnu tanci věnovat tak, že by to byla tvá profese? Hodně o tom přemýšlím. Vůbec nevím, co bych chtěla v budoucnu dělat. Sedět v kanceláři by mě nebavilo. Tanec mě strašně láká, ale pořád o sobě pochybuji, jestli mám sílu to dokázat. S houslemi jsem si říkala to samé, ale z těch mám větší obavy. Děkuji za rozhovor. Simona Stupenová, NK, foto: R. Lepka všechny návštěvníky večera. Poděkování patří všem, kteří nějakým způsobem tuto akci podpořili. Už dnes vás můžeme pozvat na 10. společenský večer, který se bude konat opět v pátek, a to 6. března Za Sdružení rodičů Dana Zedníčková a Milena Černohousová Dobře jsme se pobavili a zároveň podpořili žáky ZUŠ Taková byla náplň 9. společenského večera, jehož pořadatelem bylo Sdružení rodičů při ZUŠ J. Pravečka v Lanškrouně. Neformální setkání žáků, rodičů, pedagogů a dalších příznivců školy ve svém výsledku pomůže finančně pod pořit koncertní zájezd žáků členů komorního pěveckého sboru Komokrák a Tria Amabile do polského města Dabrowa Tarnowska, kam je pozval tamní starosta města. Naši žáci se v Polsku představí na dvou samostatných kon certech. Díky dárkům, které do tomboly věnovali drobní lanškrounští podni katelé a obchodníci, skončila akce se ziskem, který přispěje na uhrazení části nákladů na dopravu účinkujících. K dobré atmosféře večera přispěl hudebně taneční program. V nových kos týmech, které byly pořízeny z výtěžku loňského společenského večera, se před stavily obě cimbálové muziky pod vedením V. Lohvinové. Účastníky setkání potěšil zpěv paní Táni Stepasyukové, tanečníci pod vedením Kateřiny Šour kové, a také výborné Trio HBM ve složení Vladimíra Jetmarová, Bohumil Ha velka a Petr Formánek, které svým programem přilákalo na taneční parket Foto: J. Straková Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka v Lanškrouně VYHLAŠUJE ZÁPIS ŽÁKŮ PRO ŠKOLNÍ ROK 2008/2009 pro obor výtvarný, taneční a hudební Hudební obor nabízí výuku zpěvu a hry na klavír, housle, akordeon, kytaru, cimbál, dechové nástroje (flétna, zobcová flétna, klarinet, lesní roh, trubka, pozoun) a bicí nástroje. K talentové zkoušce budou uchazeči pozváni na základě podané přihlášky (termíny přijímacích zkoušek 15. a , 29. a ). Uzávěrka přihlášek pro hudební obor bude Přihlášky je možné vyzvednout v kanceláři školy v ZUŠ J. Pravečka Lanš kroun, nám. A. Jiráska 3. Bližší informace tel , e mail: zusla@inlan.cz. Přesný termín talentové zkoušky bude zájemcům včas oznámen.

13 LL 6 / 2008 STRANA 13 HISTORIE Historie Hospodářského družstva Pod moderními budovami lanš krounského Skleněného vrchu se krčí a schovává několik starých, většinou zchátralých budov bývalého Hospo dářského družstva (HD), podniku, jehož jméno se časem měnilo, ale kte rý hrál v historii našeho města důle žitou roli a podstatně ovlivňoval eko nomickou i společenskou úroveň mno ha jeho obyvatel. Hlavička dopisního papíru z roku 1944 uvádí jeho jméno jako Deutsche landwirtschaftliche Lagerhaus und Betriebsgenossenschaft, česky by chom řekli Německý zemědělský sklad a výrobní společnost. Dnes čte me na nově nabílené administrativ ní budově tohoto objektu nápis Agro chem, prodejna zemědělských a že lezářských potřeb. Podnik, kterému budeme říkat zkráceně HD, vznikl v Lanškrouně ro ku 1913 z podnětu Okresního spolku pro polní a lesní hospodářství. Tento velmi agilní spolek existoval v Lanš krouně už od roku 1875 a nebyl sám. Velké akce, zejména výstavy hospo dářského zvířectva, pořádala ve městě i Společnost pro chov dobytka (Vie zuchtgenossenschaft), v jejímž čele stál poslanec Franz Stougler. Ještě větší roli při rozvoji zemědělských aktivit tu hrál majitel albrechtické rychty a poslanec zemského sněmu Wilhelm Maixner (žil v letech ), který byl před první světovou válkou vicepresidentem Zemského spolku pro chov koní. Všechny tyto aktivity přispěly k to mu, že Lanškroun měl pověst země dělského města. Po svém založení r se HD dále rozrůstalo, roku 1915 byla k ně mu přivedena i železniční vlečka. Když vykazovala místní železniční stanice roku 1922 celoroční obrat železničních vagonů, uvedla, že hned za tabákovou továrnou s obratem 381 vagonů je naše HD se 124 vagony, třetí pak byla plynárna s 98 vagony a Pamova továrna s 90 vagony. I po čtem zaměstnanců patřilo HD mezi největší lanškrounské podniky. Roku 1925 bylo se svými 105 zaměstnanci čtvrté za tabačkou se 650 zaměst nanci, Pamovou továrnou s 500 a tex tilkou Schmiedl Stodolowski se 115 lidmi. To ovšem zcela nevystihuje strukturu tohoto podniku, který byl organizován na družstevním principu, měl totiž v Lanškrouně a jeho okolí na dva tisíce svých členů, samostat ných zemědělců, a měl i další zaměst nance ve svých jedenácti filiálkách. Ty byly např. v Králíkách (Grulich), Mladkově (Wichstadtl), Rokytnici v Orl. horách, Opatově (Abtsdorf), Třebo vicích (Triebitz), Dolních Libchavách (Nieder Lichwe), Janově (Jansdorf), Hylvátech (Hilbetten) a jinde. Výrobní a obchodní náplní našeho HD byla široká a rozmanitá pomoc zemědělskému podnikání, zejména výkup rostlinných i živočišných pro duktů, prodej zemědělského nářadí a pracovních pomůcek, prodej chil ského ledku a ostatních hnojiv, a do konce i prodej uhlí. Jako doklad vý robní a podnikatelské úspěšnosti se uvádí, že HD bylo nejvýznamnějším dodavatelem žita pro pardubický Franckův závod na výrobu kávovin. Na počátku třicátých let přibyla ke třem starším budovám HD i čtvrtá, vysoká, třípatrová budova moderního mlýna a parní pekárny. Na začátku čtyřicátých let byla založena velká ovocná školka, dodnes existující, ovšem události druhé světové války přinesly podniku stagnaci a ztráty. Novou šanci získalo HD po skon čení války. Už 18. května 1945 jme noval tehdejší předseda ONV Josef Hrabáček ředitelem Rolnického druž stva v Lanškrouně (tedy našeho HD) Františka Šilara, rodáka z Horní Čer mné. Ten byl zaměstnán v podniku i za války od roku 1941 jako účetní až do dubna 1944, kdy ho zatklo ge stapo a do konce války věznilo pro jeho odbojovou činnost (v jejímž čele stál již jmenovaný Josef Hrabáček, mlynář z Výprachtic). František Šilar měl pro svou práci a výkon funkce jedinečné předpoklady. Vystudoval střední reálnou školu v Kostelci nad Orlicí a abiturientský kurs Obchodní akademie v Chocni. Měl tříletou praxi v podniku, znal lanš krounský region, byl zdatný organizá tor a obětavý funkcionář, na konci války prokázal i své morální kvality a vlaste necké přesvědčení. Podnik se rychle a dobře rozběhl a po dvou letech mohl jeho ředitel Fr. Šilar podat tuto finanční zprávu: HD v Lanškrouně disponuje nejen se skladištní budovou, nýbrž i s mlýnem, pekárnou a najatým skladištěm u městských jatek (dnes součást podniku Spektrum pozn. DŠ). Zřídilo správkárnu strojů a nakupuje pro členy stroje nové. Strojní stanice je k dispozici v době pracovního vypětí ve žních i v orbě (traktory i sa movazače). Dobytkářský odbor zpro středkuje členům nákup a prodej jatečního i užitkového dobytku, nákup selat, jehňat i skotu. Na Lanškroun sku prochází většina dobytka druž stevní zpeněžovací službou. U družstva jest i ovocná školka, která zásobuje kvalitními stromky celý okres. Bude vbrzku rozšířena i o nově přidělené pozemky u nádraží. Družstvo slouží svým členům tím, že vhodně po okrese rozšířilo své filiálky s vykupovači, takže zemědělci našich rozlehlých horských obcí i s krav skými potahy odvezou a přivezou svému vykupovači obilí, hnojiva, uhlí i jiné potřeby. Styk vykupovače se skladištěm v Lanškrouně obstará vají družstevní nákladní automobi ly. Též chléb je rozvážen krytým au tem do okolních obcí. Tolik z delší zprávy. Čas pro klidnou, tvořivou práci však rychle skončil. V únoru 1948 se moci v republice zmocnila KSČ a vnutila zemi režim obdobný tomu v Sovětském svazu, včetně násilné kolektivizace zemědělství. Naše HD dostávalo direktivní pokyny, např. že smí prodat provázky do samovazů jen těm zemědělcům, kteří už podepsali aspoň předběžnou přihlášku do JZD. To František Šilar, člověk hluboké křesťanské orientace a věrný stoupe nec masarykovského pojetí demokra cie, nemohl přijmout. Po řadě drob ných i větších konfliktů v roce 1950 z HD odchází. Podnik je brzy nato začleněn do Krajského výkupního podniku v Par dubicích, je podřízen nově utvoře nému ministerstvu výkupu a jeho zná mým represivním metodám. Stavebně se objekt HD příliš nemě ní, ovšem v době rušení živností kon čí i družstevní mlýn a pekárna. V sedmdesátých letech vzniká ACHP (dnes Agrochem), podnik, Budovy hospodářského družstva v roce 2008 Stavba mlýna v roce 1930 (foto z Gauglitzovy knihy) František Šilar který má podobné poslání a který po roce 1990 budovy HD přebírá. Ně které z budov prodává, jiné pronajímá, v jedné zůstává prodejna zeměděl ských a železářských potřeb. V roce 2013 si připomeneme 100 let existence podniku, který ve své do bě dobře splnil svůj úkol. Dušan Šlahora Hlavička dopisu adresovaného úřadovně lanškrounského gestapa a týka jící se vězněného Fr. Šilara

14 STRANA 14 ROZHOVOR LL 6 / 2008 DVACET LET JSEM DRŽEL V RUKÁCH JEN ŘIDÍTKA Rozhovor s cyklistou Františkem Trkalem, občanem Sázavy František Trkal v osmdesátých letech patřil mezi velké naděje české cyklistiky, které se zrodily právě v Lanškrouně. Choceňský rodák svým dalším úsilím veškerá očekávání asi více než vrchovatě naplnil. Jeho kariéra jako vystřižená z učebnice pro americký sen skončila pozitivním dopingovým nálezem. Po letech, kdy ho všichni plácali po zádech a u jeho prahu si vítězství podávalo ruku s úspěchem, přišlo období, ve kterém bojoval především za svou sportovní čest. On sám vše shrnuje větou: Mí nejbližší vědí, že jsem vždycky hrál férovou hru, a to je pro mě důležité. Závodní cyklistika učí člověka zarputilosti. S touto vlastností se František Trkal chopil hozené rukavice a vzal místo trenéra příbramského oddílu. Po dvaceti letech, kdy držel v ruce jen řidítka, a několika měsících dopingové aféry to určitě nebylo lehké, postavit se znovu na startovní čáru. Satisfakce v podobě úspěšné oddílové sezóny však musí být pro trenéra stejně sladká jako etapové vítězství pro závodníka. Pocházíte z Chocně, ale své kořeny jste nakonec zapustil v Sázavě u Lanš krouna. Motivovala vás k tomuto kroku vaše žena, která ze Sázavy pochází? Já bych řekl, že to až tak nebylo. V roce 1989, kdy jsem skončil ve středisku vrcholového sportu v Lanškrouně, jsem nastoupil na základní vojenskou službu do Plzně. Ty dva roky jsem strávil převážně v sedle kola a pak jsem tam i zůstal v oddíle Rudá hvězda jako aktivní závodník. Byl jsem zaměstnanec ministerstva vnitra, které mi dokonce nabídlo byt. Manželka po maturitě odešla za mnou a mo je kariéra i život už byly spjaty s Plzní. Asi v roce 1997 jsme začali uvažovat o stavbě domu a zvažovali jsme kde. Měli jsme se ženou vyhlídnuté nějaké pozemky v Plzni, ale já jsem dost koketoval i s východními Čechami. Zcela otevřeně vysvětlím proč. Vždycky když do těchto končin odněkud přijedu, tak cítím, že sem patřím. Tohle prostředí je pro mě srdeční záležitost, a protože manželka s tím souhlasila, začali jsme shánět v Lanškrouně pozemek. Nakonec z toho vykrystalizovala Sázava. Co se týče mé ženy, tak ji to sem až tak úplně netáhlo. Ale nebyla proti. Pane Trkale, řekl byste, že jste ze sportovní rodiny? Ne, určitě ne. K vrcholové cyklistice jsem se dostal skrze atletiku. Ve škole jsem velmi dobře běhal a podařilo se mi kdysi dokonce vyhrát krajské přebory. V Chocni se v té době pořádaly cyklistické etapové závody pro školáky Ko lečkáda. Hned ten první ročník jsem vyhrál a pravděpodobně to byl jeden z dů ležitých momentů, kdy jsem si uvědomil, že mě cyklistika baví. Začal jsem chodit do cyklistického klubu v Chocni a sbírat první zkušenosti. Můj první tehdejší závod byl ale strašný. Všichni jeli v dresech, já jsem šlapal v zimní bundě. Už na pátém kilometru mě utrhli a výsledkem byla katastrofa. Kupodivu mě to však neodradilo a v příští sezóně už se mi začínalo dařit. Na základě výsledků jsem dostal nabídku od lanškrounské vrcholovky, abych k nim přestoupil. Musím říct, že to pro mě byla čest, protože takováhle střediska byla v celé republice jen čtyři. Oni tam měli vždy jen okolo patnácti lidí a stahovali si pouze ty nejlepší. V té době tu byli vynikající cyklisté Fořt, Kreuziger a další a další, což pro mě byla ohromná motivace. Bylo to pokračování cesty, kterou jsem započal v Chocni a dál rozvíjel v Lanškrouně pod vedením pana Vodičky a Bu cháčka. Vzpomínám na tohle období hrozně rád. Systém, který tu byl, mi plně vyhovoval a dodnes si myslím, že je v mnohém nepřekonaný. Zázemí, které jsme tu měli, nemělo chybu. Kdyby to šlo, tak bych znovu něco podobného zavedl. Zabezpečení po materiální stránce bylo oproti dnešku nesrovnatelné. My nemuseli platit prakticky vůbec nic. Dnes už je všechno složitější a především pro rodiče finančně náročnější. Jakou vlastností musí disponovat cyklista, aby se mu podařilo zvládnout těžké období při přechodu z juniorské kategorie mezi muže? Já to zažil na vlastní kůži. Pokud člověk sleduje závodníky na Tour de France nebo Závodu míru, veškerý úspěch je vždy především o tom motoru. Jde o ten potenciál, který v něm je. Při stejném tréninku se všichni zpočátku zlepšují, ale po určité době jdou nahoru jen někteří, a to se nedá zlomit. Bez genetických předpokladů je nulová šance na to, prosadit se na významných závodech. Můžete být průměrný nebo snad i dobrý, ale nemůžete být nejlepší. Pokud ho však máte, šance tu je. Nejde to však bez nezdolné houževnatosti, odříkání a dřiny. Mně šlo z hlediska sportu leccos, třeba i hokej, ale brzy jsem zjistil, že kolektivní sporty nejsou pro mě. Byl jsem individualista, což se projevovalo hlavně v časovkách, vrchařských soutěžích a spurtech. To mi sedlo. Které to období své cyklistické kariéry považujete za nejšťastnější? Každé období mi něco přineslo. V 90. letech, po revoluci, pro mě byla největší motivace reprezentace, příprava na mistrovství světa a olympiádu. To pro mě byly hnací motory té doby. Úspěch také znamenal, že bych se mohl dostat do zahraničí, do profesionální stáje. Jinak než zviditelněním na velké akci to v té době nešlo. Po období reprezentace přišla doba, kdy u nás vlivem ekonomického boomu vznikly velké týmy, které byly ekonomicky skvěle zajištěné. V té době, v polovině devadesátých let, jsem dokonce odmítal nabídky do zahraničí, protože jsem viděl perspektivu tady doma. Nelituji ničeho, ale někdy ve mně hlodá červíček pochybností, jaké by to bylo, kdybych v té době zkusil absolvovat závody na úrovni Tour de France. Ten můj tehdejší potenciál byl opravdu velký. Možná na úrovni Padrnose, ale jinak, byl jsem jiný typ cyklisty. Opravdu suprová léta jsem na konci devadesátých let prožil v Rakousku. Bylo to tam takové lidské, bezvadná parta. Výborné zázemí jsem tam měl pro sebe i pro rodinu. Neskutečně jsem se tam dobyl. Líbily se mi tam vztahy, které v týmu fungovaly, jako by každý za toho druhého dýchal. Vedení se k nám chovalo skvěle a o přístupu sponzorů nemluvě. Abych ale odpověděl na vaši otázku. Za jedno z nejšťastnějších období v sou kromém životě považuji rok 1993, kdy se nám narodila dcera Anetka, za cyk listicky nejšťastnější období považuji léta a pak roky Jak jste si v Rakousku poradil s jazykovou bariérou? No tak, to bylo hlavně zpočátku docela složitější. První můj kontakt opravdu naostro proběhl v únoru na Malorce asi po čtyřech měsících od podepsání smlouvy. Nikdo tam nemluvil česky, takže to bylo dost náročné, ale oni mě přijali neuvěřitelně vřele. S mnohými jsem se alespoň od vidění znal ze závodů, a tak snad i díky tomu mi pomohli překonat tu prvotní bariéru. Po jazykové stránce mi tyhle tři týdne daly více než cokoliv jiného. Od té doby jsem si se základní komunikací už věděl rady. V minulých letech se Rakušané dívali na Čechy občas skrz prsty. Příznačné pro toto období byly blokády hranic skrze Temelín a české nápisy ve vídeňských obchodech Češi nekraďte! Vy jste se během svého angažmá v Rakousku narážky na svůj původ nikdy nezažil? Já jsem se s něčím takovým nikdy nesetkal. Za ty tři roky, které hodnotím velmi kladně, jsem ani náznak toho, o čem mluvíte, nepocítil. Myslím si dokonce, že to spíše vytvářely některé sdělovací prostředky, než že by to byla až tak pravda. Moje zkušenost byla velmi pozitivní. Vy máte jeden primát mezi českými cyklisty. Dvanáctkrát jste startoval na Závodu míru. Jak na tenhle závod vy sám vzpomínáte? Tohle byl původně takový komunistický závod, vitrína československé cyklistiky. Národní týmy se třeba připravovaly jenom na tento závod. Takovou měl tehdy prestiž. Byl to ale závod východního bloku. Sovětský svaz, NDR, Polsko, Československá republika atd. Jenom účast na tomto závodě byla hodnocena velmi vysoko, kdo tam byl, ten byl ten rok nesmrtelný. Veřejnost sledovala tyhle závody s obrovským zaujetím. V televizi denně běžely přímé přenosy. Když jsem na Závodu míru začínal jako dvacetiletý kluk v roce 1990, tak v naší sestavě startovali Padrnos, Svorada. I s nádechem těch dob předešlých to stále byl nesmírně dobře obsazený a prestižní mítink. I když se časem začaly jezdit i jiné závody, tak Závod míru byl jediný a jedinečný. Pro závodníky i ve řejnost to u nás bylo to nejlepší a vždycky sem přijela i řada vynikajících cyklistů. Na startu se objevovalo v průměru tak států, což ani po organizační stránce nebylo určitě jednoduché. Na který závod z těch úspěšných rád vzpomínáte? Těch závodů je několik. Byl jsem universální cyklista. Dařilo se mi v kopcích, ale zároveň jsem byl výborný v časovkách i sprintech. Co mi uniklo, bylo vítězství v Závodu míru. Byl jsem druhý i třetí. Spoustu etap jsem ale vyhrál. To byly velmi silné pocity, nádherné zážitky a hnací motory v dalším tréninku. Cením si také závodů Okolo Slovenska. V jednom z ročníků jsem vyhrál sedm etap, to je dodnes nepřekonaný výkon. Velmi rád vzpomínám na závody Okolo Rakouska. Byla tam velká konkurence, jezdily se tam krásné etapy v nádherném prostředí kopce, jako je Grossglockner apod. Když se potom postavíte na stupně vítězů a víte, že vedle vás jeli cyklisté, jako byl třeba Nardelo nebo Ulrych, tak prožíváte úžasnou hrdost. Mně to navíc dodávalo sílu a dobrý pocit vůči mému zaměstnavateli.

15 LL 6 / 2008 STRANA 15 ROZHOVOR Nesmím ale zapomenout ani na období juniorské, a tedy i mistrovství světa. Byli jsme první český tým, který na tomto prestižním klání vybojoval stříbrnou medaili. Dalším vrcholem mé kariéry asi bylo mistrovství světa v Oslu, kde náš tým skončil celkově pátý. Velmi si cením trojnásobného vítězství na MČR v časovce v kategorii elite. Co mi v téhle kategorii chybí, je mistrovský titul v závodu jednotlivců. Byl jsem druhý i třetí, ale prvenství mi uniklo. Dnes už to ale asi nedoženu. Faktem zůstává, že v těch nejlepších letech jsem vyhrával závodů za rok. Nebyl to samozřejmě jen výsledek můj, ale celého týmu, který za to bojoval. Já jsem byl lídr, já byl slavný, ale ti, co mi pomohli, z toho zase měli peníze. A by lo to tak správně, bez nich by to nešlo. Vaší doménou byly po celou dobu časovky. Nebývají příliš dlouhé, ale po celou dobu se musí jet zcela nadoraz. Na co jste během takto intenzivního vypětí nejčastěji myslel? Když přijde moment, že člověk začne myslet na něco jiného, než je soustře dění na závod, tak nepodává stoprocentní výkon. Snažím se dnes vysvětlovat i svým svěřencům, jak důležité je soustředění. Člověk se musí soustředit ne dvě hodiny před startem, ale už třeba den dva dopředu. Musí o tom svém výkonu přemýšlet a představovat si, jak bude časovka probíhat, jak je potřeba zalehnout, jak kontrolovat optimální šlapání. Jen při takovéto psychické přípravě lze podat maximální výkon a to platí především pro časovku. Musím vzpomenout jednu takovou zkušenost. Před dvaceti lety, v roce 1987, jsem měl jet v Brně na hale hodinovku. Byly plány, že bych se měl pokusit o pře konání tehdejšího juniorského československého rekordu, ale protože jsem se zranil, celé se to o rok posunulo. Díky tomu jsem se na tento výkon speciálně připravoval. Testy nasvědčovaly tomu, že bych stávající rekord mohl překonat. Měl jsem ohromnou motivaci a podporu, jel tam tenkrát z Lanškrouna celý autobus fanoušků. Podle časů, které jsem měl na mezičasech dodržovat, jsem ale jel mnohem rychleji a výsledkem bylo, že jsem překonal jak rekord juniorský, tak i rekord v mužích, a to o celých 500 metrů! To byl na osmnáctiletého kluka v té době neuvěřitelný výkon. To soustředění na to, vydat ze sebe maximum, bylo takové, že mě poprvé v životě museli z kola sundat. Až když jsem takhle zničený a je mi až na zvracení, vím, že jsem ze sebe dostal, co ve mně je. Tohle ale umí jen málo závodníků. Konec vaší profesionální kariéry byl asi o hodně jiný, než jste si před stavoval. Během dopingové kontroly vám naměřili nepatrně zvýšenou kon centraci hormonu noratosteronu a výsledkem byl trest ve formě několika měsíčního zákazu činnosti. Jak se s odstupem času díváte na tuhle kauzu, ve které se na jednoznačném závěru nemohli dohodnout ani odborníci, kteří se problematikou dopingu zabývají? Zůstala ve vás nějaká hořkost? Podívejte, zahořklý určitě nejsem. Zcela otevřeně vám řeknu, že v době, kdy jsem byl přistižen kvůli dopingu, tak mi bylo 34 let a já věděl, že kariéra se blíží ke konci. Vzhledem k této situaci a věku jsem věděl, že zlepšovat už se nebudu, ale zároveň jsem neměl sebemenší důvod cokoliv použít. Pro mě to nebylo jednoduché období. Dvacet let jsem se naplno věnoval cyklistice a ta má tečka v úspěšné kariéře pachuť hořkosti měla. Já jsem bojoval za to, abych vše objasnil. Ten nález noratosteronu tam byl. Povolená hranice byla v roce 2003 pět nanogramů. O rok později, kdy jsem měl pozitivní nález, se hranice snížila na polovinu. Mně naměřili 3,1 nanogramu, což znamená, že jsem hranici překročil o 0,6 nanogramu. Zajímavé je, že ženy mají dodnes povolenou hranici pět nanogramů. Dokonce i lékaři u dis ciplinární komise shodně potvrdili, že tohle zvýšení nemohlo jakkoliv ovlivnit můj výkon. Když chytli někoho jiného, tak mu naměřili třeba 80 nanogramů. To už může něco vyvolat. Já sám si myslím, že se ta látka mohla vyskytovat v některém z dovolených podpůrných prostředků. Bez schválených podpůrných prostředků, vitamínů apod. vrcholový sport dnes nejde dělat ani na žákovské úrovni. Od toho mého nálezu bylo tolik případů, kdy se u závodníků objevilo podobně nízké množství této látky, jako jsem měl já, že si to ani neumím jinak vysvětlit. Člověk nikdy neví, v čem se takovéto látky mohou objevit. Mnohokrát jsem to konzultoval s endokrinology a ti mi vysvětlili, že ovlivnit množství hormonů může třeba i počasí, slunce nebo dehydratace. V těle se během výkonu dějí neskutečné věci a my tenkrát jeli Český pohár v Jevíčku, teplota přes třicet, trať měřila 180 km a já jel naplno a skončil třetí. Člověk nikdy neví, jak na to bude organismus reagovat a jak se změní hladiny hormonů. Mí nejbližší vědí, že jsem vždycky hrál férovou hru a to je pro mě důležité. Jak jste se svou vlastní zkušeností vnímal dopingové pozdvižení na Tour de France 2007? Když se díváte v televizi na ty opravdu extrémní výkony, které absolvování Tour představuje, tak každý laik si musí říci, že to přece není možné, aby ti lidé podáva li až takové výkony. Já si ale myslím, že pro to existuje nějaké vysvětlení. Na prv ním místě je samozřejmě tvrdý trénink, ale to by nestačilo, pokud by chyběl člověku potenciál nebo nebyl součástí perfektního týmu s veškerým zázemím. Rasmussena nikdy během mimosoutěžního období nezastihla kontrola doma. V dopingu jsou nějaká pravidla a nelze se jim vyhýbat. Samozřejmě, že pokud je někdo nedodržuje, je celá situace značně podezřelá. Mnoho lidí napadalo Armstronga, že bral doping. On ale prošel nesčetněkrát kontrolami a nikdy nic neobjevili. On v sobě měl prostě neuvěřitelnou vůli, soustředění a odhodlání. Pravdou je, že laboratoře byly vždy o krok pozadu za těmi, kdo doping vymýšlí. Díky práci laboratoří se však prostor pro zakázané preparáty oproti minulosti neuvěřitelně zúžil. Oni by měli bojovat proti dopingu i třeba tím, že by ubylo těch extrémních etap a závodů, protože právě na nich to k dopingu nejvíce svádí. Myslím si, že by to mohlo mít pozitivní dopad. Jak vaši profesionální kariéru prožívala manželka a celá rodina? Tak samozřejmě, že vždycky, když se někdo něčemu věnuje tak naplno, jak to vyžaduje profesionální cyklistika, tak někdo z rodiny se musí obětovat. Po celou mou kariéru to byla manželka. Ona vychovávala dceru a zabezpečovala fungování domácnosti. Vždycky jsem se snažil to vracet, a když se jezdilo na soustředění do zahraničí, tak jsem manželku i dceru, dokud nechodila do školy, bral s sebou. Já jsem rodinný typ a rodina pro mě byla vždy nade vše a myslím si, že na mé kariéře měla ohromnou zásluhu. Cyklistika je sport, kde pot teče doslova proudem a nouze není ani o prach a bláto. Vaši kamarádi na vás však prozradili, že jste vždy velmi pečlivě až úzkostně dbal na čistotu, pořádek a perfektně padnoucí oblečení. Bylo vám to vlastní odjakživa, nebo jste se k tomu postupně dopracoval? Vždycky jsem byl ten typ, který má rád pořádek. Mám rád čisté auto, uklizeno v garáži, potrpím si na to, aby věci byly barevně sladěné. Malinko to teď převedu do své nové profese. Jde o to, že když jednáte s partnery a sponzory, musíte je něčím zaujmout a něco jim nabídnout. Jde samozřejmě především o nápad, ale myslím si, že bez toho, aby člověk působil příjemně upraveně, nelze uspět. Pro mě to byla vždy přirozená věc a chci, aby celý tým, včetně závodníků a aut, vypadal a působil dobře. Dnes pracujete jako trenér a manažer cyklistického oddílu v Příbrami. Našel jste se v této nové profesi? Určitě. Dvacet let jsem jezdil jen na kole. Byla to má práce i můj koníček. O to to bylo lepší, že jsem za to byl dobře placený. Samozřejmě, že člověk pak má asi logickou potřebu předávat své zkušenosti dál. Konec kariéry v podobě dopingového nálezu mě netěšil. Nevěděl jsem, co bude a co nebude. Dostal jsem ale nabídku od pana Jiřího Wimmera do CK Příbram, za kterou jsem byl hrozně moc vděčný. Myslím si, že se mi podařilo tu důvěru nezklamat a oddíl zvednout po všech stránkách, což pro mě byla vzhledem k tomu, jak jsem končil profesionální cyklistiku, ohromná satisfakce. Moc jsem se toho ale naučil i já sám. vždyť jsem dvacet let držel v ruce jen řidítka! Dnes mě moc těší, že ti kluci chtějí být dobří, chtějí se mnou komunikovat a jdou za mnou, protože i na mě samotném vidí, že se dá jít dál a že se dá vyhrávat. František Teichmann, foto: autor a archiv F. Trkala Závod míru 1995, František Trkal v čele skupinky Exklusivní cyklistické opálení na Kanárských ostrovech leden 1994

16 STRANA 16 PŘEDSTAVUJEME VÁM LL 6 / 2008 REGENERAČNÍ CENTRUM KATEŘINY HYKOVÉ Představujeme vám Regenerační centrum Kateřiny Hykové, které majitelka vede spolu se svým partnerem Darkem Běhalem. Oba mají za sebou náročné období, kdy se z malých pro stor v domečku poblíž firmy ORPA přestěhovali do velkého domu v Žižkově ulici, který roz sáhle opravili. To se odehrálo na podzim roku 2007 a dnes už jejich nové prostory září no votou a příjemnými barvami a vůněmi, což ještě podtrženo příjemným jednáním usměva vého personálu navozuje už při vstupu pohodu. S Kateřinou i Darkem jsme si povídali krátce před Dny otevřených dveří v jejich centru, které se uskuteční 4. a 5. dubna. Kdy vznikla myšlenka rozšířit vaše služby a vy budovat v regionu největší nabídku těchto služeb v jednom centru? Co především vás k tomu moti vovalo? Katka: Již když jsem začínala podnikat v roce 2002, bylo mým snem nabízet u mě v salónu všechny služby, které souvisejí s péčí o tělo a zdraví. Ráda o lidi pečuji a těším se z toho, když ode mě odcházejí s příjemnými pocity, které každému relaxace spoje ná s kosmetikou, masáží a dalšími službami u nás přináší. Zákaznic a zákazníků bylo stále více a ča sem se salón začal rozrůstat. V té době přišel jako posila i můj přítel Darek. Začali jsme spolu uvažovat o dalším rozvoji našeho salónu. Darek: Naše představa dostala nový rozměr. Ujas nili jsme si, co by takové regenerační centrum mělo mít a co by se nám v něm líbilo. A došli jsme k zá věru, že objekt, ve kterém jsme tehdy sídlili, již k tomu nebyl prostorově vhodný. Dříve jste měli provozovnu v domku v Ople talově ulici, naproti ordinaci zubaře doktora Bí lého, a loni jste si za nemalé peníze pořídili vilu v Žižkově ulici a odvážně jste se pustili do její re konstrukce. Nebylo to příliš velké sousto? Co vás nejvíce potrápilo? Katka: Již od začátku to nebylo jednoduché. Vilu jsme koupili od města formou dražby a v krátké době nás čekaly velmi náročné rekonstrukce, aby vznikl prostor, který odpovídá současným trendům regenerace a který by spolu s našimi službami znamenal nadstandardní nabídku v širokém okolí. Darek: Najednou jsme namísto 100 m 2 měli pro stor mnohonásobně větší Ten samozřejmě velmi dobře splňoval naše představy nabízet lidem maxi mální soukromí při masáži, kosmetice a dalších službách. Věděli jsme, že se u nás nebudou cítit li dé stísněně. Doslova na koleně jsem maloval pro jekt rekonstrukce a neustále přepracovával podle instrukcí různých institucí, například oblastní hy gienické stanice, hasičů apod. Navíc vybudování nových prostor probíhalo již podle nových norem, což bylo náročné nejen na rekonstrukce. Bohužel nás potrápily i realizující firmy, ale pořád nás držela víra, že výsledek se bude zákazníkům líbit. Přibyly další nové místnosti. Chtěli jsme, aby prostory byly přívětivé, prosvětlené, příjemné. To se, myslím, podařilo. Navíc máme do budoucna obrovské mož nosti pro rozvoj našich služeb. Jaký byl ohlas na přestěhování se do nového domu? Katka: Zákaznici jsou spokojeni. Nejvíce chválí rozšířené služby a větší prostory. A doporučují nás dalším, což nám přirozeně dělá radost. Darek: Samozřejmě se i velice líbí to, že jsme v klidné části města, a přitom kousek od centra, kde se dá lépe vychutnat relaxace a regenerace nejen těla. Lidé, kteří objekt znali dříve, obdivují, co všech no jsme s ním byli schopni udělat. A možná ještě netuší, co ještě jsme schopni udělat Co všechno dnes u vás najdeme a o jaké služby je největší zájem? Katka: Dnes u nás v Regeneračním centru najdete kosmetiku, masáže, pedikúru, manikúru, mo deláž nehtů, kadeřnictví, solárium, speciální přístroje, prodej kosmetických produktů, by linných čajů, potravinových doplňků a nesmím zapomenout na prostornou čekárnu s recepcí a kavárnou. Hitem je kosmetická metoda Renesance mládí je to multifunkční relaxační kosmetické ošetření pro náročného klienta s využitím čokolády a širo kého souboru účinných látek. Pleť po tomto ošetření je prozářená, harmonizovaná a po jemné relaxační masáži sametově hebká, hydratovaná a vyhlazená. Ženy si oblíbily i vitalizaci pleti s vůní zeleného čaje kosmetika bohatá na vitamíny a stopové prv ky posiluje koncentraci a paměť. Působí proti de presím, zpomaluje stárnutí, má regenerační a anti bakteriální účinky. Provádíme také nadstandardní ošetření kos metikou Alcina, což je profesionální kosmetika pro každý typ pleti. Základem kosmetiky Alcina je dlou hodobý výzkum Dr. Kurta Wolffa a jeho vědeckého týmu za pomoci nejmodernějších technologií. Zvláš tě žádaná je dnes i mikromasáž očního okolí, což je samostatné a ucelené ošetření přizpůsobené po třebám očního okolí, snižující vnitřní oční tlak a u volňující napětí očních svalů, zlepšuje vidění, ome zuje tvorbu vrásek a zvyšuje pružnost a výživu po kožky. Dále nabízíme trvalou na řasy, barvení řas a o bočí, depilaci celého těla, líčení denní, večerní, spole čenské a svatební, poradenství, prodej kosmetiky Darek: Poskytujeme i formující a pečující pro

17 LL 6 / 2008 PŘEDSTAVUJEME VÁM STRANA 17 gramy pro tělo a obličej např. při kosmetickém ošetření provádíme další kombinace metod z for mujících programů. Snažili jsme se původní služby rozšířit o služby, o které je především u žen v sou časné době velká poptávka, a sice o formovací pro gramy pro tělo na odbourávání tukových buněk, zlepšení kvality pokožky, proti celulitidě a striím. Žádaná je tedy anticelulitídová masáž je prová děna nejčastěji na hýždích a stehnech za účelem vy puzení lymfatické tekutiny z fibrotického podkoží. Nabízíme a provádíme i reflexní terapii, která pomáhá odstraňovat bloky reflexních drah a tím zlepšuje činnost jednotlivých orgánů, páteře a svalů. Velmi oblíbená je masáž lávovými kameny: Představte si teplo přecházející z vulkanických ka menů do ztuhlých svalů, kombinované s masáží. Teplo a speciální masážní techniky dokonale uvolní tělo a mysl a zbavuje stresu i napětí. Žádaná začíná být i havajská masáž, jedná se o tradiční masáž pocházející z Havajských ostrovů, založenou na rytmických technikách využívajících nejen prstů a dlaní, ale i předloktí a loktů. Éterická masáž je zase speciální masáž, která využívá poznatků aromaterapie a vlastnosti éteric kých olejů. Příznivě působí na organismus, na obra nyschopnost organismu, na postižené a namáhané orgány a pomáhá regenerovat pokožku, ztuhlé a bolavé svalstvo. Nabízíme i masáž pro těhotné jedná se o spe ciální masáž, která je prováděna vysoce vyškole ným terapeutem znalým v této oblasti. Masáž je vhodná po celé období těhotenství a následně i po porodu v šestinedělí. A samozřejmě nabízíme spoustu dalších služeb, jakými jsou parafínové, skořicové zábaly, aromaterapie, fytoterapie. Katka: Je velmi těžké určit, o jakou službu je nej větší zájem, ale nejvíc se o nás hovoří v souvislosti s masážemi a lymfodrenáží (manuální ruční masáž nebo přístrojová lymfodrenáž) na problémy s celulitidou, na oteklé nohy, na napětí a únavu no hou, ale to nejsou ještě vyčerpány všechny její účin ky. Pomáhá také regeneraci těla a odstraňuje z něj škodlivé látky. Jistě není jednoduché si v dnešním konkurenč ním boji získat a udržet klientelu. Co pro to dě láte? Je nějaká služba, či něco jiného, čím se li šíte od konkurence? Katka: Jedním z našich cílů je právě odlišit se od konkurence, proto se snažíme nabídnout největší výběr kvalitních služeb v regionu. Náš personál se účastní většiny kurzů a seminářů. Při výběru kvalitních školení, kurzů a seminářů není pro nás vůbec rozhodujícím faktorem jeho cena. Víme, že začínající firmy si toto nemůžou dovolit, což spous tu služeb v očích zákazníků degraduje. Darek: Pro stálé zákazníky jsme připravili náš Věrnostní program, kde si za nasbírané věr nostní body můžou vybrat z velké nabídky věr nostních darů. Jako třeba služby zdarma či zboží z našeho prodejního sortimentu. Určitě zákazníky potěší velké množství způsobu úhrad. Např.: přes AVX, Schott, Wendell, fortell, Konzum, Českou poštu, s.p., České dráhy, a.s., fakturou, z fondu FKSP, poukázkami Sodexho Pass (Flexipass, Relaxpass, Dárkový šek), poukázkami Unišek, Unišek +, dárkovými šeky Cadhoc, přes zdravotní pojišťovnu Metal Aliance, nyní přijímáme i jídelní kupóny Che que Déjeuner atd. Kdo vás častěji vyhledává muži nebo ženy? Katka: To je velice těžké říct. Mezi naše zákazníky patří muži i ženy a nelze určit,kdo z nich má prven ství. Jsou služby, které více využívají ženy, a služ by, které více využívají muži. Darek: Masáže u nás provádím já a masérky, takže si každý může vybrat. Ale v poslední době je u nás vidět, že i služby, které byly mylně klasifikovány jen pro ženy, začínají čím dál více využívat i muži. Takže není u nás problém se setkat s mužem na kosmetice, pedikúře nebo třeba v soláriu. Zaznamenali jsme teď další novinku ve vašem centru, a sice Body shaping system. Co umí a jaký je o něj zájem? Jaké další novinky připravujete? Katka: Přístroj využívá infračerveného hloubko vého tepla, což pomáhá hubnutí i v problémo vých partiích, zmenšení objemu a úspěšnému boji s celulitidou. Speciální bandážovací oblek přilne na stehna, břicho a hýždě a prohřívá tak kůži i tkáně v oblasti problémových partií. Během této příjemné aplikace jsou problémové partie silně prokrvovány. Tím se dosáhne před pokladu pro efektivní a úspěšné odbourávání tuků na požadovaných místech. Současně se silně podnítí látková výměna, rozpustí se od padní látky, které jsou pak lymfatickým systé mem transportovány pryč a vyloučeny z těla. Samozřejmě tím nejsou vyčerpány všechny jeho vlastnosti, pomáhá také s vyhlazením kůže, se zmír něním bolestí tepelným IR zářením při degenera tivních revmatických obtížích, uvolněním při bolestech svalů atd. Darek: Již v současné době je v plánu další novin ka, takže se nechte překvapit :). Jak vám zasahuje podnikání do soukromého života? Co vás na něm nejvíce těší? Katka: Podnikání je velmi propojené se soukro mým životem. Jsme rádi, že teď, kdy máme byt v jedné budově s centrem, můžeme být operativ nější a můžeme se i více věnovat našemu malému synovi, který v lednu oslavil první rok. Lidé tak najdou naše regenerační centrum otevřené od časných ranních hodin až do večera, takže kromě neděle tu nenarazíte na zavřené dveře.to je opět obrovská výhoda proti konkurenci. Naše práce je zároveň naším koníčkem, díky ní se můžeme plně realizovat. Darek: Když tak přemýšlím, co mě na podnikání nejvíce těší, je asi to, když přijde zákazník a s ra dostí mi říká, že mu moje masáž pomohla a už ho bolestivé místo netrápí. Tohle je jeden z důvodů, proč děláme s Káťou to, co nás baví. Chceme pomáhat lidem a pečovat o ně, těší nás, že zákazníci si u nás odpočinou a naberou nové síly do dnešního života plného shonu. Děkuji za rozhovor. Katka a Darek: Také děkujeme a budeme rádi, když se Vy i Vaši čtenáři k nám přijdete podívat na Den otevřených dveří. Čeká vás občerstvení, seznámení se s naším Regeneračním centrem a naší širokou nabídkou služeb. Těšíme se nashledanou u nás Nashledanou. Mgr. Zdenka Celá ( cela.cz) Foto: Radek Lepka Zveme Vás na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Regeneračního centra Kateřiny Hykové v Žižkově ulici v pátek a v sobotu Čeká vás občerstvení zdarma, služby zdarma, seznámení se s centrem a širokou nabídkou našich služeb. Všichni návštěvníci budou zařazení do slosování o cenu za 4100 Kč. Těšíme se, nashledanou u nás. Více o Regeneračním centru na

18 STRANA 18 NÁZORY, SDĚLENÍ LL 6 / 2008 Všeho trochu ke Dni učitelů Bezpočet hodin jsem prožil před školními tabulemi. Na jednu z nich si pamatuji navzdory času, který ji zahalil mlhovinou pětašedesáti let. V době, kdy jsme byli jen prachem na holínkách německých nadlidí hro zících nám smrtí, fotografie oběše ných českých italských legionářů při nesená žačkou přinutila mé srdce, aby promluvilo. Bez zábran, volný jako pták v povětří, jsem vyprávěl o našem boji za svobodu. Ten pocit svobody, byť byl jen krátký, stal se pro mě ne zapomenutelným. Čtyřverším se k němu vracím v jed nom ze svých přípitků na setkání maturantů: Už naše ústa smějí říkat, co cítí naše srdce. A srdce cítí, čím k němu mluví rodná zem. Bez vztahu k ní. k národu a řeči bychom byli jako děti kukačky, které nevědí, v kterém hnízdě se narodily. Když to píšu, je mi líto, že jako učitel jsem se nedožil Listopadu a nemohl povědět, co zů stalo zamknuto v srdci a hlavě. Učitelům jejich svobodu závidím. Otevřela jim cestu, po které šli jejich kantorští předchůdci, když spolu s básníky a spisovateli probouzeli svůj národ. Dnes je košatým stro mem. Jaká budoucnost ho čeká? Bu de mu rvát listy, lámat větve? Budeme schopni ho chránit a bránit? To je úkol budoucích generací. K tomu je musí vychovávat vlastenecký učitel. Dvě prohrané války rozmetaly ně mecký pangermanismus. Všechen jeho popel vítr neodvál. Lpí na ně mecko českých vztazích. Vláda Ba vorska, přední spolkové země, odsu nutým Němcům rok co rok v Mni chově slibuje splnění jejich poža davků před šestapadesáti lety vy hlášených a od té doby nezměněných. Spolková vláda ostře protestovala proti výrokům našeho ministerského předsedy o vině sudetských Němců při rozvrácení republiky přesto, že jejich vůdce Henlein to prohlásil spl něným historickým úkolem uloženým jim Hitlerem. Při podpisu česko ně mecké deklarace kancléř Köhl zcela jasně neodpověděl na otázku novi náře, je li smlouva vymazáním všeho, co obě země rozdělovalo. Ale podle úřední formulace vztahy česko ně mecké jsou bezproblémové. V Unii se Německo s Francií snaží hrát první housle jako největší přispěvatelé na hrazení jejího rozpočtu. Budoucí Evropě konkrétní podobu dává Unie. Připomíná mně jezero, do kterého ze všech stran vtékají potoky. Jejich vody se v něm rozplývají. Ná rody nejsou potočními vodami. Jsou to lidská společenstva, která teprve splněním řady podmínek se stávají národy. My jsme národem vyspělým. Ztotožněním se s tím, jaký je, čím byl a jaký bude spolu s vůlí pro něho něco obětovat, ho stmelujeme. Sílu toho tmelu prověří role, kterou budeme hrát mezi národy sesku penými pod střechou Unie. Vyspě lejší velmoci Anglie, Francie a Ně mecko budou i nás lákat. Je to přiro zené. Včely také daleko odlétají za lepším pylem. Domů je žene pud. Člověku rozum říká Jeď, srdce Vrať se do rodné země. Je tvou ko lébkou, ať je také hrobem. Úkolem učitelů je, aby to naše srdce takovým věrně českým doopravdy bylo. Nechť jim v jejich práci žehná sám Komenský. Jaroslav Špaček J. A. Komenský, rytina považovaná za dílo V. Hollara z roku 1652 Masopust v domově pro seniory V pátek 29. února 2008 se konalo masopustní veselí v Domově pro seniory Lanškroun. I když se masopustní slavnost konala s menším zpožděním, zábavě a veselí to nebránilo. Velké přípravy již začaly předem. V Domově se vytvářely masopustní masky a vyzdobovala se kulturní místnost. V den D bylo vše přichystáno a mohla začít zábava plná tance a hudby. Nechybělo občerstvení, živá hudba a samozřejmě spousty masek, jak z řad klientů, tak i z řad zaměstnanců Domova. K vidění byly veškeré módní masopustní kreace jako např. čarodějnice, myška, motýl a jiné strašidelné či legrační masky. Soutěžilo se také o nejoriginálnější masku masopustu. Všichni, kteří se masopustu zúčastnili, odcházeli s úsměvem na tváři. Myslím si, že nikdo z přítomných na tuto akci jen tak nezapomene. A již nyní plánujeme další podobné akce. Za Domov pro seniory Marcela Knápková, instruktorka sociální péče Dopis z domova pro seniory Moji milí přátelé! Já Vám všem přeji dobrý den a zároveň bych se ráda s Vámi podělila o dě ní v naší budově. Přijeli za mnou moji přátelé z Bratislavy a hned u vchodu žasli nad krásnou velikonoční výzdobou. A naše sociální pracovnice stále vymýšlejí nějaké aktivity, abychom přišli na jiné myšlenky, ne jenom co bylo doma. Tak přišly na nápad, že si uděláme karneval. Zajistily živou hudbu a najednou byl dům plný hudby a smíchu. Přiletěly čarodějnice na košťatech, tetičky s hůlčičkami, i na vozíčku přijela myšička s kočičkou, čertík se ukázal a nad vším dohlížela cikánečka. Ta návštěva ze Slovenska nevěřila svým očím, že v domově se může něco takového udělat. Většinou se o domovech píšou smutné věci. A tady jsou všichni veselí a šťastní i se svými problémy. Nakonec byly vyhlášeny ceny za nejkrásnější masky. Vyhrála první cenu cikánečka, ale ani ostatní masky nepřišly zkrátka. Na všechny zbylo něco hezkého, i na malého kašpárka, který přišel mezi nás. Karneval měl veliký úspěch, že na den čarodějnic to chceme zopakovat. Za dobrý nápad děkujeme a těšíme se na další. Zdraví Vás Anežka Šimečková Jarní pozvánka do Líšnice TJ Sokol Líšnice pořádá v sobotu turistický pochod Líšnický puchýř VII. ročník: Cestou k táboru ve stopách husitů. Trasy km, pěšky i na kolech! Start sokolovna Líšnice 8 10 hod. Cíl tamtéž do 17 hod., startovné 20 Kč. Každý účastník obdrží oplatek a čaj na trase. U sokolovny bude připraveno posezení s možností občerstvení. Na malé i velké turisty se těší pořadatelé! Orlické hory tady máme, krajem rádi chodíváme, s radostí a bez nudy, každým rokem jinudy.

19 LL 6 / 2008 STRANA 19 PŘEČTĚTE SI Jarní procházka Zima znuděná věčnými tahanicemi o žezlo nakonec předmět sporu zahodila kamsi do krajiny a prchla. Sama Vesna znevážený symbol vlády nalezla a o pět zvedla. Tak se změnila vláda na trůně přírody. Tráva se rychle zazelenala a teplé dny lákaly každého ven. Ideální čas na krátkou procházku jarní přírodou. A pokud si člověk všímá, objeví netušenou krásu, kterou příroda uchovává pro ty, kdož si umí všímat. Však se podívejte. Na jívě, která se naklání nad hladinou potoka vinoucího se nevelkou loukou, se již před časem objevily něžně chlupaté kočičky. V čerstvé trávě u jejího kmene se krčí nesmělé chudobky a opodál se ve slunečních paprscích koupají sněženky v těsném sousedství s bledulemi. Jen o kus dál se zlatě leskne petrklíč. Po břehu nervózně poskakuje konipas a vypadá to, že cosi hledá. Pak jej něco vyruší. Je to mžik a už mizí v keřích na protější straně louky. Copak jej tak vyrušilo? Aha... tu to máme. Na nedalekém stromě je vidět čilý ruch. To po větvi poskakuje kosák a ladí hlas k nadcházejícímu koncertu. Moc mu to však nejde, neboť jej neustále vy rušuje banda neukázněných vrabců, kteří se hašteří o několik stébel sena. Kos to ještě nějakou chvíli zkouší. Pak očividně znechucen vrabčími ignoranty odlétá. Jen o pár desítek metrů dál trčí se srázu malá skalka. Vypadá opuštěně. Jenže zdání klame. Nevěříte? Přesvědčím vás. Stačí jen pár minut počkat... Vidíte? Tamhle je cosi pohnulo. A znovu. Neříkejte, že jste to neviděli. Podívejte se lépe. Nu? Samozřejmě, ta aby tu chyběla! Tetka kolčava si tu vyhlédla místo pro svůj nový byt a nyní zvědavě obhlíží okolí. Jaképak asi bude mít sousedy? To se tak snadno nedovíme. Pojďme dál. Čeká nás návštěva rybníka. Ten se leskne jako zrcadlo, ve kterém se shlíží slunce. Ovšem hladina klidná není. Jednak ji něžně čeří jarní větřík, který se prohání rákosím, a pak si tu dalo dostaveníčko velké množství vodního ptactva. Je tu takové hemžení, že si to nezadá s lidským mumrajem. Je tu houf kachen, které se pyšně proplétají mezi zvědavými lyskami. Na mělčině stojí volavka. Vypadá to, jako by se rozmýšlela, co udělat. Chvíli tak nerozhodně přešlapuje a pak dlouhými kroky mizí mezi rákosím. Právě dorazila honorace labutí pár. Houf drobných ptáků kvapně vyklízí přistávací dráhu. Elegantní přistání kazí jeden roztržitý kačer, který se jaksi zapomněl. Labuťák je nucen provézt úhybný manévr, ovšem nepříliš povedený. Místo elegantního dosedu na hladinu z toho vychází hlasité šplouchnutí zakončené zoufalým brzděním křídly o hladinu. Vylekaný provinilec prchá do bezpečí houfu, pryč z dosahu namíchnutého pána vodní hladiny. Všude je plno hluku. Kvákání kachen se mísí se štěbetáním ptactva, které posedalo ve větvích. Jen velmi cvičené ucho dokáže rozpoznat hlasy jednot livých ptáků. Vesna se bez rozpaků ujala vlády. Nastává čas krásy, lásky a něžností. Je lhostejno, v jaké podobě. Vždyť účel světí prostředky a příroda to ví více než Josef Kvičera JARO Už je tu ta krásná doba, ten čas jara procitnutí, plný touhy vstát a s chutí začít žít zas nový rok. Udělat ten správný krok správným směrem v pravý čas, vyslyšet i srdce hlas Zapomenout co je zloba. Letos možná dřív než loni u vody bledulky bílé rozkvétají v tyto chvíle. Skřivani už přiletěli, dokonce jsme u nás měli hejno špačků hladových. Ještě, že už není sníh a ve vzduchu jaro voní. Slunce už nabírá sílu. Sýkory si prozpěvují, k hnízdění se připravují a ze smrku drozd jim zpívá. U cesty nám kvete jíva. Zprávu tu hned včelky mají, s prvním žluťáskem se dají v těch květech ke svému dílu. Co na to TY, můj Člověče? Využij té jarní doby, čerpej sílu do zásoby, celý rok jí bude třeba. I když bude dražší chleba, není nutné bědovat Tomu, kdo má ŽIVOT rád a umí ho užívat, tomu jen tak neuteče dobře. JS Foto: A. Zlámalová Velikonoční bohoslužby v Lanškrouně: Velký pátek, den Ježíšova ukřižování obřady Velkého pátku, 15 hod Bílá sobota, den tichých modliteb u Božího hrobu, který se připravuje v kostele adorace (tichá modlitba) , , večer na Bílou sobotu začíná mše svatá oslava Kristova Vzkříšení ve neděle, Boží hod velikonoční mše svatá v 9.30 hodin Pondělí velikonoční mše svatá v 9.30 hodin Všechny výše uvedené bohoslužby jsou v kostele sv. Václava Na vesnicích, kam dojíždí P. Zbigniew Czendlik, budou velikonoční boho služby takto: neděle, Boží hod velikonoční Luková 8.00 mše svatá, Rudoltice mše svatá Římskokatolická farnost Lanškroun Vás zve na bohoslužby a přeje radostné velikonoční svátky. Pořad bohoslužeb ve farnosti Dolní Čermná: 21. března VELKÝ PÁTEK památka Umučení Páně Mariánská Hora h. pobožnost Křížové cesty Dolní Čermná h. Velkopáteční liturgie 22. března BÍLÁ SOBOTA obřady vigilie Veliké noci Dolní Čermná h. 23. března NEDĚLE slavnost ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ Dolní Čermná 7.30 h. a h., Verměřovice 9.00 h. 24. března Velikonoční pondělí pondělí v oktávu velikonočním Dolní Čermná 7.30 h., Petrovice 9.00 h. Poděkování Děkujeme za rychlé a ochotné jednání panu Pavlu Olšovskému, správci místního hřbitova, a to při zprostředkování prodeje hrobu. Langerovi Josef Kvičera se narodil v r v Ústí n. Orlicí, pochází z Chocně. O sobě říká: Nejkrásnější léta své čtyřicetileté pedagogické praxe jsem strávil v Lanškrouně ( ) a ten mi přirostl k srdci na celý můj život. Společně s manželkou Věrou jsme učili na všech základních školách a já i na gymnáziu. V Lanškrouně se nám narodili oba synové Petr a Pavel. Kromě pedagogické práce jsem měl hlubší vztah k přírodě a k fotografování. Mám za sebou několik fotografických výstav u nás i v zahraničí (Kaliningrad), poměrně slušnou publikační činnost (své fotografie ve čtyřech knihách, např. v knize Východní Čechy, nakl. Flétna 2007 jich mám 28, vydal jsem stolní kalendář na rok 2000 Podoorlicko ve fotografiích Josefa Kvičery, asi 30 pohledů, fotky jsem měl v několika časopisech a mívám je často i v novinách, zejména v Orlickém deníku. Na internetu lze najít mé fotografie na stránkách Klášterce nad Orlicí či některých dalších obcí či institucí, vystavuji na Foto grafické galerii DigiNeff.cz (pod nickem Ledricek), na Photoserveru.eu i na stránkách Photoextrakt.cz Zejména v uplynulém roce jsem se začal intenzivněji věnovat poezii. Mé básně společně s mými graficky upravenými fotografiemi vyjdou v dubnu t. r. ve sbírce VYZNÁNÍ. Vydání této knížky by nebylo možné bez významné pomoci sponzorů. A právě tady bych chtěl ocenit a poděkovat za pomoc pře devším svým bývalým žákům z Lanškrouna, dnes již pokročilým, ale mladist vým padesátníkům. Rád bych jmenoval alespoň ty, kteří se o této akci dověděli a finančně pomohli. Jsou to paní Ursula Dvořáková (Müllerová), Ing. Ladislav Verner, Josef Krsek, MUDr.Hana Suková (Duchoňová), Miroslav Koblížek, Zdeňka Halamková (Bůžková), ale i paní učitelka a bývalá kolegyně Lída Slavětínská. Věřím, že těch, kteří by vyšli vstříc svému bývalému učiteli, by bylo daleko víc. Jen kdyby o tom věděli. Moc si toho vážím a rád bych všem poděkoval osobně při veřejném čtení mé knížky, které bych chtěl v Lanškrouně uskutečnit. Sbírka Vyznání vychází v nakladatelství Flétna v Ústí nad Orlicí. Obsahuje 55 básní a asi 25 ilustrací. Náklad 500 výtisků.

20 STRANA 20 SDĚLENÍ, POZVÁNKY LL 6 / 2008 JAK REKLAMOVAT ZBOŽÍ KOUPENÉ V EVROPSKÉ UNII? Nakupujete i na cestách? Zde je několik zásad pro situaci, kdy nakoupené zboží nesplnilo naše představy o kvalitě, či dokonce neplní ani funkci, pro kterou bylo vyrobeno. Postup při reklamaci zboží či služby zakoupených v zemích EU, Norsku a na Islandu se výrazně neliší od způsobů reklamování u nás. Na dodržování hlavních zásad při reklamaci do těchto zemí a na některé významnější odlišnosti v procesu reklamačního řízení chce upozornit tento článek. 1. Jaké doklady pro reklamaci potřebujete? Hlavním předpokladem pro hladké vyřízení reklamace je předložení dokladu o zakoupení výrobku či služby. 2. Kde lze vadný výrobek reklamovat? Vadný výrobek či službu musíte reklamovat tam, kde jste je zakoupili. Tzv. eurozáruka neexistuje. Výrobek zakoupený v TESCO v Londýně nelze reklamovat v TESCO v Praze, fotoaparát dané značky zakoupený ve Vídni nelze běžně reklamovat v autorizovaném servisu dané značky v Praze. Nedodržením této zásady můžete přijít o cenu opravy a možnost reklamovat případné další vady. Existují však výjimky, kdy některé autorizované servisy v ČR (např. u aut) nabízejí bezplatné opravy výrobků zakoupených v zahraničí během dvou let od zakoupení. Pak je ale spolupráce prodávajícího a servisu podložena smlouvou a kupující musí seznam těchto servisů obdržet při nákupu. 3. Jak dlouhá je záruční lhůta u nových výrobků? Ve všech zemích EU, v Norsku a na Islandu prodejce ručí za veškeré vady, pokud se rozpor spotřeb ního zboží či služby se smlouvou projeví v době do dvou let od dodávky zboží. Reklamuje li spotřebitel vadný výrobek, prodávající je povinen závadu posoudit a vyhodnotit, reklamaci přijmout či odmítnout. Vznikne li závada na výrobku v prvých šesti měsících po zakoupení, má se za to, že existovala již v okamžiku nákupu. Uznání reklamace by mělo být bezproblémové. Spotřebitel má právo, aby zboží bylo uvedeno do souladu s kupní smlouvou, tj. aby bylo zdarma opra veno nebo nahrazeno. Za neoprávněnou reklamaci lze považovat opotřebení výrobku či závadu vzniklou neodborným zacházením s výrobkem. Že nejde o neoprávněnou reklamaci, že vada výrobku byla způsobena např. vadou mate riálu či výrobní vadou, může spotřebitel doložit znaleckým posudkem. Znalec ký posudek vypracuje za úplatu soudní znalec. Seznam soudních znalců nalez nete na Prodávající však takový znalecký posudek uznat ne musí. Problémy s uznáním reklamace mohou proto vzniknout spíše po uplynutí šestiměsíční lhůty. Vadné zboží proto reklamujte bezodkladně. Transpozicí evropské směrnice do národních legislativ může být odlišně upraveno započí távání doby opravy do lhůty pro reklamaci. V některých zemích platí, že lhůta pro uplatnění reklamace se neprodlužuje o dobu, po kterou byl výrobek v o pravě, nevzniká nová lhůta pro reklamaci u vyměněné součásti. 4. Jak dlouhá je lhůta pro reklamaci vady u použitého zboží? Dvouletá lhůta pro reklamaci vady existuje obdobně i na použitý výrobek. Zkrácení záruční doby až na jeden rok je možné, a dokonce obvyklé, prodávající však o tom musí kupujícího informovat písemně buď ve svých obchodních podmín kách, či na jiném dokladu (např. na faktuře). Neučiní li tak, platí dvouletá lhůta pro reklamaci vady. 5. Rozšířená, prodloužená záruka (komerční záruka). Dobrovolné doda tečné záruky poskytované výrobcem či prodávajícím nesmějí omezovat zákonná práva spotřebitelů vyplývající z předpisů. Musí být potvrzeny písem ně, a pak jsou soudně vymahatelné. 6. V jakém jazyce reklamaci napsat? Není povinností prodávajícího přijmout reklamaci v cizím jazyce, pokud však v tomto jazyce své zboží nenabízí (např. na svých webových stránkách). Případy, kdy zahraniční obchodník odmítne reklamaci v angličtině, jsou však řídké. 7. Jak je to s úhradou nutných nákladů s reklamací spojených? Úhrada nutných nákladů s reklamací spojených je, zejména u našich západních sousedů, upravena odlišně od podmínek u nás. Obvykle není povinností obchodníka tyto náklady hradit. V Rakousku např. záleží na tom, zdali si spotřebitel vyzvedl zboží v prodejně či mu bylo zasláno (pak obchodník hradí i náklady spojené se zasláním výrobku). Při reklamování zboží proto vždy o úhradu těchto nákladů prodávajícího požádejte. 8. Jak dlouho má prodávající na vyřízení reklamace? V zemích na západ od nás není zákonem stanovena lhůta k vyřízení reklamace jako u nás (30 dnů). Platí tzv. lhůta obvyklá, 4 6 týdnů. Je proto žádoucí, abyste si do rekla mačního dopisu stanovili datum odpovědi. V zemích na východ od nás je lhůta obvykle stanovena (např. na Slovensku 30 dnů, v Polsku 14 dnů). 9. Odstoupení od smlouvy bez udání důvodu. Při nákupu na dálku (tj. např. při internetových nákupech, u zásilkového obchodu), při nákupech mimo pro vozovnu prodávajícího (např. na prezentacích v hotelích, výstavách, výletech) máte právo k odstoupení od smlouvy bez udání důvodu do určité doby. V ČR je tato lhůta 14 dnů. V jednotlivých členských zemích EU je však tato lhůta sta novena odlišně (7 dnů pro odstoupení od smlouvy mají např. na Slovensku, v Rakousku, Francii, Velké Británii, 10 v Polsku a Itálii, 14 např. v Německu). 10. Záruky podle občanského zákoníku, podle obchodního zákoníku. Poměrně často si kupující pletou svou roli spotřebitele a živnostníka, tj. nakupo vání podle občanského zákoníku a obchodního zákoníku. Je li na prodejním dokladu uvedeno IČO kupujícího, nakupuje li živnostník výrobek pro svou živnost, nákup se řídí podmínkami obchodního zákoníku, nikoli občanského zákoníku. Kupující v tomto případě nemá automaticky nárok na dvouletou záruční dobu, protože není spotřebitel, ale délku záruční lhůty si musí sjednat v kupní smlouvě. Obchodním zákoníkem se řídí i nakupování v síti řetězce Makro (Metro). Makro je velkoobchodní řetězec určený pro nákupy podnika telů, kteří sem mají vstup na kartu. Nakupováním v Makro se spotřebitel vě domě připravuje o svá spotřebitelská práva vyplývající z občanského zákoníku, ze zákona na ochranu spotřebitele. Odmítá li zahraniční obchodník podle Vás oprávněnou reklamaci přijmout nebo vzniknou li Vám nějaké další problémy při nakupování v EU, obraťte se svým problémem na Evropské spotřebitelské centrum pro ČR při MPO (provozované za finanční pomoci EU): Na Františku 32, Praha 1, pracoviště: Politických vězňů 20, Praha 1, tel.: , , e mail: esc@mpo.cz, webové stránky: česká verze. Josef Havliš, odbor živnostenský úřad Lanškrounsko se představuje na výstavách Výstava INFOTOUR A CYKLOTURISTIKA 2008 proběhla ve dnech v budově č. 3 Univerzity Hradec Králové. Lanškrounsko je pravi delným účastníkem této prezentační akce, na níž se představuje jako součást turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko v rámci turistického regionu Východní Čechy. 8. ročník veletrhu cestovního ruchu EUROREGION TOUR se koná ve dnech března v Eurocentru ve středu Jablonce. Další výstava, na níž se Lanškrounsko představí a pozve její návštěvníky na Zemskou korunu, je DOVOLENÁ A REGION 2008, 11. ročník výstavy cestovního ruchu a prezentace regionů, která se koná ve dnech na výstavišti Černá louka v Ostravě. Letos je Lanškrounsko prezentováno jak osmi typy jednoduchých upou távkových lístků, zároveň však také velmi obsažnými informačními listy, které návštěvníka regionu provedou širokou nabídkou služeb, představují nejen přírodu a historii regionu, ale doporučují tipy na krátkodobé výlety podle zaměření návštěvníka i sestavují pro něj víkendový či týdenní pobyt. Více podrobností na lanskroun.cz/region lanskrounsko/ dovolena na zemske korune/a mate vsude blizko.html. Miloš Krejčí, IC Výtvarné umění, literatura a hudba v proměnách času Povídání o lidské civilizaci, kultuře a projevech lidského ducha od úsvitu dějin lidstva až po současnost Hledání spojitostí mezi jednotlivými oblastmi lidské kreativity Objevování skrytých odpovědí na otázky kdy, kde, jak a proč Přijďte s námi strávit příjemný večer ve společnosti obrazů, knih, hudby a mnoha dalších ukázek, popovídat si o nich a třeba se i něco nového a zajímavého dozvědět. Těšíme se na vás! Výtvarné umění a architektura Literatura Hudba Jitka Kuběnková Jan Zezula Tomáš Krejča Čtvrtek 3. 4., hodin, sál Městské knihovny Lanškroun Vstupné dobrovolné