Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013

Transkript

1 Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Zpracoval: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí

2 OBSAH 1. Úvod...4 I. Koncepční část 2. Statistické a demografické údaje Charakteristika Plzeňského kraje Demografické údaje Plzeňského kraje Oblasti rodinné politiky Sociálně-právní ochrana dětí Koncepční záměry Náhradní rodinná péče Koncepční záměry Mateřská a rodičovská centra v Plzeňském kraji Koncepční záměry Krajský protidrogový koordinátor Koncepční záměry Krajský koordinátor prevence kriminality; prevence kriminality Koncepční záměry Sociální služby Koncepční záměry Sociální práce Koncepční záměry Nezaměstnanost Koncepční záměry...12 II. Analytická část - přílohy Příloha č. 1 Sociálně-právní ochrana dětí Příloha č. 2 Náhradní rodinná péče Příloha č. 3 Přehled podporovaných mateřských a rodičovských center Plzeňským krajem Příloha č. 4 Krajská strategie protidrogové politiky Příloha č. 5 Sociální služby 2

3 Příloha č. 6 Sociální práce Příloha č. 7 Nezaměstnanost v Plzeňském kraji 3

4 Schváleno usnesením Rady Plzeňského kraje č.... Schváleno usnesením Zastupitelstva Plzeňského kraje č Úvod Rodina je místem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, tvoří se zde lidský kapitál, dochází zde k zajištění růstu a výchovy budoucí generace. Rodina je základní a nejvýznamnější jednotkou naší společnosti. Cílem rodinné politiky je fungující rodina, realizující své základní sociální funkce v přirozeném prostředí. Právě ohled na přirozené funkce rodiny a jejich význam pro společnost je trvalým záměrem sociální politiky ve vztahu k rodině. Cílem rodinné politiky je vytvořit rodinám přátelské prostředí ve společnosti, tyto cíle rodinná politika realizuje legislativní i nelegislativní cestou: usiluje o odstranění překážek, kterým jsou rodiny vystaveny, a které ohrožují jejich stabilitu vytváří podmínky pro fungování rodin a všestranně je podporuje posiluje vědomí rodinných hodnot v celé společnosti posiluje vlastní zodpovědnost rodičů a členů rodin navzájem Rodinná politika se v současnosti zaměřuje na podporu těchto oblastí: podpora vytváření vhodných socioekonomických podmínek pro fungování rodin podpora všestranně vyhovujících rodinných a rodičovských kompetencí podpora institutu manželství a jeho společenské prestiže podpora rodin se specifickými potřebami podpora všech subjektů podporujících rodinu Trvalým cílem rodinné politiky je věnovat pozornost životním podmínkám rodin a činit tak vhodná opatření, aby byla posilována autonomie rodin a umožňováno jejich svobodné rozhodování při uskutečňování konkrétních životních plánů a představ. Jde o plány v oblasti ekonomiky rodiny, vztahového života, velikosti rodiny, výchovy dětí, ale i sladění nároků zaměstnání a rodiny. K tomuto cíli vede cesta posilování prorodinného klimatu a dalších jednotlivých opatření ve prospěch rodin, a to je právě úkolem rodinné politiky. Plzeňský kraj se ztotožňuje s cíly rodinné politiky, a proto přistoupil k vytvoření vlastní koncepce v této oblasti. Koncepce je rozvržena na dvě části, koncepční a analytickou. Koncepční část popisuje především vlastní koncepční záměry kraje a následně odkazuje na část analytickou, která danou problematiku zpracovává podrobněji. Koncepce popisuje aktivity v přenesené působnosti, jde o oblast sociálně-právní ochrany dětí, náhradní rodinné péče a sociálních služeb. V samostatné působnosti jde o oblast prevence kriminality a sociálně patologických jevů a mateřských a rodičovských center. 4

5 2. Statistické a demografické údaje 2.1. Charakteristika Plzeňského kraje Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Sousedí na severozápadě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na východě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se SRN (Bavorskem). Svou rozlohou km 2 je Plzeňský kraj třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel ( ) se řadí na deváté místo. Po Jihočeském kraji je druhým nejméně zalidněným krajem v České republice. Sídelní struktura kraje je nevyvážená na metropolitní Plzeň navazuje drobná venkovská struktura. Schází města střední velikosti. Typickým rysem území je vysoký počet malých sídel. Katastrální území obcí do 2000 tisíc obyvatel tvoří více než 4/5 rozlohy kraje a žije v nich přes 30 % obyvatelstva. Sedm okresů Plzeňského kraje (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeňsever, Rokycany, Tachov) představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem a skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí a hustotou osídlení. V Plzeňském kraji se nachází 15 obcí s rozšířenou působností Plzeň, Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany, Horažďovice, Sušice, Kralovice, Nýřany, Horšovský Týn, Stod, Přeštice, Stříbro, Blovice a Nepomuk. Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina (část), Český les a Šumava. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné Demografické údaje Plzeňského kraje Obyvatelstvo K žilo v Plzeňském kraji obyvatel, z toho žen a mužů. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k mírnému nárůstu, a to zhruba o osob. Během posledních deseti let byl výrazný celkový přírůstek zaznamenán v letech 2007 a hlavně

6 Graf Plzeňský kraj Správní členění 3. Oblasti rodinné politiky Rodinná politika je politikou průřezovou, zasahuje do nejrůznějších veřejných oblastí života společnosti jako je např. bydlení, školství, zdravotnictví, zaměstnanost a další oblasti, ve kterých se snaží zajišťovat poměr mezi ekonomickými a sociálními opatřeními. K harmonizaci rodinného a pracovního života přispívá také rozvoj nabízených služeb podporujících fungování rodiny v zařízeních, jako jsou např. mateřská a rodičovská centra, rodinné a manželské poradny, centra pro rodinu, volnočasová centra pro děti a mládež. Tyto služby mají preventivně podpůrný charakter, mají posilovat a usnadňovat manželské soužití a rodičovství, podporovat mezigenerační vztahy, napomáhat rodinám v péči o děti. Náhradní rodinná péče. Krajský úřad Plzeňského kraje zprostředkovává náhradní rodinnou péči, vede evidenci žadatelů o osvojení a pěstounskou péči a evidenci dětí vhodných pro svěření do náhradní rodinné péče. 6

7 Sociálně-právní ochrana dětí. Krajský úřad Plzeňského kraje spolupracuje se zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc a subjekty, které jsou pověřeny výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Mateřská a rodičovská centra. Dne byl Radou Plzeňského kraje schválen "Program podpory projektů mateřských a rodičovských center v Plzeňském kraji 2013". Finančními prostředky je možno podporovat a rozšířit činnost mateřských a rodičovských center. 4. Sociálně-právní ochrana dětí Cílem sociálně-právní ochrany dětí je zajistit ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte a působení směřující k obnovení narušení funkcí rodiny. Sociálně-právní ochrana dětí se zaměřuje na děti, jejichž rodiče zemřeli nebo neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, děti v ústavní péči, děti páchající trestnou činnost apod. Krajský úřad Plzeňského kraje je jedním z orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Vykonává metodickou a kontrolní činnost ve vztahu k obcím, vydává pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, řeší odvolání a stížnosti občanů a rozhoduje o státním příspěvku pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Příloha č Sociálně-právní ochrana dětí 1.1. Legislativa 1.2. Sociálně-právní ochrana dětí Orgány sociálně-právní ochrany dětí Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami Komise sociálně-právní ochrany dětí 1.3. Zařízení sociálně-právní ochrany dětí Zařízení odborného poradenství pro péči o děti Zařízení sociálně výchovné činnosti Výchovně rekreační tábory pro děti Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc 4.1. Koncepční záměry Pokračování funkční spolupráce s dalšími kraji v rámci České republiky a s MPSV ČR na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Připomínkování návrhů právních předpisů, vztahujících se k problematice sociálně-právní ochrany dětí. Zajištění informovanosti veřejnosti o problematice sociálně-právní ochrany dětí prostřednictvím internetových stránek kraje. 7

8 Spolupráce a podpora nestátních subjektů vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí metodickou činností. Spolupráce se zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc na území kraje. Podpora mateřských a rodičovských center v kraji finančními dotacemi a metodickou činností. Řešení problematiky nezletilých dětí cizinců ponechaných na území Plzeňského kraje bez péče rodičů či zákonného zástupce. 5. Náhradní rodinná péče Cílem náhradní rodinné péče je umístění dítěte do vhodné náhradní rodiny. Krajský úřad Plzeňského kraje v přenesené působnosti zajišťuje proces zprostředkování náhradní rodinné péče. Vede evidenci žadatelů o osvojení a pěstounskou péči a evidenci dětí vhodných pro svěření do náhradní rodinné péče. Vykonává metodickou a kontrolní činnost ve vztahu k obcím. Příloha č Náhradní rodinná péče 1.1. Pěstounská péče na přechodnou dobu 1.2. Dávky pěstounské péče 1.3. Poručenství 1.4. Zprostředkování náhradní rodinné péče 5.1. Koncepční záměry Zajištění funkční spolupráce s MPSV ČR a s dalšími kraji v rámci České republiky na úseku náhradní rodinné péče. Podpora novelizace legislativy vztahující se k náhradní rodinné péči; připomínkováním návrhů zákonů. Zajištění informovanosti veřejnosti o problematice náhradní rodinné péče prostřednictvím internetových stránek kraje. Pravidelné Dny otevřených dveří pro náhradní rodiče a zájemce o náhradní rodinnou péči. Spolupráce a podpora nestátních subjektů vykonávajících odbornou přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči prostřednictvím pravidelných setkání na Krajském úřadě Plzeňského kraje. Podpora náhradních rodin formou poradenství a konzultací (pravidelná setkávání pěstounských rodin). 8

9 6. Mateřská a rodičovská centra v Plzeňském kraji Plzeňský kraj podporuje činnost mateřských a rodičovských center v Plzeňském kraji. Mateřská centra jsou partnery Plzeňského kraje při pořádání seminářů, Plzeňský kraj podporuje jejich činnost i formou finančních příspěvků prostřednictvím samostatného dotačního programu. Příloha č Přehled podporovaných mateřských a rodičovských center Plzeňským krajem Koncepční záměry Další podpora činnosti mateřských a rodičovských center. 7. Krajský protidrogový koordinátor Krajský protidrogový koordinátor Plzeňského kraje (dále také protidrogový koordinátor) je v organizační struktuře Krajského úřadu Plzeňského kraje zařazen na odboru sociálních věcí v oddělení organizačně správním. Na Plzeňském kraji není ustanovena protidrogová komise. Její náplň činnosti zajišťuje Komise sociální Rady Plzeňského kraje. Protidrogový koordinátor spolupracuje s Komisí sociální Rady Plzeňského kraje a s Výborem pro sociální věci a zdravotnictví Zastupitelstva Plzeňského kraje při projednání protidrogové politiky v kraji a při předkládání projektů k získání dotací ze státního rozpočtu. Protidrogový koordinátor se zabývá též agendou prevence kriminality. Protidrogový koordinátor spolupracuje s krajským školským metodikem sociálně patologických jevů, který pracuje na odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje. Vzájemně si předávají informace o preventivních programech, o organizacích, které provádí prevenci na školách. Protidrogový koordinátor zajišťuje propagační letáky a propagační materiály na prevenci drogových závislostí, pro školy a školská zařízení, při získávání informací kooperuje s KHS, ZZS, ÚZIS v Plzni, Psychiatrickou klinikou FN Plzeň, Policií ČR, NPC, Krajským soudem a Státním zastupitelstvím Plzeň, Mediační a probační službou a jinými institucemi. Stěžejním dokumentem Plzeňského kraje v této oblasti je Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na období a na ní navazující Koncepce prevence kriminality a sociálně-patologických jevů Plzeňského kraje na období Koncepci odsouhlasila Rada Plzeňského kraje usnesením č. 6207/12 ze dne a dále schválilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 1284/12 ze dne Příloha č Krajská strategie protidrogové politiky. 9

10 7.1. Koncepční záměry Připomínkování návrhů zákonů a dalších legislativních předpisů vztahujících se k problematice protidrogové politiky. Naplňování cílů Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje. Podpora finančními dotacemi. 8. Krajský koordinátor prevence kriminality; prevence kriminality Krajský koordinátor prevence kriminality Plzeňského kraje je v organizační struktuře Krajského úřadu Plzeňského kraje zařazen na odboru sociálních věcí v oddělení organizačně správním. Předkládá žádosti a realizuje projekty v rámci dotačních programů (ministerstvo, EU apod.) Zajišťuje oblast prevence kriminality - vykonává roli koordinátora prevence kriminality. Stěžejním dokumentem Plzeňského kraje v této oblasti je Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na období a na ní navazující Koncepce prevence kriminality a sociálně-patologických jevů Plzeňského kraje na období Koncepci odsouhlasila Rada Plzeňského kraje usnesením č. 6207/12 ze dne a dále schválilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 1284/12 ze dne Koncepční záměry Připomínkování návrhů zákonů a dalších legislativních předpisů vztahujících se k problematice prevence kriminality a sociálně patologických jevů. Naplňování cílů Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje. Podpora finančními dotacemi. 9. Sociální služby Oddělení sociálních služeb v přenesené působnosti rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o stanovení úhrady za stravu a péči dítěte umístěného do domova pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nebo předběžného opatření. Dále rozhoduje o registraci poskytovatele sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vede registr poskytovatelů sociálních služeb. Zajišťuje také posouzení, případně hodnocení projektů a návrh pro rozdělení dotací v rámci dotačního řízení MPSV. Poskytuje metodickou pomoc a konzultace obcím, právnickým i fyzickým osobám v oblasti sociálních služeb v kraji. Oddělení sociálních služeb v samostatné působnosti zabezpečuje pro rozhodování orgánů kraje úkoly při zřizování a spravování organizací zřizovaných a zakládaných krajem - zařízení sociálních služeb, zajišťuje metodickou pomoc zařízením sociálních služeb. Pro rozhodování orgánů kraje zabezpečuje úkoly při poskytování dotací v sociální oblasti z rozpočtu kraje v souladu se zákonem o krajích. Zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na 10

11 svém území a zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území. Zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb, sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány. Předkládá žádosti a realizuje projekty v rámci dotačních programů (ministerstvo, EU apod.). Příloha č Sociální služby 1.1. Legislativa 1.2. Zařízení sociálních služeb 1.3. Poskytovatelé sociálních služeb Registrace poskytovatelů sociálních služeb Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb 1.4. Plánování sociálních služeb v Plzeňském kraji 1.5. Finanční podpora sociálních služeb 9.1. Koncepční záměry Připomínkování návrhů zákonů, legislativních předpisů vztahujících se k problematice sociálních služeb. Podpora plánování sociálních služeb podpora rozvoje a zkvalitňování sociálních služeb v Plzeňském kraji mj. finančními příspěvky. 10. Sociální práce Krajští sociální pracovníci jsou v organizační struktuře Krajského úřadu Plzeňského kraje zařazeni na odboru sociálních věcí v oddělení sociálních věcí. Jejich náplní je především poskytovat pověřeným obecním úřadům odbornou a metodickou podporu, koordinovat postup sociálních pracovníků a kontrolovat výkon přenesené působnosti agendy sociální práce a zároveň zajišťovat i spolupráci s partnerskými systémy; především nestátními neziskovými organizacemi a úřady práce. Zároveň realizují i výkon sociální práce při řešení případů, které přesahují hranice správních obvodů obcí. V rámci činnosti je úzká spolupráce s pracovníky sociálně-právní ochrany děti, krajským protidrogovým koordinátorem, krajským koordinátorem prevence kriminalit a pracovníky oddělení sociálních služeb. V rámci přenesené působnosti rovněž rozhodují o odvolání proti rozhodnutí obecních úřadů ve věci ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 11

12 Příloha č Sociální práce 1.1. Definice 1.2. Legislativa 1.3. Cílové skupiny sociální práce 1.4. Základní partneři pro výkon sociální práce 1.5. Standardizovaný záznam sociálního pracovníka Koncepční záměry Připomínkování návrhů právních předpisů vztahujících se k problematice sociální práce. Zjišťování potřeb obyvatelstva v oblasti poskytování sociálních služeb. Spolupráce s ministerstvem, obcemi a dalšími subjekty v oblasti předávání informací o realizaci metod sociální práce. Pořádání seminářů a porad. 11. Nezaměstnanost Příloha č Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Koncepční záměry Plzeňský kraj bude i nadále sledovat vývoj na trhu práce. Plzeňský kraj se bude i nadále ve spolupráci se zaměstnavateli, odbory a dalšími subjekty snažit přispívat ke snižování nezaměstnanosti v Plzeňském kraji a potlačování forem nelegálního zaměstnávání. Spolupráce s Výborem pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Plzeňského kraje a Radou kraje pro rozvoj lidských zdrojů Plzeňského kraje. 12

13 Příloha č. 1 (k ) 1. Sociálně-právní ochrana dětí 1.1. Legislativa Vnitrostátní předpisy Usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Zákon č. 110/2006 Sb., o životním minimu Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky Instrukce MPSV č.j /2000 ze dne , kterou se stanoví rozsah evidence dětí a obsah spisové dokumentace o dětech,vedené orgány sociálněprávní ochraně dětí a obsah spisové dokumentace o žadatelích o osvojení a o svěření do pěstounské péče Instrukce č.j. 142/2007-Org. ze dne , kterou se upravuje postup při výkonu soudních rozhodnutí o výchově nezletilých dětí Mezinárodní smlouvy, předpisy ES a doporučení Sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte Sdělení č. 45/2003 Sb.,m.s., o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů Sdělení č. 209/1993 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech 13

14 Sdělení č. 34/1998 Sb., o Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí Sdělení č. 43/2000 Sb., o Úmluvě o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení Sdělení č.132/2000 Sb.,m.s., o Evropské úmluvě o osvojení Sdělení č. 66/2000 Sb.,m.s., o Evropské úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí Sdělení č. 47/2001 Sb.,m.s., o přijetí Evropské úmluvy o právním postavení dětí narozených mimo manželství. Sdělení č. 54/2001 Sb.,m.s., o přijetí Evropské úmluvy o výkonu práv dětí Sdělení č. 141/2001 Sb.,m.s., o přijetí Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí Sdělení č. 90/2002 Sb.,m.s., o přijetí Úmluvy o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (Úmluva č. 182) Sdělení č. 91/2005 Sb.,m.s., o sjednání Úmluvy o styku s dětmi Vyhláška č. 33/1959 Sb., o Úmluvě o vymáhání výživného v cizině Vyhláška č. 132/1976 Sb., o Úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti Sdělení č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 Rezoluce Rady Evropské unie z o nedoprovázených nezletilcích, kteří jsou příslušníky třetích zemí ( 97/ C 221/03) Doporučení RE 4(1984) o rodičovské zodpovědnosti Doporučení RE 6(1987) o pěstounských rodinách Doporučení RE 2(1993) o mediko-sociálních aspektech zneužívaných dětí Doporučení RE 1286 (1996) o Evropské strategii pro děti 1.2. Sociálně-právní ochrana dětí Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména: ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině Dítětem se rozumí nezletilá osoba (do 18 let), která má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany, zařízení sociálně-právní ochrany a státní orgány, o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte. 14

15 Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky má trvalý pobyt má podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, nebo je oprávněno trvale pobývat, nebo pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu Sociálně-právní ochrana se poskytuje též dítěti v rozsahu stanoveném zákonem, které nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo není hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani není oprávněno podle zvláštního právního předpisu trvale pobývat na území České republiky. Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, jejichž rodiče zemřeli neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti Dále děti které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu 15

16 Orgány sociálně-právní ochrany dětí - zajišťující sociálně-právní ochranu krajské úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností obecní úřady a újezdní úřady Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Úřad pro mezinárodní ochranu dětí v Brně Úřad práce České republiky krajské pobočky a pobočka pro hl. m. Praha Dále sociálně-právní ochranu zajišťují obce v samostatné působnosti kraje v samostatné působnosti komise pro sociálně-právní ochranu dětí další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny Mezi zásady sociálně-právní ochrany patří, že na závadné chování dětí je každý oprávněn upozornit jejich rodiče. Dále je též každý oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti. Dítě má právo požádat o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv orgány sociálně-právní ochrany, zařízení sociálně-právní ochrany a státní orgány, může tak učinit i bez vědomí rodičů nebo osob odpovědných za jeho výchovu. Orgány sociálně-právní ochrany jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě, které je schopno formulovat své názory, má právo pro účely sociálně-právní ochrany se svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami Právní předpis zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Pověřené osoby k výkonu sociálně-právní ochrana dětí Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu dětí na základě rozhodnutí krajského úřadu o pověření k výkonu takové činnosti. Podmínky pro vydání pověření podání písemné žádosti prokázání odborné způsobilosti všech osob, které budou přímo poskytovat sociálně-právní ochranu, předložení dokladu o ukončeném vzdělání bezúhonnost všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat bezúhonnost právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro výkon sociálně-právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví 16

17 vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude poskytována sociálně-právní ochrana potřebné materiální a technické podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany a provozování zařízení sociálně-právní ochrany předložení výroční zprávy o činnosti a hospodaření nebo předložení jiného dokladu, který obsahuje popis její činnosti a pravidla hospodaření Pověřené osoby mohou v sociálně-právní ochraně vykonávat činnost v tomto rozsahu vyhledávat děti, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje pomoci rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě poskytovat nebo zprostředkovat rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené pořádat v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku zřizovat a provozovat zařízení odborného poradenství pro péči o děti zřizovat a provozovat zařízení sociálně výchovné činnosti zřizovat a provozovat zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřizovat a provozovat výchovně rekreační tábory pro děti uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče převzít zajišťování přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny, kterou jinak zajišťuje krajský úřad poskytovat odborné poradenství a pomoc žadatelům o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a poskytovat poradenskou pomoc fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poskytovat výchovnou a poradenskou péči osobě pečující, s níž pověřená osoba uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče vyhledávat fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny a oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vyhledávat děti uvedené v 2 odst. 2 zákona, vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče a oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností Komise sociálně-právní ochrany dětí Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje dle 38 odst. 1 zákona jako zvláštní orgán obce komisi pro sociálně-právní ochranu dětí Hlavní úkoly komise v zákonem vymezených případech rozhoduje o vydání a odnětí pověření ke zřízení výchovně rekreačních táborů pro děti navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje projednání 17

18 jednotlivých případů v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině doporučuje opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obce s rozšířenou působností v rozsahu své působnosti pořádá případové konference 1.3. Zařízení sociálně-právní ochrany dětí Zařízeními sociálně-právní ochrany jsou: Zařízení odborného poradenství pro péči o děti Zařízení poskytuje zejména doporučení a rady zaměřené na řešení otázek týkajících se rodinných, sociálních a mezigeneračních problémů vyplývajících z péče o děti. Dále na řešení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí a na péči o děti zdravotně postižené. Zařízení mohou také poskytovat nebo zprostředkovávat poradenství pro fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny Zařízení sociálně výchovné činnosti Toto zařízení nabízí dětem programy rozvíjení sociálních dovedností, výchovných činností a využití volného času Výchovně rekreační tábory pro děti Tyto tábory se zřizují zpravidla v době školních prázdnin a pobyt se dětem poskytuje na žádost zákonných zástupců dítěte nebo s jejich souhlasem. Účelem pobytu je výchovné působení na děti směřující k odstranění nebo potlačení poruch chování a k získání potřebných společenských a hygienických návyků Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) 42 42n zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo je-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohrožen. Dále se poskytuje péče a pomoc dítěti, které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku, dále jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc dítěte spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotní péče, psychologické a jiné obdobné péče. 18

19 Úkoly zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zabezpečuje plné přímé zaopatření dítěte v zařízení spočívající v poskytování ubytování, stravování a ošacení poskytuje výchovnou péči zajišťuje poskytnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením, včetně primární zdravotní péče poskytuje poradenství dítěti, jeho rodičům nebo osobám odpovědným za výchovu dítěte zajišťuje pomoc při přípravě dětí na školní vyučování a doprovod dětí do školy vytváří podmínky pro zájmovou činnost dětí je povinno poskytovat dítěti odbornou péči prostřednictvím sociálního pracovníka a psychologa je povinno vydat vnitřní řád zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Seznam zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v Plzeňském kraji Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Šneček při Dětském centru Plzeň Adresa: Na Chmelnicích 6, Plzeň Adresa: Partyzánská 55, Plzeň (detašované pracoviště) Zřizovatelem zařízení je Statutární město Plzeň. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Delfínek při Dětském domově Trnová Adresa: Trnová 200 Zřizovatelem zařízení je Plzeňský kraj. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Robinson při Dětském domově Staňkov Adresa: Klenčí pod Čerchovem 117 Adresa: Hradecká 482, Stod Zřizovatelem zařízení je Plzeňský kraj. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek v Janovicích nad Úhlavou Adresa: Rozvojová zóna 514, Janovice nad Úhlavou Zřizovatelem zařízení je Fond ohrožených dětí Praha. 19

20 Příloha č. 2 (k ) 1. Náhradní rodinná péče Rozlišujeme dvě základní formy náhradní rodinné péče: A) osvojení B) pěstounská péče A) Osvojení (adopce) mezi osvojiteli a dítětem vzniká vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi, mezi dítětem a příbuznými osvojitelů vzniká vztah příbuzenský osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují, že osvojení bude ku prospěchu dítěte dítě získává příjmení osvojitelů dítě má stejná práva (včetně dědického) jako vlastní dítě rodičů osvojit lze jen dítě nezletilé, mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl o osvojení rozhoduje soud a před jeho rozhodnutím musí být dítě nejméně po dobu tří měsíců v přímé péči osvojitelů na jejich náklady Rozlišujeme: Osvojení zrušitelné: (provádí se v případě, kdy dítě ještě nedovršilo jeden rok jeho života, u starších dětí v případě, kdy budoucí osvojitelé žádají pouze tuto formu osvojení nebo z jiných závažných důvodů) soud může osvojení zrušit z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele Osvojení nezrušitelné nezrušitelně lze osvojit nezletilého staršího jednoho roku toto osvojení nelze zrušit Osvojení zrušitelné může být změněno na osvojení nezrušitelné, nikoliv však naopak. Osvojit dítě mohou manželé nebo jednotlivec a dále manžel(ka) rodiče dítěte se souhlasem druhého manžela a druhého rodiče dítěte. B) Pěstounská péče Je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče, kdy stát finančně přispívá na hmotné zabezpečení dítěte a vyplácí odměnu tomu, komu bylo dítě svěřeno. Dítě lze svěřit do společné pěstounské péče manželů nebo jednotlivci. Pěstoun musí poskytovat záruku řádné výchovy dítěte a má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech. V případě svěření dítěte do pěstounské péče není vyloučen styk biologických rodičů s dítětem, jejich rodičovská zodpovědnost je zachována, včetně vyživovací povinnosti k dítěti. Rozlišujeme pěstounskou péči: 20

21 individuální - dítě je vychováváno v běžné rodině přechodnou - dítě je v pěstounské péči pouze po dobu, než se s konečnou platností upraví jeho poměry, nejdéle po dobu 1 roku Pěstounská péče zaniká dosažením zletilosti dítěte. Jde-li o nezaopatřené dítě, soustavně se připravující na budoucí povolání, nárok na dávky pěstounské péče trvá až do 26 let věku dítěte. Osvojení a pěstounská péče jsou upraveny v zákoně o rodině a v zákoně o sociálněprávní ochraně dětí Pěstounská péče na přechodnou dobu Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí účinná od přinesla novou formu náhradní rodinné péče - pěstounskou péči na přechodnou dobu. Zákon o rodině přesně definuje, kdy je možné, aby soud rozhodl o této formě náhradní rodinné péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu je určena především: pro děti, které po určitou dobu nemůže rodič ze závažných důvodů vychovávat pro děti do doby, kdy je možné získat souhlas biologických rodičů k osvojení (tzv. protokolární souhlas po 6 týdnech od narození dítěte) pro děti po dobu, než je vydané pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že není potřeba souhlasu rodičů k osvojení (tzn., než soud rozhodne o nezájmu biologických rodičů o dítě) 1.2. Dávky pěstounské péče Dávek pěstounské péče je pět a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna, odměna pěstouna ve zvláštních případech Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek při ukončení pěstounské péče 1.3. Poručenství Soud ustanoví dítěti poručníka v případě, že rodiče: dítěte zemřeli byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven výkon jejich rodičovské zodpovědnosti nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, a proto nejsou nositeli rodičovské zodpovědnosti Poručník bude dítě zastupovat a spravovat jeho záležitosti místo rodičů. Ustanovený poručník může, ale nemusí o dítě osobně pečovat. Poručník tak vykonává všechna práva a povinnosti, která jinak náleží rodičům, jedná se tedy o výkon rodičovské zodpovědnosti. 21

22 Zákon o rodině upřesňuje osobu, která je v konkrétním případě ustanovována za poručníka. Přednost se dává zásadně osobě fyzické, a to v první řadě tomu, koho doporučili rodiče (nesmí to být ale v rozporu se zájmem dítěte). Nebyl-li nikdo takový doporučen, soud ustanoví někoho z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině. Až tehdy, nemůže-li být poručníkem ustanovena žádná fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. Osobní péče o dítě sice není nutnou podmínkou institutu poručenství (dítě např. může mít nařízenou ústavní výchovu, být svěřeno do pěstounské péče apod.), pokud však poručník péči o dítě osobně vykonává, má stejný nárok na dávky státní sociální podpory jako pěstoun a stejné hmotné zabezpečení, jako by šlo o pěstounskou péči. Poručenství zaniká ze zákona, jakmile poručenec dosáhne zletilosti, není zde třeba zvláštního rozhodnutí soudu Zprostředkování náhradní rodinné péče Proces zprostředkování náhradní rodinné péče upravuje zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Pokud se manželé nebo jednotlivec rozhodnou přijmout dítě do své péče, podají na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, orgánu sociálně-právní ochrany dětí podle místa svého trvalého bydliště, žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny. V Plzeňském kraji se žádost podává na těchto městských úřadech: Blovice, Domažlice, Horšovský Týn, Horažďovice, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Magistrát města Plzně, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov. V žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče žadatel uvede požadované údaje a připojí k ní tyto doklady: doklad o státním občanství (cizinec předloží povolení k trvalému pobytu na území ČR nebo doklad o hlášení k pobytu na území ČR po dobu nejméně 365 dnů) zprávu o zdravotním stavu (potvrzuje ošetřující lékař, příp. odborný lékař žadatele) údaje o ekonomických a sociálních poměrech písemné vyjádření žadatele, zda souhlasí s tím, aby byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany dětí je oprávněn zjišťovat další potřebné údaje potřebné pro zprostředkování NRP Orgán sociálně-právní ochrany dětí přiloží k žádosti ještě následující dokumenty: opis z evidence Rejstříku trestů zprávu ze sociálního šetření v rodině žadatelů stanovisko k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče 22

23 Kopii kompletní spisové dokumentace postoupí obecní úřad obce s rozšířenou působností k dalšímu řízení na krajský úřad, a ten provede odborné posouzení žadatelů, které zahrnuje: psychologické vyšetření, při kterém se posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, výchovné schopnosti, motivace, která vedla k podání žádosti, stabilita manželského nebo partnerského vztahu, prostředí v rodině atd. posouzení zdravotního stavu žadatele krajským posudkovým lékařem, zda jeho zdravotní stav z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě psychologické vyšetření a příprava dětí žijících v rodině zjištění bezúhonnosti dalších osob, které žijí s žadatelem ve společné domácnosti zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny *) Příprava žadatelů k přijetí dítěte probíhá formou kurzu, ve kterém jsou žadatelé seznamováni s problematikou náhradního rodičovství v oblasti psychologické, etické, výchovné, pediatrické apod. Pro Krajský úřad Plzeňského kraje realizuje přípravné kurzy pro žadatele: Centrum sociálních služeb Domažlice, příspěvková organizace Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatele do evidence vhodných žadatelů o osvojení nebo o pěstounskou péči neprodleně po odborném posouzení. V rozhodnutí o zařazení stanoví žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Krajský úřad zasílá rozhodnutí o zařazení do vlastních rukou žadatele a oznámí tuto skutečnost též obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle trvalého bydliště žadatelů. Pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče vede krajský úřad evidenci dětí vhodných do osvojení nebo do pěstounské péče. Zjistí-li, že v evidenci žadatelů je vhodný zájemce pro dítě, které je navrženo do osvojení nebo pěstounské péče, oznámí tuto skutečnost žadateli, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště dítěte i podle místa trvalého bydliště žadatelů a zařízení, kde se dítě nachází. 23

24 Příloha č. 3 (k ) 1. Přehled podporovaných mateřských a rodičovských center Plzeňským krajem Program podpory projektů mateřských a rodičovských center v Plzeňském kraji číslo název organizace, IČO 1 "Asociace náhradních rodin České republiky", IČ název projektu Klubíčko rodinám a dětem v náhradní rodinné péči - III. 2 "Bublina", IČ Bublinka 3 BUDULÍNEK, IČ Podpora rozšíření programové nabídky a zvyšování odborné kvalifikace lektorů MC Budulínek 4 Centrum dětí a rodičů, IČ CeDR=průvodce rodičovstvím 5 Centrum volného času Šumava 2000, o.s., IČ Farnost Evangelické církve metodistické v Plzni 1 Lochotíně, IČ Farnost Evangelické církve metodistické v Tachově, IČ Chronos Vejprnice o.p.s., IČ Mateřské centrum Dráčkov 3, o.s., IČ MAS Zlatá cesta, o.p.s., IČ Mateřské centrum (Centrum pro rodinu) Benjamínek, o.s. Kdo se hýbe nezlobí - projekt "volné" tělocvičny na podporu pohybových aktivit rodičů s dětmi Mateřské centrum Slovíčko S Krtečkem na statku RC Kulíček Dokoupení vybavení MC. vybavení je určeno k sportovnímu vyžití dětí. Rodinné centrum KATka Poznávat svět nás baví II. 12 Mateřské centrum Barvínek Mateřské centrum Barvínek Projekt podpory intuitivního rodičovství, posilování rodičovských kompetencí a prevence sociálního vyloučení matek a mladých rodin. 13 Mateřské centrum BERUŠKA Nepomuk, občanské sdružení, IČ Mateřské centrum Litínek, o. s., IČ Tvoříme a cvičíme v Mateřském centru Beruška Nepomuk Poznej svůj svět 15 Mateřské centrum Plzeňské Čas pro rodinu 24

25 panenky, IČ MATEŘSKÉ CENTRUM SLOVANY, IČ Mateřské centrum Sušice - Medvídek MC JABLÍČKO PRO MAMINKY I TATÍNKY Provoz Mateřského centra Sušice-Medvídek v roce MCT CZ, o.s., IČ Sdružovat rodiny s dětmi předškolního věku a rodiny pečující o postižené děti 19 Městská charita Plzeň Centrum pro rodinu Vinice 20 MOTÝL o.s., IČ RODIČOVSKÉ CENTRUM VLNKA 21 Občanské sdružení Budulínek Podpora zajištění organizačního zázemí MC Budulínek pro rok Občanské sdružení ProCit, IČ "MY TO TAKÉ DOKÁŽEME" 23 OCET o.p.s., IČ Mateřský klub v Rokycanech 24 Plzeň9 o.s., IČ Rodiny a společenství 25 Ponton, občanské sdružení, IČ Program včasné péče Klubíčko 26 RC ohrátka, o.s., IČ "Když odejde léto" 27 Rodinné centrum Dráček, o.s., IČ Rodinné Centrum Heřmanova Huť o.s., IČ Sdružení na podporu rodičovského centra v Kralovicích, IČ Síť mateřských center, o.s., IČ Středisko křesťanské pomoci Duha, IČ TOTEM - regionální dobrovolnické centrum, IČ Rodinné centrum Dráček, o.s. Rodinné centrum místo pro setkání rodin Maminko, tatínku - pojďme si hrát Podpora rodin v mateřských centrech Mateřské centrum Duha Umění být nejen rodičem 33 Zbirožský kvítek, o.s., IČ Mateřské centrum ve Zbirohu pokračuje navzdory nepřející době 25

26 Příloha č. 4 (k ) 1. Krajská strategie protidrogové politiky Protidrogová prevence je součástí dokumentu Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta Koncepci odsouhlasila Rada PK usnesením č. 4209/08 ze dne a dále schválilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 828/08 ze dne Tento dokument je průběžně aktualizován. V roce 2012 byla zpracována navazující Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na období Koncepci odsouhlasila Rada PK usnesením č. 6207/12 ze dne a dále schválilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 1284/12 ze dne Oblast drogové prevence zapracována v komunitním plánu Plzeňský kraj nemá komunitní plán sociálních služeb pro celou oblast kraje, ale jednotlivé obce, které se zapojily nebo postupně zapojují do komunitního plánování sociálních služeb pod metodickým vedením Plzeňského kraje, do svých komunitních plánů zahrnují i protidrogovou prevenci a analyzují situaci uživatelů návykových látek v daném regionu. Plzeňský kraj má schválen usnesením Rady a Zastupitelstva Plzeňského kraje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období , který je aktualizován dodatky a Analýzu potřebnosti služeb sociální prevence ( Optimalizace sítě poskytovatelů služeb drogové prevence kraje Plzeňský kraj neprovedl v roce 2012 optimalizaci poskytovatelů služeb drogové prevence kraje, ale z dlouhodobých údajů je zřejmé, kde chybí služby uživatelům návykových látek. To se také odráží v prioritách Plzeňského kraje při podpoře jednotlivých projektů protidrogové prevence. Prioritami je podpora služeb poskytovaných v dosud nepokrytých regionech, dále podpora chybějících a potřebných projektů (terénní programy). Kontaktní údaje o zařízeních působících na území Plzeňského kraje Společnost: Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s. Celé jméno: Mgr. Markéta Zabloudilová, DiS. Funkce: ředitelka. Adresa (zam.): Havířská 11, Plzeň Zaměstnání/fax: Mobilní: zabloudilova@cppt.cz Webová stránka: Projekty: P-centrum, Terénní program, Kontaktní a poradenské služby K- centrum, Drogové poradenství ve věznici, Program následné péče Společnost: Kotec, o.s. Celé jméno: Mgr. Markéta Černá Funkce: výkonný ředitel Adresa (zam.): Nádražní náměstí 299, Mariánské Lázně Mobilní: projekty@kotec.cz 26

27 Projekty: Nízkoprahový klub pro děti a mládež, Centrum podpory rodiny, Provoz terénního programu Tachovsko, Provoz K-centra Tachov, Denní centrum, Prev-centrum, Projekty Společnost: Středisko křesťanské pomoci Plzeň Celé jméno: Mgr. Marek Novotný Funkce: ředitel Adresa (zam.): Husova 14, Plzeň Zaměstnání: Mobilní: office@skp-plzen.cz Webová stránka: Projekty: Terapeutická komunita Vršíček, Pracovní a sociální agentura Společnost: POINT14 Celé jméno: Karel Nyerges Funkce: ředitel Adresa (zam.): Husova 14, Plzeň Zaměstnání/fax: / Mobilní: office@point14.cz Webová stránka: Projekty: Kontaktní a poradenské služby, Terénní programy, Chráněné bydlení, Služby následné péče, Specifická primární prevence, Páteční klub Společnost: Ulice - Agentura sociální práce, o.s. Celé jméno: Mgr. Martin Parula Funkce: výkonný ředitel Adresa (zam.): Úslavská 31, Plzeň Zaměstnání: Mobilní: martin.parula@ulice-plzen.com Projekty: Terénní program Ulice, Substituční centrum Plzeň Link na internetovou prezentaci kraje, věnovanou drogám Stěžejním dokumentem Plzeňského kraje v této oblasti je Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na období , proto jsme do přílohy vybrali cíle výše jmenované koncepce. Závěry vzešlé z práce pracovní skupiny dopracovali pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Plzeňského kraje zabývající se preventivními aktivitami do níže uvedených doporučení a shrnuli je do sedmi cílů. Každý cíl shrnuje několik doporučení z jedné oblasti. Termíny realizace uvedených doporučení jsou 27

28 průběžně po dobu platnosti Koncepce prevence kriminality a sociálně-patologických jevů Plzeňského kraje, tedy v letech I. Cíl: Pokrytí cíle služeb sociální prevence mimo Plzeň Doporučuje v rámci finančních možností Plzeňského kraje a ve spolupráci s ústředními orgány zvýšit finanční podporu na sociální služby a zvýšit finanční podporu na preventivní aktivity a dále pracovat na tom, aby tyto aktivity byly prioritou Plzeňského kraje. Pracovní skupina doporučuje i nadále pokračovat v metodické podpoře obcí pro kvalitní preventivní služby a programy a tím i zvyšování aktivit obyvatel v kraji při konstruktivním řešení sociálně patologických jevů (ve smyslu občanské angažovanosti). II. Cíl: Prevence recidivy pachatelů trestných činů Pracovní skupina doporučuje pokračovat ve spolupráci s PMS a vězeňskou službou ve snaze zlepšit programy následné péče jako prevenci recidivy pachatelů trestné činnosti, případně dát podnět Ministerstvu spravedlnosti ČR na zlepšení a podporu probačních programů. III. Cíl: Informovaná mládež a učitelé o rizicích sociálně patologických jevů a umění s nimi zacházet a odborná včasná péče o mladistvé Pracovní skupina doporučuje podílet se ve spolupráci se školami a neziskovými organizacemi na preventivních programech pro rodiče dětí absolvujících školní docházku. Dále navrhuje ve spolupráci s ostatními odbory krajského úřadu a s metodiky i řediteli škol zvětšit důraz na metodiku preventivních programů na školách. Doporučuje dát podnět k navýšení počtu dětských psychologů a psychiatrů v mimoplzeňských regionech, kde poptávka po jejich službách v některých regionech výrazně převyšuje nabídku. IV. Cíl: Prevence kriminality a vyloučení opouštějících ústavní výchovu Pracovní skupina doporučuje pokračovat v realizaci úspěšných preventivních projektů Plzeňského kraje pro děti opouštějící ústavní výchovu v oblasti následné péče zajišťující snadnější získání bydlení a zaměstnání (realizuje OŠMS KÚPK). Dle možností Kraje navrhuje podněcovat zvýšení transparentnosti činnosti výchovných ústavů vzhledem k odborné veřejnosti za účelem rozšíření povědomí a znalostí o fungování výchovných ústavů a zlepšování motivaci pracovníků výchovných ústavů k využívání preventivních projektů realizovaných vně ústavů. V. Cíl: Motivovat obce k podpoře preventivních projektů Pracovní skupina doporučuje Plzeňskému kraji i nadále realizovat informační kampaně pro představitele obcí, obecních úřadů a koordinátory prevence kriminality obcí o preventivních projektech formou seminářů a metodických porad a i nadále ve spolupráci s dalšími institucemi realizovat informační kampaň pro občany o preventivních projektech. Stejně tak by bylo vhodné pokračovat v motivování škol a samospráv obcí k využívání preventivních aktivit a dotačních systémů realizovaných jinými institucemi. Pracovní skupina také doporučuje představitelům obecních samospráv, aby kladli důraz na zvyšování kvalifikace pracovníků městských a obecních policií v oblastech práce s drogově závislými a prostituícími klienty. 28

29 VI. Cíl: Vyšší množství lidí s právním povědomím, prevence páchání další trestné činnosti Pracovní skupina navrhuje Plzeňskému kraji i nadále podporovat programy prevence kriminality na základních a středních školách, podporovat poradenské služby pro veřejnost, posílit projekty, které pracují systémově s rodinou, přirozeným prostředím klienta a podporovat (finančně i nefinančně) projekty informování občanů o ochraně před trestnou činností VII. Cíl: Dostatek pomoci, odborné péče, zlepšení informovanosti klientů v oblasti drogových, výchovných a sexuálních problémů Pracovní skupina doporučuje Plzeňskému kraji v souladu s prioritami Ministerstva zdravotnictví pro rok 2009 podporovat vytvoření sítě ambulantní léčby/péče drogové závislosti a dále zmapovat situaci v možnostech poradenství a pomoci v oblasti sexuálních a výchovných problémů. Plnění úkolů vyplývajících z krajské Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na období Priority a hlavní úkoly průběžně plněno. I. Cíl: Pokrytí cíle služeb sociální prevence mimo Plzeň - průběžně realizováno i v souvislosti s projektem IP II. Cíl: Prevence recidivy pachatelů trestných činů - spolupráce pokračuje, je problematické zajistit služby pro pachatele trestné činnosti III. Cíl: Informovaná mládež a učitelé o rizicích sociálně patologických jevů a umění s nimi zacházet a odborná včasná péče o mladistvé - rozšířila se spolupráce s OŠMS KÚPK i NNO v této oblasti, vzájemné účasti v hodnotících komisích dotačních programů, častější konzultace IV. Cíl: Prevence kriminality a vyloučení opouštějících ústavní výchovu - OŠMS KÚPK pokračuje v realizaci těchto projektů, služby podpořeny i v rámci IP V. Cíl: Motivovat obce k podpoře preventivních projektů - průběžně realizováno, podporováno i v rámci nového projektu Plzeňský kraj bezpečný kraj VI. Cíl: Vyšší množství lidí s právním povědomím, prevence páchání další trestné činnosti - průběžně plněno VII. Cíl: Dostatek pomoci, odborné péče, zlepšení informovanosti klientů v oblasti drogových, výchovných a sexuálních problémů - plněno problematicky pro neprůhledné financování z oblasti MZ ČR V roce 2012 byla vypracována nová navazující Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na období Koncepci odsouhlasila Rada PK usnesením č. 6207/12 ze dne a dále schválilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 1284/12 ze dne

30 Východiska koncepce a priority Plzeňského kraje Závěry vzešlé z práce Pracovní skupiny prevence kriminality Plzeňského kraje jsou popsány v níže uvedených doporučení a shrnuty do čtyř cílů. Termíny realizace uvedených doporučení jsou průběžně po dobu platnosti Koncepce prevence kriminality a sociálně-patologických jevů Plzeňského kraje, tedy v letech Vyhodnocení splnění cílů proběhne v souladu s celorepublikovou Strategií prevence kriminality na léta Cíl: Zapojení zbývajících měst a obcí do projektu Plzeňský kraj-bezpečný kraj Pracovní skupina doporučuje ve spolupráci s projektem Plzeňský kraj-bezpečný kraj i nadále usilovat o zapojení co největšího počtu měst a obcí do tohoto projektu. 2. Cíl: Zvýšení bezpečnosti práce s komunikačními prostředky Někteří členové pracovní skupiny PK jsou i členy pracovní skupiny ebezpečnost, která se zaměřuje na školení hlavně v oblasti práce s počítačem (internet, kyberšikana, sociální sítě). Cílovou skupinou tohoto projektu jsou žáci prostřednictvím vzdělávání pedagogů a rodičů. V roce 2011 byl realizován projekt Bezpečně s počítačem, na který byla získána dotace ze státního rozpočtu. Cílovou skupinou tohoto projektu byly pěstouni, vychovatelé v dětských domovech, pracovníci DDM či další odborníci s mládeží. Plzeňský kraj se bude touto problematikou zabývat i do budoucna. 3. Cíl: Preventivní programy pro děti s poruchami chování Pracovní skupina doporučuje pokračovat ve spolupráci s OŠMS KÚPK na programech pro děti s poruchami chování. V roce 2010 byla v rámci realizace projektu Třída pro děti s poruchami chování vybavena třída výukovými pomůckami (TV, DVD, počítače apod.), na tento projekt byla získání dotace ze státního rozpočtu. V roce 2012 je v rámci realizace projektu Nový start uskutečněn putovní dětský tábor pro děti s poruchami chování, na tento projekt byla také získána dotace ze státního rozpočtu. Vzhledem ke zvyšující se trestné činnosti je cílem Plzeňského kraje předcházet trestné činnosti pomocí preventivních programů již u mládeže. Z tohoto důvodu chce Plzeňský kraj v těchto projektech dále pokračovat. 4. Cíl: Snížení majetkové trestné činnosti. Nejčastějším typem kriminality na území Plzeňského kraje je majetková trestná činnost, což vyplývá ze statistických údajů. Toto tvrzení platí i na území všech sedmi okresů. Na snížení počtu obětí majetkové trestné činnosti se zaměřují jak projekty pro děti s poruchami chování, tak projekty na seniory, které budou zrealizovány v roce

31 Příloha č. 5 (k ) 1. Sociální služby Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí předpis. Sociální služby Sociální poradenství Sociální poradenství poskytuje osobám v nepříznivé sociální situaci potřebné informace přispívající k řešení jejich situace. Základní sociální poradenství je součástí všech druhů sociálních služeb. Odborné sociální poradenství zahrnuje občanské poradny, manželské a rodinné poradny, sociální práci s osobami společensky nepřizpůsobenými, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí, sociálně právní poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Služba obsahuje poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně. Sociálně zdravotní služby Sociálně zdravotní služby napomáhají k zajištění fyzické a psychické soběstačnosti osob, kterým jsou poskytovány; jsou určeny osobám, které již nepotřebují akutní zdravotní lůžkovou péči (dostatečná je zdravotní péče ambulantního rozsahu), ale současně jsou natolik nesoběstační, že potřebují pomoc druhé osoby při každodenních úkonech a tato pomoc jim z objektivních důvodů nemůže být zajištěna v domácím prostředí. Sociálně zdravotní služby jsou poskytovány v pobytových zařízeních sociálních služeb nebo v pobytových zdravotnických zařízeních. Služby sociální péče poskytované v rámci sociálně zdravotních služeb (včetně základních služeb) podléhají úhradě. Zdravotnické úkony jsou hrazeny z fondů veřejného zdravotního pojištění. 31

32 Sociální rehabilitace Jedná se o soubor specifických činností zaměřených na nácvik potřebných dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře s ohledem na její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Cílem je dosažení nalezení vhodného pracovního uplatnění. Proces sociální rehabilitace je integrální součástí poskytování sociálních služeb. Osobní asistence Osobní asistence se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v předem dohodnutém rozsahu a čase. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů.služba se poskytuje za úplatu. Pečovatelská služba Pečovatelská služba se poskytuje dětem, osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v přirozeném prostředí i ve specializovaných zařízeních. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Bezúplatně se poskytuje rodinám, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let. Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba se poskytuje osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služba obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Služby rané péče Služby rané péče se poskytují rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je osobou se zdravotním postižením nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého sociálního prostředí. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Služba je poskytována především v domácnosti. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně. Podporované bydlení Podporované bydlení je sociální služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby; služba se poskytuje v domácnosti osob. Služba obsahuje pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. 32

33 Odlehčovací služby Odlehčovací služby jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti; cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Centra denních služeb Centra denních služeb poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení s cílem posílit samostatnost a soběstačnost osob se zdravotním postižením a seniorů v nepříznivé sociální situaci, která může vést k sociálnímu vyloučení. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, prostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Stacionáře denní a týdenní Stacionáře denní poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám ohroženým užíváním návykových látek, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Stacionáře týdenní poskytují pobytové služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám ohroženým užíváním návykových látek, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Domovy pro seniory Domovy pro seniory poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. 33

34 Azylové domy Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Služba se poskytuje za úplatu. Domy na půl cesty Domy na půl cesty poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež. Služba obsahuje tyto činnosti: poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Chráněné bydlení Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Chráněné bydlení má formu individuálního nebo skupinového bydlení; osobě se poskytuje podle potřeby podpora osobního asistenta. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Kontaktní centra Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení navazující kontakt s osobami ohroženými závislostí na návykových látkách. Cílem služby je minimalizovat sociální a zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek. Služba obsahuje terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně. Telefonická krizová intervence Telefonická krizová intervence je soubor metod a technik krizové práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou a ohrožující, založený na jednorázovém nebo opakovaném telefonickém kontaktu tohoto klienta s pracovištěm telefonické krizové intervence. Krizová pomoc Krizová pomoc je ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svojí nepříznivou situaci vlastními silami. Služba obsahuje poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy (nebo pomoc při zajištění stravy), terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně. Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně (nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu) poskytnutí stravy (nebo pomoc při zajištění stravy). Služba se poskytuje bezúplatně 34

35 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Služba je určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně - patologickými jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Cílem je zlepšit kvalitu života cílové skupiny předcházením, snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně. Noclehárny Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, poskytnutí nebo zprostředkování informací. Služba se poskytuje za úplatu stanovenou poskytovatelem. Služby následné péče a doléčovací Služby následné péče a doléčovací jsou ambulantní služby poskytující následnou péči osobám s chronickou psychickou poruchou a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ambulantní nebo ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení nebo které abstinují. Služba obsahuje terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého existují rizika ohrožení jeho vývoje, nebo je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně. Terapeutické komunity Terapeutické komunity poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickou psychickou poruchou, které mají zájem o začlenění do běžného života. Služba obsahuje tyto činnosti:poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Terénní programy Terénní programy jsou služby poskytované osobám, které vedou nebo jsou ohroženy rizikovým způsobem života. Služba je určena pro problémové skupiny dětí a mládeže, uživatele drog, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba obsahuje zprostředkování 35

36 kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně Legislativa Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách Od je v platnosti nová legislativa pro poskytování sociálních služeb, předchozí ustanovení byla tímto zrušena a nahrazena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a prováděcí Vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška). Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Státní správu vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí Krajské úřady Obecní úřady obce s rozšířenou působností Úřady práce Obce a kraje Pracovníci vykonávající odbornou činnost sociální pracovníci pracovníci v sociálních službách zdravotničtí pracovníci pedagogičtí pracovníci další odborníci pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby dobrovolníci Sociální služby zahrnují: sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence Poskytují se služby pobytové jde o služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb ambulantní jsou služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování terénní - služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí 36

37 1.2. Zařízení sociálních služeb Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení centra denních služeb denní stacionáře týdenní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení azylové domy domy na půl cesty zařízení pro krizovou pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny terapeutické komunity sociální poradny sociálně terapeutické dílny centra sociálně rehabilitačních služeb pracoviště rané péče intervenční centra zařízení následné péče kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra Základní činnosti při poskytování sociálních služeb 1. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 2. pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu 3. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy 4. poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování 5. pomoc při zajištění chodu domácnosti 6. výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 7. sociální poradenství 8. zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 9. sociálně terapeutické činnosti 10. pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí 11. telefonická krizová pomoc 12. nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění 13. podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností 37

38 1.3. Poskytovatelé sociálních služeb Registrace poskytovatelů sociálních služeb Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb v listinné podobě a zpracovává jeho elektronickou podobu, správcem této elektronické podoby je Ministerstvo práce a sociálních věcí Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Poskytovatelům sociálních služeb zákon stanoví, jaké povinnosti musí dodržovat. Jen v krátkosti zde zmíním některé z nich: zajišťovat dostupnost informací informovat zájemce o sociální službu o všech jeho povinnostech vyplývajících ze smlouvy naplňovat lidská a občanská práva klientů zpracovat vnitřní pravidla plánovat průběh poskytování sociálních služeb podle osobních potřeb klientů vést evidenci žadatelů dodržovat standardy kvality sociálních služeb uzavírat s klienty smlouvu vést evidenci případů použití opatření omezující pohyb osob Mezi poskytovatelem sociálních služeb a žadatelem o umístění v pobytovém zařízení je v písemné formě uzavřena smlouva, ta musí obsahovat tyto náležitosti: 1. označení smluvních stran 2. druh sociální služby 3. rozsah poskytování sociální služby 4. místo a čas poskytování sociální služby 5. výši úhrady za sociální služby 6. ujednání o dodržování vnitřních pravidel 7. výpovědní důvody a lhůty 8. dobu platnosti smlouvy Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu pokud neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby zdravotní stav žadatele, vylučuje poskytnutí takové sociální služby Poskytnutí pobytové sociální služby se vylučuje, jestliže zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, dále pak v případě, kdy osoba není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci, nebo by její chování z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití. 38

39 Cílem poskytovaných služeb je podpora rozvoje nebo zachování stávající soběstačnosti a původního životního stylu klienta. Tyto činnosti jsou rozvíjeny následujícími metodami 1.4. Plánování sociálních služeb v Plzeňském kraji 1 Plzeňský kraj v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zpracovává plán rozvoje sociálních služeb. Kraj tento dokument zpracovává ve spolupráci s obcemi, zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osob, kterým jsou služby poskytovány. Plzeňský kraj využil zejména poznatků a závěrů procesů plánování sociálních služeb na regionální/obecní úrovni, zpracovaných analýz potřebnosti sociálních služeb a vlastního šetření. V roce 2007 byl schválen Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji, který byl následně upřesněn a doplněn dvěma dodatky (z roku 2009 a 2010). Plán stanovil priority Plzeňského kraje, které byly upraveny a zpřesněny v konkrétních oblastech podpory sociálních služeb. Vymezené priority a jejich doplnění je uvedeno v následujícím textu. Priority - Plzeňský kraj: 1. V případě rozšiřování ambulantních služeb podporuje ty, které jsou umístěny v centrech dojížďky za zaměstnáním a do škol a v návaznosti na pracovní mikroregiony. 2. V případě rozšiřování dalších nepobytových sociálních služeb mimo území města Plzně podporuje ty, které jsou poskytovány v centrech sociálních služeb s více dalšími službami (poskytování více druhů sociálních služeb jedním poskytovatelem). 3. V případě rozšiřování služeb sociálního poradenství podporuje služby orientující se na širší spektrum cílových skupin. 4. Podporuje rozšíření kapacity pečovatelské služby (územní, časové dostupnosti). 5. Podporuje udržení stávající kapacity služby domovy pro osoby se zdravotním postižením a vznik a rozšiřování služeb domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, osobní asistence, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře a chráněné bydlení. 6. Podporuje úpravy a modernizaci stávajících objektů, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, s cílem naplnění požadavků na poskytování sociálních služeb v souladu se standardy kvality a zákonem o sociálních službách. 7. V případě rozšiřování kapacit služeb sociální prevence podporuje ty, jejichž poskytovatelé dokládají potřebnost služby provedeným sociálním šetřením v místě poskytování. Dodatky plánu dále upravily podporu následujících sociálních služeb: azylové domy 2, domy na půl cesty, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a 1 Plánování sociálních služeb v PK se věnuje kapitola internetových stránek kraje < kde jsou k nalezení i zmíněné dokumenty (Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v PK včetně obou dodatků) a také zpracované analýzy potřebnosti sociálních služeb. 2 Z důvodu rozdílně popsatelných kapacit je sociální služba azylové domy v tomto dodatku členěna do dvou částí: azylové domy pro rodiny s dětmi (určené rodinám) a azylové domy (pro jednotlivce). 39

40 mládež, intervenční centra, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 3, terénní programy, sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny a podpora samostatného bydlení. Plzeňský kraj podporuje na území jednotlivých obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) tyto služby v uvedených kapacitách: ORP Blovice druh sociální služby terénní programy sociální rehabilitace kapacita 60 klientů za rok 10 klientů ORP Domažlice druh sociální služby azylové domy pro rodiny s dětmi azylové domy nízkoprahová zařízení pro děti a mládež podpora samostatného bydlení sociální rehabilitace terénní programy kapacita 7 rodin 10 lůžek 20 klientů 10 klientů 35 klientů 420 klientů za rok ORP Horažďovice druh sociální služby nízkoprahová zařízení pro děti a mládež podpora samostatného bydlení SAS pro rodiny s dětmi ORP Horšovský Týn druh sociální služby sociální rehabilitace terénní programy ORP Klatovy druh sociální služby azylové domy pro rodiny s dětmi nízkoprahová zařízení pro děti a mládež domy na půl cesty SAS pro rodiny s dětmi terénní programy ORP Kralovice druh sociální služby SAS pro rodiny s dětmi terénní programy sociální rehabilitace ORP Nepomuk druh sociální služby terénní programy sociální rehabilitace kapacita 20 klientů 10 klientů 10 rodin kapacita 7 klientů 120 klientů za rok kapacita 38 rodin 60 klientů 5 lůžek 10 rodin 120 klientů za rok kapacita 5 rodin 120 klientů za rok 15 klientů kapacita 120 klientů za rok 5 klientů 3 V dalším textu služba označována zkratkou SAS pro rodiny s dětmi. 40

41 ORP Nýřany druh sociální služby sociální rehabilitace podpora samostatného bydlení SAS pro rodiny s dětmi terénní programy ORP Plzeň druh sociální služby azylové domy pro rodiny s dětmi azylové domy intervenční centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež domy na půl cesty SAS pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny podpora samostatného bydlení terénní programy sociální rehabilitace kapacita 41 klientů 10 klientů 10 rodin 120 klientů za rok kapacita 47 rodin 26 lůžek 80 klientů za rok 20 klientů 193 klientů 10 lůžek 125 rodin 9 klientů 30 klientů 2599 klientů za rok 125 klientů ORP Přeštice druh sociální služby terénní programy sociální rehabilitace ORP Rokycany druh sociální služby nízkoprahová zařízení pro děti a mládež SAS pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny terénní programy sociální rehabilitace ORP Stod druh sociální služby nízkoprahová zařízení pro děti a mládež SAS pro rodiny s dětmi sociální rehabilitace ORP Stříbro druh sociální služby nízkoprahová zařízení pro děti a mládež SAS pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny terénní programy kapacita 60 klientů za rok 5 klientů Kapacita 34 klientů 15 rodin 10 klientů 120 klientů za rok 15 klientů Kapacita 20 klientů 10 rodin 5 klientů Kapacita 20 klientů 10 rodin 8 klientů 210 klientů za rok 41

42 ORP Sušice druh sociální služby SAS pro rodiny s dětmi terénní programy ORP Tachov druh sociální služby azylové domy nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež SAS pro rodiny s dětmi terénní programy Kapacita 10 rodin 120 klientů za rok kapacita 10 lůžek 20 klientů 30 klientů 40 rodin 320 klientů za rok V plánu, resp. dodatku, je dále následujícím způsobem deklarována podpora Plzeňského kraje, procesu transformace Domova pro osoby se zdravotním postižením Stod (dále jen DOZP Stod): Cílem transformace DOZP Stod je jeho přeměna na Centrum sociálních služeb, které se zaměří na poskytování sociálních služeb v uživatelově přirozeném sociálním prostředí. Proces transformace je zaměřen na změnu spočívající v tom, že sociální služby poskytované doposud v jednom centralizovaném zařízení budou poskytovány v nově vybudovaných domácnostech, chráněných bytech, případně nízkokapacitních domovech pro osoby se zdravotním postižením. Vedle uchování částečné kapacity služby domov pro osoby se zdravotním postižením budou vytvořeny především služby chráněného bydlení, denní stacionář, odlehčovací služby, osobní asistence a případně další terénní sociální služby. Plzeňský kraj podporuje popsaný proces transformace DOZP Stod a vznik a rozšíření sociálních služeb uvedených v předchozím odstavci. Platnost Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji je stanovena do roku Finanční podpora sociálních služeb Financování sociálních služeb je vícezdrojové (úhrady od uživatelů služeb, státní rozpočet dotace MPSV, zdroje územních rozpočtů, úhrady z fondů veřejného zdravotního pojištění, jiné zdroje). Dotace ze státního rozpočtu, kterou poskytuje MPSV prostřednictvím rozpočtu kraje, se poskytuje na zajištění poskytování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. Dotace se poskytuje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Celková výše této dotace pro poskytovatele sociálních služeb na území Plzeňského kraje postupně v rpůběhu let snižovala a i pro rok 2013 je na úrovni, která nekryje požadavky poskytovatelů sociálních služeb na území kraje pro rok 2010 bylo tzv. směrné číslo tj. výše prostředků určená kraji k rozdělení 306 mil. Kč, pro rok 2011 bylo toto směrné číslo 278 mil. Kč, pro rok ,7 mil. Kč a pro rok mil. Kč (tyto částky nezahrnují prostředky, které byly v průběhu uvedených let ze strany MPSV navýšeny jednotlivým poskytovatelům). 42

43 Plzeňský kraj z titulu své zřizovatelské funkce poskytuje svým 12 zřizovaným příspěvkovým organizacím (zařízením sociálních služeb) každoročně neinvestiční příspěvky k zajištění jejich provozu. V roce 2009 bylo takto poskytnuto celkem 19,8 mil Kč, v roce ,5 mil. Kč, v roce ,3 mil. Kč a v roce ,3 mil. Kč. Každoročně je také těmto organizacím poskytována k překlenutí časového nesouladu mezi poskytnutím dotace ze státního rozpočtu a potřebou finančních prostředků k zajištění provozu v počátku roku návratná finanční výpomoc (v letech 2010 a mil. Kč, v roce 2012 a mil. Kč). Současně jsou z rozpočtu Plzeňského kraje každoročně financovány rozsáhlé investiční akce v rámci těchto příspěvkových organizací. Plzeňský kraj každoročně podporuje sociální oblast (nejen sociální služby) v rámci vyhlašovaných dotačních programů Program podpory sociálních služeb v Plzeňském kraji; Program podpory projektů protidrogové prevence v Plzeňském kraji; Programy podpory projektů prevence kriminality obcí; Program podpory mateřských a rodičovských center v Plzeňském kraji; Program podpory sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách (v roce 2013 není vyhlašován); Program podpory sociálních služeb v Plzeňském kraji - pečovatelská služba poskytovaná obcemi; Podpora pro obce, které mají uzavřenu smlouvu s registrovaným poskytovatelem sociálních služeb na zajišťování pečovatelské služby na území Plzeňského kraje. Dále jsou z rozpočtu Plzeňského kraje v sociální oblasti poskytovány účelové finanční dotace na konkrétní projekty. V roce 2010 bylo celkově z rozpočtu Plzeňského kraje v rámci výše uvedených dotačních programů a na účelové dotace v sociální oblasti poskytnuto 17,7 mil. Kč,v roce ,5 mil. Kč a v roce mil. Kč. 43

44 Příloha č. 6 (k ) 1. Sociální práce 1.1. Definice Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti. Sociální práce je profesionální aktivita zaměřená na pomáhání jednotlivcům, skupinám či komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálních fungování a na tvorbu společenských podmínek příznivých pro tento cíl. Sociální práce v gesci těchto definic zahrnuje široké spektrum činností, a to sociálním poradenstvím počínaje, přes konkrétní krátkodobou či dlouhodobou konkrétní pomoc až po pořádání případových konferencí, a to jak ve vztahu k jednotlivcům tak rodinám či určitým sociálním skupinám; sociální práce je poskytována i anonymním klientům. Součástí sociální práce je depistážní činnost, která má za cíl vědomé, cílené a včasné vyhledávání jednotlivců či skupin ohrožených sociálním vyloučením nebo jinou nepříznivou sociální událostí. Výsledkem sociální práce není jen pomoc konkrétním osobám či skupinám, ale následně i tvorba komunitního plánování Legislativa Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 424/2011 Sb., o vzoru, náležitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náležitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Sociální práci vykonávají ministerstvo práce a sociálních věcí ČR krajské úřady obecní úřady obce s rozšířenou působností 44

45 obecní úřady obce s pověřeným obecním úřadem úřady práce registrovaní poskytovatelé sociálních služeb 1.3. Cílové skupiny sociální práce osoby se zdravotním postižením nebo s duševním onemocněním osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby osoby s různým stupně omezení/zbavení způsobilosti k právním úkonům osoby ohrožené sociálním vyloučením osoby ohrožené rizikovým způsobem života oběti agrese, trestné činnosti a domácího násilí osoby, které ztratily přístřeší nebo se nacházejí v nejistém či neadekvátním bydlení nezaměstnaní a osoby s materiálními problémy imigranti rodiny s dětmi 1.4. Základní partneři pro výkon sociální práce obecní úřady obcí s pověřeným obecním úřadem obecní úřady obcí s rozšířenou působností úřady práce orgány sociálně-právní ochrany dětí registrovaní poskytovatelé sociálních služeb školy a školská zařízení zdravotnická zařízení vězeňská služba ČR probační a mediační služby 1.5. Standardizovaný záznam sociálního pracovníka Sociální pracovník je povinen vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka a to v elektronické podobě v Jednotném informačním systému. Tento systém je součástí dávkových systémů úřadů práce a umožní propojení aktuálních informací o klientovi i poskytovaných dávkách. 45

46 Příloha č. 7 (k ) Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Meziroční srovnání počtu nezaměstnaných, volných pracovních míst a míry nezaměstnanosti za roky 2011 a 2012 v Plzeňském kraji Uchazeči o zaměstnání celkem volná pracovní místa MN (%) Uchazeči o zaměstnání celkem volná MN pracovní (%) místa leden , ,4 únor , ,4 březen , ,9 duben , ,5 květen , ,2 červen , ,1 červenec , ,4 srpen , ,4 září , ,3 říjen , ,5 listopad , ,7 prosinec , ,3 46