OBSAH: 88. Vyhla sï ka Ministerstva pruê myslu a obchodu, kterou se meïnõâ vyhlaâsïka FederaÂlnõÂho ministerstva zahranicïnõâho obchodu cï.

Transkript

1 RocÏnõÂk 1994 SBIÂRKA ZA KONUÊ CÏ ESKE REPUBLIKY CÏ aâstka 30 RozeslaÂna dne 19. kveï tna 1994 Cena KcÏ 11,50 OBSAH: 86. NaÂlez UÂstavnõÂho soudu CÏ eskeâ republiky ze dne 22. brïezna 1994 ve veïci naâvrhu na zrusïenõâ ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku, ve zneïnõâ zaâkona cï. 509/1991 Sb. 87. NarÏõÂzenõ vlaâ dy, kteryâm se vyhlasïuje zaâvaznaâ cïaâst uâzemnõâho plaânu velkeâho uâzemnõâho celku ZlõÂnske aglomerace 88. Vyhla sï ka Ministerstva pruê myslu a obchodu, kterou se meïnõâ vyhlaâsïka FederaÂlnõÂho ministerstva zahranicïnõâho obchodu cï. 560/ /1991 Sb., o podmõânkaâch vydaâvaânõâ uârïednõâho povolenõâ k dovozu a vyâvozu zbozïõâ a sluzïeb, ve zneïnõâ vyhlaâsïek Ministerstva pruê myslu a obchodu cï. 130/1993 Sb. a cï. 300/1993 Sb. 89. Vyhla sï ka Ministerstva pruê myslu a obchodu, kterou se provaâdeïjõâ neïkteraâ ustanovenõâ zaâkona cï. 38/1994 Sb., o zahranicïnõâm obchodu s vojenskyâm materiaâlem a o doplneïnõâ zaâkona cï. 455/1991 Sb., o zïivnostenskeâm podnikaânõâ (zïivnostenskyâ zaâkon), ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê, a zaâkona cï. 140/1961 Sb., trestnõâ zaâkon, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê 90. Vyhla sï ka Ministerstva zdravotnictvõâ, kterou se meïnõâ a doplnï uje vyhlaâsïka Ministerstva zdravotnictvõâ CÏ eskeâ republiky cï. 258/ /1992 Sb., kterou se vydaâvaâ seznam zdravotnõâch vyâkonuê s bodovyâmi hodnotami, ve zneïnõâ vyhlaâsïky Ministerstva zdravotnictvõâ cï. 263/1993 Sb.

2 Strana 994 SbõÂrka zaâkonuê cï. 86 / 1994 CÏ aâstka NA LEZ U stavnõâho soudu CÏ eskeâ republiky JmeÂnem CÏ eskeâ republiky U stavnõâ soud CÏ eskeâ republiky rozhodl v pleânu dne 22. brïezna 1994 ve veïci navrhovatelek T. H. a V. SÏ., zastoupenyâch advokaâtkou JUDr. E. S., a uâcïastnõâka rïõâzenõâ ± Poslanecke sneïmovny Parlamentu CÏ eskeâ republiky, o naâvrhu na zrusïenõâ ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku, ve zneïnõâ zaâkona cï. 509/1991 Sb. takto: Na vrh se zamõâtaâ. OduÊ vodneï nõâ (podstatnaâ cïaâst) I. Navrhovatelky podaly dne tehdejsïõâmu U stavnõâmu soudu CÏ eskeâ a Slovenske Federativnõ Republiky uâstavnõâ stõâzïnost proti rozsudku ObvodnõÂho soudu v P., kteryâm byla zamõâtnuta zïaloba proti zïalovaneâmu CÏ. B. na vyklizenõâ bytu v domeï steïzïovatelek, a proti rozsudku MeÏstskeÂho soudu v P., jõâmzï byl rozsudek obvodnõâho soudu ve veïci sameâ potvrzen. Oba soudy oduê vodnily rozsudky tak, zïe zïalovaneâmu a jeho manzïelce vzniklo v roce 1988 na zaâkladeï pravomocneï schvaâleneâ vyâmeïny bytuê praâvo na uzavrïenõâ dohody o odevzdaânõâ a prïevzetõâ prïedmeïtneâho bytu, zïe tato dohoda byla mezi uâcïastnõâky uzavrïena konkludentnõâ formou a zïe dnem se tento praâvnõâ vztah transformoval na spolecïnyâ naâjem zïalovaneâho a jeho manzïelky ( 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku v platneâm zneïnõâ). Dne zaslaly steïzïovatelky (navrhovatelky) U stavnõâmu soudu CÏ eskeâ republiky podaânõâ, jõâmzï ¹rozsÏõÂrÏilyª uâstavnõâ stõâzïnost z s poukazem na ustanovenõâ 74 zaâkona cï. 182/1993 Sb., o U stavnõâm soudu, a navrhly, aby bylo ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku zrusïeno. NeuÂstavnost tohoto ustanovenõâ spatrïujõâ v tom, zïe vzhledem k jeho formulaci nelze vyloucïit, zïe se tyâkaâ i prïõâpaduê, kdy podle drïõâveïjsïõâch prïedpisuê vznikla vynucenaâ uzïõâvacõâ praâva k bytuê m bez souhlasu majiteluê domuê. To je v rozporu s vlastnickyâm praâvem podle cïl. 11 Listiny zaâkladnõâch praâv a svobod (daâle jen ¹Listinaª) i s cïl. 9 Listiny, nebot' zaâkonnaâ zmeïna uzïõâvacõâho praâva na naâjem podle ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku nutõâ majitele domu poskytovat vnuceneâmu naâjemnõâkovi nuceneâ praâce a sluzïby, ktereâ jsou s pronaâjmem bytu spojeny. Podle 147 zaâkona cï. 182/1993 Sb., o U stavnõâm soudu, uâstavnõâ stõâzïnosti, ktereâ byly podle prïedpisuê o U stavnõâm soudu CÏ eskeâ a Slovenske Federativnõ Republiky k neïmu podaâny prïed 1. lednem 1993 a o nichzï tento U stavnõâ soud nerozhodl, projednaâ U stavnõâ soud a rozhodne o nich, pokud jde o zaâsahy orgaânuê verïejneâ moci uvedeneâ v 145 odst. 1. Toto ustanovenõâ se tedy vztahuje i na uâstavnõâ stõâzïnost steïzïovatelek. Podle 148 cit. zaâkona uâstavnõâ stõâzïnost podle 145 azï 147 cit. zaâkona U stavnõâ soud projednaâ a rozhodne o nõâ podle tohoto zaâkona. Podle 74 cit. zaâkona spolu s uâstavnõâ stõâzïnostõâ muê zïe byât podaân naâvrh na zrusïenõâ zaâkona nebo jineâho praâvnõâho prïedpisu anebo jejich jednotlivyâch ustanovenõâ, jejichzï uplatneïnõâm nastala skutecïnost, kteraâ je prïedmeïtem uâstavnõâ stõâzïnosti, jestlizïe podle tvrzenõâ steïzïovatelek jsou v rozporu s uâstavnõâm zaâkonem nebo mezinaârodnõâ smlouvou podle cïl. 10 U stavy, poprïõâpadeï se zaâkonem, jednaâ-li se o jinyâ praâvnõâ prïedpis. Podle 78 cit. zaâkona, jestlizïe byl spolu s uâstavnõâ stõâzïnostõâ podaân naâvrh na zrusïenõâ praâvnõâho prïedpisu podle 74 cit. zaâkona, senaât rïõâzenõâ prïerusïõâ a naâvrh na zrusïenõâ praâvnõâho prïedpisu postoupõâ pleânu k rozhodnutõâ podle cïl. 87 odst. 1 põâsm. a) nebo b) U stavy. SenaÂt U stavnõâho soudu dospeïl k zaâveïru, zïe podmõânky ustanovenõâ 78 odst. 1 zaâkona cï. 182/1993 Sb. jsou v rozhodovaneâ veïci splneïny, nebot' naâvrh na zrusïenõâ praâvnõâho prïedpisu (ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku) ve smyslu tohoto ustanovenõâ podaân byl. UsnesenõÂm ze dne cï. j. I. U S 2/93-56 proto senaât rïõâzenõâ o uâstavnõâ stõâzïnosti prïerusïil a naâvrh na zrusïenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku postoupil pleânu U stavnõâho soudu k rozhodnutõâ podle cïl. 87 odst. 1 põâsm. a) U stavy.

3 CÏ aâstka 30 SbõÂrka zaâkonuê cï. 86 / 1994 Strana 995 II. PleÂnum U stavnõâho soudu dospeïlo k naâzoru, zïe naâvrh na zrusïenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku byl podaân vcïas. Rozhodne je, zda navrhovatelky podaly naâvrh na zrusïenõâ zaâkona jako prvnõâ procesnõâ uâkon (ve smyslu 74 zaâkona cï. 182/1993 Sb., o U stavnõâm soudu) ve lhuê teï 60 dnuê ode dne, kdy tento zaâkon nabyl uâcïinnosti ( 145 odst. 1 cit. zaâkona per analogiam). TõÂm se steïzïovatelkaâm, jezï podaly uâstavnõâ stõâzïnost U stavnõâmu soudu CÏ eskeâ a Slovenske Federativnõ Republiky (kteryâ o nõâ nerozhodl), umozïnï uje v souladu s 148 odst. 1 cit. zaâkona, aby pouzïily ustanovenõâ 74 tohoto prïedpisu a aby v prïimeïrïeneâ lhuê teï podaly naâvrh na zrusïenõâ zaâkona. ZaÂkon cï. 182/1993 Sb. nabyl uâcïinnosti dnem a v souzeneâ veïci byl naâvrh na zrusïenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku podaân na posïtu dne Uvedenou 60 dennõâ lhuê tu povazïuje U stavnõâ soud za lhuê tu procesnõâ, nebot' zaâkon cï. 182/1993 Sb. ± jenzï ji upravuje ± je procesnõâm prïedpisem, kteryâ v prïõâpadeï opozïdeïneâho podaânõâ naâvrhu prïikazuje naâvrh odmõâtnout, zatõâmco v prïõâpadeï nedodrzïenõâ lhuê ty hmotneïpraâvnõâ by bylo trïeba podle obecnyâch zaâsad naâvrh veïcneï zamõâtnout. LhuÊ ta k podaânõâ naâvrhu na zrusïenõâ zaâkona byla tedy v souzeneâ veïci zachovaâna. V teâto otaâzce se U stavnõâ soud neoprïel o argumentaci cïaâsti noveâ odborneâ literatury, kteraâ se zabyâvaâ povahou lhuê ty 60 dnuê k podaânõâ uâstavnõâ stõâzïnosti (normovaneâ v ustanovenõâ 72 odst. 2 zaâkona o U stavnõâm soudu) a jezï dovozuje, zïe jde o lhuê tu hmotneïpraâvnõâ, nebot' rïõâzenõâ je zahaâjeno dnem dorucïenõâ naâvrhu U stavnõâmu soudu ( 27 odst. 2 zaâkona). Pro uâplnost se poznamenaâvaâ, zïe v souzeneâ veïci nejde o lhuê tu k podaânõâ uâstavnõâ stõâzïnosti podle 72 odst. 2 cit. zaâkona, nyâbrzï o lhuê tu k podaânõâ naâvrhu na zrusïenõâ zaâkona ve smyslu 74 zaâkona cï. 182/1993 Sb., a to ve zmõâneïneâm specifickeâm prïõâpadeï, kdy U stavnõâ soud pouzïil ustanovenõâ 145 odst. 1 tohoto prïedpisu toliko analogicky. III. U stavnõâ soud proto prïistoupil ke zkoumaânõâ naâvrhu po straânce veïcneâ. Ustanovenõ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku, jehozï zrusïenõâ se navrhovatelky domaâhajõâ, stanovõâ, zïe praâvo osobnõâho uzïõâvaânõâ bytu a praâvo uzïõâvaânõâ jinyâch obytnyâch mõâstnostõâ a mõâstnostõâ neslouzïõâcõâch k bydlenõâ vznikleâ podle dosavadnõâch prïedpisuê, ktereâ trvaâ ke dni nabytõâ uâcïinnosti tohoto zaâkona, meïnõâ se dnem uâcïinnosti tohoto zaâkona na naâjem. SpolecÏne uzïõâvaânõâ bytu a spolecïneâ uzïõâvaânõâ bytu manzïely se meïnõâ na spolecïnyâ naâjem. Ustanovenõ cïl. 11 Listiny, jehozï porusïenõâ se navrhovatelky dovolaâvajõâ, stanovõâ ± v odstavci 1: KazÏdy maâ praâvo vlastnit majetek. Vlastnicke praâvo vsïech vlastnõâkuê maâ stejnyâ zaâkonnyâ obsah a ochranu. DeÏdeÏnõ se zarucïuje. ± v odstavci 3: Vlastnictvõ zavazuje. Nesmõ byât zneuzïito na uâjmu praâv druhyâch anebo v rozporu se zaâkonem chraâneïnyâmi obecnyâmi zaâjmy. Jeho vyâkon nesmõâ posïkozovat lidskeâ zdravõâ, prïõârodu a zïivotnõâ prostrïedõâ nad mõâru stanovenou zaâkonem. ± v odstavci 4: VyvlastneÏnõ nebo nuceneâ omezenõâ vlastnickeâho praâva je mozïneâ ve verïejneâm zaâjmu, a to na zaâkladeï zaâkona a za naâhradu. (Odstavce 2 a 5 cïl. 11 Listiny se zkoumaneâ problematiky netyâkajõâ). Ustanovenõ cïl. 9 Listiny, jehozï porusïenõâ se navrhovatelky rovneïzï dovolaâvajõâ, stanovõâ ± v odstavci 1: Nikdo nesmõâ byât podroben nucenyâm pracõâm nebo sluzïbaâm. ± v odstavci 2: Ustanovenõ odstavce 1 se nevztahuje na: a) praâce uklaâdaneâ podle zaâkona osobaâm ve vyâkonu trestu odneïtõâ svobody nebo osobaâm vykonaâvajõâcõâm jinyâ trest nahrazujõâcõâ trest odneïtõâ svobody, b) vojenskou sluzïbu nebo jinou sluzïbu stanovenou zaâkonem namõâsto povinneâ vojenskeâ sluzïby, c) sluzïbu vyzïadovanou na zaâkladeï zaâkona v prïõâpadeï zïivelnõâch pohrom, nehod, nebo jineâho nebezpecïõâ, ktereâ ohrozïuje zïivoty, zdravõâ nebo znacïneâ majetkoveâ hodnoty, d) jednaânõâ ulozïeneâ zaâkonem pro ochranu zïivota, zdravõâ nebo praâv druhyâch. U stavnõâ soud proto zkoumal, zda je napadeneâ ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku s citovanyâmi cïlaânky Listiny v rozporu. Vznika otaâzka, jakyâ postoj zaujme U stavnõâ soud k praâvnõâm vztahuê m, ktereâ vznikly prïed listopadem 1989 na zaâkladeï tehdy platnyâch praâvnõâch prïedpisuê, jezï byly pozdeïji zrusïeny, zejmeâna pro rozpor s principy zaâkladnõâch lidskyâch praâv a svobod, event. i pro rozpor s principy trzïnõâ ekonomiky. V podstateï jde o to, zda recepce minuleâho praâvnõâho stavu nenõâ v rozporu zejmeâna s cïl. 11 Listiny, jestlizïe praâvo osobnõâho uâzïõâvaânõâ bytu rezultovalo z administrativnõâho rozhodnutõâ prïõâslusïnyâch orgaânuê o prïideïlenõâ bytu cïasto bez souhlasu vlastnõâka domu. Takove rozhodnutõâ se opõâralo o tehdy platneâ, lecï nedemokratickeâ praâvnõâ normy. Je vsïak trïeba videït, zïe prïedpisy

4 Strana 996 SbõÂrka zaâkonuê cï. 86 / 1994 CÏ aâstka 30 o prïideïlovacõâm praâvu k bytuê m platily na uâzemõâ staâtu po võâce nezï 40 let a na zaâkladeï nich se realizovalo bydlenõâ prïevaâzïneâ cïaâsti obcïanuê, kterïõâ nebydleli ve vlastnõâch domech. ZnacÏny pocïet teïchto obcïanuê bydlel a bydlõâ v domech cïinzïovnõâch cïi rodinnyâch, jezï byly a jsou vlastnictvõâm obcïanuê jinyâch. UzÏivatele bytuê nemeïli jinou mozïnost bydlenõâ, nezï tu, kterou jim poskytovaly prïedpisy o hospodarïenõâ s byty, jezï vlastnõâka domu vylucïovaly z rozhodovaânõâ o tom, kdo se stane uzïivatelem bytu v domeï. Za teâto situace zaâkoniteï dochaâzõâ ke konfliktu zaâjmuê vlastnõâkuê domuê na dispozici s byty podle vlastnõâ vuê le a zaâjmuê naâjemnõâkuê na ochraneï praâv, jezï nabyli jedinyâm mozïnyâm zpuê sobem, jejzï praâvo v dobeï totality prïipousïteïlo. V oblasti lidskyâch praâv je konflikt praâv dvou cïi võâce subjektuê kategoriõâ nikoliv neobvyklou a je veïcõâ uâvahy soudu, ktereâ praâvo je in concreto silneïjsïõâ. U stavnõâ soud se v prveâ rïadeï zabyâval otaâzkou, zda ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku nenõâ v rozporu s cïl. 11 odst. 1 druhou veïtou Listiny, podle nõâzï vlastnickeâ praâvo vsïech vlastnõâkuê maâ stejnyâ zaâkonnyâ obsah a ochranu. Soud dosïel k zaâveïru zaâporneâmu. Ustanovenõ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku je prïedpisem transformacïnõâ povahy; v duê vodoveâ zpraâveï k zaâkonu cï. 509/1991 Sb. se pravõâ, zïe prïõâmo ze zaâkona dojde ke zmeïneï praâva osobnõâho uzïõâvaânõâ na chraâneïnyâ naâjem. U cïelem tohoto ustanovenõâ je zajistit ochranu vsïech dosavadnõâch uzïivateluê bytuê a vytvorïit pro dosavadnõâ uzïõâvacõâ vztahy stav dostatecïneâ praâvnõâ jistoty. To je v plneâm souladu s cïl. 1 U stavy CÏ eskeâ republiky, podle neïhozï CÏ eskaâ republika je svrchovanyâm, jednotnyâm a demokratickyâm praâvnõâm staâtem zalozïenyâm na uâcteï k praâvuê m a svobodaâm cïloveïka a obcïana. JizÏ z tohoto hlediska nelze napadeneâ ustanovenõâ kvalifikovat jako prïedpis protiuâstavnõâ. Vznikla rovneïzï pochybnost, zda napadeneâ ustanovenõâ neznevyâhodnilo vlastnõâky soukromyâch domuê, u nichzï v dobeï rïõâzeneâho hospodarïenõâ s byty rovneïzï nebylo rozhodnutõâ o prïideïlenõâ bytu vaâzaâno na souhlas vlastnõâka domu, kteryâ pak byl povinen uzavrïõât s obcïanem, jemuzï byl byt prïideïlen, dohodu o odevzdaânõâ a prïevzetõâ bytu (srov. 154 odst. 1, 390 odst. 2 a 493 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku, ve zneïnõâ prïed ), takzïe princip svobodneï uzavrïeneâ smlouvy byl porusïen (srov. ustanovenõâ 37 obcïanskeâho zaâkonõâku). Oproti tomu u bytuê v domech ve staâtnõâm cïi v druzïstevnõâm vlastnictvõâ pryâ tento princip dotcïen nebyl, nebot' rozhodnutõâ o prïideïlenõâ bytu prakticky vydaâval tyâzï subjekt (staât, druzïstvo), kteryâ pak uzavõâral dohodu o odevzdaânõâ a prïevzetõâ bytu. Za teâto situace je tedy pryâ napadeneâ ustanovenõâ zrïejmeï v rozporu se zaâsadou rovneâ ochrany vlastnickeâho praâva vsïech vlastnõâkuê, kterou cïl. 11 odst. 1 Listiny zarucïuje. Podle prïesveïdcïenõâ U stavnõâho soudu ani tyto duê vody neobstojõâ. JizÏ U stavnõâ soud CÏ eskeâ a Slovenske Federativnõ Republiky se zabyâval pojmem rovnosti obcïanuê prïed zaâkonem, kterou chaâpal nikoli jako abstraktnõâ kategorii, nyâbrzï jako rovnost relativnõâ, kteraâ ± jak ji majõâ na mysli vsïechny modernõâ uâstavy ± pozïaduje pouze odstraneïnõâ neoduê vodneïnyâch rozdõâluê. Je veïcõâ staâtu, aby rozhodl, zïe urcïiteâ skupineï poskytne meâneï vyâhod nezï jineâ, avsïak musõâ prokaâzat, zïe tak cïinõâ ve verïejneâm zaâjmu a pro verïejneâ blaho (srov. rozhodnutõâ cï. 11/1992 SbõÂrky usnesenõâ a naâlezuê U stavnõâho soudu CÏ SFR). Tento praâvnõâ naâzor sdõâlõâ i U stavnõâ soud CÏ eskeâ republiky. I kdyby byli vlastnõâci soukromyâch domuê oproti vlastnõâkuê m domuê ostatnõâch ustanovenõâm 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku skutecïneï znevyâhodneïni, bylo by toto znevyâhodneïnõâ vyvaâzïeno verïejnyâm zaâjmem na transformaci neïkdejsïõâch uzïivatelskyâch vztahuê k bytuê m v instituci chraâneïnyâch naâjmuê, kteraâ vytvorïila prïijatelnyâ stav praâvnõâ jistoty pro vsïechny dosavadnõâ praâvnõâ vztahy k bytuê m, jezï byly zalozïeny na existenci praâva osobnõâho uzïõâvaânõâ bytu. NesÏlo by tedy pouze o naâjemnõâ praâvnõâ vztahy mezi naâjemnõâky a majiteli domuê v soukromeâm vlastnictvõâ. OstatneÏ U stavnõâ soud nesdõâlõâ kategorickyâ naâzor, zïe oproti vlastnõâkuê m soukromyâch domuê byli ostatnõâ vlastnõâci zvyâhodneïni, nebot' pryâ rozhodnutõâ o prïideïlenõâ bytu vydaâval a dohodu o odevzdaânõâ a prïevzetõâ bytu uzavõâral na straneï organizace vzïdy tyâzï subjekt. Takto obecneï formulovaneâ tvrzenõâ nemaâ oporu v praâvnõâm rïaâdu, kteryâ platil v CÏ eskeâ republice prïed vydaânõâm zaâkona cï. 509/1991 Sb. Podle tehdy platnyâch prïedpisuê existoval striktnõâ prïideïlovacõâ systeâm, kteryâ se tyâkal prakticky vsïech bytuê. StaÂtnõ byty, podnikoveâ byty, byty Ministerstva vnitra a byty v domech lidovyâch bytovyâch druzïstev prïideïloval vzïdy naârodnõâ vyâbor ( 24 zaâkona cï. 41/1964 Sb., o hospodarïenõâ s byty). (Pouze u poslednõâch trïõâ typuê byla ingerence naârodnõâho vyâboru zeslabena tõâm, zïe byt byl prïideïlovaân na naâvrh organizace.) Oproti tomu dohodu o odevzdaânõâ a prïevzetõâ bytu, jõâzï vzniklo praâvo byt uzïõâvat, sjednaâvala s obcïanem prïõâslusïnaâ organizace, kteraâ duê m spravovala. ObdobneÏ tomu bylo u bytuê podnikovyâch, bytuê Ministerstva vnitra a bytuê lidovyâch bytovyâch druzïstev. SÏ lo tedy o jinyâ subjekt, odlisïnyâ od staâtnõâho orgaânu, kteryâ byt prïideïloval. I v teïchto prïõâpadech dochaâzelo k tomu, zïe prïõâslusïnaâ organizace s prïideïlenõâm bytu nesouhlasila. O tom sveïdcïõâ sama existence ustanovenõâ 28 odst. 1 zaâkona cï. 41/1964 Sb., podle neïhozï proti rozhodnutõâ mõâstnõâho naârodnõâho vyâboru o prïideïlenõâ podnikoveâho bytu, bytu Ministerstva vnitra nebo bytu v domeï lidoveâho bytoveâho druzïstva se mohou odvolat organizace hospodarïõâcõâ s podnikovyâmi byty, orgaân Ministerstva vnitra nebo lidoveâ bytoveâ druzïstvo. I z toho je zrïejmeâ, zïe tvrzenyâ nedostatek smluvnõâ svobody v teâto oblasti se netyâkal toliko vlastnõâkuê domuê soukromyâch, nyâbrzï i domuê ostatnõâch. PoneÏkud jinaâ situace byla u bytuê stavebnõâch bytovyâch druzïstev, ktereâ prïideïlovalo prïedstavenstvo druzïstva, a dohodu o odevzdaânõâ a prïevzetõâ bytu rovneïzï sjednaâvalo druzïstvo (srov. cïl. 9 odst. 1 smeïrnic CÏ eskeâho svazu bytovyâch druzïstev cï. 5/1984, 155 obcïanskeâho zaâkonõâku, ve zneïnõâ prïed , cïl. 32 odst. 1 VzorovyÂch

5 CÏ aâstka 30 SbõÂrka zaâkonuê cï. 86 / 1994 Strana 997 stanov stavebnõâch bytovyâch druzïstev). Tento odchylnyâ praâvnõâ rezïim lze vsïak rozumneï oduê vodnit specifickou povahou druzïstevnõâho bytoveâho vlastnictvõâ a verïejnyâm zaâjmem na rozsïirïovaânõâ teâto formy bytoveâ vyâstavby, jezï znamenala vyâraznyâ pokrok v postupneâm uspokojovaânõâ rostoucõâch bytovyâch potrïeb obcïanuê. PrÏideÏlovacõ praâvo staâtu u bytuê stavebnõâch bytovyâch druzïstev (na rozdõâl od ostatnõâch uvedenyâch bytuê ) bylo proto vyloucïeno. ZcÏaÂsti obdobnyâ praâvnõâ stav (jakyâ vyplyâvaâ z ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku) existoval i v prvnõâ republice, kdy byla vydaâna rïada prïedpisuê, jezï srovnatelnyâm zpuê sobem vlastnõâky domuê omezovaly. Ustanovenõ 5 zaâkona cï. 118/1928 Sb. z. a n., o mimorïaâdnyâch opatrïenõâch bytoveâ peâcïe, uklaâdalo, naprï. vlastnõâku domu, povinnost nepronajateâ a neobydleneâ mõâstnosti, ktereâ nepotrïebuje pro sebe nebo pro sveâ zameïstnance, na prïõâkaz okresnõâho uârïadu pronajmout za byt. Tak prïõâsnyâ prïedpis soucïasnyâ praâvnõâ rïaâd ani neznaâ. Ustanovenõ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku se pak obsahoveï blõâzïõâ ustanovenõâ 18 odst. 2 cit. zaâkona, podle neïhozï od jest o vsïech bytech zabranyâch (viz narïõâzenõâ vlaâdy cï. 38/1919 Sb. z. a n.) a o bytech, jejichzï spraâva prïesïla na staât ze spolecïnyâch bytovyâch uârïaduê, mõâti za to, zïe byla u nich mezi uzïivatelem a vlastnõâkem domu ucïineïna naâjemnõâ smlouva. JesÏteÏ vyârazneïjsïõâ omezenõâ vlastnõâkuê volnyâch bytuê pak obsahovalo opatrïenõâ StaÂleÂho vyâboru NaÂrodnõÂho shromaâzïdeïnõâ republiky CÏ eskoslovenskeâ cï. 288/1938 Sb. z. a n., o mimorïaâdnyâch opatrïenõâch bytoveâ peâcïe, podle neïhozï byl vlastnõâk povinen neobydleneâ mõâstnosti zpuê sobileâ k obyâvaânõâ pronajmout na prïõâkaz okresnõâho uârïadu urcïenyâm osobaâm. I toto historickeâ srovnaânõâ tedy nasveïdcïuje tomu, zïe zmeïnu praâva osobnõâho uzïõâvaânõâ bytuê na naâjem, sankcionovanou ustanovenõâm 871 obcïanskeâho zaâkonõâku, nelze povazïovat za krok protiuâstavnõâ. Na podporu tohoto naâzoru lze dodat, zïe byâvaleâ FederaÂlnõ shromaâzïdeïnõâ CÏ eskeâ a Slovenske Federativnõ Republiky prïi naâpraveï krïivd minuleâho rezïimu prïijalo rïadu zaâkonuê, zejmeâna naprï. zaâkon cï. 119/1990 Sb., zaâkon cï. 403/1990 Sb., zaâkon cï. 87/1991 Sb. a dalsïõâ. VsÏechny tyto zaâkony stojõâ na zaâsadeï ochrany nabytyâch praâv novyâch vlastnõâkuê v minulosti odnï ateâho majetku, s vyâjimkou prïõâpaduê, kdy fyzickeâ osoby nabyly veïc v rozporu s tehdy platnyâmi prïedpisy nebo na zaâkladeï protipraâvnõâho zvyâhodneïnõâ osoby nabyvatele, a daâle s vyâjimkou osob blõâzkyâch teïmto osobaâm, ktereâ na neï odnï ateâ veïci prïevedly ( 4 odst. 2 zaâkona cï. 87/1991 Sb.). DuÊ vodovaâ zpraâva k cit. zaâkonu pravõâ, zïe uplynutõâm neïkolika desõâtek let byl mnohde vytvorïen novyâ rezïim praâvnõâch vztahuê a uâplnaâ restituce naârokuê, zejmeâna vraâcenõâ nemovitostõâ, by byla mozïnaâ jen za cenu novyâch krïivd nebo jednaânõâ, kteraâ by dotcïeneâ osoby jako krïivdy mohly praâvem pocit'ovat. Lze usuzovat, zïe smysl zarïazenõâ ustanovenõâ 871 obcïanskeâho zaâkonõâku do jeho novely byl podobnyâ, byt' to duê vodovaâ zpraâva k teâto novele vyâslovneï neuvaâdõâ. I se zrïetelem k teïmto duê voduê m je trïeba posuzovat otaâzku souladu ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku, ve zneïnõâ novely, s ustanovenõâm cïl. 11 Listiny. Z uvedeneâho rozboru je zrïejmeâ, zïe napadenyâm ustanovenõâm 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku nenõâ praâvo vlastnit majetek ve smyslu cïl. 11 odst. 1 Listiny porusïeno. Toto ustanovenõâ obcïanskeâho zaâkonõâku, jezï toliko transformuje zanikajõâcõâ instituci praâva osobnõâho uzïõâvaânõâ bytu v naâjem, nelze kvalifikovat ani jako vyvlastneïnõâ nebo nuceneâ omezenõâ vlastnickeâho praâva ve smyslu cïl. 11 odst. 4 Listiny. Vzhledem k nastaleâ historickeâ situaci je naopak trïeba zduê raznit zneïnõâ a smysl odstavce 3 cïl. 11 Listiny, z neïhozï plyne, zïe vlastnictvõâ nesmõâ byât zneuzïito na uâjmu praâv druhyâch anebo v rozporu se zaâkonem chraâneïnyâmi obecnyâmi zaâjmy. Toto ustanovenõâ Listiny tvorïõâ jedno z podstatnyâch vodõâtek posuzovaânõâ uâstavnosti napadeneâho ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku a plneï koresponduje uâvahaâm, ktereâ jizï U stavnõâ soud na jineâm mõâsteï vyslovil. Proto U stavnõâ soud dospeïl k zaâveïru, zïe ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku s cïl. 11 Listiny nenõâ v rozporu. U stavnõâ soud daâle zkoumal tvrzenyâ nesoulad napadeneâho ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku s cïl. 9 Listiny. Tvrzenõ navrhovatelek, zïe napadenyâ transformacïnõâ prïedpis porusïuje zaâkaz podrobit se nucenyâm pracõâm a sluzïbaâm ve smyslu cïl. 9 Listiny, lze steïzïõâ akceptovat. PrÏi interpretaci tohoto cïlaânku je jako pomocneâ hledisko pouzïitelneâ jizï citovaneâ ustanovenõâ odstavce 2 tohoto cïlaânku, podle neïhozï se ustanovenõâ odstavce 1 nevztahuje na: a) praâce uklaâdaneâ podle zaâkona osobaâm ve vyâkonu trestu odneïtõâ svobody nebo osobaâm vykonaâvajõâcõâm jinyâ trest nahrazujõâcõâ trest odneïtõâ svobody, b) vojenskou sluzïbu nebo jinou sluzïbu stanovenou zaâkonem namõâsto povinneâ vojenskeâ sluzïby, c) sluzïbu vyzïadovanou na zaâkladeï zaâkona v prïõâpadeï zïivelnõâch pohrom, nehod, nebo jineâho nebezpecïõâ, ktereâ ohrozïuje zïivoty, zdravõâ nebo znacïneâ majetkoveâ hodnoty, d) jednaânõâ ulozïeneâ zaâkonem pro ochranu zïivota, zdravõâ nebo praâv druhyâch. Jde o prïõâpady pracõâ sice vynucenyâch, ktereâ vsïak tvorïõâ vyâjimku ze zaâkonneâ zaâsady zaâkazu nucenyâch pracõâ nebo sluzïeb. Za nuceneâ praâce nebo sluzïby lze povazïovat naprï. takoveâ, jezï jsou svou povahou srovnatelneâ s pracemi a sluzïbami uvedenyâmi v cïl. 9 odst. 2 Listiny, i kdyzï se tõâm nuceneâ praâce a sluzïby nevycïerpaâvajõâ. Jde zpravidla o praâce a sluzïby, jezï velmi vyârazneï a omezujõâcõâm zpuê sobem zasahujõâ do osobnõâch praâv a svobod obcïana a jejichzï

6 Strana 998 SbõÂrka zaâkonuê cï. 86 / 1994 CÏ aâstka 30 nucenyâ vyâkon prïedstavuje donucenõâ administrativnõâ povahy. Za nuceneâ praâce a sluzïby proto v zaâsadeï nelze povazïovat ty, jezï vyplyâvajõâ z obcïanskopraâvnõâch zaâvazkuê upravenyâch obcïanskyâm zaâkonõâkem a dalsïõâmi soukromopraâvnõâmi prïedpisy. PraÂveÏ takovyâm obcïanskopraâvnõâm zaâvazkem je i navrhovatelkami namõâtanyâ zaâvazek poskytovat trïetõâ osobeï praâce a sluzïby spojeneâ s uzïõâvaânõâm bytu. Uvedene naâzory lze oprïõât i o ustanovenõâ mezinaârodnõâch smluv. CÏ l. 2 U mluvy MezinaÂrodnõ organizace praâce cï. 29 (vyhlaâsïka cï. 506/1990 Sb.) o nuceneâ nebo povinneâ praâci definuje nucenou praâci jako ¹kazÏdou praâci nebo sluzïbu, kteraâ se na neïjakeâ osobeï vymaâhaâ pod pohruê zïkou jakeâhokoli trestu a ke ktereâ se tato osoba nenabõâdla dobrovolneïª. I tato norma nasveïdcïuje tomu, zïe by meïlo jõât o verïejnopraâvnõâ vztah s pohruê zïkou sankce vyplyâvajõâcõâ z pomeïru nadrïõâzenosti a podrïõâzenosti prïõâslusïnyâch subjektuê. Definice toho, co se za nucenou nebo povinnou praâci nepovazïuje, je pak v cïl. 2 bodu 2 cit. U mluvy dokonce jesïteï sïirsïõâ, nezï stanovõâ vyâsïe cit. cïl. 9 odst. 2 Listiny. Z teïchto duê voduê nelze ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku kvalifikovat jako porusïenõâ zaâkazu byât podroben nucenyâm pracõâm nebo sluzïbaâm ve smyslu cïl. 9 Listiny. Proto U stavnõâ soud dospeïl k zaâveïru, zïe napadeneâ ustanovenõâ s cïl. 9 Listiny nenõâ v rozporu. Ze vsïech teïchto prïõâcïin byl naâvrh navrhovatelek na zrusïenõâ ustanovenõâ 871 odst. 1 obcïanskeâho zaâkonõâku v celeâm rozsahu zamõâtnut, nebot' U stavnõâ soud po provedeneâm rïõâzenõâ dosïel k zaâveïru, zïe duê vody ke zrusïenõâ tohoto ustanovenõâ nejsou daâny. PrÏedseda U stavnõâho soudu CÏ eskeâ republiky: JUDr. Kessler v. r.

7 CÏ aâstka 30 SbõÂrka zaâkonuê cï. 87 / 1994 Strana NARÏ IÂZENI VLA DY ze dne 23. brïezna 1994, kteryâm se vyhlasïuje zaâvaznaâ cïaâst uâ zemnõâho plaânu velkeâho uâ zemnõâho celku ZlõÂnske aglomerace VlaÂda podle 29 odst. 2 zaâkona cï. 50/1976 Sb., o uâzemnõâm plaânovaânõâ a stavebnõâm rïaâdu (stavebnõâ zaâkon), ve zneïnõâ zaâkona cï. 262/1992 Sb., narïizuje: 1 ZaÂvazna cïaâst uâzemnõâho plaânu velkeâho uâzemnõâho celku ZlõÂnske aglomerace, vymezeneâho v prïõâloze cï. 1 tohoto narïõâzenõâ, je uvedena v prïõâloze cï. 2 tohoto narïõâzenõâ. 2 U zemnõâ plaân velkeâho uâzemnõâho celku ZlõÂnske aglomerace, schvaâlenyâ usnesenõâm vlaâdy cïõâslo 150 ze dne 23. brïezna 1994, je ulozïen na okresnõâch uârïadech v KromeÏrÏõÂzÏi, UherskeÂm HradisÏti, ve ZlõÂneÏ a na Ministerstvu hospodaârïstvõâ. 3 Toto narïõâzenõâ nabyâvaâ uâcïinnosti dnem vyhlaâsïenõâ. PrÏedseda vlaâdy: Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr hospodaârïstvõâ: Doc. Ing. Dyba CSc. v. r.

8 Strana 1000 SbõÂrka zaâkonuê cï. 87 / 1994 CÏ aâstka 30 PrÏõÂloha cï. 1 k narïõâzenõâ vlaâdy cï. 87/1994 Sb. ZLIÂNSKAÂ AGLOMERACE

9 CÏ aâstka 30 SbõÂrka zaâkonuê cï. 87 / 1994 Strana 1001 ZaÂvazna cïaâst uâ zemnõâho plaânu PrÏõÂloha cï. 2 k narïõâzenõâ vlaâdy cï. 87/1994 Sb. 1. PrÏi vyuzïõâvaânõâ uâzemõâ uâzemneï chraânit a) koridor trasy daâlnice D 47 v prostoru jizïneï od ChropyneÏ s dalsïõâm pruê beïhem zaâpadneï od PrÏerova, b) koridor trasy daâlnice D 1 od jejõâho napojenõâ na daâlnici D 47 vedenou jizïneï od ChropyneÏ v trase severnõâho a vyâchodnõâho obchvatu HulõÂna v poloze severneï od ZlõÂna, c) trasy urcïeneâ k uâpravaâm na komunikacõâch I/18, I/49, I/50, I/54, I/55, I/57 a II/367, d) zïeleznicïnõâ dopravnõâ koridor BrÏeclav ± PrÏerov ± Petrovice u KarvineÂ, e) koridory novyâch vedenõâ 110 kv a trasu pro vedenõâ 400 kv, f) koridor prïivadeïcïe vodovodnõâho systeâmu Pomoravõ od hranice okresu PrÏerov (NeÏmcÏice) po hranici okresu HodonõÂn (Uhersky Ostroh). 2. Pro plynofikaci uâzemõâ chraânit a prïõâpadneï vyuzïõât lozïiska zemnõâho plynu Lubna a NõÂtkovice se zajisïteïnõâm vyâstavby plynovoduê velmi vysokeâho tlaku HoneÏtice ± NõÂtkovice, HoneÏtice ± Lubna a HoneÏtice ± BezmeÏrov. 3. Stavby spojeneâ s realizacõâ zaâsad uvedenyâch v bodech 1. a 2. jsou verïejneï prospeïsïneâ.

10 Strana 1002 SbõÂrka zaâkonuê cï. 88 / 1994 CÏ aâstka VYHLA SÏ KA Ministerstva pruê myslu a obchodu ze dne 12. dubna 1994, kterou se meïnõâ vyhlaâsïka FederaÂlnõÂho ministerstva zahranicïnõâho obchodu cï. 560/1991 Sb., o podmõânkaâch vydaâvaânõâ uâ rïednõâho povolenõâ k dovozu a vyâvozu zbozï õâ a sluzï eb, ve zneïnõâ vyhlaâsïek Ministerstva pruê myslu a obchodu cï. 130/1993 Sb. a cï. 300/1993 Sb. Ministerstvo pruê myslu a obchodu stanovõâ podle 56 odst. 1 põâsm. b) zaâkona cï. 42/1980 Sb., o hospodaârïskyâch stycõâch se zahranicïõâm, ve zneïnõâ zaâkona cï. 102/ /1988 Sb. a zaâkona cï. 113/1990 Sb.: CÏ l. I VyhlaÂsÏka FederaÂlnõÂho ministerstva zahranicïnõâho obchodu cï. 560/1991 Sb., o podmõânkaâch vydaâvaânõâ uârïednõâho povolenõâ k dovozu a vyâvozu zbozïõâ a sluzïeb, ve zneïnõâ vyhlaâsïek Ministerstva pruê myslu a obchodu cï. 130/1993 Sb. a cï. 300/1993 Sb., se meïnõâ takto: 1. V prïõâloze E nadpis cïaâsti I znõâ: ¹ZbraneÏ, strïelivo a vyâbusïniny nevojenskeâho charakteruª. 2. V prïõâloze E cïaâsti I se vypousïtõâ polozïka a polozïka V prïõâloze E cïaâsti I naâzev polozïky 9305 znõâ: ¹CÏ aâsti, soucïaâsti a prïõâslusïenstvõâ ± vyârobkuê cïõâsla 9302 azï 9304 celnõâho sazebnõâkuª. 4. V prïõâloze E cïaâsti I naâzev polozïky 9306 znõâ: ¹NaÂboje, ostatnõâ strïelivo a strïely, jakozï i jejich cïaâsti a soucïaâsti, vcïetneï brokuê vsïech druhuê a naâbojovyâch krytekª. 5. V prïõâloze E se cïaâst II vypousïtõâ. CÏ l. II Tato vyhlaâsïka nabyâvaâ uâcïinnosti dnem vyhlaâsïenõâ. Ministr: Ing. Dlouhy CSc. v. r.

11 CÏ aâstka 30 SbõÂrka zaâkonuê cï. 89 / 1994 Strana VYHLA SÏ KA Ministerstva pruê myslu a obchodu ze dne 12. dubna 1994, kterou se provaâdeïjõâ neïkteraâ ustanovenõâ zaâkona cï. 38/1994 Sb., o zahranicïnõâm obchodu s vojenskyâm materiaâlem a o doplneïnõâ zaâkona cï. 455/1991 Sb., o zï ivnostenskeâm podnikaânõâ (zï ivnostenskyâ zaâkon), ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê, a zaâkona cï. 140/1961 Sb., trestnõâ zaâkon, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê Ministerstvo pruê myslu a obchodu stanovõâ podle 33 zaâkona cï. 38/1994 Sb., o zahranicïnõâm obchodu s vojenskyâm materiaâlem a o doplneïnõâ zaâkona cï. 455/ /1991 Sb., o zïivnostenskeâm podnikaânõâ (zïivnostenskyâ zaâkon), ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê, a zaâkona cï. 140/ /1961 Sb., trestnõâ zaâkon, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê (daâle jen ¹zaÂkonª), v dohodeï s Ministerstvem zahranicïnõâch veïcõâ, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra: 1 Seznam vojenskeâho materiaâlu podle 5 odst. 4 zaâkona je uveden v prïõâloze cï. 1 teâto vyhlaâsïky. 2 VyÂznamny vojenskyâ materiaâl podle 20 odst. 4 zaâkona je uveden v prïõâloze cï. 2 teâto vyhlaâsïky. 3 Vzor zïaâdosti o vydaânõâ povolenõâ k obchodu s vojenskyâm materiaâlem podle 9 odst. 5 zaâkona je uveden v prïõâloze cï. 3 teâto vyhlaâsïky. 4 Vzor zïaâdosti o udeïlenõâ licence podle 15 odst. 4 zaâkona je uveden v prïõâloze cï. 4 teâto vyhlaâsïky. 5 Tato vyhlaâsïka nabyâvaâ uâcïinnosti dnem vyhlaâsïenõâ. Ministr: Ing. Dlouhy CSc. v. r.

12 Strana 1004 SbõÂrka zaâkonuê cï. 89 / 1994 CÏ aâstka 30 SEZNAM VOJENSKE HO MATERIA LU (daâle jen ¹SVMª) PrÏõÂloha cï. 1 k vyhlaâsïce cï. 89/1994 Sb. SVM 1 ZbraneÏ a jejich speciaâlneï konstruovaneâ soucïaâsti a) pusïky, karabiny, revolvery, pistole, automatickeâ pistole, samopaly a kulomety, s vyâjimkou zbranõâ vyrobenyâch prïed r a jejich replik b) zbraneï s hladkou hlavnõâ speciaâlneï konstruovaneâ pro vojenskeâ pouzïitõâ c) zbraneï pouzïõâvajõâcõâ beznaâbojnicoveâ strïelivo Technicka poznaâ mka ZbraneÏ s hladkou hlavnõâ speciaâlneï konstruovaneâ pro vojenskeâ pouzïitõâ [uvedeneâ v podpolozïce b) vyâsïe] jsou ty, ktereâ: a) jsou odzkousïeny prïi tlaku nad 1300 baruê a b) beïzïneï a bezpecïneï pracujõâ prïi tlaku nad 1000 baruê a c) muê zïe v nich byât pouzïito strïelivo delsïõâ nezï 76,2 mm (tj. raâzïe 12) Parametry dle teâto technickeâ poznaâmky musõâ byât meïrïeny podle norem CIP (Commision internationale permanente) Pozna mky : Do teâto polozïky nepatrïõâ naâsledujõâcõâ zbraneï a jejich soucïaâsti: 1. zbraneï neschopneâ plneï automatickeâ strïelby a splnï ujõâcõâ naâsledujõâcõâ dalsïõâ podmõânky: a) zbraneï s draâzïkovanou hlavnõâ, speciaâlneï konstruovaneâ pro sportovnõâ strïelbu, jak jsou definovaâny pravidly UIT (MezinaÂrodnõ strïeleckaâ federace) b) zbraneï s draâzïkovanou hlavnõâ, speciaâlneï konstruovaneâ pro loveckeâ uâcïely, majõâcõâ zaâsobnõâk neprïesahujõâcõâ 5 naâbojuê c) võâcehlavnï oveâ loveckeâ zbraneï majõâcõâ jednu nebo võâce draâzïkovanyâch hlavnõâ a alesponï jednu hladkou hlavenï 2. zbraneï s hladkou hlavnõâ pouzïõâvaneâ pro loveckeâ nebo sportovnõâ uâcïely. Tyto zbraneï nesmõâ byât speciaâlneï konstruovaneâ nebo upraveneâ pro vojenskeâ pouzïitõâ nebo plneï automatickeâho typu 3. palneâ zbraneï speciaâlneï konstruovaneâ pro cvicïneâ strïelivo, jezï nejsou schopny palby ostryâm strïelivem 4. zbraneï nepouzïõâvajõâcõâ strïelivo se strïedovyâm zaâpalem a jezï nejsou plneï automatickeâho typu 5. revolvery, pistole, jezï nejsou plneï automatickeâho typu, a jejich soucïaâsti urcïeneâ k maloobchodnõâmu prodeji v zemi dovozu SVM 2 VelkoraÂzÏ ovaâ vyâzbroj nebo zbraneï a vrhacïe a jejich speciaâlneï konstruovaneâ soucïaâsti a) deïla, houfnice, mozïdõârïe, minomety, stihacïe tankuê, vrhacïe projektiluê, vojenskeâ plamenomety, bezzaâkluzovaâ deïla b) vojenskeâ vrhacïe kourïe, plynu a pyrotechnickyâch prostrïedkuê a jejich vyvõâjecïe PoznaÂmka: tato podpolozïka nezahrnuje signaâlnõâ pistole SVM 3 StrÏelivo a jeho speciaâlneï konstruovaneâ soucïaâsti pro zbraneï uvedeneâ v polozïkaâch SVM 1, SVM 2 a SVM 23 Pozna mky : 1. speciaâlneï konstruovanyâmi soucïaâstmi se rozumõâ: a) kovoveâ nebo plastikoveâ vyârobky, jako pocïinoveâ rozneïtky, kulicïkoveâ misky, naâbojoveâ cïlaânky, rotacïnõâ paâsky a kovoveâ cïaâsti strïeliva b) zabezpecïovacõâ a odjisït'ovacõâ zarïõâzenõâ, rozbusïky, cïidla a spoje explozivnõâho muê stku c) zdroje vysokeâho jednoraâzoveâho provoznõâho vyâkonu d) spalitelneâ naâbojnice e) cïaâsti strïeliva vcï. kazetoveâho strïeliva a navaâdeïnyâch projektiluê s vyâjimkou cïaâstõâ strïeliva pouzïõâvajõâcõâho vyâhradneï oloveïneâ jaâdro 2. do teâto polozïky nepatrïõâ strïelivo a jeho soucïaâsti za prïedpokladu, zïe jsou urcïeny pro zbraneï ve smyslu poznaâmek 1 azï 5 polozïky SVM 1 SVM 4 Bomby, torpeâda, rakety a strïely a jejich speciaâlneï konstruovaneâ soucïaâsti a) bomby, torpeâda, granaâty (vcï. kourïovyâch granaâtuê ), kourïoveâ zaâsobnõâky, rakety, miny, strïely, hloubkoveâ naâlozïe, zaâpalneâ bomby a vojenskeâ demolicïnõâ naâlozïe, zarïõâzenõâ a soupravy, pyrotechnickeâ sveïtelneâ signaâlnõâ prostrïedky pro vojenskeâ pouzïitõâ, naâbojnice a simulaâtory b) prïõâstroje a zarïõâzenõâ speciaâlneï konstruovaneâ pro manipulaci, ovlaâdaânõâ, aktivaci, hnaneâ jednoraâzovyâm provoznõâm vyâkonem, vyâmet, poklaâdaânõâ, vyprosït'ovaânõâ, odstranï ovaânõâ, detonaci nebo zjisït'ovaânõâ polozïek uvedenyâch v podpolozïce a)

13 CÏ aâstka 30 SbõÂrka zaâkonuê cï. 89 / 1994 Strana 1005 Pozna mka : Tato polozïka zahrnuje i naâsledujõâcõâ: a) mobilnõâ zkapalnï ovacõâ zarïõâzenõâ plynu, speciaâlneï konstruovaneâ pro vojenskeâ pouzïitõâ a schopneâ vyraâbeït 1000 kg nebo võâce plynu v kapalneâ formeï denneï b) plovoucõâ elektrovodiveâ kabely vhodneâ pro zachytaâvaânõâ magnetickyâch min c) trysky taktickyâch raketovyâch strïel a prïednõâ cïaâsti strategicky naâvratnyâch nosicïuê a jejich jemnozrnneâ umeïleâ grafity majõâcõâ vsïechny naâsledujõâcõâ charakteristiky: 1. objemovaâ hustota 1,79 nebo võâce (meïrïeno prïi 293 K) 2. pevnost v tahu do posïkozenõâ 0,7 % a võâce (meïrïeno prïi 293 K) 3. koeficient tepelneâ roztazïnosti 2,75 x 10 6 nebo meâneï na 1 Kelvin (v rozmezõâ 293 ± 1255 K) d) vojenskeâ zahusït'ovacïe paliva, vcïetneï sloucïenin (jako oktal) nebo smeïsõâ takovyâch sloucïenin (jako napalm), specificky formovanyâch za uâcïelem tvorby materiaâluê, ktereâ, pokud jsou prïidaâny k vyârobkuê m z nafty, vytvaârïejõâ zaâpalnyâ materiaâl geloviteâho typu pro pouzïitõâ v bombaâch, projektilech, plamenometech nebo jinyâch vaâlecïnyâch prostrïedcõâch SVM 5 SysteÂmy a podsysteâmy rïõâzenõâ palby speciaâlneï konstruovaneâ pro vojenskeâ pouzï itõâ a jejich speciaâlneï konstruovaneâ soucïaâsti a prïõâslusïenstvõâ a) zarïõâzenõâ pro rïõâzenõâ palby, zameïrïovaânõâ, nocïnõâ videïnõâ, vedenõâ a navaâdeïnõâ strïel a zarïõâzenõâ pro pozorovaânõâ cõâle b) daâlkomeïry, polohomeïry, vyâsïkomeïry, zameïrïovacõâ prïõâstroje, zarïõâzenõâ pro detekci, rekognoskaci nebo identifikaci a cïidlovaâ integrovanaâ zarïõâzenõâ c) elektronickeâ, elektrooptickeâ, gyroskopickeâ, akustickeâ a optickeâ zameïrïovacõâ nebo pozorovacõâ prïõâstroje d) bomboveâ zameïrïovacïe, mirïidla, bombardovacõâ pocïõâtacïe, deïlostrïeleckaâ mirïidla a periskopy SVM 6 Vozidla speciaâlneï konstruovanaâ nebo upravenaâ pro vojenskeâ pouzï itõâ a jejich speciaâlneï konstruovaneâ soucïaâsti Technicka poznaâ mka Pro uâcïely teâto polozïky se termõânem ¹speciaÂlneÏ upravenaâ pro vojenskeâ pouzïitõ⪠rozumõâ strukturnõâ, elektrickaâ nebo mechanickaâ zmeïna, jezï s sebou prïinaâsïõâ vyâmeïnu soucïaâsti, prïinejmensïõâm jednou soucïaâstõâ, speciaâlneï konstruovanou pro vojenskeâ pouzïitõâ nebo prïidaânõâm nejmeâneï jedneâ takoveâ soucïaâsti a) tanky a samohybnaâ deïla b) vyzbrojenaâ nebo obrneïnaâ vozidla nebo vozidla vybavenaâ zarïõâzenõâm pro montaâzï zbranõâ c) panceârïoveâ zïeleznicïnõâ vlaky d) polopaâsovaâ vozidla e) vyprosït'ovacõâ vozidla f) nosicïe deïl a tahacïe speciaâlneï konstruovaneâ pro vlecïenõâ deïlostrïeleckyâch prostrïedkuê g) prïepravnõâky strïeliva h) obojzïivelnaâ a brodivaâ vozidla i) pojõâzdneâ opravaârenskeâ dõâlny speciaâlneï konstruovaneâ pro opravy vojenskeâho materiaâlu j) vsïechna dalsïõâ vozidla speciaâlneï konstruovanaâ nebo upravenaâ pro vojenskeâ pouzïitõâ Pozna mky : 1. speciaâlneï konstruovanyâmi soucïaâstmi pro vojenskyâ materiaâl dle teâto polozïky se rozumõâ i: a) pneumatiky speciaâlneï konstruovaneâ tak, aby byly nepruê strïelneâ nebo bylo mozïneâ je pouzïõât i prïi jejich vypraâzdneïnõâ, s vyâjimkou typuê pro zemeïdeïlskeâ a zahradnickeâ traktory a zemeïdeïlskeâ naârïadõâ b) motory pro pohon vozidel vyjmenovanyâch v podpolozïkaâch a) azï j) speciaâlneï konstruovaneâ nebo upraveneâ pro vojenskeâ pouzïitõâ, vcïetneï pro neï speciaâlneï konstruovanyâch soucïaâstõâ c) ovlaâdacõâ systeâmy tlaku v pneumatikaâch obsluhovaneâ z kabiny pohybujõâcõâho se vozidla, speciaâlneï konstruovaneâ nebo upraveneâ pro vojenskeâ pouzïitõâ d) velkeâ vyâchylneâ zaâveïsy speciaâlneï konstruovaneâ nebo upraveneâ pro vojenskeâ pouzïitõâ 2. vozidly pod podpolozïkou j) se rozumõâ i tankoveâ a teïzïkeâ deïlostrïeleckeâ podvalnõâky, obojzïivelnaâ paâsovaâ naâkladnõâ vozidla a traktory s vysokou rychlostõâ SVM 7 Toxikologicke prostrïedky, slznyâ plyn, prïõâslusïnaâ zarïõâzenõâ, soucïaâsti, materiaâly a technologie a) biologickeâ prostrïedky, chemickeâ laâtky nebo radioaktivnõâ materiaâly upraveneâ pro pouzïitõâ ve vaâlce tak, aby zpuê sobily ztraâty na lidech, zvõârïatech nebo prïõârodnõâch produktech b) ¹slznyÂmi plynyª a ¹laÂtkami proti nepokojuê mª se rozumõâ i: 1. brombenzylkyanid (CR) 2. chlorobenzylidenemalononitryl (chlorobenzalmalononitryl) (CS) 3. fenylacylchlorid (w-chloracetofenon) (CN) c) zarïõâzenõâ speciaâlneï konstruovanaâ a zamyâsïlenaâ pro rozsïirïovaânõâ produktuê dle podpolozïky a)

14 Strana 1006 SbõÂrka zaâkonuê cï. 89 / 1994 CÏ aâstka 30 d) zarïõâzenõâ a vybavenõâ speciaâlneï konstruovanaâ a zamyâsïlenaâ pro obranu proti produktuê m dle podpolozïky a) a pro jejich detekci a identifikaci e) soucïaâsti speciaâlneï konstruovaneâ pro zarïõâzenõâ uvedenaâ v podpolozïce c) nebo d) f) ¹biopolymeryª speciaâlneï sestaveneâ nebo vytvorïeneâ pro detekci a identifikaci chemickyâch bojovyâch laâtek uvedenyâch v podpolozïce a) a kultury specifickyâch buneïk schopnyâch je produkovat g) ¹biokatalyzaÂtoryª pro dekontaminaci a znesïkodneïnõâ chemickyâch bojovyâch laâtek a biologickyâch systeâmuê 1. ¹biokatalyzaÂtoryª speciaâlneï sestaveneâ pro dekontaminaci a znesïkodneïnõâ chemickyâch bojovyâch laâtek uvedenyâch v podpolozïce a), ktereâ jsou vyâsledkem prïõâmeâho laboratornõâho vyâbeïru nebo genetickeâ uâpravy biologickyâch systeâmuê 2. naâsledujõâcõâ biologickeâ systeâmy: ¹vytlaÂcÏecõ vektoryª, viry nebo kultury buneïk obsahujõâcõâ genetickeâ informace specifickeâ pro vyârobu ¹biokatalyzaÂtoruÊ ª dle podpolozïky g) bodu 1 h) naâsledujõâcõâ technologie: 1. technologie pro vyâvoj, vyârobu a pouzïitõâ toxikologickyâch prostrïedkuê, prïõâslusïneâho zarïõâzenõâ a soucïaâstõâ uvedenyâch v podpolozïkaâch a) azï e) 2. technologie pro vyâvoj, vyârobu a pouzïitõâ ¹biopolymeruÊ ª a kultur specifickyâch buneïk uvedenyâch v podpolozïce f) 3. techologie vyâhradneï pro zavedenõâ ¹biokatalyzaÂtoruÊ ª dle podpolozïky g) bodu 1 do substancõâ vojenskyâch nosicïuê nebo vojenskeâho materiaâlu Pozna mky : 1. podpolozïka a) zahrnuje i O-ethyl-2-diisopropylaminoethyl methylfosfonit (QL) nebo methylfosfonyldifluorid (DF) 2. podpolozïka d) zahrnuje i zarïõâzenõâ pro uâpravu vzduchu speciaâlneï konstruovanaâ nebo upravenaâ pro nukleaârnõâ biologickou a chemickou filtraci 3. do podpolozïky a) nepatrïõâ: a) kyanochlorid b) kyselina kyanovodõâkovaâ c) chlor d) chlorid karbonylu (fosgen) e) difosgen (trichlormethyl chloroformat) f) ethylbromacetaât g) xylylbromid h) benzylbromid i) benzyljodid j) bromaceton k) kyanobromid l) brommethylethylketon m) chloraceton n) ethyljodoacetaât o) jodaceton p) chlorpikrin 4. do podpolozïky d) nepatrïõâ: a) osobnõâ dozimetry k meïrïenõâ radiace b) ochranneâ masky proti specifickyâm pruê myslovyâm nebezpecïõâm, jako jsou paâry, kourïe nebo prach v duê lnõâch, lomovyâch nebo chemickyâch zarïõâzenõâch, nebo c) plynoveâ masky konstruovaneâ pro civilnõâ pouzïitõâ 5. do podpolozïky f) nepatrïõâ technologie a buneïcïneâ a mikrobiologickeâ kultury pro civilnõâ uâcïely, jako je zemeïdeïlstvõâ, farmacie, leâkarïstvõâ, veterina, ochrana zïivotnõâho prostrïedõâ a potravinaârïskyâ pruê mysl 6. do podpolozïek h) bodu 3 a g) bodu 2 nepatrïõâ technologie a biologickeâ systeâmy pro civilnõâ uâcïely jako je zemeïdeïlstvõâ, farmacie, leâkarïstvõâ, veterina, ochrana zïivotnõâho prostrïedõâ, odpadoveâ hospodaârïstvõâ a potravinaârïskyâ pruê mysl 7. do podpolozïky b) nepatrïõâ slznyâ plyn urcïenyâ k maloobchodnõâmu prodeji v zemi dovozu SVM 8 Vojenske vyâbusïniny a paliva a pro neï urcïenaâ ¹aditivaª, ¹prekurzoryª a ¹stabilizaÂtoryª a) ¹vojenske vyâbusïninyª b) ¹vojenske hnacõâ laâtkyª c) ¹vojenske pyrotechnickeâ prostrïedkyª d) vojenskaâ vysoce energetickaâ pevnaâ nebo kapalnaâ paliva vcïetneï leteckyâch paliv speciaâlnõâho slozïenõâ pro vojenskeâ uâcïely PoznaÂmka: rozumõâ se, zïe do teâto podpolozïky patrïõâ pouze hotoveâ vyârobky a ne jejich slozïky Pozna mky : 1. ¹vojenske vyâbusïninyª, ¹vojenske hnacõâ laâtkyª a ¹vojenske pyrotechnickeâ prostrïedkyª zahrnujõâ laâtky a smeïsi obsahujõâcõâ: a) sfeârickyâ hlinõâkovyâ praâsïek o velikosti zrna 60 mikrometruê nebo meâneï, vyrobenyâ z materiaâlu s obsahem hlinõâku 99 % nebo võâce (pokud jde o technologii k zõâskaânõâ sfeâricity a jednotneâ velikosti cïaâstic, viz takeâ kategorie 1.E.1. vyhlaâsïky cï. 50/1992 Sb., ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 505/1992 Sb. ± daâle jen ¹prÏõÂloha k vyhlaâsïce cï. 505/1992 Sb.ª) b) kovovaâ paliva o velikosti zrna mensïõâ nezï 60 mikrometruê, at' jizï sfeârickaâ, atomizovanaâ, kuloviteâho tvaru, vlocïkovaâ nebo mletaâ, vyrobenaâ z materiaâlu obsahujõâcõâho 99 % nebo võâce zirkonia, boru, horïcïõâku a jejich slitin, berylia nebo praâsïkoveâho zïeleza o pruê meïrneâ velikosti cïaâstic 3 mikrometry nebo

15 CÏ aâstka 30 SbõÂrka zaâkonuê cï. 89 / 1994 Strana 1007 mensïõâ, vyrobeneâho redukcõâ kyslicïnõâku zïeleza vodõâkem c) chlorecïnany, chlornany a chromany ve smeïsi s praâsïkovyâm kovem nebo jinyâmi palivovyâmi slozïkami s vysokou energiõâ d) nitroguanidin (NQ) e) sloucïeniny obsahujõâcõâ fluor a jeden nebo võâce z teïchto prvkuê : ostatnõâ halogeny, kyslõâk, dusõâk f) karborany, dekarborany, pentaborany a jejich derivaâty g) cyklotetramethylentetranitrozoamin(hmx),oktahydro- 1,3,5,7- tetranitro - 1,3,5,7- tetrazin,1,3,5,7- tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktan (Oktogen) h) hexanitrostilben i) diaminotrinitrobenzen (DATB) j) triaminotrinitrobenzen (TATB) k) triaminoguanidinnitrat (TAGN) l) jakoukoliv vyâbusïninu s detonacïnõâ rychlostõâ, prïesahujõâcõâ m/s nebo detonacïnõâm tlakem nad 34 GPa m) jineâ organickeâ vysoce explozivnõâ vyâbusïniny nejmenovaneâ v teïchto poznaâmkaâch, daâvajõâcõâ detonacïnõâ tlak 25 GPa a võâce a jsou stabilnõâ prïi teploteï 250 o C a vysïsïõâ po dobu 5 minut nebo delsïõâ n) titan ± subhydraât prïi stechiometrii TiH 0,65±1,68 o) dinitroglykoluril (DNGU, DINGU), tetranitroglykoluril (TNGU, SORGUYL) p) jakoukoliv jinou pevnou hnacõâ laâtku trïõâdy UN 1.1 neuvedenou v teïchto poznaâmkaâch s teoretickyâm specifickyâm impulzem (za standardnõâch podmõânek) veïtsïõâm nezï 250 sekund pro laâtky bez obsahu kovu a võâce jak 270 sekund pro smeïsi s obsahem hlinõâku q) jakoukoliv jinou pevnou hnacõâ laâtku trïõâdy UN 1.3 s teoretickyâm specifickyâm impulzem veïtsïõâm nezï 230 sekund nehalogenizovanou, 250 sekund bez obsahu kovu a 266 sekund pro smeïsi s obsahem kovu r) tetranitrodibenzotriazotetrazapentalen (2,4,8,10- tetranitrodibenzo-1,3a,4,6a-tetrazapentalen) (TA- COT) s) diaminohexanitrodifenyl (DIPAM) t) dipikrylaminodinitropyridin (PYX) u) 3-nitro-1,2,4-triazol-5-on (NTO nebo ONTA) v) hydrazin o koncentraci 70 % a vysïsïõâ, hydrazin nitraât, hydrazin chloristan, nesymetrickyâ dimethylhydrazin, monomethylhydrazin, symetrickyâ dimethylhydrazin w) chloristan amonnyâ x) cyklotrimethylentrinitramin (RDX), cyklonit, T4, hexahydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazin,1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexan (hexogen) y) hydroxylamonium nitraât, hydroxylamonium chloristan (HAN, HAP) z) jakeâkoliv hnacõâ laâtky deïla, neuvedeneâ v teïchto poznaâmkaâch, majõâcõâ koeficient udaneâ sõâly võâce nezï kj/kg aa) jakeâkoliv dalsïõâ vyâbusïniny, hnacõâ laâtky nebo pyrotechnickeâ prostrïedky neuvedeneâ v teïchto poznaâmkaâch, jezï mohou udrzïet staâlou lineaârnõâ rychlost horïenõâ veïtsïõâ nezï 38 mm za sekundu prïi normaâlnõâch podmõânkaâch tlaku 68,9 baruê a teploty 21 o C bb) elastomerem upraveneâ liteâ dvojbaâzoveâ hnacõâ laâtky (EMCDB) s roztazïitelnostõâ prïi maximaâlnõâm namaâhaânõâ veïtsïõâm nezï 5 % prïi ±40 o C cc) chemikaâlie urcïeneâ pro hnacõâ naâplneï: 1. hnacõâ laâtky: hydroxylem zakoncïenyâ polybutadien (HTPB) s ferocenovyâmi aditivy, jako je butacen majõâcõâ naâsledujõâcõâ charakteristiky: hydroxy index (Meq/g) meâneï nezï 0,77 viskozita meâneï nezï 47 funkcïnost OH meâneï nezï 2,16 2. polymetrickeâ laâtky: hydroxylem zakoncïenyâ polybutadien (HTPB) majõâcõâ naâsledujõâcõâ charakteristiky: hydroxy index (Meq/g) meâneï nezï 0,77 viskozita meâneï nezï 47 funkcïnost OH meâneï nezï 2,16 3. vsïechna paliva s vysokou vyâteïzïnostõâ, jako jsou boriteâ smeïsi, schopnaâ uvolnï ovat energii rovnou nebo veïtsïõâ nezï 40 x 10 6 J/kg 4. paliva nebo polotovary hnacõâch laâtek pro naâporoveâ motory nebo pro raketoveâ naâporoveâ motory 2. mezi ¹aditivaª patrïõâ: a) polyglycidylazid (GAP) a jeho derivaâty b) polykyanodifluoraminoethylenoxid (PCDE) c) butantrioltrinitraât (BTTN) d) bis-2-fluoro-2,2-dinitroethylformal (FEFO) e) butadiennitriloxyd (BNO) f) katocen, N-butyl-ferrocen a ostatnõâ ferrocenoveâ derivaâty g) bis (2,2-dinitropropyl) formal a acetal h) 3-nitraza-1,5-pentandiisokyanaÂt i) energetickeâ monomeâry, plastifikaâtory a polymeâry obsahujõâcõâ nitro, azido, nitraza, nitraâtoveâ nebo difluoroaminoveâ skupiny j) 1,2,3-Tris [1,2-bis (difluoramin) etoxy] propan, tris vinoxy propan adduct (TVOPA) k) bisazidomethyloxetan a jeho polymeâry l) bischlormethyloxetan

16 Strana 1008 SbõÂrka zaâkonuê cï. 89 / 1994 CÏ aâstka 30 m) polynitroorthokarbonaâty n) tetraethylenpentaminoakrylonitril (TEPAN), kyanoethylovanyâ polyamin o) tetraethylenpentaminoakrylonitrilglycidol (TE- PANOL), kyanoethylovanyâ polyamid adukovanyâ glycidolem p) polyfunkcïnõâ aziridin-amidy s isoftalickou, trimesickou BITA nebo trimethyladipickou nosnou strukturou a 2-methylovou nebo 2-ethylovou substitucõâ na kruhu aziridinu q) bazickyâ salicylaât meïdi, salicylaât olova r) beta resorcinaât olova s) cinicïitan olovnatyâ, maleinan olovnatyâ, citran olovnatyâ t) tris-1-(2-methyl) aziridinyl fosfin oxyd (MAPO) a jeho derivaâty u) organometalickeâ spojovacõâ laâtky, jmenoviteï: neopentyl (diallyl)oxy, tri(dioktyl) fosfaâttitanaât [titanium 2-propenolaÂt-methyl, butanolaât, tris(dioktyl) fosfaât-o], LICA 12, titaniumiv, [(2-propenolaÂt-1) methyl, N-propanolaÂtmethyl] butanolaât-1, tris(dioktyl) pyrofosfaât, KR3538, titaniumiv, [(2-propenolaÂt-1) methyl, N-propanolaÂtmethyl] butanolaât-1, tris(dioktyl) fosfaât KR ¹prekurzoryª zahrnujõâ naâsledujõâcõâ: a) guanidin nitraât b) 1,2,4 trihydroxybutan (1,2,4 ± butantriol) c) 1,3,5 trichlorbenzen d) polynitroorthokarbonaâty e) bischlormethyloxetan f) alkoholem aktivovanyâ poly(epichlorhydrin), poly (epichlorhydrinol) s molekulovou vaâhou mensïõâ nezï g) propylimin 4. do teâto polozïky nepatrïõâ takoveâ ¹prekurzoryª, jezï jsou pruê myslovyâmi chemikaâliemi, daâle ty, ktereâ nejsou kontrolovaneâ dle jinyâch seznamuê, a rovneïzï i ty, jezï jsou beïzïneï k dostaânõâ na mezinaârodnõâch trzõâch 5. ¹stabilizaÂtoryª zahrnujõâ N-methyl-p-nitroanilin 6. do teâto polozïky nepatrïõâ naâsledujõâcõâ laâtky, jestlizïe nejsou sloucïeny nebo smõâchaâny s jinyâmi ¹vojenskyÂmi vyâbusïninamiª nebo praâsïkovyâmi kovy: a) amonium pikraât b) cïernyâ strïelnyâ prach c) hexanitrodifenylamin d) difluoramin (HNF2) e) nitrovanyâ sïkrob f) dusicïnan draselnyâ g) tetranitronaftaleân h) trinitroanisol i) trinitronaftaleân j) trinitroxyleân k) dyâmavaâ kyselina dusicïnaâ l) trinitrofenylmethylnitramin (tetryl) m) acethylen n) propan o) kapalnyâ kyslõâk p) peroxyd vodõâku o koncentraci nizïsïõâ nezï 85 % q) smeïsnyâ kov r) N±pyrolidinon, 1-methyl-2-pyrolidinon s) dioktylmaleaât t) ethylhexylakrylaât u) triethylaluminium (TEA), trimethylaluminium (TMA) a dalsïõâ pyroforickeâ kovoveâ alkyly a aryly litia, sodõâku, horïcïõâku, zinku a boru v) nitroceluloâza w) nitroglycerin (nebo glycerinonitraât, trinitroglycerin) x) 2,4,6-nitrotoluen (TNT) y) ethylendiaminodinitraât (EDDN) z) pentaerithritoltetranitraât (PETN) aa) azid olova, normaâlnõâ a bazickyâ styfnaât olova a primaârnõâ vyâbusïniny nebo primaârnõâ kompozice obsahujõâcõâ azidy nebo azidoveâ komplexy bb) triethylenglykoldinitraât (TEGDN) cc) 2,4,6-trinitroresorcinol (kyselina styfnovaâ) dd) diethyldifenylmocïovina, dimethyldifenylmocïovina, methylethyldifenylmocïovina ee) N,N-difenylmocÏovina (asymetrickaâ difenylmocïovina) ff) methyl-n, N-difenylmocÏovina (asymetrickaâ methyldifenylmocïovina) gg) ethyl-n, N-difenylmocÏovina (asymetrickaâ ethyldifenylmocïovina) hh) 2-nitrodifenylamin (2-NDPA) ii) 4-nitrodifenylamin (4-NDPA) jj) 2,2-dinitropropanol SVM 9 VaÂlecÏna plavidla a speciaâlnõâ naâmorïnõâ zarïõâzenõâ a jejich speciaâlneï konstruovaneâ soucïaâsti a) bojoveâ lodi nebo plavidla (hladinovaâ nebo podhladinovaâ) speciaâlneï konstruovaneâ nebo upraveneâ pro ofenzivnõâ nebo defenzivnõâ cïinnost, at' jizï jsou, cïi nejsou upraveny pro nevojenskou cïinnost a bez ohledu na soucïasnyâ stav opravy nebo provoznõâch podmõânek a trupy nebo cïaâsti trupuê teïchto lodõâ a plavidel