BILANČNÍ ODHADY PŘÍSPĚVKU ODVODŇOVACÍCH SOUSTAV K PRŮBĚHU POVODNÍ. II. APLIKACE. František Doležal - Mojmír Soukup - Zbyněk Kulhavý
|
|
- Lucie Konečná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 BILANČNÍ ODHADY PŘÍSPĚVKU ODVODŇOVACÍCH SOUSTAV K PRŮBĚHU POVODNÍ. II. APLIKACE František Doležal - Mojmír Soukup - Zbyněk Kulhavý Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Žabovřeská 250, Praha 5 - Zbraslav, Česká republika, dolezal@vumop.cz Teorie z v první části práce je aplikována na data z pokusných povodí Černičí u Čechtic a Cerhovického potoka u Hořovic ve středních Čechách. Z několikaletých časových řad odtoků v závěrových profilech povodí nebo drenážních systémů byly vybrány povodňové dny, ve kterých odtok z referenčního drenážního systému v daném povodí překročil zvolenou prahovou hodnotu. K simulaci situací, které nebylo možno změřit, byl použit deterministický model pohybu vody v drénované půdě DRAINMOD, který byl kalibrován pro podmínky povodí Černičí. Shoda výsledků modelu po kalibraci a měření je dostatečná k tomu, aby model mohl být použit k odhadu autochtonního odtoku z drénovaných ploch. Poměr celkového odtoku z drénovaných ploch k autochtonnímu odtoku z týchž ploch, který je roven součiniteli dosahu drenážních systémů N, vychází při velkých prahových hodnotách odtoku pro drenážní systém S1 v Černičí přibližně 1,3. Pro poněkud delší období vychází za jinak stejných podmínek přibližně 1,6. Tyto hodnoty považujeme za ilustrativní charakteristikou typických drenážních systémů v podsvahových polohách Českomoravské vysočiny. Jejich průměr N = 1,45 je aplikován i na poměry povodí Cerhovického potoka v Podbrdské pahorkatině. Předpokládá se, že zamokřená a dosud neodvodněná plocha soustřeďuje vodu zhruba ze stejně velkého území jako tatáž plocha po odvodnění. Odtud vychází součinitel zvýšení celkového odtoku z drénované plochy α v důsledků odvodnění přibližně 1,7 pro skupinu S1 v Černičí a 3,2 pro skupinu S7 v povodí Cerhovického potoka. Odhady součinitel zvýšení autochtonního odtoku z drénované plochy α 0 pak vycházejí přibližně 1,2 pro S1 v Černičí a 2,2 pro S7 v povodí Cerhovického potoka. Odtud vychází, že při povodních menší extremity a častějšího výskytu mohou být průtoky v podobných malých vodních tocích v důsledku přítomnosti drenážních systémů, zvýšeny cca o 3 až 19 %, tedy že vliv drenážních systémů na kvaziustálené průtoky během kulminace povodní je malý, ne však zcela zanedbatelný. K tomuto závěru je proto nutno přihlédnout při projektech komplexních pozemkových úprav a revitalizace povodí. Nelze však jednoznačně tvrdit, že vyřazením drenážních systémů z funkce by se snížila povodňová rizika. povodňový odtok, vliv drenáže, malá povodí, model DRAINMOD, měření průtoku, simulace Úvod Intuitivní bilanční hodnocení příspěvku povodní k povodňovému průtoku bylo v první části této práce (Doležal aj., 2003) podrobeno teoretickému rozboru. Vznikla tak teorie, které umožňuje objektivně vyhodnotit výsledky měření a výpočtů ve vztahu ke kvaziustálené vrcholové fázi povodně, kdy nehraje zásadní roli plnění ani vyprazdňování retenčních prostorů (povrchových ani podpovrchových). V předkládané druhé části práce je tato teorie aplikována na data některých pokusných ploch VÚMOP. Předpokládá se, stejně jako v první části, že hodnocené povodí je malé, a omezujeme se na případy, kdy odvodnění půdy je provedeno systematickou trubkovou drenáží. Definice pojmů a použité symboly jsou stejné jako v první části. V následujícím oddíle jsou pro zvýšení srozumitelnosti textu stručně rekapitulovány. Stejně jako v první části pracujeme se specifickými, nikoli s celkovými
2 Termín "odtok", pokud u něho nestojí upřesňující přívlastek, zahrnuje jak odtok povrchový či přímý, tak odtok podpovrchový či základní a tam, kde je vybudována drenáž, také odtok drenážní, který ovšem sám může obsahovat dvě až tři složky (Kulhavý aj., 2001). Rekapitulace teorie Před odvodněním odtéká za povodně z celého povodí průměrný specifický odtok q 0. Po odvodnění odtéká z odvodněné části povodí za povodně více vody. Tu tvoří jednak autochtonní odtok ze samotné drénované plochy, jednak alochtonní odtok, který je stahován drénovanou plochou z okolních nedrénovaných ploch (ke stahování by nedocházelo, kdyby odvodňovací systém neexistoval). V důsledku toho je plocha skutečně odvodňovaná, A a, větší než plocha A d, kterou fyzicky zaujímají drenážní systémy. Skutečně odvodňovaná plocha je ta, která by v případě, že by z ní odtékal autochtonní specifický odtok z drénované plochy q d0, produkovala stejný celkový odtok, jaký ve skutečnosti produkuje samotná drénovaná plocha. Označujeme: A t celková plocha povodí (m 2 ), A d drénovaná plocha, tj. plocha, kterou v povodí zaujímají drenážní systémy (m 2 ), A u plocha povodí po odečtení drénované plochy (m 2 ), A a plocha, skutečně odvodňovaná drenážními systémy (m 2 ), DD hustota odvodnění (bezrozměrná), q d celkový specifický odtok z drénované plochy (m.s -1 ), q d0 specifický autochtonní odtok z drénované plochy (m.s -1 ), q u specifický odtok z nedrénované plochy (m.s -1 ), q 0 celkový specifický odtok z povodí, ve kterém nejsou drenážní systémy (m.s -1 ), q t celkový specifický odtok z povodí, ve kterém působí drenážní systémy (m.s -1 ), N součinitel dosahu drenážního systému (bezrozměrný), FEF součinitel zvýšení povodňového odtoku v důsledku přítomnosti drenáže (bezrozměrný), α součinitel zvýšení celkového specifického odtoku z drénované plochy v důsledku přítomnosti drenáže (bezrozměrný), α 0 součinitel zvýšení autochtonního specifického odtoku z drénované plochy v důsledku přítomnosti drenáže (bezrozměrný), β součinitel snížení specifického odtoku z nedrénované plochy v důsledku přítomnosti drenážních systémů v jejím okolí (bezrozměrný). Očekáváme, že v naprosté většině případů budou platit nerovnosti: q q q q q (1) d d0 Aa A d (2) Součinitel zvýšení odtoku z drénované plochy je: qd α = (3) q0 Součinitel zvýšení autochtonního odtoku z drénované plochy je: qd0 α α0 = = (4) q0 N Součinitel dosahu drenážního systému je Aa qd N = = (5) Ad qd 0 V první části této práce (Doležal aj., 2003) byl odvozen vzorec: t 0 u - 2 -
3 FEF = 1 (1 α ) 0 DD (6) který umožňuje odhadnou účinek drenáže na základě jediného součinitele, totiž α 0 (DD je známou veličinou). Autochtonní specifický odtok z drénovaných ploch, q d0 může být odhadnut pomocí kombinace hydraulického modelování a přímého měření. Jestliže model poskytuje na výstupu vedle drenážního odtoku i povrchový odtok z drénované plochy a přijmeme-li předpoklad, že podzemní voda do drénovaného území pouze přitéká a neodtéká z něho jinudy než drenážním systémem, je možno součet simulovaného povrchového a drenážního odtoku považovat za odhad celkového odtoku z drénovaných ploch, tedy q d. Provedeme-li nyní navíc paralelní simulaci s týmiž parametry půdy, počasí a drenážního systému, ale s vyloučením přítoku cizích vod, dostaneme odhad autochtonního odtoku z drénovaných ploch q d0, opět jako součet povrchového odtoku a drenážního odtoku. Popis pokusných povodí Vliv odvodňovacích systémů na povodňové odtoky je analyzovány bilančními metodami za použití teorie popsané v první části práce pro data dvou pokusných povodí VÚMOP, a to povodí bezejmenného potoka u obce Černičí u Čechtic a povodí Cerhovického potoka u Cerhovic. Základní charakteristiky obou povodí jsou uvedeny v tab. 1. Základní charakteristiky sledovaných drenážních systémů v obou povodích jsou uvedeny v tab. 2. Metody vyhodnocení dat Předmětem vyhodnocení byly střední denní průtoky v závěrových profilech povodí nebo drenážních systémů, vyhodnocené lichoběžníkovou nebo obdélníkovou metodou integrace záznamů limnigrafů (metodu diskutují např. Doležal aj., 1999, Kulhavý aj., 2002) a denní srážkové úhrny, měřené převážně srážkoměry VÚMOP přímo v pokusných povodích. Pokud to bylo možné, byly různé systémy a způsoby vyhodnocení srovnávány na základě dat z téhož období. Průtoky byly převedeny na specifické odtoky vydělením plochou povodí nebo drénovanou plochou. Pro řady středních denních specifických odtoků a srážek byly vypočteny základní statistiky, z nichž zejména aritmetické průměry byly použity v dalších výpočtech. Vzhledem k tomu, že teoretický rozbor se týká kvaziustálených vysokých ( povodňových ) odtoků, byly z časových řad odtoků vybrány povodňové dny, ve kterých střední denní průtok v referenčním systému (v povodí Cerhovického potoka jím byl drenážní systém S7 a v povodí Černičí drenážní systém S1) byl vyšší než zvolená prahová hodnota nebo byl této hodnotě roven. Výpočet byl proveden pro několik prahových hodnot. Byly rovněž sestaveny a hodnoceny čáry překročení středních denních odtoků (srv. Doležal aj., 1999, 2001, Kulhavý aj. 2002). Souběžně s měřenými daty byly takto hodnoceny i řady simulovaných odtoků, vzniklé jako výstupy modelu DRAINMOD (viz dále). Tab. 1 Základní charakteristiky pokusných povodí (podle Doležala aj., 2002) Název povodí: Cerhovický potok *) Černičí Střední zeměpisná šířka: 49 o 51' E 49 o 37' N Střední zeměpisná délka: 13 o 50' E 15 o 04' E Nadmořská výška (m): min - max (průměr) (481) (496) Plocha (km 2 ) 7,36 1,42 % orných půd: 18 % 73 % % luk a pastvin: 22 %**) 7 % % lesů: 60 % 17 % - 3 -
4 % odvodněných ploch: 16 % 17 % Průměrné roční srážky (mm): 617 (Holoubkov ) 722 (Čechtice ) Průměrná roční teplota ( o C): 7,5 (Jince ) 7,5 (Čechtice ) Převažující matečná hornina: krystalické břidlice pararula Převažující půdy: pseudogleje, hlinité kambizemě, písčitohlinité *) Uvedené charakteristiky se vztahují k současnému pokusnému povodí (A1). Některé výsledky uvedené dále se vztahují k dílčímu podpovodí (B1) o ploše 3,15 km 2, které je převážně zalesněno. **) Včetně půdy uvedené do klidu. Charakteristika použitého simulačního modelu K simulaci situací, které nebylo možno změřit, byl použit deterministický model DRAINMOD (Skaggs, 1980; Anonym, 1994), verze 5.0 pro Windows 98/NT. DRAINMOD je založen na podrobném hydraulickém rozboru proudění podzemní vody k soustavě ekvidistantních rovnoběžných trubkových drénů a bere v úvahu též jednorozměrný (svislý) pohyb v nenasycené zóně půdy (infiltraci a kapilární vzlínání), odběr vody kořeny rostlin a retenci vody na povrchu půdy. Mj. také umožňuje jednoduchým způsobem modelovat přítok cizích vod jako interakci (průtok kolektorem s volnou hladinou) mezi drénovaným pozemkem a fiktivní vodní nádrží umístěnou opodál. Hodnoty parametrů DRAINMODu můžeme do jisté míry kalibrovat srovnáním výstupů simulace s měřenými drenážními odtoky a hladinami podzemní vody. DRAINMOD v námi použité verzi nesimuluje akumulaci a tání sněhu. Model DRAINMOD byl zkusmo (bez použití jakéhokoli automatického optimalizačního programu) kalibrován pro podmínky pokusného povodí Černičí, drenážního systému S1, s ohledem na hladiny podzemní vody ve vrtu V3 cca 1 km po proudu v téže údolní nivě, který reaguje na změny průtoků výstižněji než vrt V2, vzdálený sice od drenážního systému S1 jen několik desítek metrů, ale nedostatečně komunikující se zvodní v nivě. Oba vrty jsou cca 3 m hluboké a procházejí akumulovanými nivními sedimenty z erodovaného materiálu písčitohlinitých půd na zvětralině pararul. Tab. 2 Základní charakteristiky drenážních systémů v pokusných povodích Název povodí: Cerhovický Cerhovický Černičí Černičí potok potok Kód drenážního systému: S7 S8 S1 S2 Drénovaná plocha (ha): 40,5 23,5 0,605 1,815 Rozchody drenů (m): Střední hloubka drénů (cm): Výsledky a diskuse Výstižnost modelu DRAINMOD po zkusmé kalibraci pro podmínky pokusné plochy Černičí (drenážního systému S1 a vrtu V3 pro období do ) je demonstrována na obr. 1, 2, 3 a 4 a v tab. 3 a 4. Shoda modelu a měření je nepříliš ideální, avšak v dané situaci pravděpodobně nejlepší dosažitelná. Tab. 3 a 4 srovnávají základní statistiky měřených a simulovaných drenážních odtoků a hladin podzemní vody. Vedle výsledků realistického simulačního běhu fd25, jehož cílem je co nejlépe se přiblížit měřeným hodnotám, jsou na obr. 1, 2 a 3 a v tab. 3 a 4 uvedeny také výsledky simulačního běhu fd25ac, jehož vstupní - 4 -
5 parametry jsou stejné jako parametry běhu fd25 s jedinou výjimkou, totiž že v fd25ac je vyloučen přítok cizích vod a jedná se tak o simulaci autochtonního odtoku z drénované plochy. V tabulkách jsou pro srovnání uvedeny i statistiky řady odtoků z drenážního systému S2 a v potoce v závěrovém profilu povodí. Statistiky v tab. 3 se vztahují k podmnožině měřeného a simulovaného období, pro kterou byly k dispozici i hodnoty odtoku v potoce a v drenážním systému S2, zatímco hodnoty v tab. 4 se týkají celého období do a tudíž pouze drenážního systému S1. Hodnoty v tabulkách nebyly zaokrouhlovány, aby tím nebyla znemožněna zpětná kontrola. Lze konstatovat, že kalibrace byla úspěšná a kalibrovaného modelu lze v omezené míře použít i k predikcím, jako např. k odhadu autochtonního odtoku z drénované plochy. Statistiky měřených odtoků byly rovněž zpracovány pro povodí Cerhovického potoka a jeho dílčí systémy, abychom mohli posoudit, do jaké míry jsou hodnoty odvozené z Černičí reprezentativní. Model DRAINMOD dosud nebyl kalibrován pro drenážní systémy v povodí Cerhovického protoka, a proto nemohl být pro toto povodí použit. Výsledky, týkající se v případě Cerhovického potoka pouze měřených dat, jsou uvedeny v tab. 5 pro období Základní statistiky uvedené v tab. 3 až 5 jsou odvozeny z úplných řad středních denních průtoků a hloubek hladin podzemní vody. Výše uvedená teoretická analýza se však vztahuje jen ke kvaziustálené povodňové situaci. Proto byly z těchto úplných časových řad vybrány povodňové dny, ve kterých střední denní průtok v referenčním systému (v povodí Cerhovického potoka jím byl drenážní systém S7 a v povodí Černičí drenážní systém S1) byl vyšší než zvolená prahová hodnota nebo byl této hodnotě roven. Výpočet byl proveden pro několik prahových hodnot a jeho výsledky jsou uvedeny v tab. 6 pro Černičí a v tab. 7 pro Cerhovický potok. Slovo povodňové je ve vztahu k těmto datům právem v uvozovkách, neboť se ve skutečnosti jedná o situace s průtoky sice vysokými, nikoli však takovými, které by mohly ve sledovaných malých povodích způsobit výrazné škody. Ve sledovaném období byl maximální střední denní průtok na potoce v Černičí 119 l/s ( ), zatímco Tippl (2002) odhaduje extrémní průtok v tomtéž profilu v noci z 5. na na 4,3 m 3 /s. 10 Černičí, /1997 ( ) fd25 Specifický drenážní odtok (cm/d) fd25ac měřeno S Juliánský den Obr. 1 Ukázka výstižnosti modelu DRAINMOD po zkusmé kalibraci pro drenážní systém S1 v Černičí pro období do srovnání měřených drenážních odtoků v období - 5 -
6 s odtoky simulovanými v běhu fd25. Pro kontrast jsou uvedeny též výsledky simulačního běhu fd25ac (autochtonní odtok). Černičí, /1997 ( ) Hloubka hladiny podzemní vody (cm) fd25 fd25ac měřeno V Juliánský den Obr. 2 Ukázka výstižnosti modelu DRAINMOD po zkusmé kalibraci pro drenážní systém S1 v Černičí pro období do srovnání měřených hloubek hladiny podzemní vody v období s hladinami simulovanými v běhu fd25. Pro kontrast jsou uvedeny též výsledky simulačního běhu fd25ac (hloubky hladiny podzemní vody bez přítoku alochtonní vody). Specifický drenážní odtok (cm/den) Černičí, fd25 fd25ac měřeno S Pravděpodobnost překročení (Hazenova vynášecí poloha) Obr. 3 Ukázka výstižnosti modelu DRAINMOD po zkusmé kalibraci pro drenážní systém S1 v Černičí pro období do srovnání čáry překročení měřených specifických drenážních odtoků s čárou překročení odtoků simulovaných v běhu fd25. Pro kontrast jsou uvedeny též výsledky simulačního běhu fd25ac (bez přítoku alochtonní vody)
7 160 Černičí, Hloubka hladiny podz. vody (cm) fd25 fd25ac měřeno V Probability of exceedance (Hazen plotting position) Obr. 4 Ukázka výstižnosti modelu DRAINMOD po zkusmé kalibraci pro drenážní systém S1 v Černičí pro období do srovnání čáry překročení měřených hlobek hladiny podzemní vody s čárou překročení hloubek simulovaných v běhu fd25. Pro kontrast jsou uvedeny též výsledky simulačního běhu fd25ac (bez přítoku alochtonní vody). Tab. 3 Statistiky simulovaných a měřených řad středních denních specifických odtoků (cm/d) z drenážních systémů a v potoce, Černičí, Povodí nebo drenážnísystém S1 S1 S1 S2 Celé povodí Sběrná plocha (ha) 0,605 0,605 0,605 1, Simulováno/měřeno měř. simul. simul. měř. měř. Simulační běh - fd25 fd25ac - - Průměr Směrodatná odchylka Maximum Minimum Tab. 4 Statistiky simulovaných a měřených řad středních denních specifických odtoků (cm/d) a hloubek hladiny podzemní vody (cm) v drenážním systému S1, Černičí, Povodí nebo S1 S1 S1 vrt V3 S1 S1 drenážní systém Sběrná plocha (ha) 0,605 0,605 0,605-0,605 0,605 Simulováno/měřeno měř. simul. simul. měř. simul. simul. Veličina odtok odtok odtok hladina hladina hladina Simulační běh - fd25 Fd25ac - fd25 fd25ac Průměr Směrodatná odchylka Maximum Minimum
8 Tab. 5 Statistiky měřených řad středních denních specifických odtoků (cm/d) z drenážního systému a v potoce, Cerhovický potok, Povodí nebo S7 B1 A1 drenážnísystém Sběrná plocha (ha) 40, Simulováno/měřeno měř. měř. měř. Průměr Směrodatná odchylka Maximum Minimum Obdobně maximální střední denní průtok na Cerhovickém potoce v profilu A1 se během sledovaného období vyskytl a činil 255 l/s, zatímco odhady extrémního průtoku v témže profilu v noci z 11. na se pohybují mezi 2 a 4 m 3 /s (Soukup a Johanovský, 2002). Při extrémních průtocích hraje hlavní roli povrchový odtok, zatímco drenážní odtok je shora omezen hydraulikou pohybu vody v půdě i hydraulikou drenážního potrubí (Doležal aj, 1999, 2001). Situace, které analyzujeme v tomto článku, mohou působit škody ve větších povodích, pokud srážky je způsobující mají regionální charakter a voda přitéká ze všech nebo z většiny podpovodí. Vliv drenážních systémů na povodňové průtoky v tocích je za těchto situací největší, a právě proto se jimi zabýváme. Tab. 6 Průměry povodňových středních denních specifických odtoků (cm/d) z drenážních systémů a v potoce, Černičí, , pro dny, kdy měřený střední denní specifický odtok v S1 je vyšší než práh nebo je mu roven (sloupce označené fd25 a fd25ac jsou výsledky simulace - viz text). Práh S1-měřeno (cm/d) Dnů překročení Průměry povodňových středních denních odtoků (cm/d) prahu S1 S2 Potok S1 S1 měřeno měřeno měřeno fd25 fd25ac 0,5 36 0,7357 0,8161 0,2922 0,4062 0,3014 0,4 47 0,6659 0,7728 0,2661 0,3495 0,2613 0,3 81 0,5300 0,6670 0,2136 0,2753 0,1972 0, ,4137 0,5461 0,1590 0,2227 0,1585 0, ,2472 0,3485 0,0812 0,1568 0,0839 0, ,1968 0,2832 0,0614 0,1317 0,0617 0, ,1445 0,2116 0,0441 0,1154 0, ,1189 0,1843 0,0372 0,1100 0,0383 Pokusme se interpretovat numerické výsledky uvedené v tab. 6 a 7. Kvaziustálené povodňové situaci nejspíše odpovídají hodnoty získané pro vysoké prahové průtoky. Proto nejlepší odhad součinitele zvýšení odtoku z drénované plochy α podle (3) nebo součinitele zvýšení autochtonního odtoku z drénované plochy α 0 podle (4) získáme jako přibližnou limitu posloupnosti příslušných poměrů pro prahový průtok blížící se maximálnímu možnému. Postup je ilustrován na obr. 5, kde je na vodorovné ose vynesena hodnota prahového drenážního odtoku a na svislé ose tomu odpovídají průměrné hodnoty poměrů středních denních specifických odtoků, přičemž jsou uvažovány pouze dny, ve kterých střední denní specifický drenážní odtok na S1 v Černičí, resp. na S7 v povodí Cerhovického potoka byl vyšší než prahová hodnota nebo jí byl roven. Poměr celkového odtoku z drénované plochy k autochtonnímu odtoku z téže plochy, který je podle (5) roven součiniteli dosahu drenážního - 8 -
9 systému N, je na obr. 5 odhadnut pomocí modelu DRAINMOD jako poměr drenážního odtoku ze simulačního běhu fd25 (s přítokem cizích vod) k drenážnímu odtoku ze simulačního běhu fd25ac (s vyloučeným přítokem cizích vod). Uvedený postup je oprávněný, neboť simulovaný povrchový odtok je ve sledovaném období nulový a podzemní odtok z drénované plochy mimo drenážní potrubí není DRAINMODem vůbec simulován. Tab. 7 Průměry povodňových středních denních specifických odtoků (cm/d) z drenážních systémů a v potoce, Cerhovický potok, , pro dny, kdy měřený střední denní specifický odtok v S7 je vyšší než práh nebo je mu roven Práh S1-měřeno (cm/d) Dnů překročení prahu Průměry povodňových středních denních odtoků (cm/d) S7 potok B1 potok A1 měřeno měřeno měřeno 0,5 33 0,7716 0,1481 0,1682 0,4 49 0,6658 0,1372 0,1432 0,3 75 0,5548 0,1131 0,1262 0, ,3848 0,0680 0,0776 0, ,2696 0,0485 0,0608 0, ,2017 0,0367 0,0496 0, ,1460 0,0272 0, ,1098 0,0221 0,0298 Poměr odtoků nad prahovou hodnotou Černičí fd25/fd25ac Černičí S1/potok Cerhovický potok S7/A ,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,3 0,35 0,4 0,45 0,5 Práh (qd měřené) (cm/d) Obr. 5 Závislost průměrné hodnoty poměrů středních denních specifických odtoků (viz legendu v rámečku) na prahové hodnotě referenčního středního denního specifického odtoku (definovaného v tab. 6 a 7) Pro drenážní skupinu S1 v Černičí vychází při velkých prahových hodnotách přibližně N = 1,3. Pro jiné drenážní systémy, fungující v jiných klimatických, půdních a hydrogeologických podmínkách, by součinitel N pochopitelně mohl nabývat jiných hodnot. Přesnost odhadu N je ilustrována tím, že pro poněkud delší období , charakterizované v tab. 4, vychází za jinak stejných podmínek přibližně N = 1,6. Hodnota kolem 1,3 až 1,6 může být tedy považována za ilustrativní charakteristiku typických drenážních systémů - 9 -
10 v podsvahových polohách Českomoravské vysočiny a obdobných vrchovin. V této práci aplikujeme pro nedostatek jiných údajů průměrnou hodnotu N = 1,45 i na poměry Podbrdské pahorkatiny v povodí Cerhovického potoka. V první části této práce je navržen přibližný postup pro odhad množství vody, které by odtékalo z plochy, dnes drénované, kdyby na ní odvodnění nebylo vybudováno, tedy hodnoty q 0. Na obr. 5 vidíme odhady průměrných poměrů měřených drenážních odtoků z drenážního systému (S1 v Černičí, resp. S7 v povodí Cerhovického potoka), který zaujímá jen malou část povodí, k odtokům z celého povodí (k profilu A1 v případě Cerhovického potoka). Při vysokých prahových hodnotách se tento poměr blíží k 2,5 pro drenážní systém S1 v Černičí a ke 4,6 pro drenážní systém S7 v povodí Cerhovického potoka. To jsou ovšem příliš vysoké hodnoty, které necharakterizují součinitel zvýšení odtoku z drénované plochy α podle (2), neboť odvodněné (drénované) plochy se prakticky vždy (a ve sledovaných povodích obzvláště) nacházejí v místech, kde se odtok soustřeďuje a byly by vyšší i bez umělého odvodnění. Přijmeme proto, stejně jako v první části práce, předpoklad, že poměr specifického odtoku z celého povodí ke specifickému odtoku ze zamokřených (potenciálně odvodnitelných) ploch je přibližně stejný jako součinitel dosahu drenážního systému, tj. že zamokřená a dosud neodvodněná plocha soustřeďuje vodu zhruba ze stejně velkého území jako tatáž plocha po odvodnění. Součinitel N je, jak jsme zjistili, cca 1,45. Jím tedy musíme vydělit výše získané poměry, abychom se dobrali aspoň zhruba realistických odhadů součinitele zvýšení odtoku z drénované plochy α. Ty činí 2,5/1,45 1,7 pro S1 v Černičí a 4,6/1,45 3,2 pro S7 v povodí Cerhovického potoka. Odhady součinitel zvýšení autochtonního odtoku z drénované plochy α 0 podle (3) se pak získají tak, že se odhadnuté hodnoty α vydělí součinitelem dosahu drenážního sytému N ještě jednou. Vychází tak α 0 1,2 pro S1 v Černičí a α 0 2,2 pro S7 v povodí Cerhovického potoka. Tab. 8 Výpočet odhadu vlivu drenáže na povodňové průtoky na základě hodnot odvozených z tab. 6 a 7 pro vysoké prahové hodnoty Povodí: Černičí Cerhovický potok N = 1,45 1,45 drenážní odtok/odtok v potoce = 2,5 4,6 α = 1, , α 0 = 1, , DD = 0,17 0,16 FEF = 1, , Uvedené odhady spolu se znalostí hustoty odvodnění (viz tab. 1) umožňují odhadnout součinitel zvýšení povodňového průtoku v důsledku přítomnosti drenážních systémů FEF pomocí vzorce (6). Celý postup je rekapitulován v tab. 7, kde mezivýsledky nejsou zaokrouhlovány, aby byla umožněna zpětná kontrola výpočtu. Z výsledků vyplývá, že vysoké (nikoli však extrémně vysoké) průtoky v malých vodních tocích mohou být v důsledku přítomnosti drenážních systémů v typických povodích (jako je Černičí nebo povodí Cerhovického potoka) zvýšeny cca o 3 až 19 %. Výsledky naznačují, že vliv drenážních systémů na kvaziustálené průtoky během kulminace povodní v malých povodích (o ploše řádu několik km 2 ) je malý, při povodních menší extremity a častějšího výskytu však ne zcela zanedbatelný
11 Závěry Zkusmá aplikace teorie odvozené v první části práce (Doležal aj., 2003) potvrdila, že tato teorie a metodika na ní založená jsou použitelné. Závěry byly odvozeny z přímých měření v pokusných povodích, přičemž chybějící informace o hydrologickém režimu povodí před výstavbou odvodňovacích systémů byla doplněna pomocí simulačního modelu. Verifikace těchto výsledků pomocí nezávislých měření bez použití simulačního modelu by ovšem byla žádoucí, stejně jako další ověření předpokladů, na nichž je teorie založena. Závěr, že drenážní systémy, a tím spíše pak větší odvodňovací systémy zahrnující otevřené i zakryté kanály a upravené vodní toky, poněkud zvyšují kulminační průtoky povodní s krátkou dobou opakování a menší extremitou průtoků, potvrzuje i Robinson (1990) na základě přímých měření v několika pokusných povodích na britských ostrovech. K tomuto závěru je proto nutno přihlédnout při projektech komplexních pozemkových úprav a revitalizace povodí. Efekt však není zcela jednoznačný a za určitých okolností může být i opačný (Robinson, 1990). Nelze tedy všeobecně tvrdit, že vyřazením drenážních systémů z funkce by se snížila povodňová rizika. Je třeba zejména vzít v úvahu, že odvodňovací systémy pomáhají obnovit funkčnost zemědělské i urbanizované krajiny po povodních. Poděkování Tento příspěvek byl zpracován při řešení projektu GA ČR 103/99/1470 "Extrémní hydrologické jevy v povodích". Závěrečná redakce byla provedena v rámci etapy 14 výzkumného záměru VÚMOP č. MZE-M , nazvané Komplexní výzkum interakcí mezi půdou, vodou a krajinou v podmínkách malých povodí. Děkujeme zejména P. Pražákovi a P. Hospodkovi za zajištění terénních měření a primární zpracování dat a Ing. R. Kodešové CSc. za pomoc při práci s programem DRAINMOD. Literatura ANONYM DRAINMOD User's Guide, version 4.0, June 1994, United States Department of Agriculture, Natural Resources Conservation Service, no DOLEZAL, F., KULHAVY, Z., SOUKUP, M., KODESOVA, R. Hydrology of tile drainage runoff. Physics and Chemistry of the Earth, Part B: Hydrology, Oceans & Atmosphere, sv. 26, 2001, č. 7-8, s DOLEŽAL, F., KULHAVÝ, Z., KVÍTEK, T., SOUKUP, M., TIPPL, M. Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. In: DOLEŽAL, F. (ed.) Pokusná zemědělsko-lesní povodí VÚMOP ve středočeském krystaliniku. Srovnání základních souborů dat. Praha : VÚMOP Praha., 2002, s DOLEŽAL, F., SOUKUP, M., KULHAVÝ, Z. Bilanční odhad příspěvku odvodňovacích soustav k průběhu povodní. I. Teorie. Soil and Water (Scientific Studies VÚMOP Praha), sv. 2, 2003, s KULHAVÝ, Z., DOLEŽAL, F., SOUKUP M. Separace složek drenážního odtoku a její využití při klasifikaci existujících drenážních systémů. Vědecké práce VÚMOP Praha, 2001, sv. 12, s KULHAVÝ, Z., ČMELÍK, M., KVÍTEK, T., SOUKUP, M., TIPPL, M. Extrémní průtoky v pokusných povodích a pravděpodobnost jejich výskytu. In: DOLEŽAL, F. (ed.) Pokusná zemědělsko-lesní povodí VÚMOP ve středočeském krystaliniku. Srovnání základních souborů dat. Praha : VÚMOP Praha., 2002, s
12 ROBINSON, M. Impact of improved land drainage on river flows. Report No. 113, December Wallingford (UK) : Institute of Hydrology, 226 s. SKAGGS, R.W., Drainmod, Reference Report, USDA - SCS, South National Technical Center, Fort Worth, TX, USA, SOUKUP, M., JOHANOVSKÝ, Z. Vyhodnocení kulminačního průtoku v Cerhovickém potoce v srpnu In: DOLEŽAL, F. (ed.) Metody interpretace a využití dat z pokusných povodí a ploch. Sborník workshopu. Dolní Věstonice, Praha : VÚMOP Praha, TIPPL, M. Eroze a odnos splavenin v pokusných povodích. In: DOLEŽAL, F. (ed.) Pokusná zemědělsko-lesní povodí VÚMOP ve středočeském krystaliniku. Srovnání základních souborů dat. Praha : VÚMOP Praha., 2002, s WATER BALANCE-BASED ESTIMATES OF THE CONTRIBUTION OF DRAINAGE SYSTEMS TO THE PATTERNS OF FLOODS. II. APPLICATION The theory developed in the first part of the paper is applied to the data from experimental catchments Černičí near Čechtice and Cerhovický potok near Hořovice, both in Central Bohemia. The flood days, on which the runoff exceeded a pre-determined threshold were selected from several years of data on average daily runoff in closing profiles of the catchments and in outlets of subsurface drainage systems. Unmeasured situations were simulated with a deterministic model, DRAINMOD, of soil water flow in a drained soil. The model was calibrated for the conditions of the Černičí catchment. Agreement between the calibrated model results and the measurement was sufficient for the model to be used for estimation of the autochthonous runoff from drained areas. The ratio of the total runoff from drained areas to the autochthonous runoff from the same areas, which is equal to the coefficient of drainage system influence N, approaches 1.3 at high runoff thresholds for the drainage system S1 in Černičí. For a somewhat longer period but otherwise the same circumstances it appears to be about 1.6. These values can be regarded as illustrative for typical drainage systems in foothill zones of the Bohemo-Moravian Highland. The average, 1.45, was also used for the conditions of the Cerhovický potok catchment in the peneplain around the Brdy highland. It is assumed that a waterlogged, not yet drained area attracts water from a territory of an approximately the same size as the same area that has already been drained. From there, the resulting coefficient of total runoff enhancement due to drainage, α, is about 1.7 for the system S1 in Černičí and 3.2 for the system S7 in the Cerhovický potok catchment. The estimated coefficient of autochthonous runoff enhancement due to drainage, α 0, is then about 1.2 for S1 in Černičí and 2.2 for S7 in the Cerhovický potok catchment. It can be concluded that the discharges occurring in analogous small streams during more frequent and less extreme floods can be increased by 3 to 19 % due to the presence of drainage systems, i.e., that the effect of drainage systems on quasi-steady flood peak flows is small but not completely negligible. This conclusion must be taken into account when designing comprehensive land consolidation and catchment restoration projects. One cannot, however, say in a definite way that the elimination of drainage systems would lower the flood-associated risks. flood runoff, effect of subsurface drainage, small catchments, DRAINMOD model, flow measurement, simulation
Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí
Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí Strana 1 Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí František Doležal,
VíceFunkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows
Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 1 (5) Funkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows Mojmír
VíceVláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha
Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem
VíceTEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceBilanční odhady příspěvku odvodňovacích soustav k průběhu povodní. I. Teorie. František Doležal, Mojmír Soukup, Zbyněk Kulhavý
Bilanční odhady příspěvku odvodňovacích soustav k průběhu povodní. I. Teorie. František Doležal, Mojmír Soukup, Zbyněk Kulhavý Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Žabovřeská 250, 156 27 Praha
VícePRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU
PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU VLTAVA RIVER CASCADE DURING THE FLOOD IN JUNE 2013 Tomáš Kendík, Karel Březina Abstrakt: Povodňová situace, kterou bylo zasaženo území povodí Vltavy na
VíceSTŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST VÝVOJ PRŮTOKU V ŘECE JIHLAVĚ V LETECH 1992-2008 Martina Štorová Moravské Budějovice 2010 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 05. geologie, geografie VÝVOJ PRŮTOKU V ŘECE
VícePosouzení zám ešení protipovod ové ochrany m stské ásti Zlín-Malenovice v rozsahu povodí potoka Baláš z pozice odborník anského sdružení Unie pro
Posouzení záměrů řešení protipovodňové ochrany městské části Zlín-Malenovice v rozsahu povodí potoka Baláš z pozice odborníků občanského sdružení Unie pro řeku Moravu Na základě vzájemné dohody s odpovědnými
VíceVD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY
VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VícePorovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2
Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 1 ČHMÚ, pobočka Ústí n.l., PS 2, 400 11 Ústí n.l., novakm@chmi.cz 2 PřF UK Praha, KFGG, Albertov 6, 128
VíceDistribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma
Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody
VíceAir Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová
Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová vlcek@chmi.cz Task specification by MoE: What were the reasons of limit exceedances
VíceRETARDACE ODTOKU Z PRAMENNÝCH OBLASTÍ
RETARDACE ODTOKU Z PRAMENNÝCH OBLASTÍ SOUKUP M., MIMROVÁ K., PILNÁ E Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 Zbraslav V důsledku antropogenní činnosti, zvláště vlivem
VíceVD KLABAVA ZABEZPEČENÍ VD PŘED ÚČINKY EXTRÉMNÍCH POVODNÍ A MOŽNOSTI EFEKTIVNĚJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ DISPONIBILNÍHO RETENČNÍHO PROSTORU NÁDRŽE
VD KLABAVA ZABEZPEČENÍ VD PŘED ÚČINKY EXTRÉMNÍCH POVODNÍ A MOŽNOSTI EFEKTIVNĚJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ DISPONIBILNÍHO RETENČNÍHO PROSTORU NÁDRŽE VD KLABAVA PROTECTION THE DAM BEFORE EXTREME FLOODS IMPACT AND EVENTUALITIES
VíceSTUDIUM HYDROLOGICKÉ FUNKCE SYSTÉMŮ ODVODNĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD POMOCÍ SIMULAČNÍHO MODELOVÁNÍ
STUDIUM HYDROLOGICKÉ FUNKCE SYSTÉMŮ ODVODNĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD POMOCÍ SIMULAČNÍHO MODELOVÁNÍ F. Doležal 1, R. Kodešová 2, Z. Kulhavý 3 a M. Soukup 1 1. Úvod Odvodňovací systémy na zemědělských půdách,
VíceK současné a budoucí funkci odvodňovacích, zejména drenážních systémů v zemědělské kulturní krajině
K současné a budoucí funkci odvodňovacích, zejména drenážních systémů v zemědělské kulturní krajině Zbyněk Kulhavý, Mojmír Soukup, Milan Čmelík, František Doležal Abstrakt Příspěvek je zkrácenou verzí
VíceKvantifikace operačního rizika v rámci Přistupu distribuce ztrát
Kvantifikace operačního rizika v rámci Přistupu distribuce ztrát Jiří Havlický 1 Abstrakt Článek je zaměřen na stanovení a zhodnocení citlivosti výše očekávané a neočekávané ztráty plynoucí z podstupovaného
VíceThe Over-Head Cam (OHC) Valve Train Computer Model
The Over-Head Cam (OHC) Valve Train Computer Model Radek Tichanek, David Fremut Robert Cihak Josef Bozek Research Center of Engine and Content Introduction Work Objectives Model Description Cam Design
VíceVliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku
Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Aneta Milsimerová Fakulta strojní, Západočeská univerzita Plzeň, 306 14 Plzeň. Česká republika. E-mail: anetam@kto.zcu.cz Hlavním
VíceFUNKCE ZEMĚDĚLSKÝCH ODVODŇOVACÍCH SYSTÉMŮ V SOUČASNÝCH A
FUNKCE ZEMĚDĚLSKÝCH ODVODŇOVACÍCH SYSTÉMŮ V SOUČASNÝCH A BUDOUCÍCH HOSPODÁŘSKÝCH A KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH Mojmír Soukup, Zbyněk Kulhavý, Eva Pilná 1. Úvod Změní-li se výrazně návrhové podmínky u některých
VíceInfiltration ability of soil in fast-growing species plantation
INFILTRAČNÍ SCHOPNOST PŮDY V POROSTECH RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation Mašíček T., Toman F., Vičanová M. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická
VíceModelování hydrologických procesů II 3. Parametrizace přímého odtoku. 3. část. HEC-HMS parametrizace přímého odtoku
3. část HEC-HMS parametrizace přímého odtoku Obsah přednášky 1) Direct-Runoff Model výpočet parametrů Clarkova UH doby koncentrace (T c ) pomocí doby prodlení (T lag ) a Storage Coefficient (R c ) 2) Výčet
VíceVD ŽLUTICE PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA KOMUNIKAČNÍ ŠTOLY
VD ŽLUTICE PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA KOMUNIKAČNÍ ŠTOLY THE ŽLUTICE DAM PROTECTING THE COMMUNICATION GALLERY AGAINST FLOODS Jan Šimůnek Abstrakt: Objekt odpadní a komunikační štoly je součástí VD Žlutice a
VíceModelové hodnocení proudění podzemní vody v hydrogeologických rajonech Třeboňska
Modelové hodnocení proudění podzemní vody v hydrogeologických rajonech Třeboňska HGR 2140 Třeboňská pánev jižní část HGR 2151 Třeboňská pánev severní část HGR 2152 Třeboňská pánev střední část Mgr. Michal
VíceKULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE
české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and
VíceRožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9
Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Výuka závlah a testování půd na Laboratorním dešťovém simulátoru ČVUT v Praze Education
VíceVýznam dominového efektu na bezpečnost vodních děl
Význam dominového efektu na bezpečnost vodních děl I. Vaníček & T. Pecival CTU in Prague, Prague, Czech Republic RESUME: Impact of domino effect on the safety of earth dams Roughly between 400 and 600
VíceZměny srážko-odtokových poměrů v pramenných oblastech povodí Otavy
Změny srážko-odtokových poměrů v pramenných oblastech povodí Otavy zdeněk kliment, milada matoušková Vliv přímé a nepřímé činnosti člověka na odtokový režim prokázala řada experimentálních studií z různých
VíceKlíčová slova : malá povodí, využívání půdy, odtokové poměry, čísla odtokových křivek (CN)
VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA JEHO RETENCI Jana Podhrázská Abstrakt Hydrologické poměry malých povodí jsou ovlivněny mimo jiné zejména způsobem hospodaření na zemědělské půdě. Se změnami politickými jdou
VíceVLIV DRENÁŽNÍCH SYSTÉMŮ NA VODNÍ REŽIM POVODÍ
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: B 4106 Zemědělská specializace Studijní obor: Pozemkové úpravy a převody nemovitostí Katedra: Katedra krajinného managementu
VíceVliv barometrického tlaku na úroveň hladiny vody v pozorovacích vrtech
Vliv barometrického tlaku na úroveň hladiny vody v pozorovacích vrtech JAN KAŠPÁREK Klíčová slova: pozorovací vrt barometrický tlak podzemní voda SOUHRN Příspěvek se zabývá vlivem změn barometrického tlaku
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ hod.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracovala ZŠ Školská žáky 8. a
VíceNabídka odborných publikací
Nabídka odborných publikací Metodika 4/1990 Návrh zkrácení biotechnických způsobů zemědělské rekultivace v Ostravsko-karvinském revíru autor: Knob, J. a kol. cena: 21 Kč Metodika 5/1990 Projektová příprava
VíceEFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska
VíceReservoirs influence on floods in the Elbe basin
Reservoirs influence on floods in the Elbe basin Jan Kubát Czech Hydrometeorological Institute kubat@chmi.cz Schema of the Czech Labe basin reservoirs Reservoir River Year of operation List of reservoirs
VíceAnténní řada 2x2 pro přenos digitálního TV signálu v pásmu 4,4 až 5 GHz
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Issue: 2012 14 3 Anténní řada 2x2 pro přenos digitálního TV signálu v pásmu 4,4 až 5 GHz 2x2 antenna array for receiving of the digital Tv signal working in the band
VíceJiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV
Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued
VíceHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 47-51 ISSN 1335-0285 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI Jana Jurčíková,
VíceNárodní informační den společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC
Národní informační den společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC 21. března 2011, Praha Pravidla a podmínky účasti v projektech ARTEMIS a ENIAC v ČR Úvod k finančním pravidlům JTIs (ARTEMIS
VíceSTUDY EDITS FOR BETTER TRANSPORT IN THE CENTRE OF NÁCHOD
CZECH TECHNICAL UNIVERSITY IN PRAGUE Faculty of transportation sciences Title of project STUDY EDITS FOR BETTER TRANSPORT IN THE CENTRE OF NÁCHOD 2006 Petr Kumpošt Basic information about town Náchod Náchod
VíceINFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT
INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT Vykydal P., Žák M. Department of Engineering and Automobile Transport, Faculty of Agronomy, Mendel University in
VíceBETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 11-16 ISSN 1335-0285 BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ctislav Fiala & Magdaléna Kynčlová Katedra konstrukcí pozemních
Více2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY
ENVICONS s.r.o. Hradecká 569 533 52 Pardubice - Polabiny IČ 275 600 15 DIČ CZ 275 600 15 info@envicons.cz www.envicons.cz 2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ
VíceRožnovský, J., Litschmann, T., Středa, T., Středová, H., (eds): Extrémy oběhu vody v krajině. Mikulov, 8. 9.4. 2014, ISBN 978-80-87577-30-1
Charakteristika přívalových srážek ve vybraných lokalitách na jižní Moravě v období 2003-2013 The characteristic of downpours in selected locations within South Moravia Region in the period 2003-2013 Gražyna
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,
VíceKrajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích souhlasí se záměrem bez připomínek a nepožaduje další posuzování.
O D B O R Ţ I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í, Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í Č. j.: KUJCK 15422/2013 OZZL Sp. zn.: OZZL 7722/2013/jakubec Věc: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ datum: 25. 3. 2013 vyřizuje:
VíceBc. Tomáš Zelený 1 VÝPOČET ÚČINNOSTI KOTLE K3
Bc. Tomáš Zelený 1 VÝPOČET ÚČINNOSTI KOTLE K3 Abstrakt Tato práce se zabývá výpočtem minimální hrubé účinnosti práškového kotle K3 v teplárně ČSM nepřímou metodou po částečné ekologizaci kotle. Jejím úkolem
VíceFAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE
VícePRAKTICKÉ UŽITÍ ZAVRTÁVANÝCH PILOT TITAN V PROVOZOVANÝCH OBJEKTECH
Ing. Pavel Kratochvíl ABA STAKO s.r.o. Dražická 55 390 03 Tábor Czech tel a fax: +420 381 255 122 e-mal: aba.tabor@cistaposta.cz www.abastako.cz PRAKTICKÉ UŽITÍ ZAVRTÁVANÝCH PILOT TITAN V PROVOZOVANÝCH
VícePříloha P.1 Mapa větrných oblastí
Příloha P.1 Mapa větrných oblastí P.1.1 Úvod Podle metodiky Eurokódů se velikost zatížení větrem odvozuje z výchozí hodnoty základní rychlosti větru, definované jako střední rychlost větru v intervalu
VíceZimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012
Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas
VíceVD ŠANCE - DRENÁŽNÍ ŠTOLA
VD ŠANCE - DRENÁŽNÍ ŠTOLA HYDROELECTRIC DAM ŠANCE - DRAINAGE TUNNEL Ing. Jan Staš, Ing. Tomáš Skokan Abstrakt: Příspěvek se zabývá již realizovanou stavbou s názvem VD Šance drenážní štola, která probíhala
VíceIS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES??
IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES?? Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz 8/9/12 Mezinárodní Labské fórum 2015 Ústí nad Labem, 21. 22. April 2015 Elbe River Basin
VíceHYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM
HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM Hydrogeologie Hydrogeologie je obor zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi a jejich interakcí
Vícev období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013
Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this
VíceOHROŽENÍ PŘENOSOVÝCH SOUSTAV PŘÍRODNÍMI VLIVY THREAT OF THE ELECTRICAL TRANSMISSION SYSTEMS BY THE NATURAL
Ž I L I N S K Á U N I V E R Z I T A V Ž I L I N E F A K U L T A Š P E C I Á L N E H O I N Ž I N I E R S T V A KRÍZOVÝ MANAŽMENT - 1/2013 OHROŽENÍ PŘENOSOVÝCH SOUSTAV PŘÍRODNÍMI VLIVY THREAT OF THE ELECTRICAL
VícePovodeň ve škole. Shrnutí. Cílová skupina. Časová náročnost. Prostorové požadavky. Klíčové otázky. Získané dovednosti a znalosti
Povodeň ve škole Shrnutí Úloha studenty seznámí s činností vody a s významem pobřežních rostlin v blízkosti vodních toků a stojatých vod. Na základě jednoduchého experimentu, který simuluje rozvodněnou
VíceÚvod. D. Andert, V. Mayer Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha
TECHNIKA PRO MULČOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH PODMÍNKÁCH TECHNIC FOR MULCHING OF PERMANENT GRASSLAND IN MOUNTAIN AND FOOTHILL AREAS D. Andert, V. Mayer Výzkumný ústav zemědělské
VíceUni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results
Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results Jedno- a více-rozměrné parametrické testy k porovnání výsledků Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Katedra analytické chemie, Universita
VíceALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI EXISTUJÍCÍCH VD ZA POVODNÍ
ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI EXISTUJÍCÍCH VD ZA POVODNÍ ALTERNATIVE REMEDIAL MEASURES TO ACHIEVE FLOOD SAFETY OF EXISTING DAMS Pavel Křivka, Ivan Beran Abstrakt: Povodí Labe, státní podnik
VíceRekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice. 3.12.2015 Ing. Roman Hanák
Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice 3.12.2015 Ing. Roman Hanák Aktualizace Jakostního modelu nad VD Dalešice a jeho rozšíření pod VD Dalešice základní
VíceKlepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů.
1/ 13 Klepnutím lze upravit styl předlohy Klepnutím lze upravit styl předlohy www.splab.cz Soft biometric traits in de identification process Hair Jiri Prinosil Jiri Mekyska Zdenek Smekal 2/ 13 Klepnutím
VícePodpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky
Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky Záplavové území Úterského potoka ř. km 0,000 37,600 Technická zpráva říjen 2013 A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ
VíceMOŽNOSTI VYUŽITÍ VRTACÍ SOUPRAVY MORATH V PODZEMÍ
Ing. Krčmář Vladimír Minova Bohemia s.r.o Lihovarská 10, 716 03 Ostrava Radvanice e-mail : krcmar@minova.cz MOŽNOSTI VYUŽITÍ VRTACÍ SOUPRAVY MORATH V PODZEMÍ Abstract There exists, not only in coal field
VíceACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION
AKUSTICKÁ EMISE VYUŽÍVANÁ PŘI HODNOCENÍ PORUŠENÍ Z VRYPOVÉ INDENTACE ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION Petr Jiřík, Ivo Štěpánek Západočeská univerzita v
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ
VíceAnalýza ustáleného teplotního pole výfukového ventilu
Analýza ustáleného teplotního pole výfukového ventilu E. Dobešová, J.Skácel Anotace: Pri spalování jsou soucásti motoru vystaveny pomerne vysokým teplotám. V hlave válcu je teplotou nejvíce zatížen výfukový
VíceOxide, oxide, co po tobě zbyde
Oxide, oxide, co po tobě zbyde Měření oxidu uhličitého ve třídách naší školy CO2 Measurning in our school classes Petr Chromčák, Václav Opletal, Petr Hradil, Markéta Kopecká, Kristýna Kocůrková Obsah -
VíceSTLAČITELNOST. σ σ. během zatížení
STLAČITELNOST Princip: Naneseme-li zatížení na zeminu, dojde k porušení rovnováhy a dochází ke stlačování zeminy (přemístňují se částice). Stlačení je ukončeno jakmile nastane rovnováha mezi působícím
VíceCARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION
UHLÍKATÉ ČÁSTICE V OVZDUŠÍ MORAVSKO- SLEZSKÉHO KRAJE CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION Ing. MAREK KUCBEL Ing. Barbora SÝKOROVÁ, prof. Ing. Helena RACLAVSKÁ, CSc. Aim of this work
VíceVLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI
VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI Robert Skeřil, Jana Šimková, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43, 61667 Brno Abstract
VíceZměny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění
Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and
Víceje také vystavena neustále aktualizovaná mapka seismicity za posledních 6 měsíců.
Radka TILŠAROVÁ 1, Vladimír NEHYBKA 2 ZÁPADNÍ ČECHY 1991-2005 PŘEHLED SEISMICKÉ AKTIVITY PODLE OBLASTÍ WESTERN BOHEMIA 1991-2005 OVERVIEW OF SEISMIC ACTIVITY IN PARTICULAR AREAS Abstract The contribution
VíceZEMĚDĚLSKÉ ODVODNĚNÍ A KRAJINA
ZEMĚDĚLSKÉ ODVODNĚNÍ A KRAJINA Zbyněk Kulhavý 1, Mojmír Soukup 2 1 VÚMOP, v.v.i., B.Němcové 2625, 530 02 Pardubice, e-mail: kulhavy@hydromeliorace.cz 2 VÚMOP, v.v.i., Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5- Zbraslav,
VíceMejzlík Lukáš, Jan Prudký, Petra Nováková Ústav krajinné ekologie, MZLU v Brně
HODNOTENIE RETENČNEJ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODIA EVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA Mejzlík Lukáš, Jan Prudký, Petra Nováková Ústav krajinné ekologie, MZLU v Brně Abstrakt The storm
VíceMechanika Teplice, výrobní družstvo, závod Děčín TACHOGRAFY. Číslo Servisní Informace Mechanika: 5-2013
Mechanika Teplice, výrobní družstvo, závod Děčín TACHOGRAFY Servisní Informace Datum vydání: 20.2.2013 Určeno pro : AMS, registrované subj.pro montáž st.měř. Na základě SI VDO č./datum: Není Mechanika
VíceKantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN
KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR
VíceOdpovědnost za očkování problematika příčinné souvislosti, důkazního břemene a míry důkazu. Tomáš Doležal
Odpovědnost za očkování problematika příčinné souvislosti, důkazního břemene a míry důkazu Tomáš Doležal Hledání vhodných kompenzačních schémat Jedná se o právně-politickou záležitost Hledání vhodného
VíceALERGICI A ASTMATICI VE ŠKOLE 21. STOLETÍ
Škola a zdraví 21, 2009, Obecné otázky výchovy ke zdraví ALERGICI A ASTMATICI VE ŠKOLE 21. STOLETÍ Marie HAVELKOVÁ, Petr KACHLÍK, Kamila SYNKOVÁ, Martina POKORNÁ Abstrakt: Práce prezentuje výsledky získané
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceDIAGNOSTIKA VARHANNÍ PÍŠŤALY SLEDOVÁNÍM PROUDU VZDUCHU METODOU PARTICLE IMAGE VELOCIMETRY
DIAGNOSTIKA VARHANNÍ PÍŠŤALY SLEDOVÁNÍM PROUDU VZDUCHU METODOU PARTICLE IMAGE VELOCIMETRY Martin Švejda 1 Úvod Dominantním zdrojem zvuku u retné varhanní píšťaly je kmitající proužek vzduchu (vzdušný jazýček)
VíceStanovení záplavového území toku Zalužanský potok
Obsah: 1 Úvod... 2 1.1 Identifikační údaje...2 1.2 Cíle studie...2 1.3 Popis zájmové oblasti...3 2 Datové podklady... 3 2.1 Topologická data...3 2.2 Hydrologická data...4 3 Matematický model... 5 3.1 Použitý
VíceNĚKTERÉ ASPEKTY STANOVENÍ ABIOSESTONU ODHADEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE
Příspěvek byl publikovaný ve sborníku z konference Vodárenská biologie 214 (5. 6.2.214, Praha) na stránkách 15 2. NĚKTERÉ SPEKTY STNOVENÍ IOSESTONU ODHDEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE Petr Pumann Státní zdravotní
VícePŘÍKLADY POUŽITÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH METOD PŘI LOKALIZACI HLAVNÍHO DŮLNÍHO DÍLA
PŘÍKLADY POUŽITÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH METOD PŘI LOKALIZACI HLAVNÍHO DŮLNÍHO DÍLA EXAMPLES OF USING ELECTROMAGNETIC METHODS FOR LOCALIZATION OF THE MAIN SHAFT Jiří Nedvěd 1 Abstrakt V předkládaném příspěvku
VíceVaV/650/6/03 DÚ 06 Statistická analýza řad maximálních průtoků DÚ 06 Statistical analysis of series of peak discharges
Vliv, analýza a možnosti využití ochranné funkce údolních nádrží pro ochranu před povodněmi v povodí Labe The influence, analysis and possibilities of utilization of the dam protective function for flood
VícePodkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.6. Vyjádření míry povodňového ohrožení území
VícePREDIKCE DÉLKY KOLONY V KŘIŽOVATCE PREDICTION OF THE LENGTH OF THE COLUMN IN THE INTERSECTION
PREDIKCE DÉLKY KOLONY V KŘIŽOVATCE PREDICTION OF THE LENGTH OF THE COLUMN IN THE INTERSECTION Lucie Váňová 1 Anotace: Článek pojednává o předpovídání délky kolony v křižovatce. Tato úloha je řešena v programu
VícePERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU
PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU Mach P., Tesařová M., Mareček J. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy,
VícePosouzení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 7. ročník ZŠ pomocí dvou metod
Posouzení obtížnosti výkladového tetu učebnic přírodopisu pro 7. ročník ZŠ pomocí dvou metod Souhrn Libuše Hrabí Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP Tento článek obsahuje poznatky o porovnání náročnosti
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
Vícev jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VíceRegulace napětí v distribuční soustavě vn a nn
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2011 13 3 Regulace napětí v distribuční soustavě vn a nn Voltage regulation in MV and LV distribution grid René Vápeník rene.vapenik@cez.cz ČEZ Distribuční
Více2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ
TRIESKOVÉ A BEZTRIESKOVÉ OBRÁBANIE DREVA 2006 12. - 14. 10. 2006 159 2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ Karel Janák Abstract Different methods
VíceZáklady teorie grupoidů a grup
Základy teorie grupoidů a grup 13. Homomorfní zobrazení (deformace) grupoidů In: Otakar Borůvka (author): Základy teorie grupoidů a grup. (Czech). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962.
VíceTKGA3. Pera a klíny. Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT"
Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT" Pera a klíny TKGA3 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Pera a klíny Pera a klíny slouží k vytvoření rozbíratelného
VíceDynamic Development of Vocabulary Richness of Text. Miroslav Kubát & Radek Čech University of Ostrava Czech Republic
Dynamic Development of Vocabulary Richness of Text Miroslav Kubát & Radek Čech University of Ostrava Czech Republic Aim To analyze a dynamic development of vocabulary richness from a methodological point
VíceRozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj
5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost
Více