Návrh nového občanského zákoníku z pohledu ústavního práva

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Právo a právní věda Katedra ústavního práva a politologie Diplomová práce Návrh nového občanského zákoníku z pohledu ústavního práva Draft of the New Civil Code in Term of the Czech Constitutional Law Bc. Robert Pšenko 2011/2012

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh nového občanského zákoníku z pohledu ústavního práva zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně 27. března 2012 Robert Pšenko

3 Děkuji především prof. JUDr. Janu Filipovi, CSc. za odborné vedení a podněty, které přispěly ke zpracování mé diplomové práce. Dále mi radami a materiály přispěl JUDr. Jeroným Tejc, JUDr. Jan Chvojka a sekretariát Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny ČR, kterým tímto děkuji.

4 Obsah Úvod Systematika NOZ Prameny NOZ Historické prameny Římskoprávní a jiné zásady Návrh z roku 1937, ABGB Současný občanský zákoník Zákon o rodině Obchodní zákoník Subjekty NOZ Občan Fyzické osoby Právní osobnost Svéprávnost Právnické osoby Právní osobnost Svéprávnost Podnikatelé Obchodní firma Spotřebitelé Předmět NOZ Soukromé právo... 33

5 5. Výklad NOZ z hlediska ústavního práva Metody výkladu Výklad dle subjektů Výklad dle způsobu a metody Výklad dle rozsahu Ústavně konformní výklad Diskontinuita judikatury Diskontinuita terminologie Generální klauzule 2 NOZ Soudcovské dotváření práva Závěr Resumé Literatura Primární prameny Mezinárodní smlouvy a předpisy Právní předpisy Sekundární prameny Soudní rozhodnutí (judikatura) Elektronické prameny Jiné prameny... 62

6 Seznam použitých zkratek NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník OZ Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ABGB Zákon č. 946/1811 Sb. z. s., Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie (obecný zákoník občanský, o. z. o.) ZGB SR 210, Schweizerisches Zivilgesetzbuch vom 10. Dezember 1907 ObchZ Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

7 Úvod Nový občanský zákoník byl zpracováván po více než 11 let, od schválení věcného záměru až k jeho podepsání prezidentem dne a spolu se zákonem o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém vytvoří základní kámen soukromého práva České republiky. Toto téma jsem si vybral především, protože považuji Nový občanský zákoník za největší novelizací soukromého práva od tzv. právnické dvouletky v letech , která změní koncepci nejzákladnějších právních institutů. Významným důvodem je mnohem větší praktický rozsah soukromého práva, zahrnujícího všechny vztahy obchodní, spotřebitelské, sousedské, dědické a jiné, dále ochranu osob a osobnosti, úpravu subjektů práv a rodinného života. Subsidiární aplikace občanského zákoníku jako základního soukromoprávního předpisu přisuzuje občanskému zákoníku téměř roli jakési ústavy soukromého práva. Koncepce nového občanského zákoníku jako základního soukromoprávního předpisu je také posílena sloučením jednotlivých stávajících úprav občanského, obchodního zákoníku, zákona o rodině a dalších do jediného kodexu. Tento krok od základů změní koncepci právního řádu České republiky a povede k jisté přehlednosti úpravy soukromé právo již nebude upraveno na mnoha místech ale v jediném kodexu. Otázkou je, zda tento krok neměl přijít dříve, vzhledem ke dlouhé době účinnosti současných předpisů. Všechny výše uvedené důvody poukazují na obrovskou důležitost současné kodifikace soukromého práva v podobě nového občanského zákoníku. Je zřejmé, že takováto velká úprava, nebo chcete-li sloučení úprav stávajících, bude mít obrovský dopad na celý právní řád a všechny jeho subjekty. Široký dopad a rozsah úpravy ve spojení s velkou mírou ochrany dotčených subjektů je náchylný ke vzniku mnoha problémů při praktické aplikaci, kdy může dojít ke střetu ústavně zaručených práv. Ústavní konformita jednotlivých ustanovení i nového občanského zákoníku jako celku tak bude často 7

8 přezkoumávána. Vzhledem k tomu, že k této nové úpravě nebude ještě dlouhou dobu dostupná žádná konzistentní judikatura vyšších soudů, významně zde stoupá role odborné literatury jako vodítka při doktrinálním výkladu nového předpisu, a to také pro advokáty a soudce, kteří budou nový zákon aplikovat. Jelikož během studia jsem společně s ostatními studenty zkoumal současný občanský zákoník, bylo vždy zajímavé porovnávat si úpravu s tehdejším návrhem. Pro poznání je dle mého názoru ovšem nutné být seznámen nejen se zněním jednotlivých ustanovení, ale také s aplikačním a ideologickým rámcem zákona. Cílem této práce bude studie revize právní úpravy nového občanského zákoníku, a to především těch ustanovení, na která autoři zákona kladli důraz. 1 Nejprve tak prozkoumám samotný NOZ, přičemž se budu snažit nezabíhat do přílišných podrobností, a pak se zaměřím na ustanovení 2 a 10, které dle mého názoru nejcitelněji upravují ústavní konformitu zákona při jeho aplikaci. Důvodová zpráva toto odbyla jedinou větou. 2 Cílem není v žádném případě popisovat vývoj návrhu, kopírovat postupy ústavněprávních výborů, ani analyzovat zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém. Základní cílem práce tak bude přezkum ústavní konformity výkladu úpravy jako celku pro uvedení do problému studia NOZ v jeho praktické aplikaci. Právní úprava nového občanského zákoníku doslova vyzařuje obrovské množství práce, která byla pod taktovkou prof. Dr. JUDr. Karla Eliáše do úpravy kodexu investována od prvního věcného záměru JUDr. Otakara Motejla, tehdejšího ministra spravedlnosti, až do podpisu prezidentem republiky. Historicky právě Motejl doporučil vyjít z návrhu československého občanského zákoníku z roku 1937 a nikoli ze stávajících úprav zahraničních. A možná právě 1 Nicméně: prvních patnáct paragrafů, kde jsou obecné zásady, má pro mě opravdu zásadní osobní význam. (ELIÁŠ, K. Karel Eliáš: O tom paragrafu jsem přemýšlel rok. ihned [online]. Změněno [citováno 25. března 2012]. Dostupné z www: < ISSN ) 2 Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. (Důvodová zpráva k vládnímu návrhu občanského zákoníku, str. 603) k tomu srov. SYLLOVÁ, J., DUPLÁKOVÁ, D., POHL, M.. K návrhu občanského zákoníku. In Vybraná témata - 19/2011 [online]. Praha : Parlamentní institut, vydáno září 2011 [citováno dne 25. března. 2012]. Dostupné z < 8

9 tento krok patří k počátečním důvodům, proč je příprava nového občanského zákoníku obklopena určitou kontroverzí. 3 Mezi nejvíce kritizované rysy nového občanského zákoníku totiž patří jeho historičnost a nedostatečné zaměření na současnou a budoucí právně-faktickou situaci, a to také v otázce terminologie. Kritici poukazují i na přetržení judikaturní tradice a narušení právní jistoty všech subjektů. Obecná ustanovení, jimiž nový občanský zákoník upravuje své především ústavněprávní aplikace, se v této práci pokusím výkladem upřesnit a zdůraznit jejich ústavněprávní podtext. Před nabytím účinnosti bude takový výklad nutný nejenom pro konstrukci komentářů, ale také při tzv. předúčinné aplikaci NOZ. Práce bude čistě teoretická, což je dáno volbou tématu, ale také neexistencí relevantní judikatury. Používanými metodami budou metody deskriptivní, analytická, historicky analytická a komparativní. Je zřejmé, že při tomto úkolu budu využívat především samotný text nového občanského zákoníku, důvodové zprávy, záznamy a poznámky z projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a jejích výborech; sekundární zdroje a judikatura budou užívány především jakožto teoreticko-právní pomůcky při výkladu jednotlivých institutů, jejich úpravy a praktických dopadů. Ve výsledku by práce měla sloužit jako pomůcka k ústavněprávně konformnímu výkladu ustanovení nového občanského zákoníku, a to jak při studiu jednotlivých ustanovení během legisvakanční doby, ale také při aplikaci v době účinnosti zákona. Je ovšem nutné zmínit, že tato práce rozhodně nemá za ambice pojmout celou šíři nového občanského zákoníku a vytvářet jakýsi komentář. To značně přesahuje rozsah této práce i časové možnosti jediného člověka. K vytvoření komentářů se zajisté spojí nejenom členové rekodifikační komise pro přípravu nového občanského zákoníku, ale i širší veřejnost. 3 Např. MAREK, K., FIALA, J., STAVINOHOVÁ, J. et al. Připomínky k návrhu občanského zákoníku. Právní zpravodaj. 2008, č. 12, str. 20, navazující na LAVICKÝ, P. Kritické poznámky ke koncepci návrhu občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2007, č. 23, str

10 1. Systematika NOZ Nový občanský zákoník vytváří obecný základ soukromého práva, tím že shrnuje ustanovení o statusových otázkách určuje právní následky početí, narození i smrti, řeší nabývání svéprávnosti, možnosti omezení či zbavení svéprávnosti, vznik a zánik manželství, právnických osob. Dále vytváří společný základ pro počítání času, kdy současná úprava např. ve věci cenných papírů užívá speciální úpravy. NOZ zrušuje celou řadu zákonů a přebírá jejich úpravu. Dělá tak nikoli bez dalšího, ale s úpravami, které by měly vyhovovat celkové koncepci právního řádu a měly by být poplatné současné době. Oproti zrušeným předpisům nový občanský zákoník akcentuje projev soukromé vůle a smlouvu a dává jim přednost, a zároveň se svými kogentními ustanoveními snaží o zachování rovnováhy ochranou práv jednotlivce působících vůči všem, ochranou slabší strany aj. Nový občanský zákoník obsahuje 3081 paragrafů, přičemž rozsah zákona je daný šíří tématu, a také kazuistickou úpravou hraničící až s nedůvěrou autorů v soudce, která míří směrem k přesnější úpravě některých sporných ustanovení současného soukromého práva nebo zavedení nových institutů tam, kde jich je (dle názoru autorů úpravy) v praxi třeba. Bohužel ani nelze souhlasit s poslancem Bendou, který argumentoval tím, že nový občanský zákoník přinese zeštíhlení právního řádu bez ohledu na množství ustanovení. 4 Kodex je naopak rozsáhlejší 4 Benda: Když se podíváte na zrušovací ustanovení, ruší se 231 právních předpisů, některé částečně, některé více, ale 231 právních předpisů tímto návrhem, který je nám sem přinášen. To přece znamená výrazné zjednodušení právního řádu, po kterém všichni a tak často voláme, a v okamžiku, kdy přijde, z něj najednou začínáme mít strach. Pospíšil: To číslo 230 vypadá velkolepě, ale je to mnohem méně reálných zákonů, je to asi 30 zákonů, protože legislativní pravidla jasně říkají, že se počítá každá následná novela jako samostatný zákon. Ruším-li tedy jeden zákon, který byl 30krát novelizován, tak podle té legislativní techniky ruším 31 zákonů. Takže to číslo je reálně menší, je to kolem 30 plných zákonů, což je v zásadě adekvátní stav. Jsou to zákony, které obsahovaly v rozporu s filozofií civilního práva civilní právo, aniž by bylo obsaženo v občanském zákoníku. (Poslanecká sněmovna: záznamy jednání, 19. schůze dne 8. června 2011 [online]. [citováno dne 25. března 2012], dostupné z www: < 10

11 než suma předpisů, které ruší 5. Zpracovatelé textu NOZ se u jednotlivých ustanovení pevně drží jazykové zásady, že jeden paragraf má obsahovat nanejvýš dva odstavce a že jeden odstavec paragrafu má obsahovat nanejvýš dvě věty 6 Dle mého názoru je volba zásady menšího rozsahu jednotlivých ustanovení velmi dobrým nápadem, jelikož menší rozsah dovoluje okamžitou orientaci jediným pohledem. Toto je bohužel vyváženo velkým rozsahem celého zákona. Kodex soukromého práva je rozdělen do pěti částí, které se dále dělí na hlavy, díly a oddíly. Nadpisy jednotlivých částí NOZ jsou Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Z praktického hlediska předpokládám snahu vydavatelů předpisu o uvedení předpisu podrobným obsahem a v některých případech i nadpisy jednotlivých ustanovení a nikoli pouze u oddílů či pododdílů jako je zvykem například v německé úpravě, což jen dále zvýší přehlednost textu zákona. V obecné části jsou především vymezeny jednotlivé pojmy, se kterými následně text občanského zákoníku pracuje. Část Rodinné právo v sobě zahrnuje dnešní zákon o rodině. Dotýká se jak institutu manželství, tak vztahů mezi příbuznými, zejména pak vztahů mezi rodiči a dětmi. Část Absolutní majetková práva v sobě skrývá definici vlastnictví, práva k cizím věcem a problematiku dědění. Čtvrtá část nazvaná Relativní majetková práva je nejobsáhlejší. Zahrnuje v sobě různé druhy smluv, stejně tak jako závazky z deliktního jednání (tedy i odpovědnost za škodu). 5 CVRČEK, F. Návrh nového občanského zákoníku (z hlediska jazykového a legislativně technického). Soudce. 2011, č. 4, str ISSN: Ministerstvo spravedlnosti ČR: Nový občanský zákoník [online]. [citováno dne 25. března 2012]. Dostupné z www: < 11

12 Poslední část se zabývá především legislativně technickou problematikou, mimo jiné tím, které dosavadní zákony budou novým zákonem zrušeny. 7 Dělení zákona je opět velmi přehledné, ačkoliv za poněkud nekoncepční považuji vyřazení pracovního práva, jakoby snad ani nešlo o soukromoprávní institut, zřejmě z politických důvodů přetrvávajícího veřejnoprávního způsobu regulace pracovněprávních vztahů a obav z náhlé aplikace soukromoprávních metod, jak bylo možno pozorovat při diskusích při rozsáhlé novelizaci zákoníku práce. Systematicky starší kodexy vycházely již z Institucí od Gaia, modernější (a to včetně nového občanského zákoníku) vycházejí z dělení představeného v německém zákoníku občanském BGB. 8 Zákon se tak snaží postupovat v případě příbuzných institutů směrem od těch jednodušších ke složitějším a od obecných ke konkrétním. 9 Obecné části lze vytknout na jednu stranu určitou bezobsažnost a na stranu druhou značnou rozsáhlost vzhledem k tomu, že má jít v podstatě o definiční část v rozsahu přes 650 ustanovení. Pokud má být smyslem zákona kodifikovat soukromé právo jako celek, je zřejmé, že i soubor definic bude rozsáhlý. Je ovšem otázkou, zda některé pojmy nemohly být upraveny až při jejich užití v souvislosti s např. závazkovými vztahy. Stejně je tento soubor definic řešen v případě části druhé. Na druhou stranu např. institut manželství i s jeho dopady bylo lze zařadit do části prvé. Jsou zde zbytečně zařazeny některé instituty, jejichž úprava měla být předmětem samostatných zákonů 10, nebo je dokonce čistě deklaratorní a zcela redundantní. V části druhé považuji za tragické nezařazení úpravy registrovaného partnerství. Spolu se zavedením tradiční definice účelu manželství šlo zcela 7 Ministerstvo spravedlnosti ČR: Nový občanský zákoník [online]. [citováno dne 25. března 2012]. Dostupné z www: < 8 BEZOUŠKA, P. Návrh občanského zákoníku a jeho místo mezi evropskými kodexy. Právní rozhledy. 2008, č. 19, str Důvodová zpráva k vládnímu návrhu občanského zákoníku, str Úprava tělesné integrity, spolků aj. 12

13 zřejmě o krok k získání politické podpory pro návrh, kterému tak bylo upřeno na poplatnosti vzhledem k současnému společenskému stavu. 11 Část třetí se zabývá především vlastnickým právem a jeho podobami, dále právy k věcem cizím a dědickými právy. Je jen o málo rozsáhlejší než část obecná, čímž se stává druhou nejrozsáhlejší. Výše uvedené oblasti úpravy samozřejmě vyžadují značnou pozornost, ale vzhledem k širokému zažití těchto institutů je možná zbytečné některé instituty upravovat dopodrobna 12. Toto platí zvláště ve světle současné úpravy, která je mnohem stručnější. K těmto institutům také existuje velmi rozsáhlá judikatura, o jejíž aplikovatelnosti stále panují spory. Nevidím ovšem důvod, proč nedůvěřovat soustavě soudů při aplikaci práva na konkrétní případy a kazuisticky je upravovat v zákoně. Čtvrtá část je pochopitelně částí nejrozsáhlejší. Tato část především řeší tolikrát vytýkanou dvojkolejnost závazkových práv, jejichž úprava byla roztroušena po zákoníku občanském a obchodním. Snad i tento jediný důvod by mohl být dostatečným opodstatněním nové kodifikace. Poslední část je dle slov autorů pouze technickým souhrnem zákonů, které budou zrušeny. Toto ovšem není celá pravda jde také o úpravu, která má řešit problémy s přechodem na nové právní instituty. Vzhledem k neexistenci prováděcího zákona lze z této části jen odhadovat rozsah změn, kterými projde celý právní řád v souvislosti s novým kodexem. Např. zavedení zásady superficies solo cedit bude spojena s dalšími potížemi v souvislosti se zřízením zákonného předkupního práva Ačkoliv by zařazení rodinného práva lze kritizovat, jde vzhledem k určité stabilitě tohoto právního odvětví zařazení do kodexu soukromého práva obhájit. K tomu také Knapp: Skutečnost, že rodinné právo bylo od občanského práva odděleno jako legislativně samostatné odvětví, představuje jeden z nejhlubších a nejzávažnějších praktických a ideologických rozdílů, jimiž se socialistický systém práva liší od systému práva buržoazního. (KNAPP, V. Právo veřejné a soukromé. Právník. 1950, č. 89, str ) 12 SPÁČIL, J. Nad návrhem nového občanského zákoníku, zejména nad úpravou některých věcných práv. Právní zpravodaj. 2003, č. 6, str. II. 13 Viz také KRATOCHVÍL, V. K pojmu věc v právním smyslu v návrhu nového občanského zákoníku a v platném trestním zákoníku. Právní rozhledy. 2011, č. 19, str

14 2. Prameny NOZ Myšlenka rekodifikace občanského práva se objevila velice záhy po roce V tehdejší době ji formulovali především manželé Knappovi, kterým nelze upřít značné zkušenosti s podobnými procesy. 14 V roce 2001 O. Motejl započal s novými přípravami, které trvaly bezmála 11 let a jejichž konce se nedožil, podobně jako jiní, kteří se na nové úpravě podíleli. Tyto přípravy se udály pod taktovkou prof. Eliáše a vyvrcholili podpisem zákona prezidentem republiky dne Zákon se myšlenkově vrací k některým římskoprávním zásadám, inspiruje se současnými úpravami zahraničními, s jistými obměnami přebírá současnou úpravu, ale především se snaží (někdy i zuby nehty) držet českého návrhu z roku Inspirace zákona (a v mnoha případech dokonce doslovná inspirace ) zahraničními úpravami, a to úpravou německého BGB, švýcarského ZGB aj. se ovšem obecně ukazuje jakožto neodpovídající řešení. 15 A to také z důvodu, že úprava, která nemá kořeny v místním společenském zřízení, se obvykle záhy ukazuje jako nevhodná. Otázkou zůstává, zda předpis z roku 1937 odpovídá současným společenským poměrům a nelze na něj pohlížet téměř jako na další zahraniční úpravu Historické prameny Mezi historické prameny nového občanského zákoníku patří ústavní principy, které v kontinentálním právu vycházejí z práva starověkého Říma a 14 KORBEL, F. František Korbel: Dnes vyšel nový občanský zákoník. Jiné právo [online]. [citováno dne 25. března 2012]. Dostupné z www: < 15 TOMSA, M. K návrhu nového občanského zákoníku. Právní zpravodaj. 2008, č. 1, str. 6, LAVICKÝ, P. Kritické poznámky ke koncepci návrhu občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2007, č. 23, str SPÁČIL, J. Nad návrhem nového občanského zákoníku, zejména nad úpravou některých věcných práv. Právní zpravodaj. 2003, č. 6, str. II. 14

15 vytříbené právní filozofie. Především vybroušené právní věty předních římských právníků si formou recepce našly svou cestu do moderních právních řádů. Z poněkud širších úprav nelze novému občanskému zákoníku upřít značnou inspiraci Obecným zákoníkem občanským z r a jeho modernizací ve formě vládního návrhu občanského zákoníku z r Tato více než zřejmá inspirace je novému občanskému zákoníku často vytýkána především po stránce terminologické NOZ užívá termíny Krčmářova návrhu, které ovšem byly zavrženy totalitní legislativou a byly nahrazeny termíny, které užíváme dnes. Je ovšem otázkou, zda neponechat termíny, kterým současná veřejnost a především budoucí uživatelé NOZ rozumí, jelikož za jejich používání vyrostli, 17 nebo je skutečně nutné je nahradit novými právními termíny s často stejným obsahem. Za archaický lze snadno NOZ považovat také díky inspiraci návrhem z r po stránce jazykové. 18 Ministrem Pospíšilem několikráte zmiňovaný posudek Ústavu pro jazyk český dle mého názoru nelze považovat za předmětný, jelikož nebere v potaz jazykové znalosti nastupující generace uživatelů zákona. Další častou výtkou je zaměření na zemědělské vztahy, a ignorace vztahů vznikajících v současné elektronické informační společnosti Římskoprávní a jiné zásady Neminem laedere Obecnou zásadu nikomu neškodit, nikoho nepoškozovat, nerušit práva druhého ze rtů Ulpiana 19 lze postřehnout skrze celý text nového občanského zákoníku, ruku v ruce s dispozitivností právní úpravy, jejímž nutným omezením 17 současná praxe zejména u mladých lidí jej může zcela odmítnout, protože tomuto stylu vyjadřování prostě nebudou rozumět. (CVRČEK, F. Návrh nového občanského zákoníku (z hlediska jazykového a legislativně technického). Soudce. 2011, č. 4, str. 9, ISSN: ) Srov. HOLLÄNDER, P. Odborný posudek na návrh obecné části občanského zákoníku. Justiční praxe. 2002, č. 8, str NOZ bude napsán hezkou češtinou připomínající období první republiky. (CVRČEK, F. Návrh nového občanského zákoníku (z hlediska jazykového a legislativně technického). Soudce. 2011, č. 4, str. 9, ISSN: ) 19 Domitius Ulpianus (cca ) významný římský právník, zásada je mottem PrF UPOL 15

16 je. Tato zásada je obsažena nejenom v současném občanském zákoníku, ale jde také o základní princip soukromého práva. Zákaz denegatio iustitiae ( 10) Zákazem odmítnutí spravedlnosti je soudu přikázáno rozhodnout i v případě, že neexistuje norma. NOZ tuto zásadu vyjadřuje ve svém ustanovení 10, kdy přikazuje soudům v případě neexistence výslovné normy aplikaci analogie iuris. Hierarchický model lex superior derogat inferiorit Vyjádření hierarchického modelu právní síly také úzce souvisí s modelem subsidiarity právní úpravy v případě soukromého práva. Také proto je občanský zákoník často nazýván Ústavou soukromého práva. 20 V tom ovšem jeho role nekončí, neboť ačkoliv právo soukromé a veřejné již nelze považovat za spojité nádoby, stále jde o dvě tváře téhož, které jsou sice oddělené, ač nikoliv čínskou zdí. Projev zásady lex superior derogat inferiorit tak můžeme vidět nejenom v přikázání ústavně konformního výkladu v ustanovení 2 NOZ, ale také v následné další subsidiární aplikaci nového občanského zákoníku. Nabytí od nevlastníka prolomení zásady nemo plus iuris ad alium trasfere potest quam ipse habet Tato zásada se dostává do konfliktu s proklamovanou teorií dobré víry, přičemž tento konflikt zásad byl (pochopitelně v souvislosti s vlastnickým právem) několikráte řešen Ústavním soudem, který jednoznačně akcentoval roli dobré víry potažmo právní jistoty nabyvatele. 21 NOZ zde následuje kroky ÚS a zavádí ochranu vlastnického práva nabyvatele po vzoru současného obchodního 20 JUDr. Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, dokonce v rozhlasovém rozhovoru přirovnal rekodifikaci k transplantaci srdce. (Český rozhlas [online]. [citováno dne 25. března 2012]. Dostupné z www: < 16-ledna >) 21 Nálezy Ústavního soudu ze dne 23. ledna 2001 II. ÚS 77/2000, ze dne 16. října 2007 Pl. ÚS 78/06, ze dne 29. listopadu 2007 II. ÚS 1747/2007, ze dne 25. února 2009 I. ÚS 143/07, ze dne 11. května 2011 II. ÚS 165/11 srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2011 sp. zn. 30 Cdo 4280/

17 zákoníku, která spolu s principem materiální publicity katastru nemovitostí zajistí dostatečnou ochranu nabyvatele. Vigilantibus iura scripta sunt Jde o jednu ze základních zásad soukromého práva po celém světě a v NOZ můžeme její aplikaci pozorovat zcela stejně jako v současném OZ, tedy především u institutů promlčení příp. prekluze. Zásada blaha dítěte Zájem dítěte lze spatřit v celé druhé části NOZ. Oproti současnému OZ je role dítěte posílena. Zásada odpovídá ústavnímu principu zvýšené ochrany manželství, rodičovství a mateřství. Zásada profesionality, princip poctivosti Princip poctivosti ovšem v českém právním řádu nemá hluboce zakořeněnou tradici. Lze jej vysledovat snad jen v ustanovení 265 obchodního zákoníku, kdy odkazuje na zásady poctivého obchodního styku. Poctivost je v ustanovení 7 NOZ důsledně oddělována od dobré víry, což hodnotím jako velmi dobrý počin, jelikož překryv termínů poctivost a dobré mravy není stoprocentní. 22 Vzhledem k tomu, že je poctivost kladena na jednu příčku s dobrými mravy, dalo by se očekávat také podobné sankční působení, rozpor s poctivostí ovšem zákon nijak neřeší, což navádí ke společné aplikaci. Korektivy bona mores, bona fides Výraz dobrá víra však má ve zdejším právním jazyce již svůj osobitý právní význam jako vnitřní (subjektivní) přesvědčení jednajícího o jeho vlastním právním postupu, a tudíž výraz good faith a jemu podobné nelze do češtiny správně převést jako dobrou víru. 23 Je zarážející, že každý má povinnost jednat poctivě, ale nikoli v dobré víře (resp. šetřit dobré víry druhých), pokud ovšem autoři nezamýšleli mezi tyto termíny postavit rovnítko. Dobrá víra je pak dále 22 NOVÝ, Z. Princip poctivosti dle Draft Common Frame of Reference jako inspirace pro výklad 6 odst. 1 návrhu občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2012, č. 2, str Důvodová zpráva k vládnímu návrhu občanského zákoníku, str

18 postavena na roveň dobrým mravům 24, působí tedy nejenom jako nejzazší korektiv jednání, ale také jako předpoklad platnosti. 25 V české právní kultuře zde nalézáme jak absenci mala fide, ale také vyjádření zásady pacta sund servanda aj. a slouží především jako ekvitní korektiv. Jeho použití připadá v úvahu nejenom v případech, kdy se právo začne tvářit jako uzavřený systém, ale také jako protiváha rigidní aplikace zákona (např. jako protiváha k laesio enormis stavěné zákonem kazuisticky na roveň lichvě) Návrh z roku 1937, ABGB Základním zdrojem myšlenek pro rekodifikaci je vládní návrh občanského zákoníku z r. 1937, který by byl v bývalém Československu přijat, pokud by nebylo událostí, které následovaly mnichovské dohodě. Důvodem je především to, že tento vládní návrh sledoval modernizační revizi rakouského Obecného zákoníku občanského (ABGB) z r v jeho konfrontaci s novějšími evropskými zákoníky, zejména německým a švýcarským. Návrh nového občanského zákoníku však hledal inspiraci i v současných aplikovaných zahraničních úpravách, a to především v zákoníku německém, švýcarském, rakouském, italském a nizozemském. Hlavní zásady kodifikace jsou především následující: Vypracovat kodexy vycházející z respektu ke středoevropskému právnímu myšlení Vytvořit zákoník srovnávající se s evropskou právní a kulturní konvencí Rozejít se s myšlenkovým světem socialistického práva Usnesení Ústavního soudu ze dne 26. února 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97 25 BALARIN, J. Poznámky k (absenci) principu dobré víry v návrhu občanského zákoníku, Bulletin advokacie, 2011, č. 1-2, str. 25, k tomu srov. TÉGL, P. K úpravě dobré víry v návrhu nového občanského zákoníku, Bulletin advokacie, 2011, č. 1-2, str. 35, HURDÍK, J. Zásady soukromého práva, Brno: Masarykova univerzita, 1998, str. 75 a HURDÍK, J. Dobrá víra, Právník, 2007, č. 5, str Ministerstvo spravedlnosti ČR: Nový občanský zákoník [online]. [citováno 25. března 2012]. Dostupné z www: < 18

19 Z hlediska právních expertů je fascinace obecným rakouským zákoníkem samozřejmá, jelikož v té době šlo o velmi moderní kodex. Dokonce tak moderní, že Rakousko nedávno oslavilo 200 let platnosti ABGB. Dlužno ovšem říci, že tato dvě století se samozřejmě projevila množstvím nutných novel a judikaturního dotváření práva. Některé pasáže byly vyjmuty a upraveny ve zvláštních zákonech, přičemž NOZ jde směrem zcela opačným. Návrh z roku 1937, který byl pouze návrhem pro novelizaci ABGB, zapracovává rakouské novely i jistá rozhodnutí judikatury a hledá inspiraci i v jiných zahraničních právních úpravách. Nový občanský zákoník tento krok dále prodlužuje a zapojuje další zákoníky kontinentálního systému práva. Tento postup je zajisté velmi chvályhodný a volba velkých právních systémů je zřejmá, ovšem možná by se mělo spíše hledat v současných novelách zahraničních kodexů a současné judikatuře, než v původních zněních, kdy je často přebírána doslovná dikce. Rekodifikace totiž poskytuje našemu právnímu řádu hned dvě ojedinělé možnosti: Upravit současné nejpalčivější problémy, které praxi citelně chybí a odstranit balast a zeštíhlit a zpřehlednit právní řád. Je zcela zřejmé, že nekritická inspirace historickým textem nemá šanci tyto příležitosti využít Současný občanský zákoník Nový občanský zákoník doplňuje a upřesňuje současnou úpravu. Současný občanský zákoník prošel bouřlivým vývojem, především po období revolučních změn, které proběhly v roce Změna společenských podmínek a posun ze socialistické společnosti směrem k demokratickému zřízení znamenal nutnost reformy tohoto základního kamene soukromého práva. K té došlo v roce 1991 zákonem č. 509/1991 Sb. Tento novelizační počin se ovšem nezaměřil na pozitivní aspekty, ale především na odstranění nejrozpornějších ustanovení, které 27 ELIÁŠ, K. Nad legislativním záměrem zásad obecné části nového občanského zákoníku aneb kterak se promeškávají historické příležitosti. Právní rozhledy. 1996, č. 1, str

20 nemohly změnu společenských poměrů po r přežít. Bohužel v roce 1991 došlo k chybě, která trápí český právní systém dodnes. Jakkoliv totiž důvodová zpráva novelizace č. 509/1991 Sb. uváděla, že obchodní vztahy budou upraveny samostatným obchodním zákoníkem, který také vydán byl, obchodní zákoník se nevyhnul duplicitám se zákoníkem občanským. Vznikly tak v podstatě čtyři kodexy soukromého práva zákoník občanský, zákoník obchodní, zákoník práce a zákon o rodině, které se v některých aspektech překrývají a dochází mezi nimi k rozporům. Dále byly provedeny více než tři desítky novel, které sledovaly v podstatě stejný záměr jako novela č. 509/1991 Sb., tedy odstranit rozpory. Nový občanský zákoník značně rozšiřuje úpravu současného, který je dle důvodové zprávy poznamenán socialismem, upravuje pouze materiální vztahy a mnohé důležité právní vztahy opomíjí. Na jednu stranu je jasné, že si v duchu volného braní o vlastní štěstí 28 lidé v současnosti většinou představí nejprve ekonomické neboli materiální faktory. Mezi další morální a sociální faktory dále patří také lidská důstojnost a ochrana osobnosti, které ovšem nový občanský zákoník ve své úpravě pouze rozšiřuje. Nový občanský zákoník se v tomto ohledu tedy vydává správným směrem, jelikož právě tyto otázky, v současné době nedostatečně upravené a dovozované nejen z občanského zákoníku ale především ze znění mnoha dalších předpisů, patří mezi nejčastější předměty diskusí, kdy i široká veřejnost cítí, že tyto otázky si zaslouží mnohem širší úpravu, která nebude trpět roztříštěností. Ochrana osobnosti v režimu nového občanského zákoníku ovšem trpí jistými rozpory, jelikož zcela nenahrazuje speciální úpravu platnou v současnosti, a tak lex specialis derogat legi generali zajistí do jisté míry nemožnost aplikace těchto ustanovení nového občanského zákoníku. Dalším významným problémem bude mimo jiné také diskuse o tom, zda skutečně lze omezovat souhlas osoby s poskytováním jejích osobních údajů. Zákaz sledování soukromého života je v současné době prolomen nástupem sociálních sítí a různých reality show, které soukromý život sledují. Subjekty těchto práv tak 28 Ustanovení 3 nového občanského zákoníku 20

21 poukazují na existující společenský zájem o možnou dispozici s těmito právy, a to bez omezení ilustrovaných v novém občanském zákoníku. Zákon zde nesleduje společenský zájem regulace, přičemž tento problém násobí nejednotností úpravy. Z hlediska ústavního práva je zajímavá proklamovaná změna hlavní zásady občanského zákoníku, kdy dle důvodové zprávy autoři zákona považují za základní zásadu platného občanského zákoníku zásadu rovnosti, přičemž v návrhu akcentují především zásadu autonomie vůle smluvních stran. Rovnost lze považovat za jednu ze základních zásad platného občanského zákoníku, především s odkazem na ustanovení 2 29, vždy jde ovšem ruku v ruce se zásadou volnosti vůle stran. Rovnost totiž nelze chápat pouze jako formální rovnost právní pozice účastníků, ale také jako prostředek ochrany základních práv prostřednictvím provázání se zásadami zákazu diskriminace a ochrany slabší smluvní strany. Autoři zákona během procesu rekodifikace brali v úvahu platné právo, ovšem nevycházeli z něj dogmaticky. V důvodové zprávě se snaží jak v obecné tak ve zvláštní části, že řada institutů platného občanského práva byla od 50. a 60. let minulého století deformována podle potřeby totalitního státu a po r uchována z pohodlnosti či z nepochopení. Autoři navrhují vrátit se k jejich původnímu klasickému pojetí obohacenému o moderní tendence inspirované zahraniční právní úpravou. Tato historická tendence se ovšem neprojevila pouze historickými koncepty, ale především historickou terminologií. Návrat k historickým konceptům lze vysledovat především v tolik kritizovaných ustanoveních o průhonu nečistého dobytka, pastvě, včelstvech a tvoření ostrovů. Je otázkou pro širší diskusi, zda jsou tato ustanovení vůbec nutná. Jejich neexistence v platném občanském zákoníku se judikaturní úpravou nijak neprojevila. Judikatura by měla Reflektovat dosažený vývoj společenských vztahů, dotvářet nedokonalá pravidla, překlenout jejich rozpornost, nacházet 29 Srov. též KNAPPOVÁ, M., ŠVESTKA, J. et al. Občanské právo hmotné, sv. I., 3. vydání, Praha: ASPI, str. 41 a 47 zdůrazňující prioritu zásady rovnosti. Naproti tomu FIALA, J. et al., Občanské právo hmotné, 3. vydání, Brno: Masarykova univerzita a Doplněk, str. 18 zdůrazňují prvořadý význam zásady autonomie vůle. 21

22 pravý smysl používaných a vykládaných předpisů tak, aby dosaženým cílem a výsledkem cesty bylo nalezení spravedlnosti. 30 Pokud zde taková reflexe chybí, lze pak důvodně pochybovat o důvodnosti těchto ustanovení. Ačkoliv autoři tvrdí, že novému občanskému zákoníku předcházela důkladná analýza judikatury, s odkazem na výše uvedený příklad, lze o tomto značně pochybovat Zákon o rodině V zásadě převzatý. Obecné pojetí rodinného práva zůstává v novém občanském zákoníku v podstatě totožné. Část druhá nejvíce navazuje na platnou právní úpravu, která je veřejností hluboce zažitá. Odchylky od stavu platné úpravy jsou především formulační, které se snaží o dodržení základních zásad normotvorby stanovených autory. Ovšem i zde najdeme několik změn nikoli bezvýznamného charakteru. 32 V části druhé považuji za tragické nezařazení úpravy registrovaného partnerství. Je ostudné, že tento institut stále není řazen na roveň nejenom, co se týče práv, ale ještě musí být upraven v jiném předpise než všechny instituty tematicky zcela související. 30 Předmluva JUDr. Baxy in KÜHN, Z., BOBEK, M., POLČÁK, R. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou. Praha: Auditorium, Grospič: Na návrhu občanského zákoníku je pak zcela zřejmé, že na počátku příprav rekodifikace nebyly dostatečně vymezeny tzv. materiální předpoklady normotvorby, nebyla provedena ani sociologická, ani ekonomická, ani případně právně-filozofická analýza dosaženého stupně rozvoje společenských vztahů, která by ústila do určení možnosti těch vztahů, které nutně vyžadují právní úpravu, např. mohu zmínit otázku práva pastvy nebo výměnku, které dnes působí archaickým dojmem, přípravě těch právních vztahů, jejichž regulace je obsolentní. Právně teoreticky je také nezdůvodnitelný názor, že tuto analýzu představuje věcný záměr nového občanského zákoníku. Další problém, s nímž se návrh občanského zákoníku od počátku potýká, je spojen také s tím, že nebyla provedena analýza soudní judikatury, z níž by vyplynulo, co v soukromém právu nefunguje, a proto je potřeba tyto věci změnit. Namísto toho se vyšlo z předpokladu, že základním ideovým zdrojem kodifikace má být československý právní návrh občanského zákoníku z roku 1937 a některé vybrané zahraniční občanské kodexy, zejména kodex občanského práva rakouského. (Poslanecká sněmovna: záznamy jednání, 30. schůze dne 9. listopadu 2011 [online]. [citováno dne 25. března 2012], dostupné z www: < 32 Ministerstvo spravedlnosti ČR: Nový občanský zákoník [online]. [citováno 25. března 2012]. Dostupné z www: < 22

23 Poplatnost současným poměrům je sporná také v případě úpravy popírání otcovství. Lhůta byla rozhodnutím Ústavního soudu zrušena a později zákonodárcem nahrazena lhůtou delší. Pokud se ovšem podíváme do praxe, v podstatě žádné rozhodnutí se při popírání otcovství neobejde bez testu DNA, který lze provést kdykoliv. Nemyslím si tedy, že je nutné, aby zde byla stanovena lhůta jakákoli a zároveň je dle mého názoru možné zrušit konstrukci domněnek otcovství Obchodní zákoník Základní změnou nového občanského zákoníku je tolik kýžené sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do občanského zákoníku. S účinností tak dojde k odstranění dosavadní dvojkolejnosti závazkového práva obchodního a neobchodního. Tato dvojkolejnost působila v praxi mnohé potíže nejenom spotřebitelům, ale i právním profesionálům, kteří se nemohli spolehnout na rozhodnutí soudů v jednotlivých případech. 34 Mezi jednotlivé smluvních typů autoři zákona zahrnuli i ty, které v současnosti stojí jak mimo občanský tak i mimo obchodní zákoník jedná se o pojistnou smlouvu upravenou zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nebo o pracovní poměr, upravený dnes zákoníkem práce. Z hlediska systematiky jsou nově závazky z právních jednání správně zařazeny před ustanovení o závazcích z deliktů. 35 Obchodní zákoník jako celek bude účinností nového občanského zákoníku derogován a první obecná a třetí závazková část budou zahrnuty v úpravě nového občanského zákoníku. Nový občanský zákoník také v podstatě beze změn přebírá 33 VLASTNÍK, J. Některé připomínky k návrhu občanského zákoníku. Bulletin advokacie. 2011, č. 11, str. 30, VESELÁ-SAMKOVÁ, K. Nový občanský zákoník. Blog [online], změněno 12. září 2008 [citováno dne 25. března 2012]. Dostupné z www: < 34 Například v případech: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 33 Odo 15/2001. K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2000 sp. zn. 33 Cdo 1962/98, dne 24. března Odo 350/2003, ze dne 16. února Odo 1686/ Ministerstvo spravedlnosti ČR: Nový občanský zákoník [online]. [citováno dne 25. března 2012]. Dostupné z www: < 23

24 úpravu prokury. Úprava obchodních společností z části druhé obchodního zákoníku je obsažena v zákoně o obchodních korporacích schváleném společně s novým občanským zákoníkem. Tento zákon ovšem přesahuje rámec této práce a nebude dále analyzován. 3. Subjekty NOZ 3.1 Občan HN: Měli jste nějaký svůj limit, v jakém rozsahu chcete kodex udržet? Prof. Eliáš:Takový limit neexistoval: jak to vyjde, tak to vyjde. Když za éry Otakara Motejla práce na zákoníku začala, měl dvě podmínky. Za prvé, v občanském zákoníku se nesmí objevit slovo občan... HN: Proč? Prof. Eliáš: Není to zákon o občanech, ale o soukromnících. Nizozemci ve svém zákoně píší, že každý, kdo je v Nizozemsku, má tato práva, a hotovo. A druhé Motejlovo zadání znělo, že má mít zákoník aspoň tisíc paragrafů. 36 Osoby jsou v novém občanském zákoníku děleny na fyzické (lidé) a právnické. Výraz osoba je shodný s terminologií čl. 42 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, která operuje zásadně s pojmem osob resp. lidí. Zákon tak využívá také synonymum člověk pro označení fyzické osoby. Dle důvodové zprávy je pojem fyzická osoba nadužíván jako nouzová náhražka dosavadního a zcela nevhodného státoprávního občan, přičemž tradiční občanské zákonodárství se tomuto pojmu vyhýbá. S nevhodností občana nelze než nesouhlasit, lze však polemizovat s absencí termínu fyzická osoba v tradičním občanském zákonodárství. Je faktem, že předchozí návrhy 36 ELIÁŠ, K. Karel Eliáš: O tom paragrafu jsem přemýšlel rok. ihned [online]. Změněno [citováno 25. března 2012]. Dostupný z www: < ISSN

25 tento pojem užívají sporadicky, ovšem, jak dále uvádí i sama důvodová zpráva, např. německý občanský zákoník užívá pojmu přirozená osoba, který se v zásadě překrývá s pojmem fyzická osoba používaným českým zákonodárcem. Zůstává tak otázkou, zda je skutečně nutné důsledně se označení fyzické osoby vyhýbat a snažit se za každou cenu užívat jiných termínů, pokud existuje jednoznačná definice, která osoby takto dělí. Dále jsou používány pojmy mladistvý, nezletilý, dítě, nedospělý, zletilý aj., které odpovídají současnému občanskému zákoníku. 3.2 Fyzické osoby Právní osobnost Člověk má právní osobnost po celý svůj život. 38 Pod právní osobností rozumíme právní subjektivitu, způsobilost k právům a povinnostem, kterou má každý, kdo je subjektem práva. Tato úprava zohledňuje i nasciturus, přičemž zároveň dává i prostor pro řešení potratu. Fyzické osobě náleží vrozená práva seznatelná samotným rozumem a citem; tato práva jsou nezcizitelná a nelze se jich vzdát. 39 Tato úprava je odpovídající Listině základních práv a svobod, především pokud si uvědomíme, že v ABGB směřovala k zákazu nevolnictví a otroctví, a tím také zcela proti hierarchickému uspořádání systému právních norem, redundantní a zbytečná a proti snaze o zeštíhlení právní úpravy Svéprávnost Svéprávná je osoba, která je s to nabývat pro sebe soukromá práva a povinnosti z vlastní vůle. 40 Institut svéprávnosti 41 nahrazuje způsobilost k právním 37 Ustanovení 15 a násl. NOZ 38 Ustanovení 23, 25 NOZ. 39 Ustanovení 19 NOZ. 40 Ustanovení 15 NOZ. 25

26 úkonům dle současného občanského zákoníku a jeho obsah je zcela stejný. Svéprávnost člověk nabývá postupně v souvislosti s rozumovou a volní vyspělostí, stejně jako způsobilost k právním úkonům. Je třeba ji důsledně oddělovat od právní osobnosti. 42 Stejná úprava se ustálila v zákonodárství celé Evropy. 43 Plné svéprávnosti člověk nabývá zletilostí tedy 18. rokem věku, dříve, stejně jako v současnosti, tedy od 16. roku, ji je možné získat také sňatkem nebo emancipací. 44 Tuto novou 45 možnost nabytí svéprávnosti je možno uplatnit na návrh nezletilého, o jehož svéprávnosti má být rozhodováno, a se souhlasem jeho zákonného zástupce, je-li nezletilý schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. Nezletilý může pouze ze své vůle a bez souhlasu zákonného zástupce dosáhnout přiznání svéprávnosti, je-li to v jeho vážném zájmu. 46 Ustanovení 32 NOZ zakládá nezletilému možnost jednat ve všech případech, kdy je mu předem udělen souhlas jeho zákonného zástupce. Ustanovení 33 NOZ poskytuje možnost udělení souhlasu k samostatnému podnikání nebo jiné výdělečné činnosti nezletilému, který není plně svéprávný. Poskytnutí souhlasu k samostatnému podnikání je ovšem vázáno na potvrzení soudem. Je zřejmé, že ustanovení 33 je speciálním ustanovením k obecné úpravě ustanovení 32 NOZ. V praxi bude třeba individuálního posouzení udělení souhlasu a také vyvstává otázka jeho formy a souladu s pracovněprávními předpisy. Skutečně existuje velké množství nezletilých, kteří podnikají na účet svých zákonných zástupců, nebo jiných zletilých osob, ale také nezletilých 41 Termín svéprávnost považuji za vhodnější vzhledem k jeho návaznosti na římský odkaz (personae sui iuris). Teorie již ovšem dávno dovodila shodu této terminologie. Nahrazení tedy není dle mého názoru důvodné. 42 FIALA, J. et al. Občanské právo hmotné. 3. vyd. Brno : Masarykova univerzita, str. 71 a násl. 43 ABGB stanovoval jednotlivé věkové hranice, současný BGB přijal postupný růst s ohledem na individualitu člověka. Objektivní stanovení zakládá největší právní jistotu, nebere však ohled na individuální charakter jedince. Více viz FRINTA, O. Pojetí svéprávnosti v návrhu nového občanského zákoníku. Bulletin advokacie. 2011, č. 1-2, str Emancipace se vyvinula z institutu venia aetatis, neboli prominutí let. 45 Emancipace nebyla v současném OZ zapracována s odkazem na sníženou hranici zletilosti v důvodové zprávě. K tomu srov. obč. zákoníky Rakouska, Španělska, Ruska. 46 Ustanovení 37 NOZ. 26

27 pracovníků. Zákoník práce se sice obecně nevztahuje na podnikatelskou nebo samostatně výdělečnou činnost, ale již v současné době mohou i osoby mladší 15 let samostatně vydělávat. Tato výdělečná činnost je pak omezena na uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní, je podmíněna povolením příslušné krajské pobočky Úřadu práce (platnost povolení je omezena na 12 měsíců) a nesmí bránit vzdělání nebo školní docházce a omezovat zdravý vývoj nezletilého. Zákonodárce tedy mohl jít cestou menšího odporu a rozšířit stávající úpravu, nebo alespoň zohlednit úpravu pracovněprávní v novém kodexu. Tímto způsobem totiž zavedl druhý povolovací režim, přičemž možný překryv vyřeší až praxe, a také přidal na agendě stále vytíženějším soudům, když velmi podobný režim již posuzují Úřady práce. 47 Současný obchodní zákoník zakazuje osobám mladším 18 let, aby se stali neomezené ručícím společníkem, jednatelem, členem představenstva, dozorčí rady, orgánu družstva. Obecně ustanovení 152 NOZ určuje, že členem voleného orgánu právnické osoby nemůže být nezletilý, resp. osoba s omezenou svéprávností, pokud se činnost právnické osoby nějak nedotýká nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a nejde primárně o podnikání. Některá ustanovení 48 nového občanského zákoníku kladou podmínku plné svéprávnosti pro funkce v právnických osobách. Zákon o obchodních korporacích ovšem nerozlišuje mezi orgány volenými a jinak ustanovenými v ustanovení 44 stanovuje orgány obchodní korporace jako všechny společníky (valnou hromadu, členskou schůzi), kontrolní orgán (dozorčí rada, kontrolní komise apod.). Pro členy orgánů obecně stanovuje pouze podmínku bezúhonnosti ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, resp. neexistenci překážky provozování živnosti. Na základě výše uvedeného lze pochopit, že se nezletilý na základě souhlasu zákonného zástupce může stát neomezeně ručícím společníkem, může společnosti zakládat, přičemž sekundární literatura k tomuto tématu mlčí. 47 Podobně zákonodárce postupoval i v případě poznámek spornosti ve veřejných seznamech. Viz VRZALOVÁ, L. Poznámky spornosti v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2012, č. 2, str Ustanovení 152,

28 Příklad: Matka přivede do obchodu s elektronikou dvanáctiletého syna, dá mu svoji platební kartu a řekne: Ať si koupí, co chce, a odejde ke kadeřníkovi. Syn si vybere mobilní telefon za Kč a zaplatí jej. Nebude již možné namítat neplatnost smlouvy z toho důvodu, že nezletilý neměl souhlas ke koupi určité věci nebo že chyběl souhlas jeho otce. 49 Výše uvedený příklad z oficiální webové prezentace nového občanského zákoníku poukazuje na posílení právní jistoty třetích osob. Zároveň však vyvolává otázku formy a prokazatelnosti udělení takového souhlasu. Je zřejmé, že důkazní břemeno bude k tíži té ze stran, která se existence souhlasu dovolává. Individuální jednání musí být posuzováno jako jednání odpovídající průměrnému dvanáctiletému, pokud nebudou prokázány jiné korektivy. Toto řešení je uznáváno jako ústavně konformní, jelikož prodejce může posuzovat individuální chování pouze s ohledem na vzhled, výšku 50 a případné chování nezletilého. Obecně také platí, že nezletilý je (stejně jako osoba s omezením svéprávnosti) svéprávný k darování a přijetí darů obvyklých nebo malé hodnoty. Ve svéprávnosti lze člověka omezit jen z vážných důvodů, v jeho zájmu a jen rozhodnutím soudu. Mezi vážné důvody ovšem ustanovení 1528 a 1585 řadí i chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni, které lze jen stěží považovat za legitimní důvody k omezení svéprávnosti. 51 Soudce musí člověka při rozhodování o jeho svéprávnosti zhlédnout a k těmto zásahům do lidských práv lze přistoupit, jen v případě, že nestačí mírnější postup. Kromě toho se zavádí nový institut nápomoci při rozhodování, který umožňuje soudu člověka neomezovat ve svéprávnosti, ale ustavit mu osobu, která mu pomáhá v běžných činnostech. 49 Ministerstvo spravedlnosti ČR: Nový občanský zákoník [online]. [citováno dne 25. března 2012]. Dostupné z www: < 50 Např. některá koupaliště stanovují práva nezletilých pouze na základě výšky. 51 BAŠTECKÝ, J. Způsobilost k právním úkonům podle občanského zákoníku z pohledu psychiatra, Bulletin advokacie, 2005, č. 10, str

29 Právní osobnost (a s ní i svéprávnost) člověka zaniká jeho smrtí. Smrt se za běžných okolností prokazuje úmrtním listem vystaveným na základě lékařského ohledání. V mimořádných případech takto ovšem smrt prokázat nelze. Nový institut důkazu smrti se pak využije, jeví-li se jako jisté, že člověk zemřel, ač jeho mrtvé tělo nelze ohledat, například v případě letecké katastrofy. Prohlášení za mrtvého se využije v případech, kdy smrt není zřejmá, ale na návrh osoby, která má právní zájem, soud stanoví domněnku smrti. V případě, že by se tato domněnka prokázala jako mylná, vstupuje osoba do všech práv, jakoby k prohlášení za mrtvého nikdy nedošlo. Tyto vztahy se zřejmě nemohou vztahovat na statusové záležitosti jako např. manželství. Je dlužno říci, že v úpravě těchto institutů citelně chybí nová úprava procesně právní, což se nový občanský zákoník v některých svých ustanoveních snaží suplovat Právnické osoby 53 Právnické osoby jsou dle dikce nového občanského zákoníku organizované útvary se zákonem uznanou právní osobností. Pokud právnické osoby veřejného práva vystupující jako soukromníci mají s ohledem na zásadu rovnosti stejné právní postavení jako jiné osoby. Totéž platí i o státu. 54 Nový občanský zákoník rozlišuje tři typy právnických osob: korporace, fundace a ústavy. Korporace jsou upraveny ustanoveními a jsou především sdruženími osob, ať již fyzických nebo právnických. Fundace upravené ustanoveními jsou naopak účelová sdružení majetku. Nově upravený typ právnické osoby jsou ústavy upravené v ustanoveních Tento typ právnické osoby je definován především svým účelem, přičemž osobní a majetková složka jsou propojeny. 52 Viz např. ustanovení 43 NOZ, úprava veřejné a soukromé listiny aj. 53 Ustanovení 20 a násl. NOZ. 54 Ustanovení 21 NOZ. 29