Moji žáci nepíší domácí úkoly. Co se s tím dá dělat?

Transkript

1 Ostravská univerzita Filozofická fakulta katedra germanistiky Rozšiřující studium německého jazyka 2005/2006 Didaktika Moji žáci nepíší domácí úkoly. Co se s tím dá dělat? Lucie Dostálová dostalovalucie@seznam.cz Obsah: Úvod Domácí úkoly Závěr Literatura

2 Úvod Pracuji jako učitelka německého jazyka na základní škole. Z počátku mě tato práce velmi bavila, později následovalo zklamání z laxního přístupu žáků k učení a z nezájmu i nekázně, se kterým jsem se již vyrovnala. Dnes mohu říci, že mám svou práci ráda a snažím se jako pedagog neustále zlepšovat a zdokonalovat. Proto mě docela zaujal nápad, věnovat se konkrétnímu problému, se kterým se ve své praxi neustále setkáváme. Já osobně se neustále setkávám s tím, že do německého jazyka jsou přiřazeni prospěchově slabší žáci, kteří zanedbávají svoji domácí přípravu. Proto jsem si jako téma své práce zvolila Moji žáci nepíší domácí úkoly. Co by se s tím dalo dělat? Začnu si tedy systematicky sbírat údaje, které si budu postupně zaznamenávat během měsíce ledna, února a března. Pokusím se přijít na to, v čem je problém. Budu žákům zadávat domácí úkoly pouze ústně, jindy jim napíší zadání úkolu na tabuli, pokusím se zjistit, zda bude větší úspěšnost po předchozí ústní přípravě domácího úkolu a nebo také, když jednotlivým žákům zkontroluji, zda si zadání domácího úkolu poznamenali do sešitu. Pokusím se také zjistit, zda má na úspěšnost domácího úkolu vliv druh a obtížnost cvičení. Svoje výsledky vyhodnotím v procentech relativní četnosti. Musím samozřejmě počítat s tím, že každou hodinu bude přítomný ve třídě jiný počet žáků. Aby to bylo jednodušší, žáci kteří přijdou do školy po nemoci, budou z mé strany automaticky omluveni a budu je do celého výzkumu započítávat, jako by měli domácí úkol splněný. Svůj výzkum budu provádět v páté, šesté, sedmé, osmé a deváté třídě, ve kterých vyučuji německý jazyk. Na naší škole je pouze jedna skupina žáků učících se německý jazyk v ročníku. Pro přehlednost uvádím počty jednotlivých žáků ve skupině. Ročník Počet žáků

3 Domácí úkoly Domácí práce žáků je nezbytným předpokladem efektivnosti a úspěšnosti učení se cizímu jazyku. Domácí úkol představuje fázi opakování probraného učiva, pomáhá upevňovat a docvičovat osvojené jazykové návyky a rozvíjet řečové dovednosti. Vede žáka k osvojování a upevňování studijních návyků, které jsou potřebné pro další samostatné a efektivní zdokonalování v cizím jazyce. Přispívá k utváření a posilování charakterových a morálních vlastností, pomáhá rozvíjet smysl pro svědomité a zodpovědné plnění povinností, pracovitost a pečlivost. Domácí úkoly můžeme třídit podle různých kritérií: 1. Podle způsobu provedení rozlišujeme úkoly ústní a písemné. Ústní úkoly zahrnují zejména hlasité čtení, učení textu nazpaměť (básničky, říkanky, dialogy aj.), hlasité provádění některých cvičení z učebnice atd. Písemné úkoly mohou zahrnovat nejrůznější cvičení různá pravopisná, lexikální, gramatická. 2. Podle časového vztahu k probíranému učivu rozlišujeme úkoly přípravné, následné a doplňující. Úkoly následné procvičují právě probrané učivo nebo opakují učivo probrané dříve. Úkoly doplňující zahrnují např. domácí četbu nebo přípravu referátu. 3. Podle druhu učební činnosti rozlišujeme úkoly založené na pamětním učení (říkanky, dialogy), úkoly automatizační a nácvikové (cvičení zaměřená na osvojení jazykových prostředků), úkoly aplikační (bývají uváděné pokyny jako např. použijte ve větě, obměňte dialogy), úkoly analytické (vyhledání některého jevu v textu a zdůvodnění jeho užití), úkoly komplexní (s komunikativním zaměřením). 4. Podle způsobu zapojení žáků rozeznáváme úkoly hromadné (celá třída má stejné zadání), úkoly diferencované (např. schopnější žáci mohou dostat obtížnější zadání) a úkoly individuální (referáty, aktuality). Domácí úkoly mohou být velmi různorodé, měly by však navazovat na některou z učebních činností vyučovací hodiny a upevňovat to, čemu se žáci právě naučili. Při zadávání domácích úkolů musí učitel pružně reagovat na konkrétní situaci ve vyučovací hodině a uvážit, zda úkol, který naplánoval, je splnitelný vzhledem ke skutečnému průběhu vyučovací hodiny. Učitel by měl také při zadávání domácího úkolu brát v úvahu zásadu přiměřenosti. Náročnost téhož typu zadání se může pro jednotlivé skupiny značně různit. Je třeba zvážit i čas, který si provedení úkolu vyžádá. Má-li domácí práce přispívat k efektivnosti učení, je třeba, aby její výsledky byly zkontrolovány a opraveny s co nejmenším časovým odstupem. Způsob kontroly a oprav závisí na typu a formě zadání. Je možné, aby úkol psali žáci na tabuli, 3

4 opravovali ho a potom prováděli opravy v sešitech. Časově úspornější je číst úkol nahlas a na tabuli zapisovat jen věty, ve kterých se vyskytly chyby. Učitel může také provádět individuální kontrolu mimo vyučovací hodinu a žáci pak mohou napsat písemné opravy. Je však velmi důležité, aby časový interval mezi vypracováním úkolu a jeho opravou byl co nejkratší. Nestačí však žákům říci, zda jejich výsledky byly správné nebo chybné, ale je třeba jim také ukázat, kde ve svých postupech udělali chybu. Žák by se měl naučit pravidelně provádět domácí úkoly. Učitel by měl své žáky nějak motivovat, aby chápali, že domácí úkol není trest, ale příležitost, jak se naučit samostatně myslet, učit se a procvičovat si cizí jazyk. Proto jsem chtěla zjistit, jak to s mými žáky je, proč se vyhýbají domácí přípravě. Začala jsem si v průběhu ledna, února a března dělat poznámky, kdy je nejvyšší procentuální úspěšnost splnění úkolu a kdy žáci úkol neplní. Nejprve jsem zadala všem skupinám úkol, který navazoval na probranou látku, ale úkol jsem zadala pouze ústně. Následující hodinu přinesli v 5. třídě z 11 žáků 4 žáci domácí úkol, což činí 36,36 % úspěšnosti úkolu, 7 žáků nesplnilo domácí úkol (63,64 %). V 6. třídě z 12 žáků splnilo úkol 8 žáků. Úspěšnost úkolu tedy činila 66,67 %. Úlohu nesplnili 4 žáci (33,33 %). V 7. třídě splnilo z 10 žáků 6 žáků úlohu, úspěšnost byla tedy 60 %, neúspěšnost 40 %. V 8. třídě splnilo domácí úkol 16 žáků z 12, úspěšnost tedy byla 75 %, neúspěšnost 25 %. V 9. třídě ze 13 žáků pouze 1 žák(7,69 %) úlohu nesplnil a 12 žáků úkol splnilo, což je 92,30 % úspěšnost úkolu. Z uvedených čísel vyplývá, že starší žáci jsou schopni splnit požadovaný úkol jen po ústním zadání, avšak u mladších žáků není pouze ústní zadání absolutně vhodné. Třída Počet Úkol % Úkol % , , , , , , , , ,30 1 7,70 Dále jsem tedy chtěla vědět, jaká bude úspěšnost domácího úkolu, když žákům zadání úkolu napíši na tabuli. 4

5 V 5. třídě splnilo z 12 žáků úkol 7, což je 58,33 % úspěšnosti, 5 žáků úkol nesplnilo (41,67 %). V 6. třídě ze 14 žáků nedonesli úlohu 2 žáci (14,29 %), 12 žáků mělo úlohu vypracovanou, úspěšnost byla tedy 85,71 %. V 7. třídě z 8 žáků nesplnil úkol pouze jeden (12,50%), 7 žáků vypracovalo úlohu, což je 87,50 % úspěšnost. V 8. třídě splnilo ze 17 žáků 14 žáků domácí úkol, takže úspěšnost činila 82,55 % a 3 žáci úkol nesplnili (17,65 %). V 9. třídě z 16 žáků úkol nesplnili 2 (12,5 %), 14 žáků úkol splnilo (87,5%). Třída Počet Úkol % Úkol % , , , , , , , , , ,50 Na základě těchto údajů jsem usoudila, že úspěšnost domácích úkolů je ve všech ročnících poměrně vyrovnaná, ale u nejmladších žáků je neúspěšnost stále vysoká. Proto jsem se pokusila s žáky domácí úlohu nejprve procvičit ústně. Úlohu jsme tedy společně probrali, napsali si zadání na tabuli a také jsem žákům zkontrolovala, zda si zadání opravdu zapsali do sešitu. A výsledek mě příjemně překvapil. V 5. třídě splnilo úkol 9 žáků z 11, což činilo 81,82 % úspěšnosti. Pouze dva úkol nesplnili (18,18 %). Takovou úspěšnost jsem u mladších žáků nikdy neměla. Z toho tedy usuzuji, že je naprosto nutné žáky na domácí úkol připravit. Zřejmě se tím sníží jejich obavy, že zadání nerozumí, a proto raději nebudou dělat nic. Také zapsání úkolu do sešitu a kontrola, že si zadání opravdu poznačili měla svůj význam. Lajdáky jsem tak donutila k pečlivosti. Zřejmě pak žáci doma sešit opravdu otevřou, aby si učivo zopakovali, ale když nemají nic poznačeno, třeba si nevzpomenou, že dostali domácí úkol. Z 6. třídy splnilo úkol 15 žáků ze 17, což činí 88,24 % úspěšnosti, 2 žáci úkol nesplnili (11,76 %). V 7. třídě nesplnil úkol pouze jeden žák (11,11 %), 8 žáků z 9 úkol přineslo (88,89 %). V 8. třídě splnilo 14 žáků z 16 domácí úkol, úspěšnost tedy činila 87,50 %, 2 žáci úkol nesplnili (12,50 %). V 9. třídě splnilo úlohu všech 17 žáků. Úspěšnost úkolu tedy byla 100 %, což mě velmi potěšilo! 5

6 Třída Počet Úkol % Úkol % , , , , , , , , ,00 0 0,00 Přemýšlela jsem, čím to mohlo být, jestli nemá vliv na splnění domácího úkolu také typ cvičení. Proto jsem také ještě zkusila žákům zadat za domácí úkol jednodušší cvičení z pracovního sešitu, kde měli pouze doplnit nějaká slova, popřípadě část věty. Opět jsem s žáky provedla úkol nejprve ústně, napsali jsme si zadání na tabuli a namátkově jsem zkontrolovala některé žáky, zda si zadání poznačili. Ukázalo se, že v každé skupině nesplnil domácí úkol jeden, maximálně dva žáci. Úspěšnost vypracování úkolu tedy byla poměrně vysoká, pohybovala se v rozmezí od 81,82 % - 94,12 %, neúspěšnost se pohybovala v rozmezí od 5,88 % - 18,18 %. Třída Počet Úkol % Úkol % , , ,33 1 6, , , , , ,12 1 5,88 Následující týden jsem zadala žákům složitější domácí úkol, překladové cvičení. Opět jsme ho probrali ústně, zadání jsem zapsala na tabuli a zkontrolovala jsem všechny žáky, zda si zadání domácího úkolu poznačili do sešitu. Přesvědčila jsem se, že neúspěšnost domácího úkolu byla vyšší než u jednoduššího cvičení z pracovního sešitu. 6

7 V 5. třídě splnilo z 12 žáků 9 domácí úkol (75 %), 3 žáci úkol nesplnili, neúspěšnost úkolu byla 25 %. V 6. třídě nesplnili úkol 3 žáci (18,75 %) z 16 žáků, 13 žáků úkol splnilo, což činí 81,25 % úspěšnost domácího úkolu. V 7. třídě nesplnili úlohu 2 žáci (20 %) z 10 žáků, 8 žáků úlohu doneslo, úspěšnost činila 80 %. V 8. třídě splnilo 12 žáků z 16 domácí úkol (75 %), 4 žáci úkol nesplnili, neúspěšnost úkolu činila 25 %. V 9. třídě nesplnili úkol 2 žáci (13,33%) z 15 žáků, 13 žáků úkol doneslo, úspěšnost domácího úkolu byla 86,67 %. Třída Počet Úkol % Úkol % , , , ,33 Z uvedených čísel mi tedy vyplývá, že je lepší za domácí úkol zadávat žákům jednodušší cvičení. Pravděpodobně se obtížnějších cvičení zaleknou a raději je nevypracují vůbec. Závěr Ve své práci Moji žáci nepíší domácí úkoly. Co by se s tím dalo dělat jsem se zaměřila na problematiku domácí práce žáků, která je neoddělitelnou a nezastupitelnou součástí vyučovacího procesu. Pokusila jsem se popsat funkci domácích úkolů, roztřídit je podle různých kritérií, ale také popsat nejvhodnější způsoby zadávání a kontroly domácích úkolů. Chtěla jsem zjistit, jakým způsobem mohu nejlépe přimět své žáky k vypracování domácích úkolů. Začala jsem si tedy v průběhu měsíce ledna, února a března sbírat údaje, kdy moji žáci domácí úkol vypracovali a kdy ne. Když jsem žákům zadala domácí úkol pouze ústně, starší žáci byli schopni splnit úkol, mladší žáci však ne. Při zapsání zadání domácího úkolu na tabuli byly výsledky vyrovnanější, přesto u mladších žáků byla neúspěšnost stále vysoká. 7

8 Proto jsem se pokusila s žáky procvičit domácí úlohu nejprve ústně, potom si zapsali zadání úkolu do sešitu a zkontrolovala jsem žákům, zda si zadání opravdu poznačili. Také jsem zkusila zadat žákům jednodušší typ cvičení a složitější typ cvičení, abych zjistila, zda obtížnost úkolu hraje svoji roli. Své údaje jsem vyhodnotila a došla jsem k jednoznačnému závěru, že pokud chci, aby moji žáci domácí úkol vypracovali, musím si zvolit jednodušší typ cvičení (nejlépe nějaké doplňování slov či vět), cvičení s žáky ústně probrat a důkladně jim vysvětlit zadání, co po nich vlastně chci. Dále musím napsat zadání domácího úkolu viditelně na tabuli, ale také alespoň u problémových žáků zkontrolovat, zda si zadání domácího úkolu poznačili do sešitu. Jedině potom byla úspěšnost nejvyšší a žáci domácí úkol splnili podle mých představ. V opačném případě nemá smysl domácí úkol (alespoň v mých učebních skupinách) zadávat. Literatura Cangelosi, J. S. Strategie řízení třídy. Portál, Praha,1996 Helmsová, K. D., Konnetz, D. Úspěšně obstát při písemce i ústním zkoušení. Portál, 1997, Praha Hendrich, J. a kol. Didaktika cizích jazyků. SPN, Praha, 1988 Maňák, J. Nárys didaktiky. MU, Brno, 1995 Pelikán, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Karolinum, Praha,