Kohezní politika: pomoc s nejistou budoucností

Transkript

1 Radko Martínek S hejtmanem hovoříme o vyjednávání o penězích v Bruselu na příští období Publicistika, str. 5 Viktor Orbán Nový maďarský premiér se těší velké popularitě a začíná prosazovat reformy Evropa, str. 13 Iveta Radičová Slovenská premiérka posílá ministry doučit se angličtinu Evropa, str. 13 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 číslo 08 / 2010 ročník 7 cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 /25 SKK SLOVO Milena Vicenová, velvyslankyně ČR při Evropské unii Vysoký počet 23 operačních programů pro Českou republiku znamená značné administrativní náklady na řízení, monitorování a hodnocení programů. Komplikuje život zájemci o program. Co si má představit třeba pod názvem Integrovaný operační program? Jak má rozeznat rozdíl mezi programem Podnikání a inovace a Výzkum a vývoj pro inovace? Jak má vědět, kde mu poradí, kam má vlastně podat svou žádost? Vysoký počet programů je podle mne výsledkem omezené schopnosti a ochoty státní správy dohodnout se na spolupráci. Společně s nevládními organizacemi a starosty po náležité diskusi vybrat ta nejdůležitější odvětví nebo oblasti, které je třeba zlepšit, a tam potom společně soustředit úsilí. Koncentrování prostředků a úsilí umožní mnohem větší pokrok než systém prší. Před časem jsem na studijní cestě ve Švédsku obdivovala, že zájemci o podporu z evropských fondů chodí na jediné místo v daném regionu bez ohledu na to, z jakého operačního programu budou prostředky čerpat. Občas si připomenu i slova mého irského kolegy a poradce. Ten mi už v roce 1998, když jsme připravovali program SAPARD, kladl na srdce musíte se umět domluvit! Sedněte si u kulatého stolu a vyberte, co je pro vaši zemi nejdůležitější! V Irsku zvládají čerpat evropské prostředky s pouhými třemi operačními programy. Jedinou výjimkou by měly být regionální operační programy. Ty bych zachovala v dosavadní podobě, podporují spolupráci krajů a přispívají k řešení problémů přímo v regionu. INZERCE Zastavme zadlužování i na evropské úrovni Český premiér Petr Nečas zamířil po návštěvě Slovenska do Německa, které je hlavním odbytištěm českých výrobků. Setkal se s kancléřkou Angelou Merkel, se kterou se shodli na potřebě zastavit zadlužování veřejných financí nejen jednotlivých států, ale i na evropské úrovni. foto: Kohezní politika: pomoc s nejistou budoucností Snižování rozdílů mezi evropskými regiony. Snížení zaostalosti některých oblastí. Hospodářský růst. Co tato hesla spojuje? Kohezní politika Evropské unie, tedy vyrovnání úrovní všech částí Evropské unie. Do České republiky připluje v letech přibližně osm set miliard eur, které mají zlepšit situaci v dopravě nebo zdravotnictví. Jak bude vypadat situace po roce 2014, však zatím nedokáže nikdo odhadnout. Jisté je jen to, že se systém změní. Kohezní politika je drahá záležitost. Ve finanční perspektivě současného programového období let 2007 až 2013 se podílí téměř šestatřiceti procenty na celkovém rozpočtu Unie, konkrétně částkou 347,41 miliardy eur. Po Společné zemědělské politice sedmadvacítky je nejdůležitější prioritou zemí, které zastřešuje Brusel. Po druhé světové válce došlo k roztržení Evropy na dvě části. Je to možné přirovnat k rozbití nádoby nebo dokonce k amputaci končetiny. Po pádu železné opony byla tato končetina přišita zpět k tělu, nyní je živá, teplá, ale plně funkční stále ještě není. Podařilo se napojit kosti, postupně jsou napojovány hlavní tepny, žíly, svaly, šlachy a hlavní nervy. Nicméně to předivo drobných vlásečnic, krevních kanálků a nervů na napojení ještě čeká, přirovnává radní Jihočeského kraje František Štangl. Podle něj je potřeba pracovat na odstranění následků železné opony. Jen dobrá vůle k tomu ale nestačí. Je potřeba funkční kohezní politiky, která pomůže smazávat rozdíly a ještě více přiblíží země, jejichž obyvatelé vedle sebe po staletí žili a teď k sobě opět hledají cestu. Kohezní politika byla i jedno z hlavních témat českého předsednictví Unii. Nejvýznamnější akcí se v tomto směru stalo neformální setkání ministrů v dubnu 2009 v Mariánských Lázních. Výsledek však zní příliš prázdně: všichni se shodli na základních cílech a principech budoucí kohezní politiky. Do evropské debaty vstoupila v tomto období také obsáhlá zpráva, kterou pro Evropskou komisi vypracoval italský expert Fabrizio Barca. Je zřejmé, že Barcova zpráva bude představovat základní a důležitý vklad do evropské diskuse v následujícím období, komentuje Jan Štoll z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj. Švédské předsednictví však téma nezahrnulo do svého pracovního programu. VÍC ŽÁDOSTÍ NEŽ PENĚZ Do republiky tak v současné době plynou miliardy eur, které mají za cíl dorovnat životní úroveň s nejvyspělejšími státy sedmadvacítky. Přestože Česká republika v rámci zemí Visegrádské čtyřky čerpá v poměru k HDP nejméně, a to necelá tři procenta, je zájem o evropské peníze obrovský. Finanční objem žádostí českých firem o dotaci z fondů Evropské unie už v polovině letošního roku překročil částku, kterou má Česká republika k dispozici. (pokračování na straně 3) Blysne sa nová vláda v čerpaní eurofondov? Štrukturálne fondy Európskej únie využívame už druhé plánovacie obdobie. Hoci je práve v polčase ( ), množstvo získaných europeňazí sa k polovici ani zďaleka neblíži. Z viac ako 11 mld. eur sa nám ku koncu júna podarilo vyčerpať len 8,39 %. To, že sa čerpanie akosi nechce rozbehnúť, svedčí aj fakt, že ku koncu minulého roka bol pomer vyplatených finančných prostriedkov k celkovej výške finančných prostriedkov, ktoré sú na sedemročné obdobie k dispozícii, necelých 4,8 %. Údaj zverejnila vo svojej správe spoločnosť KPMG. Slovensko sa v sledovanej desiatke krajín strednej a východnej Európy ocitlo na nelichotivom ôsmom mieste. Za nami skončilo už len Bulharsko a Rumunsko. Vedie Slovinsko a Litva s 18 resp. 17 %. Prideľovanie eurofondov poznačilo aj viacero škandálov. A výsledok? Európska komisia stopla preplatenie 11 mil. eur víťazovi tzv. nástenkového tendra (pozn. red.: výzva sa objavila len na nástenke v súčasnosti zrušeného ministerstva výstavby a regionálneho rozvoja, ktoré za predchádzajúcej vlády mala pod palcom Slovenská národná strana). Európska komisia si posvietila aj na sociálne podniky a po audite štát aj Európsky sociálny fond stopli ich financovanie. Na eurofondy si chce posvietiť aj nový minister školstva Eugen Jurzyca (SDKÚ). Jeho predchodcovi Jánovi Mikolajovi sa podarilo získať z eurofondov len niečo vyše 4,5 %. Na svoje si ale prišli Mikolajovi úradníci, ktorí mali eurofondovú agendu pod palcom. Denník SME zverejnil informáciu o tučných odmenách vo výške takmer eur. Exminister (SNS) odmeňovanie obhajuje. Nezaťažovalo štátny rozpočet, bolo to platené z eurofondov, z technickej pomoci, vyhlásil pre denník. Tvrdí, že odmenení robia ťažkú, kvalifikovanú prácu. Je pravda, že čerpanie bolo o čosi nižšie, priznáva pre SME. Ministerstvo podľa neho už malo podpísané zmluvy, ktoré by zabezpečili čerpanie 60 percent. Agendu implementácie pomoci je potrebné vnímať komplexne, nezužovať ju iba na čerpanie finančných prostriedkov, povedala pre denník riaditeľka sekcie európskych záležitostí Miriam Kováčiková. (pokračovanie na strane 2) Regionální strany Spolupráce pomáhá mezi obcemi i přes hranice Velmi úspěšně se rozeběhla evropskými fondy podporovaná spolupráce mikroregionů a v pohraničí také příhraniční spolupráce. Například mikroregiony Krnovsko a Opavsko-severozápad se postaraly o výstavbu venkovních víceúčelových hřišť v devíti různých obcích. Na jihovýchodě sází na meziregionální spolupráci. Není to dáno pouze tím, že jsme prožili staletí společné historie a dobře se známe. Jsem přesvědčen, že naše členství v Evropské unii nám dává nové společné příležitosti, řekl Michal Hašek. Dodal, že trojúhelník Vídeň, Brno, Bratislava považuje za klíčové rozvojové území ve střední Evropě. Na severovýchodě byl schválen první česko-polský vědecko-výzkumný přeshraniční projekt. Jde o projekt Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, který bude realizován v laboratořích v Novém Hrádku v Orlických horách. Partnerem projektu, který bude zaměřen na společný výzkum, vzdělávání a osvětu v oblasti probiotik, je Polská akademie věd Wroclaw. NUTS Jihovýchod, str. 11 Zastavili nové projekty Výbor Regionální rady Jihovýchod pozastavil kvůli škrtům Nečasovy vlády příjem projektů a podepisování smluv až do dalšího řádného zasedání, které se uskuteční 17. září. Výbor reagoval na Nečasovou vládou schválené zrušení spolufinancování projektů Regionálního operačního programu Jihovýchod ze státního rozpočtu od roku Pověřil předsedu a místopředsedu Regionální rady Jihovýchod dále jednat o zajištění finančních prostředků s vládou ČR.

2 2 TÉMA MĚSÍCE EN č. 8/ 2010 EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA Koľko ľavicovosti, koľko pravicovosti? Mali sme na Slovensku pred rokmi veľmi schopnú ministerku financií. Brigita Schmognerová kandidovala za Stranu demokratickej ľavice. A zvykla vravieť: Neexistuje ekonomika ľavicová a pravicová. Môže byť len reálna a virtuálna. Isteže, treba s tým súhlasiť. Pravdaže, s dodatkom, že následné prerozdeľovanie môže byť trochu viac vpravo či vľavo. Politológovia tvrdia, že ak v demokraciách škandinávskeho typu vystrieda ľavica pravicu či naopak, nejde o žiadne revolúcie. Nanajvýš o 5 percent sa zvýšia dane a prerozdeľovanie, alebo sa naopak znížia. V demokraciách stredoeurópskeho typu takéto zmeny ako revolúcie vyzerajú. Našťastie, skôr iba v polohe verbálnej. V Maďarsku Orbán obviňuje socialistov zo všetkých možných hrdelných zločinov. Ale keď má začať ľuďom pritiahnuť zubadlo podľa želaní MMF a prísť o popularitu, začne sa zdráhať. Na Slovensku pravica obviňuje Fica, že rozdával na dlžobu. A súčasne, že oklamal svojich voličov, rozdával málo, bohatým neubral, Dzurindových reforiem sa nedotkol. Našťastie. Dnešná pravicová koalícia má preplávať medzi Scyllou a Charybdou. Nádejala sa, že ak obmedzi korupciu, zablokuje nevýhodné štátne objednávky, utajené nevýhodné tendre, obmedzí byrokraciu, ostane na znižovanie dlhov aj bez uťahovania opaskov občanom. Ukazuje sa, že to bola milá predvolebná ilúzia. Ale na druhej strane vrátiť sa k tuhému uťahovaniu opaskov z čias Dzurindovej vlády si pravicová koalícia tiež celkom netrúfa. Dobre si pamätá, že jej šance by boli za štyri roky zrátané. Ak nie skôr. A tak neostane zrejme nič iné, ako medzi obomi alternatívami hľadať obojstranne prijateľný kompromis. Nie je jednoduché predvídať, ako sa s tým vysporiada Nečasova, Radičovej či Orbánova vláda za štyri roky. Ťažko veštiť, čo urobia zajtra, do mesiaca, do roka. Nečas má v koalícii skrytú nálož, Johnove Veci verejné. Radičová Sulíkou Slobodu a solidaritu a ešte aj Sulík má v strane zakopanú mínu, štyroch obyčajných občanov. No a Orbán sám je istou nevyspytateľnou výbušninou. Ak vydržíme dozvieme sa. Blysne sa nová vláda v čerpaní eurofondov? (pokračovanie zo strany 1) Za štyri mesiace dostala odmenu eur. Jej kolegovia si prilepšili aj o a eur. NOVÁ METLA DOBRE METIE O eurofondy sa vyjednávalo aj po júnových parlamentných voľbách. Po zrušenom ministerstve výstavby sa začala bitka o jeho kompetencie, čiže a aj o pekný balík europeňazí. Nakoniec si koláč rozdelili ministerstvá dopravy pôšt a telekomunikácií, hospodárstva a výstavby, pôdohospodárstva, životného prostredia a regionálneho rozvoja, vnútra a časť ostala na Úrade vlády. Uvidíme, ako sa nová vláda popasuje s čerpaním eurofondov. To, že chce zvýšiť tempo, akosi nepotvrdzujú slová ministra hospodárstva Juraja Miškova zo strany Sloboda a Solidarita (SaS) nováčika na slovenskej politickej scéne. Keď starý politický harcovník minister financií Ivan Mikloš prikázal uťahovanie opaskov, jeho kolega Miškov avizoval, že je schopný usporiť, ale za cenu nižšieho čerpania eurofondov v hospodárskej oblasti. EUROFONDOVÍ VÝPALNÍCI? V tomto roku by mela byť dokončená napríklad II. etapa rýchlostné cesty Žarnovica - Šášovské Podhradie, kde se buduje 10 mostov. foto: Na Slovensku údajne pôsobia firmy, ktoré podnikateľom sľubujú, že im za províziu pretlačia ich projekt. Má ísť o projekty z eurofondov v pôsobnosti rezortu hospodárstva, konkrétne Slovenskej inovačnej a energetickej agentúry. Tvrdí to rezortný minister Juraj Miškov a tiež štátny tajomník Martin Chren, jeho stranícky kolega. Máme pocit, že ide o snahu vypaľovať podnikateľské subjekty v našom mene, od čoho sa dištancujeme, zdôraznil Chren. Firmy, ktoré sľubujú vybavenie eurofondov, sa totiž podľa neho odvolávajú práve na kontakty s ľuďmi z ministerstva, ktorí vraj pomôžu žiadateľom o eurofondy dostať sa k peniazom. Garantujeme, že nikto, kto sa takýmto spôsobom bude snažiť ovplyvniť schválenie svojho projektu, nebude úspešný, tvrdia šéfovia rezortu. Pripravujú trestné oznámenie na neznámeho páchateľa. Obaja predstavitelia ministerstva odmietli menovať firmy, ktoré podnikateľom takúto ponuku dali a žiadali za to províziu 12,5 až 17,5 percenta z hodnoty projektu. To znamená niekoľko desaťtisíc eur za každý. Prezradili však, že ide o jednu firmu z Košíc a dve z Bratislavy. Neuviedli ani mená podnikateľov, ktorí ich na túto prax upozornili. Ministerstvo teraz preveruje, či sa pri doterajšom posudzovaní žiadostí postupovalo korektne. NAJÚSPEŠNEJŠIE OPERAČNÉ PROGRAMY Podľa toho, že pätinu svojho eurobalíka dokázal využiť Operačný program (OP) Technická pomoc, by sa dalo s nadsázkou (neviem nájsť slovenské slovo) povedať, že Slováci sa radi školia. Ďalšími, ktorí dosiahli desaťpercentrnú hranicu čerpania, sú ešte OP Zamestnanosť a sociálna inklúzia, Regionálny OP a OP Doprava. Na chvoste ostáva OP Informatizácia spoločnosti. Nedostatkom, ktorý zdá sa je už minulosťou, bola nízka úroveň predkladaných projektov a častokrát formálne chyby, na ktoré doplácali najmä samosprávy. Slovenské Regionálne rozvojové agentúry ako konzultanti v čerpaní eurofondov tvrdia, že úroveň výrazne stúpla. Kameňom úrazu ostáva rovnako kritizovaná byrokracia. Nevýhodu pociťujú najmä malé obce pri čerpaní peňazí z Programu rozvoja vidieka. Do svojich nákladov musia zarátať aj daň z pridanej hodnoty, ktorá je v tomto prípade kvalifikovaná ako neoprávnený náklad, a preto sa nedá odpočítať. Jozef Havrilla zaostřeno na téma měsíce Obce by měly dostat více peněz z evropských fondů! Je nesporné, že evropské prostředky umožňují realizaci celé řady smysluplných projektů. Bez evropských dotací by vše trvalo mnohem déle, nedělaly by se tak velké investice. Pro obce jsou evropské fondy významnou příležitostí pro modernizaci infrastruktury, rozšíření služeb a zvýšení kvality života pro své občany. Tuto příležitost drtivá většina obcí v České republice využívá. Téměř 80 % obcí v současném programovacím období realizuje nebo již uskutečnilo projekt podpořený z fondů Evropské unie. Z celkového počtu obcí jich totiž získalo dotaci 4 884, a to na projektů. Celková alokace na projekty obcí činila 33 miliardy Kč, proplaceno bylo k polovině roku miliard Kč. Srovnáme-li tyto údaje s informací, že v polovině roku 2010 bylo v České republice řídícími orgány schváleno projektů v celkové hodnotě 366,5 miliardy Kč, můžeme konstatovat, že obce realizují více než polovinu projektů (53 %), z celkové alokace však dosud získaly necelou desetinu prostředků (9 %). Obce by přitom rozhodně byly schopné vyčerpat více. Nejvíce projektů obcí (přes 90 %) bylo podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj, dále z Kohezního fondu (7 %), nejméně (2 %) pak z Evropského sociálního fondu. Projevuje se tak obecná tendence obcí realizovat zejména tvrdé projekty a zajistit potřebnou infrastrukturu v oblasti dopravy a životního prostředí, měkkých projektů se města účastní méně. Obce si navíc stěžují, že na projekty v oblasti infrastruktury peníze stále chybí a požadují proto posílení regionálních operačních programů a Operačního programu Životní prostředí. U drtivé většiny obcí, které získají evropské prostředky, evropské dotace tvoří maximálně 5 % jejich rozpočtů, existují však výjimky, kde obdržená dotace představuje i čtvrtinu rozpočtu obce. Je potřeba si uvědomit, že obce vždy musí zajistit prostředky na spolufinancování evropských projektů, jejich další investiční možnosti jsou tak velmi omezené. Zejména menší obce přitom mají se zajištěním zdrojů na spolufinancování problém, musí si půjčovat a realizace evropských projektů tak má přímý dopad na jejich zadlužení. Zadlužení obcí přitom bude mít dopad i na budoucí čerpání evropských fondů, protože obce budou v příštím programovacím období splácet nabrané úvěry. Po roce 2013 si budeme také muset zvyknout na to, že bude méně prostředků, zdroje na infrastrukturu se budou hledat obtížněji. Obce se budou muset naučit využívat jiný systém dotací, k projektům bude nutné přistupovat jiným způsobem. Obce budou muset více spolupracovat, řešit problémy odvětví napříč jednotlivými úrovněmi veřejné správy, vytvářet integrované projekty dopadající na funkční celky. To jsou hlavní výzvy, které před obcemi v budoucnu stojí. Závěrem bych rád připomněl jeden důležitý fakt, vzhledem k tomu, že byl v roce 2005 Evropskou komisí nepřesně odhadnut růst HDP v České republice do roku 2009, na jehož základě byla vypočítána celková pomoc EU naší zemi pro období let , ČR dodatečně získá na období let dodatečných 237 mil. eur, tedy zhruba 6 mld. Kč. Svaz měst a obcí ČR si uvědomuje příležitost, kterou dodatečné prostředky EU mohou mít pro rozvoj obcí a měst. Věříme, že velkou část těchto prostředků stát uvolní na projekty měst a obcí. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR Velkorysá alokace se nebude opakovat Nástroje kohezní politiky EU jsou pro rozvoj regionů a obcí České republiky velice podstatné, přestože v relativním vyjádření k objemu regionálního HDP či objemu v regionech pořizovaných investic tyto vyhlížejí na první pohled spíše jako zanedbatelné. Pokud abstrahujeme od bohaté Prahy, jež představuje přibližně jednu čtvrtinu HDP celé České republiky a jež proto má i minimální podíl na celkové alokaci fondů EU v tomto programovacím období , v průměru prostředky kohezní politiky v regionech a obcích utracené odpovídají přibližně 3,8 % průměrného regionálního HDP, případně zhruba 20 % objemu investic (při vědomí, že zdaleka ne všechny projekty podporované v rámci kohezní politiky mají charakter investice), které se za rok na regionální úrovni pořídí. A pokud máme na mysli pouze investice v rámci veřejného sektoru, například do dopravy, životního prostředí či projektů sociálního charakteru, jedná se zejména nyní v období velmi úsporných národních finančních zdrojů již o významný, v některých případech dokonce většinový prostředek. Přitom v případě regionů samých je přibližně pouze necelá čtvrtina projektů na území regionů zajišťována z příslušného ROPu; zbývající část připadá na tematické operační programy, jejichž schopnost vázat další soukromé finanční zdroje v podobě spoluúčasti je obecně vysoká. Jinými slovy, bez prostředků kohezní politiky by mnoho z několika desítek tisíc projektů vůbec nevzniklo a regionální růst ekonomiky před vypuknutím krize by v průměru byl přibližně o 1,5 procentního bodu nižší a v nynějším období krize naopak míra poklesu ekonomických aktivit by byla ještě výraznější. Navíc, projekty ve většině případů jsou součástí šířeji pojatých synergických efektů a jejich realizace by v příslušné lokalitě měla akcelerovat a následně udržet určitou činnost podnikatelskou, sociální, kulturní, infrastrukturní či v oblasti cestovního ruchu. Přestože jde o přerozdělení finančních prostředků a vykazování ekonomických a finančních efektů je tak logické a přirozené, má kohezní politika i svoji nezastupitelnou edukativní a kultivační funkci. S ohledem na striktnost a přísnost pravidel učí kohezní politika příjemce podpory projektovému přístupu k programování svých aktivit, k vytváření rozvojových strategií a ke vnímání rozvojových priorit v komplexu, posiluje transparentnost, klade důraz na odpovídající publicitu a prezentaci. Lze se domnívat, že ani v období po roce 2013 nebude v České republice redukce prostředků kohezní politiky nijak dramatická. Jistě, nelze předpokládat opakování velkorysé alokace nynějšího období; reálné je snížení na přibližně 75 % - 80 % nynějšího objemu, ale čistým plátcem se ani v příštím období pravděpodobně nestaneme. Nicméně, měli bychom se na tuto situaci dopředu připravit a svým způsobem si ji i přát (neboť bude důkazem toho, že jsme se stali opravdu ekonomicky vyspělou zemí); příprava by se měla projevit jak ve schopnosti vybrat opravdu udržitelné a samonosné projekty, tak i vytvořením odpovídající zdrojové základny (například rozvojem návratných forem podpory typu JESSICA či JEREMIE), jež budoucí výpadek fondových zdrojů nahradí. Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády

3 EN č. 8 / 2010 TÉMA MĚSÍCE 3 Kohezní politika: pomoc s nejistou budoucností (pokračování ze strany 1) Neznamená to ovšem, že by nikdo další už nedostal šanci, vysvětluje náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Žádosti totiž procházejí složitým schvalovacím systémem a ne všechny splňují podmínky pro přiznání finanční pomoci. Česká republika může v období let 2007 až 2013 čerpat z unijních fondů 26,69 miliardy eur, tedy přibližně osm set miliard korun. K prioritám patří doprava. Podle statistiky Národního orgánu pro koordinaci ministerstva pro místní rozvoj se díky evropské podpoře zatím postavilo nebo zrekonstruovalo téměř 690 kilometrů silnic. Délka nových nebo opravených cyklostezek dosáhla více než 130 kilometrů. Že se Češi naučili čerpat miliardy z Unie, dosvědčuje i červencová zpráva Raiffeisenbank. Peníze z fondů navíc podle studie banky přispějí k růstu nominálního HDP o dvě až tři procenta. Pokud by čerpání evropských fondů pokračovalo tímto tempem, musela by v následujících letech postupně vláda uvolňovat na operační programy až devadesát miliard korun ročně. To je velký objem peněz. Znamenalo by to, že by tuto částku musela vláda ušetřit jinde na běžných nebo na ostatních investičních výdajích, komentovala pro Z1 analytička Raiffesisenbank Helena Horská. Evropská komise navíc letos přišla se zjednodušenými pravidly pro čerpání z fondů Evropské unie. Žadatelům ubude administrativa a budou si moci nechat úroky z dotací. Lidé mohou pracovat s jednoduššími formuláři. A nejen to - Evropská komise chce, aby žadatelé, kteří dokumenty vyplňují opakovaně, nemuseli informace do desítek listů vyplňovat znovu, ale aby zůstaly v systému. JAK PO ROCE 2014? Všechno má svůj konec. Tedy i otevřená peněženka Unie. Nikdo zatím přesně nedefinoval, jak bude vypadat finanční pomoc mezi státy po roce Jedno je však jisté už teď: kohezní politika v podobě, jak ji dnes známe, už existovat nebude. Už ta současná nevyhovuje aktuálním výzvám a potřebám našeho zaostřeno na téma měsíce Kohezní politika EU a Česká republika Evropské fondy přispěly i na projekt revitalizace zeleně v areálu Dostihového závodiště Pardubice. světa. Je tedy nutné provést reformy a právě teď je nejvyšší čas začít diskutovat o tom, jak by měly reformy vůbec vypadat. Evropská komise si je vědoma této situace a zpracovala proto několik dokumentů, které analyzují současný stav kohezní politiky a nastiňují oblasti, které jsou pro budoucnost kvalitního fungování kohezní politiky podstatné, a jimiž by se měla věnovat široká foto: archiv opzp diskuze, popisuje Lukáš Zvěřina ze společnosti EUFC, která se zabývá ekonomickým poradenstvím. Jako dva hlavní dokumenty uvádí Agendu pro reformovanou kohezní politiku, známou spíše jako Barcovu zprávu, a Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku vypracovaný evropským komisařem Pawlem Sameckim. Jan Štifter EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Evropa v multipolárním světě V Číně žije lidí. Indie, která je na světě druhá v počtu obyvatel má obyvatel. Čtvrtá Indonésie čtvrt miliardy, Pákistán 175 tisíc, Bangladeš ke 160 tisícům. Dohromady je to přibližně 3 miliardy lidských bytostí. Evropská unie sdružuje 27 zemí s půl miliardou lidí různých národností. Nevím, kolik lidí v Evropě si aspoň jednou v životě položí otázku, jak vlastně se jeví Evropa a západní svět, tedy Evropa s Amerikou, miliardám lidských jedinců z těch uvedených, a z dalších asijských zemí, kterým patří stále větší prostor na titulních stranách světového tisku. Dospěli by možná ke zjištění, že člověk z dálněvýchodních zemí, z indického subkontinentu nebo z ostrovů jihovýchodní Asie vůbec nemá potřebu brát na vědomí něco tak vzdáleného a geograficky tak nesrovnatelně malého oproti Asii, jako je Evropa. Občané a politici těch zemí, které jsem zkraje jmenoval, nemusí nutně považovat Evropu za klíčového partnera či klíčového soupeře svých států a evropskou kulturu za bezkonkurenční civilizační model pro celý svět. Nemusí vidět takzvaný Západ jako pupek světa. Nemají potřebu tak vnímat ten přívěšek, kterým je Evropa na mohutném těle Eurásie. Kdyby ho pohltilo moře, nebo spláchly přívalové deště, nezastavil by se jejich život. A my, Evropané? Řekl bych, že ve své převážné většině stále ještě máme svůj kontinent za pupek světa a euroamerickou civilizaci za přirozený model pro zbytek planety. O budoucnosti lidstva je proto drtivá většina z nás Evropanů schopna a ochotna uvažovat jen jako o budoucnosti západní civilizace. Dál dodnes nedohlédneme. Mezitím ale Západ, představovaný euroamerickým prostorem, přestal být vzorem politické neotřesitelnosti, morální síly i ekonomické a vojenské hegemonie, jakým býval v prvních letech po pádu železné opony. Přesto v nás i v Američanech neodpustitelně stále přetrvává iluzorní představa, že globalizace vždycky ponese západní pečeť, že v ní západní svět neztratí svou pozici v očích jiných zemí a kontinentů. Uniká nám, že dnes už si jiné země a kontinenty dělají nárok na vlastní roli při určování běhu světa. Místo aby byla Evropa iniciátorem obnovování váhy Západu v multipolárním světě, zaměstnávalo ji po celé první desetiletí jednadvacátého století hledání institucionálního uspořádání, které by vyhovovalo jedné každé z dnes už sedmadvaceti členských zemí. A Spojené státy, druhá polovina euroamerického prostoru, jsou absorbovány svým nešťastně koncipovaným bojem s mezinárodním terorismem. Washington nevidí v partnerství s evropskou formací, trpící dětskými chorobami, svou zahraničněpolitickou prioritu. Kromě toho Evropu a Ameriku rozdělila irácká válka. V listopadu bude další pravidelná schůzka EU-USA. U jejích účastníků by měla převládnout vůle k obnovení kompaktnosti euroamerického prostoru, k rehabilitaci pojmu Západ alespoň ve smyslu civilizačního modelu, tak, aby ostatní svět přestal pochybovat, že západní hodnoty budou i nadále patřit k těm nejspolehlivějším stavebním kamenům budoucnosti lidstva. Nám ostatním by mělo dělat starost, že k tomu dosud nesměřují. Finanční vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií nepatří mezi jedinou úroveň vzájemných vztahů, přesto se jedná o vztahy nejvíce medializované a taky nejvíce sledované širokou veřejností i zástupci územních samosprávných celků. Kohezní politika potom představuje nejvýznamnější nástroj EU z hlediska ČR a jejích rozvojových potřeb. Nejprve se podívejme na finanční vztahy v souhrnných číslech. Od svého vstupu do EU získala ČR z rozpočtu Unie již více než 320 miliard Kč. Jako každý členský stát musí ČR na financování evropského rozpočtu také přispívat, avšak objem příjmů vysoce převyšuje částku odvodů a za celou dobu členství už tato tzv. čistá pozice dosáhla 120 mld. Kč. Z rozpočtu EU jsou financovány veškeré politiky EU, tedy v první řadě Společná zemědělská politika, která i přes postupný pokles stále tvoří cca 40 % výdajů rozpočtu EU. Dále je to kohezní politika (tj. strukturální fondy a Fond soudržnosti), rozvoj venkova, podpora výzkumu a vzdělávání, zahraniční politika zahrnující mj. podpory pro kandidátské státy a v neposlední řadě samotné fungování administrativy EU. Pokud se bavíme o budoucím vývoji finančních vztahů, jsem přesvědčen, že reforma rozpočtu EU a následující finanční perspektiva začínající rokem 2014 by měly přinést změnu výdajových priorit rozpočtu EU. Rozpočet EU by se měl především orientovat na financování politik podporujících růst a konkurenceschopnost EU ve světě a na zajištění vnitřní soudržnosti EU. Podíl prostředků na Společné zemědělské politice by měl nadále klesat. Česká republika bude i nadále prosazovat, aby zůstal zachován relativní objem evropského rozpočtu ve výši přibližně 1 % HND EU. Kohezní politika sleduje cíl podpory méně vyspělých regionů a členských států, a tím přispívat k harmonickému rozvoji EU jako celku. Za dobu členství v EU se ČR svou vyspělostí sice přiblížila k průměru EU, avšak stále se nachází výrazně pod ním (81 %). Pokud bychom zanedbali Prahu, která dosahuje vysoce nadprůměrných hodnot (přes 170 % evropského průměru), pohybují se regiony ČR ještě výrazně níže, mezi 63 % a 75 % průměru EU. Podle současných pravidel mají přitom na nejvyšší podpory nárok regiony do 75 % (pro čerpání ze strukturálních fondů) a státy pod hranicí 90 % průměru EU (pro čerpání z Fondu soudružnosti). Právě skutečnost, že všechny české regiony, s výjimkou Prahy, i země jako celek se nachází pod těmito hranicemi, opravňuje Českou republiku v období čerpat z rozpočtu EU významné prostředky na rozvoj svého území. Od svého vstupu do EU až do současnosti získala ČR ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti již přes 165 mld. Kč a v průběhu současného programovacího období má ČR nárok vyčerpat až 27 mld. eur, tj. více než 650 mld. Kč (v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce ze všech členských států EU). Velká diskuse se vede o tom, zda se ČR stane po roce 2013 čistým plátcem. V současné době je již jisté, že ČR nepřekročí 90 % průměru a pro období po roce 2013 tak bude nadále splňovat kritérium uznatelnosti pro Fond soudržnosti. Podobně na tom budou i regiony kromě Středních Čech, které pravděpodobně překročí 75 % hranici uznatelnosti a v budoucnu by spadl do pásma nižší podpory, podobně jako v tomto období Praha. Považuji proto za logické, že v nadcházejících jednáních o budoucnosti rozpočtu EU bude ČR usilovat o to, aby na politiku soudržnosti byl i v období po roce 2013 vyčleněn dostatek prostředků. Kohezní politika by se měla soustředit na svůj hlavní cíl, tj. snižování zaostalosti méně vyspělých regionů a členských států, čemuž by mělo odpovídat i rozdělení prostředků, které by měly být co možná nejvíce koncentrovány právě na méně vyspělé státy a regiony. Jan Gregor, ředitel odboru Národní fond Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Co jsou to komunitární programy? Komunitární programy patří mezi finanční nástroje Evropské unie. Mají pomoci řešit společné problémy ve specifických oblastech souvisejících s politikami EU a posilovat spolupráci mezi členskými státy. Podpora míří většinou do oblasti životního prostředí, kultury, podnikání, výzkumu apod. Většina peněz jde na neinvestiční projekty. Mezi neznámější komunitární programy patří 7. rámcový program pro výzkum a vývoj, Culture 2007, Evropa pro občany, Life+, Program celoživotního učení, Transevropské sítě, Progress, ME- DIA 2007 nebo Mládež v akci. Většina komunitárních programů vyžaduje vytvoření partnerství mezi subjekty z několika členských států. Konečnými příjemci mohou být veřejné i soukromé subjekty, např. neziskové organizace, univerzity a výzkumné instituce, místní a regionální orgány apod. Část prostředků je určena i na projekty realizované subjekty ze zemí mimo EU. Na rozdíl od známějších strukturálních fondů a jejich operačních programů zde většinou není stanovena alokace pro členský stát, ale na konkrétní program. I v tomto případě se však jedná o víceleté programy, jež jsou ale financovány přímo z rozpočtu EU.

4 4 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA EN č. 8/ 2010 Další část Pražského okruhu bude otevřena v září Unikátní bude nejen stavebně, ale i systémem řízení dopravy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) schválilo definitivní harmonogram dokončení jihozápadního segmentu Silničního okruhu kolem Prahy. Podle tohoto harmonogramu bude nová část okruhu v délce přes 23 km uvedena do provozu 20. září U Slivence naváže na již provozovanou část Pražského okruhu Slivenec-Ruzyně, čímž budou komunikací dálničního typu spojeny dálnice D1 (směr Brno), dálnice D5 (směr Plzeň), rychlostní silnice R6 (směr Karlovy Vary) a rychlostní silnice R7 (směr Chomutov). Otevření této stavby je nejvýznamnější dopravní počin posledních let. Úsek příznivě ovlivní dopravní situaci nejen v jižní části Prahy, protože urychlí provoz a značně uleví od tranzitního provozu Jižní spojce a Barrandovské spojce, ale i v celém středočeském regionu díky propojení plzeňské a brněnské dálnice, říká generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Hlavní přínosy dokončené stavby 1. Dálniční propojení východu a západu České republiky 2. Odlehčení dopravy v Praze 3. Nejdelší most v ČR Schéma Pražského okruhu. V současnosti již ŘSD přebírá prakticky hotové úseky 513 (Vestec Lahovice) a 514 (Lahovice Slivenec). Konají se zátěžové zkoušky konstrukcí podle technických předpisů a oživení, testy a ladění technologií, především vzduchotechniky tunelů, zařízení pro signalizaci a řízení provozu (telematické portály, proměnné značky) a vybavení rekonstruovaného Střediska správy a údržby dálnice Rudná a připojeného dispečinku Mirošovice. Na úseku 512 pokračují intenzivní stavební práce, protože jeho stavba byla oproti zbylým dvěma úsekům zahájena podstatně později. Původně totiž měly úseky 513 a 514 navazovat na stávající komunikaci II/101 od Modletic k Jesenici a úsek 512 (Vestec D1) měl být dokončen později. Ze strany Středočeského kraje se však nepodařilo vytvořit podmínky pro vybudování obchvatu Jesenice. Bez řešení situace by nemohly úseky 513 a 514 uvedeny do provozu, proto ŘSD v roce 2008 urychleně dokončilo přípravu úseku 512, která trvala rekordně krátkou dobu a začaly stavební práce. Rekordně rychlá příprava úseku 512 od dálnice D1 k Jesenici znamenala zahájení stavebních prací prakticky rok po získání územního rozhodnutí, říká generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Zároveň se stavební práce na Pražském okruhu v březnu 2010 rozšířily i o stavbu 515 (Slivenec Třebonice) z roku Komplexní rekonstrukce započatá v březnu letošního roku již byla ukončena na levé části ve směru od dálnice D5 a v současnosti zhotovitelé intenzivně pracují v opačném směru. Tato rekonstrukce bude dokončena Veřejnost bude mít těsně před zprovozněním jižní části Pražského okruhu možnost seznámit se s celou trasou při dni otevřených dveří. Ten se uskuteční v sobotu 18. září 2010 v oblasti nejdelšího mostu u Zbraslavi; podrobnější informace týkající se organizace akce budou zveřejněny později. Základní fakta 23 km novostavby Slivenec Lahovice Vestec Modletice komplexní rekonstrukce 7 km dlouhého úseku Třebonice Slivenec 2,5 km dlouhá estakáda přes Berounku a Vltavu 1,7 km dlouhý tunel Lochkov 1,9 km dlouhý tunel Cholupice 425 m dlouhý most přes Lochkovské údolí moderní liniové řízení dopravy dvě rozsáhlá mimoúrovňová křížení u Modletic (D1) a Zbraslavi UNIKÁTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY Lahovická estakáda a lahovický tunel. zdroj: Útvar rozvoje hlavního města Prahy Pražský okruh bude vybaven nejkomplexnějším systémem řízení dopravy v Česku. Otevíraný Pražský okruh bude vybaven nejkomplexnějším systémem řízení dopravy v Česku. Na jednotlivých úsecích okruhu budou proměnné dopravní značky, světelné signály, informačními tabule, meteostanice, detekce dopravního proudu a další součásti, se kterými se řidiči mohli doposud setkat jen v zahraničí. Pražský okruh bude po svém dokončení důležitou součástí silniční sítě, a to jak v kontextu propojení dálnic a rychlostních silnic ČR, tak i dopravních vazeb v rámci celé střední a východní Evropy. Tomu odpovídá prognózovaná intenzita dopravy na jednotlivých stavbách, pohybující se od 60 do 90 tisíc voz/24 hodin. Zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a plynulosti provozu je na takto důležité dopravní stavbě samozřejmostí. Na Pražském okruhu vznikne telematický systém řízení provozu, který bude přenášet do provozu aktuální dopravní informace a regulovat plynulost dopravy. Bude jedním z prvků pro zvýšení bezpečnosti provozu při standardním provozním stavu a dále bude umožňovat efektivnější řešení nestandardních provozních stavů, jakými jsou například nehody, odstavená vozidla, problematické situace v tunelech a další. Systém bude fungovat automaticky. Dispečer na něj bude dohlížet. Možný bude i individuální zásah dispečera v případě nepředpokládaných událostí. Cílem systému liniového řízení je i harmonizování dopravního proudu, tj. usměrnit vozidla do stejné rychlosti. A díky tomuto opatření dojde ke snížení vzdálenosti mezi vozidly a celkově dojde ke zvýšení kapacity komunikace, uvádí Alfred Brunclík. Toto řešení zvýší plynulost i bezpečnost provozu. Rychlost je možno omezovat v kroku po 20 km/h. Zároveň bude možné zakázat vjezd nákladních vozidel nad určitou hmotnost do levého (rychlého) pruhu dálnice a varovat řidiče o nebezpečí námrazy, smyku, nehody, kolony, práce na silnici apod. Systém vyhodnocuje on-line data z detektorů dopravy, které jsou na Pražském okruhu rozmístěny v pravidelných intervalech. Po překročení zadané hodnoty intenzity dopravy, kdy hrozí kolaps a kongesce, dojde k postupnému omezení rychlosti dopravy. Podle ředitele ŘSD může na Pražském okruhu k nestandardním provozním stavům, jako je například zastavení vozidla pro poruchu a další, docházet poměrně často. Naopak mimořádné a havarijní události vyžadující operativní uzavírku provozního úseku (např. úplná uzavírka obou tunelových trub) jsou méně pravděpodobné, jejich důsledky však podle délky trvání ovlivní i širší území. Na okamžité a plánované provozní stavy budou podle připravených scénářů reagovat právě telematické systémy budované na Pražském okruhu a části D1. foto: archiv foto: archiv Systém řízení dopravy na Pražském okruhu je složen z následujících prvků dopravního značení: informační portály (textová tabule), portály pro liniové řízení dopravy (omezení rychlosti, zákaz předjíždění nákladních automobilů), proměnné orientační dopravní značení, plánována je meteostanice, sčítače dopravy, hlásky tísňového volání, technologické vybavení tunelových staveb, řídící systém a další prvky. Zařízení bude fungovat na celém úseku Pražského okruhu mezi brněnskou dálnicí D1 až po plzeňskou D5 a dále ještě na D1 v úseku od Mirošovic ve směru do Prahy. I zde totiž očekáváme intenzivní provoz, který dosahuje kapacitních limitů dálnice a v případě problémů na novém okruhu budou řidiči včas upozorněni, aby mohli jet po objízdné trase, doplňuje Alfred Brunclík. V Česku obdobné zařízení není dosud nainstalováno. Pražský okruh tedy bude po této stránce unikátem. Řidiči se s ním mohou setkat například na obchvatu Mnichova při cestách do Alp.

5 EN č. 8 / 2010 PUBLICISTIKA 5 Evropské prostředky bychom neměli dávat pouze na silnice, říká hlavní vyjednavač krajů s Bruselem, hejtman Radko Martínek Pokud je hlavním tématem novin věnujících se problematice krajů čerpání evropských dotací a zejména kohezní politika, je zřejmě nejlepším partnerem pro rozhovor hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Ten je totiž hlavním vyjednavačem asociace krajů pro příští programové období a do jisté míry i na něm závisí to, kolik peněz z Bruselu české a moravské kraje v budoucnu dostanou. Předpokládám, že z hlediska krajů je kohezní politika velmi významná. Jak velké finanční prostředky jsou přímo českými a moravskými kraji v rámci této politiky čerpány? Pro kraje jsou finanční prostředky určené na kohezní politiku opravdu velmi významným zdrojem pro realizaci rozvojových činností. Bez těchto prostředků by byla schopnost krajů dostát svému závazku účinně podporovat a řídit rozvoj svého území omezená. Nejvýznamnější prostředky, které čerpají přímo kraje, jsou alokovány v rámci regionálních operačních programů, tzv. ROPů. Tyto programy disponují částkou přibližně 4,6 mld. eur, tj. asi 120 mld. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Nutno však dodat, že fakticky kraje získávají z této částky 25 až 30 procent prostředků, protože z ROPů mohou čerpat, a čerpají, dotace i jiné subjekty, např. obce, podnikatelé či nestátní neziskové organizace. Na druhou stranu ale kraje mohou čerpat i z tzv. tematických operačních programů, tj. těch, které jsou administrovány na centrální úrovni a řízeny přímo jednotlivými ministerstvy, tedy např. z Operačního programu Životní prostředí. Je podle vašeho názoru optimálně nastaven systém, kdy část financí v rámci kohezní politiky čerpá stát a část přímo regiony? Není třeba kapitola, ve které by, podle vašeho názoru, měly čerpat přímo regiony a naopak kapitola, ve které čerpají regiony a bylo by lépe, kdyby byl příjemcem stát? Stávající systém byl připravován v konkrétní době, v době, kdy ještě samostatné regionální programy neexistovaly a v zásadě se rozdělení dělalo bez toho, aniž by byly konkrétní zkušenosti. V této chvíli máme za sebou polovinu finančního období. Ukazuje se, že ROPy čerpají nejrychleji ze všech operačních programů. Je zcela zřejmé, že v příštím období musíme reflektovat na tuto situaci. Zdá se nám, že bychom měli klást důraz především na to, na co jsou evropské peníze čerpány, a to zejména proto, že peněz bude méně. Z tohoto hlediska si myslíme, že by bylo lépe, kdyby všechny priority, které mají regionální dimenzi, byly řešeny regionálními operačními programy a na druhé straně, aby stát stanovil jasné, konkrétní priority i pro rozvoj celostátní a na to vytvořil integrující celostátní programy. Například zcela určitě by měl zůstat na státě rozvoj dopravy. Otázka je, jestli by to mělo být například životní prostředí. Kohezní politika slouží především ke snižování rozdílů úrovně jednotlivých regionů. Do jakých oblastí získané evropské prostředky NUTSy nejčastěji směřují? Regionální operační programy podporují především tři základní oblasti. Jednak je to dopravní infrastruktura od modernizací a rekonstrukcí silnic druhých a třetích tříd přes řešení dopravní obslužnosti až po případný rozvoj regionálních letišť. Dále je to široká paleta aktivit vedoucí k rozvoji měst a obcí např. řešení problémových brownfieldů, rekonstrukce a modernizace sociální, školské či zdravotnické infrastruktury apod. V neposlední řadě směřují evropské prostředky do rozvoje infrastruktury ale i propagace území v rámci cestovního ruchu. Prostředky pro tyto tři základní oblasti jsou víceméně vyváženě rozděleny, i když se část regionů na základě dosavadních zkušeností v současné době pokouší finančně posílit především oblast rozvoje měst a obcí. Máte pocit, že jsou vždy prostředky investovány účelně nebo znáte i případy, kdy je investováno prostě proto, že jsou finance k dispozici? Obecně sděluji všem, kteří se zajímají o evropské zdroje, že je vhodné čerpat evropské prostředky tam, kde by konkrétní investiční záměr realizovali i bez evropských peněz. V případě, že se čerpají tyto prostředky jenom proto, že jsou k dispozici peníze, tak to zpravidla končí špatně. Z tohoto důvodu se ozývá i celá řada připomínek, že čerpání evropských peněz je namáhavé. Je to zejména proto, že evropské směrnice jsou poměrně přísné. Obecně se dá říci, že se projekty hrazené EU vyplatí, pokud se jedná o větší projekty. Menší projekty by se měly financovat z národních zdrojů. Jak úspěšné je české čerpání prostředků v rámci kohezní politiky? Jsme v tomto směru schopní, a to jak stát i regiony, nebo máme ještě rezervy? Dosavadní výsledky čerpání prostředků v rámci ČR bych hodnotil poměrně dobře. Nicméně nutno upozornit, že existují velké rozdíly. Zdůraznil bych, že z deseti nejrychleji čerpajících programů, pokud se podíváme na procento proplacených prostředků příjemcům, je devět regionálních a pražských. Z centrálních tematických operačních programů si vede velmi dobře pouze Operační program Doprava. Naopak nejméně prostředků vzhledem ke své alokaci doposud proplatil Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pouhé jedno procento. Stále tedy existuje poměrně vysoké riziko, že některé operační programy budou muset finanční zdroje do Bruselu vracet. Stojíte v čele Pardubického kraje, dejte, prosím, příklady investičních akcí, které byly realizovány za prostředky čerpané v rámci kohezní politiky. Určitě bych zmínil právě dokončený projekt Pardubického kraje za cca 200 mil. Kč, z nichž se vystavěl obchvat Chvaletic a byla tak konečně odvedena hustá doprava z centra obce. Na tuto akci přispěla EU částkou přesahující 166 mil. Kč. Pardubický kraj díky dotaci z EU mohl také zrekonstruovat dětský domov rodinného typu v Holicích či zmodernizovat a vybavit novými technologiemi střední školu automobilní v Ústí nad Orlicí. Z prostředků ROP Severovýchod se však také regeneruje Palacké náměstí i Centrum Bohuslava Martinů v Poličce, Klášterní zahrady a Zlatá stezka či kostel sv. Josefa v Chrudimi či Vojenské muzeum v Králíkách. Celkem byla proplacena příjemcům v rámci Pardubického kraje již více jak 1 mld. Kč, přičemž očekáváme, že do konce roku proplatíme další půlmiliardu. Už jsme spolu jednou hovořili o tom, jaká by byla situace v případě, že by nebylo možné získávat peníze v rámci kohezní politiky. Nemýlím-li se, tvrdil jste, že by to výrazným způsobem snížilo množství investic samospráv Myslím, že v této chvíli je jeden z klíčových úkolů prosadit kvalitní kohezní politiku na příští období. A pokud možno získat z evropských zdrojů co nejvíce peněz. Minulá sociálnědemokratická vláda byla velmi úspěšná. Za toto období se nám podařilo na počet obyvatel získat jedno z největších množství peněz v rámci EU. Musíme být realisté. Je zřejmé, že jednak přibyly nové členské země, jednak se změnil ekonomický vývoj a je zcela zřejmé, že tolik peněz jako v minulosti nedostaneme. Na druhé straně neexistence těchto peněz by znamenala naprostý kolaps nejenom regionálních rozvojových programů, ale byl by to také velký problém z hlediska celé ČR, například v sociální oblasti, zdravotnictví, ve školství a především v dopravě. Mám-li to dokumentovat konkrétně, tak v letošním roce potřebujeme především na investice miliardu čtyř sta tisíc korun. Kdybychom odečetli evropské programy a porovnali to s reálným ekonomickým vývojem bez evropských zdrojů, předpokládám, že bychom se dostali na roční investice ve výši nějakých 300 až 400 milionů korun. Kdy, podle vašeho názoru, nastane situace, že přestaneme prostředky z EU čerpat v současném množství? Bude to už v dalším programovém období, tedy po roce 2013? To by, předpokládám, znamenalo téměř katastrofu Zcela určitě v příštím finančním období nebudeme čerpat tolik finančních prostředků jako nyní. Z tohoto hlediska je potřeba abychom se zamýšleli, kam budeme v příštím období prostředky směřovat. Bude jich méně a o to efektivněji s nimi musíme zacházet. Vy osobně jste se stal hlavním vyjednavačem Asociace krajů ČR s Bruselem. Co je konkrétně vaším úkolem, jaké máte cíle? Mým úkolem jako vyjednavače krajů je jediné: ve spolupráci a po vzájemné dohodě se státem pomáhat prosazovat takový přístup ke kohezní politice na příští období, který by umožnil pokračovat v projektech, které by zajišťovaly regionální rozvoj ČR i po roce Samozřejmě za předpokladu, že budeme peníze využívat mnohem efektivněji. Magickým číslem pro příští programové období je 70, tolik procent současných dotací chcete pro příští období získat. Co to, v případě, že se to podaří, bude znamenat pro investice v regionech? Budou například horší silnice, zhorší se situace ve zdravotnictví? Myslím, že číslo sedmdesát procent stávajícího finančního období je určitě realistické číslo a nemyslím si, že bychom mohli získat z EU více peněz na příští období. Nicméně důležité je, jaké budou podmínky pro čerpání. Osobně se domnívám, že bychom měli čerpat především na větší komplexní projekty, které by byly schopny komplexně řešit problémy regionálního rozvoje, ale také v některých oblastech i problémy celostátního vývoje. Nemyslím si, že bychom měli evropské prostředky vynakládat pouze a jenom na úpravy silnic. Domnívám se, že tyto finanční prostředky by měly být přidělovány z běžných provozních zdrojů ČR. Připravil: Miloš Spáčil

6 6 EN č. 8 / 2010 KRÁTCE Od září bude zpřístupněn rozšířený Areál volného času Ladronka včetně vytvoření bruslařského, cyklistického a pěšího okruhu, vybudování podchodu pod Kuklovou ulicí a doplnění zeleně po obvodu pláně Ladronka Vypich (izolační pás bude fungovat jako protihluková bariéra). Předkládaný projekt je unikátní svojí návazností na projekty již realizované či projekty plánované. V červenci vypršel termín pro předkládání projektů v rámci 7. výzvy OPPK pro oblast podpory Revitalizace a ochrana území. Bylo předloženo 10 projektových žádostí celkem o korun. V současné době probíhá hodnocení formálních náležitostí. Projektové žádosti, předložené ve třetí výzvě, posoudili experti a pražský magistrát tak zveřejnil seznam projektů s informací, zda uspěly či nikoli. Z 258 hodnocených žádostí jich úspěšně expertním posouzením prošlo 230. Podmínkou úspěchu bylo dosažení minimálně 50 bodů (z celkových 100 možných) a také to, aby u projektu nebylo zjištěno, že by jeho realizace měla negativní vliv na některé z horizontálních témat OPPA, kterými jsou udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. V září budou schváleny projekty 3. výzvy Operačního programu Praha - Adaptibilita a 4.,5. a 6. výzvy Operačního programu Praha Konkurenceschopnost. NUTS II PRAHA Praha chce kvalitnější prostředí a více zeleně Revitalizace zahrady Kinských, koupaliště Džbán nebo zahrady Ztracenka na Novém Městě, ale třeba i záchrana Vršovické vodárny v Braníku to jsou projekty, které jsou nebo byly realizovány v rámci oblasti podpory Revitalizace a ochrana území. Patří sem také například revitalizace sídlištních vnitrobloků či výstavba dětských hřišť. REVITALIZACE ZA 1,2 MILIARDY KORUN V oblasti podpory Revitalizace a ochrana území zatím proběhly tři výzvy, dvě už jsou schválené a projekty v realizaci. Celkem jde o 28 projektů v hodnotě 1,2 miliardy korun, ukončených je už dvanáct. Nejčastěji se jedná o revitalizace nevhodně využívaných nebo zdevastovaných ploch, nejčastěji parků, skládek, brownfields, výstavbu dětských hřišť a sportovišť nebo také o revitalizaci vodních ploch nebo památek. ZÁCHRANA UNIKÁTNÍ PAMÁTKY Zřejmě nejdražším projektem je již probíhající záchrana areálu bývalé Vršovické vodárny a jeho zpřístupnění veřejnosti. Unikátní industriální stavba je od roku 2002 kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Architektonicky a urbanisticky významný areál není již dlouho, až na výjimku jednoho objektu, využívaný a po mnoha letech nezájmu a nedostatku finančních prostředků na jeho záchranu je v současnosti ve velmi špatném technickém stavu. Pouze okamžitě započatá rekonstrukce mohla památku zachránit před demolicí, která by hrozila v budoucnosti, pokud by byl objekt nadále ponechán svému osudu, říká manažerka pro publicitu na odboru fondů EU pražského magistrátu Zuzana Bednářová. Práce ve Vršovické vodárně potrvá dva roky, otevřít by se měla příští rok v květnu. Podpora z Operačního programu Praha Konkurenceschopnost dosáhla téměř 136 milionů 766 tisíc korun. PARK VE STARÉ ČÁSTI PRAHY V NOVÉM HÁVU Letos v létě byla dokončena revitalizace významné části zahrady Kinských a dětského hřiště, které je její součástí. Projekt zahrnoval stávající sítě parkových cest, venkovní schodiště, serpentiny a drobné zahradní zídky. Součástí jsou i další související inženýrské objekty, jako zahradní dešťová kanalizace, užitkový vodovod pro napojení dvou drobných kašen, stávající kašna včetně jejího napojení na užitkovou vodu, veřejné parkové osvětlení a slavnostní osvětlení či sadové úpravy, vypočítává Zuzana Bednářová. Smyslem bylo vytvořit kvalitní Zahrada Kinských. prostředí pro trávení volného času návštěvníků zahrady a zároveň zachovat její celkový ráz. OPPK dotovalo projekt 113 miliony 265 tisíci korunami. NEJVÍCE PROJEKTŮ REALIZUJE HLAVNÍ MĚSTO Celková alokace na oblast podpory 2.1 je 59,9 milionu eur (tedy asi 1,56 miliardy korun), což je 21 procento celého programu OPPK. Nejčastěji žádají o dotaci městské části a hlavní město Praha. Náklady na projekty se různí, od 1,5 milionu korun na přemístění kapličky v Řepích až po velké projekty, jako byla například revitalizace zahrady Kinských, nejčastěji se ale projekty pohybují v řádu několika desítek milionů korun. Revitalizovalo se tak například vodní dílo Džbán, městská zdroj: archiv MHMP část Praha 19 se dočkala nového centrálního parku a sídliště Košík má nové víceúčelové hřiště. Přibude Freestyle Park v Modřanech, sportovní areál Gymnázia Nad Štolou či revitalizace sídlištních vnitrobloků na Praze 13. V předchozích vydáních EN jsme se zmínili o rehabilitaci zahrady Břevnovského kláštera a obnově Gočárových domů v pražské ZOO. Eva Potužníková NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE Zájemci o evropské dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy podali na základě vyhlášených výzev č dohromady 122 projekty. Celkem je pro tyto projekty připravena částka korun. O dotace se ucházely projekty z oblasti udržitelných forem veřejné dopravy, veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu, propagace turistických destinací Středočeského kraje a rozvoje měst a obcí v oblasti volnočasových aktivit, revitalizací a modernizace nemocnic. Regionální operační program Střední Čechy patří mezi nejrychleji čerpající programy v České republice. Na začátku letošního června byly žadatelům proplaceny přibližně 3,2 miliardy korun, tj. kolem 19,2 procenta celkových prostředků. V kategorii obyvatel v rámci oblasti podpory Rozvoj venkova byly schváleny projekty v hodnotě korun. V oblasti školství, zdravotnictví, revitalizací, sociální integrace a volnočasových aktivit se tak celkem uskutečňuje 105 projektů. V oblasti rozvoje měst v kategorii nad obyvatel se realizuje či bylo zrealizováno 89 projektů při celkové dotaci z Regionální rady korun. Celkem tedy byla od začátku programu městům a obcím přiznána dotace korun tj. téměř dvě třetiny z dosud rozdělených prostředků, zatímco Středočeský kraj či organizace zřizované nebo zakládané krajem obdržely pouze 40 procent. Mezinárodní partnerství na má sjednotit EU Středočeský kraj se chce co nejvíce integrovat do Evropy, proto zakládá mezinárodní partnerství na všech úrovních samosprávy. Významným cílem sjednocování Evropy je také odstranění hranic mezi členskými státy a regiony EU. Šanci tak získají i regiony, které z důvodu své nepříznivé geografické polohy byly spíše na okraji zájmu. Spolupráce se zahraničními partnery nespadá pod Úřad Regionální rady ROP SČ, ale přímo pod krajský úřad. DOHODY O SPOLUPRÁCI S 8 REGIONY Meziregionální spolupráce je stvrzována dohodami o spolupráci. První uzavřel kraj už v roce 2001 s francouzským regionem Burgundsko. V roce 2003 následovala dohoda o spolupráci 4 regionů v rámci tzv. Sítě 4 regionálních partnerů mezi Středočeským krajem, Burgundskem, spolkovou zemí Porýní-Falc a Opolským vojvodstvím. Tehdy šlo o první vícestrannou dohodu mezi členskými a kandidátskými regiony EU. Ve stejném roce se podepsala smlouva se švédským regionem Västra Götaland. V roce 2004 navázal Středočeský kraj bilaterální vztahy s italským regionem Benátsko. V roce 2005 byly mezinárodní aktivity Středočeského kraje rozšířeny o spolupráci s čínskou provincií Sichuan, Moskevskou oblastí a Mazowieckým vojvodstvím v Polsku. Na neformální bázi spolupracuje kraj ještě s italskou Lombardií a slovenským Bratislavským samosprávným krajem. Spolupracuje se v oblasti kultury, školství, cestovního ruchu či regionálního rozvoje. LABEL PROTI POVODNÍM Středočeský kraj je jedním z 19 oslovených partnerských regionů spolupracujících na projektu LABEL, který je součástí Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa. Projekt spadá do priority Odpovědné užívání životního prostředí snižování rizik a dopadů přírodních a člověkem způsobených katastrof. Kraj se zavázal zpracovat koncepci protipovodňových opatření ve Středních Čechách (už teď je k dispozici na vyhledávací studii pro přístavní zařízení k rekreačním účelům na Vltavě a Labi a analýzu rizik spojených s navrhovanou úpravou toku Labe pro nákladní lodní dopravu o vyšších parametrech. Projekt je financován z 85 procent z Evropského fondu regionálního rozvoje a z 15 procent Středočeským krajem. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR JIH-SEVER Kraj se také účastní projektu SoNorA (South-North Axis), který má vyhodnotit územní integraci vybraných uzlů v koridorech sever jih, jejich dostupnost, vazby na okolní sítě, limity dopravy atd. a vytvořit platformu pro nadnárodní spolupráci a koordinaci činností pro efektivní rozvoj území na všech úrovních a sestavení pracovních skupin. Projekt je financován z programu Central Europe a přímo navazuje na projekt A-B Landbridge vedený italským regionem Benátky ( ). Hlavními koordinátory jsou Benátsko a Řím, s nimi spolupracuje dalších 25 partnerů ze šesti zemí EU (Itálie, Česká republika, Polsko, Rakousko, Německo, Slovensko) a 35 přidružených institucí z devíti zemí EU. Českými partnery jsou Středočeský, Ústecký, Jihočeský kraj a České dráhy. Celkový rozpočet projektu SoNoRa je eur, z toho Středočeský kraj spolufinancuje 15 procent (zhruba 420 tisíc korun). STUDENTI MEZIREGIONÁLNĚ Meziregionálním projektem byla i jarní soutěž Středoškoláci a Evropa. Vědomostní soutěž, nazývaná též Eurokvíz, se konala v rámci spolupráce V rámci projektu LABEL zpracoval Středočeský kraj koncepci protipovodňových opatření. zdroj: wmap.cz 4 partnerských regionů (Burgundska, Porýní-Falce, Opolského vojvodství a Středočeského kraje). Otázky letošního ročníku Eurokvízu byly zaměřeny na filmovou tematiku. Soutěže se zúčastnilo celkem 145 studentských skupin z 12 středních škol ze Středočeského kraje. Hlavní cenou byl třídenní pobyt v Bruselu. V červnu se 25 studentů středních škol Středočeského kraje vydalo na non-stop štafetový běh do italských Benátek, aby donesli zdravici hejtmana MUDr. Davida Ratha představitelům spřátelených regionů Bratislavského samosprávného kraje a italského regionu Benátsko. Podobný štafetový běh se koná pravidelně každý rok loni běželi studenti předat poselství Jiřího z Poděbrad do Bruselu v rámci předávání předsednictví České republiky Švédsku. Eva Potužníková

7 EN č. 8 / 2010 ČESKÁ REPUBLIKA 7 Za dobrým vínem a zábavou do České republiky Podlehněte atmosféře dávných časů a projděte se mezi zrajícími hlavami vinohradů. Na mnoha místech České republiky se vám představí vinařství s jedinečnou ochutnávkou vín a burčáků, folklórní a gastronomická tradice jednotlivých regionů a také nejrůznější doprovodný program. Povzneste proto číši vína a připijte při historickém průvodu na zakladatele vinařství Karla IV., českého a německého krále a římského císaře. Nejznámější vinobraní se konají v jihomoravských městech Mikulov a Znojmo. Městská památková rezervace Mikulov a přírodní amfiteátr pod Turoldem ožijí od 10. do 12. září. Při návštěvě Pálavského vinobraní uvidíte řemeslnou tržnici v zámeckém parku, stánky s vínem, lahodným burčákem a nejrůznějšími kulinářskými specialitami. Chybět nebude ani tradiční folklorní program, který je s vínem na jižní Moravě neodmyslitelně spojený. Do Mikulova přijede jako každý rok také císař římský a král český Václav IV., kterého jednotka těžkooděnců z mikulovského hradu v roce 1403 osvobodila z vídeňského vězení. Znojemské historické vinobraní zase připomíná návštěvu českého krále Jana Lucemburského, který město navštívil v roce Ve dnech září se můžete stát součástí historického průvodu městem s pochodněmi, shlédnout rytířské turnaje na koních, pouliční divadla, šerm a hudební a taneční přehlídku. Nezapomeňte navštívit také historické tržiště. Bohatý kulturní program vyvrcholí ohňostrojem. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek jsou jedinečnou akcí východní Moravy. O víkendu 11. a 12. září se v Uherském Hradišti spojí temperament lidových tradic a kultury s pestrostí slováckých krojů a muziky. Kromě ochutnávky vína uvidíte v tomto královském městě slavnostní průvod v krojích, lidové tance a kulturní pořady ve zpřístupněných historických památkách. Pokud jste milovníky nejen dobrého vína ale také řek, využijte plavbu na muzikantské lodi po Baťově kanále. Slovácké slavnosti jsou reprezentativní národopisnou slavností více než šedesáti měst a obcí z celého regionu Slovácka. VINOBRANÍ V ČECHÁCH MÁ TAKÉ SVÉ KOUZLO Nenechte si ujít historickou slavnost vína za přítomnosti českého krále a římského císaře Karla IV., jeho chotě Elišky a doprovodu jeho dvora na hradě Karlštejn. Na Karlštejnském vinobraní na vás čeká degustace místní odrůdy vína, které začal pěstovat ve 14. století Karel IV. Za ochutnání stojí také burčák a kulinářské speciality. Letošní 14. ročník vinobraní se koná od 25. do 26. září a nabízí pestrý program. Můžete se například naučit historickým tancům a shlédnout souboj šermířů. Karlštejn patří mezi nejoblíbenější české hrady a je vzdálen 35 kilometrů od Prahy. Mělnické vinobraní proběhne ve dnech 17. až 19. září, a to hned na čtyřech pódiích. Na hlavní scéně na Náměstí Míru vystoupí čeští rockeři. Na druhé scéně zase zazní tóny country kapel. Šermířské souboje, dobové tance a kejklíři vás pobaví na historické scéně na Palackého náměstí. Řemeslná Svatováclavská ulička bude hostit Jarmark. Slavnost vyvrcholí v sobotu večer, kdy do města přijede král Karel IV. se svojí družinou, aby zkontroloval úrodu vinné révy a ochutnal mělničinu. Na počest této vzácné návštěvy se nad městem rozzáří slavnostní ohňostroj. Oslava Roudnického vinobraní proběhne 18. září na Husově náměstí a na zámku. Připraveny budou hudební scény, atrakce pro děti a výstava historických vozidel a motocyklů zakončená spanilou jízdou. Pokud máte rádi historické motorové vlaky, využijte oslavy k projížďce na trase Roudnice nad Labem Budyně nad Ohří. Historický autobus vás zase doveze do nedaleké obce Polepy. V průběhu vinobraní se také bezplatně otevřou vstupy do veškerých městských památek, včetně roudnického zámku a vinného sklepa. Vše bude završeno ohňostrojem. OSLAVTE VÍNO V HLAVNÍM MĚSTĚ Stovky dobrých vín k degustaci na vás čekají na akci zvané Prague Wine Festival. Ochutnávka se koná od 17. do 19. září na Slovanském ostrově v Praze. Svá vína zde budou prezentovat výrobci z Čech, Moravy a významných vinařských zemí Evropy Slovenska, Rakouska, Německa, Maďarska a Francie. Na festivalu vystoupí folklórní soubory, chybět nebude ani dětský program a soutěže o nejlepší vína. Pokud však máte radši klidnější prostředí a chcete posedět na vinici se sklenkou dobrého vína, například z Vinice sv. Kláry, vydejte se na Trojské vinobraní v pražské botanické zahradě. O víkendu 11. a 12. září se zde můžete občerstvit hned u několika stánků. V prodeji bude také burčák. Kromě cimbálové muziky a Staropražských písní zde vystoupí i kouzelník Magistr Kelly. Pozvánka na další slavnosti vína: Velkopavlovické vinobraní Strážnické vinobraní Bzenecké krojované vinobraní Vinobraní Litoměřice Svatováclavské vinobraní v Kadani Valtické vinobraní Vinobraní na hradě Loket Mgr. Malvína Němečková, mediální oddělení, CzechTourism EDUCEP - vzdělávání zaměstnanců Centra evropského projektování, a. s. Královéhradecké Centrum evropského projektování (CEP) plní už sedmý rokem úspěšnou roli regionální rozvojové agentury Královéhradeckého kraje. To je velmi pestrá škála činností, jak ve své šíři, tak ve svém trvání. CEP své služby poskytuje především ve prospěch Královéhradeckého kraje. Své zkušenosti ale nabízí i městům a obcím, podnikatelům, firmám, neziskovým organizacím či jednotlivcům. Věnuje se poradenství, přípravě projektů, jejich řízení, zpracovává závěrečné a hodnotící zprávy, ale také tvoří vstupní studie nebo strategické dokumenty a realizuje veřejné zakázky. Působí v oblasti projektového řízení: připravuje a realizuje projekty regionálních subjektů, zajišťuje přípravu, realizaci a udržitelnost rozvojových projektů Královéhradeckého kraje, poskytuje poradenské, koordinační a expertní činnosti při tvorbě a realizaci projektů, sleduje evropskou problematiku a informuje o dotačních příležitostech, informuje o tematicky zaměřených operačních programech, dohlíží na dodržení specifických podmínek operačních programů, zpracovává projektové záměry, řídí projekty a provází je realizační fází. Aby bylo Centrum evropského projektování stále schopno a připraveno plnit své poslání vůči Královéhradeckému kraji i dalším subjektům, klade velký důraz na své lidské zdroje. Ve stále proměnném prostředí dotačních titulů, legislativy i konkurence roste s důrazem na zodpovědnost a kvalitu služeb především požadavek na vzdělání zaměstnanců. Právě v tomto ohledu se CEP rozhodl posílit kompetence svých manažerů. Rozhodným krokem v tomto směru se stal v mnohém jedinečný projekt EDUCEP - vzdělávání zaměstnanců Centra evropského projektování, a. s. Centrum evropského projektování, a. s. úspěšně realizuje tento projekt předložený do výzvy č. 35 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V období březen až červen 2010 se celkem ve 13 výukových dnech uskutečnilo školení projektového a finančního řízení, kterého se účastnili všichni projektoví manažeři organizace. Cíl, kterým bylo zdokonalení znalostí a dovedností v řízení projektů, získání nových znalostí a dovedností v Vyplývá to z Měsíční monitorovací zprávy, připravované Národním orgánem pro koordinaci, který působí v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Celkem již bylo v České republice schváleno projektů, které mají smlouvu na financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jejich hodnota dosáhla v červenci letošního roku 374,1 miliardy korun. Celková alokace na období přitom činí 768,6 miliardy korun. Podíl schválených projektů na celkovém objemu prostředků určených pro Českou republiku tak představuje již 48,7 procenta. Na prvním místě v poměru schválených projektů k vlastní finanční alokaci je Operační program Doprava, který přidělil konkrétním žadatelům již 91,2 procenta ze svých prostředků. Následuje Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost se 73,5 procenta. Trojici uzavírá Regionální operační program Jihovýchod, kde je poměr schválených projektů k vlastní alokaci 68,2 procenta. Zajímavé údaje přináší Měsíční monitorovací zpráva i o postupu proplácení prostředků na účty realizátorů projektů. Pokračuje pravidelný meziměsíční nárůst. Mezi červnem a červencem 2010 se zvedl objem proplacených prostředků z evropských fondů o 7,1 miliardy korun, tedy o pět procent, uvedl 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Úhrnná suma proplacených prostředků českým příjemcům za programové období pak je 147,3 miliardy korun. (mmr) této oblasti, praktický trénink technik řízení a příprava ke zkouškám IPMA stupňů D a C, byl naplněn. Dalšími školeními, která vybraní zaměstnanci CEP absolvovali, byla otevřená školení v oblasti veřejných zakázek, obchodního práva, mzdového účetnictví a stavebního zákona. Na období září 2010 až únor 2011 je plánováno školení manažerských dovedností, které bude zaměřeno na získání a prohloubení dovedností z oblasti prezentačních a komunikačních dovedností, řešení konfliktů, time management, základy facilitace a mediální komunikace. Pro skupinu vedoucích zaměstnanců a senior projektových manažerů je určeno školení manažerských dovedností v oblasti vedení pracovního týmu, efektivní motivace a delegování pracovních úkolů. Žadatelem úspěšného projektu EDUCEP je Centrum evropského projektování, a. s. Celkový rozpočet projektu přesáhne 3 miliony korun. CEP zpracoval projekt pro vzdělávání zaměstnanců a tento projekt byl hodnotiteli vysoce bodově ohodnocen. Stal se čtvrtým nejlépe hodnoceným projektem své výzvy na celorepublikové úrovni. Cílem projektu je prostřednictvím růstu odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců dosáhnout lepší konkurenceschopnosti společnosti. Portfolio plánovaných odborných vzdělávacích kurzů a jejich obsahy byly definovány na základě výsledků pravidelného ročního hodnocení zaměstnanců a závěrů analýzy vzdělávacích potřeb, která byla provedena v rámci přípravné fáze projektu. Více o činnosti Centra evropského projektování najdete na webu Přes 370 miliard korun z evropských fondů na projekty v Česku Ministerstvo pro místní rozvoj přijímá opatření na zvýšení efektivity čerpání z evropských fondů. Díky tomu se podařilo rozdělit na konkrétní projekty již téměř polovinu z celkové alokace na léta

8 8 EN č. 8 / 2010 KRÁTCE Proplácení dotací z ROP Jihozápad se nezastavilo ani o prázdninách. Jen za měsíc červenec vyplatil ROP Jihozápad příjemcům v Jihočeském a Plzeňském kraji Kč. Největší objem finančních prostředků, více než 185 milionů, směřoval na projekty měst a obcí v rámci prioritní osy 2. Přes 80 milionů korun doputovalo k projektům týkajícím se rozvoje cestovního ruchu a téměř 60 milionů získaly projekty rozvoje infrastruktury. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad vydává v těchto dnech ve spolupráci s krajskými úřady Jihočeského a Plzeňského kraje průvodce po euroregionu Jihozápad. Publikace nesoucí název Pozvánka do Evropského regionu Jihozápad obsahuje tipy na zajímavé výlety v Jihočeském a Plzeňském kraji s cílem představit veřejnosti opravené památky, nové komunikace, rekonstruované hotely či penziony a jiné projekty podpořené z finančních prostředků ROP Jihozápad. Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl žalobu, kterou na Regionální radu regionu soudržnosti Jihozápad podala Římskokatolická farnost Žihobce v souvislosti s přehodnocováním 5. a 6. výzvy ROP Jihozápad. Soud dospěl k závěru, že bylo postupováno v souladu s platnou právní úpravou, kdy po schválení projektu žalobce k poskytnutí dotace mu byl zaslán návrh smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace z ROP NUTS II Jihozápad a žalobce byl poučen o tom, že na poskytnutí dotace není právní nárok. NUTS II JIHOZÁPAD Peníze z evropských fondů míří do cestovního ruchu Program ROP Jihozápad svým zaměřením nepodporuje přímo žádné aktivity týkající se přeshraniční spolupráce na to existují v ČR jiné programy. Ačkoliv je tedy v rámci programu ROP Jihozápad vyčleněna celá jedna prioritní osa na podporu cestovního ruchu, jedná se o projekty na podporu cestovního ruchu v ČR, konkrétně na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Nicméně některé z podpořených projektů mohou mít i příhraniční dopad. Jen za měsíc červenec bylo z ROP Jihozápad proplaceno přes 80 mil. Kč právě na projekty podpory cestovního ruchu, jako jsou opravy nemovitých kulturních památek, rekonstrukce historických objektů, budování ubytovacích kapacit, cyklostezek, tvorbu marketingových strategií a propagačních koncepcí. Všechny tyto akce jsou samozřejmě důležité zejména v místě své realizace. Mezi největší projekty podpořené za tři roky fungování ROP Jihozápad v oblasti cestovního ruchu patří např. Relaxační a regenerační centrum Hluboká nad Vltavou, Revitalizace Buquoyské rezidence v Nových Hradech, Africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně, Centrum vodní zábavy Kdyně, Otavská cyklistická stezka Sušice - putování krajem Karla Klostermanna, nebo Slavnostní otevření projektu Africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně foto: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad například Komplexní propagace Plzeňského kraje, Propagace cestovního ruchu v Jihočeském kraji či projekt na podporu Plzně jako Evropského města kultury, říká Adam Kotalík, mluvčí Úřadu Regionální rady Jihozápad. PLZEŃ KANDIDUJE NA MĚSTO KULTURY Západočeská Plzeň kandiduje na titul Evropské hlavní město kultury roku 2015, kdy se evropskou kulturní metropolí stane vedle belgického zástupce také jedno české město. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je sbližování evropských národů. Tuto ideu přinesla řecká ministryně kultury Melina Mercouri v roce Města, která získala titul evropské kulturní metropole, se stávají vyhledávaným cílem mnoha umělců a turistů a jejich prestiž v zahraničí výrazně stoupá. Kandidatura tak poskytuje Plzni jedinečnou příležitost ukázat a především rozvíjet v mezinárodním měřítku kulturní bohatství i tradice regionu. Hodnotící zpráva z roku 2005 posuzuje volbu Evropského hlavního města kultury jako jeden z nejlepších evropských projektů. Oceňuje evropskou dimenzi, rozšíření ekonomických zdrojů z kultury a cestovního ruchu a nastavuje pravidla pro přípravu, výběr i realizaci rozmanitých kulturních projektů. SOUTĚŽÍ FOTOGRAFIE PROJEKTŮ A jaké další akce se na poli cestovního ruchu na jihozápadě Čech chystají? V současné době až do konce září probíhá na internetových stránkách ROP Jihozápad soutěž o nejhezčí fotografie projektů podpořených z ROP Jihozápad, kde mohou soutěžit i projekty cestovního ruchu. Dále by v roce 2010 měla být vyhlášena 14. výzva a to i na oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, v níž by mělo být mezi projekty rozděleno asi 40 mil. Kč, vypočítává Adam Kotalík. V letních měsících a době dovolených bychom chtěli zmínit projekty, díky nimž byly zrekonstruovány, nebo opraveny zajímavé památky, které jistě stojí za návštěvu jako například zámek v Borovanech, hrad ve Strakonicích či v Soběslavi. Zajímavým tipem na výlet může být též Areál zážitkové a poznávací turistiky Střední Podbrdsko Strašice, nebo rozhledny na Sedle a na Kleti, přibližuje letní možnosti mluvčí. Rozhledna na vrcholku Kleti, která je nejvyšší horou Blanského lesa, pochází z roku z roku 1825 a je nejstarší kamennou rozhlednou na našem území. První kompletní oprava, za její téměř dvousetletou historii, si vyžádala deset milionů korun. Evropská unie přispěla více než 80 procenty. Jana Bartošová NUTS II SEVEROZÁPAD KRÁTCE Už 3. Výroční konference Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad pořádá Regionální rada. Konference se uskuteční 21. září v Litoměřicích a tentokrát se zaměří na projekty v regionu, které získaly podporu z Regionálního operačního programu, konkrétně prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Hejtmanka Jana Vaňhová ukončila čtyřměsíční projekt, při němž na 300 tisíc domácností kraje poznávalo své regiony prostřednictvím vědomostní soutěže. Ceny předal vítězům ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz. Je potřeba obyvatelům našich krajů zajímavou formou připomínat, že prostředky z EU pomáhají přímo jim, ať již bydlí v krajských metropolích či v nejzapadlejších obcích, řekla hejtmanka. Přes tři miliardy korun proplatil Regionální operační program Severozápad městům, obcím, podnikatelům nebo ústavům sociální péče, které s jeho podporou realizují projekty v Ústeckém a Karlovarském kraji. Třímiliardovou hranici překročil ROP Severozápad ke konci července. Mezi dokončené projekty patří například centrum pro kulturní a komunitní život v Perniku na Karlovarsku. Spolupráce záchranářů i dopravní spojení Severozápad naší republiky, tedy Ústecký a Karlovarský kraj, se zapojil do Operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR Sasko, který je jinak také nazýván Cíl 3. S pomocí tohoto programu vznikly nebo vzniknou projekty za desítky milionů korun. K DISPOZICI 1,8 MILIARDY Společně s Ústeckým a Karlovarským krajem je do tohoto operačního programu začleněn i kraj Liberecký. Na německé straně je to pak celá řada regionů včetně statutárních měst Zwickau, Chemnitz, Dresden, Görlitz a Hoyerswerda a Plauen. Program je určen pro širokou vrstvu žadatelů. O peníze se tak mohou ucházet projekty krajů, měst, příspěvkových a neziskových organizací, škol, ale i soukromých společností. Program má k dispozici více než 207 milionů eur, které mají být ještě navíc doplněny z českých a německých zdrojů o dalších 36 milionů eur. České subjekty mají k dispozici 67 milionů, tedy přes 1,8 miliardy, z této částky. V rámci čtyř prioritních os se program zaměřuje na celou řadu témat. Podobně jako u ostatních příhraničních operačních programů tu nemůže chybět dopravní obslužnost příhraničního regionu, ochrana životního prostředí, podpora infrastruktury a cestovního ruchu a další oblasti. Nejvíce peněz (96,6 milion eur) je vyčleněno na první prioritní osu, která má velmi široký záběr a dotuje projekty s ekologickou, sociální nebo infrastrukturní tematikou. ROZDĚLENY UŽ MILIONY EUR Z OP Cíl 3 byla podpořena už celá řada projektů. Naposledy se schvalovalo na únorovém jednání Monitorovacího výboru ve Vonšově. Projednáno bylo celkem 16 projektů, z nichž bylo 12 schváleno. Mezi ty největší dosud schválené patří první a druhá etapa Přeshraničního dopravního propojení v oblasti Centrálního Krušnohoří. Vedoucím projektu je Boží Dar. Ten společně s dalšími českými i saskými partnery dokončuje komplexní dopravní propojení měst a obcí Centrálního Krušnohoří. Dalším projektem, který obdrží téměř milion eur, je projekt Regionálního sdružení obcí a měst Euregio Egrensis. Ten se zaměřuje na vytvoření společného fondu malých projektů. Pro všechny česko saské euroregiony je pak určen projekt Přeshraniční spolupráce v oblasti bezpečnosti potravin mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. Cílem je zkoordinovat postup a činnost dozorových orgánů v oblasti bezpečnosti potravin a volného pohybu zboží. Velmi důležitou roli hrají v Jedním z největších schválených projektů je i dopravní propojení v oblasti centrálního Krušnohoří. foto: přeshraniční spolupráci kraje. V dubnu proběhla důležitá schůzka hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného s vládními prezidenty Saska a Bavorska. Lídři regionů se bavili o řadě společných témat a akcí, které se mají uskutečnit v rámci projektu CLARA II: Rozvoj společné partnerské spolupráce veřejné správy v českosaském regionu. Ten získal dotaci téměř 4 miliony eur z OP Přeshraniční spolupráce ČR Sasko a regiony ho využívají ke spolupráci na řadě významných projektů. SPOLUPRÁCE JE DŮLEŽITÁ I PRO ZÁCHRANÁŘE Přišla tak řeč na záchranu perlorodky říční nebo rozvoj cestovního ruchu. Hovořilo se i o přeshraniční spolupráci v dalších oblastech. To, že funguje, ilustroval hejtman na nedávném cvičení na Doupově, kterého se mimo jiné zúčastnily i saské jednotky a hasiči. A právě spolupráce složek integrovaného záchranného systému patří mezi nejúspěšnější projekty této spolupráce. A to nejen v Karlovarském kraji. V loňském roce byl zahájen česko-saský projekt Portál pro informační podporu rozhodování za krizových situací. Jeho smyslem je vytvořit internetový portál pro složky krizového managementu i laickou veřejnost, který soustředí detailní informace o možných rizicích a aktuálních krizových stavech jak v Ústeckém kraji, tak v saském zemském okrese Saské Švýcarsko/Východní Krušnohoří. Vzájemná česko-saská spolupráce je při řešení krizových situací nutností. Záplavy, lesní požáry, vážné dopravní nehody na frekventovaných silničních tazích, ale i havárie průmyslových, zejména chemických podniků, to všechno jsou rizika společná Ústeckému kraji i příhraničním oblastem Saska, řekla hejtmanka Jana Vaňhová. Projekt bude ukončen v roce 2011 a v jeho rámci bude nejen vybudován zmíněný portál. Součástí jsou také společná cvičení záchranných složek, školení a odborné semináře. Realizace projektu přijde téměř na 3,4 milionu eur. Většina přijde z Evropské unie. Filip Appl

9 NUTS II SEVEROVÝCHOD EN č. 8 / Přeshraniční spolupráce jde i ve vědě Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj patří mezi regiony, které jsou v oblasti přeshraniční spolupráce velice aktivní. Občané těchto krajů se už dnes mohou těšit z projektů podpořených z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika MNOHO PENĚZ JDE NA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU Společně se zmíněnými kraji využívají tohoto operačního programu také ještě kraje Olomoucký a Moravskoslezský. Na druhé straně hranice pak jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyský, opolský, rybnicko-jastrzębský a bielsko-bialský. Na OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko bylo z Evropské unie vyčleněno přes 219 milionů eur. Česká strana má přitom z této částky k dispozici přes 103 miliony eur, tedy asi 2,9 miliardy korun. Program má čtyři prioritní osy, které se zabývají tématy, jako je dopravní dostupnost, ochrana životního prostředí, podpora hospodářské spolupráce, podpora vzdělávání a kultury a další. Mezi nejnákladnější projekty přitom patří ty, co chtějí zlepšit úroveň dopravní infrastruktury v příhraničí. Jedním z takových projektů jsou například opravy silnic Broumovského výběžku v Královéhradeckém kraji. Modernizace vybraných silnic stojí více než 100 milionů korun. Díky nynějšímu projektu se výrazně zlepší dopravní dostupnost obou hraničních přechodů Broumovského výběžku. Automobily budou moci přejíždět přes hraniční přechod Zdoňov Mieroszów, a zkrátí se tak cestování mezi Českem a Polskem. Druhou částí projektu je rekonstrukce komunikace, která vede k přechodu Starostín, řekl krajský radní pro oblast dopravy Josef Ješina. Opraven byl například povrch silnice, která prochází Zdoňovem, rekonstruován byl sedmikilometrový úsek Meziměstí Teplice nad Metují a otevřen byl i nový hraniční přechod. PODPOŘEN I VĚDECKO- -VÝZKUMNÝ PROJEKT V dubnu tohoto roku byly společným česko-polským Monitorovacím výborem doporučeny dalších 72 projekty, které by měly získat dotaci z tohoto programu. Největší objem prostředků šel do Královéhradeckého kraje. Koncem letošního dubna bylo schváleno dalších 18 projektů, na kterých se podílí nějaká instituce či organizace z Královéhradeckého kraje. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj přijde na tyto společné česko-polské projekty, realizované českými subjekty a jejich polskými partnery více než 400 milionů korun, řekl náměstek hejtmana Josef Táborský. Podpořen byl například rozsáhlý projekt Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska - krajského sdružení hasičů Královéhradeckého kraje. Ten umožní výrazně prohloubit spolupráci hasičských jednotek v česko-polském příhraničí. Další podpořený projekt z oblasti prevence rizik se týká vytvoření společného integrovaného záchranného systému v Krkonoších, na kterém se bude podílet město Špindlerův Mlýn a partnerské polské město Podgorzyn. V rámci celého podporovaného území byl schválen první českopolský vědecko-výzkumný přeshraniční projekt. Jde o projekt Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, který bude realizován v laboratořích v Novém Hrádku v Orlických horách. Partnerem projektu, který bude zaměřen na společný výzkum, vzdělávání a osvětu v oblasti probiotik, je Polská akademie věd Wroclaw. CHYSTÁ SE SEMINÁŘ Peněz přitom pomalu ubývá a na některé tematické okruhy už byly prostředky úplně vyčerpány. Celková suma, která byla zatím rozdělena ve všech krajích zapojených do tohoto operačního programu, překračuje částku 1,3 miliardy korun. Více než polovina šla do Královéhradeckého kraje. Ale i zájemci v ostatních krajích mají dveře otevřené. Informace mohou načerpat například na semináři, který proběhne začátkem září v Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Seminář je také financován z OP Přeshraniční spolupráce a klade za cíl seznámit zájemce s tímto operačním programem. Účastníci semináře se seznámí nejen se všemi důležitými podmínkami programu, ale také se současným stavem a možnostmi, které program žadatelům nabízí. Seminář je také určen všem žadatelům a příjemcům dotace z Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis. Více informací o programu i o semináři lze nalézt na webových stránkách nebo na stránkách Pardubického kraje. Filip Appl Spolupracují i města. Do Wałbrzychu přijeli zástupci Královéhradeckého magistrátu, aby jednali o spolupráci v oblasti školství. foto: KRÁTCE Ve Chvaleticích byl slavnostně otevřen nový téměř dvoukilometrový úsek silnice, který odvedl dopravu z centra města. Modernizace silnice trvala dva roky a stála téměř 200 milionů korun. Na financování se podílela Evropská unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Severovýchod. K bezpečnosti občanů Chvaletic přispěl také podchod pro pěší u železniční zastávky. Královéhradecký kraj ve spolupráci se zástupci turisticky významných území a za podpory ROP Severovýchod připravuje vydání nové propagační brožury s názvem Dovolená na venkově v Královéhradeckém kraji, realizované v rámci projektu Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku. Souběžně probíhá také tvorba nového multimediálního DVD Královéhradeckého kraje. Destinační společnost Východní Čechy zakončila realizaci druhého svého projektu, který byl podpořen dotací z ROP Severovýchod. V rámci projektu bylo realizováno několik marketingových aktivit, jejichž cílem bylo zvýšit konkurenceschopnost Pardubického kraje v oblasti cestovního ruchu. Věřím, že realizované aktivity nedávno skončeného projektu přispějí k zvýšení zájmu o Pardubický kraj mezi turisty, řekl radní Miroslav Stejskal. NUTS II JIHOVÝCHOD Šéfové samospráv chtějí lety do Chorvatska Na pracovním jednání se v červnu v Bukovanech u Kyjova sešli předseda Asociace krajů České republiky a jihomoravský hejtman Michal Hašek s šéfem slovenských předsedů samosprávných krajů a předsedou Trnavského samosprávného kraje Tiborem Mikušem. Šlo o první společné jednání šéfů asociací regionálních samospráv České a Slovenské republiky po letošních parlamentních volbách v obou zemích. SPOLEČNÝ POSTUP PROTI KRIZI Tématem jednání byla přeshraniční spolupráce obou zemí, zejména předávání zkušeností v čerpání fondů Evropské unie a jednání s Evropskou komisí o novém finančním období na léta 2014 až Za jižní Moravu a Trnavský samosprávný kraj diskutovali oba představitelé o společném rozvoji vztahů s Chorvatskem, konkrétně se Zadarskou župou. Stranou nezůstala ani možnost využití přímé letecké linky Brno-Zadar lidmi z obou krajů. Zkušenosti si oba regiony vymění i v otázce opatření proti hospodářské krizi či fungování systému veřejných nemocnic. Další společné jednání českých a slovenských hejtmanů připraví oba předsedové asociací v říjnu letošního roku v Trnavském samosprávném kraji. Jihomoravský kraj však také usiluje o dobrou přeshraniční spolupráci s Rakouskem. O ní hovořili na zámku v Mikulově účastníci dvoudenní Výroční konference Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek na ní uvítal mimo jiné i členku zemské vlády Dolního Rakouska Johannu Mikl-Leitner. KLÍČOVÝ JE TROJÚHELNÍK VELKÝCH MĚST Musím podtrhnout, že jižní Morava přistupuje ke spolupráci s vědomím, že Evropská unie je především společenstvím evropských regionů. Velmi sázíme na meziregionální spolupráci a naše vztahy s Dolním Rakouskem považuji za klíčové. Není to dáno pouze tím, že jsme prožili staletí společné historie a dobře se známe. Jsem přesvědčen, že naše členství v Evropské unii nám dává nové společné příležitosti, řekl Michal Hašek. Dodal, že trojúhelník Vídeň, Brno, Bratislava považuje za klíčové rozvojové území ve střední Evropě. Hejtman ocenil i projekty dosavadní přeshraniční spolupráce České republiky a Rakouska. Šéfové regionálních samospráv chtějí, aby lidé mohli létat z Brna do chorvatského Zadaru. Jsou to velmi dobře připravené projekty. Není náhoda, že se podařilo rozdělit již přes šedesát procent všech finančních prostředků pro dané plánovací období. Kriticky říkám, že ne ve všech oblastech je Česká republika takto úspěšná, řekl hejtman. VZNIKNE SPOLEČNÁ OCHRANA PROTI POVODNÍM foto: chorvatsko.cz Představil také další záměry spolupráce obou regionů, zejména pak projekt Předpovědní povodňový systém Morava-Dyje, zaměřený na problematiku ochrany životního prostředí a prevence povodňových rizik v obou regionech. Vedoucím partnerem tohoto projektu je Povodí Moravy, partnerem pak Úřad zemské vlády Dolního Rakouska. S vynaložením více než 941 tisíce eur bude v česko-rakouském pohraničí pro řeky Moravu a Dyji vytvořen předpovědní povodňový systém, který bude poskytovat osmačtyřicetihodinové prognózy s výhledem na následující tři dny. V pohraničí bude vybudováno devět měřicích stanic, které budou dodávat rozhodující data pro následné výpočty. Celková technická infrastruktura systému bude využivána na obou stranách hranice, systém bude provozován ve spolupráci Povodí Moravy, země Dolní Rakousko a Českého hydrometeorologického ústavu s cílem předcházet nečekanému vývoji v okolí rozvodněných pohraničních toků na obou stranách hranice. Zrealizovali jsme dvě stě společných projektů za 35 milionů eur. Také kvalitativně jsme se posunuli od malých projektů k velkým inovativním a strategicky významným, řekla na závěr Johanna Mikl-Leitner. Michal Tillgen KRÁTCE Výbor Regionální rady Jihovýchod pozastavil kvůli škrtům Nečasovy vlády příjem projektů a podepisování smluv až do dalšího řádného zasedání, které se uskuteční 17. září. Výbor reagoval na Nečasovou vládou schválené zrušení spolufinancování projektů Regionálního operačního programu Jihovýchod ze státního rozpočtu od roku Pověřil předsedu a místopředsedu Regionální rady Jihovýchod dále jednat o zajištění finančních prostředků s vládou ČR. Rozhodnutím o zrušení spolufinancování projektů ze státního rozpočtu vláda zásadně mění podmínky dotací poskytovaných z regionálních operačních programů. Uvedením jejího usnesení do praxe se výrazně zkomplikují podmínky čerpání finančních dotací z EU. Prostředky, které nebudou schváleny vládou v návrhu rozpočtu pro rok 2011, bude nezbytné zaplatit z veřejných zdrojů, což by znamenalo velké zatížení rozpočtů příjemců dotace, jmenovitě krajů, měst a obcí. V těchto dnech již probíhají další jednání mezi kraji, regiony soudržnosti a vládou. Na konec srpna je naplánované setkání hejtmanů s vládou České republiky na toto téma. Úřad Regionální rady Jihovýchod bude přímo informovat příslušné příjemce dotací z ROP Jihovýchod o možném ohrožení spolufinancování projektů ze státního rozpočtu České republiky.

10 10 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA EN č. 8/ 2010 Programy na zvýšení bezpečnosti dopravy Státní fond dopravní infrastruktury poskytuje v souladu se svým účelem ( 2, odst. 1, zákona č. 104 Sb., v platném znění) od svého vzniku v roce 2001 každoročně příspěvky pro naplňování programů zaměřených na zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Pro poskytování těchto příspěvků jsou Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) vypracována a následně Výborem SFDI schválena Pravidla, dle kterých jsou příjemci připravovány žádosti, projektová dokumentace a další nutné podklady a dokumenty sloužící k přiznání příspěvku. Podle těchto Pravidel lze poskytnout finanční příspěvek pro akce zaměřené na úpravy dopravní infrastruktury směřující ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Primárně se jedná o zvyšování bezpečnosti dopravy na komunikacích I., II., III. třídy. Jedná se zde převážně o realizaci chodníků a přechodů pro chodce, splňující požadavky na bezbariérové užívání staveb včetně nasvícení přechodů, světelné signalizační zařízení řídící provoz samostatného přechodu pro chodce a informačních tabulí ukazujících rychlost vozidel. Dále o realizaci podchodů, nadchodů a parkovacích míst pro osoby zdravotně postižené, bezbariérových úprav chodníků podél autobusových zastávek včetně autobusových zálivů. Příspěvek lze poskytnout i na svislá dopravní značení, související se zvýšením bezpečnosti. Další možnou položkou jsou přeložky sítí, které jsou vyvolány vlastní stavbou a které jsou v trase předmětné stavby, kanalizační přípojky, vpusti a šachty sloužící k odvodu povrchových vod z komunikace. Příspěvek lze poskytnout jak na vypracování projektové dokumentace k akcím naplňujícím stanovený účel, tak na vlastní realizaci akcí v konkrétním prostředí. SFDI poskytuje příspěvky v této oblasti již od roku Využívání těchto příspěvků má vzestupný trend a zájem ze strany příjemců (měst a obcí) stále narůstá. V letech 2001 až 2009 bylo v rámci těchto programů schváleno celkem 457 žádostí s celkovým příspěvkem 986,586 milionu korun. Velký nárůst požadavků SFDI zaznamenal v posledních dvou letech, kdy SFDI obdržel v roce 2008 celkem 142, v roce žádosti. S ohledem na známé problémy při přípravě žádosti dle schválených Pravidel je ze strany SFDI kladen velký důraz na komunikaci se žadatelem. Na základě zkušeností a z důvodu zájmu žadatelů jsou vyhlašovány od roku 2008 konzultační dny pro žadatele k předkládaným žádostem, a to nejen z hlediska obsahu náležitostí, rozpočtu a uznatelných položek, ale také možnost konzultovat i předkládanou projektovou dokumentaci z hlediska bezbariérového užívání. SFDI se také mimo tyto aktivity a činnosti účastní velice intenzivně vzájemné spolupráce s NRZP ČR a VV ZPO ČR. Jak práce v Řídící komisi Programu mobility, tak i v jeho Hodnotící komisi při schvalování základních koncepčních materiálů samospráv. Pravidla jsou aktualizována na základě připomínek z řad samotných žadatelů o příspěvek a zkušeností získaných v rámci procesu přípravy, hodnocení a schvalování jednotlivých žádostí a zesmluvňování finančních prostředků. Pravidla pro rok 2011 budou Výborem SFDI schválena ve 3. čtvrtletí tohoto roku a uveřejněna na internetových stránkách SFDI V letošním roce poskytne SFDI ze svého rozpočtu příspěvek na 122 akce v limitní výši 264,869 milionu korun, včetně 10 jmenovitých akcí ve výši 40,025 milionu korun, schválených usnesením PSP ČR dne Výborem SFDI schválené příspěvky pro rok 2010 jsou uvedeny v tabulce. Státní fond dopravní infrastruktury bude nadále podporovat programy na zvýšení bezpečnosti dopravy a odstraňování bariér s ohledem na jejich mimořádný význam i ve střednědobém výhledu. Prezentační příspěvěk k tématu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice. BEZPEČNOST 2010 název akce žadatel požadovaný příspěvek (tis.kč) limitní příspěvek (tis.kč) Bezpečné a bezbariérové chodníky podél silnice I/14 v obci Libchavy - PD Obec Libchavy Bezbariérový chodník Bynina - PD Město Valašské Meziříčí 287, Sezemice - Počaply, bezbariérový chodník podél silnice I/36 včetně lávky Město Sezemice Zvýšení bezpečnosti dopravy v obci Blažim Obec Blažim Bezbariérové úpravy pěších tras na území obce Velké Losenice - I. etapa Obec Velká Losenice 4645, Chodníkové těleso Jičína - dokumentace ke stavebnímu povolení - PD Obec Starý Jičín Bezbariérový chodník ulice Velehradská ve Starém Městě Město Staré Město Stavební úpravy stávajícího chodníku - obec zahrádky (podél silnice I/15) Obec Zahrádky 3370, Přechod pro chodce na ulici Tišnovské u kostela v Kuřimi a autobusová zastávka Město Kuřim Silnice III/4867 Rožnov p. R., Tylovice - Hážovice (Úsek 2), Objekt Komunikace pro pěší Město Rožnov pod Radhoštěm Vybudování chodníků včetně přechodu pro chodce s osvětlením a veřejným osvětlením ve Vilémově, Rokytnice nad Jizerou Město Rokytnice nad Jizerou Rekonstrukce chodníků ve Vráži (projektová dokumentace pro stavební povolení) Obec Vráž 63,2 63 Nechanice - rekonstrukce chodníků Město Nechanice 7434, Opatření pro zvýšení bezpečnosti dopravy v Jičíně Město Jičín Rekonstrukce chodníků podél silnice I/55-2.etapa Město Otrokovice Zajištění bezpečnosti chodců v obci Kovářov Obec Kovářov 2232, Chodník ulice Lázeňská - úsek U Nové, Bludov Obec Bludov 2011, Vedení cyklostezky H v místě jejího křížení se silnicí I/58 ul. Plzeňskou - přechod pro chodce s Statutární město Ostrava přejezdem pro cyklisty v rámci cyklostezky H v místě jejího křížení se silnicí I/58 ul. Plzeňskou Nová Bělá 2224, PD - Bezbariérový chodník pro pěší Lounky - Chodouny Obec Chodouny 153,6 102 PD bezbariérové úpravy podél I/8 - Velemín Obec Velemín 149,76 91 PD - Bezbariérový chodník a bezbariérové úpravy Habřina Město Úštěk 164, PD - Realizace bezbariérových úprav a chodníků v obci Ploskovice Obec Ploskovice 120,96 94 PD - Chodník pro pěší podél I/15 - Litoměřice Město Litoměřice 289, PD - Bezbariérový chodník v obci Žitenice Obec Žitenice 91,2 64 Rekonstrukce ul. Lidické v Třinci - II.etapa - chodníky Město Třinec Bezbariérové centrum města Vejprty - I. etapa Město Vejprty 8833, Loučany - bezpečná a bezbariérová obec III. etapa Obec Loučany 2699, PD - chodník k hvězdárně, chodník Horní Valy, Uherský Brod Město Uherský Brod 77,82 64 Bezbariérové chodníky podél komunikace 3. třídy v Libčicích nad Vltavou Město Libčice nad Vltavou 4618, Výstavba bezbariérových chodníků v obci Suchovršice Obec Suchovršice 7122, Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Příčina Obec Příčina 121, Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Lhota Obec Lhota 205, Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Koleč Obec Koleč Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Chodouň Obec Chodouň 124,8 124 Projektová dokumentace na bezbariérové chodníky v obci Zdice Město Zdice 299, Dělící ostrůvek v ul. Svat. Čecha v Jaroměři Město Jaroměř Bezpečné přechody v Červeném Kostelci Město Červený Kostelec Opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy ve Vysoké nad Labem Obec Vysoká nad Labem Stavební úpravy a nasvětlení přechodů pro chodce v Přerově Statutární město Přerov Nasvětlení přechodů pro chodce v Přerově Statutární město Přerov I.etapa - Bezbariérové chodníky Kozinec Obec Holubice 6125, Zvýšení bezpečnosti silničního provozu v městě Litomyšli - II. etapa Město Litomyšl 692, Bezpečná obec Mikulovice - Výstavba chodníků podél komunikací I/44, II/457 a III/45710 Obec Mikulovice 2958,2 298 Bezbariérové Boskovice - SO 03 chodník na ulici Dukelská v Boskovicích Město Boskovice Chodník Starý Jičín - Vlčnov včetně odvodnění a opěrných zídek, II. etapa Obec Starý Jičín 3140, Bezbariérové úpravy chodníků (přechodů pro chodce) v Mladé Boleslavi - I. etapa Statutární město Mladá Boleslav 18258, Bezbariérové chodníky - Přelouč Město Přelouč 1765, Chodníky ul. Bezručova, Jeseník Město Jeseník 10213, SO Chodník podél komunikace I/11 Obec Blešno Chodníkové těleso včetně přechodu pro chodce Olbramice, směr Josefovice Obec Olbramice 2072, Luhačovice - úprava napojení ul. A. Václavíka na ul. L. Janáčka, vybudování chodníku a přechodu pro chodce Město Luhačovice Opatření pro zvýšení bezpečnosti dopravy v Chlumci n. C., bezbariérové chodníky podél silnicei/11 Město Chlumec nad Cidlinou - úsek 2, přechod pro chodce ul. Klicperova, přechod pro chodce ul. Kozelkova 4062, Chodník Chroustovice Městys Chroustovice Proboštov - obec bez bariér, III. Etapa Obec Proboštov Úpravy přechodů pro chodce - projektová dokumentace Statutární město České Budějovice Výstavba a úprava bezbariérových chodníků v městysi Peruc Městys Peruc 1319, Projektová dokumentace na bezbariérové řešení a zvýšení bezpečnosti chodců v obci Líně Obec Líně 280, Bezbariérové chodníky v obci Bořislav Obec Bořislav 1970, Výstavba bezbariérového chodníku v ulici Pražská v Rynholci Obec Rynholec 1516, Chodníky Mrákotín - 1. etapa Městys Mrákotín Zajištění bezpečnosti chodců a zajištění pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace na hlavních komunikacích Obec Břasy Předboj - výstavba chodníků 3. a 4. etapa Obec Předboj 2685, Zvýšení bezpečnosti dopravy a bezbariérové přístupy k přechodům na I/38 Město Znojmo 975,2 521 Napajedla - bezbariérová trasa - 7. etapa Město Napajedla Ujčov - chodník podél silnice II/387, 2. stavba Obec Ujčov Chodník při ul. Sokolské - 1. etapa Obec Vikýřovice 4354, II/402 Třešť, ulice Nádražní Město Třešť 3751, Bezbariérové chodníky a komunikace v Novém Městě nad Metují - PD Město Nové Město nad Metují Bezbariérové BUS Zálivy Zlín 2010 Statutární město Zlín Zvýšení bezpečnosti chodců na silnici II/288 - nábř. Obránců míru Železný Brod Město Železný Brod 1184, Zvýšení bezpečnosti dopravy na silnicích I. tř. v Náchodě a jejího zpřístupnění osobám s Město Náchod 1049,1 333 omezenou schopností pohybu a orientace Bezbariérové úpravy komunikací Olomouc - trasa J Statutární město Olomouc 2293, Bílovec bez bariér II. - rekonstrukce pěších komunikacína ul. Opavská Město Bílovec Zvyšování bezpečnosti chodců v obci Ořech Obec Ořech 1939, Hodonín - oprava chodníků a přechodů Masarykovo náměstí, Národní třída - 2. etapa Město Hodonín Zlepšení bezpečnosti dopravy - umístění informačních tabulí o rychlosti vozidla Město Lomnice nad Lužnicí 161, Zvýšení bezpečnosti dopravy ve Velkém Meziříčí Město Velké Meziříčí 1703, Stěžery - chodníky podél silnice II/324 - ul. Lipová Obec Stěžery Výstavba bezbariérových chodníků v Brandýse nad Labem Město Brandýs nad Labem 3146, Chodníky Pěkov 2. etapa - větev 2 Město Police nad Metují PD na bezbariérové řešení a zvýšení bezpečnosti chodců ve Městě Touškově Město Touškov 254,4 228 Silnice I/13 Bílina, přechody pro chodce osazení LED Město Bílina 796, Stavba chodníku - I. etapa zajištění bezpečnosti v ulici Nádražní Město Jablonné nad Orlicí 1079, Bořetice - zvýšení bezpečnosti chodců Obec Bořetice Bezbariérové řešení a zvýšení bezpečnosti chodců a silničního provozu v obci Chýně Obec Chýně 3549, Břeclav bez bariér - bezpečnost v dopravě pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace Město Břeclav 6438, Zvýšení bezpečnosti dopravy Brozany nad Ohří - PD Městys Brozany n.ohří 86,4 86 Zvýšení bezpečnosti dopravy Doksany - chodníky, přechody pro pěší a informační tabule Obec Doksany 3945, Zvýšení bezpečnosti dopravy Doksany - PD Obec Doksany 292,6 292 Zvýšení bezpečnosti příchodu do Terezína přes Litoměřickou bránu podél ul. Pražská - II/608 Město Terezín PD - Bezbariérový chodník - Terezín Město Terezín Bezbariérové chodníky Kovanice - IV. etapa, projekt stavby - PD Obec Kovanice Zvýšení bezpečnosti podél komunikace I/23 - I. etapa (bezbariérová oprava a obnova chodníku v návaznosti na tuto silnici) Město Telč PD bezbariérových tras, úsek H a F, Informační tabule ukazující rychlost vozidla Město Poděbrady Projektorá dokumentace na bezbariérové chodníky v Kunovicích Město Kunovice Bezbariérové trasy Moravskou Novou Vsí - PD Městys Moravská Nová Ves PD - přechody pro chodce v Litvínově - I. etapa Město Litvínov II. etapa - chodník podél II/240 v obci Vědomice Obec Vědomice 4952, Projektová dokumentace - bezpečné a bezbariérové sídliště Palackého v Polné Město Polná 359, PD - Bezbariérové úpravy ve městě Cheb - II. etapa Město Cheb 196,5 162 Rekonstrukce chodníků v ul. Masarykova v Teplicích Statutární město Teplice Vysoké Mýto - zvýšení bezpečnosti - I. etapa Město Vysoké Mýto Zpracování projektových dokumentací pro přechody na území města Karviná Statutární město Karviná Zřízení chodníku v obci Kunvald (žádost o příspěvek na zpracování projektové dokumentace) Městys Kunvald Zřízení chodníku vč. VO ve Vlčkovicích v Podkrkonoší (žádost o příspěvek na zpracování PD) Obec Vlčkovice v Podkrkonoší Bezbariérovost v městě Hoštka Město Hoštka 1863, PD - bezpečnost pěších podél II/246 - Roudnice nad Labem Město Roudnice nad Labem Bezbariérové chodníky v obci Straškov - Vodochody Obec Straškov - Vodochody 5409, Kovanice - bezbariérové chodníky - 3. etapa obec Kovanice Úprava křižovatky Husova - Smetanova Nový Bor Město Nový Bor Chodník gen. Svobody, Nový Bor - PD Město Nový Bor Bezbariérovost Roudnice nad Labem - II. etapa Město Roudnice nad Labem

11 NUTS II STŘEDNÍ MORAVA EN č. 8 / Jeseníky jsou o něco přívětivější k návštěvníkům Mikroregion Jesenicko se o stavbu několika odpočívadel u turistických a cykloturistických tras snažil od roku Letos se celý projekt podařilo uskutečnit. Odpočívadla navržená architektkou Veronikou Hanušovou jsou umístěna na oblíbených místech v Jeseníkách a přizpůsobena tamějším přírodním podmínkám. PŘÍVĚTIVĚJŠÍ K DĚTEM Jeseníky odedávna neměly příliš širokou nabídku míst a aktivit pro rodiny s dětmi pro návštěvníky i místní obyvatele. Atrakce lákající děti do přírody a přizpůsobené jejich potřebám zde dosud neexistovaly. Nová odpočívadla se nachází na sedmi místech v pěti obcích a obsahují herní lákadla pro děti, informační tabule, posezení s ohništěm nebo stojany na kola. Na projektu s názvem Jeďte s dětmi na piknik se podílela obecně prospěšná společnost Jesenická rozvojová a neformální sdružení měst a obcí Jeseníky přes hranici. Jedná se o první ze souboru projektů obdobného typu, které jsou v Jeseníkách připravovány. Projekt byl z 85 % financován ze zdrojů EU částkou přes 2,3 milionu korun. Zbylou sumu kolem 500 tisíc korun zaplatil Mikroregion Jesenicko. Původním hybatelem celého záměru výstavby bylo sdružení Jeseníky přes hranici, které se finančně podílelo na přípravné projektové fázi. Potřebný obnos sdružení získalo z výnosů prodeje nástěnných kalendářů Jeseníky 2008 a Jeseníky Projektová manažerka a koordinátorka Tereza Schreiberová k tomu říká: Projekt Jeďte s dětmi na piknik je jedním ze tří projektů obdobného typu v Jeseníkách. Podobná odpočívadla již stojí na Rýmařovsku v lokalitě Dobřečov a Skály. OBNOVA JESENICKÉHO KULINÁŘSTVÍ Udržitelnost rozvoje projektu je zajištěna mediální podporou a dalšími miniprojekty vázanými k odpočívadlům. Realizátoři projektu například plánují spolupráci s oblastními restauračními zařízeními v oblasti nabídky piknikového menu, které bude představovat piknikový koš se vším potřebným. Lidé si jídlo odnesou a na některém z odpočívadel si udělají piknik. Potom jenom nádobí a koše vrátí. Za hlavní cíl si zmíněné organizace zvolily rozvoj cestovního ruchu v regionu Jeseníky zvýšením jeho atraktivnosti. Toho by se mělo dosáhnout zlepšením infrastruktury pro cestovní ruch. Má tak dojít k rozšíření turistických služeb a zlepšení přístupu k informacím, což zajisté bude mít pozitivní vliv Každé z odpočívadel je jiné a na děti působí hravou formou. na hospodářský vývoj a životní podmínky v Jeseníkách. Realizací projektu dojde také k významné podpoře cykloturistiky a pěší turistiky v regionu. Propagací této oblasti se již věnovaly zmíněné kalendáře Jeseníků 2008, 2009 a Na jejich zadních stranách byly zpracovány turistické a cykloturistické trasy i místní zajímavosti včetně popisků i map. Připraveny byly i pro zahraniční turisty až v pěti jazykových mutacích. Letošní ročník kalendáře 2011 narušuje kontinuitu zaběhlého způsobu zpracování a nově nabízí na svých zadních stranách foto: Artory Consulting. tradiční jesenické recepty. Ty byly nalezeny v okresních archivech a přeloženy z němčiny, jazyka dřívějšího pohraničního obyvatelstva. Až je spatří oko některého z místních restauratérů, budou mít Jeseníky další lákadlo na návštěvníky. Tomáš Fridrich KRÁTCE V Bystrovanech na Olomoucku mají nový sportovně rekreační a vzdělávací areál. Z ROP Střední Morava na něj dostali necelých devět milionů. Zbývajícím milionem přispěla obec z vlastních prostředků. Z ROP se obci podařilo získat dotaci na novou budovu se šatnami a technickým zázemím pro sportovce. Dále bylo upraveno hřiště na tenis, volejbal a nohejbal, byla vybudována šedesátimetrová atletická dráha a dráha pro skok daleký a vrh koulí. Více než 900 milionů na dopravu, úpravu veřejných ploch na venkově nebo na projekty podnikatelů v Olomouci schválil Výbor Regionální rady na jednání ve středu 28. července. Rekonstrukce se dočká silnice ve Velkém Týnci (42 mil.) nebo průtah obcí Roštín (36,8 mil.). Nová přeložka silnice za 17 milionů bude například vybudována v obci Sušice. Oba kraje, tedy Olomoucký i Zlínský, získají na úpravu silnic více než 170 milionů korun. Největší poptávka byla po projektech na podporu fyzické revitalizace veřejných ploch na venkově. Z 85 projektů jich bylo kvůli omezeným financím podpořeno pouze 19 v celkové výši 123 milionů korun. Dotace podpoří také rozvoj cestovního ruchu. Nově v Olomouci vznikne jezdecký areál s ubytováním nebo 2 penziony. NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Spolupráce obcí přináší podporu užitečným věcem Mikroregiony a sdružení obcí jsou nositeli několika zajímavých projektů. Z pohledu finanční podpory z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko mohou žádat o dotace například na rozvoj občanské vybavenosti a služeb na venkově a ve městech. Otevřena je jim také oblast výstavby cyklostezek nebo rozvoje cestovního ruchu. MAJÍ SI KDE HRÁT Některé z mikroregionů jsou v přípravě projektů velmi činné a také úspěšné v jejich realizaci. Mikroregiony Krnovsko a Opavsko-severozápad se postaraly o výstavbu venkovních víceúčelových hřišť v devíti různých obcích. Nová hřiště se v obcích stala fenoménem. Nic podobného tady dříve nebylo a děti i ostatní lidé je rychle vzali za své. Starají se o hřiště, jakoby je sami postavili, říká nejen o hřišti v Úvalně starosta obce Vítězslav Odložilík, který je také předsedou Mikroregionu Krnovsko. Dotace z ROP Moravskoslezsko na výstavbu hřišť je přes 20 milionů korun. Nová hřiště v Brumovicích, Stěbořicích, Velkých Heralticích, Úvalnu, Zátoru a Osoblaze a dalších obcích se stala živými centry, velmi oblíbenými mezi místními dětmi i dospělými. Svým zaměřením tyto projekty naplňují účel kvalitního zázemí pro trávení volného času. A slouží nejen školákům při hodinách tělocviku, ale i mimo výuku, kdy se o hřiště děti dělí i s ostatními obyvateli obce. O hřiště je ve většině obcí takový zájem, že se lidé píší do pořadníku, aby se na něj vůbec dostali, dodává starosta Úvalna. Stejné mikroregiony uspěly také s žádostí o dotaci na revitalizaci veřejných prostranství a center obcí. S přispěním více než 5 milionů korun z ROP Moravskoslezsko vzniknou nové chodníky, přístupové komunikace, dětská a víceúčelová hřiště v Městě Albrechticích, Holčovicích, Lichnově, Zátoru a Hošťálkovech. Tentýž záměr se realizuje v pěti dalších obcích na Opavsku, dotace na projekt je 8,6 milionu korun. NA HORY NA KOLE A BEZ AUT Hřiště v Úvalnu bývá v obležení dětí. Díky Mikroregionu Krnovsko bylo pořízení vybavení pro všechna hřiště levnější, než kdyby je každá obce stavěla zvlášť. foto: ÚRR NUTS II Moravskoslezsko Za projektem výstavby cyklostezky Ostrava-Beskydy v úseku mezi Vratimovem a Sviadnovem stojí region Slezská brána, který sdružuje osm obcí. Projekt má za cíl vystavět chybějící úsek cyklostezky, kterou se pak lidé pohodlně dostanou z města do hor. Některé úseky již existují, tento je z nich finančně nejnáročnější. Jedná se o chybějící část páteřní cyklostezky mezi Ostravou a Beskydami vedené podél řeky Ostravice. Dojde tím k propojení celé trasy mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. To bude mít délku 7,4 kilometru. Schválená dotace z ROP Moravskoslezsko na výstavbu cyklostezky je 34 miliony korun, celkové výdaje mají být ještě o téměř čtyři miliony vyšší. OBLAST KOLEM PŘEHRADY SE PROBOUZÍ Mikroregiony mají svůj význam všude tam, kde se zúčastněné obce chtějí zasadit o další rozvoj oblasti. Mikroregion Slezská Harta tvoří třináct obcí v blízkosti břehů stejnojmenné přehradní nádrže, mezi něž patří i blízký Bruntál. O intenzivnější turistické využití, které by posílilo ekonomicky slabý region Bruntálska a hlavně rozšířilo nabídku pracovních míst, usiluje sdružení obcí zhruba posledních pět let. V letošním roce do tohoto regionu kraj vložil 600 tisíc korun na podporu propagace Mikroregionu Slezská Harta a necelých 900 tisíc korun na orientačně navigační systém. Jeho součástí bylo například osazení území novými uvítacími a informačními tabulemi, rozcestníky nebo vybudování odpočívadel. Začátkem června bylo také spuštěno pravidelné vysílání v rámci televizní relace Panorama na programu ČT2. Také hladina Slezské Harty letos opět o něco více ožije. Moravskoslezský kraj věnoval 1 milion korun na zajištění lodní dopravy pro veřejnost. Přírodní prostředí Slezské Harty tím získá další podnět ke zvýšení cestovního ruchu. Tomáš Fridrich KRÁTCE Probíhající rozšíření Divadla loutek v Ostravě bude financováno převážně z evropských strukturálních fondů. S přispěním dotace přes 70 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko bude přistavěna nová scéna a původní budova projde modernizací. Celkové náklady jsou vyčísleny na 78 milionů korun. Ukončení projektu se předpokládá na počátku roku K divadlu bude přistavěna nová alternativní scéna pro 60 diváků. Dalších 100 míst přibude ve venkovním amfiteátru. Přístavba divadla loutek je spjatá s kandidaturou Ostravy na Evropské hlavní město kultury Regionální rada Moravskoslezsko podpoří výstavbu a modernizaci 13 turistických ubytovacích zařízení. Dotace 134,6 milionu korun z ROP Moravskoslezsko pomůže zvýšit počet hotelů, penzionů a jiných zařízení i úroveň doprovodných služeb. Vzniknou 44 nová pracovní místa. Hodnocením prošlo 36 záměrů. Vzniknou čtyři zcela nová ubytovací zařízení o kapacitě 96 lůžek. Bezmála na 17 milionů korun přijde přeměna lázeňského domu Šárka v Karlově Studánce na čtyřhvězdičkovou depandanci pro náročnou klientelu. Dotace je 4,6 milionů korun. V chráněném památkovém objektu je nyní ubytován personál, po rekonstrukci nabídne 16 lůžek pro turisty.

12 12 EKOLOGIE EN č. 8/ 2010 Z plastového odpadu vznikají pěkné věci Zkusili jste si někdy spočítat, jak dlouho používáte kelímek od jogurtu, než ho vyhodíte? Nebo kolikrát použijete igelitovou tašku, než skončí v koši? Plasty se v našem životě objevují čím dál častěji a stejně s nimi se objevuje i otázka, co s nimi po jejich použití. Podíl plastů v komunálním odpadu se neustále zvyšuje. Největší podíl v plastech nejen v Evropě, ale i v České republice představují PET lahve. Naštěstí se materiál, ze kterého jsou PET lahve vyrobeny, dá velmi dobře recyklovat. Podpora a nárůst recyklace znamená, že vracíme do surovinového oběhu materiály, které jsou vyráběny z neobnovitelných přírodních zdrojů, upřesnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. 20 kusů dvoulitrových lahví váží přibližně 1 kg. A co se dá z 1 kg vytříděných PET lahví vyrobit? Například čtyři pěkná trička nebo jeden svetr z umělého vlákna. 1,5 kg PET lahví pak stačí na výrobu fleesové bundy a necelé 2 kg dokonce na výrobu náplně spacího pytle. Domů si můžete pořídit koberec z recyklovaných PET lahví. Na výrobu jednoho metru čtverečního se spotřebuje zhruba 60 kusů PET lahví. To znamená, že koberec v běžném obývacím pokoji, může být vyroben z více než kusů lahví. Užívejte si léta a prázdnin, mlsejte sladkosti a dobroty, ale nezapomeňte, že obaly od nich patří do barevných kontejnerů na tříděný odpad. ODPADKŮ SE MŮŽETE ZBAVIT ELEGANTNĚ Odpadů neustále přibývá. Existuje však možnost, jak se s nimi vypořádat a jejich množství výrazně omezit. Nejlepší je začít hned při nákupu Zkuste vybírat výrobky, jejichž obaly se dají recyklovat. Vybírejte výrobky s takovým obalem, do kterého se dá koupit náhradní náplň například tekuté mýdlo. Raději sáhněte po větším balení ze tří malých půllitrových lahví je určitě více odpadu než z jedné větší. Nepoužívejte igelitové nákupní tašky, mnohem lépe vám poslouží taška textilní. Pokud vám právě nic jiného nezbývá, používejte igelitovou tašku doslova do roztrhání. Věci se dají používat více než jednou Svačina či oběd vám bude chutnat lépe ze svačinového boxu. V tašce se vám nepomačká a nebudete zbytečně plýtvat igelitovými či papírovými pytlíky. Pijete v práci vodu či kávu z automatu? Pijte ji z vlastního hrnečku. Stačí jedna káva denně a měsíčně ušetříte víc než 20 plastových kelímků. Nezapomínejte, že papír má vždycky dvě strany. Popsat se mohou klidně obě a spotřeba papíru bude poloviční. Tiskněte jen to nejnutnější. Zamyslete se nad každou vytištěnou stránkou, archivujte elektronicky. Kam s nimi, když doslouží? Házejte papír do modrého, plasty do žlutého a sklo do zeleného kontejneru. Pokud máte zahrádku, recyklujte organický odpad, kompostujte. Staré televizory, počítače, pračky zkrátka elektroodpad - patří na sběrný dvůr nebo zpět do obchodu. Přemýšlejte, jestli věc, kterou chcete vyhodit, přece jenom ještě nemůžete vy nebo někdo jiný využít. Obecně nejhorší varianta je odhazovat odpadky na ulici nebo dokonce do volné přírody. Šťastné řešení není ani házet Bojujete o perníkovou popelnici? Máte nejvyšší čas Blíží se konec prázdnin a společně s ním vstoupí do druhé poloviny soutěž O perníkovou popelnici. V minulém roce se do ní zapojilo přes 90 % obcí celého Pardubického kraje. Bude rok 2010 ještě úspěšnější? Soutěžního klání se zúčastní každá obec, která je zapojena v systému EKO-KOM. Na velikosti nezáleží. Šanci mají malé vesničky i velká města. V I. kategorii se spolu utkají obce do 500 obyvatel, ve II. do obyvatel a ve III. nad obyvatel. Co se hodnotí? Kolik kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů nasbíral v přepočtu jeden obyvatel obce za rok Kolik litrů v nádobách a pytlích na tříděný odpad lidé využili. Kolik kilogramů nebezpečného odpadu nasbírali jednotliví obyvatelé obce během roku Jestli se obec zapojila do zpětného odběru elektrozařízení bez ohledu na jeho množství. Zda obec sbírá bioodpady. Odměny pro vítězné obce jsou velmi lákavé. Obce, které se umístí třetí, získají 40 tisíc korun, za druhé místo je finanční odměna 70 tisíc korun a za první dokonce 130 tisíc korun. Dalších 30 tisíc korun si odnese Skokan roku obec, která přeskočí nejvíc pomyslných příček při srovnání let 2009 a Soutěž O perníkovou popelnici jednoznačně motivuje obce ke zlepšování podmínek ve třídění odpadů. Lidé mají stále více možností, jak třídit. Neustále roste počet kontejnerů na tříděný odpad v roce 2009 jich v Pardubickém kraji bylo už Některé obce také nabízejí svým občanům možnost sběru tříděného odpadu do pytlů, řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO- KOM, a.s. Čtvrtý ročník soutěže v třídění odpadů O perníkovou popelnici běží od 1. ledna 2010 a končí přesně na Silvestra tedy Zapojit se můžete kdykoliv. Stačí vyplnit dotazník, který je k dispozici na internetových stránkách a A potom třídit, třídit a třídit V minulém ročníku se rozdalo deset perníkových popelnic a třičtvrtě milionu korun. Tyto finanční prostředky může obec použít například na úhradu nákladů spojených s oblastí nakládání s odpady, zlepšení podmínek pro třídění odpadů, nebo na projekty v oblasti ochrany životního prostředí, doplnil Tomáš Pešek. TŘIĎTE ODPAD KAŽDÝ DEN BUDE BAREVNÝ Česká města a obce umí nejen třídit odpad, ale ještě si přitom hrají. Už poněkolikáté probíhají od dubna do října tzv. Barevné dny. Během nich si můžete zasoutěžit ať je vám šest anebo sedmdesát. Zábavné třídění odpadů formou her je totiž určeno pro všechny věkové kategorie. Ty nejmladší čeká například jízda na koloběžce, skákání v pytlích, házení na desku nebo maxidomino. Pokud je vám 16 až 25 let můžete vyzkoušet svoji obratnost na horolezecké stěně nebo svůj postřeh a důvtip při interaktivních počítačových hrách. Je vám ještě o několik let víc? Barevné dny jsou i pro vás. vše do jednoho pytle, tedy do jednoho odpadkového koše. Jednoznačnou odpovědí je třídit odpad a tím umožnit recyklaci. Díky tomu, že recyklaci podporuje stále více evropských vlád, je třídění odpadů pro lidi jednodušší než dříve. Stále stoupá počet lidí, pro které je třídění odpadů naprosto přirozené. Tím se samozřejmě snižuje dopad na životní prostředí, řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Jak si tedy jednoduše poradit s odpady? Raději žádný obal než nějaký. Raději recyklovatelný než obal na jedno použití. Raději kontejnery na tříděný odpad než obyčejný odpadkový koš. Raději obyčejný odpadkový koš než odpadky volně na ulici či v přírodě. Další informace o třídění odpadů najdete na Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Můžete sami sebe otestovat při kvízu o třídění odpadů, zatočíte si kolem štěstí nebo se můžete podívat do multimediálního přívěsu a zúčastnit se soutěže s pohádkovým názvem Popelka. Hlavním zaměřením akce Barevné dny je výchova dětí a dospělých ke třídění odpadů. Pro letošní rok jsme v průběhu dubna až října připravili deset Barevných dnů v Pardubickém kraji, uvedl Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Barevné dny jsou většinou součástí tradičních slavností ať už je to Den Země, Den dětí, jarmarky nebo dožínky. Nejdůležitější však je, že se při nich dokáže bavit celá rodina. Kromě her a soutěží se tu dozvíte spoustu nejen zajímavých, ale hlavně praktických informací o třídění odpadů. Součástí Barevných dnů je také pojízdná výstava Tonda Obal na cestách. Maskot celé akce Tonda Obal a jeho tři kamarádi - Petka Peťka, Pepa Střep i Krabice Kája vás provedou světem třídění a recyklace. Petka Peťka má na starosti plasty, Pepa Střep sklo a Krabice Kája papír. Na vlastní oči se můžete přesvědčit, co všechno se dá vyrobit pomocí recyklace odpadů. V Pardubickém kraji jste si mohli třídění odpadů během Barevných dnů vyzkoušet například v Moravské Třebové, ve Vysokém Mýtě, v Chrudimi a také v České Třebové, Ústí nad Orlicí nebo v obci Borek. Připadá vám, že vaše dny jsou málo barevné? Navštivte některou z akcí Barevné dny - připravují se například v Chrudimi a v Pardubicích - a hlavně třiďte odpad. Další informace o třídění odpadů najdete na Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně kvalitní! Možná jste nevěděli, že výrobek, který koupíte v běžném obchodě, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci! Co mají společného? INZERCE RECYKLÁT až 95 % Recyklaci! Moderní počítač a obyčejný kbelík co mají společného? Při výrobě obou těchto věcí byly použity recyklované materiály. Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.

13 EN č. 8 / 2010 EVROPA 13 Belgie má štěstí, co Evropa? Předsednictví Evropské unie sice převzala Belgie krátce poté, co král Albert II. přijal demisi premiéra Yvese Leterma, ale protože už platí Lisabonská smlouva a Evropská rada má svého stálého předsedu, nečeká premiéra předsedající země taková odpovědnost jako dosud. Šéfem klubu vlád členských států je navíc někdejší belgický premiér Herman van Rompuy, takže desetimilionové království, které Unii předsedá jako jeden ze zakládajících členů již podvanácté, se o svou národní hrdost bát nemusí. České předsednictví první poloviny roku 2009, přerušené pádem Topolánkovy vlády, na tom bylo minimálně s mediální reputací hůř. Belgickou vládu sice položily jazykové a legislativní spory většinových Vlámů (60 % obyvatel) a frankofonních Valonů žijících na předměstí Bruselu, ale v otázce evropské integrace jsou obě komunity zajedno. Nota bene právě v Bruselu, který jako sídelní město evropských institucí z jejich chodu dobře žije. I ti nejzavilejší belgoskeptici, tedy lidé připouštějící rozpad země ustavené velmocemi před 180 lety, zůstávají eurooptimisty a říkají, že pokud se Belgie rozpadne, Unie si toho ani nevšimne. Není tedy divu, že předseda Evropské komise José Manuel Barroso připomněl v čase pochybností vyvolaných neschopností Belgičanů dohodnout se na národní úrovni především to, že jde o jednu z Evropě nejoddanějších zemí. Výsledky červencových voleb sice proti sobě postavily dvě výrazně odlišné skupiny vlámské separatisty s pravicovým pohledem na ekonomiku a valonské socialisty, tedy jedny, kteří nechápou proč na jižní sousedy stále přispívat a druhé, kteří zas nechápou, proč by se podpory z bohatšího severu měli vzdát - ale ekonomická situace v zemi je vzdor státnímu dluhu ve výši 99 % HDP a globální hospodářské krizi relativně dobrá. Veřejnost tedy polarizuje politickou scénu, ale současně počítá s tím, že nová vláda bude vznikat měsíce. Ostatně už po minulých volbách se koalice zrodila až po 282 dnech složitých vyjednávání. Belgie předsedá Evropské unii v době, kdy by se jednotný trh měl zotavit z ran zasazených krizí a zbavit se přebujelých regulací a nefunkčních směrnic, ale politici ani obyvatelé ostatních zemí žádný zázrak na počkání nečekají. Vědí, že sedmadvacítka se hýbe pomalu: například jedna z proklamovaných ambic, která by měla přispět k větší José Manuel Barroso a Herman van Rompuy. foto: archiv EK konkurenceschopnosti sedmadvacítky, tedy ustavení jednoho evropského patentu místo složitého systému, který nutí žadatele podstupovat kvůli ochraně výrobku proceduru ve třiadvaceti oficiálních jazycích, je na stole už od roku 2003 a pohořelo na ní i francouzské a po něm české předsednictví. Příliš nízká očekávání? Belgie má štěstí Eva Potužníková Maďarsko: Nová vláda dobre metie... V aprílových parlamentných voľbách v Maďarsku dosiahla drvivé víťazstvo (53 %) strana pravého stredu Fidesz (a s ňou v symbióze Kresťanskodemokratická ľudová strana), čo vďaka maďarskému volebnému systému jej zabezpečilo v parlamente vyše dvojtretinovú väčšinu. Na necelej tretine zostávajúcich mandátov sa delia: v predchádzajúcich 8 rokoch vládnuca ľavicová Maďarská socialistická strana, krajne pravicová strana Hnutie za lepšie Maďarsko (Jobbik) a na nemalé prekvapenie aj zmiešaná (zeleno-liberálno-občianska?) strana Môže byť politika iná (LMP). Politická mapa krajiny sa teda zmenila totálne najočividnejšia je naozaj totálna väčšina vlády, v iných európskych krajinách nezvyčajná, s porážkou socialistov sa vzhľadom na dezolátny stav ekonomiky rátalo, takisto s tým, že sa aj extrémisti prebojujú, hoci nie s vyše 10 percentami, no a najmenšia partizánska sila znamenala akýsi bonus pre tých, ktorí stratili svoju bývalú liberálnu stranu (Zväz slobodných demokratov sa úplne rozpadol, dalo by sa povedať, že pod ťarchou vládnutia so socialistami, ale aj v dôsledku kolosálnych korupčných afér sa rozmliaždil). OPOZIČNÁ ZMESKA Od tohto väčšia zmena sa sotva môže odohrať v nejakej európskej krajine: absolútna výmena vládnej garnitúry so špecialitami mimo vládnej väčšiny. Vybavme najprv opozíciu! Od volieb sa snaží, snaží, ale jej sily sú logicky roztrieštené, takže vláda má ešte ľahšiu úlohu v čomkoľvek, čo len chce. Socialisti skôr ďalej agonizujú, zmätkujú, hľadajú svoj priestor a nových vodcov. Jobbik výrazne ubral zo svojho radikalizmu, hoci aj v parlamentných ľaviciach odznejú dakedy výzvy typické pre pravicových extrémistov, rozhodne sú títo poslanci mimoriadne aktívni, vystupujú, diskutujú, predkladajú návrhy, slovom: správajú sa ako seriózna sila. Nádeje spojené s LMP sa celkom nenaplnili, tiež sú síce títo poslanci aktívni, ale ich návrhy sú trocha zmiešané, nejasné, aspoň nie sú také, aké by sa dali očakávať od vyhranenej, alebo klasickej politickej strany, vyvolávajú dojem iba občianskeho hnutia... Na opozičnej strane spektra vystupuje proti Európskej únii otvorenou kritikou iba Jobbik, hoci berie na vedomie, v akých zoskupeniach je Maďarsko. NÁRODNÉ ENTRÉE Vláda na čele s Viktorom Orbánom vznikla po voľbách pomerne rýchlo, veď neboli žiadne spory, koaličné tobôž nie, a teda neboli potrebné žiadne kompromisy, ústupky a dlhé rokovania. Vehementný bol nástup vlády, zo začiatku s výraznými symbolickými krokmi, potom sa dôraz postupne presunul na ekonomiku. Program národnej spolupráce dostal konkrétne zákony, z nich najväčšiu pozornosť vyvolala novela zákona o občianstve, ktorá umožní získať maďarské občianstvo pre príslušníkov maďarskej menšiny zo susedných krajín za zvýhodnených podmienok. Ide predovšetkým o symbolický akt, jeho cieľom je upevniť spolupatričnosť všetkých Maďarov v tomto regióne. O praktickom význame zákona sa diskutuje, pre mnohých to má naozaj symbolický význam, Európska únia sa do toho nepletie, protestuje v podstate iba Slovensko, veď ako môže platiť nejaký zákon cudzej krajiny pre slovenského občana? (Nie mimochodom: toto národné entrée trocha narušilo atmosféru pred parlamentnými voľbami na Slovensku, kde boli nacionalisti mimoriadne hluční, ale podaktorí analytici tomuto prisudzujú, možno paradoxne, úpadok SNS a vypadnutie SMK z parlamentu.) PRÍPRAVA NA PREDSEDNÍCTVO Viktor Orbán. Devätnásťbodový hospodársky program so znížením niektorých daní, ale zrušením doterajších výhod, so znížením privysokých príjmov v štátnej sfére, okresaním rozpočtu politických strán atď., atď. (ich analýza by si vyžadovala osobitný rozsiahly článok), ďalej veľký mediálny balík a séria mnohých iných zákonov a nariadení, ktoré táto vláda a vládna väčšina už stihla presadiť, svedčia o tom, že Fidesz skutočne chce pretvoriť celé Maďarsko na vlastnú tvár. Opozícia a mnohí analytici varujú pred novou totalitou, vládni však odpovedajú: od voličov dostali takéto mimoriadne široké poverenie a právomoci, takže voliči, väčšia časť občanov chce tieto zmeny, túži po lepšom živote, poriadku, a záruku vidí v strane Fidesz a osobne v premiérovi Viktorovi Orbánovi. Konflikt s IMF ohľadne liečby maďarskej ekonomiky (menový fond chcel určiť, keďže je spolu s EÚ veriteľom Maďarska vo výške 20 miliárd eur, ďalšie reštrikcie, čo Orbán dosť neokrôchane odmietol a poslal ľudí z IMF do teplejších krajín) priniesol doma plus body, takže najnovšie prieskumy verejnej mienky ukazujú dokonca vyššiu podporu Fideszu a Orbána, ako získali v aprílových voľbách. Isté zárodky sporov s Európskou úniou tu sú tiež, ale tie sú bežné, týkajú sa napríklad agrárnej politiky a využitia rôznych fondov. Maďarsko sa momentálne seriózne pripravuje na predsednícku funkciu, ktorá ho čaká v prvom polroku budúceho roka... Gregor M. Papucsek foto: viktororban.hu Facky, balóniky, nováčikovské prešľapy a uťahovanie opaskov Toto leto bolo naozaj horúce. Aspoň čo sa týka slovenskej politickej scény. Víťaz volieb Robert Fico nakoniec musel prenechať zostavovanie vlády Ivete Radičovej, volebnej líderke SD- KÚ-DS. Vznikla stredopravá koalícia zložená zo štyroch subjektov. Nováčikom sa stala facebookova strana Sloboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka. Ako perličku pripájam fakt, že poslední štyria kandidáti z jej listiny sa prekrúžkovali až do parlamentu. Ide o osoby zo združenia Obyčajní ľudia. Práve obyčajní ľudia urobili poriadny prievan pri schvaľovaní programového vyhlásenia vlády. Ich požiadavky sa tam vraj nedostali. Nakoniec sa ale všetko urovnalo. Jeden z obyčajných ľudí mediálne najznámejší poslanec Igor Matovič mal v parlamente veľmi tvrdý krst. Schytal jedno zaucho od národniarky Anny Belousovovej, pretože ju nazval v jednom svojom článku Ančou. Po zostavení novej stredopravej vládnej koalície si možno aj automaticky niektorí Slováci vtiahli bruško a pritiahli opasok bez toho, aby ministri čo len slovíčkom spomenuli šetrenie. Jasné je, že sa šetriť nielen bude, ale najmä sa musí. Odhady hospodárskeho rastu nie sú lichotivé, ozývajú sa hlasy, že Slovensko je na gréckej ceste. Apropo Gréci. Vláda na čele s premiérkou Ivetou Radičovou po niekoľkotýždňovom váhaní nakoniec súhlasila s podpisom nového európskeho garančného mechanizmu tzv. eurovalu, ale ratifikácia v parlamente úspešná nebola. Skrátka, Grékom nepožičiame. Rozruch spôsobili aj vyhlásenia ministra práce, sociálnych vecí a rodiny Jozefa Mihála o rušení jednorazového príspevku pri narodení dieťaťa. Tento rodinný príjem vo výške necelých 680 eur zaviedla predchádzajúca vláda Roberta Fica. Vyhlásil to bez predchádzajúcej dohody s koaličnými partnermi. Svoje vyjadrenia nakoniec korigoval v prítomnosti premiérky. Premiérka spolu so stranou Most- Híd narušila plány aj straníckemu kolegovi ministrovi financií Ivanovi Miklošovi. Ten chce do rozpočtu viac peňazí od živnostníkov a zamestnancov. Ministra obrany Ľubomíra Galka poslala Iveta Radičová na kurz angličtiny. Skrátka, na Slovensku je a ešte aj bude veselo. Zatiaľ len držíme balónik a čakáme. Aby som to vysvetlila. Táto veta z volebnej noci, keď predseda SaS Richard Sulík a v súčasnosti šéf parlamentu neskoro v noci dorazil do volebného štábu SDKÚ, kde spolu s Ivetou Radičovou reagoval na špekulácie o tom, že by sa SNS na čele s Jánom Slotom nemusela dostať do parlamentu. Ježíš to by bolo úžasné. Kokso - Johny Cash by nebol v parlamente? povedal Sulík. Riško, drž balónik a čakaj, krotila ho Radičová s úsmevom. Držím, odpovedal spokojný Sulík. Alžbeta Švecová Ján Figeľ (KDH), Iveta Radičová (SDKÚ), Richard Sulík (NR SR), Béla Bugár (NR SR). foto: archiv Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: , centrální GSM: , redakce@evropskevydavatelstvi.cz, IČ: Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené (kp). Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., emh@emh.cz, IČ: Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , zakaznickecentrum@mediaservis.cz, příjem reklamací: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, Bratislava 3, tel:02/ , 02/ , 02/ ;02/ , fax:02/ , predplatne@abompkapa.sk. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 /25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: X. Ročník 7, číslo 08, vychází Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

14 14 PUBLICITA příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 mld. Kč). Téměř sedm miliard korun na rozvoj silnic I. třídy Operační program Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnějším operačním programem České republiky. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území České republiky. Projekty silniční Řídícím orgánem OP Doprava je Ministerstvo dopravy České republiky, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách dopravní REALIZACE OP DOPRAVA Od počátku realizace Operačního infrastruktury Projekty silniční programu Doprava bylo k 7. červenci 2010 podáno 195 žádostí v celkové hodnotě cca 194 miliard korun. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 112 v souhrnné výši cca dopravní 154,5 miliardy korun. Proplaceno bylo cca 72,4 miliardy korun, což představuje 41 % z alokace na období Certifikované výdaje MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA ČERVEN 2010 podporované infrastruktury Tab. 7 - Údaje o projektech Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory Podané žádosti Žádosti vyřazené z administrace Žádosti ve schvalovacím procesu Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou Finančně ukončené projekty - počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč - a b c d e f g h i j - od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období od počátku období z 1.1 prostředků ,9 0 0, , , , ,9 0 0, , , , ,7 0 0, , , , ,8 0 0,0 0 0, ,7 0 0, ,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0, ,8 0 0,0 0 0, ,7 0 0,0 podporované ,7 0 0, , , , ,7 0 0, , , , , ,2 0 0, , ,1 Evropské unie z prostředků , ,0 0 0, , , , , , , ,0 Evropské unie , ,2 0 0, , , ,0 0 0, ,0 0 0,0 0 0, ,1 0 0, , ,7 0 0, ,1 0 0, , ,7 0 0, , ,7 0 0,0 3 31,1 1 4, ,5 7 20, ,0 5 8,1 0 0, ,6 0 0,0 0 0, ,0 0 0, ,6 0 0,0 0 0, ,0 0 0,0 ERDF , , , , ,1 FS ,0 0 0, , , ,5 OP D , , , , ,7 Poznámka: V OP Doprava nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA ČERVEN 2010 zdroj: MSC V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: Údaje MSC2007 o stavu - 7. čerpání finančních prostředků Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 8 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory Celková alokace podpory dosahují 7,6 % z alokace na operační program na celé programové období. PODANÉ ŽÁDOSTI Údaje o projektech Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Podané žádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou V OP Doprava bylo předloženo 35 velkých projektů. Evropská komise schválila prozatím tři velké projekty, jedná se o železniční projekty Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora Tábor (3,9 mld. Kč - příspěvek EU a národní zdroje), dále Optimalizace trati Benešov u Prahy Strančice (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 mld. Kč) a Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st. hr. (s finančním Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 6 - Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Oblast podpory Celková alokace podpory V meziměsíčním srovnání byla nově podána jedna žádost v hodnotě cca 238 milionů korun, a to v oblasti podpory 1.1, která je zaměřena na modernizaci a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T. Souhrnně eviduje Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR v této oblasti podpory projekty ve výši cca 50 milionů korun, což představuje více jak tři čtvrtiny disponibilní alokace oblasti podpory 1.1. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech, přesahuje o 11 % alokaci Operačního programu Doprava na celé programové období VYDANÁ ROZHODNUTÍ PODEPSANÉ SMLOUVY Proplacené prostředky příjemcům Předloženo na ŘO/ZS V průběhu června 2010 bylo vydáno jedno Rozhodnutí / podepsána Smlouva o poskytnutí dotace pro velký projekt v oblasti podporující rozvoj silnic I. třídy mimo transevropskou síť. Projekt podpoří silniční infrastrukturu finančním objemem ve výši 6,7 miliardy korun. Objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou celkově dosahuje cca 154,1 miliardy korun, což představuje 88 % z alokace na operační program na období PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM Proplacené prostředky příjemcům od počátku programového období k 7. červenci 2010 dosahují cca 72,4 miliardy korun, to představuje Prostředky předložené k certifikaci Schváleno na národní úrovni (ŘO/ZS) Certifikované výdaje předložené EK EN č. 8/ 2010 cca 41 % z celkové alokace programu. V průběhu června 2010 bylo žadatelům proplaceno dalších cca 2,8 miliardy korun. Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Objem finančních prostředků ve stavu finančně ukončené projekty se v měsíčním srovnání zvýšil o 1,6 miliardy korun a tvoří celkově cca 3,5 miliardy korun (tj. cca 4,7 % prostředků je proplaceno na základě předložení závěrečné žádosti o platbu). Plzeňs CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI K Za sledované období (červen Jihočes 2010) není zaznamenána změna ve výši certifikovaných výdajů předložených EK (7,6 % alokace OP Doprava). K výraznému pokroku ovšem došlo v ob- Královehra jemu prostředků předložených k certifikaci, kde došlo oproti měsíci květnu k nárůstu o 82 %. Celkově bylo od počátku programového období před- Kraj Vy loženo k certifikaci 24,1 miliardy korun (13,8 % z celkové alokace OP Doprava). VELKÉ PROJEKTY Olomou V OP Doprava Jihomora bylo předloženo 35 velkých projektů. Evropská komise schválila prozatím tři velké projekty, jedná se o železniční projekty Modernizace trati Veselí nad Lužnicí Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora Tábor (3,9 miliardy korun - příspěvek EU a národní zdroje), dále Optimalizace trati Benešov u Prahy Strančice (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 miliard korun) a Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) Lichkov st. hr. (s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 miliardy korun). - v mil. Kč v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % - A b b/a c c/a e e/a f f/a g g/a , ,9 78, , , ,5 37, ,7 17, ,7 6, , ,9 61, ,1 31,4 879,0 25,8 826,6 24,2 739,2 21, , ,7 77, ,3 62, ,6 36, ,3 17, ,9 7, , ,8 151, ,7 151, ,6 56,3 422,9 0,9 196,7 0, ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, , ,8 142, ,7 142, ,6 53,2 422,9 0,9 196,7 0,4 VÝZVA PRO OBLAST , ,7 32, ,6 31, ,0 26,4 703,5 5,9 638,2 5,4 PODPORY 6.1 JE ODLOŽENA , ,7 32, ,6 31, ,0 26,4 703,5 5,9 638,2 5, , ,7 138, ,5 105, ,1 51, ,1 30, ,0 21,1 Řídící orgán OP Doprava z technicko-organizačních důvodů proza , ,7 138, ,5 105, ,1 51, ,1 30, ,0 21, , ,0 208,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, , ,1 123,6 655,7 65,6 196,7 19,7 0,0 0,0 0,0 0,0 tím odkládá vyhlášení 2. kola výzvy , ,1 199,5 655,7 6,6 196,7 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 pro předkládání projektových žádostí ,2 502,8 212,9 31,1 13,2 31,1 13,2 0,0 0,0 0,0 0,0 o finanční podporu z prioritní , ,5 116, ,6 110, ,7 64, ,0 50,9 812,9 25,8 osy 6, oblasti podpory 6.1, podoblasti Podpora revitalizace železničních ,1 76,5 33,0 8,1 3,5 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0, , ,9 117, ,8 97, ,1 57, ,0 44,3 812,9 22,5 vleček (Program evid. č ) ,1 668,6 31, ,0 56,5 164,6 7,9 28,9 1,4 28,9 1, ,1 668,6 31, ,0 56,5 164,6 7,9 28,9 1,4 28,9 1,4 Předpokládá se, že namísto původně avizovaného termínu ERDF , ,6 136, ,2 104, ,2 52, ,1 32, ,9 21,2 FS , ,0 104, ,3 83, ,4 38, ,6 9, ,7 4,1 dojde k vyhlášení výzvy až v průběhu OP D , ,6 111, ,5 88, ,7 41, ,6 13, ,6 7,6 září. Informace o vyhlášení výzvy Měnový kurz: kurz: 1 EUR EUR = 25,753 CZK CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, Prostředky Prostředky předložené předložené k certifikaci k certifikaci a Certifikované a Certifikované výdaje výdaje předložené předložené EK EK jsou jsou přepočteny přepočteny kurzem kurzem v době v době zaúčtování zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. zdroj: MSC řejněna na bude v dostatečném předstihu zve- v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC Předloženo EK Schváleno EK - v mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč - a b c d e f g h I , , , , , , , , ,2 0 0, , , , ,1 0 0, , , ,5 0 0,0 0 0, , , ,7 0 0,0 0 0,0 OP D , , , , ,3 Zdroj: MSC , webové stránky OP D zdroj: MSC , webové stránky OP Doprava stav k 0 18

15 EN č. 8 / 2010 Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé 15 Zusammenfassung Operationelle Programme sollten nach Meinung der Botschafterin der Tschechischen Republik bei der Europäischen Union Milena Vicenová abspecken. Die hohe Zahl von 23 operationellen Programmen in Bezug auf die Tschechische Republik ist mit einem großen Verwaltungsaufwand für Management, Monitoriung und Auswertung der Programme verbunden. In Irland reichen für die Inanspruchnahme von EU-Mitteln drei operationelle Programme aus. Die einzige Ausnahme sollten regionale operationelle Programme bilden. Diese könnten in der bisherigen Form beibehalten werden. Sie fördern die Zusammenarbeit der Bezirke und tragen zur Problemlösung direkt in der Region bei. Kohäsionspolitik: Unterstützung mit unsicherer Zukunft Verringerung der Unterschiede zwischen den europäischen Regionen und Abbau der Rückständigkeit einiger Gebiete das ist EU-Kohäsionspolitik. Nach Tschechien werden im Zeitraum rund 800 Mrd. EUR fließen. Sie sollen die Situation im Verkehr und Gesundheitswesen verbessern. Wie es nach 2014 aussehen wird, kann aber noch keiner sagen. Sicher ist nur, dass sich das System ändern soll. Die Europäische Kommission ist sich dieser Situation bewusst und erstellte daher einige Dokumente zur Analyse des derzeitigen Standes der Kohäsionspolitik und Beschreibung der für die einwandfreie Funktion der Kohäsionspolitik künftig wesentlichen Bereiche. Dabei handelt es sich um die Agenda für eine reformierte Kohäsionspolitik, besser bekannt als Barca-Bericht, und das von EU-Kommissar Pawel Samecki aufgesetzte Orientierungspapier über die künftige Kohäsionspolitik. (sti) Glänzt die neue Regierung bei der Inanspruchnahme von EU-Fonds? Strukturfonds der Europäischen Union nutzt die Slowakei bereits im zweiten Planungszeitraum. Obwohl gerade Halbzeit ist, liegen die erhaltenen EU-Gelder weit unter der Hälfte des vorgesehenen Umfangs. Von mehr als 11 Mrd. EUR konnten bis Ende Juni lediglich 8,39 % in Anspruch genommen werden. Über die EU- Fonds wurde auch nach den Parlamentswahlen im Juni verhandelt. Nach Auflösung des Bauministeriums begann der Kampf um seine Kompetenzen. Schließlich teilten sich den Kuchen das Ministerium für Verkehr, Post und Telekommunikation, die Ministerien für Wirtschaft und Aufbau, Landwirtschaft, Umwelt und Regionalentwicklung bzw. Inneres, und ein Teil verbliebt beim Regierungsamt. Dass die Regierung das Tempo der Inanspruchnahme erhöhen will, wird aber durch Wirtschaftsminister Juraj Miškov von der Partei Sloboda a Solidarita nicht bestätigt. Als Finanzminister Ivan Mikloš anwies, die Gürtel enger zu schnallen, kündigte sein Kollege Miškov an, zu Einsparungen fähig zu sein, allerdings zum Preis einer geringeren Inanspruchnahme von EU-Fonds im Wirtschaftsbereich. (jha) Regionale Programme bei Inanspruchnahme von Fördermitteln am schnellsten Nach Auffassung des Hauptunterhändlers der Assoziation der Bezirke Radko Martínek zeigt sich, dass regionale Programme bei der Inanspruchnahme von Fördermitteln die schnellsten aller operationellen Programme sind. Daher wäre es auch künftig besser, wenn alle Prioritäten von regionaler Dimension durch regionale operationelle Programme gelöst würden. Andererseits sollte der Staat klare, konkrete Prioritäten auch für die ganzstaatliche Entwicklung festlegen und dazu integrierende ganzstaatliche Programme schaffen. Derzeit besteht eine der Hauptaufgaben in der Durchsetzung einer qualitativ guten Kohäsionspolitik für den Folgezeitraum und der Erlangung von wenigstens 70 % der Mittel der derzeitigen Finanzierungsperiode. Martínek befürwortet eine Inanspruchnahme von Fördermitteln vor allem für größere komplexe Projekte und würde EU-Gelder nicht nur zur Ausbesserung von Straßen verwenden. (spa) Operational programmes should slim down The high number of 23 operational programmes for the Czech Republic require substantial administrative costs for management, monitoring and evaluation. This complicates the life of all those who are interested in participating in the programmes. Some time ago, while being on a study trip to Sweden, I admired the fact that all applicants for support from European funds could refer to a single place in a given region regardless of the programme from which they intended to draw money. On occasion, I also recall the words of an Irish colleague and advisor of mine. In 1998, during our work on the SAPARD programme, he emphasized to me the importance of reaching mutual agreement. Meet at a round table and choose what is most important for your country! In Ireland, they manage to draw European funds through as few as three operational programmes. Regional operational programmes are the sole exception. In my opinion, these programmes should be maintained in their current form, as they support cooperation among regions and ensure that regional problems are resolved at their origin. Milena Vicenová, Permanent Representative of the Czech Republic to the European Union Cohesion policy: assistance with an uncertain future Reducing differences among the regions of Europe. Mitigating the backwardness of certain areas. Economic growth. What links all these slogans? The answer is: the cohesion policy of the European Union, i.e. a policy that puts all parts of the Union on equal terms. Approximately eight hundred billion crowns will flow to the Czech Republic in the period from 2007 to 2013 with the aim of improving the situation in sectors such as transport or health care. However, no one is able to conceive of the state of affairs after The only thing that is for certain is that the system will change. The cohesion policy is expensive. In the financial outlook for the current programme period from 2007 to 2013, it represents almost thirty-six percent of all expenses in the general budget of the Union, specifically the amount of EUR billion. Save for the Common Agricultural Policy of the EU-27, this policy is the highest priority of the countries associated under the Brussels umbrella. However, everything must come to an end. And this is also true of the Union s open wallet. No one has yet exactly described the character of financial assistance provided among the individual countries after Nevertheless, one thing is already for sure: the cohesion policy as known today will no longer exist. Even the current policy does not suit the contemporary challenges and needs of our world. Reforms are therefore an imperative and it is high time to begin discussions on the outline of the reforms. The European Commission is aware of this fact and has therefore drawn up several documents analyzing the current state of the cohesion policy and indicating areas that are significant for the future good functioning of this policy and which deserve a broad discussion, says Lukáš Zvěřina of EUFC, a company engaged in economic consultancy. The two main documents he mentions are an Agenda for a Reformed Cohesion Policy, better known as the Barca report, and the Orientation Paper on Future Cohesion Policy drawn up by European Commissioner Pawel Samecki. Jan Štifter Regional programmes are drawn at the fastest pace We have talked about regional programs with the main negotiator of the association of regions, Radko Martínek We are currently half way through the current financial term. It has been shown that funds for the regional operational programmes are drawn fastest of all the operational programmes. It is quite clear that we will have to reflect on this fact in the next term. It appears that we should particularly emphasize the objective for which European money is drawn, primarily because less money will be available. From this viewpoint, we believe that it would be preferable if all priorities with a regional dimension were dealt with under regional operational programmes, while the State should stipulate clear and specific priorities for nationwide development and establish integrating national programmes to this end. For example, the State should certainly retain its competence in the development of transport. However, it is questionable whether this should be so, for example, in terms of the environment. At the present time, one of the main tasks is to enforce a good cohesion policy for the next period. I believe that seventy percent of the amount allocated for the current financial period is a very realistic number. It is nonetheless important how the conditions for drawing the money will be set. I personally believe that we should draw funds primarily for major comprehensive projects that are able to respond to general issues of regional development, as well as to certain nationwide problems. In my opinion, we should not use European funds only and solely for road repairs. I think that these funds should be allocated from common operational resources of the Czech Republic. Prepared by: Miloš Spáčil RÉSUMÉ Selon Milena Vicenová, ambassadrice de République tchèque auprès de l'union européenne, les Programmes opérationnels devraient diminuer. Le nombre élevé de 23 programmes opérationnels pour la République tchèque signifie des coûts administratifs considérables de procédure, de suivi et d évaluation des programmes. Les Irlandais réussissent à puiser les fonds européens avec trois programmes opérationnels uniquement. La seule exception devraient être les programmes opérationnels régionaux. Je garderais ceux-ci sous leur forme actuelle, ils soutiennent la collaboration des régions et contribuent à la résolution des problèmes directement dans la région. Politique de cohésion: une aide avec un avenir incertain La réduction des différences entre les régions européennes et la diminution du retard de certaines régions, voilà ce qu'est la politique de cohésion de l'union européenne. Dans les années , ce sont approximativement huit cent milliards d'euros, devant améliorer la situation dans le transport ou la santé, qui arriveront en République tchèque. Toutefois, personne ne parvient pour le moment à savoir à quoi ressemblera la situation après La seule chose sûre est que le système va changer. La Commission européenne est consciente de cette situation et a établi par conséquent plusieurs documents analysant l'état actuel de la politique de cohésion et ébauchant les domaines essentiels pour l'avenir d'un fonctionnement de qualité de la politique de cohésion. Il s'agit de l'agenda pour une politique de cohésion réformée, plutôt connu en tant que Rapport Barca et du Document d'orientation sur l'avenir de la politique de cohésion, établi par le commissaire européen Pawel Samecki. (sti) Le nouveau gouvernement brillera-t-il dans le prélèvement des fonds européens? Cela fait déjà la deuxième période de planification que la Slovaquie utilise les fonds structurels européens. Bien qu'elle en soit à la mi-temps, la quantité de l'argent européen obtenu est très loin de se rapprocher de la moitié. Sur plus de 11 milliards d'euros, seuls 8,39 % ont pu être puisés à la fin juin. Il n'a été débattu des fonds européens qu'après les élections parlementaires de juin. La bataille sur les compétences du ministère de la Construction a commencé après sa suppression. En fin de compte, le gâteau a été partagé entre le ministère des Transports, des Postes et des Télécommunications, ceux de l'economie et de la Construction, de l'agriculture, de l'environnement et du Développement régional, de l'intérieur, une partie étant parvenue à l'office du gouvernement. Les mots du ministre de l'economie Juraj Miškov du parti Sloboda a Solidarita ne confirment guère le fait que le gouvernement veuille augmenter leur rythme de prélèvement. Tandis que le ministre des Finances Ivan Mikloš a ordonné de se serrer la ceinture, son collègue, Miškov, a indiqué pouvoir être capable de faire des économies, mais au prix d'un prélèvement moindre des fonds européens dans le domaine économique. (jha) Les programmes régionaux prélèvent le plus vite Selon le principal négociateur de l'association des régions Radek Martínek, il apparaît que, parmi l'ensemble des programmes opérationnels, ce sont les programmes régionaux qui prélèvent le plus vite. Par conséquent, il serait également bon dans le futur que toutes les priorités ayant une dimension régionale soient résolues par des programmes opérationnels régionaux. D'un autre côté, l'etat devrait fixer des priorités claires, concrètes également pour le développement national et, de plus, créer des programmes nationaux intégrants. Actuellement, l'une des tâches clés est d'imposer une politique de cohésion de qualité pour la prochaine période et d'obtenir au moins 70 % des fonds de la période de financement actuelle. Martínek donnerait, lui, la priorité au prélèvement avant tout pour des projets complexes plus importants et n'utiliserait pas les fonds européens uniquement et seulement aux réparations de routes. (spa)

16 16 INZERCE EN č. 8/ _Inzerce_srpen_KN.indd :42