NOVÉ MSTĚTICE STUDIE VEŘEJNÉ ZELENĚ NA PLOCHÁCH Z21-Z29. Nuka Estates s.r.o. Bucharova 2641/14, Praha 5 IČ: PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Transkript

1 LONDON : DUBLIN : PRAGUE : MIDDLE EAST NOVÉ MSTĚTICE Stavebník : Nuka Estates s.r.o. Bucharova 2641/14, Praha 5 IČ: STUDIE VEŘEJNÉ ZELENĚ NA PLOCHÁCH Z21-Z29 Projektant : HKR Prague s.r.o. Ovocný trh 1096/8, Praha 1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA Zodpovědný projektant profese : Ing.David Nechanický Stupeň dokumentace : ÚZEMNÍ STUDIE Číslo projektu : Číslo přílohy : 2019P US Číslo paré: Revize : Datum : - 3/2011

2 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 1 Obsah Identifikační údaje... 1 Úvod... 2 Území řešených ploch (stanovené plochy k výstavbě a změně kultur)... 2 Současný stav v bioregionu s přihlédnutím k situaci v lokalitě... 5 Současný stav krajiny a ochrana přírody... 6 Průzkum stávajícího stavu zeleně... 7 Závěry průzkumu ploch v řešeném území na kat.území obce Mstětice Řešení ploch zeleně v návrhu územní studie a jejich členění... 9 Popis jednotlivých ploch navržené zeleně...10 Závěr...13 Tabulka navržené zeleně k výsadbě do jednotlivých ploch...14 Identifikační údaje Stavba: Investor: Objednatel: NOVÉ MSTĚTICE Územní studie Nuka Estates s.r.o. Bucharova 2641/14, Praha 5 HKR Prague s.r.o., Na příkopě 1096/19, Praha 1 Zhotovitel: Ing. David Nechanický, autorizovaný architekt ZKT KPZ, Mgr.Michael Pondělíček Plzeňská 659/ Beroun IČ: Tel: mpondelicek@gmail.com

3 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 2 Úvod V roce 2008 byla zpracována a schválena Změna územního plánu č.2 (ing.arch.m.korner, ing.l.pacáková) obce Zeleneč pro část Mstětice tak, že byly akceptovány podmínky pro obytnou výstavbu v území obce Mstětice a byly rozvrženy nově plochy pro ÚSES (ing.mackovič) a také navrženy koridory zeleně a nových obslužných komunikací. Na základě požadavku ze změny územního plánu č.2 na zpracování územní studie zeleně pro k.ú.mstětice (západní část) pro územní plán obce Zeleneč, část Mstětice a jeho změnu byl proveden v dubnu až květnu 2010 orientační průzkum stanovených ploch zeleně (vzhledem k rozsahu biotopů), definovaných v terénu. Jedná se o plochy jdoucí prakticky od železniční trati a ž.st. Mstětice okolo obce Mstětice (západně) a s hranicí tvořenou vodním tokem - severně položeným levostranným přítokem Labe (Zelenečský potok). Navržené plochy se nacházejí cca 15 km východně od okraje hl.m. Prahy (cca 4 km severně od dálnice D11 exit Jirny) a mezi obcemi Zeleneč a Mstětice ve správě pověřené obce III.st. Brandýs nad Labem, okres Praha Východ, Středočeský kraj. Obecně se jedná o plochy v nížinné rovině, mírně ukloněné k Jihu a za lesním remízem (nepřirozený lesní porost) na horizontu (uprostřed území) pak k severu. Pravděpodobně jde o pozůstatek plochy jedné z původních Labských teras. Z hlediska rozvržení ploch se cca 3/5 plochy řešeného území v současnosti nachází na trvale obdělávané orné půdě (původně intenzivně obdělávané zemědělské plochy), zbytek je tvořen plochami komunikací do obce Mstětice, železniční stanicí a tělesem dráhy (včetně přilehlého okolí a ploch zpustlého sadu) a doprovodných ploch zeleně podle dvou potoků a cest. Jedinými většími ekologicky stabilnějšími plochami v celé lokalitě jsou - lesní remíz listnatých stromů (cca ve středu území) a zpustlý sad a doprovodné porosty u nádraží spojené s náletovou zelení kolem potoka. Plochy jsou udržovány velmi různě, např. v jižní části ploch u nádraží je zpustlý neudržovaný sad, doprovodné porosty podle cest nejsou prořezány, lesní remíz je neudržován a postupně pustne, jinde navazuje uvnitř výsadba stejnověkých vzrostlých stromů nebo podle cest aleje s doprovodnou výsadbou bez podsadby. Severovýchodně od obce Mstětice je v plochách bývalých polí realizováno funkční golfové hřiště. V řešených plochách nejsou zaznamenány významnější prvky krajiny důležité z hlediska ochrany krajiny nebo přírody viz. dále v textu. Území řešených ploch (stanovené plochy k výstavbě a změně kultur) Územním plánem je dán celkový rozsah řešených ploch. Investor územní studií zeleně zpracoval rozsah větší.

4 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 3 Z hlediska biogeografického se řešené plochy v k.ú.mstětice nacházejí v bioregionu 1.5 Českobrodském, dříve sosiekoregion I/3 Polabské tabule. Geologickou stavbu území bioregionu Českobrodského vyznačuje poloha na okraji české křídové pánve, z jejíhož podloží směrem k jihu vystupují horniny starších útvarů. Reliéf má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až k severovýchodu. Plochý povrch zpestřují četná malá, výrazně zaříznutá, ale jen m hluboká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Vltavě a Labi, tj. zhruba k severu. Údolí mají asymetrický profil, ploché svahy orientované k východu a jsou většinou kryté spraší, svahy se západní orientací jsou strmé, někdy i skalnaté. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí m, při okrajích vrchovin na jihu má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí m. Naprostá většina území leží ve výškách 200 m n.m., sledovaná lokalita se nachází ve výšce mezi m n.m. Dle Quitta leží převážná část území v teplé oblasti T 2, pouze při hranicích s vrchovinami na jihu je území náležející mírně teplé oblasti MT 10, což se okrajově dotýká i sledované řešených ploch na okraji Pražské plošiny. Bioregion leží na návětrné straně vrchoviny. Průměrné teploty klesají s rostoucí výškou k jihu z 9 C na 8 C, zatímco srážky stoupají z 500 mm na s everozápadě směrem k jihu i k východu, kde se pohybují mm (Č. Brod 564 mm). V okolí řešených ploch odhadnuté průměrné roční srážky cca 570 mm a průměrná roční teplota cca 8,4 oc Celá oblast je vystavena převládajícímu západnímu proudění, v údolních zářezech se projevují mírné teplotní inverze i expoziční klima. Z hlediska půd na spraších převažují černozemě, na západě karbonátové, na východě hnědozemní, které jižněji jdoucí do hnědozemí. Ostrůvkovitě na vápnitých horninách křídy jsou zastoupeny pararendziny, rendziny, na pískovcích a štěrkopíscích se lokálně vyvinuly chudé kambizemě. Bioregion se rozkládá zčásti v termofytiku, zčásti v mezofytiku, lokalita náleží okrajově do mezofytika. Větší část bioregionu je součástí fytogeografického okresu 10. Pražská plošina (fytogeografický podokres 10a Jenštejnská plošina). Vegetační stupně (Skalický): kolinní až suprakolinní. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily především háje svazu Carpinion (v okolí řešených ploch dle geobotanické rekonstrukční mapy typické), a to zejména Melampyro nemorosi-carpinetum, na těžších podmáčených půdách charakteristický i Tilio-Betuletum. Okrajově sem zasahovaly i acidofilní doubravy (Genisto germanicae-quercion) a méně náročné typy teplomilných doubrav (Potentilo albae- Quercetum. Podél vodních toků byly luhy, zastoupené nejspíše asociacemi Pruno- Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-fraxinetum. Bažinné olšiny (Carici

5 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 4 elongatae-alnetum a Carici acutiformisalnetum) byly zřejmě velmi řídké. Na otevřených místech skalisek bylo snad maloplošné přirozené bezlesí. Přirozená náhradní vegetace je především reprezentována travinobylinnými porosty. Na vlhkých stanovištích jsou to louky, náležející vegetaci svazů Calthion i Molinion, výjimečně snad i Caricion davallianae a možná i Caricion fuscae, na něž navazovaly zřejmě i fragmenty svazu Violion caninae. Na suchých stanovištích se uplatňují subtermofilní trávníky svazů Koelerio-Phleion phleoidis a snad i Cirsio-Brachypodion pinnati, které na nejextrémnějších místech přecházejí až do vegetace svazu Festucion valesiacae. Lemy (vzácné) náležejí svazu Trifolion medii, křoviny svazu Prunion spinosae. Flóra bioregionu (zachovaná) je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Běžnou hájovou flóru reprezentuje např. sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides ranunculoides). Charakteristické jsou druhy těžších půd, zčásti i kontinentálně laděné, např. srpice barvířská (Serratula tinctoria), mochna bílá (Potentilla alba), ostřice stinná (Carex umbrosa), přeslička obrovská (Equisetum telmateia), v minulosti nezřídka hvozdík pyšný (Dianthus superbus). Mezi termofilními druhy jsou vzácné typy se západní tendencí, jako bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hojnější s tendencí kontinentální, např. koniklec luční (Pulsatilla pratensis), křivatec český (Gagea bohemica), kostřava walliská (Festuca valesiaca), oman německý (Inula germanica), kavyl Ivanův (Stipa joannis), k. vláskovitý (S. capillata) a zlatovlásek obecný (Crinitina linosyris). Výjimečný je výskyt mezofilních druhů, mezi nimiž jsou prvky subatlantské, jako prha chlumní (Arnica montana), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), i druhy boreokontinentální. K nim v minulosti náležela ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), ost. Hartmanova (C. hartmanii), lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum), snad i rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), pozoruhodný byl výskyt druhů, jako zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hořepník luční (Pneumonanthe vulgaris), upolín evropský (Trollius altissimus) aj., dnes většinou rovněž vymizelých. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy - ježek západní, ropucha krátkonohá, kobylka Leptophyes punctatissima. Převládá otevřená kulturní step (havran polní), do ni jsou vmezeřeny nepatrné zbytky xerotermních společenstev (z měkkýšů např. trojzubka stepní). Do lesnatých stanovišť v mělkých údolích pronikají např. slimáček táhlý, břehovými porosty podél vod moudivláček lužní (Hrnčířské louky). Vodní toky bioregionu mají charakter potoků a menších říček, náleží do pstruhového, na dolních tocích lipanového pásma. Zastoupeny jsou i stojaté vody rybníků a malých nádrží s typickou faunou.

6 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 5 Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci: břehule říční (Riparia riparia, moudivláček lužní (Remiz pendulinus), havran polní (Corvus frugilegus). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: suchomilka obecná (Helicella obvia), s. rýhovaná (H. striata), trojzubka stepní (Chondrula tridens), slimáček táhlý (Semilimax semilimax). Hmyz: kobylka Leptophyes punctatissima. Současný stav v bioregionu s přihlédnutím k situaci v lokalitě V rámci bioregionu celkově byla dosud vyhlášena řada zvláště chráněných území dle zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména na území hl.m.prahy. V širším okolí řešených ploch je to vzdálená přírodní rezervace Klánovický les (J cca 8 km od řešených ploch) a další, menší území severně od řešených ploch v nivě Labe. Nejbližším velkoplošným chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Český kras (cca 45 km jihozápadně). Řešené plochy nejsou součásti žádných velkoplošných nebo maloplošných chráněných území. a nejsou tu ani součástí prvků vyšších územních systémů ekologické stability - ÚSES (nejbližším je vzdálený a východně se nalézající navržený nadregionální biokoridor jdoucí k Labi). Z hlediska Evropské soustavy ochrany přírody Natura 2000 se řešené plochy nacházejí dostatečně daleko od všech vyhlášených území (v blízkosti Káraného na druhé straně Labe) a nedotknou se jich ani nepřímo nebo přeneseně. Z hlediska místních územních systémů ekologické stability je přes řešené plochy veden středem navržený, nevymezený lokální biokoridor normální řady (č.23) od jihovýchodu k západu a je napojen na biocentrum funkční lesního typu (č.14) existující v místě malého stejnověkého lesa (cca 3,5 ha, včetně nově navržené rozlohy) ve středu navržené řešených ploch. Biokoridor pokračuje podle cesty (a doprovodných porostů) a vodní strouhy (malého občasného vodního toku) západním směrem na k.ú. Zeleneč, kde se napojuje na další navržený, částečně funkční biokoridor. Biokoridor je v části svého tahu územím veden v ochranném pásmu produktovodů. Tento severní biokoridor je navržen na přechodu z k.ú.zápy severozápadním směrem podle malého vodního toku tvořícího severní hranici řešených ploch je veden územím jako navržený nevymezený biokoridor (č.22) podle Zelenečského potoka. Podobně jako ve středu řešených ploch, tak i v jižní části řešených ploch přes pole od východu (jižně od Mstětic), pravděpodobně podle občasného vodního toku do místa sadu a doprovodných křovisek u trati je navržen záložní prvek ÚSES biokoridor nevymezený lokální normální-vlhké řady (č.13), směřující do navrženého nevymezeného lokálního

7 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 6 biocentra (č.15) přímo v místě zpustlého sadu (u nádraží) a dalších zelených ploch u nádraží (rozloha do 2 ha), odkud pokračuje opět jako nevymezený přes pole směrem na západ. Tento prvek ÚSES nebyl oproti generelu ÚSES akceptován v rámci změny ÚPD k.ú.mstětice č.2, proto pro něj byly ponechány plochy zeleně v rámci systému zeleně řešeného území. Tato zeleň může být kvalifikována jako funkční hlavně na plochách obecních a státních pozemků. Biokoridory navržené v zemědělské krajině jsou schematicky vymezeny, protože jde o krajinu s velmi nízkým stupněm ekologické stability, kde na sebe přírodní prvky krajiny nenavazují nebo mají návaznost velmi omezenou. Proto je nutné s jejich vedením v krajině počítat a případně je v trasách nově pevně vymezit podle jejich technických parametrů (viz dále). Trvanlivost prvků ÚSES a zeleně v takové krajině je dána kvalitou péče a množstvím vkládaných prostředků do údržby. Z hlediska zásahu do významných krajinných prvků je nutno konstatovat, že v řešených plochách nejsou registrované VKP (významné krajinné prvky) a jediným plnoprávným významným prvkem krajiny je les (proměnlivé kvality) ve středu řešených ploch a pak případně i malé vodní toky s doprovodnými porosty (Zelenečský potok). Do lesa nebude zasahováno v rámci sřešení zeleně, ale bude navržena jeho další kultivace na přírodě blízké plochy. Bylo by vhodné upravit koryto vodních toků v zájmu zdržení vody v krajině, protože jsou zahloubeny po provedených melioracích, trpí nízkou vodností a průtokem a jejich ekologické funkce je nutno obnovit. Současný stav krajiny a ochrana přírody Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy a rozloha lesů je i dnes velmi omezená. Přirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích kulturními bory. V bezlesí převládají agrikultury - pole, louky jsou jen ojedinělé, přibývá rozlohy zastavěných ploch. Travinobylinné porosty jsou častější pouze na prudších svazích. Travinný udržovaný porost v lokalitě je vzácnou výjimkou jen na malých plochách, jinak jsou zde již jen meze a doprovodné porosty dřevin podle areálů železnice, obce a také podle komunikací. Krajina z hlediska ekologické stability je hodnocena jako A, tedy území nadprůměrně využívané se zřetelným narušením přírodních struktur, převážně krajina zcela přeměněná antropogenní. Podle krajinářské ekologicko-estetické hodnoty lze krajinu v okolí řešených ploch začlenit mezi území s krajinářskou hodnotou narušenou biocentra většinou neexistují, nebo jen jako izolované ostrovy, často existenčně ohrožené.

8 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 7 Průzkum stávajícího stavu zeleně Rostlinný pokryv území tvoří z větší části orná půda s pokryvem jednoletých produkčních plodin, která z hlediska ekologické stability území je méně zajímavá. Území je z botanického hlediska velice chudé a postižené ruderalizací (vlivem dlouhodobého zemědělského využití) a náletem druhů rostlin. Jako vzdáleně polopřirozená a místy degradovaná společenstva lze posoudit v lokalitě 3 hlavní biotopy : Listnatý lesní remíz ve středu ploch a západně od Mstětic - tvořen směsí dřevin: javor mléč, habr obecný, lípa srdčitá, javor klen, jasan ztepilý, jilm drsný, třešeň domácí, jeřáb ptačí, dub letní, akát trnovník, bříza bradavičnatá, hrušeň obecná aj. - V podrostu jsou jako křoviny přítomny : bez černý, růže šípková, ostružiník křovištní, líska obecná, hloh obecný, krušina olšová, kustovnice cizí, ptačí zob obecný, pámelník poříční, slivoň trnka, brslen evropský, aj. - Z bylin lze v jarním aspektu jmenovat sasanku hajní, plicník lékařský a violka vonná, později jsou při okraji vystřídány kopřivou dvoudomou, netýkavkou nedůtklivou, kakostem, děhelem lesním, mrkví a dalšími. Travinná vegetace se vzrostlými křovinami a dřevinami podél malých toků a sad a křovinná plocha v jižní části území u železniční stanice - dřeviny a křoviny podle malých vodních toků jsou v lokalitě : vrba jíva, vrba křehká, vrba bílá, bříza bradavičnatá, hrušeň obecná, hloh obecný, topol osika, topol bílý, jeřáb ptačí, jabloň obecná, třešeň domácí, ořešák královský, jírovec maďal, javor klen, jasan ztepilý, bez černý, růže šípková, ostružiník maliník, ostružiník křovištní, slivoň trnka, slivoň (blíže neurčená), aj. - z bylin jsou to hlavně následující druhy : řebříček obecný, bršlice kozí noha, psineček výběžkatý, psárka kolénkatá, pilát lékařský, kerblík lesní, chundelka metlice, lopuch plstnatý, křen selský, ovsík vyvýšený, pelyněk černobýl, lebeda lesklá, měrnice černá, barborka obecná, šedivka šedá, dvouzubec černoplodý, sveřep kýlnatý, bodlák obecný, bodlák kadeřavý, chrpa luční, krabilice hlíznatá, krabilice mámivá, merlík bílý, čekanka obecná, pcháč oset, pcháč obecný, turanka kanadská, škarda dvouletá, srha laločnatá, mrkev obecná, štětka lesní, hadinec obecný, pýrovník psí, pýr plazivý, svízel bílý, svízel přítula, kuklík městský, locika kompasová, kopřiva dvoudomá, šanta kočičí, lnice květel, jílek vytrvalý, štírovník růžkatý, heřmánek terčovitý, heřmánek pravý, tolice dětelová, komonice bílá, mák vlčí, chrastice rákosovitá, bojínek luční,

9 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 8 jitrocel kopinatý, jitrocel větší, jitrocel prostřední, lipnice roční, lipnice hajní, lipnice luční, lipnice obecná, mochna stříbřitá, mochna plazivá, šťovík klubkatý, šťovík tupolistý, čičorka pestrá, silenka obecná obecná, lilek potměchuť, celík kanadský, kostival lékařský, vratič obecný, jetel pochybný, jetel luční, jetel plazivý, heřmánkovec nevonnný, divizna černá, vikev ptačí Doprovodné porosty komunikací silně ovlivněné provozem a ruderalizací - dřeviny podle doprovodných komunikací jsou následující : jeřáb ptačí, jasan ztepilý, javor klen, jírovec maďal, lípa srdčitá, vrba křehká, vrba bílá, vrba jíva, hrušeň obecná, slivoň domácí, bez černý, růže šípková, ostružiník křovištní, slivoň trnka, křídlatka japonská. - Z bylin jsou v chudých porostech podle komunikací přítomny následující druhy : řebříček obecný, bršlice kozí noha, psineček výběžkatý, lopuch plstnatý, křen selský, ovsík vyvýšený, pelyněk černobýl, lebeda lesklá, dvouzubec černoplodý, bodlák obecný, bodlák kadeřavý, chrpa luční, merlík bílý, čekanka obecná, pcháč oset, srha laločnatá, mrkev obecná, kopřiva dvoudomá, kopřiva žahavka, pýr plazivý, svízel přítula, kuklík městský, lnice květel, jílek vytrvalý, štírovník růžkatý, heřmánek terčovitý, mák vlčí, bojínek luční, jitrocel kopinatý, lipnice roční, lipnice obecná, mochna plazivá, šťovík tupolistý, čičorka pestrá, silenka obecná obecná, celík kanadský, vratič obecný, jetel luční, jetel plazivý, heřmánkovec nevonnný, vikev ptačí, řebříček obecný, kokoška pastuší tobolka. Během průzkumu řešených ploch v jarním období roku 2010 byla zaznamenána větší část rostlinných a dřevinných druhů vyskytujících se ve zkoumaném území řešených ploch v k.ú.mstětice. Ve zkoumaném území nebyl zjištěn žádný zvláště chráněný rostlinný druh uvedený v příloze III. vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Závěry průzkumu ploch v řešeném území na kat.území obce Mstětice. Pochůzkami, studiem literatury a pozorováním po celé ploše a okolí navrhované řešených ploch stavby areálu Nové Mstětice bylo zjištěno, že lokalita se nachází v zemědělské krajině bez výrazných přírodních prvků, kde je zeleň zastoupena jen v omezených segmentech. Navrhovaná případná výstavba dle změny ÚPD č.2, jak lze konstatovat na základě podkladů změny, neohrozí významně stávající přírodní prvky v krajině u Mstětic. Významné krajinné prvky jsou velmi omezené a prakticky se kryjí s prvky územního systému ekologické stability v navržené i změněné podobě. Vzhledem k tomu, že obě větší zelené

10 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 9 plochy jsou součástí ÚSES, tak bude nutno tyto plochy dále zachovat a revitalizovat s tím, že budou propojeny vymezenými biokoridory a dalšími plochami zeleně ve směru V-Z s dalšími prvky ÚSES mimo řešené území, tak aby kontinuita byla zachována. Propojení jednotlivých prvků zeleně a SES v území v odpovídajících technických parametrech ÚSES v celé ploše nebude problémem, jen si to vyžádá detailnější projekční řešení odpovídající obecným požadavkům SES a jeho zapracování do územní dokumentace. V lokalitě nebyly nalezeny žádné další faktické důvody pro omezení rozsahu nakládání se zelení nebo specielní výsadby záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny. Řešení ploch zeleně v návrhu územní studie a jejich členění Plochy v území původně zemědělské, intenzivně využité jsou plochami na okraji hl.města Prahy, které v současnosti nejsou výrazněji obhospodařovány a současně jsou nově zastavovány. Z hlediska kvality ovzduší, vody a půdy lze hovořit o zemědělsky pozměněném, ale dnes postupně zastavovaném a revitalizovaném území se sníženou biodiversitou a bez dopadu průmyslové výroby na krajinu. Veřejná zeleň v zpracovaném území bude odpovídat uliční struktuře, struktuře ploch zeleně a také účelu ke kterému je do navržených ploch veřejné zeleně dosazována. Preferována bude zejména krycí zeleň na protihlukovém valu (s nízkými nároky na údržbu), zeleň uliční v zástavbě, zejména pak širších ulic a pěších bulvárů a také zeleň doplňková parkového až lesoparkového charakteru. Jako vybrané dřeviny vhodné k výsadbě budou využívány zejména odolné a autochtonní přírodní druhy, jen ve vybraných místech uvnitř zástavby bude možnost využít některých vhodných kultivarů, např. s kulovou korunou atp. Mezi preferované druhy dřevin bude patřit lípa malolistá, javor mléč, javor babyka, hloh jednoděložný, jeřáb ptačí, jasan ztepilý, dub letní, z křovin pak zejména ptačí zob obecný, líska obecná, svída krvavá, brslen evropský, růže šípková. Územní studie pro území vymezené v rámci 2.změny územního plánu obce Zeleneč - část Mstětice obsahuje následující členění ploch (viz obrázek návrhů ploch v příloze, který je nedílnou součástí Územní studie zeleně) : 1) Plochy stávajících porostů a dřevin (nepůvodní, chudé, řídké) 2) Navržené plochy porostů a porostních skupin (sestavy vybraných dřevin v terénu) 3) Plochy trávníků k aktivní rekreaci (budou řešené v dalších stupních PD) 4) Květnaté louky (2x ročně kosené, výborně kvetoucí) 5) Přírodě blízké, až polopřirozené louky (1x ročně mechanicky kosené) 6) Soliterní stromy a křoviny a stromořadí

11 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 10 Výše uvedené kategorie jsou stanoveny z hlediska požadavků na využití zeleně v rámci rozvoje v řešených plochách a samozřejmě i s ohledem na nutnost vkladu do první investice při jejich zakládání a při jejich údržbě v budoucnosti. Je očekáváno, že k kultivaci obecních ploch bude využito grantů OPŽP a jiných zdrojů k financování výsadeb. Popis jednotlivých ploch navržené zeleně Plochy stávajících porostů a dřevin Plochy stávajících porostů a dřevin, jsou v daném území velmi málo rozšířeny, což je dáno tradičním zemědělským hospodařením (hovoří se o opotřebované krajině) v širším území Polabí a také nedostatečnou péčí o údržbu a případnou kultivaci, či zakládání ploch zeleně v minulosti (jde o zeleň zbytkovou). Posledním výrazným zásahem v oblasti zeleně byla výstavba VT centra v místě omezné kvalitní zeleně u ž.st. Mstětice. V současnosti stávající plochy zeleně, převážně popsané v textu výše, budou vhodné k úvodní podpoře ekologické stability a k dosadbám a rozšíření zeleně do jejich okolí a také k další kultivaci těchto ploch a jejich rozvoji. Úvodní kultivace všech těchto ploch je velmi vhodná i vzhledem k vlastnictví pozemků a nutnosti jejich údržby, též v rámci obecné péče o krajinnou zeleň, která podpoří možnosti další kvalitu výstavby navržené v řešeném území. Navržené plochy porostů a porostních skupin Jde převážně o plochy porostů navržených na doplnění k funkcím spojeným s ekologickou stabilitou, odprašněním území, ochranou proti větrné erozi, ochranou proti hlučnosti a s řadou dalších funkcí v krajině podle připravované realizace změny územního plánu č.2. Plochy se nacházejí na odhlučňovacím valu podél komunikace II.tř., po okrajích řešeného území, napříč směru větru, podle ploch ÚSES jako doprovodná zeleň, pak jako doplňková zeleň podle železniční trati a po okrajích řešeného území (u areálu SHZ, viz. Mapa řešeného území), do této kategorie patří i doprovodná zeleň komunikací a bulvárů navržených v zónách k osídlení. V širších komunikacích uvnitř zástavby je možno akceptovat i kultuvary s lepší údržbou koruny i plochy okolo. Tato navržená zeleň je finančně náročná a bude vyžadovat jednorázový finanční vklad do výsadby a pak další vklad do základní údržby zeleně alespoň po dobu let. Jako zásadní se jeví dobrý výběr skladby zeleně v této skupině a její rozmístění v rámci k.ú.mstětice. Neméně zásadním faktorem je pravidelná údržba a správná výsadba a dosadba obnova této zeleně v krajině alespoň ve výše uvedeném časové úseku. Náklady na údržbu uvedené zeleně budou každoročně klesat. Plochy trávníků k aktivní rekreaci

12 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 11 Jde o plochy navržených sídelních částí. Jejich umístění bude řešeno v dalších stupních PD. Tyto plochy mohou sloužit k řadě sportů a vyžadují po vysetí a zarovnání povrchu zaválcováním i intenzivní péči, včetně zalévání a hnojení, dokud se trávník nepodaří dostatečně stabilizovat. Základní údržba je pak nutná každoročně (6x kosení a kultivace, v letním období pak zálivka od července do září). Květnaté louky Jde o travnaté plochy na vhodných místech doplněné dřevinami a křovinami viz mapka. Tyto plochy by měly působit jako přirozené travní porosty tvořící krajinný rámec a podporovat prvky ÚSES a stávající zeleně. Jejich kombinace s vodními prvky a soliterami je maximálně vhodná. V náročnosti na údržbu jsou podstatně méně náročné, vyžadují pouze alespoň 2x ročně kosení na ploše oseté květnatou travní směsí vhodnou do suchých až výsušných poloh. Úvodní vklad je nutný při výsadbě a údržbě zalévání. Pasení je na těchto plochách principielně možné, je ovšem vhodné zvolit správný dobytek i způsob chovu a pastvy (pastevní hospodaření nebo kosení a pobyt ve stájích). Přírodě blízké, až polopřirozené louky Jde o travnaté plochy založené tak aby pokud možno navazovaly na stávající travnaté plochy a doplnily je na vhodných místech, zejména při okrajích ÚSES a dalších prvků krajiny. Po výsadbě jde o plochy nejméně náročné na údržbu a je nutné je alespoň jednou do roka pokosit mechanizací, případně i omezeně spásat (ovcemi, případně skotem v omezeném množství z důvodu eroze pozemků). Tyto plochy by měly tvořit základní kostru ekologické stability krajiny v území. Soliterní stromy a stromořadí Na vhodných místech mimo trasu a ochranné pásmo vedení vn a vvn a produktovody, případně jejich ochranná pásma lze vysazovat dřeviny a křoviny jako solitery i do komponovaných skupin (vždy je nutná výsadba zakůlovaných jedinců vzrůstu 1,2 m a více), složení doporučené dřevinné skladby je v příloze této dokumentace územní studie zeleně. Solitery by měly být vysazovány podle potřeby v dostatečném vzrůstu a s ochranou proti okusu zvěří a s dostatečným předstihem a ochranou. Stromořadí vysokokorunných stromů s podchozí resp. podjíznou výškou 2,5m resp. 4m budou vysazené podél vybraných komunikací jako doprovodná komunikační zeleň. Návrh ploch veřejné zeleně k dotační podpoře Jedná se plochy vyčleněné v rámci územní studie zeleně v k.ú.zeleneč tak aby bylo možno na nich realizovat různá opatření k zazelenění (trávníky, křoviny, lesoparkový porost, porosty

13 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 12 dřevin), kde cílové mají být zvýšené ekologicko stabilizační funkce nově zakládané zeleně v krajině. Tyto funkce jsou definovány souhrnně u daného druhu zeleně jako stabilizační zeleň v krajině, zeleň s půdoochrannou funkcí, bránící větrné nebo vodní erozi, zeleň zvyšující biodiverzitu v krajině a rozšiřující hnízdní možnosti, zeleň zadržující vodu v krajině, zeleň s velmi významnou estetickou funkcí, která v krajině funguje jako prvek zvyšující kvalitu života v okolních sídlech, zeleň splňující parametry původních významných krajinných prvků nebo interakčních prvků ÚSES. Výsadba a její hustota bude odpovídat jednotlivým prvkům zeleně na které bude případná dotace vázána. Uvedená zeleň bude realizována převážně obcí nebo dalšími subjekty z dotačních programů (zejména OPŽP) a za podpory obce a dalších subjektů. Další vhodné prvky v krajině : Protierozní opatření Na linii sever-jih je v rámci, zejména návětrné jižní části pozemků-ploch, velmi žádoucí vytvořit při okraji studovaného území nově vysázený větrolam nebo alespoň nižší ochrannou výsadbu křovin proti větrné erozi přítomné v dané oblasti výsušných půd stále silněji. Větrná eroze působí ve směru převažujících větrů, tedy na návětrné straně cca od jihozápadu až západu. Protierozní opatření jsou nutná protože bez nich dojde u pozemků k řadě negativních jevů odnos půdy, navazující vodní eroze, bahnotoky, zvýšená prašnost vně i uvnitř staveb a obnažování podloží. V samotném důsledku znamenají tyto opatření co nejrychlejší osetí pozemků travní směsí a kultivace trávníků pro zadržení vody v daném území. Vodní prvky Pro zvýšení estetického působení v krajině, zvýšení relativní vlhkosti a snížení sekundární prašnosti jsou v místě navrženy další retenční nádrže.u kterých by bylo vhodné dále pracovat s terénem a i s pobřežní zónou, tak aby vzniklo alespoň malé litorální pásmo zvyšující odpar a tvořící zónu pro vodní faunu i flóru. Etapizace zeleně: Jako 1.etapa výsadby zeleně připadá v úvahu: 1) ochranná a izolační zeleň (protihlukový val) v rozsahu nezbytném pro ochranu výstavby 1.etapy 2) adekvátní část boulevardu

14 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 13 Další fáze etapizace budou určeny adekvátně poměrům rozvojových ploch a měly by být realizovány v předstihu před započetím výstavby v dané rozvojové ploše. Jako samostatná fáze připadá v úvahu dotovaná zeleň z fondů EU ( vyznačena ve výkresové části). Tato zeleň je ve výkresové části označena jako plochy pro dotační zajištění nelesní krajinné zeleně. Plochy sportu (OS): Na veřejnou zeleň přímo navazují v území plochy určené pro rekreaci a pro sportovní aktivity. Na těchto plochách vymezených na okrajích zástavby a přímo navazujících na školu a školku mohou být dle úz. plánu umístěny krytá i otevřená sportoviště včetně odpovídajícího zázemí ( obslužné komunikace, dále pěší a cyklistické, odpovídající technická vybavenost včetně vybavenosti pro návštěvníky, provozy údržby a bydlení provozovatelů objektů a případně areálu ) Severní poloha ploch OS při zóně Z22 je vhodná pro rozvoj aktivit umístěných školských zařízení v rozvojové ploše Z9. Jižní poloha ploch OS při Z24 je více vhodná pro umisťování aktivit pro širokou veřejnost. Vzhledem k ochranným pásmům produktovodů je možno krytá a zastřešená sportoviště umisťovat do hranice 100 m od osy produktovodu. Do pásma 100 až 50 m lze umisťovat pouze venkovní sportoviště nezastřešená, např. tenisové kurty, fotbalové a basketbalové hřiště atd. Závěr Územní studie zeleně pro část k.ú. obce Mstětice byla zpracována v rozsahu překračujícím minimální požadovaný rozsah a akceptovala rozsah doporučený dle zadání územní studie lokality Zeleneč Mstětice 2. Územní studie zeleně pro část k.ú. obce Mstětice je koncipována tak, aby umožnila některé plochy zeleně financovat nejen z obecních, případně soukromých, ale i ze státních zdrojů, včetně některých prvků zeleně, jako např. vybraných pásů zeleně krycí s odhlučňovací a s protierozní funkcí. Výše uvedené odstupňovaně pojednané plochy zeleně (viz textová část, mapka v příloze) jsou zakresleny v souladu s požadavky projektantů Změny č.2 územního plánu řešeného území v k.ú. Mstětice a současně jsou zakresleny do plánu předběžné studie obytné výstavby v daném území obce Mstětice. Plán studie obsahuje zároveň systém komunikací,

15 Číslo projektu 2019P Technická zpráva 14 navazujících jednak na komunikaci II.a III tř. jdoucí napříč územím a současně i na železniční trať, kde je uvažována optimalizace traťového úseku, bez větších zásahů do okolí. Zpracovali Praha Mgr. Michael Pondělíček Tabulka navržené zeleně k výsadbě do jednotlivých ploch

16 Tabulka navržené zelen do ploch v k.ú.mst tice, v etn managementu Druh plochy v ÚS zelen Stávající porosty zelen Plocha (ha) Doporu ené d eviny Doporu ené k oviny Konverze na dubohab iny a doubravy Babyka, hloh, líska, brslen, pta í zob, r že Navržená izola ní zele - protihlukový val Navržené porosty a skupiny Dub letní, habr obecný, lípa srd itá, javor mlé, je áb pta í, jasan ztepilý, hruška Dub letní, habr obecný, lípa srd itá, javor mlé, je áb pta í, jasan ztepilý, hruška Hloh, babyka, líska, brslen, pta í zob, r že Hloh, babyka, líska, brslen, pta í zob, r že Kv tnatá louka Solitery dub letní, lípa, hruška Solitery Prunus, r že, kloko, líska P írod blízká louka Soliterní d eviny a stromo adí --- Solitery Prunus, r že, kloko, líska Dub letní, habr obecný, Hloh, babyka, lípa srd itá, javor mlé, líska, brslen, pta í je áb pta í, jasan zob, r že ztepilý, hruška, jilm svraskalá, drsný, vrba k ehká, ešetlák, hlošina topol erný Podrost management Poznámka Bez podrostu, p ípadn pasený trávník Pro ezávka, zm na skladby d evin, dosadba místních druh, pasení bez podrostu Pro ezávka, dopln ní výsadby, kultivace d evin Vyžaduje lesního hospodá e a farmu v okolí Protihlukový val podél silnice II/101 trávník Pro ezávka, dopln ní výsadby, kosení podrostu,pasení, kultivace d evin Sm s na kv tnatý trávník, louku Sm s na kv tnatou louku Zálivka, kosení, další kultivace drnu Doprovodné porosty, p ípadn porosty v trolam, produk ní porosty Kyp ení p dy Kosení Na vlh ích p dách bez eroze trávníky Zálivka, p ihnojení v p ípad pot eby, ošet ení po zim, ochrana proti okusu, zak lování Rozsah podle vhodných ploch k výsadb, zejména u sídel