Politika ČSSD ve zdravotnictví. Jaroslav Duroň MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Katedra politologie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Politika ČSSD ve zdravotnictví. Jaroslav Duroň MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Katedra politologie"

Transkript

1 Ústřední knihovna FSS MU Brno Ollllllllllllllllllllllllllllllllll! í4«m ' MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Politika ČSSD ve zdravotnictví Bakalářská práce Jaroslav Duroň Vedoucí práce: doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. UCO: Obor: PL-ZU Imatrikulační ročník: 2001 Brno, 2005

2 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Politika ČSSD ve zdravotnictví" jsem vypracoval samostatně z odborné literatury a zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu na konci práce. V Praze dne 30. listopadu 2005 Jaroslav Duroň

3 Poděkování Při předání bakalářské práce v rámci ukončení mého bakalářské studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské práce Doc. JUDr. PhDr. Miroslavu Marešovi, Ph.D. za jeho čas, pomoc a cenné rady, kterými tuto práci obohatil. Obsah práce 1) Úvod (cíl, metody práce) str. 5-2-

4 2) Teoretické pojetí vztahu politické strany ke zdravotnictví (teorie aktérů, policy - analysis, programatika politických stran a programatika v oblasti policy) str. 6 3) Vývoj zdravotní politiky v ČR po roce 1989 str. 14 4) Analýza aktérů ve zdravotní politice str. 17 5) Vývoj zdravotnických koncepcí ČSSD a jejich ministrů str. 21 6) Srovnání zdravotní koncepce ČSSD s ostatními politickými stranami str. 27 7) Metody prosazování zdravotní politiky ČSSD str. 34 8) Výsledky zdravotní politiky ČSSD str. 36 9) Závěr str ) Seznam použité literatury a zdrojů str ) Přílohy str. 41 Počet znaků

5 1) Úvod (cíl, metody práce) V rámci bakalářské práce Politika ČSSD ve zdravotnictví" jsem se zaměřil na popsání vývoje ve zdravotnictví po roce 1989 s důrazem na přístup jednotlivých politických stran k této problematice. V úvodu práce jsem se zaměřil na teoretické pojetí vztahu politické strany ke zdravotnictví, zejména pak na popsání teorie aktérů, policy - analysis, pragramatiky politických stran a programatiky v oblasti policy. V následující kapitole jsem popsal vývoj oblasti zdravotnictví po společenských změnách v roce Zdravotnictví je možná ve větší míře ovlivňováno jednotlivými účastníky než jiné sektory. Jednotlivé skupiny jsou výrazně antagonistické. Kromě principiálních názorových odlišností se často jedná o osobní spory jednotlivých představitelů zájmových skupin. Ve třetí části jsem se zaměřil na popis těchto aktérů a výmezem jejich rolí (formální i neformální). Česká strana sociálně demokratická vede resort zdravotnictví již od předčasných voleb v roce Vzhledem k časté personální obměně ve vedení resortu a k omezenému rozsahu mé práce jsem se zaměřil na vývoj zdravotnických koncepcí a jejich ministrů od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce Programy politických stran se věnují problematice zdravotnictví v různé míře. Proto jsem se maximálně zaměřil na vymezení programů České strany sociálně demokratické a Občanské demokratické strany. Křesťansko demokratická unie (KDU-ČSL) ani Unie Svobody (US) nemají výrazně vyprofilovaného odborníka na tuto oblast a tomu odpovídá i menší rozsah politického programu. Naopak v případě Komunistické strany Čech a Moravy se zdravotnictví věnuje velká důležitost. Má příslušná odborná komise ČSSD vliv na praktickou politiku anebo zůstávají její zdravotnické koncepce v šuplíku"? Jsou názory odborníků, kteří se v rámci strany na tuto problematiku konzistentní? V rámci dotazníkového průzkumu jsem oslovil klíčové osobnosti, kteří přímo či nepřímo formují stranickou politiku v této oblasti. Analýza odpovědí přináší zajímavé odpovědi ze kterých vyplývá, že někteří respondenti mají v těchto otázkách velice blízko k názorům politických odpůrců. V poslední části práce jsem se zaměřil na popis metod prosazování zdravotnické politiky ČSSD a zejména pak na zjištění úrovně konzistentnosti její politiky..4.

6 2) Teoretické pojetí vztahu politické strany ke zdravotnictví (teorie aktérů, policy - analysis, programatika politických stran a programatika v oblasti policy) Před praktickou částí zaměřenou na popis problematiky zdravotnictví po roce 1989 v kontextu s programovými přístupy jednotlivých politických stran bych chtěl teoreticky vymezit toto pojetí prostřednictvím představení teorie aktérů a programatiky politických a programatiky v oblasti policy. Popis poliev - analysis Jedná se o dílčí oblast politické vědy. V popředí zájmu policy analysis je činnost různých typů režimů, stranickopoliticky sestavených vlád a působení jednotlivých politiků v konkrétních oblastech. Tyto aspekty se vztahují především na výstupní oblast politických systémů. Hlavním předmětem zkoumám policy - cyklu jsou politická rozhodnutí (outputs) a výsledky (outcomes) 1. Díky orientaci na praktické výstupy je policy-analýza zaměřena na praxi. Obsahově může být tato analýza zaměřena na jakoukoliv politickou oblast. Mezi další znaky policy patří různé principy řízení. Jedná se o zákony/zákazy, pobídky, veřejné nabídky, informace a toho, že určitá veřejná opatření mají vzorový charakter. Důležitou součástí teorie policy-analýzy je rozlišení mezi pojmy policy-net a policy aréna. Policy-net označuje síť všech konkrétních aktérů ve specifikované oblastí. Policy-arena vymezuje konkrétní oblast rozhodování, ve které jsou vytvářena policies - konkrétní politická rozhodnutí (komise, parlamentní výbory). Na policies mohou vždy různou měrou zapůsobit i politics konkrétně zainteresovaných osob a jejich reakce 2, Policy-analýza se snaží z konkrétních procesů policy postihnout podle vzájemného působení obecné aspekty. V analýzách se využívají speciální znalosti odborných expertů. Dále se tato oblast politické vědy zabývá výzkumem plánování, realizace a hodnocení a obecnějšími teoretickými otázkami rozhodování. Programatika politických stran a programatika v oblasti policy Problematiku politického plánování můžeme demonstrovat na německém příkladu. Vývoj policy analysis zde probíhal ve třech cyklech. V první fázi se jednalo o aktivní politiku", ve 1 Bers-Schlosser, D., Stammen T.: Úvod do politické vědy. Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 2000 s Bers-Schlosser, D., Stammen T.: Úvod do politické vědy. Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 2000 s

7 které se policy analysis soustředila na politické plánování. V další fázi došlo k selhání tohoto politického plánování, jež bylo vyjádřeno v konjunktuře výzkumu implementace a následně proběhla fáze výzkumu evaluace 3. Počátky politického plánování jsou v SRN spojeny s nástupem sociálně-liberální vlády v roce Tehdy se začalo opouštět od koncepce respektování liberálního státu s minimálními zásahy státu a naopak se začala posilovat aktivní role státu, který měl díky reformám zajistit sociální blahobyt". Pro realizaci těchto kroků byla zřízena Plánovací skupina pro vládní a správní reformu", ve které působila řada odborníků pro otázky sociální, politické a správní. Postupem času bylo zavedeno finanční plánování a střednědobé finanční plánování a bylo prováděno personální a strukturální plánování se zapojením jednotlivých spolkových zemí. Na příkladu průběhu politického plánování v oblasti rozvoje školství lze demonstrovat jeho neúspěch. Vzdělávání spadá do kompetence jednotlivých zemí a na celostátní úrovni je alespoň částečně koordinováno Stálou konferencí zemských ministrů kultury v SRN". Díky nezasahování vítězných mocností se po druhé světové válce obnovil třístupňový systém vzdělávání. V okamžiku, kdy se díky rychle expandujícímu hospodářství projevil nedostatek vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků, došlo k založení Německé rady pro vzdělání. V rámci rady měl spolek a jednotlivé země vypracovat plány na rozvoj a dlouhodobé plánování. Pro vnitřní spory byla rada následně rozpuštěna, ale mezitím došlo k ustanovení řady plánovacích oddělení a institucí. Jednalo se například o Plánovací výbor pro stavbu vysokých škol" či projekt Rozvoj a zakládání vědeckých vysokých škol". Ve svém důsledku se činnost těchto úřadů projevila negativně. Došlo k centralizaci kultury, což se projevilo i v novém vysokoškolském zákoně. Celá reforma uvízla v houštině kvantitativních, částečně chybných údajů a pro kvalitativní reformu nebylo možno dosáhnout mezi aktéry konsensu 4. Mezi důvody neúspěchu patří velký počet zúčastněných aktérů, jejich rozdílné politické a věcné představy a příliš ambiciózní plány hlavní iniciátora (Spolku), které měly ve svém důsledku za následek hlavně politickou centralizaci těchto reformních snah. Postupně začalo být jasné, že model prakticky orientované vědy a propojení vědy s politikou ve formě politického plánování je neudržitelný. 3 Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s

8 Výzkum implementace Výzkum implementace se soustřeďuje na výzkum realizace, provádění či výkonu politických programů státem, prostřednictví jednání státu 5. Hlavní otázkou implementačního výzkumu je zda a do jaké míry mohou být politické intence (politické programy) realizovány. Při stanovení programu se rozlišují dva stupně implementace. Prvním je rovina politického řízení realizačních subjektů (státních úřadů, státní správa), přičemž důležitým výsledkem výzkumu implementace je to, že toto politické řízení není chápání jen jako udělování a plnění příkazů, ale musí být definováno spíše jako velmi široké působení s úmyslem formovat" 6. Druhý stupeň implementace je rovina prosazování programu státní správou. Při této implementaci se musí dávat pozor na zvláštnosti programu, charakter prováděcích instancí a na vlastnosti skupiny adresátů. Evaluační studie Evaluační výzkum má za cíl zjistit efektivitu a eficienci programu. Efektivita je obecně definována jako stupeň dosažení cíle a odpovídá na otázku, do jaké míry byl realizován programu. Eficience všeobecně představuje vztah mezi náklady a užitkem určitého programu nebo opatření. Evaluační studie tedy prověřují účinnost programu vzhledem k cíli a zjišťují případné problémy a navrhují modifikace při formování a vytváření programu 7. Při těchto studiích musí být objasněn jejich účel, očekávání aktérů a očekávané výsledky. Teoretické metody výzkumu Policy analysis nabízí pluralitní prostor v metodologických přístupech. Proto je poměrně obtížné popsat jednotlivé metody výzkumu policy analysis. Mezi základní vyšetřovací techniky patří dotazníkové šetření, participativní pozorování a obsahová analýza. Dotazníkové šetření může mít mnoho podob. Jedná se o ústní nebo písemné dotazování, nestandardizovaná, standardizovaná. Šetření může být prováděno individuálně nebo ve skupinách. Participativní šetření je systematizace průběhu každodenních dějů. Obsahová analýza textů a dokumentů pomáhá kvantitativně nebo kvalitativně vyhodnotit vyšetřovaný 5 Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedeni do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s

9 obsah. Rozlišujeme např. mezi frekvenční analýzou, valenční analýzou a analýzou kontingence. Pro stanovení výzkumné metody mohu také zvolit případovou studii nebo srovnávací metodu. Případová studie se snaží o exaktní rekonstrukci jednoho empiricky konkrétního procesu zatímco srovnání slouží ke zdůraznění zkoumaných souvislostí různých případů prostřednictvím podobností a odchylek mezi nimi. Teorie (koncepce) aktérů Pro policy anály si s není důležité jenom zkoumání systému, struktury a funkcí ale také výzkum jednám, podmínek jednání a důvodů a smyslu jednání konkrétních politických aktérů v příslušné politické oblasti. Tuto oblast policy analysis představují teoretické přístupy vycházející z teorie jednání. Podle Kemskiho se jedná o transformaci určité situace na jinou situaci". Toto chování je zaměřeno k určitému cíli. Bezprostředním důsledkem rozhodnutí je vědomé jednání či nejednání aktéra na okolí. Teorie T. Parsonse zahrnuje jednající, situaci jednám' a orientaci jednajících. Aktér je buďto jedinec nebo společenský systém a jednání je chápáno jako proces změny stávající stavu systému. Existují tři typy jednání, a to podle různých druhů motivačních a hodnotových orientací a podle definice a interpretace situace: intelektuální (kognitivní), expresivní (emocionální a morální (evaluační) jednám' 8. Nej důležitějším odvozeným typem jednání je instrumentální jednání, které je expresivní, sleduje cíl a orientuje se převážně podle kognitivních kritérií. V teorii aktérů rozlišujeme politické arény, politické cykly a politické sítě. Policy aréna model poukazuje na to, jak úzký vztah je mezi funkcionalistickými přístupy a přístupy podle teorie jednání. Lowi určil základní politické arény. Jedná se o (1.) distributivní politiku, (2.) nedistributivní politiku, (3.) regulativní politiku a nejčastěji diskutovanou (4.) konstitutivní politiku. Posléze byl přidána díky práci Roberta Salisburyho typ (5.) samoregulativní politiky a (6.) persuasivní politika 9. Distributivní politika se vyznačuje tím, že zboží a služby, které jsou k dispozici v nadbytku, jsou ze strany státu rozdělovány všem zainteresovaným. To vede k tomu, že všichni jsou spokojeni a nedochází k větším konfliktům. Tato politika má zpravidla ekonomický aspekt Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s

10 (statky musí být snadno rozdělitelné, nikdo nesmí být vyloučen). Podle Fialy může být jako příklad distributivní politiky uvedena kupónová privatizace 10. Redistributivní politika se vyznačuje jasným poměrem mezi náklady a užitkem. Jedné socioekonomicko společenské vrstvě může být dáno jen to, co je jiné vrstvě odebráno. Na rozdíl od distributivní politiky se jedná o konfliktní policy. Typickým příkladem je podle Lowa sociální pojištění nebo progresivní zdanění. Tato politika je typická pro moderní sociální státy. Jako příklad redistribuce ve směru zdola nahoru lze uvést oblast státní podpory kultury, přičemž na tuto oblast si činí nárok zejména horní sociální vrstva. Opačným příkladem je progresivní sazba daně, což je typický příklad přerozdělovaní shora dolů. Tato politika se odehrává v situacích nulového součtu, tzn. určité skupině je něco dáno, pokud je to někomu jiném odebráno. Regulativní politika je příkladem policy často měnících se procesů, konfliktů, koalic a nutnosti konsensu. Jedná se o politiku příkazů, zákazů, nařízení a povoleni, která pro příslušné znamená pouze nepřímo výhodu nebo nevýhodu. Jako konkrétní příklad můžeme uvést ochranu životního prostředí, ochranu hospodářské soutěže nebo zvláštní cenové regulace. Poltický aktér (např. parlament) zde tvoří zprostředkovatelskou úlohu mezi zájmovými skupinami, které předkládají požadavky na systém. Díky možnosti užití příkazů, norem má aktér nepřímý vliv na výsledek. Údajně se jedná o nej důležitější typ arény v moderních sociálních státech 11. Konstitutivní politika se vztahuje na uspořádání a náplň politického a společenského života společnosti. Tato policy má především vliv na formy a pravidla, v jejichž rámci je rozdělování nákladů a užitku spojeno. Proto se vyznačuje vysokou mírou konfliktnosti kvůli novým politickým otázkám", reformám a institucionalizovaným změnám. Konkrétním příkladem je zakládání nových úřadů či reformy volebního zákonodárství. Samoregulativm politika je považována za odnož Lowiho pojetí konstitutivní politiky. Zúčastněné strany zde řeší své problémy ve své režii, ovšem v rámci stávající právního řádu. Ve svých důsledcích je podobná regulativní politice, avšak je zde rezignováno na státní vliv. Přijatá pravidla se mohou stát časem právně závazným standardem. Prakticky se může například jednat o samoregulační pravidla bankovních ústavou přijatá Bankovní asociací. Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s

11 ale i s relevantními zástupci zájmových socio-ckonomických skupin. Předpokladem pro úspěch je hledání konsensu mezi všemi zúčastněnými stranami. Implementace zajišťuje převedení politických záměrů na konkrétní opatření. Jedná se zejména o uvedení nových zákonů, vyhlášek či nařízení do praxe. I v této fázi stále probíhají snahy některých zúčastněných stran o promítnutí svých záměra. Proto může dojít k výrazné změně původního politického záměru. Fáze evaluace je důležité součástí politického procesu. Můžeme rozlišit tři typy evaluací politického opatření. Jedná se o (1.) administrativní, (2.) politickou a (3.) vědeckou evaluaci 14. V případě administrativní evaluace se většinou jedná o vyhodnocení, které provádí zvláštní orgán reformního úřadu. U politické evaluace se zkoumá dopad opatřeních na voličskou základnu politické strany, která změnu realizovala. Zkoumá se zda projekt patřičně ovlivnil cílovou skupinu a zda pozitivně zapůsobil na zvýšení voličských preferencí. Pokud se využije vědecká evaluace musí být na počátku stanovena metodika hodnocení. Zda bude hodnocen celý program změny, jednotlivá opatření nebo celý politický proces. U hodnocení dílčích procesů se sleduje output, tzn. aktivity vztahující se bezprostředně k aktérům, kteří program realizují", zda má být popřípadě zjišťován impact, tzn. změny, které lze sledovat u adresátů příslušné politiky", či zdaje cílem analyzovat outcome, tedy celkový účinek státních aktivit na veškeré účastníky příslušné politiky, tzn. zamýšlené, ale hlavně nezamýšlené účinky" 15. Poslední fáze policy cycle se označuje jako terminace - ukončení politiky. Nejedná se o zcela přesný termín, protože v naprosté většině k ukončení politiky nedochází (přijatá opatření, např. zákony většinou platí i po vyřešení daného problému). Reálně dochází k rozhodnutí zda má program dále probíhat anebo zda má být přeformulován či úplně nově naformulován. Model policy cycle má své nedostatky a to zejména v tom, že teoretický cyklický model ve skutečnosti neexistuje. V reálném politickém životě se fáze jednotlivých policy překrývají anebo probíhají s jinými policies. Tím může dojít k tomu, že se kvůli dominantnímu postavení jiného issue zastaví rozhodovací proces, protože celá politická kapacita se musí koncentrovat na první problém 16. Politické sítě (policy networks) oproti politickým cyklům reálněji působí na průběh politického procesu. Politická síť je propletenec" vztahů mezi na sobě závislých aktérů, kteří mají mezi sebou určité vztahy. 14 Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARR1STER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedeni do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nakladatelství BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s

12 ale i s relevantními zástupci zájmových socio-ekonomických skupin. Předpoklad" 1 úspěch je hledání konsensu mezi všemi zúčastněnými stranami. P r0 Implementace zajišťuje převedení politických záměrů na konkrétní opatření. Jedr* a s e z e J m e n a o uvedení nových zákonů, vyhlášek či nařízení do praxe. I v této fázi stále probiw s n a h v některých zúčastněných stran o promítnutí svých záměrů. Proto může dojít k výr^2^ změně původního politického záměru. Fáze evaluace je důležité součástí politického procesu. Můžeme rozlišit tři typy e vamac1 ' politického opatření. Jedná se o (1.) administrativní, (2.) politickou a (3.) vědeck# u ev^u 30 * V případě administrativní evaluace se většinou jedná o vyhodnocení, které prová^1 zvláštní orgán reformního úřadu. U politické evaluace se zkoumá dopad opatřeních na vol 1^ základnu politické strany, která změnu realizovala. Zkoumá se zda projekt patrici* ovlivnil cílovou skupinu a zda pozitivně zapůsobil na zvýšení voličských preferencí. Pok^ s e vyuzye vědecká evaluace musí být na počátku stanovena metodika hodnocení. Zda bude Jednocen celý program změny, jednotlivá opatření nebo celý politický proces. U hodnocení dílčích procesů se sleduje output, tzn. aktivity vztahující se bezprostředně k aktérům, kt eř * program realizují", zda má být popřípadě zjišťován impact, tzn. změny, které lze sledová* u aq resátů příslušné politiky", či zdaje cílem analyzovat outcome, tedy celkový účinek stát 111 ' 011 aktivit 'v v, cs 15 na veškeré účastníky příslušné politiky, tzn. zamýšlené, ale hlavně nezamýšlené u c i n K y Poslední fáze policy cycle se označuje jako terminace - ukončení politiky. Nejedí 13 s e 0 přesný termín, protože v naprosté většině k ukončení politiky nedochází (přijatá 7P atrem > např. zákony většinou platí i po vyřešení daného problému). Reálně dochází k rozhodnutí zda má program dále probíhat anebo zda má být přeformulován či úplně nově nafontj-' u k >van- Model policy cycle má své nedostatky a to zejména v tom, že teoretický cyklický m o ^ v e skutečnosti neexistuje. V reálném politickém životě se fáze jednotlivých policy pf t^st,d^ anebo probíhají s jinými policies. Tím může dojít k tomu, že se kvůli dominantní* 1111 z c e^ a 14 P s t a v e m jiného íssue zastaví rozhodovací proces, protože celá politická kapacita se musí iconcentrovat 1 Ŕ na první problém. Politické sítě (policy networks) oproti politickým cyklům reálněji působí na průb^* 1 politického procesu. Politická síť je propletenec" vztahů mezi na sobě závislých- a k t é r u, mají mezi sebou určité vztahy. 14 Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Na* 0 " a d BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Nat*" a BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s Fiala, P, Schuber, K,: Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. NaJ^ BARRISTER&PRINCIPAL, Brno 2000 s. 86 t e s t v k t e ř l

13 Důvodem proč se o tyto sítě zajímá policy analysis je domněnka, že z různých vztahových vzorců vyplývají odlišná řešení problémů. Formální rámec politického systému již není pro účely analýzy důležitý, protože tvoří pouze rámec v němž se odehrávají interakce mezi aktéry. Je důležité zdůraznit, že zde nehovoříme o existenci šedé zóny a vztazích mezi politickými představiteli a kriminální scénou. Jedná se zejména o interakce na čistě profesionální bázi. Tím se samozřejmě nevylučuje možnost selhání např., ve formě přijetí úplatku. Větší nebezpečí zde ale tvoří možnost vytvoření pevných vztahů mezi jednotlivými aktéry mezi které lze pak jenom obtížně proniknout s politickými alternativy. Politické sítě se vyznačují různou dobou fungování. Mohou se vytvářet Jednorázově" ke konkrétními problému nebo k jednotlivým politickým oblastem. V případě těchto sítí dochází ke stírání rozdílu mezí zástupci administrativy, politických představitelů a zájmovými skupinami. Při analýze těchto sítí se vytváří mapy zúčastněných aktérů se zaznamenáním jejich vzájemných interakcí. Model policy networks lze úspěšně prakticky demonstrovat na problematice zdravotnictví. Politická síť je zde tvořena na straně jedné státními orgány (Ministerstvo zdravotnictví), legislativními složkami (např. Sociální a zdravotní výbor Parlamentu), odbornou veřejnosti (např. Lékařský odborový klub) a zájmovými skupinami (např. výrobci léků). -12-

14 3) Vývoj zdravotní politiky v ČR po roce 1989 Od roku 1989 bylo ve vedení československého, po roce 1992 českého ministerstva zdravotnictví již 11 ministra. To mj. svědčí o náročnosti resortu a o změnách, kterým zdravotnictví od sametové revoluce prošlo. Celková nálada ve společnosti, která volala po větší svobodě a volnosti se musela logicky projevit i ve zdravotnictví. Kromě požadavku na větší decentralizaci, přílivu nových zdrojů se začal hledat nový, optimálnější model českého zdravotnictví. Do roku 1992 byl novelizován důležitý zákon č. 20/1966 Sb. ( O péči o zdraví lidu") a podařilo se přijmout zákony o všeobecném zdravotním pojištění, o Všeobecné zdravotní pojišťovně a profesních komorách lékařského personálu. Došlo k oddělení prostředků zdravotního pojištění od státního rozpočtu. Začalo docházet k odstátnění zdravotnických zařízení a ukončily činnost Ústavy národního zdraví. Za účelem koordinace zdravotní péče byly zřízeny referáty zdravotnictví v čele se zdravotním radou na jednotlivých okresních úřadech. Financování zdravotnictví bylo v roce 1992 převedeno prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění do zdravotních pojišťoven (do roku 1995 vzniklo 27 zaměstnaneckých a regionálních pojišťoven). Postupně byla zavedena finanční spoluúčast na vybrané úkony, vybrané léky a některé služby. V tomto období došlo k razantnímu navýšení finančních prostředků plynoucích do zdravotnictví (v roce 1992 se jednalo o 40 mld. Kč, v roce 1994 to již bylo 80 mld. Kč). Důležitým krokem pro pozdější negativní vývoj zdravotnictví bylo oddělení nemocenských dávek a jejich převedení pod správu Ministerstva práce a sociálních věcí. Po parlamentních volbách v roce 1992 se vedení resortu ujala Občanská demokratická strana. Postupně začala být privatizována řada zdravotnických zařízení. Nejčastěji se jednalo o ambulantní a praktické lékaře 17. Došlo k privatizaci lékáren a lázeňských zařízení, V souvislosti s přílivem nových finančních zdrojů a vznikem nových soukromých zařízení začalo být zdravotnictví na počátku devadesátých let modernizováno, což se projevilo jak v růstu kvality tak i v moderním přístrojovém vybavení. Také oblast léků byla významně obohacena Dle statistik UZIS je cca 75% ambulantních služeb privatizováno. Na počátku devadesátých let bylo zaregistrováno cca 6000 nových, převážně zahraničních preparátů. -13-

15 V souvislosti s nástupem ODS k moci po volbách v roce 1992 se začal do resortu promítat obecný názor o nutnosti fungování volné ruky" trhu. Stát si měl ponechat pouze základní legislativní dohled. Zdravotnictví mělo být financováno pouze jednozdrojově z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Práce na nových koncepcích byly na straně Ministerstva zdravotnictví pozastaveny. Důležitou roli při legislativním procesu začaly hrát profesní sdružení (např. Česká lékařská komora) a VZP. Celá druhá polovina devadesátých let se pak odvíjela v různé intenzitě o snahu připravit celkovou novou koncepci zdravotnictví, která bude komplexně odrážet novou společenskou situaci. Po předčasných volbách v roce 1998 se resortu ujala ČSSD, která jej řídí dodnes. O problematice zdravotnictví na straně jedné a nevyjasněné prioritě ČSSD svědčí i počet ministrů, kteří od roku 1998 vedením resortu prošli. Celkem se jedná o 6 ministrů. Každý z těchto ministrů průběžně přicházel s novými dílčími či komplexnějšími návrhy na změnu situace. Žádný z těchto návrhů ale významněji nepřispěl ke stabilizaci situace. Postupně stále stoupaly prostředky vynakládané na zdravotní péči. Díky růstu výkonů, růstu spotřeby léků, průběžné modernizaci přístrojového vybavení (často i bez ohledu na praktickou využitelnost) stále stoupají náklady a deficit zdravotních pojišťoven. Pro ilustraci složitosti problému zdravotnictví a zásadně rozdílného přístupu hlavních politických aktérů bych rád uvedl problém spojený se statutem zdravotnických zařízení pod správou krajských úřadů. V roce 2002 došlo k převodu sítě nemocnic pod správu krajů. Ministerstvo zdravotnictví si od tohoto kroku původně mj. slibovalo úsporu finančních prostředků ze státního rozpočtu. Vedení krajů se ale tímto krokem dostalo do složité situace. Na straně jedné se musí postarat o finanční prostředky na provoz těchto příspěvkových zdravotnických zařízení, na straně druhé jsou nemocnice podřízeny Ministerstvu zdravotnictví, které mj. určuje svými vyhláškami i platy lékařského personálu. Postupně se nařízením vlády tyto platy zvyšují bez ohledu na finanční možnosti provozovatelů. Toto je jeden z důvodů snahy krajů o převod nemocnic na akciové společnosti, což by mělo zajistit minimálně vyrovnané hospodaření a omezení přímého vlivu ministerstva. Kraje jsou většinou pod politickým vedením ODS což způsobuje zásadní ideový odpor na straně Ministerstva zdravotnictví, potažmo vedení ČSSD. To obviňuje ODS ze snahy změny statutu těchto zařízení pro umožnění pozdější privatizace. Snaha zabránit za každou cenu převodům vedla k celkové politizaci problému, kdy se tento problém stal i tématem komunálních voleb roce Problém se přenesl i na půdu Poslanecké sněmovny ČR, kde zástupci ČSSD a KSČM 19 Hlavním tématem se tento problém stal pro středočeskou kandidátku ČSSD, zvláště pak pro Jiřího Machovce

16 iniciovali zásah do nesouvisejícího zákona, kam byl přidán paragraf zakazující převody krajských nemocnie na nové zřízení. Toto nesystémové opatření dobře ilustruje politizaci problému a snahu prosadit za každou cenu své řešení. Podrobněji činnost jednotlivých ministrů zdravotnictví za ČSSD po volbách v roce 2002 rozeberu v příslušné kapitole. Fakta o českém zdravotnictví 20 : Celkový počet zdravotnických zařízení v ČR (z toho nestátních) 21 Lůžková péče 201 nemocnic, lůžek 157 odborných ústavů, lůžek 63 lázeňských léčeben, lůžek Počet praktických lékařů Počet gynekologů Počet stomatologů Celkový počet lékařů Počet středního zdravotnického personálu Vybrané pojistné v roce ,006 mld. Kč Výdaje na zdravotnictví v porovnání s HDP 7% Ústav zdravotnických informací (http://www.uzis.cz) - 15-

17 4) Analýza aktérů ve zdravotní politice Aktérů působících ve větši či menší míře na oblast zdravotnictví je celá řada. Jako základní rozdělení můžeme vymezit složku výkonné moci (státu), složky legislativní, zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení. Z teoretického hlediska policy-analysis se tedy jedná o tzv. policy net. Výkonná moc: Nej důležitější exekutivní institucí je bezesporu Ministerstvo zdravotnictví České republiky, které přímo řídí a ovlivňuje fungování zdravotnictví. Politické vedení Ministerstva zdravotnictví je v gesci ministra zdravotnictví. Aktuálně se jedná o MUDr. Davida Ratha. Praktickou činnost ministerstva mají na starosti jednotliví náměstci. Ministr využívá služeb sboru poradců. Šéfem sboru poradců ministra Ratha je MUDr. Michal Sojka, člen zdravotnické komise ČSSD. Ministerstvo zdravotnictví kromě řízem zdravotnických zařízení iniciuje novely legislativních novel. Legislativní moc: V případě legislativních aktérů se jedná zejména o činnost Poslanecké sněmovny České republiky a Senátu České republiky. Tyto úřady přímo ovlivňují legislativní rámec fungování zdravotnictví. Přijímají jednotlivé zákony předkládané vládou, popřípadě sami přichází s poslaneckými návrhy. Problematiku zdravotnictví mají na starosti příslušné výbory. V PSP se jedná o Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. Předsedou výboruje MUDr. Jaroslav Krákora. V Senátu má problematiku zdravotnictví v gesci Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor vede senátorka za ODS RNDr. Alena Palečková. Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny tvoří důležitou součást zdravotnického systému. Díky výběru zdravotního pojištění 22 a následné distribuci finančních prostředků jsou pro fungování zdravotnictví nepostradatelné. V České republice funguje devět zdravotních pojišťoven ve kterých jsou povinně zaregistrováni všichni občané České republiky, V roce 2002 bylo v České republice pojištěno 10,453 miliónu osob. Kromě VZP se jedná o resortní a oborové pojišťovny. V roce 2002 činilo celkové vybrané pojistné 154,066 mld. Kč

18 Nej důležitější pojišťovnou (z pohledu financování) je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Legislativní rámec pro fungování zdravotních pojišťoven tvoří zejména zákon 48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění, zákon 592/1992 Sb. O pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákon 591/1992 Sb. O Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Kromě těchto zákonů ovlivňuje činnost pojišťoven řada vyhlášek vydávaných Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem financí ČR. Mezi základní úlohy zdravotních pojišťoven patří výběr zdravotního pojištění. Pojišťovny následně vybrané pojistné používají na úhradu zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními. Tyto úhrady jsou prováděny na základě uzavřených smluv mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami. Právě zde se objevuje jeden ze základních sporů mezi pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví 23. Specifické postavení má Všeobecná zdravotní pojišťovna, ve které jsou ze zákona pojištěni ti za které hradí pojistné stát 24. Zejména se jedná o státní zaměstnance, děti, důchodce a nezaměstnané. Tento vysoký podíl tzv. státních pojištěnců způsobuje díky menšímu pojistnému dle tvrzení VZP problémy se zpožďováním plateb. Vztah mezi zdravotními pojišťovnami a výkonnou složkou pod politickým vedením ČSSD je negativní. Jednotlivé strany viní za problémy ve zdravotnictví své protějšky.v případě VZP se jedná o vyslovené nepřátelství založené na osobních antipatiích personálního vedení pojišťovny a Ministerstva zdravotnictví. To se projevilo na opakované snaze odvolat ředitelku Musílkovou. Po vyhrocení situace způsobené uvalením nucené správy na VZP, výměně části správní rady a soustředěného politického tlaku oznámila Musílková záměr opustit post ředitelky k Čas ukáže nakolik tento krok přispěje ke stabilizaci situace 25. Negativní vztah mezi pojišťovnami a ministerstvem podporuje i profesní asociace Svaz zdravotních pojišťoven ČR, která sdružuje všechny zdravotní pojišťovny vyjma VZP. Mezi zásadní výhrady vůči zdravotnickým koncepcím MZ ČR (resp. politické koncepci ČSSD) patří nesystémové zákroky MZ v systému (prostřednictvím vyhlášek), omezování rozhodovacích pravomocí pojišťoven, nesprávná cenová regulace léčiv, slabé postavení občana a příliš široký rozsah služeb hrazený z veřejného zdravotního pojištění Ministerstvo zdravotnictví určuje zdravotním pojišťovnám svou vyhláškou výši ohodnocení výkonových bodů bez ohledu na výši výběru zdravotního pojištění. 2 4 V roce 2004 byl počet pojištěnců za které hradí pojistné stát ve výši 56 procent z celkového počtu pojištěnců. 25 Jako ilustraci rozdílných postojů k problematice lze uvést zapojení náměstka ředitele VZP pana Hroboně na přípravě koncepce reformy zdravotnictví stínového ministra za ODS pana Tomáše Julínka. Svaz zdravotních pojišťoven ČR: Návrh systémových změn veřejného zdravotního pojištění v ČR. Brno ; , s.2-17-

19 Poskytovatelé zdravotní péče Jedná o poměrně širokou skupinu institucí, která sdružuje státní zdravotnická zařízení (např. fakultní nemocnice), zdravotnická zařízení pod správou krajů a soukromé ordinace. Každá z těchto skupin má různý vztah k problematice zdravotnické reformy a politice ČSSD. V případě soukromých poskytovatelů péče (např. praktičtí lékaři, dentisté) se jedná o skupinu silně kritickou vůči politice Ministerstva zdravotnictví. Důležitou aktuální politickou otázkou je statut zdravotnických zařízení pod správou krajů. Kraje, které jsou z větší částí ovládané středo a pravicovými stranami se snaží o převedení statutu na akciové společnosti. Důvodem je předpoklad lepšího hospodaření, kdy bude management zařízení motivován k vyrovnanému hospodaření, popřípadě k generování zisku. Právě důraz na finanční složku je důvodem k negativnímu stanovisku ČSSD, která se snaží převodům na akciové společnosti zabránit a to i nestandardními legislativními zákroky. Jednotlivé poskytovatele zdravotní péče zastupuje řada profesních sdružení. Všichni lékaři jsou povinně členy České lékařské komory. Komora byla silně kritická vůči vládní politice a zdravotním pojišťovnám zejména díky postavě bývalého předsedy komory Davida Ratha. Mezi další důležitá sdružení patří Lékařský odborový klub, Asociace českých a moravských nemocnic, Sdružení ambulantních specialistů, Sdružení praktických lékařů, Česká lékárnická komora a řada dalších. Politické strany Mezi důležité politické aktéry ve zdravotnictví patří samozřejmě politické strany. Ve větší či menší míře mají vliv na formulaci politiky ve zdravotnictví a její následné praktické prosazování. Míra vlivu je dána především aktuální postavením na politické scéně (vládní/opoziční strana) a existencí odborníků na danou oblast, kteří jsou členy strany nebo s ní spolupracují. Pro Českou stranu sociálně demokratickou jsou hlavními aktéry vládní ministři a příslušná odborná komise. V případě Občanské demokratické strany se jedná o stínového ministra zdravotnictví. U dalších stran jsou to především vybraní zákonodárci, popřípadě odborné komise (jako např. u KSČM). Podrobněji se politickými aktéry věnuji v rámci představení jednotlivých politických programů v šesté kapitole. -18-

20 Další aktéři ve zdravotní politice Do specifické skupiny aktérů lze zařadit Svaz pacientů (SOP). Tato organizace se snaží zastupovat práva pacientů vůči zdravotnickým institucí. Mezi hlavní cíle patří účast v dozorčích a správních orgánech nemocnic, zdravotních pojišťoven a v odborných komisích PSP a Ministerstva zdravotnictví ČR. Velkým problémem této organizace pod vedením Luboše Olejára je nevyjasněné personální obsazení vedení svazu. Jejich postavem vůči státní politice je spíše kritický. Mezi další důležité aktéry mající vliv na fungování zdravotnictví patří Asociace farmaceutických společností a Asociace dodavatelů zdravotnického materiálu, které hájí zájmy výrobců a distributorů léků a zdravotnického materiálu. V jejich zájmu je vyřešení problémů s financováním zdravotnictví, které se projevují mj. i opožděnými platbami za odebrané léky a materiál. Dále patří mezi zájmové skupiny jednotlivé odborové svazy a organizace. Nej vlivnější je Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Tento svaz má více než členů. Ve zdravotnictví dále působí Svaz českých lékařů a Unie středních zdravotnických pracovníků Čech a Moravy. -19-

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 MODELY ZDRASYSTÉMŮ Struktura zdravotnického systému není věcí odborníků, nýbrž politiků; v demokratických systémech je odrazem názoru

Více

Legislativní novinky pro r. 2011

Legislativní novinky pro r. 2011 Legislativní novinky pro r. 2011 Leden 2011 - Návrh zákona, kterými se mění: 1. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 2. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně

Více

Problémy, které se dlouhodobě neřešily

Problémy, které se dlouhodobě neřešily ZDRAVOTNICTVÍ v ČR Jeden z nejlepších a nejdostupnějších systémů v Evropě a na světě Široké pokrytí nároků občanů garantované Ústavou čl. 31 Nejmodernější technologie Vysoce kvalifikovaný personál 2 Problémy,

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr.

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr. Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů MUDr. Milan Kubek Experiment prosazovaný silou Zdravotnictví funguje proč tedy ten

Více

Jak dál s pražským zdravotnictvím?

Jak dál s pražským zdravotnictvím? Jak dál s pražským zdravotnictvím? Ing. Zeno Veselík, MBA 18. 4. 2012 Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město Praha? Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město

Více

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010 Moderní,, dostupné a vstřícn cné zdravotnictví Co jsme udělali... Moderní specializovaná péče bez protekce a korupce Ochranné limity pro nejvážněji nemocné Nové národní preventivní a screeningové programy

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví )

SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví ) SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví ) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 20. dubna 2010 ZÁKLADNÍ SUBJEKTY

Více

Konference RS ČR 2013

Konference RS ČR 2013 Konference RS ČR 2013 Financování zdravotnictví Praha, 12.12.2013 Vývoj po roce 1989 vznik Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) k 1.1.1992, převedení financování zdravotnictví ze státního rozpočtu na financování

Více

Statut Rady vlády pro informační společnost

Statut Rady vlády pro informační společnost V L Á D A Č E S K É R E P U B L I K Y P ř í l o h a č. xx k usnesení vlády ze dne xx Statut Rady vlády pro informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení Rada vlády pro informační společnost (dále jen

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2015 1 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Za osobní účasti předsedy vlády ČR Mgr. Bohuslava Sobotky a ministra zdravotnictví ČR

Za osobní účasti předsedy vlády ČR Mgr. Bohuslava Sobotky a ministra zdravotnictví ČR Za osobní účasti předsedy vlády ČR Mgr. Bohuslava Sobotky a ministra zdravotnictví ČR MUDr. Svatopluka Němečka, MBA MUDr. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina, člen Výboru pro zdravotnictví Parlamentu

Více

Reforma zdravotnictví Milan Kubek

Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví 14+1 změna ministra Julínka 1. Občan bude mít přehled o tom, na jakou péči má nárok, kdo a kde mu ji poskytne. 2. Občané budou informováni o kvalitě

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

RADA VLÁDY PRO SENIORY A STÁRNUTÍ POPULACE. Z á z n a m

RADA VLÁDY PRO SENIORY A STÁRNUTÍ POPULACE. Z á z n a m RADA VLÁDY PRO SENIORY A STÁRNUTÍ POPULACE Z á z n a m z 3. zasedání Rady pro seniory a stárnutí populace konaného dne 27. června 2007 od 10,00 do 13,00 hod. v budově Ministerstva práce a sociálních věcí,

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Úhrady zdravotnických prostředků současná situace a budoucí vývoj

Úhrady zdravotnických prostředků současná situace a budoucí vývoj Úhrady zdravotnických prostředků současná situace a budoucí vývoj Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment VALUE outcomes s.r.o. Zdravotnické prostředky - celkem 22 mld Kč

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Zdravotnictví 2015. 27. 11. 2014 Diplomat Hotel Prague. www.uzs konference.cz

Zdravotnictví 2015. 27. 11. 2014 Diplomat Hotel Prague. www.uzs konference.cz Zdravotnictví 2015 Za osobní účasti předsedy vlády ČR Mgr. Bohuslava Sobotky a ministra zdravotnictví ČR MUDr. Svatopluka Němečka, MBA MUDr. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina, člen Výboru pro zdravotnictví

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady. PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost. volnost Vysoká efektivita

CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady. PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost. volnost Vysoká efektivita CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady předpis vztahy PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost volnost Vysoká efektivita Politická cena Kontraktační Neudržitelnost povinnost rozpočtu

Více

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma zdravotnictví-forum.cz Tomáš Macháček Seminář IPVZ Praha, leden 2009 PŘÍBĚH REFORMY ČÁST PRVNÍ 2003 tři muži ve člunu 2004 založení o.s. Reforma

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR Leoš Heger, Praha 24. 11. 2010 PROBLÉMY spokojenost pacientů / zdravotníků napětí mezi zdroji a objemem péče chování pacientů v mezních stavech implicitní

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. I. Obecná část

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. I. Obecná část DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část Předloženým návrhem novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ), se navrhuje

Více

Název. Řešitel: Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Kontaktní osoba

Název. Řešitel: Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Ing. Rochdi Goulli, CSc. Kukučínova 1147. Kontaktní osoba Číslo projektu Název 1 J 075/05-DP2 Neziskové organizace v oblasti sociálních a zdravotnických služeb Ekonomická efektivnost a sociální aspekty Doba řešení Březen 2005 prosinec 2008 Řešení projektu v průběhu

Více

Reforma zdravotnictví a role HTA

Reforma zdravotnictví a role HTA Reforma zdravotnictví a role HTA MUDr. Pavel Vepřek listopad 2012 České zdravotnictví je na půli cesty od přídělového systému k regulovanému trhu: 6 + 1 zdravotních pojišťoven, ale... svobodná volba poskytovatele

Více

Principy zdravotního připojištění

Principy zdravotního připojištění Principy zdravotního připojištění Doc. Martin Dlouhý IPVZ Praha, VŠE v Praze 23.10.2007 Praha Osnova přednášky 1. Proč zdravotní připojištění? 2. Co je zdravotní připojištění? 3. Typy zdravotního připojištění

Více

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz TEZE ROZVOJE ehealth V ČESKÉ REPUBLICE ABSTRAKT České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz Abstrakt, strana 2 (celkem 5) Motto:

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

BULLETIN. 176. Žofínské fórum. K aktuálním otázkám českého zdravotnictví:

BULLETIN. 176. Žofínské fórum. K aktuálním otázkám českého zdravotnictví: BULLETIN 176. Žofínské fórum K aktuálním otázkám českého zdravotnictví: Kdo bude léčit? O vzdělávání lékařů, platech a odchodech do zahraničí. Novela zákona o zdravotních službách 23. března 2015 176.

Více

Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD

Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD 1. Zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9 200 Kč 15. 9. 2014 vláda schválila návrh nařízení vlády předložený ministryní práce a sociálních

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče ing. Petr Nosek, MZČR INMED, 22.11.2012 Řešení kontrol a přehledů péče ze strany plátce, poskytovatele a pacienta. Co je nejefektivnější?

Více

Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006

Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006 Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006 MUDr. Milan Cabrnoch poslanec EP, výbor pro zaměstnanost a sociální politiku MUDr. Miroslav Ouzký místopředseda EP,

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

TRANSFORMACE FAKULTNÍCH NEMOCNIC. Leoš Heger Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR, Praha 21.5.2008

TRANSFORMACE FAKULTNÍCH NEMOCNIC. Leoš Heger Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR, Praha 21.5.2008 TRANSFORMACE FAKULTNÍCH NEMOCNIC Leoš Heger Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR, Praha 21.5.2008 TRANSFORMACE x AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI fakultní nemocnice >>>> a. s. fakultní nemocnice >>>> UN a.s. zdravotní pojišťovny

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Státní dozor v pojišťovnictví

Státní dozor v pojišťovnictví Státní dozor v pojišťovnictví Regulaci pojistného trhu provádí státní dozor. Většinou ve formě instituce, která je samostatná a přímo podřízená vládě nebo v rámci některého z ministerstev, institut dozoru

Více

Efektivní strategie podpory zdraví. Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví

Efektivní strategie podpory zdraví. Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví Efektivní strategie podpory zdraví Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví

Více

Zápis č. 1 z výborové schůze ČSKB, sekce biochemických laborantů, konané dne 7.2.2006 v Praze

Zápis č. 1 z výborové schůze ČSKB, sekce biochemických laborantů, konané dne 7.2.2006 v Praze Zápis č. 1 z výborové schůze ČSKB, sekce biochemických laborantů, konané dne 7.2.2006 v Praze Přítomni: M. Bunešová, Z. Rychnovská, M. Vémolová Telefonická komunikace (nesjízdnost silnic): J. Chaloupka,

Více

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Česká asociace sester již několik měsíců upozorňuje na nedostatek sester i zdravotnických asistentů v českém zdravotnictví.

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

ČINNOST ČSSZ V ROCE 2011

ČINNOST ČSSZ V ROCE 2011 ČINNOST ČSSZ V ROCE 2011 Jednání výboru pro sociální politiku PS P ČR 16. 5. 2012 prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. ústřední ředitel ČSSZ 1 Obsah 1/ Strategické cíle, prioritní úkoly 2/ Stabilizace činnosti

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ

EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLN LNÍCH SLUŽEB Ing. Jiří Horecký, B.A.(Hons) prezident Asociace poskytovatelů sociáln lních služeb ČR www.apsscr.cz www.socialni-sluzby.eu sluzby.eu www.horecky.cz www.tyden-socialnich

Více

Cvičení Ebola - zkušenosti

Cvičení Ebola - zkušenosti Cvičení Ebola - zkušenosti Ing. Miloslav Beneš Fakultní nemocnice Plzeň, Edvarda Beneše 1128/13, 305 99 Plzeň - Bory benesm@fnplzen.cz ABSTRAKT Příspěvek se zabývá problematikou alternativní přípravy lůžkového

Více

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven Nedílnou součástí veřejných financí jsou i finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen v. z. p. ). Hodnocení vývoje systému v.

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Fakultní nemocnice Hradec Králové. Interní protikorupční program

Fakultní nemocnice Hradec Králové. Interní protikorupční program Fakultní nemocnice Hradec Králové Interní protikorupční program Hradec Králové 29.9.2014 Vypracoval: Ing. Jaroslav Jakl referát finanční kontroly a interního auditu Schválil: prof. MUDr. Roman Prymula,

Více

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 Praha 10. prosince 2009 Částka 2 O B S A H Pokyn děkana Fakulty bezpečnostního

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Proč v IPVZ? zachování kontinuity (projekt Vývoj a ověřovací provoz klasifikačního systému

Více

Nutné role státu ve zdravotnictví. MUDr. Pavel Hroboň, M.S.

Nutné role státu ve zdravotnictví. MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Nutné role státu ve zdravotnictví MUDr. Pavel Hroboň, M.S. 1 SHRNUTÍ DNEŠNÍ PREZENTACE Stát má mít ve zdravotnictví pouze omezenou roli tvůrce pravidel a regulátora, ale musí ji vykonávat lépe než dnes

Více

Tisková zpráva. Očekáváte, že se v nadcházejícím roce projeví dopady hospodářského útlumu i ve zdravotnictví?

Tisková zpráva. Očekáváte, že se v nadcházejícím roce projeví dopady hospodářského útlumu i ve zdravotnictví? Aktuální výsledky průzkumné sondy mezi manažery ve zdravotnictví (včetně komentářů představitelů a odborníků zdravotnických institucí a organizací) Tisková zpráva V rámci Středoevropské odborné konference

Více

Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura

Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČSSZ OSSZ ÚŘADY PRÁCE KRAJSKÉ ÚŘADY OBECNÍ (MĚSTSKÉ) ÚŘADY VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR NESTÁTNÍ ORGANIZACE

Více

PRACOVNÍ MATERIÁL. Příloha č. 2

PRACOVNÍ MATERIÁL. Příloha č. 2 PRACOVNÍ MATERIÁL Příloha č. 2 Jedna specializovaná veřejnoprávní instituce - Pracovní úrazová pojišťovna (Výseč z pracovního nástinu návrhu řešení.) 1. Jedna veřejnoprávní instituce pod dohledem státu,

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 ZAJIŠTĚNÍ KVALITY (vstupy, postupy a výstupy) * * * všeobecné aspekty / předpisy bezpečnostní stavební elektro požární pracovní,... NÁSTROJE

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 8.10.2002 Ekonomika samostatných ordinací a některých dalších zdravotnických

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Úvod Regionální specifika Změněné rámcové podmínky Přeshraniční spolupráce

Úvod Regionální specifika Změněné rámcové podmínky Přeshraniční spolupráce Úvod Regionální specifika Spolupráce ve zdravotnictví, která má v jiných evropských regionech již dlouhou tradici (např. v rámci euroregionů), se ve střední Evropě dosud téměř nekonala. Důvodem je především

Více

Regionálního programování

Regionálního programování VŠB Technická univerzita v Ostravě Fakulta ekonomická Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vybrané kapitoly Regionálního programování (Prozatímní studijní texty) Doc. Ing. Alois Kutscherauer,

Více

VIZE ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2020. Ing. Petržela Oldřich MBA samostatný konzultant 4.1.2010

VIZE ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2020. Ing. Petržela Oldřich MBA samostatný konzultant 4.1.2010 VIZE ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2020 Ing. Petržela Oldřich MBA samostatný konzultant 4.1.2010 1 VIZE ZDRAVOTNICTVÍ 2020 PACIENT MÁ SVÉHO AGENTA (PL) PACIENT MÁ SVÉHO PRŮVODCE (SYSTÉM) PACIENT MÁ ZASTÁNÍ

Více

ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007

ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 Ing. Zdenka Kotoulová SLEEKO Dětská 288/1915, 100 00 Praha 10 ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 PŘÍLOHA 1: Charakteristiky živnostenských odpadů v EU a metodické přístupy jejich zjišťování (rešeršní zpráva) Označení

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Podle ustanovení 3a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

Více

Klasifikace a význam cílů Struktura plánu

Klasifikace a význam cílů Struktura plánu PLÁNOVÁNÍ Co je to plá Klasifikace a význam cílů Struktura plánu Strategické plá Postup při sestavování plánu Metody plá Bariéry plá - definice manažerská aktivita zaměřená na budoucí vývoj firmy, určující

Více

Stručný obsah pozměňovacích bodů Komplexního pozměňovacího návrhu. Vždy uvedené jen podstatné body, ostatní jsou technickými řešeními a úpravami.

Stručný obsah pozměňovacích bodů Komplexního pozměňovacího návrhu. Vždy uvedené jen podstatné body, ostatní jsou technickými řešeními a úpravami. Stručný obsah pozměňovacích bodů Komplexního pozměňovacího návrhu Vždy uvedené jen podstatné body, ostatní jsou technickými řešeními a úpravami. 2. Omezení pohybu pojištěnců mezi pojišťovnami Změna pojišťovny

Více

Zdravotnické prostředky: Stav a výhledy úhradové regulace. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR

Zdravotnické prostředky: Stav a výhledy úhradové regulace. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR Zdravotnické prostředky: Stav a výhledy úhradové regulace JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR Východiska Co mají občané právo očekávat? Vztah zdravotník-pacient: ochrana

Více