Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2010"

Transkript

1 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky, sociodemografický a ekonomický pilíř Ing. Marcella Šimíčková, CSc. environmentální pilíř Aleš Hruška organizace terénního průzkumu Andrea Kozáková sociodemografický a ekonomický pilíř Ing. Ivana Foldynová sociodemografický pilíř Ing. Michal Popiolek GIS a aktualizace datového modelu Bc. Pavel Kukuliač GIS a tvorba mapových výstupů Ing. arch. Igor Saktor problémy k řešení v rámci UPD

3 Obsah Úvod Metoda pro zpracování RURU a související legislativa Související legislativa Hruškova metoda Metodika pro SWOT analýzu Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek Aktualizace problémů k řešení Popis území a širší vztahy Stručná charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní reţim Hygiena ţivotního prostředí Ochrana přírody, krajiny a památek Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěţnost Souhrn a vyváţenost pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Vyváţenost pilířů Problémy k řešení Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety záměrů na provedení změn v území s limity vyuţití území Pouţité zkratky

4 Seznam zdrojů a pouţitá literatura Přílohy

5 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, coţ vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protoţe sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují moţnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udrţitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných sluţeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udrţitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné moţnosti resp. cesty k udrţitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udrţitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních sluţeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s vyuţitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaţí pochopit směřování změn v prostředí a hledá moţné způsoby, jak podpořit ţádoucí a zmírnit neţádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uţivateli území. Cílem prostorového plánování je udrţitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURU nesmí být sloţitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, ţe pokud se pouţívá sloţitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální vyuţitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURU lze vyuţít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních sluţeb, případně jejich aktualizace. Je zde moţnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně vyuţít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, coţ právě RURU můţe poskytovat. Ve vyuţití RURU je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet jiţ na zpracování, tak lze předpokládat, ţe budou i výsledky vyuţívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, ţe respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich vyuţitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace. 5

6 1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa 1.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území (RURU) vychází ze Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška UAP. Udrţitelný rozvoj území spočívá ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území ( 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů vyuţití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udrţitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní reţim, hygienu ţivotního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity vyuţití území, ohroţení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres") Podobněji procesy zpracování RURU mapuje schéma uvedené na další stránce. 6

7 Sociální pilíř Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Průběţný PROCES PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady práce a další Údaje o území poskytované ze zákona ÚAP ÚPD Aktualizace Výkres hodnot Výkres limitů Výkres záměrů na provedení změn Aktuální datový model Rozbor udrţitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Témata pilíře: Hospodářské podmínky Témata pilíře: Horninové prost. a geologie Socio-demograf. podmínky Bydlení Rekreace a cestovní ruch Výstupy SWOT analýza Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vodní reţim Hygiena ţivotního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Problémy k řešení Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení Vyváţenost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD 7

8 1.2 Hruškova metoda PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hruškova metoda rovněţ zapracovává níţe uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na dika_uap_ pdf) Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udrţitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udrţitelného rozvoje území (dostupné na Zdroj: Maier, 2009, str. 14. Dále při konstrukci Hruškovy metody byla vyuţita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udrţitelného rozvoje rurálních oblastí podél Ţelezné opony tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice aţ po bulharsko-řeckou 8

9 Horninové prostředí a geologie PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hranici 1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce Ujednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, coţ znamená, ţe byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla pouţita 5 bodová škála:-2 aţ +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice pouţívá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body 2. K daným podtématům, pokud to bylo moţné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem 1 Geologicky stabilní území (stabilní podloţí pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika Loţiska nerostných surovin Omezený výskyt loţisek nerostných surovin, loţiska nerostných surovin v chráněných oblastech 1 Významný výskyt nerostných surovin 1 Celý název projektu IRON CURTAIN: Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies. Project NQLRT-CT (více na Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a ţádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převaţuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převaţují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převaţují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyváţený některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní. 9

10 Ochrana přírody a krajiny Hygiena ţivotního prostředí Vodní reţim PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod Záplavové oblasti Kvalita ovzduší Staré zátěţe, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky) Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Nedostatek vodních zdrojů a jejich špatná kvalita, nedostatečná ochrana vodních zdrojů 1 Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření -1 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace 1 Existence významných starých zátěţí a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu, -1 Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA, Existence devastovaných lokalit, Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability 1 1 Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity Absence výskytu starých zátěţí, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace; Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability 10

11 Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Orná půda - kvalita a změna rozlohy Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou 1 Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy, Míra zalesnění a kvalita lesů Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů 2 Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, vysoká kvalita lesů Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně 1 vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Nedostatečně napojení kanalizace na ČOV Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami 0 Dopravní obsluţnost území Nedostatečně vybudována silniční a ţelezniční infrastruktura, přetíţení hlavních silnic Kvalitní dopravní infrastruktura (preference ţelezničních sítí), která není přetíţená -1 11

12 Rekreace Bydlení Socio-demografické podmínky PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou Špatná dopravní dostupnost, Dobrá dopravní dostupnost, -1 Demosociální situace a sídelní struktura Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména 1 Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel ţije v menších a středních městech Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních sluţeb 0 Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních sluţeb; Komunitní plánování Vývoj bytového fondu Obce bez nové výstavby bytového fondu 1 Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu Starý nekvalitní bytový fond v nevyhovující struktuře 0 Mladší nebo renovovaný bytový fond, Rekreační potenciál a jeho vyuţití Místa přetíţená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál 1 Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních moţností v přírodě Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost -1 Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti, 12

13 Hospodářské podmínky PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma Nejhorší situace Nejlepší situace Regionální ekonomika Trh práce Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity -1 Sniţující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst 1 Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity, Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo Daňová výtěţnost Nízká daňová výtěţnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná moţnost spolufinancovat rozvojové projekty -2 Vyšší daňová výtěţnost, moţnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů Přičemţ na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí. 1.3 Metodika pro SWOT analýzu Rovněţ při vyhodnocování jednotlivých témat je pouţito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příleţitosti, hrozby), přičemţ za silné a slabé stránky jsou povaţovány vnitřní vlastnosti území, příleţitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u siných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné vyuţít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněţ vhodné přihlédnout k příleţitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje území (+/-) se za kaţdou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváţenost vztahu územních podmínek pro 13

14 udrţitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se kaţdá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváţenosti vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území. Moţné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území. V kartogramu se uţijí tabulkou doporučené barvy, viz níţe: kategorie zařazení obce Územní podmínky pro příznivé ţivotní prostředí pro hospodářský rozvoj Z H S pro soudrţnost společenství obyvatel území vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území dobrý stav špatný stav Z, H, S ţádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H ţádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav Vyjádření v kartogramu 1.5 Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: Problémy, které jiţ byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se můţe jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. Problémy, které přetrvávají. Nově se objevivší problémy. 14

15 2 Popis území a širší vztahy 2.1 Stručná charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá téměř od středu aţ k severozápadnímu okraji Jihočeského kraje. ORP Písek je jedním ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Na východě tvoří jeho přirozenou hranici řeka Vltava s údolní nádrţí Orlík, ze západu se do ní vlévá Otava dělící obvod na jiţní a severní část. Jeho povrch je tvořen mírně zvlněnou vrchovinou. Obyvatelstvo ţije ve 49 obcích, z nichţ 3 mají statut města (Protivín, Mirovice a Mirotice). Plochu je 742 km 2, coţ představuje 7,4 % celkové rozlohy Jihočeského kraje. Téměř z 55 % z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda, z té více neţ tři čtvrtiny tvoří orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji). Město Písek na řece Otavě je často nazýváno Jihočeskými Athénami. V samotném městě i dalších obcích, lze nalézt řadu kulturních památek. Známou historickou památkou ve městě je především kamenný most, který je nejstarším dochovaným mostem v Čechách. Obrázek č :Mapa správního obvodu SO ORP Písek Zdroj: UAP,

16 Tabulka č : Výměra obcí SO ORP Písek Název obce Výměra (ha) Výměra v (%) Předotice 214,57 2,89% Písek 631,53 8,51% Albrechtice nad Vltavou 366,83 4,94% Cerhonice 95,19 1,28% Čimelice 102,88 1,39% Číţová 360,51 4,86% Dobev 212,47 2,86% Drhovle 232,44 3,13% Heřmaň 70,67 0,95% Kestřany 200,58 2,70% Kluky 136,07 1,83% Králova Lhota 108,16 1,46% Lety 139,49 1,88% Mirotice 256,30 3,45% Mirovice 220,90 2,98% Mišovice 147,95 1,99% Myslín 41,35 0,56% Nevězice 98,14 1,32% Orlík nad Vltavou 90,11 1,21% Oslov 193,88 2,61% Ostrovec 206,10 2,78% Podolí I 89,43 1,21% Protivín 614,94 8,29% Putim 104,45 1,41% Raţice 106,91 1,44% Skály 177,34 2,39% Slabčice 174,97 2,36% Smetanova Lhota 130,37 1,76% Tálín 41,76 0,56% Vráţ 73,64 0,99% Vrcovice 55,24 0,74% Záhoří 147,15 1,98% Probulov 34,61 0,47% Horosedly 57,68 0,78% Koţlí 43,83 0,59% Rakovice 104,83 1,41% Boudy 100,07 1,35% Minice 35,40 0,48% Nerestce 46,73 0,63% Zvíkovské Podhradí 43,88 0,59% Křenovice 61,31 0,83% Olešná 52,49 0,71% Varvaţov 251,72 3,39% Paseky 251,86 3,40% Temešvár 53,41 0,72% Vojníkov 118,36 1,60% Dolní Novosedly 85,07 1,15% Vlastec 75,25 1,01% Ţďár 159,56 2,15% Celkem ORP 7418,37 Zdroj: UAP,

17 2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Základním východiskem pro zpracování dokumentu k územnímu rozvoji SO ORP Písek jsou Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Zpracovatelé vycházeli ze stávajícího Návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (2010), který stanovuje priority pro zajištění příznivého ţivotního prostředí, priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje a ukládá situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách vymezených v souladu s PÚR a ve vymezených rozvojových oblastech a rozvojových osách nadmístního významu, přednostně vyuţívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyuţívaných objektů (tzv. brownfields ) a nezhoršit podmínky pro vyuţívání zastavěného území, zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převaţují přírodní hodnoty, atd. Návrh v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, upřesňuje republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále je doplňuje o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního, regionálního, významu, Stanovuje rovněţ zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Na území SO ORP Písek vymezuje následující rozvojové oblasti a rozvojové osy a specifické oblasti nadmístního významu. Rozvojová osa Rozvojová oblast N OB1 Písecko Strakonicko je vymezena na území měst Písek, Protivín a Strakonice a v prostoru mezi nimi podél silnic I. třídy a ţeleznice. Je to oblast s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit. Návrh ZÚR pro ni stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB1 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a ţelezniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Písek sever, Protivín sever a Strakonice východ a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Písek jih, Strakonice západ a Kestřany, v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Současně stanovuje úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4 a S4, a dále koridorů silnic I. třídy I/20 (Plzeň), I/22 (Klatovy) a ţeleznice ČD 190 (Plzeň), zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB1, stanovit pravidla pro jejich vyuţití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB1. Návrh ZÚR JČK dále vymezuje tři rozvojové osy nadmístního významu, jeţ se v různém rozsahu nacházejí na území SO ORP Písek. Pro tyto rozvojové osy ZÚR stanovují zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí. 17

18 Specifická oblast nemístního významu Rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojiţní Pasovská Rozvojová osa N OS1 je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4, tvořené navrhovanou rychlostní silnicí R4 (Příbram Nová Hospoda), v pokračování jako silnice I/4 (Nová Hospoda Strakonice Vimperk Stráţný hranice ČR, dále Pasov) vyjma rozvojové oblasti N-OB 1. Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní Plzeňská Rozvojová osa N OS2 je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice Písek Nová Hospoda - Plzeň), vyjma rozvojové oblasti republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB 1. Rozvojová osa nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko Táborsko Pelhřimovská Rozvojová osa N OS4 je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek Bernartice I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor Chýnov Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. Na území SO ORP byla dále vymezena I jedna specifická oblast nadmístního významu, pro kterou ZÚR stanovují zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí. Specifická oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko Specifická oblast N-SOB 1 Orlicko představuje území přilehlé Orlické nádrţi, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. Návrh ZÚR Jihočeského kraje stanovuje tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat řešení směřující k vyváţenosti a únosnému zatíţení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního vyuţívání oblasti, podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich ţivotní úrovně formou vytváření nových pracovních příleţitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohroţených vysídlením, stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné vyuţití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatíţení přírody, krajiny a vodní plochy, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění sluţeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě vyuţívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrţi a její následné rekreační vyuţití. Návrh ZÚR dále zpřesńuje vymezení ploch a koridorů [ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. 18

19 Obrázek č : Rozvojové a specifické oblasti rozvojové osy na území SO ORP Písek pro rok 2010 Zdroj:ÚAP:ZÚR JČK. Výkres uspořádání Jihočeského kraje (výřez) 19

20 Na území SO ORP Písek byly dále vymezeny rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení, plochy nadmístního významu komerční a průmyslové, rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci, plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu, plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu, plochy a koridory územního systému ekologické stability. K realizaci rozvojových záměrů v daném území pak stanovuje úkoly pro územní plánování v souladu se zásadami udrţitelného a vyváţeného rozvoje území a zachování přírodních a kulturních hodnot území. 20

21 3 Environmentální pilíř 3.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Písek se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska patří toto území ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jeţ vytvářejí skalní základ středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým pokračováním šumavského moldanubika. Zatímco středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý, ve sledovaném území se jedná především o ţuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum převáţně tvoří pararuly a migmatity. Zvětráváním těchto hornin se vytvářejí na většině území hlinito-písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Zvětralinový plášť je překryt vrstvou převáţně kvartérních uloţenin malé mocnosti, svahovými sedimenty a v okolí vodních toků nivními sedimenty. Z inţenýrsko-geologického hlediska se jedná o zeminy málo stlačitelné, únosné, které umoţňují zakládaní staveb jiţ v malých hloubkách. Méně únosné zeminy se nacházejí především v údolních nivách, problémy se stabilitou území se mohou vyskytovat v okolí řeky Vltavy vzhledem ke srázům vltavského údolí. Problémem při plánování budoucí zástavby můţe být výskyt poddolovaných a sesuvných území. Před rozhodováním o jejich vyuţití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Těţba nerostných surovin Území ORP Písek není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především stavební suroviny (stavební kámen, štěrkopísek a cihlářské suroviny), dále kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, ţáruvzdorné a keramické neţáruvzdorné jíly, křemen, vápenec a polymetalické rudy. Na území SO ORP Písek byly vymezeny dobývací prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území, jeţ jsou zakresleny v obrázku č Tabulka č : Dobývací prostory na území SO ORP Písek Název obce Výměra obce (ha) A 057 (ha) A 057 (%) A 057 surovina Albrechtice nad Vltavou 3668,32 25,42 0,69 jíly ţáruvzdorné Horosedly 576,79 7,49 1,30 vápenec Lety 1394,86 15,73 1,13 cihlářská surovina Nerestce 467,34 3,01 0,64 cihlářská surovina Nerestce 467,34 2,11 0,45 vápenec Ostrovec 2060,97 6,14 0,30 biotitická ţula Písek 6315,35 5,13 0,08 cihlářská surovina Písek 6315,35 29,46 0,47 stavební kámen Předotice 2145,68 9,09 0,42 ţula ORP Celkem 74183,71 103,59 0,14 Zdroj: ÚAP 21

22 Obrázek č : Loţiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná loţisková území 22

23 Podrobný přehled loţisek nerostných surovin těţených i netěţených, velikost ploch jednotlivých loţisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává Tabulka A1 v příloze. Ve sledovaném území byla vymezena chráněná loţisková území, jeţ uvádí následující tabulka. Tabulka č : Chráněné loţiskové území (A058) Název obce Výměra obce (ha) A 058 (ha) A 058 (%) A 058 surovina Albrechtice nad Vltavou 3668,32 57,52 1,57 Stavební kámen Číţová 3605,10 62,77 1,74 Stavební kámen Dobev 2124,65 1,27 0,06 Štěrkopísky Písek 6315,35 5,14 0,08 Cihlářská surovina Předotice 2145,68 29,92 1,39 Stavební kámen ORP Celkem 74183,71 156,62 0,21 Zdroj: ÚAP Na správním území ORP Písek v současnosti probíhá povrchová těţba pouze v několika lokalitách. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity vyuţití území. Území SO ORP Písek je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka. Tabulka č : Poddolované území (A061) Název obce Výměra obce (ha) A 061 (ha) A 061 (%) Číţová 3605,10 10,60 0,29 Heřmaň 706,67 58,48 8,28 Paseky 2518,61 4,68 0,19 Písek 6315,35 23,39 0,37 Vrcovice 552,39 2,42 0,44 Záhoří 1471,49 4,05 0,28 ORP Celkem 74183,71 103,62 0,13 Zdroj: ÚAP Jediné sesuvné území v rozsahu 1,68 ha se nachází na katastrálním území obce s rozšířenou působností Písek. Na sledovaném území se dále nachází 14 starých důlních děl, z toho 12 na území ORP Písek a po jednom na území obcí Mirovice a Nevězice. Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území obcí Mirovice, Paseky, Písek a Záhoří nacházejí haldy a odvaly na ploše cca 26,10 ha. Jejich rozsah na území jednotlivých obcí uvádí Tabulka A2 v příloze. 23

24 Indikátory Obec Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Podtémata Loţiska nerostných surovin Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Další jevy a komentáře 24

25 Obec Horninové prostředí a geologie Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb Podtémata Loţiska nerostných surovin Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek Další jevy a komentáře SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku zásoby postačující na několik příštích desetiletí. Existence dalších loţisek dosud netěţených. Omezený rozsah potenciálně sesuvných území. Převáţně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŢITOSTI Revitalizace/asanace území narušených těţbou. Další vyuţití výhradních loţisek nerostných surovin. Sanace starých ekologických zátěţí hald a odvalů. SLABÉ STRÁNKY Existence starých ekologických zátěţí plošných poddolovaných území, jeţ znamenají určité omezení vyuţití území. Výskyt poddolovaných území bodového charakteru, výskyt hald a odvalů. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těţby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí (haldy a odvaly). Střety návrhů/záměrů silnice I. třídy a zastavitelných území s chráněným loţiskovým územím a loţisky nerostných surovin. Problémy k řešení v rámci územního plánování Současně ZÚR ukládá pro plánování a vyuţívání území nových ploch pro těţbu nerostných surovin následující úkoly pro územní plánování. Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. Po ukončení těţby je vţdy nutné plochy rekultivovat. V některých případech jiţ současné záměry představují střet v území, kdy záměr silnice I. třídy prochází chráněným loţiskovým územím (Lety, Mirovice). V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Písek. Rovněţ návrhy zastavitelných území na území ORP Písek zasahují do plochy loţiska nerostných surovin (Písek) a chráněného loţiskového území (Dobev, Písek). Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. 25

26 3.2 Vodní reţim PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Území SO ORP Písek se rozkládá v povodí řeky Vltavy, která protíná východní část jeho území. Převáţní část správního území ORP leţí na levém břehu Vltavy, pouze obce Křenovice, Podolí I., Olešná a Slabčice leţí na pravém břehu. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, z nichţ nejvýznamnější jsou řeka Otava a její severní přítoky Lomnice a Skalice, jiţní částí území protéká řeka Blanice. Významným vodním dílem na řece Vltavě je vodní nádrţ Orlík, jeţ tvoří severozápadní hranici území ORP. Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů. Rovněţ se zde vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Vodní zdroje podpovrchových vod se nacházejí na celém území. Jejich rozsah a výskyt na území SO ORP Písek znárodňuje obrázek A3 v příloze. Vzhledem k tomu ţe z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je moţno v omezeném rozsahu vyuţívat pro místní zásobování (vydatnosti převáţně v rozsahu 0,5 2,0 l.s-1). Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod miocénní a kvartérní uloţeniny v povodí Otavy a Blanice. Mezi sedimenty s největší mocností a příznivými filtračními parametry byla zařazena i části území ORP Písek na území obcí (Vodňany) Milenovice - Protivín, Myšenec Heřmaň a Raţice- (Sudoměř), jeţ patří mezi oblasti perspektivního jímání podzemních vod. Návrh ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k. ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice. ZÚR pro vyuţití dotčených ploch nenavrhují ţádné záměry republikového nebo nadmístního významu, které by znemoţnily jejich případnou realizaci a totéţ ukládá pro navazující ÚPD obcí v uvedených lokalitách. Ochrana jakosti vod je zaloţena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Písek byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Písek zabírají zranitelné oblasti 60,8 % území v celkové rozloze cca 45115,7 ha. Jak ukazuje následující obrázek, sledované území je protkáno sítí převáţně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí cca 1119,26 km 2. 26

27 Obrázek č : Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Písek 27

28 Na sledovaném území se nachází velké mnoţství převáţně menších vodních nádrţí o celkové rozloze cca 2090,9 ha, coţ představuje zhruba 2,8 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí Tabulka A4 v příloze. Výskyt ploch vodních zdrojů povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A047) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Písek uvádí následující tabulka. Tabulka č : Vodní zdroje povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem (A 047) A 047 Výměra A A Název Výměra A Název povrch. obce povrchové povrchové obce obce povrchové obce stojaté (ha) stojaté (ha) stojaté (%) (ha) stojaté (%) (ha) Albrechtice nad Vltavou 3668,32 122,93 3,35 Slabčice 1749,68 45,45 2,60 Číţová 3605,10 29,00 0,80 Temešvár 534,13 54,04 10,12 Koţlí 438,31 87,09 19,87 Varvaţov 2517,19 157,28 6,25 Nevězice 981,40 31,02 3,16 Vojníkov 1183,61 15,10 1,28 Olešná 524,91 29,36 5,59 Vráţ 736,41 5,45 0,74 Orlík nad Vltavou 901,11 135,05 14,99 Vrcovice 552,39 0,13 0,02 Oslov 1938,77 132,99 6,86 Zvíkovské Podhradí 438,85 84,64 19,29 Ostrovec 2060,97 77,71 3,77 Ţďár 1595,56 0,00 0,00 Podolí I 894,34 17,28 1,93 ORP Celkem Zdroj: UAP, , ,52 1,38 Nejrozsáhlejší vodní plochou, jeţ tvoří hranici v daném území, je Orlická přehrada. Byla napuštěna v roce 1963 a je největší nádrţí Vltavské kaskády. Délka a vzdutí na Vltavě je 56 km, na Otavě 22 km a na Lomnici 3 km. Nádrţ má kaňonovitý charakter se strmými břehy a je poměrně úzká. Maximální objem nádrţe je 704 mil. m 3, plocha hladiny je 26,4 km 2 a maximální hloubka je 71 m. Nádrţ plní jednak vodohospodářské funkce, protipovodňové i zvyšování průtoků, chov ryb, jednak plní i významnou rekreační funkci. Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným s výjimkou Vltavy a Otavy, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro vyuţití řady lokalit. Na území ORP Písek byla vymezena záplavová území na katastrálním území 25 obcí z celkového počtu 49 v celkové rozloze 2775,24 ha, coţ představuje cca 3,7 % celkové výměry území. Tabulka č : Záplavová území na správním území ORP Písek SO ORP Písek Výměra obce (ha) záplavová území A050 Q005 (ha) Q005 (%) Q020 (ha) Q020 (%) Q100 (ha) Q100 (%) ORP Celkem 74183, ,04 1, ,37 2, ,24 3,74 Zdroj: ÚAP, Pozn.: Q100 stoletá voda, Q20 dvacetiletá voda, Q5 pětiletá voda Jejich výskyt na sledovaném území znázorňuje následující obrázek. 28

29 Obrázek č : Záplavová území na správním území ORP Písek 29

30 Tabulka č : Rozsah jevů A051 a A053 na správním území ORP Písek Název obce Výměra obce (ha) Aktivní zóna záplavového území Území zvláštní povodně pod vodním dílem A051 (ha) A051 (%) A 053 (ha) A 053 (%) ORP Celkem 74183, ,40 2, ,46 4,52 Zdroj: UAP, 2010 Rozsah ploch záplavových území (A050), aktivní zóny záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulkách A6, A6b a A7 v příloze. Jejich výskyt znázorňuje obrázek A8 v příloze. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka č Tabulka č : Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054) Písek Protivín Skály Název obce A 054 počet A 054 popis ORP Celkem 6,00 Zdroj: UAP, ,00 jez pohyblivý, ochranná hráz 3,00 jez pohyblivý 1,00 jez pohyblivý V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Horosedly, Kestřany, Mirotice, Mirovice Myslín, Ostrovec, Písek Protivín, Putim, Smetanova Lhota a Ţďár. Pro většinu z nich - s výjimkou obcí Putim a Ţďár - byla následně navrţena v rámci moţností protipovodňová opatření. Obec Ţďár byla zařazena mezi obce, pro něţ nebyla navrţena opatření z důvodu komplikovanosti moţného řešení a nedostatku podkladů. Pro tyto obce se dále navrhuje zpracování samostatné studie. Na Území JČK bylo vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Putim. U obcí Čimelice, Heřmaň a Varvaţov, jeţ byly původně zařazeny mezi nechráněné, nebo nedostatečně chráněné bylo zjištěno, ţe jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohroţení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny. V rámci Koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území ORP Písek se jedná především o lokality v povodí řeky Blanice, Otavy a Skalice. Příčiny jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. 30

31 Indikátory Podtéma Obec Vodní reţim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Záplavové oblasti Další jevy a komentáře Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice

32 Podtéma Obec Vodní reţim Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana Záplavové oblasti Další jevy a komentáře Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek

33 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména podzemních vod. Příznivý stav vodního reţimu v krajině. Existence oblasti perspektivního jímání podzemních vod. Vymezení lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především podzemních vod). Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových sráţek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŢITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrţí s cílem omezení rozsahu povodní, zadrţování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Realizace protipovodňových opatření. SLABÉ STRÁNKY Opakované záplavy zastavěných území. Nekapacitní úpravy toku, existence řady zúţených profilů. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Vzhledem k charakteru geologického podloţí omezené zdroje podzemních vod. HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných územích. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúţeného profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Povolení další výstavby v územích ohroţených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury. Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci územních plánů obcí Myslín a Mirovice promítnout územní rezervu vymezené lokality pro akumulaci povrchových vod, jeţ byla vymezena v návrhu ZÚR JČK. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Písek se jedná o zastavěná území především v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota a Ţďár. V souvislosti s návrhy zastavitelných území na katastrálních územích obcí dochází k řadě střetů, které je třeba řešit/odstranit v jejich územních plánech. Jedná se o návrhy zastavitelných území, jeţ se nacházejí v záplavových územích v obcích Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Ţďár. Obdobně je třeba řešit v rámci územních plánů obcí střety záměrů tras silnic (rychlostní silnice R4 a silnice I. třídy). Přitom jiţ v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Silnice I. třídy prochází záplavovým 33

34 územím Q100 v obcích Mirovice, Písek, Protivín, Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 v obcích Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec. Další oblastí střetů a závad, jeţ je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a moţné budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V současnosti jiţ zastavěná území obcí Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahují do ochranného pásma vodního zdroje. Další návrhy zastavitelných území v obcích Dobev, Kestřany, Písek, Protivín a Putim opět zasahují do ochranného pásma vodního zdroje. 34

35 3.3 Hygiena ţivotního prostředí Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Písek ilustruje následující obrázek. Kvalita ovzduší Ovzduší na převáţné části území SO ORP Písek je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3 pro zdraví obyvatel na celém území, coţ platí i pro většinu ČR území a JČK. Horší situace je v obci s rozšířenou působností Písku. Zde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón (O 3 ), ale i imisní limity pro ochranu lidského zdraví včetně mezí tolerance bez zahrnutí O 3. Navíc na značné části území (cca 35 %) docházelo k překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace, včetně zahrnutí přízemního ozonu (O 3 ), na území města Písku i bez zahrnutí O 3. Týká se to území obcí Číţová, Dolní Novosedlí, Drhovle, Kluky, Mišovice, Paseky, Písek, Protivín a Ţďár. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněţ v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, ţe komunikace prochází zastavěným územím. Staré zátěţe a kontaminované plochy Ještě méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 35 obcí se nachází celkem 81 starých skládek. Tabulka č : A064 staré zátěţe území a kontaminované plochy A 064 Název A 064 Název A 064 Název obce Název obce (počet) obce (počet) obce (počet) Albrechtice nad Vltavou 4 Králova 1 Písek 10 Smetanova Lhota Lhota A 064 (počet) Čimelice 1 Lety 1 Podolí I 2 Tálín 1 Číţová 1 Mirotice 2 Protivín 10 Temešvár 2 Dobev 3 Mirovice 4 Předotice 1 Varvaţov 1 Dolní Novosedly 3 Mišovice 1 Putim 1 Vlastec 1 Drhovle 3 Myslín 1 Rakovice 1 Vrcovice 2 Horosedly Orlík 1 nad 1 Raţice 3 Záhoří 5 Vltavou Kestřany 5 Ostrovec 2 Skály 1 Zvíkovské Podhradí 1 Kluky 1 Paseky 2 Slabčice 2 ORP Celkem 81 Zdroj: UAP,

36 Obrázek č : Staré zátěţe, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, atd. 36

37 Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému vyuţití na území SO ORP Písek zabírají cca 106,27 ha, coţ představuje 0,14 % území. Na daném území se rovněţ vyskytuje 14 starých důlních děl, z toho 12 na území města Písek a zbývající dvě na území obcí Nevězice a Mirovice. Rozsah poddolovaného území činí cca 103 ha, tj. 0,13 % území. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který můţe negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího vyuţití. V daném území se nachází zařízení k likvidaci nebezpečného odpadu, sběr a skladování a vyuţívání odpadů uvedená v tabulce A9 v příloze. Dále se na území ORP Písek nacházejí dvě skládky. Pozitivní je, ţe kapacita pro skládkování je dostačující pro příští desetiletí. Pro hodnocení stavu odpadového hospodářství v rámci ORP Písek je jedním z indikátorů produkce komunálního odpadu a míra jeho vyuţití. Na základě údajů za rok lze provést alespoň rámcové srovnání mnoţství produkovaných komunálních odpadů (KO) v kg/osobu za rok za sledované území s průměrem za Jihočeský kraj, případně ČR. Produkce odpadů na 1 obyvatele ve SO ORP Písek činila 290,5kg/rok, zatímco celokrajný průměr na 1 obyvatele byl 383,5 kg/rok. Cíl Národního plánu odpadového hospodářství je 340kg/osobu za rok. Průměrná míra separace za Jihočeský kraj činila v uvedeném období 12,7 %, za ORP Písek jen 11,7 %, coţ je mírně pod krajským průměrem (hluboko pod dlouhodobým cílem SUR, jímţ je vyuţití 50 % materiálové sloţky odpadu). K negativním faktorům patří i skutečnost, ţe značná část území SO ORP Písek patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu. 3Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje,

38 Indikátory Podtémata Obec Hygiena ţivotního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěţe, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Další jevy a komentáře

39 Podtémata Obec Hygiena ţivotního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěţe, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem Další jevy a komentáře SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na hodnoceném území prakticky nedochází (s výjimkou území ORP Písek) k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou O 3 ). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). PŘÍLEŢITOSTI Sanace starých ekologických zátěţí moţnost vyuţití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŢP. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a II.třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové oblasti, rozvojových os a specifické oblasti na daném území). SLABÉ STRÁNKY Míra separace a následného vyuţití komunálního odpadu je niţší ve srovnání s krajským průměrem. Patří mezi SO ORP s nejvyšším počtem lokalit evidovaných jako stará zátěţ a kontaminované plochy. Na území ORP Písek byla vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování imisních limitů pro lidské zdraví bez zahrnutí O 3, limity pro O 3 a to pro lidské zdraví i na ochranu ekosystémů a vegetace. Na 100 % území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. HROZBY Omezené vyuţití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěţí v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu. Problémy k řešení V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí zastavěným územím, navrhnout moţná řešení (obchvaty, přeloţky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu. 39

40 3.4 Ochrana přírody, krajiny a památek Zvlášť chráněná území a přírodní památky Území SO ORP Písek se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází řada lokalit, jeţ jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické (např. povodí Otavy, Blanice) a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Územní systém ekologické stability Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA Je to soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Písek se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO. Přesto se zde nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Patří k nim národní přírodní rezervace Řeţabinec a Řeţabinecké tůně na území obcí Kestřeny, Putim a Raţice. Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jeţ zahrnují jednak evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vymezení na území ORP Písek zachycuje následující obrázek. Vymezení lokalit NATURY a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uvedena v tabulkách v příloze A10 a A11. 40

41 Obrázek č : NATURA 2000 ptačí oblasti a evropsky významné lokality 41

42 V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území ORP Písek jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokality s výskytem chráněných rostlin a ţivočichů. Rozloha ÚSES na území ORP činí cca 7170,79 ha, coţ představuje téměř 10 % území (9,67 %). Ke stabilizaci systému přispívá i ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru, vymezené v rozloze cca 15915,7 ha, coţ představuje cca 21,45 % celkového území. Rozloţení prvků ÚSES na území SO ORP Písek ilustruje následující obrázek. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na správním území ORP Písek je přírodní park, jenţ byl vyhlášen jako klidová zóna v oblasti Píseckých hor. Jeho rozlohu na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č : Přírodní park Název obce Výměra obce (ha) Název parku Výměra parku v obci (ha) Výměra parku v obci (%) Albrechtice nad Vltavou 3668,32 Písecké hory 625,11 17,04 Dolní Novosedly 850,75 Písecké hory 2,38 0,28 Kluky 1360,67 Písecké hory 43,69 3,21 Paseky 2518,61 Písecké hory 2087,96 82,90 Písek 6315,35 Písecké hory 2148,08 34,01 Protivín 6149,39 Písecké hory 35,31 0,57 Tálín 417,61 Písecké hory 21,91 5,25 Ţďár 1595,56 Písecké hory 637,76 39,97 ORP Celkem 74183, ,19 7,55 Zdroj: ÚAP, Přírodní park Písecké hory a národní přírodní rezervace na správním území ORP Písek jsou znázorněny na obrázku v příloze A12. Ochrana památek na území SO ORP Písek zahrnuje především městskou památkovou zónou v Písku a dále čtrnáct vesnických památkových zón. Mezi nemovité národní kulturní památky byl zařazen kamenný most v městě Písku, hrad Zvíkov v obci Zvíkovské Podhradí, v roce 2008 zámek Orlík a v letošním roce Zemský hřebčinec v Písku. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a vymezení stávajících zranitelných území, jeţ významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 4.2. Ochrana ze zákona se rovněţ vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF. 42

43 Obrázek č : Plochy a koridory ÚSES na území SO ORP Písek 43

44 Koeficient ekologické stability PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Tabulka č : Koeficient ekologické stability vývoj Název obce Rok Rok Název obce Albrechtice nad Vltavou 1,07 1,12 1,12 Oslov 1,47 1,48 1,48 Boudy 1,29 1,33 1,33 Ostrovec 2,83 2,87 2,89 Cerhonice 0,69 0,7 0,71 Paseky 5,49 5,56 5,56 Čimelice 0,58 0,61 0,61 Písek 1,52 1,56 1,55 Číţová 1,67 1,69 1,69 Podolí I 2,17 2,21 2,22 Dobev 0,69 0,78 0,78 Probulov 0,34 0,38 0,38 Dolní Novosedly 0,41 0,43 0,43 Protivín 0,73 0,76 0,76 Drhovle 0,57 0,65 0,65 Předotice 0,69 0,74 0,74 Heřmaň 0,68 0,84 0,84 Putim 0,87 0,89 0,89 Horosedly 0,23 0,25 0,24 Rakovice 0,64 0,67 0,68 Kestřany 0,88 1,01 1,01 Raţice 0,46 0,48 0,48 Kluky 0,55 0,57 0,57 Skály 1,01 1,06 1,06 Koţlí 1,96 2,04 2,04 Slabčice 1,14 1,15 1,16 Králova Smetanova Lhota 0,73 0,77 0,77 Lhota 1,03 1,05 1,05 Křenovice 0,75 0,8 0,8 Tálín 0,8 0,83 0,83 Lety 0,77 0,83 0,83 Temešvár 4,23 4,29 4,29 Minice 0,69 0,7 0,7 Varvaţov 3,91 3,94 3,95 Mirotice 0,57 0,63 0,63 Vlastec 0,34 0,34 0,34 Mirovice 0,26 0,26 0,26 Vojníkov 1,98 1,99 1,98 Mišovice 0,57 0,59 0,59 Vráţ 1,96 1,99 2,02 Myslín 0,37 0,41 0,41 Vrcovice 0,71 0,73 0,72 Nerestce 0,22 0,24 0,24 Záhoří 0,35 0,36 0,36 Nevězice Zvíkovské 0,91 0,92 0,92 Podhradí 4,9 4,96 4,96 Olešná 0,66 0,67 0,67 Ţďár 1,6 1,77 1,79 Orlík nad Vltavou 2,73 2,82 SO ORP 2,82 Písek 1,26 1,3 1,3 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále vyuţit pro hodnocení ekologické stability. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP ilustruje následující obrázek. 44

45 Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Písek 45

46 Indikátory Podtémata Obec Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Další jevy a komentáře Albrechtice 1 nad Vltavou 1 1 Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim

47 Podtémata Obec Ochrana přírody a krajiny Přírodní prostředí a jeho ochrana Biodiverzita a ekologická stabilita území Další jevy a komentáře Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem

48 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní rezervace, lokality soustavy NATURA 2000). Vymezení přírodního parku Písecké hory. SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Vzhledem k relativně rozsáhlým územím s různým typem ochrany v území existuje řada závad z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. Vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES. PŘÍLEŢITOSTI Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady přírodních území a prvků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Jednoznačné vymezení chráněných území v ÚPD jednotlivých obcí. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování. Vyuţití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. Pokles koeficientu ekologické stability na území SO ORP. HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji zastavitelných území a dopravní infrastruktury by znamenala další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů. Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Výskyt loţisek v chráněných územích riziko budoucí těţby spojené s celkovým nárůstem zatíţení území. Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních komunikacích. Problémy k řešení Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR můţe být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou drţbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jeţ mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Jiţ v současnosti bylo vymezeno na území 15 obcí 19 závad. V případě realizace návrhů a záměrů by počet obcí se závadami vzrostl na 23 a nově předpokládá vznik 43 střetů, jak v oblasti zastavitelných území, tak i záměrů v dopravní infrastruktuře. Návrhy a záměry na vymezení zastavitelných území na území jednotlivých obcí se střetávají s vymezenými prvky ÚSES (biocentry a biokoridory), v některých případech i s lokalitami soustavy NATURA Ke střetům s regionálními biokoridory dochází na území obcí Horosedly, Nerestce, Protivín. Se střety s nadregionálními biokoridory dochází v obcích Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Kestřany, Písek, Protivín. Střety s regionálním biocentrem se objevují v obcích Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek, Protivín, Ţďár a střety s nadregionálním biocentrem se objevují v obcích Kestřany, Vráţ. Střety s ptačí oblastí 48

49 NATURA 2000 se objevují v obcích Číţová, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Varvaţov, Vráţ, Zvíkovské Podhradí a s evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 v obci Ţďár.. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru 49

50 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Písek patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje lze SO ORP Písek hodnotit následovně. Z hlediska rozlohy orné půdy se rozlohou 29714,8 řadí na třetí pozici za SO ORP Tábor a České Budějovice. Podílem orné půdy na celkové rozloze ve výši 41,3 % zaujímá 6. místo a patří do skupiny, jejíţ podíl je výrazně nad krajským průměrem (31,2 % z rozlohy kraje). 50

51 Tabulka č : Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna SO ORP Absolutní [ha] Relativní [%] Blatná 11141, ,6 44,3 43,5-191,7-1,7 České Budějovice 36680, ,2 39,9 38,7-1054,0-2,9 Český Krumlov 11781, ,3 10,5 10,0-576,3-4,9 Dačice 20626, ,2 46,8 46,7-58,0-0,3 Jindřichův Hradec 24987, ,0 29,8 28,8-788,7-3,2 Kaplice 9586,4 9217,6 19,8 19,0-368,8-3,9 Milevsko 16375, ,1 43,9 42,7-436,5-2,7 Písek 30204, ,8 41,9 41,3-490,1-1,6 Prachatice 14284, ,2 17,0 16,3-603,6-4,2 Soběslav 14019, ,6 43,8 43,6-74,8-0,5 Strakonice 26394, ,3 46,0 45,1-509,1-1,9 Tábor 44611, ,7 44,5 44,0-509,9-1,1 Trhové Sviny 14734, ,5 32,6 31,8-364,6-2,5 Třeboň 10682, ,8 23,0 22,6-180,8-1,7 Týn nad Vltavou 12628, ,1 48,1 48,2 25,3 0,2 Vimperk 4825,1 4384,9 9,3 8,5-440,2-9,1 Vodňany 7812,9 7713,3 45,5 45,0-99,6-1,3 Jihočeský kraj , ,9 31,9 31,2-6721,2-2,2 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Rozloha orné půdy na území SO ORP Písek poklesla v období 2000 aţ 2010 o 1,6 %, coţ je méně neţ činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek. Z hlediska absolutního poklesu, jenţ činil 490,1 ha, nejvíce se na něm podílela ORP Písek, kde úbytek orné půdy činí za uvedené období cca 64,3 ha, další místa připadají obcím Kestřany (-58,3 ha), Protivím (-48,9 ha), Dobev (-47,2 ha) a Mirotice (-41,3 ha). K úbytkům vyšším neţ 30 ha došlo na území obcí Ţďár (-36,8 ha) a Albrechtice nad Vltavou (-33,16 ha). Přehled změn rozlohy orné půdy mezi lety 2000 a 2010 dle jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. 51

52 Tabulka č : Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Albrechtice nad Vltavou 1581, ,49 43,07 42,17-33,16-2,1 Boudy 386,99 384,02 38,66 38,36-2,97-0,77 Cerhonice 507,46 505,83 53,37 53,21-1,62-0,32 Čimelice 511,98 510,05 49,76 49,56-1,93-0,38 Číţová 1122, ,29 31,08 30,92-5,86-0,52 Dobev 1043,05 995,84 49,06 46,8-47,21-4,53 Dolní Novosedly 534,89 532,92 62,79 62,56-1,97-0,37 Drhovle 1237, ,49 53,22 52,65-12,11-0,98 Heřmaň 336,83 310,58 47,76 44,04-26,26-7,8 Horosedly 417,9 406,35 72,39 70,38-11,55-2,76 Kestřany 914,3 855,98 45,53 42,58-58,32-6,38 Kluky 806,75 796,79 59,27 58,54-9,96-1,23 Koţlí 50,45 50,27 11,65 11,6-0,18-0,35 Králova Lhota 529,68 528,18 49,06 48,93-1,5-0,28 Křenovice 318,09 312,63 52,06 51,17-5,46-1,72 Lety 663,91 652,2 47,7 46,87-11,71-1,76 Minice 188,59 187,84 53,96 53,75-0,76-0,4 Mirotice 1371, ,61 53,59 51,98-41,26-3,01 Mirovice 1568, ,23 71,11 70,79-8,22-0,52 Mišovice 856,68 840,23 57,86 56,74-16,45-1,92 Myslín 272,39 264,43 65,4 63,65-7,96-2,92 Nerestce 334,5 333,95 71,47 71,38-0,55-0,16 Nevězice 466,3 464,72 47,32 47,2-1,58-0,34 Olešná 273,16 273,2 52,02 52,03 0,05 0,02 Orlík nad Vltavou 145,52 145,41 16,1 16,09-0,11-0,08 Oslov 707,16 705,72 36,5 36,43-1,44-0,2 Ostrovec 451,35 442,57 21,95 21,52-8,78-1,95 Paseky 331,72 328,15 13,18 13,03-3,57-1,08 Písek 1596, ,79 25,24 24,23-64,27-4,03 Podolí I 216,97 214,22 24,21 23,9-2,74-1,27 Probulov 224,31 220,13 64,55 63,36-4,18-1,86 Protivín 2958, ,5 48,2 47,36-48,92-1,65 52

53 Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Předotice 1070, ,67 29,15 28,97-6,88-0,64 Putim 431,09 433,82 41,41 41,67 2,74 0,63 Rakovice 568,4 562,56 54,25 53,7-5,84-1,03 Raţice 638,1 635,31 59,57 59,31-2,8-0,44 Skály 759,58 760,16 42,76 42,8 0,58 0,08 Slabčice 723,35 722,05 41,38 41,31-1,3-0,18 Smetanova Lhota 557,66 557,62 42,73 42,72-0,05-0,01 Tálín 190,66 190,61 45,54 45,53-0,05-0,03 Temešvár 76,05 75,95 14,46 14,44-0,1-0,13 Varvaţov 424,26 423,81 16,88 16,85-0,45-0,11 Vlastec 516,24 515,57 68,82 68,73-0,67-0,13 Vojníkov 351,97 352,58 29,85 29,94 0,61 0,17 Vráţ 197,77 194,84 26,85 26,4-2,93-1,48 Vrcovice 274,89 275,62 49,8 49,98 0,72 0,26 Záhoří 981,34 980,64 66,68 66,63-0,69-0,07 Zvíkovské Podhradí 47,28 46,8 10,84 10,72-0,48-1,01 Ţďár 539,1 502,27 33,71 31,45-36,84-6,83 SO ORP Písek 31275, ,2 42,2 41,5-496,9-1,6 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Vývoj rozlohy orné půdy v letech uvádí tabulky A13 a 14 v příloze. Vyplývá z nich zpomalení poklesu úbytků orné půdy na území SO ORP, kdy v uplynulých dvou letech pokles činil pouze necelých 60 ha, coţ představuje 0,2 % z celkové rozlohy orné půdy. Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, coţ ilustruje obrázek A15 v příloze. Podíl jednotlivých bonitních tříd na ploše orné půdy na území SO ORP Písek je následující. Z celkové rozlohy sledovaného území o výměře 74183,71 ha je neurčeno 29355,92 ha, coţ předstravuje cca 40 % území (39,57 %). Zbývající plochy byly zařazeny do jednotlivých bonitních ekologických jednotek dle třídy ochrany takto: I. třída ochrany 2,75 % území, II. třída 11,49 %, III. třída 26,11 %, IV. třída 6,26 % a V.třída 13,8 %. Předpokladem zemědělského vyuţívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Na území SO ORP Písek z celkové rozlohy 74183,71 ha spadá do území se změněným vodním reţimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 18670,39 ha, coţ představuje 25,17 % území. Délka odvodňovacího zařízení činí 230,36 km. Rozsah plochy odvodnění znázorňuje následující obrázek. 53

54 Obrázek č : Plochy se změněným vodním reţimem odvodněné 54

55 Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území (a rovněţ sloţkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Písek se v období nezměnil a činil pouze 1,4%, coţ je mírně nad krajským průměrem 1,1%. Zastavěná plocha za sledované desetiletí vzrostla pouze o 3ha na 1011,4ha celkem k Absolutní přírůstek zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č : Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Albrechtice nad Vltavou 37,13 37,17 1,01 1,01 0,04 0,11 Boudy 7,86 8,07 0,79 0,81 0,21 2,64 Cerhonice 11,13 11,26 1,17 1,18 0,13 1,16 Čimelice 26,76 27,65 2,6 2,69 0,89 3,34 Číţová 30,61 32,17 0,85 0,89 1,56 5,1 Dobev 24,06 24,69 1,13 1,16 0,64 2,65 Dolní Novosedly 14 14,25 1,64 1,67 0,24 1,74 Drhovle 25,5 26,52 1,1 1,14 1,02 4 Heřmaň 9,46 9,69 1,34 1,37 0,23 2,43 Horosedly 7,57 7,59 1,31 1,31 0,02 0,24 Kestřany 24,08 24,17 1,2 1,2 0,1 0,4 Kluky 23,61 23,93 1,73 1,76 0,31 1,33 Koţlí 2,27 2,43 0,52 0,56 0,16 7,1 Králova Lhota 13,11 13,19 1,21 1,22 0,08 0,6 Křenovice 7,87 7,91 1,29 1,29 0,03 0,41 Lety 17,18 17,34 1,23 1,25 0,17 0,97 Minice 2,8 2,8 0,8 0,8 0 0 Mirotice 38,31 38,33 1,5 1,5 0,01 0,04 Mirovice 41,62 40,97 1,89 1,86-0,64-1,54 Mišovice 17,6 17,48 1,19 1,18-0,12-0,69 Myslín 7,81 6,99 1,87 1,68-0,82-10,54 Nerestce 6,53 6,54 1,4 1,4 0,01 0,17 Nevězice 9,81 10,25 1 1,04 0,44 4,51 Olešná 6,47 6,59 1,23 1,26 0,12 1,87 55

56 Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Orlík nad Vltavou 10,77 9,85 1,19 1,09-0,92-8,54 Oslov 13,94 14,39 0,72 0,74 0,45 3,21 Ostrovec 17,81 17,95 0,87 0,87 0,14 0,77 Paseky 7,9 7,99 0,31 0,32 0,09 1,2 Písek 232,44 231,16 3,68 3,66-1,28-0,55 Podolí I 11,47 11,64 1,28 1,3 0,16 1,42 Probulov 4,63 4,7 1,33 1,35 0,07 1,49 Protivín 106,06 104,98 1,73 1,71-1,08-1,01 Předotice 24,81 25,51 0,68 0,69 0,7 2,82 Putim 13,51 14,19 1,3 1,36 0,68 5,03 Rakovice 14, ,34 1,34-0,04-0,3 Raţice 16,5 16,34 1,54 1,53-0,15-0,92 Skály 14,92 14,86 0,84 0,84-0,06-0,41 Slabčice 18,71 18,66 1,07 1,07-0,05-0,28 Smetanova Lhota 14,65 15,02 1,12 1,15 0,37 2,52 Tálín 7,52 7,59 1,8 1,81 0,07 0,95 Temešvár 3,73 3,78 0,71 0,72 0,05 1,45 Varvaţov 15,5 15,21 0,62 0,6-0,29-1,89 Vlastec 9,52 9,57 1,27 1,28 0,05 0,52 Vojníkov 7,83 7,89 0,66 0,67 0,06 0,73 Vráţ 7,62 7,66 1,03 1,04 0,04 0,47 Vrcovice 7,5 7,03 1,36 1,28-0,47-6,23 Záhoří 21,98 22,25 1,49 1,51 0,27 1,21 Zvíkovské Podhradí 4,76 4,83 1,09 1,11 0,07 1,55 Ţďár 11,92 11,9 0,75 0,75-0,02-0,14 SO ORP Písek 1033,0 1036,7 1,4 1,4 3,7 0,4 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Vzhledem k záměrům v rozvoji páteřní dopravní sítě a očekávanému ekonomickému rozvoji území lze v následujícím období očekávat mírný nárůst podílu zastavěného území v rámci SO ORP Písek. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Písek představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (34,8 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Píseckých hor patří a ve střední části území mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). 56

57 Ačkoliv zde lesní porosty převáţně spadají do kategorie lesů hospodářských (23570,19 ha), důleţitá je i jejich funkce ochranná (177,41 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, coţ jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Lesy zvláštního určení na území ORP mají rozlohu1635,4 ha, z toho největší rozloha je zařazena do kategorie 32d - lesy slouţící lesnickému výzkumu a lesnické výuce a 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu. Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující obrázek. 57

58 Obrázek č : Lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy spíše stagnuje nebo mírně roste, jak uvádí následující tabulka. 58

59 Tabulka č : Lesní půda v ha a změna rozlohy 2000 a 2010 v SO ORP Písek Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Obec Absolutní [ha] Relativní [%] Albrechtice nad Vltavou 1321, ,04 35,99 36,74 27,16 2,05 Boudy 448,1 447,97 44,77 44,75-0,13-0,03 Cerhonice 236,79 239,45 24,9 25,19 2,66 1,12 Čimelice 132,13 140,45 12,84 13,65 8,32 6,3 Číţová 1863, ,63 51,61 51,73 4,38 0,24 Dobev 503,79 518,47 23,69 24,37 14,69 2,92 Dolní Novosedly 56,32 59,6 6,61 7 3,28 5,82 Drhovle 545,69 598,09 23,47 25,7 52,4 9,6 Heřmaň 176,64 199,21 25,05 28,25 22,57 12,78 Horosedly 53,44 53,26 9,26 9,23-0,18-0,33 Kestřany 358,86 380,16 17,87 18,91 21,29 5,93 Kluky 250,83 273,61 18,43 20,1 22,78 9,08 Koţlí 94,19 97,89 21,76 22,58 3,7 3,93 Králova Lhota 228,17 233,48 21,14 21,63 5,31 2,33 Křenovice 177, ,06 29,95 5,45 3,07 Lety 346,14 348,37 24,87 25,03 2,23 0,65 Minice 107,93 108,68 30,88 31,1 0,75 0,7 Mirotice 371,81 388,96 14,52 15,19 17,15 4,61 Mirovice 203,46 204,47 9,23 9,28 1,01 0,5 Mišovice 399,33 400,26 26,97 27,03 0,93 0,23 Myslín 28,42 28,44 6,82 6,85 0,02 0,08 Nerestce 27,46 27,9 5,87 5,96 0,43 1,58 Nevězice 319,71 320,47 32,45 32,55 0,77 0,24 Olešná 144,8 144,74 27,58 27,56-0,06-0,04 Orlík nad Vltavou 432, ,82 47,9 0,69 0,16 Oslov 831,2 831,41 42,9 42,92 0,22 0,03 Ostrovec 1239, ,23 60,3 60,47 3,4 0,27 Paseky 2062, ,52 81,92 81,92-0,01 0 Písek 2973, ,53 47,01 47,15 8,46 0,28 Podolí I 516,4 516,78 57,61 57,66 0,38 0,07 Probulov 25,15 29,74 7,24 8,56 4,58 18,22 Protivín 1487, ,58 24,23 24,56 21,21 1,43 Předotice 344,12 373,97 9,37 10,18 29,85 8,67 59

60 Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Putim 185,19 185,24 17,79 17,79 0,05 0,03 Rakovice 286,66 299,58 27,36 28,6 12,92 4,51 Raţice 80,02 82,42 7,47 7,7 2,4 3 Skály 589,54 589,54 33,19 33, Slabčice 646,3 647,44 36,98 37,04 1,13 0,18 Smetanova Lhota 478,5 479,39 36,67 36,73 0,89 0,19 Tálín 54,59 54,59 13,04 13,04 0 0,01 Temešvár 326,18 326,45 62,02 62,07 0,28 0,08 Varvaţov 1656, ,76 65,9 66,05 4,1 0,25 Vlastec 91,49 91,49 12,2 12,2 0 0 Vojníkov 651,81 651,08 55,29 55,28-0,73-0,11 Vráţ 359,15 364,45 48,76 49,37 5,3 1,48 Vrcovice 169,82 170,48 30,76 30,91 0,66 0,39 Záhoří 211,38 211,37 14,36 14,36-0,01-0,01 Zvíkovské Podhradí 239,53 240,52 54,9 55,12 0,99 0,41 Ţďár 785,18 786,73 49,1 49,26 1,55 0,2 SO ORP Písek 25120, ,7 33,9 34,3 315,3 1,3 Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 * 100 Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhly obce Drhovle (52,4 ha) Albrechtice nad Vltavou (27,16 ha). Kluky (22,8 ha), Heřmaň (22,6 ha), Kestřany (21,3 ha) a Protivín (21,2 ha) a Mirotice (17,15 ha). Nejvyšší relativní přírůstek dosáhla obec Probulov. Její absolutní přírůstek 4,58 ha znamenal nárůst o 18,2 %. Otázka kvality lesních porostů je přinejmenším problematická. Na značné části území docházelo k překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace, včetně zahrnutí přízemního ozonu (O 3 ), coţ mohlo mít negativní dopady na lesní ekosystémy. Týká se to území obcí Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Kluky, Mišovice, Paseky, Písek, Protivín a Ţďár. Lesní porosty jsou rovněţ zatěţovány nárůstem emisí s růstem intenzity dopravy, pokud je komunikace v bezprostřední blízkosti nebo vedena lesem. 60

61 Indikátory Obec Zemědělskýpůdní fond a pozemky určené k plněnífunkcí lesa Orná půda kvalita a změna rozlohy Podtémata Míra zalesnění a kvalitalesů Další jevy a komentáře Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice

62 Obec Zemědělskýpůdní fond a pozemky určené k plněnífunkcí lesa Orná půda kvalita a změna rozlohy Podtémata Míra zalesnění a kvalitalesů Další jevy a komentáře Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár SO ORP Písek SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. Významné funkce lesů zvláštního určení pro zachování biologické rozmanitosti, atd. PŘÍLEŢITOSTI Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Výhledově významný hospodářský potenciál lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy půdy niţších bonitních tříd, klima. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Omezené moţnosti hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů. HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní eroze v důsledku častých povodní pomalá realizace protipovodňových opatření. Zábory trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit sportovní areály apod. v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesa v důsledku rozvoje v N-OS8 Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnoţení zvěře. 62

63 Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany, minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Písecko Strakonicko. Současné střety návrhu zastavitelných území, jeţ zasahují do lesa by měly ve svých ÚP řešit obce Dolní Novosedly, Kestřany, Olešná, Písek, Protivín, Putim, Tálín, Varvaţov, Vráţ. Záměry v rozvoji dopravní infrastruktury, přesněji rychlostní silnice procházejí lesem na území obcí Cerhonice, Předotice, Nerestece, Rakovice, Boudy, Mirotice, Záměr silnice I. třídy prochází lesem v obcích Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Předotice, Drhovle, Kestřany, Dolní Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I. a Křenovice. Záměr silnice II. třídy prochází lesem v obcích Paseky, Albrechtice nad Vltavou. Úkolem obcí by měla být minimalizace jejich negativních důsledků v daném území. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na moţnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyuţívaných, erozně ohroţených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních porostech. 63

64 4 Sociální pilíř 4.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je především důleţitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Písek v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění ţádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Písek. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. 64

65 Obrázek 4.1.1: Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Písek pro rok

66 Zásobování vodou PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Většina obcí v rámci SO ORP Písek v současné době má zavedenu vodovodní síť, která však chybí v obcích Cerhonice, Kluky, Koţlí, Křenovice, Minice, Mišovice, Nevězice, Paseky, Smetanova Lhota, Varvaţov, Vojníkov, Vrcovice. Obec Nerestce má v plánu vystavět vodovodní síť příští rok, budou-li finance a v obci Lety je vodovodní síť zavedena jen do obecního úřadu. V rámci SO ORP Písek mají obce zavedenu vodovodní síť příbliţně v tomto rozsahu svého území: Albrechtice nad Vltavou (50%), Boudy (100%), Číţová (98%), Dobev (75%), Drhovle (30%), Heřmaň (100%), Kestřany (zaveden do 80%, vyuţívá 35%), Kluky (80%), Mirovice (80%), Orlík nad Vltavou (80%), Oslov (65-70%), Ostrovec (50%), Písek (100%), Podolí I (95%), Protivín (100%), Putim (97%), Raţice (100%), Skály (98 %), Slabčice (30%), Tálín (85-90%), Vlastec (50%), Vráţ (25%), Záhoří (60%), Zvíkovské Podhradí (100%), Ţďár (75%). U obcí Čimelice, Horosedly, Mirotice, Paseky, Temešvár není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté a v obci Olešná se nachází soukromý vodovod patřící místnímu hotelu, ale není známo kolik domácností je přesně napojeno. V obcích Albrechtice nad Vltavou, Boudy, Číţová, Dobev, Drhovle, Horosedly, Lety, Mirotice, Protivín došlo od roku 2008 k prodlouţení vodovodní sítě, které bylo nejvýraznější v ORP Písek, přesně o 2,95 km (více viz tabulka č. B1 v příloze). Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující mapa. 66

67 Obrázek č : Kanallizace v SO ORP Písek pro rok

68 Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Boudy, Čimelice, Drhovle, Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Písek, Protivín, Předotice, Smetanova Lhota. Od roku 2008 vystavěly ČOV v obci Číţová a v obci Mirovice přibyly další 2 ČOV a nyní jsou v Mirovicích 3 ČOV (viz. tabulka B 3 v příloze) Kestřany plánují v budoucnu výstavbu ČOV. Obec Nerestce by chtěla ČOV, ale výstavbu komplikují finance a mnoţství ochranných pásem v okolí, kvůli kterým se nesmějí stavět ani domovní čističky. V obci Heřmaň započal projekt na výstavbu ČOV. V obci Putim a Zvíkovské Podhradí se ČOV právě staví. Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Kluky, Olešná, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, Ţďár. Smíšená neboli splašková kanalizace se nachází v obcích Albrechtice nad Vltavou (jen 50% obce), Nevězice (pouze 15% domácností), Oslov (65-70%), Rakovice (80%), Tálín (85%), Vojníkov (75%), Vrcovice (75%). U obcí Boudy, Číţová, Dobev, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mirovice, Probulov, Protivín, Skály, Slabčice, Vlastec, Vráţ, Záhoří, Zvíkovské Podhradí není znám přesný podíl pokrytí, ale předpokládá se, ţe je pokrata značná část území. V obci Paseky právě probíhá výstavba smíšené kanaliazce a pokrytí je zatím v 50% obce, ve zbylích 50% obce je výstavba kanalizace v plánu. V obci Putim se staví tlaková kanalizace s ČOV pro 80% obce. Zásobování plynem V rámci SO ORP Písek jsou plynem zásobovány obce Boudy (70%), Cerhonice (asi 50%, zbytek obce nemá zájem), Drhovle (napojeno asi 85 % domácností), Mirovice (30%), Oslov (53%), Písek (100%), Protivín (80%), Předotice (30%), Putim (50%), Rakovice (60%), Smetanova Lhota (40%), Vráţ (100%), Vrcovice (40%), Záhoří (v Horním a Dolním Záhoří, ve zbylé části obce plyn chybí). U obce Horosedly a Mirotice není znám přesný podíl pokrytí domácností plynem. Oproti roku 2008 zůstala délka plynovodu ve většině obcí nezměněna, k jeho prodlouţení došlo v obci Čimelice (o 4m), Číţová (o 64 m) a Mirotice (o 14 m). K prodlouţení došlo také v obci Písek plynofikací nové zástavby na Václavském předměstí (o 2,69 km) Obce, které ještě dnes nemají zavedený plyn a plynofikaci neuvaţují. Většinou uvádějí pro zamítnutí plynofikace, ţe se z ekonomického hlediska plyn nevyplatí. Zásobování teplem V ORP Písek je zásobováno teplem jen samotné město Písek. Dodávku tepla zajišťuje společnost Teplárna Písek, a.s. Společnost zásobuje teplem přibliţně 75% domácností. Viz Obrázek

69 Zásobování elektrickou energií PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V obcích Myslín, Putim, Smetanova Lhota, Orlík nad Vltavou a Vrcovice nedošlo v letech 2008 aţ 2010 ke změnám délky rozvodů. V obcích Albrechtice nad Vltavou, Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Heřmaň, Kluky, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Mirotice, Nerestce, Olešná, Písek, Protivín, Předotice, Raţice, Skály, Slabčice a Ţďár došlo k prodlouţení elektrické sítě z důvodu úpravy trasy elektrického vedení. V ostatních obcích došlo k prodlouţení délky vedení elektrického napětí (viz tabulka B4 v příloze B). Obce Mirovice, Myslín, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí uvádějí, ţe potíţe nastávájí jen za silně nepříznivého počasí. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku. 69

70 Obrázek č : Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Písek pro rok

71 Tabulka č Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Jednotná Obec Vodovod Plynofikace kanalizace * Kanalizace napojena na ČOV Hodnocení Albrechtice nad Vltavou A A 0 Boudy A A A A 2 Cerhonice A A 0 Čimelice A A A 1 Číţová A A A A 2 Dobev A -1 Dobev Dolní Novosedly A -1 Drhovle A A A 1 Heřmaň A A 0 Horosedly A A 0 Kestřany A A 0 Kluky A A 0 Koţlí -2 Králova Lhota A -1 Křenovice A -1 Lety A A 0 Minice A -1 Mirotice A A A 1 Mirovice A A A A 2 Mišovice A -1 Myslín A -1 Nerestce A A 0 Nevězice A -1 Olešná A A A 1 Orlík nad Vltavou A A A 1 Oslov A A A 1 Ostrovec A A 0 Paseky A A 0 Písek A A A A 2 Podolí I A A 0 Probulov A -1 Protivín A A A A 2 Předotice A A A 1 Putim A A 0 Rakovice A A 0 Raţice A A 0 Skály A A 0 Slabčice A -1 Smetanova Lhota A A A 1 Tálín A 0 Temešvár A A 1 Varvaţov A -1 71

72 Obec Vodovod Plynofikace Jednotná kanalizace * Kanalizace napojena na ČOV Hodnocení Vlastec A -1 Vojníkov A -1 Vráţ A A 0 Vrcovice A -1 Záhoří A A 0 Zvíkovské Podhradí A -1 Ţďár A -1 ORP Celkem Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, ÚAP Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1..1x A 0..2x A 1..3x A 2..4x A (obec s kompletním vybavením) 72

73 Indikátory Podtéma Obec Veřejná technická infrastruktura Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Další jevy a komentáře 73

74 Slabčice Smetanova Lhota Tálín Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí Ţďár ORP Celkem

75 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovou - elektrické sítě, plynovodů. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. PŘÍLEŢITOSTI Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. Informovanost obyvatel obcí o ekologických moţnostech vytápění domácností a intenzivní podpora alternativních zdrojů energie. Zabezpečit obce náhradními zdroji pitné vody v případě havárií. SLABÉ STRÁNKY Absence vodovodu nebo kanalizace v obci Cerhonice, Dobev, Dolní Novosedly, Koţlí, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Ostrovec, Probulov, Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Skály, Slabčice, Tálín, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov, Vráţ, Vrcovice, Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí, Ţďár Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV, Cerhonice, Dobev, Dolní Novosedly, Koţlí, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Ostrovec, Probulov, Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Skály, Slabčice, Tálín, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov, Vráţ, Vrcovice, Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí, Ţďár Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. HROZBY Nedostatečné tempo budování a intenzifikace kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních sloţek ţivotního prostředí. Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdraţováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům. Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu. Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na jiţ vybudované ČOV). Modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Písek 75

76 4.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Písek byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, návrh Zásad územního rozvoje JČK (březen 2010), Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (březen 2009), Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje-koncept květen (2005), ÚP VÚC Písecko-Strakonicko, atd. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR JČK, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu ZÚR JČK vymezuje následující koridory veřejné infrastruktury republikového významu, jeţ procházejí územím SO ORP: koridor rychlostní silnice R4 (Praha křiţovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Stráţný - (Pasov), Vltavskou vodní cestu v úseku (Třebenice) České Budějovice. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouţí síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Písek neprochází trasa ţádné dálnice. V současné době je na řešeném území v provozu jediný úsek rychlostní silnice R4 a tím je úsek Třebkov (N. Hospoda) - křiţ. I/20, v provozu jako I/4. Základem silniční sítě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy. Silnice I. třídy I/4 (Praha) - Milín (I/66) - Lety (I/19) - Nová Hospoda (I/20) - Strakonice (I/22) I/19 Roţmitál p. Třemšínem (I/18) - Lety (I/4) - Milevsko (Oltyně - Tábor) I/20 (Plzeň) - Blatná - Nová Hospoda (I/4) - Písek (I/29) - Vodňany - Č. Budějovice I/29 Písek (Bernatice - Opařany - Oltyně) Silnice II. třídy Na území ORP Písek se nacházejí následující silnice II. třídy: II/121 II/138 II/139 II/105 Milevsko Zvíkovské Podhradí silnice I/4 přerušení Buzice Blatná Zvíkovské Podhradí Záhoří Albrechtice nad Vltavou Temelín Horaţďovice Radomyšl Písek 76

77 II/140 Písek Putim Drahonice Bavorov II/159 I/20 Tálín Paseky Albrechtice nad Vltavou Týn nad Vltavou II/604 Předotice Třebkov MÚK R4 Nová Hospoda (souběţná komunikace s R4) Základní kostru, tvořenou silnicemi I. a II. třídy, doplňují silnice III.třídy. Přehled délky silnic I., II. a III.tříd na území jednotlivých obcí je v tabulkách B 6-8 v příloze. Hustota silniční sítě na území ORP Písek je relativně vysoká ve srovnání s krajským průměrem, který je nejniţší z krajů ČR. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav. Podstatná část vyţaduje rekonstrukci a modernizaci. Jejich průběh zachycuje následující obrázek. 77

78 Obrázek Dopravní infrastruktura na území SO ORP Písek 78

79 Rozvoj silniční sítě na území ORP Písek V rámci návrhu Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jeţ zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. D4 Rychlostní silnice R4 na území kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice kontinuálně vymezen v úseku hranice se SČK Předotice (napojení na jiţ realizovaný úsek rychlostní silnice R4). Záměr je dělen na 3 úseky: D4/1 - úsek hranice se Středočeským krajem Mirotice (severní okraj, Rakovické chalupy), obsahuje západní obchvat Čimelic a Rakovic, vč. úprav dnešní silnice I/4 po převedení tohoto tahu na rychlostní silnici R4 na nový úsek doprovodné silnice II/604 v úseku Dolní Nerestce hranice se SČK, úsek je ukončen MÚK se silnicí II/121 D4/2, východní obchvat Mirotic, doplnění jiţ realizovaného polovičního profilu, šíře koridoru je redukována na 200m. D4/3, úsek Mirotice (jiţní okraj, Radobytce) Předotice (napojení na hotový úsek od MÚK Nová Hospoda), v současné době ve výstavbě. Dotčená katastrální území: Horosedly, Lety, Dolní Nerestce, Horní Nerestce, Krsice, Rakovice, Boudy, Mirotice, Radobytce, Cerhonice, Malčice u Mirotic, Podolí II, Křešice u Číţové. D5 Silnice I/4 - na území kraje je koridor pro záměr kapacitní silnice (S3 dle PÚR ČR 2008) nespojitě vymezen v úseku od MUK Nová Hospoda přes Strakonice aţ po křiţovatku Houţná (se silnicí I/39). Z 12 úseků se pouze jeden nachází na řešeném území: úsek MÚK Nová Hospoda Strakonice (severní okraj, Řepice) koridor vymezený pro zlepšení parametrů stávající silnice I/4 od její homogenizace, aţ po řešení novou rychlostní silnicí. Dotčená katastrální území: Drhovle, Brloh u Drhovle. D6 Silnice I/19 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4 pruhy a navrţených přeloţek nespojitě vymezen od hranice z PK a hranice s krajem Vysočina jako koridor veřejné dopravní infrastruktury. Záměr je dělen do 12 samostatných úseků, na území SO ORP byly vymezeny následující: D6/1 hranice Plzeňského kraje západní okraj Mirovic, pouze homogenizace stávající silnice, koridor navrţen v redukované šíři 100m. D6/2, východní okraj Mirovic Lety (východní okraj), navazuje na západě na uvaţovanou územní rezervu pro severní obchvat Mirovic, prochází přes navrţenou MÚK s rychlostní silnicí R4 Lety, pokračuje jiţním obchvatem obce Lety, koridor je navrţen v šíři 200m. D6/3, úsek Lety (východní okraj) Hrejkovice (západní okraj), pouze homogenizace stávající silnice, koridor navrţen v redukované šíři 100m. Dotčená katastrální území: Plíškovice, Horosedly, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou, Probulav. D7 Silnice I/20 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4 pruhy a navrţených přeloţek nespojitě vymezen od hranice s PK po MÚK s dálnicí D3. Záměr je dělen do 14 úseků, z toho na území SO ORP Písek se nachází: D7/2, úsek Sedlice (JV okraj) MÚK Nová Hospoda, homogenizace ve stávající stopě silnice, úprava výškových poměrů (lesní komplex Obora), redukovaná šíře koridoru 100m. 79

80 D7/3, křiţovatka Nový Dvůr, záměr nové MÚK silnic I/20 a II/159 (případně úrovňové stykové křiţovatky) z důvodu vyuţití II/159 pro dostavbu ETE. Dotčená katastrální území: Pamětice u Drhovle, Šamonice, Třebkov, Drhovle, Nový Dvůr u Písku, Selibov. D11 Silnice I/29 záměr od křiţovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice II/139 Kbelnice Písek spolu se severním obchvatem města Písek převést do silnic I. třídy jako pokračování silnice I/29, a dále jsou navrţeny přeloţky a homogenizace silnice I/29 aţ na křiţovatku se silnicí I/19 u Oltyně. Záměr má 13 úseků, na území SO ORP se nacházejí: D11/1, úsek Kbelnice Dobev (západní okraj), nová silnice v parametrech silnice I. třídy, šířka koridoru 200m. D11/2, úsek Dobev Písek (západní okraj), úsek zahrnuje severní obchvat sídla Dobev s napojením na stávající silnici západně od sídla Malé Nepodřice a průtahem ve stopě stávající silnice v Malých Nepodřicích mezi zastavěným území a průmyslovou zónou, proměnná šíře koridoru 100m 200m. D11/3, severní obchvat Písku, napojení na úsek v Nových Nepodřicích, nová MÚK se silnicí I/20 Na Kuchyňce, koridor veden mezi okrajem zastavěného území a severní průmyslovou zónou, nový most před Otavu, napojení na dnešní I/29 MÚK křiţovatkou na SV okraji města Písek, šíře koridoru 200m. D11/4, úsek Písek Dolní Novosedly, nová silnice, narovnání serpentýn v prostoru u kamenolomu, koridor proměnné šíře 200 aţ 500m z důvodu sloţité morfologie terénu. D11/5, obchvat Záhoří, nová silnice, koridor vymezen jiţně od zastavěného území obce Záhoří mezi ním a sídlem Třešně, šířka koridoru 200m. D11/6, úsek Záhoří Podolí I, homogenizace úseku ve stopě stávající silnice, vyuţití Podolského mostu přes Vltavu beze změny, šíře koridoru 100m. D11/7, úsek Podolí I Bernatice (západ), nová komunikace, jiţní obchvat Podolí I. proměnné šíře m, na něj navazuje severní obchvat Křenovic, obvyklá šíře koridoru 200m, krátký úsek homogenizace stávající silnice na západní okraj zastavěného území Bernatic, zde redukovaná šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Stará Dobev, Nepodřice, Písek, Dolní Novosedly, Svatonice, Horní Zahoří u Písku, Chrastiny, Jamný, Temešvár, Podolí I, Olešná nad Vltavou, Křenovice, Bojenice, V návrhu ZÚR JČK jsou dále vymezeny záměry rozvoje silnic II.třídy D30 Silnice II/140 záměr nových 2 úseků přeloţky na jihu města Písek a v obci Raţice pro silnici II. třídy, koridor nespojitě vymezen 2 samostatnými úseky: D30/1, přeloţka Písek, napojení v jiţním segmentu Písku na silnici I/20 do stávající MÚK u hypermarketu Hypernova, na druhém konci nová kruhová křiţovatka v lokalitě Putimská Vysoká, šíře koridoru 100m. D30/2, Raţice, nové mimoúrovňového kříţení s ţeleznicí Plzeň Č. Budějovice na severozápadním okraji obce Raţice, šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Písek, Smrkovice, Hradiště u Písku, Raţice, Putim. D40 Silnice II/138 - homogenizace a rozšíření úseku Albrechtice nad Vltavou Všeteč Temelín spolu s vybudováním jiţního půloblouku mezi silnicemi II/159 a II/138 v jihozápadním segmentu Albrechtic nad Vltavou, záměr je dělen do 3 navazujících úseků: D40/1 jiţní půloblouk Albrechtice nad Vltavou nová přeloţka silnice II/138 v jihozápadní části obce po hranici zastavěného území, odvedení dopravy související s dostavbou ETE mimo centrum obce, šíře koridoru 100m. 80

81 D40/2 homogenizace a rozšíření silnice II/138 v úseku Albrechtice n/v Všeteč Temelín na normové parametry, přímá vazba na dopravu spojenou s dostavbou 3. a 4. bloku ETE, šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Albrechtice nad Vltavou. D45 Silnice II/159 záměr zlepšení parametrů propojení Písek (od křiţovatky s I/20 Nový Dvůr) Týn nad Vltavou úpravou křiţovatky silnic I/20 a II/159 u Nového Dvora, navazujícího úseku II/159 Nový Dvůr Tálín a prostřednictvím nových obchvatů obcí Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou a nového úseku Újezd Neznašov. Záměr je dělen do 2 úseků. Územím SO ORP Písek prochází nasledující úsek. D45/1 Tálín Paseky, návrh severního obchvatu obce Tálín kontinuálně přecházející do jiţního obchvatu obce Paseky, zlepšení parametrů pro přepravu materiálů a osob pro dostavbu ETE, šíře koridoru 100m. Výše uvedený záměr D45 v uvedeném znění není v souladu s územním plánem Jihočeského kraje, kde v Zásadách udrţitelného rozvoje ve výkresu ploch a koridorů nadmístního významu je u obce Albrechtice nad Vltavou naznačen pouze jakýsi čtvrtobchvat spojující silnice II/159 od Pasek se silnicí II/138 na Všeteč. Tento záměr nelze označit za obchvat silnice II/159 Písek Týn nad Vltavou, vůbec trasu II/159 neřeší a veškerá tranzitní doprava na hlavní trase Písek Týn nad Vltavou bude nucena nadále pouţívat dosavadní průtah obcí Albrechtice nad Vltavou, coţ vzhledem k nedostatečným dopravně-technickým parametrům průtahu obcí nelze povaţovat za koncepční řešení. Dotčená katastrální území: Nový Dvůr u Písku, Selibov, Tálín, Paseky u Písku, Albrechtice n/v. Zatíţení silniční sítě Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Písek dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Intenzity dopravy udává ukazatel RDPI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší neţ průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Intenzita provozu se rovněţ výrazně mění v průběhu dne. Tabulka č Intenzity dopravy na vybraných úsecích (2005) Silnice Úsek vozy/24hod I/4 Lety (I/19) - Nová Hospoda (I/20) Nová Hospoda (I/20) - Strakonice 5000 I/19 Lety - Milevsko I/20 Nová Hospoda - Písek Nový Dvůr - Protivín I/29 Písek - Bernatice Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR Data, uvedená v tabulce byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, coţ znamená, ţe jiţ dnes jsou dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Vývoj v uplynulém období ilustruje obrázek B9 ůstu intenzity dopravy mezi lety 2000 a 2005 na území města Písek v příloze. Přehled o vytíţenosti hlavních komunikací na území SO ORP Písek podává obrázek B10 v příloze. Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáţí. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury 81

82 i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Dostupnost ORP Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Písku ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu moţnosti dojíţďky za prací, dojíţďky do škol a na úřady. Tabulka č Dostupnost ORP Písek NÁZEV OBCE POČET SPOJENÍ na 6 POČET SPOJENÍ na 8 POČET SPOJENÍ na NÁZEV OBCE POČET SPOJENÍ na 6 POČET SPOJENÍ na 8 POČET SPOJENÍ na 14 Albrechtice nad Vltavou Oslov Boudy Ostrovec Cerhonice Paseky Čimelice Podolí I Číţová Probulov Dobev Protivín Dolní Novosedly Předotice Drhovle Putim Heřmaň Rakovice Horosedly Raţice Kestřany Skály Kluky Slabčice Koţlí Smetanova Lhota Králova Lhota Tálín Křenovice Temešvár Lety Varvaţov Mirotice Vlastec Mirovice Vojníkov Mišovice Vráţ Myslín Vrcovice Nerestce Záhoří Nevězice Zvíkovské Podhradí Olešná Ţďár Orlík nad Vltavou Součet Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května Aby spojeni mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou. Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Písku lze hodnotit jako uspokojivý pouze u obcí Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Předotice, Putim a Záhoří. Naopak u obcí Boudy, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, Mišovice, Nevězice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Paseky, Probulav, Rakovice, Tálín, Varvaţov, Vojníkov nebyl nalazen ţádný vhodný spoj. Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech a vyhodnocení četnosti spojení pro dané intervaly uvádí tabulky B11 a B12 v příloze.

83 Ţelezniční doprava Koridory ţelezniční sítě PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územím SO ORP Písek prochází koridor konvenční ţelezniční dopravy ŢD 4 vymezený v trase Plzeň Strakonice České Budějovice-České Velenice-hranice ČR (-Wien). Důvodem jeho vymezení byla potřeba vytvořit podmínky pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění ţelezničního koridoru, zařazeného do evropské ţelezniční sítě TEN-T, s nároky na případné změny vedení koridoru v území i jako spojnice III. a IV. tranzitního ţelezničního koridoru, tak i propojení Plzeň (III. TŢK) Strakonice České Budějovice (IV. TŢK) České Velenice hranice ČR/Rakousko ( Wien). Trasa vymezeného koridoru na území SO ORP Písek je vyznačena v následujícím obrázku. Obrázek č Koridory ţelezniční dopravy Zdroj: PÚR ČR 2008 Ţelezniční doprava Na území SO ORP Písek je hlavní ţelezniční trať číslo 190 České Budějovice Plzeň, která prochází vymezeným koridorem ŢD4 a zajišťuje dopravní spojení obou krajských měst. Územím dále prochází ţelezniční tratě č. 200 a č. 201, jeţ spojují ORP Písek s důleţitými centry v regionu. Jejich průběh znázorňuje následující obrázek. 83

84 Obrázek č Ţelezniční síť na území SO ORP Písek Zdroj: SŢDC, ČD, a.s., vlastní úprava Průběh ţelezničních tratí na správním území ORP Písek: trať č. 190 Plzeň Horaţďovice předměstí České Budějovice, trať č. 200 Zdice Protivín, trať č. 201 Tábor Raţice. Ţelezniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP Písek plní obsluţnou funkci území všechny ţelezniční tratě (č. 190, 200 a 201), na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulky B13 a B14 v příloze. Tabulka č : Dopravní obsluţnost území ţelezniční dopravou Traťčíslo Stanice/ zastávky 190 Raţice, Heřmaň obec, Skály, Protivín, Protivín zastávka, Milenovice (cca 14km) 200 Myslín, Mirovice, Horní Nerestce, Čimelice, Smetanova Lhota, Dolní Ostrovec, Vráţ u Písku, Písek-Dobešice, Písek zastávka, Písek, Putim, Heřmaň, Protivín (cca 50km) 201 Vlastec, Záhoří, Vrcovice, Písek město, Písek, Putim, Raţice (cca 23km) Zdroj: SŢDC, státní organizace, ČD, a.s. Z celkového počtu 49 obcí ţelezniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Písek pro 15 obcí a části na území dalších obcí. Vzhledem k napojení ţelezničních tratí č. 200 a 201 na trať č. 190 Plzeň České Budějovice, umoţňují pro uvedené obce i ORP Písek dostupnost krajského města. Rozvoj ţelezniční sítě Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují koridory D14 a D67 pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového významu. D14 Ţeleznice Plzeň České Budějovice záměr se nespojitě vymezuje na území Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským krajem. Záměr je dělen do 3 samostatných úseků: 84

85 D14/2, úsek Číčenice hranice Plzeňského kraje, koridor pro zdvojkolejnění stávající ţelezniční trati, spolu se severním obchvatem obce Pracejovice (západně od Strakonic), šíře koridoru 200m. D14/3, připojení ţelezniční trati Raţice Písek, navrţeno v obou směrech, náhrada za uvaţované rušení úseku Protivín Putim, šíře koridoru 200m. Dotčená katastrální území: Milenovice, Protivín, Skály u Protivína, Heřmaň, Raţice, Putim, Lhota u Kestřan. D67 Elektrifikace ţeleznice Písek Březnice, koridor pro elektrifikaci stávající trati vymezený kontinuálně na území JČK od Písku nádraţí po hranici se Středočeským krajem severně do Mirovic, severně od obce Myslín můţe těleso náspu ţeleznice tvořit okraj (břeh) případně realizované lokality pro akumulaci povrchových vod Myslín na Skalici, pro kterou je návrhem ZÚR vytvářena územní rezerva, šíře koridoru 120m. Dotčená katastrální území: Písek, Oldřichov u Písku, Krašovice u Číţové, Bošovice u Číţové, Nová Ves u Číţové, Zlivice, Borečnice, Vráţ u Písku, Dolní Ostrovec, Smetanova Lhota, Čimelice, Rakovice, Kršice, Horní Nerestce, Dolní Nerestce, Horosedly, Mirovice, Plíškovice, Myslín. Úroveň ţelezniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového parku. Zatímco investice do infrastruktury postupně probíhají (elektrifikace tratě Protivín Zdice), případně jsou připravovány (např. zdvoukolejnění České Budějovice Plzeň), stávající vozový park je značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Letecká doprava Na území SO ORP Písek se nenachází veřejné vnitrostátní letiště. Pouze na území obce s rozšířenou působností Písek se nachází helioport. Tabulka č Letiště včetně ochranných pásem na území SO ORP Písek Vymezení Ochranná pásma letišť s ochranných pásem Výměra obce výškovým omezením staveb Helioporty Název obce letišť se zákazem (ha) (ha) staveb (ha) ha % ha % počet Číţová 3605,10 39,59 1,10 707,00 19,61 Dobev 2124,65 0,00 0,00 21,48 1,01 Kestřany 2005,79 0,00 0,00 12,27 0,61 Písek 6315,35 0,10 0,00 734,65 11,63 1,00 Vráţ 0,0 736,41 0 0,00 64,38 8,74 SO ORP Písek 74183,71 39,69 0, ,78 2,08 1,00 Zdroj: ÚAP Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje na území SO ORP Písek koridor pro záměr veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu. Jedná se o koridor D22 Letiště Písek, jímţ je vymezena plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem veřejného vnitrostátního letiště nadmístního významu. Dotčená katastrální území: Krašovice u Číţové. Vodní doprava Na území Jihočeského kraje se dle zákona 114/95 Sb. nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20). Jejímu vyuţití brání 85

86 nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumoţňují splavnost. Usnesením vlády ČR č z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech Realizací celého projektu splavnění jihočeské Vltavy bude zajištěno propojení na nádrţ vodního díla Orlík, coţ výrazně zvýší její rekreační moţnosti a případně i lokální nákladní přepravu. V současnosti jsou řeky Vltava a Otava účelovými vodními cestami, vyuţívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) České Budějovice (Jiráskův jez) by výrazně zvýšilo rekreační potenciál území. Délku vodních cest na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B15 v příloze. Zásady územního rozvoje JČK vymezují záměr D18 Vltavská vodní cesta ke splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m (plavební komory), Jiráskova mostu v Českých Budějovicích po hranice se Středočeským krajem. Dále vymezují koridor D74, jenţ předpokládá rozvoj infrastruktury a zlepšení podmínek vyuţívání Orlické přehrady s dopady na rozvoj SO ORP Písek. Koridor byl vymezen následovně. D74 Přívozy na Orlické nádrţi koridor vymezuje 3 přívozy třemi oddělenými úseky: D74/1 přívoz Jistec, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (řeka Otava) mezi sídly Vráţ a Louka u sídla Jistec, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích. D74/2 přívoz Zvíkov, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (v místě soutoku řek Vltavy a Otavy pod hradem Zvíkov) mezi sídly Zbonín a Varta s mezi-přístavištěm uprostřed pod hradem Zvíkov, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích a v místě mezi-přístaviště. D74/3, přívoz Orlík, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (pod zámkem Orlík) mezi sídly Orlík nad Vltavou a Chrást, vymezeno koridorem šíře 60m přes přehradu s rozšířením obou březích. Dotčená katastrální území: Vráţ u Písku, Louka nad Otavou, Zbonín, Zvíkovské Podhradí, Jickovice, Orlík nad Vltavou, Koţlí u Orlíka, Chrást u Zahořan. Realizace uvedených záměrů v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy) by měla umoţnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. V budoucnu by měly být splněny i podmínky pro nákladní plavbu pro lodě do 300t. Turistické trasy, cyklostezky Prakticky většina území SO ORP Písek je ideální především pro letní turistiku a cykloturistiku. Síť cyklotras a turistických tras je vymezena v následujícím obrázku. 86

87 Obrázek č Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Písek Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. 87

88 Tabulka č.4.2.5: A106 turistické trasy cyklostezky Cyklotrasa Turistická trasa Název obce (km) (km) Albrechtice nad Vltavou Název obce Cyklotrasa (km) Turistická trasa (km) 15,51 11,61 Oslov 5,92 15,79 Boudy 0,83 Ostrovec 8,28 30,02 Cerhonice 6,94 1,39 Paseky 11,89 8,97 Čimelice 4,93 5,36 Písek 47,67 72,26 Číţová 27,23 33,38 Podolí I 4,00 Dobev 11,68 14,43 Probulov 2,50 1,33 Dolní Novosedly 4,27 2,12 Protivín 24,97 23,23 Drhovle 14,69 11,34 Předotice 9,89 Heřmaň 4,09 2,97 Putim 4,57 5,52 Horosedly 1,93 2,08 Rakovice 3,82 0,18 Kestřany 12,37 13,51 Raţice 10,81 2,37 Kluky 11,08 4,71 Skály 8,14 5,31 Koţlí 3,95 Slabčice Králova Lhota 2,88 5,78 Smetanova Lhota 4,98 9,00 Křenovice Tálín 2,65 Lety 5,13 Temešvár 3,66 Minice 2,10 2,24 Varvaţov 5,26 30,93 Mirotice 5,01 8,64 Vlastec 4,35 Mirovice 10,49 9,22 Vojníkov 6,41 6,90 Mišovice 5,42 3,31 Vráţ 2,10 5,92 Myslín 1,90 Vrcovice 7,34 7,84 Nerestce 2,58 0,23 Záhoří 10,02 1,08 Nevězice 5,72 Zvíkovské Podhradí 5,74 9,68 Olešná Ţďár 6,80 9,26 Orlík nad SO ORP 3,53 7,71 Vltavou Písek 337,32 414,33 Zdroj: ÚAP, 2010 Na sledovaném území se nachází celkem 337,32 km cyklotras a je zde vyznačeno cca 414,3km turistických tras. Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích niţších tříd a rovněţ omezená prostupnost některých oblastí. Významně by k rozvoji turistiky a cykloturistiky (včetně prostupnosti území) měl přispět rozvoj osobní lodní dopravy a lepší vybavenost vodní nádrţe Orlík. 88

89 Indikátory Podtéma Obec Dopravní infrastruktura Dopravní obsluţnost území Dostupnost ORP Písek Další jevy a komentáře Albrechtice nad Vltavou Boudy Cerhonice Čimelice Číţová Dobev Dolní Novosedly Drhovle Heřmaň Horosedly Kestřany Kluky Koţlí Králova Lhota Křenovice Lety Minice Mirotice Mirovice Mišovice Myslín Nerestce Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Oslov Ostrovec Paseky Písek Podolí I Probulov Protivín Předotice Putim Rakovice Raţice Skály Slabčice Smetanova Lhota Tálín

90 Podtéma Obec Dopravní infrastruktura Dopravní obsluţnost území Dostupnost ORP Písek Další jevy a komentáře Temešvár Varvaţov Vlastec Vojníkov Vráţ Vrcovice Záhoří Zvíkovské Podhradí SO ORP celkem Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Písek zvoleno, zda je obsluţnost jednotlivých obcí zaloţena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, případně na ţeleznici. Hodnocení dopravní obsluţnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Písek veřejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je zaloţeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do Trhových Svinů pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na ţelezniční síť. 90

91 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vymezení/výstavba rychlostní silnice R4 Zařazení silničních koridorů silnic I. třídy jako záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu v ZUR JČK řešení dopravních závad vč. obchvatů na silnicích I/4, I/19, I/20, I/29. Vymezení koridoru konvenční ţelezniční dopravy ŢD4 v trase ţelezniční trati č. 190 Plzeň Č.Budějovice příprava zkapacitnění (zdvoukolejnění) trati. Výhledově zajištění dostupnosti území a rozvoj cestovního ruchu ţelezniční dopravou šetrnou k ţivotnímu prostředí (pro domácí i přeshraniční cestovní ruch). Vymezení koridorů silnic II. třídy, řešení jejich dopravních závad, homogenizace (v souvislosti s dostavbou 2 bloků ETE). Poloha na Vltavské vodní cestě výhledově rozvoj lodní přepravy, rozvoj infrastruktury na vodní nádrţi Orlík. PŘÍLEŢITOSTI Modernizace (zdvoukolejnění) ţelezniční trati č přínos pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu s Dolním Rakouskem (rychlost a kvalita přepravy). Zvýšení přepravy po ţeleznici - omezení individuální i nákladní automobilové dopravy s negativními dopady na ţivotní prostředí. Rekonstrukce silnic I. a II. třídy předpoklad pro rozvoj domácího i přeshraničního cestovního ruchu. Realizace plánovaných oprav a údrţby silnic III. tříd zlepšení kvality dopravní obsluţnosti území. Moţnosti čerpání finančních prostředků z evropských fondů. SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující technický stav stávající silnice I/4, pomalá realizace výstavby rychlostní silnice R4. Absence napojení silniční sítě na dálniční síť. Nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních závad (směrové a šířkové uspořádání, špatný povrch vozovek, absence obchvatů). Vzhledem k velikosti území SO ORP zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností pro řadu obcí zejména v odlehlých částech. Omezené moţnosti vyuţití ţelezniční dopravy pro většinu obcí (cca 80%) na sledovaném území. HROZBY Zpoţdění /odkládání/ realizace záměrů v rozvoji (rekonstrukci) pozemních komunikací z důvodu nedostatku finančních prostředků. Zábory ZPF a PUPFL pro budování obchvatů a homogenizaci silnic s negativními dopady na ekologickou stabilitu území a chráněné lokality. Další nárůst intenzity automobilové nákladní přepravy. Omezená dopravní obsluţnost veřejnou hromadnou dopravou nárůst individuálního automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů. Absence obchvatů, závady na průtahu obcemi zhoršování kvality ovzduší v obcích - negativní dopady na zdraví obyvatel. 91

92 Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace Při specifikaci problémů, jeţ by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jeţ zahrnují především následující: řešení konfliktu záměru silnice I. třídy vedoucí zastavěným územím a současně i jeho konfliktu s návrhem zastavitelného území (obec Dobev, Písek, Záhoří, Dolní Novosedly, Temešvár, Podolí I., Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou), řešení konfliktu záměru rychlostní silnice se zastavěným územím (Horosedly, Předotice, Lety, Nerestce, Čimelice, Rakovice, Mirotice, Předotice), řešení konfliktu záměru silnice II. třídy vedoucí zastavěným územím (obce Raţice, Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), a současně konfliktu s návrhem zastavitelného území (obce Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), úrovňové kříţení silnic I. a II. třídy se ţeleznicí na území obcí Mirovice, Písek, Raţice, Smetanova Lhota, řešení konfliktu záměrů silnic I. třídy, jeţ prochází zastavěným územím (obce Dobev, Podolí)). Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá: řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudrţnost obyvatelstva, vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR povaţovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území. 92

93 4.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj K ţilo v Jihočeském kraji obyvatel. Od roku 2000 se počet obyvatel sníţil o 1,8 %. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenal SO ORP Vodňany (8,6 %) a Písek (7 %). K relativně většímu poklesu došlo v SO ORP Dačice (-3,1 %) a Milevsko (-1,7 %). Při bliţším pohledu na poslední dva roky (2008 a 2009, blíţe viz tabulka v B16 v příloze) se tempo růstu počtu obyvatel kraje mírně zrychlilo. Tento vývoj můţeme pozorovat u většiny správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti v kraji. Relativně největší nárůst sledujeme u SO ORP Blatná (1,6 %), České Budějovice (1,4 %), Jindřichův Hradec (1,4 %) a Písek (1,4 %). Naopak výraznější úbytek obyvatel zaznamenaly SO ORP Dačice (-0,7 %) a Strakonice (-0,3 %). U SO ORP Kaplice a Týn nad Vltavou, které jsou i nadále populačně ziskové, pak vidíme zpomalení růstu. Oproti tomu přes dlouhodobě negativní vývoj došlo k pozitivnímu zvratu u SO ORP Tábor, Třeboň a Vimperk, kde došlo v posledních 2 letech k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Sledovaný SO ORP Písek je mezi lety 2008 a 2010 populačně velmi ziskový. Pozorujeme výrazné zrychlení růstu tohoto ukazatele. Nejlidnatějšími SO ORP jsou k České Budějovice s obyvateli následované Táborem s obyvateli. Nejméně lidnatými SO ORP k pak jsou Vodňany s obyvateli. po nich pak SO ORP Blatná a Týn nad Vltavou. Sledovaný SO ORP Písek je třetí nejlidnatější s obyvateli k Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 SO ORP Absolutně Relativně (%) Blatná ,0 České Budějovice ,4 Český Krumlov ,2 Dačice ,1 Jindřichův Hradec ,0 Kaplice ,6 Milevsko ,7 Písek ,4 Prachatice ,9 Soběslav ,3 Strakonice ,4 Tábor ,5 Trhové Sviny ,0 Třeboň ,8 Týn nad Vltavou ,2 Vimperk ,3 Vodňany ,6 Jihočeský kraj ,8 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 stav2000) / stav2000 *

94 Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje SO ORP Písek poskytují následující grafy. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Aţ do roku 1985 docházelo v SO ORP Písek k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Růst na počátku 70. let minulého století byl částečně dán tehdejší propopulační politikou ČR a silnými poválečnými ročníky. Od roku 1978 je růst počtu obyvatel zajišťován jiţ výhradně pozitivním migračním saldem. Přirozený přírůstek je po roce 1981 záporný, coţ se nezměnilo ani v současnosti. Tento vývoj kopíruje trend v celé ČR, kdy se po roce 1989 změnilo demografické chování mladé generace, která z důvodu Sametové revoluce a s ní spojeným přílivem nových příleţitostí odloţila rodičovství. Prudký růstu počtu obyvatel v roce 1984, který zdánlivě nekoresponduje s vývojem celkového přírůstku, byl způsoben připojením obcí Krč a Myšenec k městu Protivín. Od roku 1985 počet obyvatel SO ORP Písek postupně klesal aţ do roku 2002, kdy začal pomalu růst. Graf č : Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Písek mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva 94

95 Graf č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Písek Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. SO ORP Písek tvoří 49 obcí. Statut města mají Písek, Protivín, Mirovice a Mirotice, tedy 72.8 % obyvatel správního obvodu ţije ve městě. Po městě Písek s obyvateli je druhou největší obcí Protivín se obyvateli, dále Mirovice (1 597), Mirotice (1 191) a obec Číţová (1018) s více neţ 1000 obyvatel. Naopak nejmenšími obcemi jsou Minice (36), Koţlí (47), Probulov (47), Vojníkov (65) a Myslín (88) s počtem do 100 obyvatel. V SO ORP jsou v největší míře zastoupeny především středně velké obce s počtem kolem 200 aţ 1000 obyvatel. Nachází se zde i řada malých obcí (19) s počtem do 200 obyvatel. Celkově došlo ve správním obvodu mezi lety 2000 aţ 2010 k nárůstu počtu obyvatel o 739 osob, coţ představuje relativní nárůst o 1,4 % (blíţe viz příloha č. B17). Tato hodnota je mírně pod průměrem kraje. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obci Vrcovice, relativně o 55.1 %, Temešvár (39 %), Oslov (32,8 %), Ostrovec (24,9 %), Paseky (24,6 %), Dolní Novosedlí (24,3 %), a Číţová (22,1 %). Naopak pokles počtu obyvatel zaznamenaly obce Vojníkov (- 25,3 %), Probulov (-20,3 %) a Drhovle (-14,5 %). Kdyţ se podíváme, jak se počet obyvatel správního obvodu vyvíjel mezi lety 2008 a 2010, je zřejmé, ţe dochází k výraznému populačnímu růstu. Absolutně o 309 obyvatel. U většiny obcí dochází v tomto ohledu ke zvratu a to ať uţ směrem nahoru nebo dolů. Zaměříme-li se na úbytek obyvatel, k nejvýraznějšímu poklesu došlo u obce Koţlí, Probulov a Mišovice. U prvních dvou jmenovaných jde ale o velmi malé obce, takţe celkový úbytek obyvatel představuje dohromady 5 osob. Navíc u obce Čimelice, Koţlí, Králova Lhota, Protivín, Skály a Temešvár dochází k úbytku obyvatel přes dlouhodobě pozitivní vývoj. Naopak největší nárůst počtu obyvatel sledujeme u obce Vojníkov, Ostrovec, Dolní Novosedlí a Olešná. U obcí Drhovle, Minice, Nevězice, Rakovice, Vojníkov, Vráţ a města Písek pak i přes dlouhodobě negativní vývoj dochází k populačnímu nárůstu. U obcí Raţice a Tálín se tempo úbytku obyvatel výrazně zpomalilo. 95

PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná AKTUALIZACE 2010

PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná AKTUALIZACE 2010 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Autorský kolektiv: Spolupráce: Ing. arch. Zbyněk Hartmann Ing. Vladimír Kopp

Autorský kolektiv: Spolupráce: Ing. arch. Zbyněk Hartmann Ing. Vladimír Kopp PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2010 Pořizovatel: Městský úřad Jindřichův Hradec Odbor výstavby a územního plánování

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část B RURÚ

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část B RURÚ 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část B RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice AKTUALIZACE 2010

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice AKTUALIZACE 2010 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj)

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2012 Část B RURÚ

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2012 Část B RURÚ 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2012 Část B RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Želechovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. Morkůvky Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území Nová Hradečná Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Boleradice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy. Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Diváky. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Diváky. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci

Více

ssd+rks - Dálnice křižuje regionální biokoridor

ssd+rks - Dálnice křižuje regionální biokoridor Velké Němčice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro

Více

Klobouky u Brna. nzpolos - Zastavitelná plocha zasahuje do výhradního bilancovaného ložiska nerostných surovin

Klobouky u Brna. nzpolos - Zastavitelná plocha zasahuje do výhradního bilancovaného ložiska nerostných surovin Klobouky u Brna Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PÍSEK

AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PÍSEK AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PÍSEK Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2014 Tuto

Více

TRHOVÉ SVINY AKTUALIZACE 2014

TRHOVÉ SVINY AKTUALIZACE 2014 AKTUALIZACE 2014 III. úplná aktualizace Územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE 2014 TRHOVÉ SVINY Vyhodnocení obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.

Více

Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Písek AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí

Více

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje SLUŠTICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání Objednatel: Obec Sluštice Starosta obce: Jaroslav Pavlíček Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje Duben

Více

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN TEXTOVÁ ČÁST SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍK A TABULKY S VYHODNOCENÍM SITUACE V CELÉM SPRÁVNÍM ÚZEMÍ ORP ZLÍN 2012

Více

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen

Více

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE 2010

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE 2010 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji

Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji I. Úvodní statistické informace o sledovaném území - Počet obcí - Rozloha obcí / ORP - Počty obyvatel - Stav ÚPD včetně změn ve sledovaném území II. Podklady pro rozbor

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp Dasný Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO v souladu s ust. 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a s ust. 15 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory

Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory období 9/2008 3/2015 Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory byla schválena usnesením č. přijatým Zastupitelstvem obce Újezd

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Pořizovatel: Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68 266 43 Beroun Zpráva o uplatňování

Více

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly ZMĚNA č. 1 územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ Dle 55 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravená na základě projednání. Obsah:

Více

změna č. 1 územního plánu Vráto

změna č. 1 územního plánu Vráto změna č. 1 územního plánu Vráto zpracovaný v souladu s 47 odst. (1) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů stupeň dokumentace NÁVRH

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu Zblovice

Zpráva. o uplatňování Územního plánu Zblovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Zblovice dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zpracoval : Městský úřad Znojmo,

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel:

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné Příloha č.2 Vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza z PR + R Bernartice nad Odrou 2008. (kurzívou psané položky se nevyskytují ve SWOT analýze ÚAP ORP Nový Jičín 2012) 1. Horninové prostředí,

Více

Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje

Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MICHALOVICE V UPLYNULÉM OBDOBÍ výsledná verze upravená podle ustanovení 47 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním

Více

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Dolní Hořice Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Obec Dolní Hořice Oprávněná osoba pořizovatele:

Více

ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA. Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb.

ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA. Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: ciznerova@usbrno.cz

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území města Pacov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený

Více

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství Staré Hodějovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné

Více

Sociodemografická analýza území ORP Písek

Sociodemografická analýza území ORP Písek Sociodemografická analýza území ORP Písek Zpracováno v rámci zakázky Zpracování analytických podkladů pro projekt Podpora zavádění, realizace a vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám.

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Datum: Srpen 2011 1 Obsah zadání: a) Požadavky

Více

PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2010

PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2010 PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2010 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PERŠTEJN

II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PERŠTEJN II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PERŠTEJN POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň Odbor regionálního rozvoje, územního plánování

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRUTNOV

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRUTNOV ÚVOD ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRUTNOV Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení a změn v území z důvodu

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ PŘÍLEPY

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ PŘÍLEPY NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ PŘÍLEPY podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis Zastupitelstvo obce Velké Přílepy otisk úředního

Více