Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2006

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2006 Praha 2007

2 Zpracovaly: sekce rozvoje odvětví, sekce správní, sekce koncepční, sekce energetiky Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství a výživy a Výzkumný ústav zemědělské ekonomie Redaktor: Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a sazba: odbor informatiky MPO

3 Obsah Obsah Seznam použitých zkratek 11 Metodické vysvětlivky 13 Zpracovatelský průmysl D 15 I. Zpracovatelský průmysl 15 I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu 15 I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ 16 I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců 18 I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu 19 I.5. Hlavní ekonomické ukazatele 20 I.5.1. Základní produkční charakteristiky 20 I.5.2. Produktivita práce a osobní náklady 23 I.6. Ukazatele výzkumu a vývoje 25 I.7. Zahraniční obchod 27 I.7.1. Vývoj zahraničního obchodu 27 I.7.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 28 I.7.3. Tuzemská spotřeba 29 I.8. Investice 29 I.8.1. Přímé zahraniční investice 30 I.9. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 32 I.10. Shrnutí a perspektivy 33 Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 47 Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků DB Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky 52 3

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 78 Výroba usní a výrobků z usní DC Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 89 Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj 95 4

5 Obsah Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 104 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 126 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DF Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj 129 5

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 137 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DG Výroba chemických výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 151 Výroba pryžových a plastových výrobků DH Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 164 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele 168 6

7 Obsah Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 178 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DJ Výroba základních kovů a hutních výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 209 Výroba a opravy strojů a zařízení DK Výroba a opravy strojů a zařízení OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele 213 7

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 222 Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení DL Výroba kancelářských strojů a počítačů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba elektrických strojů a zařízení OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky 250 8

9 Obsah Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 269 Výroba dopravních prostředků DM Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady 288 9

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 293 Zpracovatelský průmysl DN Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tuzemská spotřeba Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví 307 Recyklace druhotných surovin OKEČ Recyklace druhotných surovin OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Investice Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví

11 Obsah Seznam použitých zkratek a.s. AZS BAT b.c. CEFTA ČMZRB ČNB ČR ČSÚ EIA ES ESVO EU EUR GATT HCCP HDP HIM HI-TECH HS IPPC j.n. MPO NACE OECD OKEČ OPPP PH REACH SEA SEVESO SKP s.r.o. TOK USD VV a S WTO ZP akciová společnost aktivní zušlechťovací styk nejlepší dostupná technika - pojem je zaveden do všech mezinárodních dokumentů, které se zabývají problematikou ochrany životního prostředí běžné ceny Středoevropská dohoda o volném obchodu (Rumunsko, Bulharsko) Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká národní banka Česká republika Český statistický úřad posuzování vlivů na životní prostředí na úrovni jednotlivých záměrů Evropské společenství Evropské sdružení volného obchodu Evropská unie Euro the General Agreement on Tariffs and Trade (Dohoda o clech a obchodu) analýza rizik a kritické kontrolní body hrubý domácí produkt hmotný investiční majetek technicky vysoce náročné výrobky Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží Integrovaná prevence a omezování znečištění jinde neuvedené Ministerstvo průmyslu a obchodu Statistická klasifikace ekonomických činností Evropských společenství Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program podpory podnikání přidaná hodnota (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) je zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí prevence havárií Standardní klasifikace produkce společnost s ručením omezeným textil, oděvy, kůže Americký dolar vlastní výrobky a služby World Trade Organization - Světová obchodní organizace zpracovatelský průmysl 11

12

13 Metodické vysvětlivky Metodické vysvětlivky Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2000 až 2006 zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) do OKEČ 15 až 37. Pro zpracování této publikace byla použita upravená a rozšířená metodika pro výpočet produkčních charakteristik a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu, harmonizovaná v maximální míře s definicemi a výpočty používanými ČSÚ. Tato metodika používá shodných definic i obsahového vymezení pojmů jako ČSÚ. Základním datovým zdrojem jsou roční statistické výkazy P 4-01 (fyzické osoby nezapsané do Obchodního rejstříku) a P 5-01 (fyzické a právnické osoby zapsané do Obchodního rejstříku). Zahrnuty jsou všechny podnikatelské subjekty, bez ohledu na právní formu, bez ohledu na počet zaměstnanců a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou uvedeny v Obchodním rejstříku. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu zajišťuje od Český statistický úřad. Údaje o dováženém a vyváženém zboží v rámci obchodu se třetími zeměmi jsou uváděny v písemném celním prohlášení na tiskopise Jednotný správní doklad (JSD). Údaje o zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky celnímu úřadu na výkazu pro Intrastat s údaji o odeslání zboží nebo přijetí zboží. Výsledky takto vzniklé statistiky zahraničního obchodu jsou publikovány jako celek, tzn. dovoz a vývoz České republiky. Do statistiky obchodu mezi členskými státy se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování. Zbožím Společenství je zboží: úplně získané nebo vyrobené na celním území Společenství, zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu, zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného dříve. Povinnost vykazovat data pro Intrastat se týká osob, které překročí asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží, o němž je třeba uvádět údaje do výkazů pro Intrastat. Tím se stávají zpravodajskými jednotkami. Povinnost vykazovat data pro Intrastat však nevzniká a zpravodajskou jednotkou se nestává osoba, která nemá povinnost podávat přiznání k DPH (neplátce DPH). Osvobozující práh (asimilační práh) je stanoven pro odeslání zboží v hodnotě přesahující čtyři milióny Kč a pro přijetí zboží v hodnotě přesahující dva milióny Kč. Určuje se z fakturované hodnoty a to nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží Intrastatu. Zahraniční obchod je možné posuzovat z výrobkového nebo z odvětvového pohledu. Posuzování z odvětvového pohledu se pro účely této publikace nepoužívá. Při posuzování z výrobkového pohledu se jedná o zahraniční obchod s výrobky, které jsou v JSD nebo ve výkazu Intrastatu označeny kódem celního sazebníku HS/CN. A podle převodníků mezi HS/CN a SKP zařazeny do příslušného SKP. Tyto údaje zahrnují veškeré dovozy a vývozy těchto výrobků bez ohledu na dovozce resp. vývozce. Z dat získaných celními orgány tříděných podle SKP je možné tedy získat údaje o celkovém zahraničním obchodě s výrobky zpracovatelského průmyslu (SKP 15-37). Dalšími nezbytnými vstupními data jsou data získaná z ročních statistických výkazů. Při posuzování z výrobkového pohledu se vychází z ročních statistických výkazů P2_01, ze kterých lze stanovit výši produkce výrobků a z toho jejich vývoz. Tyto údaje však zahrnují pouze vybrané výrobky a nezahrnují produkci výrobků organizací do 20 pracovníků, kteří nejsou respondenti tohoto statistického zjišťování. Z tohoto důvodu je nutné stanovit metodiku dopočtu produkce výrobků. Popis použitých ukazatelů Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Výkony včetně obchodní marže (v b.c.) jsou vypočteny jako součet tržeb (příjmů) za prodej vlastních 13

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU výrobků a služeb, změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace. V souladu s metodikou užívanou ČSÚ je do výkonů zahrnut i rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží (obchodní marže). V jednoduchém účetnictví jsou do roku 2002 výkony totožné s tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, počínaje rokem 2003 zahrnují i změnu stavu zásob vlastní výroby. Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Počet zaměstnaných osob zahrnuje aktivní podnikatele (pracující majitele firmy) a zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným). Náklady celkem (v b.c.) jsou časově rozlišené provozní, finanční a mimořádné náklady za sledované období. Obsahují náklady, vynaložené na spotřebované nákupy, na prodané zboží, na služby, osobní náklady, daně a poplatky, jiné provozní náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů, rezerv a finančních nákladů, daně z příjmů za běžnou činnost, z příjmů z mimořádné činnosti, převod podílu na hospodářském výsledku společníkům a převodů provozních a finančních nákladů. U fyzických osob je to součet výdajů na nákup materiálu, zboží, výdajů na mzdy a platby pojistného (sociální a zdravotní pojištění), provozní režie a uzávěrkových úprav výdajů. Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. V jednoduchém účetnictví se jedná o součet výdajů na mzdy a platby sociálního a zdravotního pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c). je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou v b.c. Obchodní marže (v b.c.) je rozdílem mezi tržbami za prodej zboží a náklady na něj vynaloženými v b.c. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty v b.c. a celkového počtu zaměstnaných osob - přepočteném. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě včetně obchodní marže, je podíl účetní přidané hodnoty a výkonů vč. obchodní marže, vyjádřeno v b.c. Tuzemská spotřeba výrobků (SKP) vyjadřuje celkové množství výrobků spotřebovaných v tuzemsku a je definována jako součet celkové produkce výrobků a celkového dovozu snížený o celkový vývoz výrobků. Vývoz (SKP) představuje cenu zboží poskytnuté do třetí země na základě rozhodnutí celních orgánů pod kódy celního sazebníku HS/CN, které podle převodníku mezi HS/CN a SKP je zařazeno do SKP Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli. Odeslání je odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně navráceného zboží dodavateli). Dovoz (SKP) představuje cenu zboží ze třetí země dopraveného do ČR na základě rozhodnutí celních orgánů do pod kódy celního sazebníku HS/CN, které podle převodníku mezi HS/CN a SKP je zařazeno do SKP Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem. Přijetí je přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele). Saldo (SKP) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem Exportní výkonnost (SKP) vyjadřuje jaká část z celkové produkce výrobků dané komodity je vyvážena. Je definována podílem vývozu a produkce výrobků vycházejících přímo z výkazů P2_01 bez provedených dopočtů. Přímé zahraniční investice odrážejí záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku. Přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál. 14

15 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (D) Zpracovatelský průmysl I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl je jedním z rozhodujících zdrojů při tvorbě hrubého domácího produktu a v roce 2006 jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) činil 27,2%, což bylo o 0,8 procentního bodu (p.b.) více než v předchozím roce. Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách (výkonech) průmyslu v roce 2006 vzrostla na 92 % (v roce ,5 %), zatímco podíl těžby nerostných surovin stagnoval na úrovni 2,1 % a podíl výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody poklesl na 5,9 % (6,4 % v roce 2005). Podobně jako v minulých letech se také v roce 2006 ve zpracovatelském průmyslu nejrychleji rozvíjela odvětví, která vytvářejí vysokou přidanou hodnotu, tj. výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů a ta, která jsou jejich rozhodujícími subdodavateli (zejména gumárenský a plastikářský průmysl). Naopak mezi útlumová odvětví nadále patří ta, která jsou náročná na méně kvalifikovanou pracovní sílu (textilní, oděvní a kožedělný průmysl). Z toho lze usuzovat, že zpracovatelský průmysl se svojí odvětvovou strukturou postupně blíží struktuře běžné ve vyspělých západoevropských státech. Tempo růstu tržeb se v roce 2006 meziročně výrazně zrychlilo (index v b.c ,6) a v období tento ukazatel vzrostl o téměř 68 %. Také růst účetní přidané hodnoty (v b.c.) akceleroval ze 2,5 % v roce 2005 na 11,2 % v roce 2006, hlavně zásluhou výroby kovů a kovových výrobků, kde meziroční růst dosáhl téměř 17 %. Tato subsekce se na tvorbě přidané hodnoty celého zpracovatelského průmyslu loni podílela 17,8 %, zatímco v roce 2005 byl její podíl nižší o 0,9 p.b. Úspěšně pokračuje také vývoj zahraničního obchodu v rámci zpracovatelského průmyslu. Obrat výrobků zahraničního obchodu ZP v roce 2006 totiž dosáhl mld. Kč a oproti předcházejícímu roku se zvýšil o 14,4 %. Vývoz rostl v roce 2006 mírně rychleji (+ 14,8 %) než dovoz (+ 14 %). Kladné saldo zahraničního obchodu se tak v 2006 meziročně zvýšilo o 36 mld. Kč - na 184 mld. Kč. Příznivý vývoj české ekonomiky a samotného zpracovatelského průmyslu ČR úzce souvisí s aktivitou na poli investic, včetně přímých zahraničních (PZI). Ty v minulém roce dosáhly objemu 134,7 mld. Kč (cca 6 mld. USD) a ve srovnání s rokem 2005 však výrazně poklesly - o 144,5 mld. Kč, což bylo ovlivněno vysokou srovnávací základnou (v roce 2005 příjmy z privatizace Telecomu a.s. a UNIPETROLu a.s.). Pozitivně lze hodnotit příznivou skladbu PZI, kde i loni převažovaly investice do odvětví a oborů, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Rozhodující objem PZI pocházel z EU 25 (88 %), přičemž do samotného zpracovatelského průmyslu směřovalo 49,5 mld. Kč (36,7 %). Zájem o investice v ČR je vyvolán nejen příznivou geografickou polohou (blízkost východních trhů), ale také solidní infrastrukturou a je podporován státními investičními pobídkami. V roce 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 149 firem a podpoře 52 projektů pro technologická centra a centra strategických služeb. Za období bylo přislíbeno 397 pobídek, přičemž šlo o investice v celkové výši 415,5 mld. Kč. Z toho nejvíce bylo určeno pro automobilový průmysl (DM) - 107,2 mld. Kč a výrobu elektrických a optických přístrojů (DL) -64,7 mld. Kč. Úspěšně se v ČR rozvíjí síť klastrů, které se stávají příznivým podhoubím pro rozvoj malého a středního podnikání. Pomáhají totiž zvyšovat inovační potenciál a produktivitu práce, podporují komercializaci výroby, řeší nezaměstnanost v hospodářsky zaostalejších regionech apod. Podle údajů agentury Czechinvest do poloviny roku 2006 v ČR vzniklo na 24 klastrů v první či druhé fázi a další je ve stadiu příprav. V rámci podpůrného programu pro malé a střední podniky Záruka bylo v roce 2006 poskytnuto 15

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU celkem 293 záruk, přičemž celkový objem záruk dosáhl mil. Kč a objem podpor 477 mil. Kč. Z toho cenově zvýhodněných záruk bylo 222 a záruk na vadium 71. Nejvíce záruk získal kovozpracující průmysl (96) ve výši 169 mil. Kč a ostatní průmyslová odvětví (kam byla zahrnuta čtyři oddíly z výroby elektrických a optických přístrojů, dva oddíly výroby dopravních prostředků a dále oddíl - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený ) v celkové výši 95 mil. Kč. I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která je shodná s dosud platnou mezinárodní klasifikací NACE Rev.1, se zpracovatelský průmysl dělí na 14 subsekcí (sektorů - dvoumístný písmenný segment), 23 oddílů (odvětví - dvoumístný číselný OKEČ), což je patrné z tabulky I.1, a 103 skupin (oborů - třímístný číselný OKEČ). Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle platné odvětvové klasifikace (OKEČ) D Sektor DA Oddíl Zpracovatelský průmysl Průmysl potravinářský a tabákový 15 Výroba potravin a nápojů 16 Zpracování tabáku DB Textilní a oděvní průmysl 17 Textilní průmysl 18 Oděvní průmysl DC 19 Kožedělný průmysl DD 20 Dřevozpracující průmysl DE Papírenský a polygrafický průmysl 21 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 22 Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek DF 23 Koksování a rafinérské zpracování ropy DG 24 Chemický a farmaceutický průmysl DH 25 Gumárenský a plastikářský průmysl DI 26 Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků 27 Výroba kovů včetně hutního zpracování 28 Kovodělný průmysl DK 29 Výroba strojů a zřízení DL Výroba elektrických a optických přístrojů 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů 32 Výroba radiových televizních a spojovacích zařízení 33 Zdravotnická technika, měřící přístroje, optika DM Výroba dopravních prostředků 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel 35 Výroba ostatních dopravních zařízení DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 36 Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl 37 Úprava druhotných surovin Podíl jednotlivých sektorů (subsekcí) na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je vyjádřen v grafu I.1. Ve struktuře tržeb zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2006 figurovala v jejich objemu na prvním 16

17 Zpracovatelský průmysl DN 3,6 % DC 0,2 % DB 2,2 % DA 9,2 % DD 3,1 % DE 4,0 % DF 3,0 % DG 5,1 % DH 6,5 % DI 4,7 % DM 18,0 % DJ 16,1 % DL 14,9 % DK 9,2 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.1 Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 místě výroba dopravních prostředků (DM) s 18 %, následována sektorem DJ s 16,1% podílem a sektorem DL s podílem 14,9 % a čtvrté místo a páté místo patřilo shodně sektoru - průmysl potravinářský a tabákový DA a sektoru - výroba strojů a zařízení DK - oba se shodným podílem 9,2 %. Podíl těchto pěti sektorů se proti roku 2005 zvýšil o jeden p.b. na 67,4 %. Z jednotlivých sektorů loni rostly nejrychlejším tempem tržby (v b.c.) v sektorech DM (+17,8 %), v DL (+17,9 %), v DK (+7,9 %) a v sektoru DJ (+13,2 %). Naopak nízký nárůst vykázaly sektory DB (+2 %) a DE (+3 %). Absolutní meziroční pokles byl zaznamenán pouze v sektoru DA (-2,5 %). V nejmenším sektoru DC sice tržby meziročně vzrostly o více než 10 %, avšak z velmi nízkého základu a podíl na zpracovatelském průmyslu představoval jen necelé 0,2 %. Je to dáno výrazným útlumem v tomto odvětví, vyvolaným ostrou konkurencí ze strany asijských výrobců obuvi, v čele s Čínou. Nízké Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Potravin. a tabák. průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický průmysl Gumárenský průmysl Průmysl skla a staveb. hmot Hutnictví a zpracování kovů Výr. kovů a kovoděl. výrobků Výroba strojů a zařízení Výr. kanc. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. rad., televiz. a spoj. zař. Výr. přístr., reg. a aut. techn. Výr. dvoust. motor. vozidel Výr. ost. dopravních zařízení Nábytek a ost. zprac. prům. Zprac. druhotných surovin % % % Graf I.2 Pozice jednotlivých odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU podíly na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu vykazují sektory DB (2,2 %), DD (3,1 %) a DF (3 %). Přitom sektor DD se sice opírá o domácí surovinu - dřevo, je však náročný na pracovní sílu a v případě ukazatele úrovně produktivity práce z účetní přidané hodnoty v rámci zpracovatelského průmyslu trvale figuruje na posledním místě. Detailní analýza časové řady ukazuje, že dynamický růst tržeb (v b.c.) vykazují zpravidla odvětví nebo celé sektory náročné na znalostní ekonomiku, kde se nejvíce prosazuje zahraniční kapitál a která generují vysoký objem účetní přidané hodnoty. Jde zejména o sektor DL (index tržeb 2006/ ,4), sektor DM (index 205,3), sektor DH (index 242,7) a sektor DK (index 203,2). Pomalý nárůst ve sledované době vykázaly tři sektory DE (index 125,1), DI (index 132,9) a DD (index 171,0). Absolutní pokles mají pak dva útlumové sektory DB (index 88,6) a DC (index 60,0), které jsou nejvíce ohrožovány konkurenčními tlaky z Asie, zejména z Číny. I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců Strukturu zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců v roce 2005 v členění do pěti velikostních skupin podniků zachycuje tabulka I.2. Tabulka I.2 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c , , , , ,6 Účetní přidaná hodnota v b.c , , , , ,0 Počet zaměstnaných osob % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.3 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb se rozhodující měrou podílely velké firmy s a více zaměstnanců (podíl 32,2 %, v roce ,7 %) a kategorie zaměstnanců (podíl 29,2 %, v roce ,4 %), které dohromady realizovaly přes 61 % veškerých tržeb zpracovatelského průmyslu, což je vidět z tabulky I.2 a grafu I.3. V podobné relaci se pohybovala i další produkční charakteristika - účetní přidaná hodnota (v b.c.), kde rovněž nejvyšší podíly připadly na obě zmíněné kategorie podniků. Zde však jejich váha postupně klesá (v kategorii nad podíl 27,7 %, v kategorii podíl 28,8 %), což lze částečně vysvětlit tím, že největší společnosti vyrábějí v řadě případů 18

19 Zpracovatelský průmysl výrobky velkotonážního charakteru či ve velkých sériiích s nižším objemem vytvořené přidané hodnoty. Naproti tomu v kategoriích mikro a malých a středních podniků převládá produkce v menších sériích, často specialit, s vyšší přidanou hodnotou. Význam velkých společností pro českou ekonomiku potvrzují každoroční červnová vydání žebříčku CZECH TOP 100. V žebříčku za rok 2006 obhájila své prvenství a.s. Škoda Auto, jejíž tržby dosáhly 203,7 mld. Kč (+ 8,7 %) a export 178 mld. Kč, tj. 87 % z celkových tržeb. Také na dalších místech se pořadí proti roku 2005 změnilo jen minimálně. Druhou příčku udržela a.s.čez (tržby 159,6 mld. Kč, nárůst o 27,6 %) a třetí petrochemický holding UNIPETROL a.s. (tržby 94,6 mld. Kč, nárůst o 16,9 %). Za vedoucí trojkou následovaly RWE Transgas, Foxconn CZ a agrochemický holding Agrofert. Tento žebříček však není úplný, neboť v něm nenajdeme některé obchodní řetězce a výrobce pneumatik Barum Continental s.r.o. Ve výběru 250 tisíc největších firem v Evropě (členěno podle obratu, počtu zaměstnanců a stálých aktiv) se ČR podílí firmami, přičemž největší česká společnost Škoda Auto a.s. v pořadí evropských gigantů figuruje na slušném 30. místě (podle stálých aktiv). Příznivý vývoj ve zpracovatelském průmyslu ČR lze očekávat i v roce 2007, což dokazují předběžné výsledky za leden - červen. HDP proti stejnému období roku 2006 vzrostl o více než 6 % a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (organizace s 20 a více zaměstnanci ve s.c.) stouply o 12,5 %. Protože odhady analytiků jsou i pro zbytek roku vesměs optimistické, předpokládá se meziroční růst HDP kolem šesti procent. I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu Regionální struktura zpracovatelského průmyslu v roce 2005 je uvedena v grafu I.4 a tabulce I.3. V posledních letech se mění jen minimálně a jasnou jedničkou zůstává nadále Středočeský kraj (podíl na tržbách 18,2 %, na přidané hodnotě 14,9 % a na počtu zaměstnanců 11,8 %). Mají tu sídlo dvě naše největší automobilky a také několik významných chemiček. Druhé místo si udržel Moravskoslezský kraj (tržby -12,7 %, přidaná hodnota 12,6 %, zaměstnanci -10,8 %), za nímž s větším odstupem následují kraje Jihomoravský, Ústecký, hlavní město Praha a Pardubický. Ani na druhém konci tohoto žebříčku se toho příliš nezměnilo, protože na posledním místě se značným odstupem figuruje Karlovarský kraj Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha % % % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.4 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce

20 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU (podíl na tržbách 1,8 %), dále kraj Olomoucký (4,7 %), Jihočeský (4,8 %), Vysočina (4,9 %), Liberecký (5,1 %) a Královehradecký (5,4 %). Tabulka I.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 ZP (mil. Kč, osob) Tržby Účetní Zaměstnanci Podíl v % Podíl v % Podíl v % za VVaS přidaná Tržby Účetní Zaměstnanci hodnota za VVaS přidaná hodnota hl. město Praha , , ,2 7,5 6,9 Středočeský kraj , , ,2 14,9 11,8 Jihočeský kraj , , ,8 5,2 6,3 Plzeňský kraj , , ,0 6,3 6,5 Karlovarský kraj , , ,8 2,3 2,7 Ústecký kraj , , ,4 7,7 6,6 Liberecký kraj , , ,1 6,0 5,8 Královéhradecký kraj , , ,4 6,0 6,3 Pardubický kraj , , ,5 4,7 5,9 kraj Vysočina , , ,9 5,5 6,1 Jihomoravský kraj , , ,1 9,0 10,7 Olomoucký kraj , , ,7 5,3 6,3 Moravskoslezský kraj , , ,7 12,6 10,8 Zlínský kraj , , ,1 6,9 7,3 Česká republika , , Pozn.: v důsledku dopočtových metod regionálních charakteristik může dojít k nepodstatným odchylkám při sčítání vlivem zaokrouhlování. I.5. Hlavní ekonomické ukazatele Ceny průmyslových výrobců měly v roce 2006 většinou kolísavý charakter a v prvním čtvrtletí stagnovaly na průměrném meziročním růstu 0,3 %, od dubna však začaly stoupat až na 2,7 % v srpnu, poté se tempo růstu zmírnilo až na 1,9 % v říjnu a v prosinci opět vzrostly o 2,6 %. Jednou z příčin těchto výkyvů byl kolísavý vývoj cen v rafinérském zpracování ropy (za rok růst o 7,7 %), ale hlavně cenové pohyby v odvětví zpracování kovů ve II.pololetí a zde především u neželezných kovů (meziročně nárůst o 27,3 %). Z porovnání cen průmyslových výrobců v ČR a EU lze zjistit, že více než rok rostou v ČR ceny průmyslových výrobců daleko pomaleji. Zatímco na počátku roku 2006 činil přírůstek v ČR pouze 0,4 % (v EU 25 pak 7 %), během roku a zejména v jeho závěru docházelo k výraznému sbližování (v ČR o 2,6 %, v EU 25 o 3,4 %). I.5.1. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik za léta přibližují tabulky I.4 až I.6 a graf I.5. Z tabulky I.4 je patrné, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) rostly v minulém roce dvakrát vyšším tempem než v roce 2005 (+12,6 %). Nejvyšší dynamiku sice vykázal sektor DD (+ 24,5 %), avšak o příznivý výsledek se nejvíce zasloužila ta odvětví, která v posledních letech prožívají největší konjunkturu, a to DM (v b.c. +17,8 %), DL (+17,9 %), DH (+17,0 %), DK (+17,9 %) a DJ (+13,2 %). Za sledovaných sedm let se tržby ve zpracovatelském průmyslu zvýšily o více než dvě třetiny (index 2006/ ,8 %). Dynamický růst tržeb v roce 2006 příznivě ovlivnil také další klíčovou produkční charakteristiku - účetní přidanou hodnotu, kde meziroční nárůst dosáhl (+11,2 % v b.c.), což potvrzuje tabulka I.5. Z této je zřejmé, že o růst objemu účetní přidané hodnoty se rozhodující měrou zasloužily zejména sektory DJ (+ 16,9 %) a DM (+ 11,8 %), sektor DK (+17,8 %) a sektor DH (nárůst o 18 %), který je pro sektor DM jedním z rozhodujících dodavatelů. Všeobecně platí, že na nárůstu 20

21 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) * DA Průmysl potrav. a tabák , , , , , , ,9 DB Textilní a oděvní průmysl , , , , , , ,9 DC Kožedělný průmysl 9 675, , , , , , ,7 DD Dřevozpracující průmysl , , , , , , ,6 DE Papír. a polyg. průmysl , , , , , , ,8 DF Koksování a zprac. ropy , , , , , , ,3 DG Chemický a farm.průmysl , , , , , , ,7 DH Gumár. a plastik.průmysl , , , , , , ,2 DI Průmysl skla, stav. hmot , , , , , , ,9 DJ Výroba kovů a kov. výrob , , , , , , ,0 DK Výroba strojů a zařízení , , , , , , ,5 DL Výroba elektr. a opt. příst , , , , , , ,4 DM Výroba doprav. prostřed , , , , , , ,5 DN Zprac. průmysl. jinde neuv , , , , , , ,2 Zpracovatelský průmysl , , , , , , ,6 meziroční index (b.c.) x 111,9 101,3 105,7 117,0 106,3 1 12,6 kumulovaný index (b.c.) ,9 113,4 119,8 140,2 149,0 167,8 Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) * DA Průmysl potrav. a tabák , , , , , , ,3 DB Textilní a oděvní průmysl , , , , , , ,9 DC Kožedělný průmysl 3 280, , , , , , ,8 DD Dřevozpracující průmysl , , , , , , ,3 DE Papír. a polyg. průmysl , , , , , , ,5 DF Koksování a zprac. ropy 7 055, , , , , , ,8 DG Chemický a farm.průmysl , , , , , , ,9 DH Gumár. a plastik.průmysl , , , , , , ,2 DI Průmysl skla, stav. hmot , , , , , , ,2 DJ Výroba kovů a kov. výrob , , , , , , ,0 DK Výroba strojů a zařízení , , , , , , ,9 DL Výroba elektr. a opt. příst , , , , , , ,0 DM Výroba doprav. prostřed , , , , , , ,2 DN Zprac. průmysl. jinde neuv , , , , , , ,1 Zpracovatelský průmysl , , , , , , ,1 meziroční index (b.c.) x 110,7 100,4 107,7 113,6 102,5 111,2 kumulovaný index (b.c.) ,7 111,1 119,6 136,0 139,3 155,0 přidané hodnoty se rozhodující měrou podílejí exportně orientované sektory a oddíly a za zmínku též stojí, že v loňském roce ani v jednom sledovaném sektoru objem vytvořené přidané hodnoty v běžných cenách meziročně neklesl, s výjimkou sektoru DA (-1,6 %). Po snížení zaměstnanosti v období 2002 až 2004 došlo v dalších dvou letech k nárůstu tohoto ukazatele, o 1,4 % (meziroční přírůstek lidí), což dokumentuje tabulka I.6. Počet podnikatelských subjektů ve zpracovatelském průmyslu (organizace s 20 a více zaměstnanci) koncem roku 2006 činil a na konci prvního pololetí 2007 vzrostl o 240 na jednotek. Největší nárůst pracovníků v roce 2006 vykázaly sektory, které prožívají období hospodářské konjunktury a to: DL (+9779), DH (+8090), DM (+7242) a DJ (+5793). Naopak nejvýraznější pokles zaregistrovali v sektoru DB (-10323) a DA (-6864), zatímco v ostatních sektorech byl pokles či nárůst většinou nepatrný. 21

22 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) * DA Průmysl potrav. a tabák DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm.průmysl DH Gumár. a plastik.průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst DM Výroba doprav. prostřed DN Zprac. průmysl. jinde neuv Zpracovatelský průmysl meziroční index (b.c.) x 103,3 97,0 98,5 99,1 100,6 101,4 kumulovaný index (b.c.) ,3 100,3 98,7 97,9 98,5 99,9 % * Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Graf I.5 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech Vývoj ukazatelů náklady celkem a osobní náklady v letech 2000 až 2006 zachycují tabulky I.7 a I.8. Tempo růstu celkových nákladů ve zpracovatelském průmyslu (viz tabulka I.7) se v roce 2006 meziročně zrychlilo proti předcházejícímu období ze 7,2 % na 10,1 %. Nárůst tohoto ukazatele nejvíce ovlivnila výkonová spotřeba, která se ve zpracovatelském průmyslu (k dispozici jsou pouze údaje za podniky se 100 a více zaměstnanců) zvýšila o 11,8 % a její podíl zde překročil 71 %. Zastoupení dalších nákladových položek (odpisy, osobní náklady, náklady na prodané zboží, ostatní aj.) se v roce 2006 změnilo jen minimálně, pouze ostatní nespecifikované náklady (podíl 9,1 %) meziročně vzrostly o 13,7 %. Největší meziroční růst celkových nákladů vykázaly sektory DM (+14,2 %), DK (+13,6 %) a DJ (+7,8 %), tedy většinou agregace s nejvyšším objemem tržeb a nejvyšší vytvořenou účetní přidanou hodnotou. Vysokým tempem rostly náklady v sektoru DH (+19,5 %), která patří k nejdynamičtějším. Absolutní pokles nákladů celkem byl zaznamenán jen v sektoru DB (-3 %). Vývoj osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu naznačuje tabulka I.8, z níž je vidět, že tempo 22