Plán péče o Přírodní rezervaci Zlatá louka

Transkript

1 Plán péče o Přírodní rezervaci Zlatá louka na období

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1671 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Zlatá louka druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: SCHKO Železné hory číslo předpisu: 1 datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Vysočina Havlíčkův Brod Chotěboř Chotěboř Podmoklany, Ždírec nad Doubravou Nový Studenec, Podmoklany Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území - 2 -

3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Nový Studenec [644374] Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 276/1 trvalý travní porost /4 trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda /10 trvalý travní porost /11 trvalý travní porost /12 trvalý travní porost /3 lesní pozemek /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek trvalý travní porost /4 lesní pozemek /5 lesní pozemek /13 trvalý travní porost trvalý travní porost /14 trvalý travní porost /5 trvalý travní porost /16 trvalý travní porost /17 trvalý travní porost /7 trvalý travní porost /9 trvalý travní porost /8 trvalý travní porost /6 trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 lesní pozemek /15 trvalý travní porost trvalý travní porost Celkem Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) Katastrální území: Podmoklany [644382] Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví 346/1 trvalý travní porost Parcela není zapsána na LV Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) část Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) - 3 -

4 346/2 trvalý travní porost Parcela není zapsána na LV část 346/3 trvalý travní porost lesní pozemek Celkem Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma - 4 -

5 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 1,7218 OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha vodní plochy zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok trvalé travní porosty 8,8534 orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,765 neplodná půda 0,765 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 11,3402 ostatní způsoby využití Rozdíl ve výměře oproti vyhlašovacímu předpisu vychází z aktuálního stavu katstru nemovitostí, na kterém proběhla digitalizace. Tím byla výměra pozemků zpřesněna. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: - chráněná krajinná oblast: Železné hory jiný typ chráněného území: nadregionální biocentrum Údolí Doubravy, ochranné pásmo vodního zdroje Dlouhá mez Natura 2000 ptačí oblast: - evropsky významná lokalita: - Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hluboké rašeliniště s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů. Celý ekosystém je zbytkovou ukázkou typických biotopů daného regionu

6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) L1 Mokřadní olšiny 15 Společenstvo bývá v přechodu ke společenstvu L2.2. V území se jedná o slatinné olšiny s ostřicí ostrou, ostřicí prodlouženou, svízelem bahenním, violkou bahenní, karbincem evropským a dalšími. L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 10 Typické lužní olšiny s výraznějším jarním aspektem se sasankou hajní, orsejem jarním, prvosenkou vyšší apod. V okrajích se vyskytují druhy ostřice Davallova, žluťucha orlíčkolistá a tužebník jilmový. R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště 14 Svahové rašeliniště a slatiniště s výskytem mnoha ohrožených druhů - kruštík bahenní, prstnatec májový, vachta trojlistá, tolije bahenní, kozlík dvoudomý, ostřice Davallova, ostřice Hostova, ostřice blešní, suchopýr úzkolistý, rosnatka okrouhlolistá a další. Společenstvo silně zarůstá rákosem, bezkolencem a nálety olše a krušiny. T1.5 Vlhké pcháčové louky 23 Pcháčové louky jsou v území tvořeny nejčastěji as. Angelico-Cirsietum oleracei a as. Scirpetum sylvatici. Vyskytují se zde druhy jako prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, pcháč zelinný a bahenní, blatouch bahenní, rdesno hadí kořen, prvosenka vyšší, ocún jesenní, pryskyřník zlatožlutý a další. Společenstvo je ohroženo eutrofizací a zarůstáním konkurenčními bylinami, především rákosem, chrasticí a náletovými dřevinami apod. B. druhy Nejsou předmětem ochrany dle zřizovacího předpisu

7 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ZCHÚ není v překryvu s EVL nebo PO. 1.9 Cíl ochrany Na části území s nelesní vegetací je cílem ochrany omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území V případě lesních porostů je cílem ochrany zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy vpřirozených ekosystémech, tvořících předmět ochrany chráněného území (ponechání ekosystémů samovolnému vývoji)

8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Rezervaci tvoří slatiniště, vlhké louky a lužní olšiny s mírným úklonem k severu. Hloubka slatiny dosahuje místy přes 2,5 metru. Slatiniště je syceno podzemními prameny s minerálně bohatou vodou. Geomorfologický vznik území je značně nejasný, snad vzniklo po svahovém posunu a vytvoření čelního valu. Geologické podloží tvoří svrchnokřídové sedimenty Dlouhé meze, které tvoří i jižněji ležící nenápadný hřeben Cerhovy. Puklinové prameny pak sytí území vodou s bohatým obsahem minerálů a vápníku s neutrální až zásaditou reakcí, což podmiňuje typ a funkčnost ekosystému. Z půd zde kromě organozemě typické a glejové najdeme i glej organozemní a typický, doprovázený pseudoglejem typickým. Porosty tvoří svahové rašeliniště asociace Sphagno warnstorfiani-caricetum davallianae, vlhké louky svazu Calthion a lužní olšiny podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Lesní porost tedy tvoří olšiny, jejichž okraje doplňuje krušina olšová (Frangula alnus) a vtroušeně smrk ztepilý (Picea abies) a dub (Quercus sp.). V území roste ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice Hostova (Carex hostiana), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris) a další. Živočichy zastupuje bohaté společenstvo hmyzu jako např. tesařík Menesia bipunctata, pilatky Nematus viridissimus a Empria baltica. Běžní jsou měkkýši vlhkých luk jako je oblovka hladká (Cochlicopa lubricella), jantarka podlouhlá (Succinea oblonga) a jantarka mokřadní (Oxyloma elegans), či zemounek lesklý (Zonitoides nitidus). K obratlovcům patří ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), linduška lesní (Anthus trivialis), rejsec černý (Neomys anomalus), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), cvrčilka zelená (Locustella naevia) a říční (Locustella fluviatilis). PR Zlatá louka vyniká především bohatstvím obojživelníků (Amphibia). Bylo zde zjištěno devět druhů, což je téměř 50 % druhů obojživelníků žijících v České republice. Vedle zvláště chráněných (viz tabulka) zde byl zaznamenán i jediný obojživelník, který není v současné době zařazen mezi zvláště chráněné živočichy skokan hnědý (Rana temporaria). U všech pozorovaných obojživelníků bylo doloženo též úspěšné rozmnožování v tůni na západě PR. Na tak malé území s jedinou tůní to je jistě pozoruhodné. Lokálně významná je také poměrně silná populace ještěrky živorodé (Zootoca vivipara). Rezervace je příliš malá a biotop příliš specializovaný na to, aby se zde udržely větší populace vzácných druhů ptáků (Aves). Mezi ptáky převládají druhy vázané na vlhké louky (bramborníček hnědý Saxicola rubetra, cvrčilka zelená Locustella naevia, cvrčilka říční Locustella fluviatilis, linduška luční Anthus pratensis, rákosník zpěvný Acrocephalus palustris aj.), a druhy vyhledávající sušší louky s rozptýlenými dřevinami (ťuhýk obecný Lanius collurio, pěnice slavíková Sylvia borin, linduška lesní Anthus trivialis). Především na jihu jsou zastoupeny i lesní druhy (brhlík lesní Sitta europaea, králíček obecný Regulus regulus, pěvuška modrá Prunella modularis, strakapoud malý Dendrocopos minor atd.). Vzácnější, větší zvláště chráněné druhy (holub doupňák Columba - 8 -

9 oenas, moták pochop Circus aeruginosus, strakapoud prostřední Dendrocopos medius, výr velký Bubo bubo) hnízdí v blízkém okolí a PR využívají pro sběr, nebo lov potravy, případně se zde zastavují na tahu (sluka lesní Scolopax rusticola). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu kruštík bahenní Epipactis palustris prstnatec májový Dactylorhiza majalis rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia ostřice Davallova Carex davalliana ostřice Hostova Carex hostiana ostřice blešní Carex pulicaris vachta trojlistá Menyanthes trifoliata tolije bahenní Parnassia palustris bramborníček hnědý Saxicola rubetra čolek horský Triturus alpestris čolek obecný Triturus vulgaris ještěrka živorodá Zootoca vivipara ropucha obecná Bufo bufo blatnice skvrnitá Pelobates fuscus skokan skřehotavý Rana ridibunda slepýš křehký Anguis fragilis rosnička zelená Hyla arborea aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vitální početná populace kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO popis biotopu druhu, další poznámky Kruštík roste v centrální části v nevápnitém mechovém slatiništi (R2.2) vitální početná populace O Mokré až bažinné louky, slatiny, rašeliniště, pcháčové louky. vitální početná SO Slatiny, rašeliniště (R2.2) populace vitální početná O Slatiny, rašeliniště (R2.2) populace vitální početná SO Slatiny, rašeliniště (R2.2) populace vitální početná O Slatiny, rašeliniště (R2.2) populace vitální početná O Slatiny, rašeliniště (R2.2) populace vitální početná O Slatiny, rašeliniště (R2.2) populace 0-1 hnízdící pár O Bezlesí, vysokostébelná vegetace na vlhké louce na jihovýchodě území cca 50 dospělých jedinců cca 50 dospělých jedinců dospělých jedinců dospělých jedinců SO SO SO Hojně se rozmnožuje v tůni na západě území. V suchozemské fázi života výskyt po celé ploše území. Hojně se rozmnožuje v tůni na západě území. V suchozemské fázi života výskyt po celé ploše území. Roztroušený výskyt na loukách především ve střední části památky O Hojně se rozmnožuje v tůni na západě území. V suchozemské fázi života výskyt spíše v zalesněné části území. jedinci SO V tůni na západě území dospělých KO V tůni na západě území a ve jedinců vodotečích. jedinci SO Roztroušeně. do 5 dospělých jedinců. SO Hojně se rozmnožuje v tůni na západě území. I v suchozemské fázi života výskyt poblíž tůně na západě PR. Rosnička vylézá na stromy a křoviny

10 skokan krátkonohý Rana lessonae skokan štíhlý Rana dalmatina skokan zelený Rana esculenta ťuhýk obecný Lanius collurio užovka obojková Natrix natrix kolem 25 dospělých jedinců kolem 5 dospělých jedinců kolem 25 dospělých jedinců SO SO SO Rozmnožuje se v tůni na západě PR. Na rozdíl od skokana zeleného není mimo dobu rozmnožování tak přísně vázán na vodu. Nedospělým jedincům stačí drobné kaluže na jihu území, případně vodoteče protékající rezervací. Typický lesní druh obojživelníka. Vodní plochy vyhledává pouze pro rozmnožování. Rozmnožuje v tůni na západě území. Celoročně se zdržuje poblíž vodních ploch. Nedospělým jedincům stačí drobné kaluže na jihu území, případně vodoteče protékající rezervací. hnízdění 2 párů O Vyhledává sušší stráně s roztroušenými keři při východní a západní hranici rezervace. do 5 dospělých jedinců O Živí se mimo jiné pulci žab, proto ji lze očekávat ponejvíce u tůně v západní část PR. Možný nepravidelný výskyt po celé ploše. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody První cílená ochrana je zaznamenána až k vyhlášení za PR Správou CHKO Železné hory. Území však začalo být udržováno kosením již po vzniku CHKO v roce b) lesní hospodářství Ačkoliv v 50. letech 20. století byla až na jeden porost plocha současné rezervace téměř výlučně luční, pokrývají v současnosti lesní porosty 25 % území. Tyto porosty však nejsou součástí PUPFL a dle katastru nemovitostí jsou vedeny jako louky. Na druhé straně kvůli zárůstu v 80. letech byly některé pozemky zařazeny do kategorie lesa, ačkoliv v současnosti mají luční charakter. Na některé části tak není ani zpracována LHO nebo LHP. V případě tvorby nového LHP a LHO je nutné striktně požadovat vymezení bezlesí na současných cenných lučních porostech. c) zemědělské hospodaření Stále znatelné je ukončení zemědělského obhospodařování mokřadních společenstev, což vedlo k postupné degradaci a sukcesi vzácných společenstev s ohroženými druhy rostlin. Jednalo se především o společenstva slatinišť a pcháčových luk. Na ortofotosnímcích z 50. let je patrné, že celé území, až na drobné lesní porosty, bylo zemědělsky obhospodařováno formou kosené louky. Naopak na snímcích z 80. let je již patrno, že lokalita byla ponechána sukcesi, která vedla k téměř úplnému zárustu dřevinami. d) myslivost V minulosti nebyl zaznamenán žádný negativní vliv. Území je součástí hinitby Horní Studenec (CZ ). V území nejsou umístěny myslivecká zařízení. e) rekreace a sport

11 Při východní hranici prochází turistická značka. Samotné území není rekreací nebo sportem zatěžováno. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy o Jirásek J. 1993: Plán péče o chráněné území PR Zlatá Louka. Depon. Rezervační kniha PR Zlatá louka, SCHKO Železné hory. o LHP pro LHC s platností o LHO pro LHC s platností o Územní plán obce Podmoklany. Zastupitelstvo obce Podmoklany vydalo územní plán Podmoklany dne Tento územní plán nabyl účinnosti V souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. byla ve lhůtě do čtyř let po vydání tohoto územního plánu zpracována a Zastupitelstvem obce Podmoklany schválena Zpráva o uplatňování ÚP Podmoklany v uplynulém období. Ze Zprávy o uplatňování ÚP Podmoklany v uplynulém období vyplynula potřeba změny tohoto územního plánu. Tato změna byla projednávána jako Změna č. 1 ÚP Podmoklany a v platnost vstoupila dne MěÚ Chotěboř zpracoval v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. Zprávu o uplatňování ÚP Podmoklany v uplynulém období. Tato zpráva je v současné době projednávána. o Územní plán města Ždírec na Doubravou. Zastupitelstvo města Ždírec nad Doubravou vydalo územní plán Ždírec nad Doubravou dne Tento územní plán nabyl účinnosti Zastupitelstvo města Ždírec nad Doubravou vydalo Změnu č.1 ÚP Ždírec nad Doubravou. Tato změna vstoupila v platnost dne Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 16 Českomoravská vrchovina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 0,28 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast 16 Českomoravská vrchovina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 0,39 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Agentura ochrany přírody a krajiny Nižší organizační jednotka SCHKO Železné hory a KS Pardubice

12 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) typů (SLT) (ha) 3L2 jasanová olšina SM 30, BŘ +, OS +, JV 2, JS 15-30, 0, VR 0-+, OLL 40-70, OLŠ 0-+ Celkem 0, % Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM smrk ztepilý 0 0 0, Listnáče BŘ bříza bělokorá 0, OS topol osika JV javor klen 0 0 0, JS jasan ztepilý 0 0 0,0885-0, VR vrba jíva OLL olše lepkavá 0, ,236-0, OLŠ olše šedá Celkem 0, % Zastoupení dřevin v lesních porostech Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (%) SM BŘ OS JV JS VR OLL OLŠ Přílohy: - lesnická mapa typologická 1: podle OPRL příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3-12 -

13 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Bezejmenná vodoteč- levostranný přítok Vernovky IDVT Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou 0,55-1 km (řkm od do) Charakter toku Není stanoven. Tok Cerhovka, jehož je přítokem, spadá do lososových vod. Příčné objekty na toku Nejsou. Manipulační řád Správce toku Povodí Labe s.p. Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Péče o PR Zlatá louka byla prováděna v souladu s minulým plánem péče a lze ji charakterizovat jako vhodnou. Péčí došlo k částečnému potlačení rákosin a náletu dřevin v nejcennější partii. Naopak díky nižším finančním možnostem byla severní část (dílčí plochy 1, 2, 3, 4 a 5) ponechána téměř bez managementu, což vedlo k výraznému zárůstu náletem dřevin a rákosu. Ke zlepšení stavu vedlo pravidelné kosení mokřadních luk, které byly v 80. letech téměř kompletně zarostlé náletem dřevin. Doposud nebyla příliš prováděna mozaikovitá seč, a to především z důvodů nutnosti redukce náletu a rákosu. Ke zlepšení došlo i v oblasti obojživelníků vybudováním tůně. Tato tůň je využívána i vodním ptactvem. Byl zde zaznamenán i výskyt mnoha vodních makrofyt. V průběhu minulé dekády byla z finančních důvodů redukována plocha kosení v severní části rezervace. Tato redukce způsobila masivnější šíření terestrického rákosu a náletu dřevin. Z posledních zoologických průzkumů vyplývá nutnost ponechání vždy určité plochy nepokosené nebo aplikovat mozaikovou a posunutou seč. I tato podmínka byla z části v minulosti naplněna, protože mnohá společenstva jsou kosena jednou za několik let. Pro dokonalé naplnění této podmínky je však nutné zahrnout do systému "posunuté" seče i porosty s dominantním rákosem

14 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritou je zachování stávajících hydrologických poměrů tvořících vhodné vyvážené podmínky vzniku mokřadních společenstev. Jedná se tedy na jedné straně o zamezení plošnému intenzivnímu odvodnění, ale i o pročišťování drobných odvodňovacích stružek. Prioritní je zachování slatiniště v centrální části ZCHÚ s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů

15 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Přílohy: - lesnická mapa typologická 1: podle OPRL příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M5-15 -

16 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 32a 10 (nutná změna na 32a) 3L2 jasanová olšina Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3L2 SM 30, BŘ +, OS +, JV 2, JS 15-30, VR 0-+, OLL 40-70, OLŠ 0-+ Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C OLŠOVÝ Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování lužních a mokřadních olšin Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Bez mýtní úmyslné těžby. Generativní nebo vegetativní přirozená obnova. Umělá obnova v případě neúspěchu přirozené obnovy. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu 100 % MZD, v případě neúspěchu přirozené obnovy umělá obnova štěrbinovou sadbou (sazeč). Sadba JS a OLL Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3L2 JS 30, OLL 70 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Skupinová nebo individuální ochrana dřevin CDS proti zvěři. Vyžínání buřeně. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ohrožení porostů buření, zamokřením a mrazem. Půda musí být trvale kryta porostem. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Nahromaděnou ležící dřevní hmotu je možné, po předchozím souhlasu orgánu ochrany přírody, v zimním období (při zámrzu půdy) zpracovávat a vyklízet. Část stojící mrtvé dřevní hmoty ponechávat na místě k zetlení

17 Poznámka Těžba: motorová pila Soustřeďování dříví: kůň, pásová vyvážecí souprava nižší třídy, UKT, lanovkové dopravní systémy Individuální ochrana proti zvěři: ruční aplikace repelentních přípravků, dřevěné, drátěné nebo plastové oplůtky nesené na dřevěných kůlech Skupinová ochrana: dřevěné oplocení nebo standardní lesnické pletivo Meliorace: zásahy do vodního režimu lokality jsou možné pouze po předchozím souhlasu orgánu ochrany přírody Ochrana lesa: zákaz použití biocidů ( 34 odst. 1 písm. b) ZOPK) Těžbu a soustřeďování dříví v olšinách provádět v zimním období při zámrzu půdy, tak aby nedošlo k trvalému poškození půdního povrchu a stojících stromů

18

19 c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Kosení suchých trávníků 1-3x ročně 1x ročně Lehký traktor Červen-srpen Kosení společenstev vysokých ostřic 1x 2-3 roky 1x za 4 roky Křovinořez Červenec-srpen Případné odstraňování náletů. Kosení mokřadních luk svahových rašelinišť a slatinišť 1x ročně 1x za 3 roky Křovinořez Červen-září Případné odstraňování náletů. Pravidelné zásahy - kosit 1x ročně v červnu až červenci, nejlépe po vysemenění kruštíků bahenních, v případě ústupu rákosu a bezkolence kosit 1 x za 2 roky, porost rozdělit na několik částí a každý rok sklidit pouze část plochy. Ideálně mozaikovou seč naplánovat tak, že část plochy je pokosena v červnu, část v červenci a plochy s nárůstem rákosu pokosit 2x ročně. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Potlačení rákosu 1-2x ročně 1x za 5 let Křovinořez před vymetáním a ve vegetačním klidu Alternativně možno použít herbicid aplikovaný nanesením látky bodově přímo na rostlinu namočenou rukavicí. Užití herbicidu nesmí být provedeno formou plošného postřiku. Odstranění náletu 1-2x ročně 1x za 5 let Křovinořez, motorová pila, chemicky ve vegetačním klidu, v případě užití biocidu ve vhodném 19

20 Upřesňující podmínky období z hlediska přípravku Alternativně možno použít herbicid aplikovaný nanesením látky bodově přímo na rostlinu namočenou rukavicí. Užití herbicidu nesmí být provedeno formou plošného postřiku. d) péče o rostliny pravidelné kosení v intervalech dle daných společenstev (viz popis dílčích ploch) zachování hydrologických podmínek, případně pročišťovat kanály od sedimentu výřezy náletu a potlačování expandujících druhů (rákos, krušina apod.) e) péče o živočichy Suchozemské biotopy: Pokračovat v pravidelné seči. Ta by měla odstranit přebytečné živiny a udržet v těchto místech druhově bohatou, nízkostébelnou louku. Seč by měla být mozaikovitá. Část louky a část lemů kolem potůčků, vrb a dalších stromů a křovin, cca 1/5 rozlohy luk, by měla zůstat každý rok nepokosena. Kosení luk by mělo probíhat mimo dobu hnízdění ptáků, tedy až po kalendářního roku. Z důvodu výskytu obojživelníků by bylo dobré louky kosit na vyšší strniště alespoň 7 cm, aby nebyly zbytečně zabíjeny čerstvě metamorfované žáby, které se na vlhkých loukách v létě vykrmují, aby před zimou dostatečně vyrostly. Pro udržení žádoucí výšky strniště je nejlepší kosení lištovou sekačkou. Nedovolit postupné zarůstání louky křovinami. Naopak živočišné druhy vázané na podmáčené louky jsou pro tuto PR charakteristické, z celkového pohledu České republiky ohrožené a proto by se jejich biotop měl postupně rozšiřovat smýcením větší části náletových dřevin olší a vrb. Na západě a východě lokality je nutno zachovat typ krajiny tedy kosenou výsušnou stráň s rozptýlenými stromy a keři. Jsou na ni vázány některé specifické druhy (pěnice slavíková, ťuhýk obecný, linduška lesní). V ponechaných částech lesa je potřeba rozrůznit věkovou strukturu. Z hlediska potřeb ptáků sídlících ve stromových dutinách se nesmí kácet mohutnější stromy s dutinami, a to ani mrtvé a není žádoucí odstraňovat je z rezervace. Přínosem by byla i pomístní dosadba dlouhověkých stromů, např. dubu letního (Quercus robur) především při okrajích rezervace. Vodní biotopy: V rezervaci je řada drobných vodotečí. Není vhodné do potoků zasahovat zahlubovat, měnit směr apod. Dále je zde jedna tůň o ploše cca 190 m 2. V ní se rozmnožuje až 9 druhů obojživelníků, což je velké druhové bohatství. Pro jeho podporu by bylo přínosné v severní části rezervace v době platnosti nového plánu péče vyhloubit nejméně jednu tůň o podobné ploše a maximální hloubce kolem 1 m. 20

21 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha: - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 b) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V OP není přípustná pastva skotu, jeho zimování ani ukládání chlévské mrvy, nebo jiné hnojení a používání biocidů. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice je zřejmá. Není nutné provádět zaměření. V průběhu platnosti plánu péče provádět kontrolu a případnou opravu značení. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Na značné části přírodní rezervace proběhla digitalizace katastru. Je nutné přehlášení na nové parcely (pozn. tento plán péče již odpovídá tomuto novému katastru). Vhodné vyčkat dokončení digitalizace vedlejšího katastru a následně nově vyhlásit PR na souřadnice lomových bodů formou ZPMZ. Při novém vyhlášení je vhodné zahrnout do rezervace část pozemku 339/2 v k.ú. Podmoklany (viz obr. níže- fialově). 21

22 Zařadit všechny porosty do lesů zvláštního určení. Při komplexních pozemkových úpravách požadovat luční porosty vyřadit z PUPFLu. Jinak tyto luční porosty v LHP a LHO zařadit do bezlesí. Pro případnou chemickou likvidaci rákosu a náletových dřevin je nutná výjimka ze zákazu ve zvláště chráněných územích ( 34, odst. 1, písm. b) podle 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). V případě kácení dřevin rostoucích mimo les je nutné povolení orgánu ochrany přírody, kterým je v současnosti Správa CHKO Železné hory. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není turisticky zatěžováno. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V blízkosti rezervace prochází turistická značka. V blízkosti hraničníků, i na ně samé, je vhodné umístit informační tabule, které návštěvníky seznámí s hodnotami území. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Průzkum nižších rostlin. Průzkum cévnatých rostlin. Entomologický průzkum. Vertebratologický průzkum. 22

23 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Oprava pruhového značení (1700 m) 2 550,- Průzkum nižších rostlin (11,4 ha) ,- Průzkum cévnatých rostlin (11,4 ha) ,- Entomologický průzkum (11,4 ha) ,- Vertebratologický průzkum (11,4 ha) ,- Oprava infotabulí včetně stojanů (2 ks) ,- Pročištění svodných stružek (cca 1000 m) ,- Oprava nebo výměna hraničníků včetně ,- infotabulek (4 ks) Vybudování cca 7 tůní včetně obnovy stávající ,- (tůně každá do 300 m 2 ) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy Kosení křovinořezem (ztížené podmínky: , ,- podmáčení) cca 7,5 ha Odnos a likvidace biomasy (ztížené podmínky: , ,- podmáčení) cca 7,5 ha Výřez náletu cca 2,3 ha ,- Likvidace náletu a rákosu chemicky (cca 4 ha) , ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- 4.2 Použité podklady a zdroje informací Jirásek J. 1993: Plán péče o chráněné území PR Zlatá louka. Depon. Rezervační kniha PR Zlatá louka, SCHKO Železné hory. 4.3 Seznam používaných zkratek O- Druh dle vyhl. 395/1992 Sb. ohrožený SO- Druh dle vyhl. 395/1992 Sb. silně ohrožený C2- Silně ohrožené (IUCN: endangered = EN) C3- Ohrožené (IUCN: vulnerable = VU) C4a- Vzácnější taxony vyžadující další pozornost méně ohrožené (IUCN: lower risk = LR) CITES- taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě ve znění posledních aktualizací z a

24 OP- ochranné pásmo OPRL oblastní plán rozvoje lesa PR- přírodní rezervace PUPFL- pozemky určené k plnění funkcí lesa SLT soubor lesních typů UKT univerzální kolový traktor ZPMZ- záznam podrobného měření změn Zkratky dřevin: BR bříza bělokorá JL jilm JS jasan ztepilý JV javor klen LP lípa OLL olše lepkavá OLŠ- olše šedá OS topol osika SM smrk ztepilý 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o nelesních pozemcích Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření

25 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Obsah

26 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.2, a 3.1.2). Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma I- základní II- na podkladu ortofota Příloha M3 (I III) - Mapa dílčích ploch a objektů I- Mapa dílčích ploch a objektů II- Mapa dílčích ploch a objektů na podkladu katastrální mapy III- Lesní obrysová mapa Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Historická ortofotomapa z roku